Hrudní kost – vše o zdraví

Pružný hrudník je potřebný nejen pro efektivní dýchání, ale také pro správnou funkci a stabilizaci páteře. Pokud je omezená jeho pružnost, chybějící pohyby celého hrudního úseku se kompenzují ve volnější krční a bederní páteři, která tím trpí.

Hrudní kost - Vše o zdravíStavba hrudníku

Hrudník má předpoklad být relativně pružný. Tvoří ho žebra, která jsou kloubně spojená s hrudní kostí vpředu a s hrudními obratli vzadu. Žebra ve svých kloubech rotují – horní žebra se vyklápí spíše dopředu, spodní žebra spíše do stran.

Hrudní páteř je také pohyblivá a její pohyblivost je velice zásadní pro ostatní úseky páteře. Hrudník je tedy pružná jednotka. Pokud je vše v pořádku, mělo by každé žebro rotovat jedním směrem s nádechem a zpět s výdechem.

Nesprávné dýchání

V našich hlavách panuje mylná představa, když se řekne: „hluboce se nadechni“, většina z nás se nadechne tak, že „sokolsky“ vypne hruď, stáhne lopatky k sobě, zatáhne břicho a vytáhne hrudník nahoru. Co se v takovém případě stane s hrudníkem? Vůbec nic. Žebra se takřka nepohnula, jen jsme celý hrudník vytáhli nahoru. Takový hluboký nádech hrudník rozhodně neroztáhne směrem vpřed, do stran a vzad.

Fyziologicky (přirozeně) se při nádechu hrudní kost pohybuje dopředu, nikoliv nahoru, jak to vidíme při výše popsaném nefyziologickém dýchání. Nesprávné dýchání zapojuje a prakticky neustále přetěžuje tzv. pomocné nádechové svaly (svaly krku, horní fixátory lopatek a vzpřimovače bederní páteře) a tím přetěžuje krční a bederní páteř.

Důsledkem tohoto typu dýchání není jen omezená kapacita plic, protože horním dechem naplníme jen horní laloky plic, ale i vznik bolestivých syndromů, blokád a výhřezů plotének jak krční, tak i bederní páteře. Těchto bolestí se nezbavíme, pokud neovlivníme pružnost hrudní páteře a celého hrudníku.

Hrudník je potřeba uvolnit jak manuálně, mobilizačními technikami, tak cíleným cvičením.

Proč vlastně tak samozřejmou věc jako je dýchání neumíme automaticky správně? Tento špatný způsob dýchání vznikl buď už během vývoje v prvním roce života, kdy jsme neprošli zcela ideálním psychomotorickým vývojem, nebo postupně s věkem, například stresem, dlouhodobou statickou zátěží ve škole, v práci nebo u žen těhotenstvím. Při takovémto dýchání nepoužíváme bránici – hlavní nádechový sval, ale jen pomocné nádechové svaly. Tyto pomocné nádechové svaly umí pouze vytahovat hrudník nahoru. Tím se bludný kruh uzavírá. Špatná práce svalů vede k omezování pružnosti hrudníku a tato omezená pružnost umožňuje pouze tzv. horní typ dýchání.

Správné dýchání

Pokud si tedy chceme roztáhnout hrudní koš, nezáleží příliš na hloubce nádechu, ale zejména na tom, kam nádech směřujeme, tedy jakými svaly ho provedeme. Zkuste změnit představu správného „sokolského“ postoje s vypnutou hrudí.

Místo toho pusťte s výdechem hrudník trochu dolů, jako by i spodní žebra klesla dolů a do stran. Zároveň lehce otevřete ramena do stran, jako by jste chtěli roztlačit 2 stěny, které na vás zprava a zleva tlačí.

Pošlete nádech dolů do břicha a do třísel, jako byste chtěli nádechem vyplnit pánev.

Celý takto „vzduchem vyplněný“ trup můžeme přirovnat k sudu vína. Představte si, že břicho, vnější strana hrudníku a bedra tvoří stěnu dřevěného sudu. Bránice je v hrudníku uložena stejně jako víko od sudu. Pokud tlačíme na víko, které tlačí na víno v sudu, víno pak tlačí všemi směry stejně na stěny i dno sudu.

Stejně tak působí bránice na břišní orgány a tvoří nitrobřišní tlak působící na svalovinu břicha, žebra, bedra a pánevní dno. Takovýto tlak působí preventivně proti funkčním vadám páteře a hrudníku, proti přetížení měkkých struktur až jejich strukturálnímu poškození (např. výhřez ploténky). Vliv bránice je ale mnohem širší.

Přes pánev působí i na napětí svalů dolních končetin nebo přes hrudník a ramena ovlivňuje napětí svalů v horních končetinách.

Tímto dechem si sice ještě nezajistíme kvalitní práci svalů trupu a bránice, to je potřeba naučit individuálně, ale alespoň trochu odlehčíme přetížené krční a bederní páteři.

Individuálně s Vámi – vedle výše zmíněných měkkých a mobilizačních technik, kterými nejprve uvolníme ztuhlý hrudník – budeme pracovat na efektivním dýchání v rámci konceptů na neurofyziologickém podkladě, zejména s využitím prvků DNS podle Koláře.

Videoukázka fyzioterapeutických metod pro pružný hrudník a volné dýchání

Hrudní kost - Vše o zdravíHrudní kost - Vše o zdravíHrudní kost - Vše o zdravíHrudní kost - Vše o zdravíHrudní kost - Vše o zdravíHrudní kost - Vše o zdravíHrudní kost - Vše o zdravíHrudní kost - Vše o zdravíHrudní kost - Vše o zdraví

Návody na cvičení při bolestech hrudní páteře a žeber

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Bolest na hrudi

Bolest na hrudi je mnohoznačným nespecifickým příznakem signalizujícím nevýznamné poruchy i závažná onemocnění. Může mít původ v postižení hrudní stěny, nitrohrudních orgánů i okolních oblastí (krk, ramena, nadbřišek).

Rozlišení původu hrudních bolestí je možné na základě informací z předchorobí (charakter bolesti a okolnosti jejího vzniku, doprovodné příznaky), fyzikálního vyšetření (pohled, pohmat, poklep, poslech), elektrokardiogramu (EKG), laboratorních testů a zobrazovacích vyšetření (rentgen, ultrazvuk, počítačová tomografie, popř. endoskopické vyšetření).

Existují zásadní rozdíly v charakteru hrudní bolesti, které jsou dány rozdílným nervovým zásobením jednotlivých hrudních struktur, z nichž bolest vychází.

Bolest hrudní stěny je ohraničená a dobře lokalizovaná, pociťovaná obvykle povrchově. Bolest vycházející z nitrohrudních orgánů (viscerální – útrobní bolest) je neohraničená, difúzní, je pociťována v hloubce.

Je vedena útrobními (vegetativními) nervy, které ovlivňují činnost vnitřních orgánů nezávisle na naší vůli.

U bolesti hodnotíme její charakter (tlaková, bodavá, vrtavá, pálivá apod.), intenzitu a dobu trvaní (záchvatovitá nebo dlouhotrvající).

Zajímavé:  Ctg - vše o zdraví

Tato hrudní bolest vychází nejčastěji ze svaloviny a kostí. Je většinou jasně závislá na pohybu, zhoršuje se při hlubokém dýchání nebo kašli. Taková bolest může vzniknout již při prosté nadměrné námaze hrudních svalů, např. i při silném dráždivém kašli.

Při poranění hrudní stěny (pohmoždění měkkých tkání, zlomenině žeber) je přítomna ohraničená tlaková bolestivost hrudní stěny. Spíše vzácně může dojít ke zlomenině žebra či natržení svalových vláken hrudní stěny při úporném kašli.

Zduření, tlaková bolestivost a spontánní klidová bolest v oblasti spojení kostěné části horních (především 2. a 3) žeber s chrupavkou v místě úponu na hrudní kost svědčí o tzv.

Tietzově syndromu; jde o zánětlivé onemocnění nejasného původu; v místě postižení nacházíme typické vřetenovité zduření, které je pohmatově bolestivé.

Vždy je velmi důležité odhalit příčinu postižení mezižeberního nervu. Častým důvodem obtíží jsou degenerativní procesy páteře s postižením meziobratlových kloubů – tzv. spondylartróza.

Příčinou nevysvětlitelné bolesti hrudní stěny může být pásový opar – onemocnění virového původu – v době před výsevem kožní vyrážky.

Nádory a záněty vycházející z páteře a žeber vyvolají místní bolest nebo bolest ve vzdálenější oblasti nervově zásobené příslušným mezižeberním nervem.

Častá bolest hrudníku vychází z pohrudnice (parietální pleury) – tzv. pleurální bolest. Je vedena mezižeberními nervy. Vyvolávajícím momentem je tření postižené nástěnné pleury. Pleurální bolest je píchavého či bodavého charakteru, většinou je dobře lokalizovaná a ohraničená. Zvětšuje se v nádechu, při kašli a zívání a lze ji zmírnit znehybněním hrudníku, např.

když se pacient drží za hrudník, mělce dýchá a potlačuje kašel. V průběhu onemocnění, např. při vzniku výpotku v pohrudniční dutině může bolest vymizet, protože zanícená pohrudnice se oddělí od přiléhající plicní tkáně, resp. poplicnice. Při postižení přední a střední částí bránice vystřeluje bolest do ramene.

Dráždění dolních částí pohrudnice se projeví bolestí břicha.

Povrchové, většinou ohraničené bolesti hrudní stěny se mohou objevit i při onemocnění vnitřních orgánů (tzv. bolestivé vyzařování – Haedovy zóny). Bolesti průdušnice a velkých průdušek se projikují do oblasti horní části hrudní kosti, bolesti srdce do oblasti nad prsními bradavkami, především vlevo, ale i do oblasti levého ramenního kloubu.

Haedova zóna na levé straně zad ukazuje na onemocnění žaludku, bolesti zad vpravo odpovídají postižení východové části žaludku (vrátníku) a dvanáctníku, nejčastěji při vředové chorobě. Také nemoci slinivky břišní a jícnu mohou vyvolat ohraničenou, jedno- nebo oboustrannou bolest v zádech nebo v ramenech.

Bolest vyzařuje do ramen prostřednictvím bráničního nebo bloudivého nervu.

Bolesti na hrudi vznikají při postižení sliznice průdušnice. Postižení vlastní plicní tkáně a poplicnice (tzv. viscerální pleury tj.

blány pokrývající plíci) působí jen hluboko usazenou, neurčitou, tupou bolest vznikající drážděním nervových čidel rozepjetím plicní tkáně (tzv. viscerální – útrobní bolest).

U zánětu průdušnice pacient pociťuje palčivou až řezavou bolest za hrudní kostí, zvětšující se při kašli.

Bolesti na hrudníku srdečního původu jsou pociťovány často velmi dramaticky.

U onemocnění srdce jsou údaje z předchorobí o subjektivních obtížích nemocného ještě mnohem důležitější než v jiných oborech vnitřního lékařství a dalších medicínských oborech, protože pacient může trpět velmi závažnou život ohrožující srdeční chorobou (typickým příkladem jsou některé formy tzv.

ischemické srdeční choroby), ačkoli základní pomocná vyšetření (ekg, laboratorní testy) mohou přinést normální výsledky, a teprve koronarografie (rentgenové zobrazení věnčitých tepen prokrvujících srdeční sval) potvrdí závažné onemocnění.

  • Naopak někdy jsou bolesti srdečního původu vnímány atypicky spíše jako „tíseň“, a mnohdy ji pacient sám ani nezmíní, pokud se na ni cíleně nezeptáme.
  • U každého pacienta s bolestí na hrudníku podezřelé ze srdečního původu je nutné pátrat po všech dalších možných doprovodných příznacích – dušnosti, bušení srdce, krátkodobých poruchách vědomí při náhlé poruše srdeční funkce (synkopách), namodralém zbarvení kůže a sliznic (cyanóze), otocích a vykašlávání krve (hemoptýze).
  • Jako u každé bolesti musíme zjistit především její charakter, lokalizaci, šíření a faktory, které ji zmírňují či zhoršují.

U anginy pectoris (uzávěrového onemocnění věnčitých tepen projevujícího se epizodami bolestí na hrudi – tzv. stenokardiemi, typicky vyvolanými námahou a ustávajícími v klidu nebo po podání nitroglycerinu) je obraz bolesti na hrudi velmi variabilní. Nejčastěji je pociťována za hrudní kostí.

Bolest může být neurčitá, sotva vnímaná, tupá; někdy naopak vzniká náhle velmi těžká, zdrcující bolest. Může vyzařovat do levého ramene a dolů do levé horní končetiny až do prstů, nebo přímo do zad, do krku, čelistí, zubů a někdy až do pravé paže, dokonce mohou být bolesti pociťovány i v nadbřišku.

Méně často se angina pectoris projeví bolestí v srdeční krajině vlevo od hrudní kosti.

Angina pectoris je typicky spouštěna fyzickou aktivitou a obvykle netrvá déle než několik minut. Ustává v klidu. Bolestivou reakci na námahu lze obvykle předpovídat. Námahová angina se zhoršuje po jídle, v chladném počasí a ve větru.

Záchvat anginy pectoris může vyvolat také první kontakt s chladným vzduchem při opuštění vytopené místnosti nebo divoký noční sen či jiný silný zážitek, spojený se zrychlením dýchání, tepu a kolísáním krevního tlaku.

Frekvence záchvatů anginy pectoris se pohybuje v rozmezí od několika za den po sporadické epizody v intervalu několika týdnů, měsíců nebo i let.

Zajímavé:  Drogová závislost - vše o zdraví

Frekvence záchvatů může během života narůstat nebo naopak ubývat, až i úplně vymizet, jestliže se v srdečním svalu vytvoří dostatečný náhradní (tzv.

kolaterální) krevní oběh nebo převládne-li srdeční selhání, které limituje fyzickou námahu.

Projevy anginy pectoris u konkrétního pacienta se obvykle nemění; jakákoli změna obtíží (častější, delší, silnější záchvaty), označovaná jako nestabilní angina pectoris, je závažná a může být předzvěstí akutního srdečního infarktu.

Srdeční infarkt (infarkt myokardu) je odúmrť části srdečního svalu, vzniklý následkem prudkého snížení krevního průtoku věnčitými tepnami v určitém úseku srdce. Asi u 2/3 pacientů se několik dní až týdnů před příhodou objevují nespecifické příznaky – únavnost, zhoršené dýchání či zhoršení anginy pectoris.

Prvním příznakem srdečního infarktu bývá tupá nebo tlaková bolest za hrudní kostí, často vyzařující do zad, čelisti nebo levé paže. Bolest má podobný charakter jako u anginy pectoris, avšak obvykle bývá intenzivnější, trvá déle a v klidu nebo po podání nitroglycerinu pod jazyk se zmírňuje jen částečně nebo přechodně.

I u srdečního infarktu (asi u 20 % pacientů) mohou být obtíže velmi mírné nebo úplně chybět a pacient jim nevěnuje žádnou pozornost. Naopak při silných bolestech se může objevit úzkostný pocit z předtuchy blížící se smrti.

Jako komplikace srdečního infarktu se mohou objevit příznaky selhávání levé komory provázené dušností, šokový stav s výrazným poklesem krevního tlaku či závažné poruchy srdečního rytmu provázené mj. bezvědomím.

Disekující aneurysma hrudní aorty (srdečnice) je akutní výduť tepny s rozpolcením její stěny a průnikem krevního proudu do stěny. Výdutí jsou postiženy odstupující tepenné větve, kterými přestává proudit krev. Hrozí riziko prasknutí cévy v zeslabeném místě výdutě. Onemocnění se nejčastěji objevuje na tepně postižené „kornatěním“ (aterosklerózou).

Bolest na hrudi při tomto závažném onemocnění je obvykle velmi intenzivní, lokalizací i charakterem podobná bolesti při srdečním infarktu. Vzniká většinou velmi náhle – během vteřin (u infarktu se rozvíjí během minut), propaguje se do zad nebo i do břicha. Diagnózu jednoznačně potvrdíme počítačovou tomografií hrudníku.

Také zánět osrdečníku (perikarditida) je provázen tupou bolestí v srdeční krajině, trvající řadu hodin až dnů. Charakteristická je obvykle úleva od bolesti v poloze vsedě a zhoršení vleže. Někteří nemocní proto spí v křesle. Typické je také prudké „píchnutí“ při kašli nebo hlubokém dýchání.

Bolesti na hrudi nebo v zádech jsou druhým nejčastějším příznakem onemocnění jícnu (po poruchách polykání). Rozdělují se na pálení žáhy a bolesti při polykání.

Pálení žáhy (pyróza) je palčivá bolest pociťovaná za hrudní kostí, stoupající ze žaludku nahoru do hrudníku, někdy vyzařující až do krku, hrdla nebo i obličeje. Je způsobena okyselením jícnu díky navracení žaludečního obsahu při tzv.

refluxní chorobě jícnu. Dostaví se obvykle po jídle nebo po ulehnutí.

Bolest při polykání (odynofagie) provází zánět jícnu (ezofagitidu) nejrůznějšího původu – při refluxní chorobě jícnu, při bakteriálních, virových a houbových infekcích jícnu, poškození jícnu chemickými látkami (poleptání kyselinami, louhy) a poruchy hybnosti jícnu – např. při tzv.

achalazii. Pacient často popisuje tuto bolest jako palčivý pocit nebo svírání za hrudní kostí, v typickém případě vyvolávané velmi horkou nebo studenou potravou či nápojem. Bolest následuje bezprostředně po polknutí.

Trvalá silná bolest pociťovaná za hrudní kostí je typická pro nádory jícnu.

Bolest na hrudi přicházela plíživě. Ateroskleróza způsobuje ischemii myokardu

Žil jsem úplně normální život, měl svůj obchod zaměřený na cyklistiku a ročně jsem najel stovky kilometrů. Až jsem poprvé před dvěma roky ucítil při sportu bolest na plicích. Myslel jsem, že je to tím, že jsem pořád v práci a přes zimu jsem tolik netrénoval.

Ale po čase už mi to přišlo zvláštní, protože se v cyklistice pohybuji 25 let, a nic podobného jsem předtím nezažil.

Před rokem jsem tedy zašel k mojí praktické lékařce, která mě poslala na různá vyšetření, a nakonec mi řekla, že bolest je od páteře, asi nějaký skřípnutý nerv, a dala mi tablety na žvýkání, že to bude v pohodě.

Přečíst článek ›

Tím mě uklidnila. Byla zima, kdy jsem se ani moc nehýbal, jen jsem občas vyrazil na běžky, a to jsem zvládal. Nicméně na jaře jsem zase začal jezdit na kole a bolest byla zpět. Pak už jen stačilo, abych se psem na procházce vyšel nějaký kopec a musel jsem se zastavit, jak velkou bolest za hrudní kostí jsem cítil.

Vyprávěl jsem to jednomu kamarádovi lékaři, který mě pozval k sobě do ordinace a ptal se mě na problémy se srdcem. Říkal jsem mu, že srdce kontrolovali a vše bylo v pořádku.

Usoudil, že to je tedy od páteře a dal mi nějaké cvik na záda. Bolest ale neustupovala.

Loni v říjnu právě tento kamarád pořádal sportovní akci, které jsem se zúčastnil, ale nejelo se mi na kole dobře a jeho tehdy napadlo, že by to mohly být koronární tepny a rovnou mi domluvil zátěžové EKG.

Ucpané cévy

Přišel jsem tam, šlapal na kole a už po dvou minutách mě lékař zastavil, ať slezu dolů a řekl mi, že mám aterosklerózu, ucpané koronární cévy, které zásobují srdce okysličenou krví. Ateroskleróza pak může způsobit ischemii myokardu a jejím projevem je angina pectoris, tedy právě ta bolest na hrudi.

Zajímavé:  Citlivý žalud - vše o zdraví

V pražském IKEM jsem měl podstoupit perkutánní koronární intervenci, která spočívala v roztažení tepny nějakou cévkou, na jejímž konci je malinký balónek.

Zavedli mi tedy cévku, která vedla k dotyčné tepně, ale najednou se zastavili s tím, že je vše špatně a musím na operaci, že je potřeba minimálně trojitý bypass. Zakázali mi opustit nemocnici a řekli, že hned druhý den mě musí operovat.

Jedna z těch cév byla průchodná na pouhých 10 procent, druhá na 25 procent. Kdybych to nechal dojít dál, dostal bych infarkt.

Přečíst článek ›

Ráno mě odvezli na operaci, která trvala šest hodin. Po šesti dnech mě pustili domů, a ještě mě čekal třítýdenní pobyt v lázních v Berouně.

Zpočátku jsem měl tendence se šetřit, nevěděl jsem, co zvládnu, ale postupně jsem se zase rozhýbal.

Po měsíci a půl mi kardioložka řekla, že srdce je už úplně v pořádku a nemůže se nic utrhnout, takže jsem začal chodit aspoň do posilovny. Velmi vděčný jsem celé mojí rodině a hlavně manželce, která byla skvělou oporou.

Ale rozhodně to pro mě tehdy nebylo snadné. Nebyl jsem zvyklý být za toho „nemocného“. A taky jsem se ptal „proč“? Nekouřím, nepiju, sportuji a najednou jsem ležel v 47 letech mezi 60letými pacienty a přemýšlel, proč zrovna já musím mít bypass. Velkým problémem u mě byl vysoký cholesterol, který ucpával cévy.

Mám to dědičné, i moje matka se s ním léčí.

Taky mi pomohla nemocniční psycholožka, když řekla „a proč ne vy“? Díky tomu jsem si uvědomil, že nejsem nijak výjimečný od ostatních lidí, i když jako zdravý si tohle nepřipustíte, a tak jsem změnil i svůj život – přestal jsem se tolik stresovat, upravil jsem jídelníček a zase jezdím na kole.

Názor lékaře: doc. MUDr. Jiří Malý, Ph.D. (kardiochirurg a zástupce ředitele IKEM) „Kardiovaskulární onemocnění patří k tzv. civilizačním onemocněním, která postihují srdce a cévy.

Tento typ onemocnění se bohužel nevyhnul ani pan Ladislavovi Petrovi, kterému byla přibližně před půl rokem diagnostikována namáhavá angina pectoris. Ta je jednou z nejznámějších a nejběžnějších projevů ischemie myokardu a projevuje se zejména tupou bolestí na hrudi.

Na podzim roku 2018 proto v IKEM podstoupil trojitý aortokoronární bypass, který je obecně jedním z nejčastějších kardiochirurgických výkonů v našem institutu. Jen za loňský rok jsme jich zde provedli celkem 450.

 Velmi mě těší, že se nyní panu Petrovi daří dobře a jeho zdravotní stav mu znova a naplno umožňuje překonávat další sportovní výzvy.“

Přečíst článek ›

Informace o ateroskleróze:

  • Jedná se o ukládání tukových látek do stěny cév.
  • Po narození má člověk cévy hladké, elastické, kudy krev může volně proudit, ale už v 10 letech se v nich objevují částečky cholesterolu a tuku.
  • Tepna se kvůli tomu zužuje a zpomaluje a ztěžuje proudění krve.
  • Může dojít až k jejímu úplnému ucpání, tedy infarktu nebo cévní mozkové příhodě.
  • Aterosklerózu „živí“ zvýšená hladina krevního cholesterolu.
  • Prvními příznaky poškozených tepen jsou zrychlené dýchání a pulz, bolest na hrudníku, úzkost, dušnost a bledost.
  • Nemoc často způsobuje stres, obezita, cukrovka, vysoký cholesterol, konzumace tučné stravy a kouření.

TIPY PRO ZDRAVÉ SRDCE

Jak udržet cholesterol v kondici

Nejlepší prevencí před ucpáváním tepen je nekouřit, a hlavně se vyhnout určitým potravinám. Mezi ty patří salámy, tlačenky, bůček, tučné sýry, majonézy, kondenzované mléko nebo čokoláda. Ideální je jednou za týden zkusit vegetariánský den, hovězí nebo vepřové maso totiž není pro cévy úplně ideální.

Každodenní pohyb by měl být samozřejmostí a stačí i jen 15 minut denně. Muži by si pravidelně měli po 40. roce života nechávat změřit cholesterol, krevní cukr i tlak. Pro ženy to platí také, ale u těch stačí až okolo 50 let.

Přečíst článek ›

Rodinné dispozice také mohou hrát svou roli. Pokud tedy vaši rodiče nebo prarodiče měli infarkt nebo mozkovou příhodu, hlídejte si cholesterol i tlak ještě o deset let dříve. Jak na tom sami jste, zjistíte snadno. Pokud u žen obvod pasu nepřesahuje 80 cm, můžou být poměrně v klidu. U mužů je to 94 cm.

Na snížení cholesterolu se doporučuje tzv. středomořská dieta založená na rybách, olivovém oleji, zelenině a ořechách. Právě jihoevropské národy díky své stravě tolik netrpí na infarkty a nemoci srdce.

Recept na závěr

Celer je bohatým zdrojem jak vitaminů A, B1, B2, B6, C, ale i minerálů jako je draslík, fosfor, kyselina listová, hořčík nebo sodík. A jeho hlavní účinky? Snižuje cholesterol i krevní tlak. To už stojí za vyzkoušení, co říkáte?

Celerový salát s ananasem a krůtím masemSuroviny: 250 g ananasu 1 jablko řapíkatý celer 1 jarní cibulka 1 bílý jogurt 150 g krůtího masa ořechy podle vlastní chuti sůl

Nakrájejte omytý ananas, jablko a řapíkatý celer na malé kousky. K tomu přidejte na kolečka nakrájenou jarní cibulku. Všechny suroviny dejte do misky, dochutíte solí, pořádně promíchejte a zalijete bílým jogurtem. Na pánvičce rozpalte olej a osmahněte krůtí maso, které pak přidáte do salátu. Následně můžete jídlo posypat vlašskými ořechy.

Přečíst článek ›

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *