IHNed: Nejdéle pacienti čekají na operaci kloubu – vše o zdraví

Jaké pomůcky je třeba zajistit, co všechno vám usnadní první týdny po operaci a do čeho se vyplatí investovat nad rámec zdravotního pojištění? Řadu věcí je dobré promyslet a zařídit předem.

Termín operace a rehabilitace

Pokud už máte termín operace, rovnou si dojednejte rehabilitační zařízení, kde se o vás a vaši hybnost následně postarají.

Váš lékař (ortoped, neurochirurg, chirurg) vám zdravotnické zařízení může doporučit a vystavit patřičný poukaz. Ideální samozřejmě je, pokud má vaše zdravotní pojišťovna s daným zařízením smlouvu.

I tak se ale informujte, co a v jakém rozsahu vám pojišťovna proplatí:

„Ve zdravotnických zařízeních hradí zdravotní pojišťovny rehabilitační péči svým pojištěncům v jistém základu.

Nadstandardní služby si hradí klienti sami,“ říká Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka Fyziokliniky.

„Pokud pacient potřebuje následnou rehabilitaci na lůžkovém pokoji, tak později hradí poplatek za pobyt na den. Pokud budete chtít nadstandardní pokoj, tak uhradíte ještě o něco více.“

Každopádně si následnou rehabilitaci zajistěte včas, ideálně hned poté, co se dozvíte termín své operace.

Berle a hole

Na tyto kompenzační pomůcky dostanete od lékaře poukaz a poradí vám, kde si je vyzvednout.

Pomůcky si vyzvedněte nejlépe ještě před operací, nastavte si správnou výšku a vyzkoušejte si chůzi „nanečisto“ bez zatížení operované končetiny.

„Berle a hole patří mezi kompenzační pomůcky, které jsou v základním, nejméně ekonomicky náročném provedení hrazeny,“ uvádí Iva Bílková. „Pokud zdravotní stav pacienta vyžaduje používání holí, tak je lékař předepíše. Je ale potřeba počítat s tím, že se na úhradě bude podílet i pacient.“ V praxi jde o několik stokorun.

Vybavení domácnosti

Různé pomůcky, v různém rozsahu hrazené, prodiskutujte také předem se svým lékařem. Na první pohled maličkosti vám mohou výrazně usnadnit život i cestu za znovunabytím plné hybnosti.

Lékař vám předepíše poukaz na WC nástavec, běžně je totiž WC montované nízko a úhel v kyčli po operaci nesmí být ostřejší než 90 stupňů.

„Pokud máte doma jen vanu, tak lze zařídit sedačku na vanu, která je hrazena zdravotní pojišťovnou,“ doporučuje dále Iva Bílková. „Vyrábějí se i různé typy sedaček a stoliček do sprchového koutu, kdy jsou některé z nich také hrazeny zdravotní pojišťovnou.“

Určitě zvažte i madla v koupelně nebo WC a také protiskluzové podložky, které zmírní riziko pádu (pomůckám se věnujeme také v článku Jak vybavit koupelnu seniora). Tyhle věci musíte platit ze svého, ale pro bezpečnost po operaci se vyplatí – důležité je řešit všechno včas.

A ještě další maličkosti vám ulehčí život, třeba molitanový klín mezi kolena, který si vezměte už do rehabilitačního zařízení – pomůže při změně polohy nebo vstávání z lůžka. „Vhodnou pomůckou po operaci je také navlékač ponožek a podavač, který využijete, když vám něco upadne na zem. Má podobu hůlky s kleštičkami na konci,“ přidává skvělé tipy Iva Bílková.

Jak rychle se zase rozchodím?

Po operaci strávíte týden až dva v nemocnici, kde by měla hned druhý den začít intenzivní rehabilitace. „Při ní by měl pacient znovu získat samostatnou hybnost, naučit se novým režimovým opatřením a naučit se aktivovat svalstvo dolní končetiny,“ shrnuje základ Iva Bílková.

• Ihned po operaci budete převezeni na jednotku intenzivní péče, kde vám budou podávány protizánětlivé léky, léky proti bolesti a monitorovány životní funkce. 
• Zde se začíná s prvními cviky pro izometrickou aktivaci svalů (zatnutí bez pohybu) dolních končetin, prevenci pooperačních komplikací.

• Pokud nedojde ke komplikacím, druhý den vás převezou na standardní pokoj. Jako prevence tromboembolické nemoci jsou vhodné kompresní punčochy.
• Přibližně po dvou dnech vám lékař odstraní drény a provede se převaz.
• V některých zařízeních pacienti vstávají už druhý den po operaci, jinde až třetí – a začínají chodit o dvou berlích.
• Kolem sedmého dne se nacvičuje chůze po schodech.
• V rozmezí 9.–11. dne se odstraňují stehy a neobjeví-li se komplikace, budete propuštěni z nemocnice.
• Při odchodu z nemocnice můžete zatěžovat operovanou končetinu asi třetinou své hmotnosti.
• Z nemocnice by měl pacient odcházet samostatný s poučením ohledně režimových opatření v rámci běžných denních činností.
• Obvykle následuje několikatýdenní pobyt v rehabilitačním zařízení.

Poté se přesunete do smluveného rehabilitačního zařízení, kde se vám věnují dalších čtrnáct až třicet dní. A za tu dobu byste se měli znovu „osamostatnit“ v pohybu.

„Dojde k obnovení funkce operované končetiny, ať z hlediska hybnosti kloubu, tak obecně motoriky – přetočení na lůžku, posazení, chůze, kompletní sebeobsluha,“ popisuje fyzioterapeutka. „Pacient po operaci má nárok i na následnou lázeňskou péči, kde rehabilitace většinou vrcholí.“

Chci být fit. Ideálně co nejdříve

K tomu vám z velké míry pomůže vůle. Pravidelné cvičení je totiž základem pro obnovení plné hybnosti a pobytem v rehabilitačním zařízení to teprve začíná. Cvičit byste měli i po návratu domů. A také dodržovat zásady pohybu po operaci, jimiž vás vybaví zdravotníci. Může vám něco celý proces urychlit?

„V léčebných procedurách doporučuji z nadstandardních metod v samém začátku rehabilitace lymfodrenáže a fokusovanou rázovou vlnu.

V rehabilitaci po zhojení rány vřele doporučuji navíc cvičení ve vodě – cvičení v bazénu a posléze aqua aerobic v bazénu, vířivka – a určitě využít možnosti lázeňské léčby a wellness procedur,“ radí Iva Bílková, po čem se tázat.

„Třeba rázové vlny – jak fokusovaná pro hojení měkkých tkání uvnitř, tak planární pro urychlení hojení povrchových ran – jsou častěji využívané v západní Evropě než u nás, ale první vlaštovky jsou i v ČR.“ Za fokusovanou i planární rázovou vlnu zaplatíte na různých pracovištích od 1300 do 3900 Kč za jednu aplikaci. 

„V poslední řadě je možné aplikovat kineziotaping na jizvu pro udržení její hybnosti, dále na končetinu ve smyslu lymfatické podpory a podpoření vstřebání hematomu, popřípadě jako facilitační nebo inhibiční pomůcku,“ uzavírá škálu možností Iva Bílková.

Odborná spolupráce:

Mgr. Iva Bílková

Vedoucí fyzioterapeutka Fyziokliniky v Praze. Vystudovala obor Fyzioterapie na FTVS UK a dále obor se specializací na funkční poruchy pohybového aparátu. Jako jedna z mála u nás složila také mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International.

Čechy ničí obezita, ale i přehnané sportování | Nemocnice České Budějovice a.s

23. 05. 2017

Dělat ortopedii podle svých představ si můžete dovolit jenom jako šéf oddělení, říká Jiří Stehlík. 

Když jste v 70. letech nastoupil na ortopedii, byl obor značně populární díky seriálu Nemocnice na kraji města. Od té doby zaznamenala ortopedie obrovský pokrok. Jak jste tehdy léčili mladší pacienty, kteří potřebovali umělý kloub? Když někdo tenkrát přišel do nemocnice, bylo mu padesát let a měl artrózu, snažili jsme se operaci s náhradou odkládat co nejdéle.

Pokud to šlo, prováděly se osteotomie kostí. Změny postavení končetiny pacientům na řadu let výrazně pomohly. Měnit v začátcích bylo možné jen některé části kloubních náhrad, ale díky pokroku v technice a metalurgii máme dnes novou specializaci, která řeší revizní problematiku.

Problém u revizí je i v tom, že operační výkon při výměnách kloubních náhrad je mnohem náročnější než první operace. 

• Přinesly náročnější zákroky i jiné komplikace?
• Souvisí to s tím, že operujete čím dál starší lidi? 
• Proč jste vyměnil přední pražskou ortopedickou kliniku za jižní Čechy? 
• Můžete se pochlubit i nějakými špičkovými přístroji? 
• Existuje nějaký kloub, na kterém jste artroskopicky nezasahovali? 
• Máte v miniinvazivních metodách nějaký primát? 
• Jak často metodu používáte? 
• Unesou vůbec vaše operační stoly extrémně obézní pacienty? 
• Kolik pacientů projde vašimi ambulancemi za rok? 
• Kolik pacientů z ambulancí u vás míří na operační sály? 
• Jak dlouho pacient čeká na plánovanou operaci? 
• Čím lidé nejvíc ničí svůj pohybový aparát? 
• Co byste doporučil jako prevenci kromě udržení rozumné váhy? 

Ukázalo se, že někteří pacienti se po náhradách mohou potýkat se zánětlivou komplikací, která se chová zcela jinak, než jsme byli zvyklí. Lidé nemusí mít teploty, často ani změny v laboratorních nálezech. Pacient ale o kloubu „stále ví“, pociťuje nekomfort a v okolí implantátu může probíhat plíživá infekce. V posledních letech zažíváme boom diagnostických metod i změnu celého přístupu k léčbě zánětlivých komplikací umělých kloubních náhrad.  Určitě, pacienti jdoucí na výměnu jsou i o 20 let starší než v době první operace. Navíc je populace nemocnější, než bývala. Není výjimkou, že připravit k primární operaci 55 až 60leté pacienty je značný problém. Lidé se dožívají vyššího věku, operujeme i devadesátileté pacienty, pokud jim některý orgán neselhává. Miniinvazivně jsme operovali kyčel kolegovy devadesátileté babičky a měsíc po zákroku chodila bez berlí. Jsou prostě lidé, kteří to zvládnou, u jiných to nejde. Ale pokrok v ortopedii je obrovský. Díky moderním metodám a implantátům se neuvěřitelně zkrátila ošetřovací doba.  V určité době jsem se rozhodl, že bych rád dělal ortopedii podle svých představ, a to si můžete dovolit jenom jako šéf oddělení. V roce 1997 jsem byl na půlroční stáži v Institutu aloplastik v Kentucky v USA, kde byly i další specializace, jako chirurgie ruky, nohy, artroskopie a náhrady kloubů plus revizní operace. To jsem chtěl zavést i v budějovické nemocnici. A byla to šťastná volba. Kolegové byli vzdělaní i manuálně zkušení, takže bylo možné jednotlivé specializace mezi ně rozdělit. Dnes jsou mimořádní v rámci republiky. Na vinohradské klinice jsem zažil v polovině 80. let minulého století i začátky operování páteří. Tehdy se doba pobytu měřila na týdny, dnes jsou to dny.  Pro nás přístrojové vybavení není tak zásadní jako implantáty nebo nástroje. Ale když se ptáte, asi jako jediní v republice máme speciální přístroj na odstraňování cementu při výměně umělého kloubu. Díky jeho použití výrazně šetříme kost a je to velmi šetrný zákrok pro pacienty, kterým je v době revizní operace v naprosté většině sedmdesát a více let.  Z velkých kloubů určitě ne. Ale pak jsou malé klouby, u kterých by artroskopická technika byla problematická. Na zápěstí se ještě artroskopie dělá, ale na drobných kloubech ruky by to nemělo smysl.  Jako první v Česku jsme použili miniinvazivní přístup ke kyčelnímu kloubu při totální endoprotéze. Byla to modifikovaná metoda profesora Heinze Röttingera z Mnichova. Jeli jsme se ji učit do Paříže.  Použili jsme ji u zhruba 450 pacientů, teď však je období, kdy jsme ji výrazně omezili – Češi bohužel tloustnou. Nyní se ale připravujeme na miniinvazivní operace z jiného přístupu. Dosud jsme zákrok dělali ze strany, teď to bude zepředu. Tento přístup se zdá jako jeden z mála možných u extrémně obézních lidí, protože vpředu není tuková vrstva tak silná.  Naše operační stoly jsou konstruovány na 120 kilogramů. Ne snad co do pevnosti, to snesou daleko více, ale jde o možnosti zvedání a polohování. Pokud je pacient těžší, přestává stůl fungovat, protože elektromotor má své limity.  Jejich počet se stále zvyšuje. Když jsem před šestnácti lety nastoupil do budějovickénemocnice, bylo jich 16 tisíc. Vloni to bylo už 28 tisíc ambulantních ošetření. Na tomto nárůstu se výrazně negativně podepsala změna systému, především ve fungování poliklinik. V současné době je všechna oddělení nemocnice suplují.  Z mé ambulance pro náhrady kloubů je to kolem 70 procent pacientů. Z ostatních ambulancí, kde lze postupovat v léčbě konzervativně, jich je výrazně méně. V celkovém počtu 2 100 operací ročně je zhruba 800 artroskopií a mezi nimi dominuje přece jen o něco choulostivější kolenní kloub.  Pacienty po vyšetření zapisujeme do pořadníku a z něho objednáváme na několik měsíců dopředu, teď již na září a říjen. Jako většina nemocnic jsme u náhrad velkých kloubů limitováni pojišťovnami a čekací doby se podle typu pojišťovny a počtu nemocných pohybují mezi šesti měsíci až dvěma roky.  Především jde o nadváhu, která se podepíše na stavu páteře a samozřejmě veškerých nosných kloubů. Druhým problémem jsou časté extrémní aktivity a sporty. I když nedojde k úrazu, drobná mikrotraumata z přetěžování, nevhodného cvičení a posilování časem přinesou řadu obtíží a postižení. Lidé, kteří si myslí, že čím víc budou sportovat, tím budou zdravější, se hrozně mýlí.  Jednoznačně vhodný je pravidelný, ne příliš silový pohyb, který nezatěžuje klouby v krajních polohách ani švihovými pohyby. V zimě jsou ideálním sportem běžky, když není sníh, je unikátní kolo nebo běhání. Zvláště ve speciální obuvi, která nutí přenášet nášlap na špičku nohy a vrací tak techniku běhu do dávné historie. 

Doc. MUDr. Jiří Stehlík, CSc. primář ortopedického oddělení Nemocnice České Budějovice 

Absolvent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze začínal na Kladně, poté pracoval na ortopedické klinice FN Královské Vinohrady, kde byl zástupcem přednosty kliniky. Do Budějovic přišel před patnácti lety na primářský post ortopedie.

Je specialistou na revizní operace totálních náhrad kolene a kyčle.

„Fungujeme jako školicí centrum pro revizní operace kyčelního kloubu pro střední a východní Evropu a současně jako středoevropské školicí centrum pro artroskopické rekonstrukční operativy,“ říká Stehlík.

Primář je ženatý, má dvě děti. Ve volném čase se udržuje v kondici jízdou na kole a kolečkových bruslích, v zimě na běžkách. Jeho další velkou zálibou je umění a historie. 

Zdroj: MF Dnes.

Operace kloubů se odkládají. Pacienti musí na JIP a tam hrozí nákaza

Kvůli pandemii koronaviru docházelo zejména k odkladům plánovaných operací kloubů (ilustrační snímek).

Podle předběžných údajů zdravotních pojišťoven se loni propadl počet operací kolenního kloubu o pětinu.

Pokud lidé nezačnou dodržovat vládní protiepidemická opatření, může se také stát, že nemocnice nebudou moci přijmout lidi s úrazy nebo s infarktem, varoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) „Cítím povinnost vám také sdělit, že kvůli covidu se už rok lékaři nemohou starat o jinak nemocné lidi než o ty v kritickém stavu,“ upozorňoval.

Předběžná data zdravotních pojišťoven za loňský rok, která má redakce Seznam Zpráv k dispozici, tuto katastrofickou vizi částečně potvrzují. Zároveň ale svědčí o velkém úsilí českého zdravotnictví tuto péči ‚dohnat‘ v dobách mezi epidemickými vlnami.

Zatímco akutní operace se zvládaly odbavovat jen s mírným propadem oproti „předcovidovému“ roku 2019, pacienti s ortopedickými problémy, kteří čekají na operaci kloubu, na omezení péče dopláceli.

Seznam Zprávy požádaly tři největší zdravotní pojišťovny – Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra (ZPMV) a Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu (ČPZP) – o data operací slepého střeva a totální endoprotézy kolenního kloubu.

Operace apendixu představují zástupce akutních zákroků a výměna kolenního kloubu naopak plánované operace, které lze odložit.

Počet výměn kolenního kloubu se od ledna do listopadu loňského roku meziročně snížil o pětinu (–20,18 procenta) z 11 470 operací v roce 2019 na 9 155 v loňském roce.

Oproti tomu operací slepého střeva, které z principu v zásadě odkládat nelze, ubylo o devět procent. V roce 2019 jich tři největší pojišťovny evidovaly 6 370, v loňském pandemickém roce pak 5 798.

Pojišťovny přitom upozorňují, že data se ještě mohou změnit. „Jedná se o výkony vykázané pojišťovně v době zpracování.

Údaje za rok 2020 tak nejsou ještě kompletní vzhledem k tomu, že se jedná o neuzavřené období,“ vysvětluje Milan Řepka, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny a odkazuje na úhradovou vyhlášku, podle které mají poskytovatelé zdravotní péče čas na vykázání do 31. března.

Ovšem i oslovené nemocnice potvrzují, že meziročně došlo k propadu operací, které denně prováděly. „Míváme v průměru 60 až 70 operací denně. Nyní jich máme denně 30 až 35, takže jsme na polovině,“ hlásí Dana Lipovská, mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Zároveň dodává, že se jedná o odklady zejména velkých ortopedických operací, tedy výměny kyčlí, kolenou a dalších kloubů.

Iva Piskalová, z oddělení komunikace ve Fakultní nemocnici Ostrava, zase popisuje, že průměrný měsíční operační výkon se loni v době pandemie propadl téměř o čtvrtinu v porovnání s lednem a únorem loňského roku.

Z předběžných dat zdravotních pojišťoven o počtu operací kolenních kloubů během loňského roku jsou dobře patrné dva trendy.

Prvním je, že v době největšího tlaku pandemie covidu-19 na zdravotníky dochází (konkrétně v dubnu a listopadu) k pozastavování operací, které snesou odklad. V dubnu se uskutečnilo okolo 120 operací kolenního kloubu, v listopadu pak jen 80 operací. V obou případech jde o meziroční propad přes 90 procent.

Podle Jiřího Běhounka, ortopedického specialisty, vědeckého sekretáře České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí a také poslance za ČSSD, je přitom limitem počet lůžek na intenzivní péči.

„Bohužel ta jsou téměř sedmdesáti procenty využívána pro covid pacienty a vzít někoho do prostoru covid zóny je riziko,“ říká Jiří Běhounek s tím, že je standardně nutné po velké operaci kloubu, ať už kyčle, nebo kolene, aby pacient strávil dva dny na intenzivním lůžku, kde se sleduje stav jeho životních funkcí.

Zároveň podle Jiřího Běhounka operaci kloubu lze bez větších rizik odložit. „Krom toho, že ti lidé mají bolesti, tak by to nemělo mít žádný větší následek. Jedině když by došlo k rozpadu kloubu, tak je na indikujícím lékaři, jestli ho zařadí, nebo nezařadí,“ dodává ortoped.

Stížnosti na odklady ortopedických operací ale Svaz pacientů, jejž redakce Seznam Zpráv oslovila, neeviduje.

Z dat pojišťoven je rozpoznatelný i druhý, pozitivnější trend, který byl zmíněn v úvodu článku. České zdravotnictví se operace kloubů snaží dohánět ve chvíli, kdy pandemická vlna opadá. Konkrétně v červenci a srpnu počet operací kolenního kloubu narostl meziročně o více jak 30 procent.

Z oslovení řady neziskových organizací pečujících o onkologické pacienty také vyplývá, že pandemie naštěstí příliš nepostihla léčbu těchto záludných nemocí. I zde však existují výjimky, jak upozornila reportáž pořadu A dost!

Ministr Jan Blatný nedávno upozornil na propad preventivních prohlídek, zejména těch týkajících se rakoviny prsu. Během loňského jara mělo dojít k více než 40procentnímu propadu.

„O tom, jaké to může mít následky, asi nemusím mluvit,“ dodal ministr Blatný neurčitě.

Jan Daneš z Radiodiagnostické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který zároveň působí jako místopředseda Komise pro screening nádorů prsu při ministerstvu zdravotnictví, situaci přitom označuje za „velmi vážnou“. Odhaduje, že během loňského roku se na preventivní screening dostavilo o pětinu méně žen a trend pokračuje i v letošním roce.

„Alarmující je, že se zvyšuje i podíl žen, které odkládají prevenci a vyšetření vůbec, přicházejí v pozdějším stadiu. Markantní je to u žen starších, kdy jsme nikdy neměly tak hodně pokročilých zhoubných nádorů, kde je léčba obtížná,“ popisuje Jan Daneš, podle kterého mají ženy až panickou hrůzu z možného nakažení koronavirem, že k lékaři nejdou ani s velmi pokročilým nádorem.

„Předpokládáme, že se situace odrazí i na vzestupu úmrtnosti na nádorová onemocnění,“ dodává místopředseda Komise pro screening nádorů prsu.

Náhrada kloubu: totální endoprotéza

Lékaři dovedou v současnosti vyměnit všechny klouby v těle pomocí tzv. endoprotéz. Nejčastěji jsou nahrazovány kyčle a kolena, ale možné jsou i endoprotézy lokte, ramene, článků prstů či sanice čelisti.

„Pacientovi můžeme voperovat buď jen částečnou, nebo totální endoprotézu. Zatímco při částečné se nahrazuje jen poškozená část, při totální endoprotéze se nahradí všechny kloubní plochy.

Pokud je nutná například totální endoprotéza kolenního kloubu, neznamená to, že by se nahradilo celé koleno, ale pouze povrch kloubu a kloubní chrupavka. Při zákroku se tak odstraní jen malá část kosti s tím, že vazy, šlachy i svaly zůstanou zachovány,“ uvádí MUDr.

Vladislav Hospodár, primář oddělení Ortopedie a jednotky totálních endoprotéz Rehabilitační kliniky Malvazinky, kterou provozuje společnost VAMED Mediterra.

Nejčastěji lékaři nahrazují kyčleTotální endoprotéza kyčelního kloubu je nejčastěji používaný druh endoprotéz. Kyčelní kloub je velice důležitý a hodně zatěžovaný a vyžaduje zvýšenou pozornost.

Tento párový kloub je po kolenním kloubu druhým největším kloubem v našem těle a závisí na něm pohyb organizmu. „Jen v České republice je ročně implantováno více než 8 tisíc těchto kloubních náhrad. Zároveň se neustále zlepšuje materiál, ze kterého jsou vyrobeny.

Souvisí to s tím, že operujeme stále mladší pacienty a ti potřebují, aby jim nové klouby vydržely co nejdéle,“ doplňuje MUDr. Vladislav Hospodár.

Co nejčastěji vede k implantaci endoprotézy?V posledních letech dochází k velkému rozvoji této operační metody a rozšiřuje se i škála kloubních postižení, která lze řešit náhradou kloubu.

Přesto bývá endoprotéza až poslední možností, jak řešit pacientovy pohybové potíže spojené s velkými bolestmi.

Lékař doporučuje endoprotézu až po vyčerpání konzervativní terapie, která zahrnuje léčbu léky, rehabilitaci, úpravu životosprávy, fyzikální terapii a balneoterapii.

Nejčastějšími důvody, které vedou k voperování endoprotézy, jsou:

artrózy,revmatoidní artritidy,poúrazové stavy a některé typy zlomenin,vrozené vady,nádorové (obvykle metastatické) postižení kosti,výměna uvolněné endoprotézy za novou.

Výměna kloubů budí strachMnoho lidí je přesvědčeno, že například totální endoprotéza kyčle patří mezi radikální zákroky, které s sebou nesou složitou pooperační rehabilitaci. Zastávají také názor, že se člověk, jemuž byla implantována endoprotéza, nemůže naplno věnovat aktivitám, kterým se věnoval před operací.

„Je pravdou, že bezprostředně po operaci čeká pacienta náročná rehabilitace. Po ní by ale měl být schopný věnovat se všem aktivitám včetně sportu. Endoprotézu by ovšem neměl přetěžovat.

Ačkoli působí představa voperování endoprotézy ?a následná rehabilitace složitě a pro mnohé až děsivě, jedná se o běžný lékařský postup, který je prověřen lety praxe a zkušeností,“ uklidňuje MUDr. Vladislav Hospodár.

Pooperační rehabilitaceOperace, po níž nenásleduje kvalitní rehabilitace, svůj účel může jen těžko plnit. Po totální endoprotéze kyčle nebo kolene se obvykle nejdříve aktivují svaly okolo operovaného kloubu. Cílem rehabilitace je zlepšení rozsahu hybnosti v operovaném kloubu.

Pacienta čekají dechová cvičení či cévní gymnastika, která slouží jako prevence trombotických nemocí. Nevyhne se ani cvičení stehenních svalů a posilování horních končetin.

„Důležitou součástí rehabilitace je chůze s oporou berlí, která začíná velmi pomalu, krůček po krůčku, nejprve po rovině ?a později po schodech. Poté pacient začíná cvičit pod dohledem na rotopedu, mohou být přidávány i jiné druhy terapie.

Pacienty také například učíme, jak správně ulehat na lůžko ?a jak z něj následné vstávat. Přibližně po 4 až 6 týdnech od operace může být operovaná končetina plně zatěžována,“ informuje MUDr. Vladislav Hospodár.

Jak dlouho endoprotéza vydrží?Lidé se také obávají, že jim endoprotéza nevydrží dlouho. Jak dlouho bude náhrada pacientovi sloužit, záleží ale na několika faktorech. Klíčové je, jak často je náhrada používána a při jakých aktivitách. Závisí však ?i například na tom, kolik pacient váží nebo zda chodí na pravidelné kontroly a udržuje se ?v dobré fyzické kondici.

Mnoha lidem vydrží totální náhrada celý život, jiným méně než rok. Náhrady jsou konstruovány tak, aby ulevily od bolesti a umožnily stání, sezení, chůzi a jiné běžné denní aktivity. Pacienti však mohou s náhradami i sportovat, osvědčily se při golfu, jízdě na kole a při plavání. V případě, že se náhrada opotřebuje nebo poškodí, je možno implantovat další náhradu.

„Operace endoprotézy je prováděna, aby zkvalitnila pacientovi život. Nadměrná aktivita či obezita pacienta ale mohou proces opotřebení náhrady urychlit, nebo dokonce způsobit její uvolnění. Kloubní náhrady může ohrozit i infekce kdekoliv v těle – zvláštní opatrnost je potřeba věnovat infekci močového měchýře a infekci zubů ?a dásní,“ vysvětluje MUDr.

Vladislav Hospodár.

Kloubní náhrady nám navrací ztracené pohodlíTotální endoprotézy jsou zde od toho, aby nám zkvalitňovaly život a navracely nás zpět do plnohodnotného a radostného života.

Naprostá většina lidí, kteří podstoupili celkovou náhradu kolene, zaznamenalo dramatické snížení bolesti kolene a významné zlepšení schopnosti provádět běžné denní aktivity.

„Pro mnoho lidí, kterým každý pohyb způsobuje nepředstavitelné bolesti, znamená možnost náhrady kloubu často jediný způsob návratu zpět do života bez bolestí a bez významného pohybového omezení,“ uzavírá MUDr. Vladislav Hospodár.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář

Ortopedické oddělení

Příprava k hospitalizaci po stanovení termínu operačního výkonu

Po stanovení termínu výkonu následuje celá řada jednotlivých kroků:

• a) Interní předoperační vyšetření
• b) Autotransfuze
• c) Plánovaní hospitalizace

Předoperační vyšetření je souhrn dílčích vyšetření a slouží k posouzení zdravotního stavu a Vaší způsobilosti k operačnímu výkonu. Předoperační vyšetření zajišťuje praktický lékař. Výsledkem předoperačního vyšetření je interní závěr, zda jste nebo nejste schopen/na operačního výkonu. Upozorňujeme Vás, že podmínkou k přijetí je hotové komplexní předoperační vyšetření na jehož základě je provedeno ambulantně anesteziologické vyšetření.

Ošetřující lékař, v součinnosti s vámi, zváží a případně doporučí provedení autotransfuze (odběr vlastní krve, kterou je v případě potřeby možno při nebo po operaci použít). K odběru autotransfuze je nutné si přinést interní předoperační vyšetření.

V období plánovaného výkonu si nedomlouvejte zavazující pracovní aktivity nebo dovolené a počítejte s dobou zotavení po operaci včetně následné rehabilitace.

Příprava osobních věcí k hospitalizaci

a) Hygienické potřeby
Výčet hygienických potřeb: kartáček na zuby, toaletní mýdlo, minimálně 2 ručníky, 2 žínky, ponožky, spodní prádlo. Spodní prádlo by mělo být upravené, na boku operované strany je vhodné mít spodní prádlo rozepínací pomocí suchého zipu nebo tkaniček. Takto upravené prádlo slouží k lehkému a rychlému přístupu k operační ráně. Velice důležité je myslet na vhodnou obuv. Obuv by měla být pevná, rovná – bez podpatku, lehce obouvatelná. Doporučuje se obuv s protiskluzovou podrážkou.

1. b) Vlastní léky
2. 
   c) Věci osobní potřeby
3. Je-li operace bez komplikací, délka hospitalizace trvá obvykle 7 – 11 dnů, a proto věci osobní a hygienické potřeby by měly této délce odpovídat.

Při nástupu k hospitalizaci byste si měli s sebou vzít léky, které užíváte. Všechny Vaše léky nemusejí být v nemocničním oddělení okamžitě k dispozici a je nutné je objednat. Tímto postupem se zamezí možnému přerušení v podávání léků. Do nemocnice je vždy nutno s sebou nosit léky v originálním balení. Při příjmu je nutné veškeré léky odevzdat sestře.
Pro zpříjemnění pobytu v nemocnici je možno s sebou vzít mobilní telefon, knížky, časopisy a peníze pro osobní potřebu. Nedoporučuje se však s sebou brát větší obnos peněz a cennosti.

Průběh hospitalizace

a) Přijímací kancelářAbyste mohli být hospitalizováni, musíte nejdříve projít přijímací kanceláří, kde se zaznamenají a zpracují Vaše osobní údaje. Tímto prvním krokem potvrzujete, že dobrovolně dáváte souhlas s hospitalizací.

• b) Příchod do oddělení
• Příjem všeobecnou sestrou:
• Příjem lékaře:
• V rámci příjmu lékařem podepisujete „Informované souhlasy“, které jsou důležité z právního hlediska:

Na ortopedickém oddělení  Vás přijme nejdříve sestra, která ve spolupráci s Vámi zpracuje sesterskou příjmovou zprávu. Převezme od Vás platné předoperační vyšetření, případně RTG snímky. Interní předoperační vyšetření nesmí být starší více jak tři týdny a RTG snímek starší než tři měsíce. Aby předoperační vyšetření bylo kompletní, musejí být přiloženy i hodnoty jednotlivých vyšetření krve a EKG křivka.

Po příjmu všeobecnou sestrou následuje příjem lékaře, který Vás bude mít v péči po dobu hospitalizace. Nemusí se ale vždy jednat o lékaře, kterého jste navštěvovali v ambulanci. Operaci však obvykle provede lékař, který Vás indikoval k operaci.

• Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s hospitalizací, s nahlížením do dokumentace a s podáváním informací o zdravotním stavu.
• Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce):
  •   s léčebným postupem a operačním výkonem
  •    s lékařským vyšetřením
• Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s provedením transfuze krve (podáním transfuzních přípravků a krevních derivátů).
• Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s podáním anestezie v souvislosti s vyšetřením nebo operačním zákrokem.

Po příjmu lékařem budete uvedeni do pokoje, kde Vás zdravotní sestra seznámí s provozem v oddělení.

Předoperační příprava

Předoperační příprava probíhá den před operací.

a) Příprava pacienta všeobecnou sestrou:

• neurčí-li lékař jinak, posledním jídlem je oběd, pouze diabetici dostanou večeři;
• tekutiny se mohou přijímat do půlnoci, od půlnocí se nesmí pít, jíst ani kouřit;
• je-li nutné objednat krevní konzervu k operaci, sestra Vám odebere vzorek krve, který se dále zpracuje v krevní bance;
• večer před operací  Vám sestra po zvážení situace nabídne šetrné klyzma pomocí přípravku Yall;
• sestra Vám oholí operační pole;
• v případě, že máte nalakované nehty, musíte si je odlakovat odlakovačem;
• dle pokynu sestry si připravíte věci na Jednotku intenzívní péče (dále jen JIP), kam budete pravděpodobně umístěni bezprostředně po provedení operačního výkonu: ručník, žínku, kartáček na zuby, zubní pastu a případně brýle, zubní protézu a kontaktní čočky. Je možné si vzít také mobilní telefon.
• sestře odevzdáte léky, které užíváte.

b) Příprava pacienta lékařem – anesteziologem:
Příprava anesteziologem je nedílnou součástí komplexní předoperační přípravy. Jeho úloha nespočívá pouze v seznámení s postupem anestezie, ale anesteziolog provede též následující:

• zhodnotí výsledky a závěr interní přípravy
• seznámí Vás s anesteziologickými riziky
• doporučí doplnění anesteziologických ordinací před výkonem
• seznámí Vás s možnostmi uvedení do anestezie
• zhodnotí Váš stav
• naordinuje Vám premedikace (účelem premedikace je farmakologicky ovlivnit průběh anestezie, minimalizovat strach a úzkost).

Bezprostřední příprava k operaci

Bezprostřední příprava probíhá v den operace. Je to poslední fáze Vaší přípravy sestrou a lékařem před převozem na operační sál:

• ráno Vám sestra změří krevní tlak a doporučí  Vám osprchovat se;
• dle ordinace lékaře Vám bude zaveden permanentní katétr –  je to cévka, která se zavádí do močového měchýře, nafouklá balónkem, který zabrání samovolnému vypadnutí cévky. Ženám zavádí katetr sestra, mužům lékař;
• dle ordinace anesteziologa Vám bude podána premedikace. Premedikace může mít různou formu, tj. mohou se podávat léky jak v tabletové formě, tak léky v podobě injekcí do svalu nebo infuzí do žíly. Jedná-li se o infuzní premedikaci, sestra Vám zavede do žíly na ruce flexibilní plastovou kanylu. Flexibilní kanyla se vždy zavádí na protější stranu operované strany (tj. bude-li vám operován pravý kyčelní kloub, kanyla se zavede do levé ruky a naopak);
• lékař Vám při ranní vizitě označí křížkem operační pole k jednoznačné identifikaci operačního místa;
• bezprostředně před odjezdem na operační sál Vás sestra vyzve, abyste si sundali a odložili všechny šaty, šperky (i piercing) a pokud používáte, též zubní protézu a kontaktní čočky. Používáte-li naslouchátko, můžete si ho vzít na sál s sebou. Na operační sál odjíždíte na posteli za doprovodu sestry.

Operace

Používají se dva typy anestezie:
a) celková anestezie (narkóza) je metoda, sloužící k vyřazení vědomí a pocitu bolesti v celém těle v průběhu operačního výkonu. K navození celkové anestezie se používá celá škála léků: celková anestetika (léky znecitlivující a spánek navozující), sedativa (léky uklidňující), analgetika (léky potlačující bolest), myorelaxancia (léky uvolňující svaly), a to jak formou intravenózní (do žíly), tak inhalační (vdechováním). K celkovému znecitlivění patří i celá řada dílčích výkonů: zajištění periferního žilního přístupu, zajištění dýchacích cest a dýchání (spontánně či pomocí dýchacího přístroje), monitorace základních životních funkcí (pomocí přístrojů-monitorů), zajištění bezpečné operační polohy atd.
Nežádoucí účinky a komplikace: i přes používání nejmodernějších anesteziologických postupů, léků a přístrojů se mohou v souvislosti s celkovou anestezií vyskytnout komplikace. Obvykle však nejsou závažné a dají se zvládnout medikamenty (bolesti hlavy, zvracení, bolesti a sucho v krku, bolesti svalů, celková slabost).

b) epidurální (svodná) anestezie: je anestezie, která vede k vyřazení pocitu v místě prováděné operace. Vzniká podáním lokálního anestetika do epidurálního prostoru páteřního kanálu. Docílí se tím dočasné umrtvení malé nebo rozsáhlejší části těla.

Výhodou tohoto typu anestezie je minimální ovlivnění základních životních funkcí, tj. vědomí, krevního oběhu a dýchání. Umožňuje kontakt s nemocným během operace a jeho spolupráci. Navíc je možný příjem tekutin bezprostředně po operaci.

Pro větší komfort nemocného a tam, kde není nutná spolupráce s lékařem během operace, lze po dohodě s nemocným zajistit spánek podáním nitrožilních sedativ. Výkon provádí anesteziolog v poloze na levém boku, nebo vsedě. Po detekci správného prostoru aplikuje lék a jehlu hned odstraní.

Nástup účinku blokády se projeví až po určité době (20 – 30 minut), nemocný pociťuje teplo, mravenčení, brnění v končetinách, někdy se může objevit i nevolnost. Tyto příznaky jsou přechodné a za několik minut ustoupí. Zvláštním doplňkem epidurální anestezie může být zavedení tenkého katétru do epidurálního prostoru.

Katétr slouží k prodloužení anestezie při následné pooperační kontinuální anestezii. Na místě se může ponechat i několik dnů. Tato technika nebrání pohyblivosti nemocného po operaci a zaručuje znamenitou bezbolestnost. Operace trvá cca 1-2 hodiny podle závažnosti postižení.

Pooperační péče

Po operaci je pacient převezen na JIP, která je vybavena monitorovací technikou, centrálním rozvodem kyslíku a pomůckami k zajištění resuscitace. Na JIP zůstanete cca jeden den, poté budete přestěhováni na standardní pokoj.

Na JIP jsou pravidelně kontrolovány:

základní životní funkce: na horní končetinu vám bude nasazena tlaková manžeta, která v pravidelných intervalech bude měřit krevní tlak, pulz, dech, prezentace EKG pomocí monitoru;

barva kůže a prokrvení, po svodné anestezii citlivost končetin;

• tělesná teplota;
• operační rána, stav krycího obvazu;
• vyvedené drény (množství a výměna);
• bolest – analgetikum by mělo být podáno dříve, než je překročen práh bolesti;
• močení (množství, barva, příměsi);
• odchod plynů z tlustého střeva;
• bilance tekutin po šesti hodinách (příjem a výdej tekutin);
• přes intravenózní kanylu vám budou podávány tekutiny, antibiotika, případně transfuze nebo autotransfuze;
• provádějí se pravidelné odběry krve k stanovení ztrát krevních elementů a minerálních látek a odběry moče;
• jako prevence proti krevním sraženinám dolních končetin, které mohou způsobit embolii, se používá několik opatření: bandáž operované končetiny, podávání léku na ředění krve (Fraxiparine, Clexane) nebo jiný preparát v pravidelných denních dávkách 1x denně (ve 22 hod);
• nasadí se antirotační bota, která zabrání, aby končetina nerotovala zevně. Poloha končetiny po operaci kyčelního kloubu je zajištěna i tzv. abdukčním trojúhelníkem (to je molitanový polštář vložený mezi stehna), který udržuje dolní končetiny v odtažení přibližně 20 stupňů. Tento polštář používáte stále v pooperačním období při pohybu na lůžku a je vhodné, abyste ho používali i doma po propuštění z nemocnice.

    
Standardní pokoj

Po převozu na standardní pokoj se dále pokračuje s ordinacemi, které se prováděly na JIP a uskutečňují se i další činnosti:

• v prvních dnech veškeré hygienické potřeby provádíte na lůžku;
• cca po dvou dnech vám lékař odstraní drény, které odváděly zbylou sekreci v operační ráně a provede se převaz. Další převazy se provádějí dle potřeby;
• provádí se cvičení s rehabilitačním pracovníkem, nejprve posazování na lůžku, nácvik s berlemi a chůze;
• 10-12 den se odstraňují stehy a neobjeví-li se komplikace, budete propuštěni z nemocnice. Máte-li zájem o následnou rehabilitaci, informujte o tom svého ošetřujícího lékaře co nejdříve.

 Důležité obecné pokyny v oblasti rehabilitace po operaci TEP kyčelního kloubu

Pro první tři pooperační měsíce:

• spěte na rovném a pevném lůžku;
• střídejte chůzi, sed a leh. Věnujte pozornost únavě a nepřeceňujte své síly;
• přizpůsobte si výšku pracovní židle, nesedejte si do hlubokých křesel. Na obyčejnou židli sedejte pouze s polštářem. Nekřižte nohy (pod sebe, přes sebe);
• při sezení na židli obě chodidla spočívají celou ploskou na zemi, kolena jsou mírně od sebe;
• několikrát denně cvičte podle pokynů, které jste obdrželi od rehabilitačního pracovníka;
• používejte i doma pevnou obuv s pevnou patou;
• vleže na neoperovaném boku vkládejte vždy mezi kolena pevný polštářek;
• neodkládejte berle, pokud to nedovolí váš lékař, dodržujte jím doporučenou zátěž operované končetiny. Ztratíte-li však rovnováhu a hrozí vám pád, raději došlápněte na operovanou končetinu;
• dvakrát denně ležte cca 30 min. na břiše;
• nenechte se nikým vyprovokovat ke sportovním výkonům. Na schodech se věnujte chůzi a s nikým se nebavte. Zabráníte tak případnému pádu a ztrátě rovnováhy. Neposkakujte a dlouho nestůjte;
• plavání je vhodné, i když jeho význam v tomto případě bývá přeceňován. Pro posílení svalstva je výhodnější a účinnější cvičení na suchu. V blízkosti plaveckých bazénů dbejte zvýšené pozornosti a opatrnosti (pozor na uklouznutí);
• doma odstraňte všechny volně ležící kobercové předložky a rohožky. Chraňte se pádu;
• pravidelně si kontrolujte technický stav vašich berlí (matičky, protiskluzové nástavce);
• v prvních měsících po operaci se nesnažte samostatně si zavazovat tkaničky od bot ani oblékat si ponožky. Při obouvání používejte dlouhé lžíce, u oblékání ponožek užijte oblékač ponožek nebo ručník;
• dodržujte doporučení lékaře o prevenci tromboembolické nemoci. Používejte zdravotní punčochy nebo elastická obinadla od špiček prstů nad koleno.

Trvale platná doporučení

• při těžkých infekcích, operacích a invazivních vyšetřeních preventivně užívejte antibiotika;
• nenoste zvlášť těžká břemena (dvoukilový nákup stačí);
• netrénujte vytrvalostní chůzi, ani zbytečně nejezděte na rotopedu;
• nezapomínejte na pravidelné roční kontroly u vašeho ortopeda, i když nemáte žádné obtíže;
• při obtížích vyhledejte lékaře (náhle vzniklá, nová bolest, zarudnutí či sekrece v jizvě, zkrat končetiny, omezení pohybu, horečky) nebo své obtíže alespoň konzultujte telefonicky.

Cílem všech zdravotnických pracovníků je udělat vše pro Vaše uzdravení. Zdravotnický personál je odborně vysoce kvalifikovaný, proto v něj můžete mít plnou důvěru a v případě potřeby se na něj kdykoli obrátit se svými problémy. Věříme, že tyto informace přispěly k nahlédnutí a pochopení jednotlivých výkonů a úkonů a Váš strach a obavy se tak minimalizují.