Jednovaječná dvojčata – Vše o zdraví

Jste budoucí rodiče a dozvěděli jste se, že čekáte dvojčátka nebo vás jen zajímá problematika vícečetných těhotenství? Jak dochází k početí dvojčat, jaké jsou typy dvojčat, jak se liší těhotenství s dvojčaty od klasického těhotenství a co znamená vícečetné těhotenství? To vše se dozvíte na následujících řádcích, včetně toho, jak vypadá výbava pro dvojčata a jak probíhá porod dvojčat. I když se již nejedná o takovou vzácnost jako v minulosti, dvojčata stále vzbuzují údiv okolí. Věta „Čekáme dvojčata“ mnohdy překvapí nejen budoucího tatínka, ale i příbuzné a známé.

Obsah:

Jako dvojčata se označují dvě děti, které jsou důsledkem zmnoženého těhotenství budoucí matky. Rodí se přibližně dvoje dvojčata ze stovky porodů.

Příčinu vyššího počtu porodů dvojčat ve srovnání s dobami minulými lze hledat především ve vysokém počtu umělých oplodnění a hormonální léčbě. Důvodem bývá také rychlé otěhotnění po vysazení antikoncepce (cca do šesti měsíců).

V takovém případě je pravděpodobnost dvojčat vysoká. Podle toho, zda se jedná o jednovaječná nebo dvouvaječná dvojčata, se liší způsob oplodnění a dalšího vývoje vajíčka.

U dvouvaječných dvojčat, jak již vyplývá ze samotného názvu, jsou oplozena dvě vajíčka dvěma spermiemi. Jak vzniknou jednovaječná dvojčata? V tomto případě jde o oplození jednoho vajíčka jednou spermií. Vajíčko se pak dělí a vytvoří se dvě embrya.

Kdy se poznají dvojčata a jaké jsou příznaky

Jak poznáte, zda čekáte dvojčata? Ultrazvuk v 8. týdnu těhotenství již na tuto otázku dokáže odpovědět. Je zde však zvýšené riziko potratu, proto se ve 12. až 14.

týdnu zjišťuje, zda jsou plody životaschopné, nebo zda by bylo vhodnější ukončit těhotenství.

Dvojčata vyžadují vyšší frekvenci kontrol u gynekologa, ženy mají mnohem častěji riziková těhotenství a musejí zůstávat doma nebo někdy i v nemocniční péči.

Poznáte sama, že čekáte v těhotenství dvojčata? Příznaky lze vidět i bez přístrojového vyšetření. Jaké jsou rozdíly oproti klasickému těhotenství?

  • břicho je podstatně větší než u těhotenství s jedním dítětem
  • těhotná žena výrazněji přibývá na váze
  • žena je vystavena velké fyzické zátěži, zvýšené nároky jsou kladené na dělohu, srdce a oběhový systém
  • obtíže i bolestivé stavy jsou jiné
  • velmi brzy se dostaví křížové bolesti a děložní stahy
  • porod přichází dříve
  • Vzhledem k možným komplikacím je potřeba projít si vývoj dvojčat týden po týdnu a na všechny možné alternativy se dobře připravit.
  • Jednovaječná dvojčata - Vše o zdraví

Seznamte se s typy dvojčat

I v případě dvojčat existují různé typy. Ty se dají dělit podle způsobu oplodnění nebo tzv. placentace. Podle způsobu oplodnění se jedná o jednovaječná nebo dvojvaječná dvojčata, podle placentace jde o jedince se společnou placentou nebo se dvěma placentami.

Většina dvojčat bývá dvouvaječná, jednovaječná dvojčata tvoří cca třetinu vícečetných těhotenství. Dvojčata odlišného pohlaví bývají většinu dvojvaječná, jednovaječná dvojčata tvoří pár pouze v případě genetické mutace během vývoje v děloze.

To, zda jsou dvojčata jednovaječná nebo dvojvaječná, je důležité většinou jen z lékařského hlediska a bezpečně lze tuto skutečnost prokázat pouze testem DNA.

Způsob vzniku jednovaječných dvojčat není přesně znám

Jako jednovaječná dvojčata se označují jedinci, kteří vznikli z jednoho vajíčka oplodněného jednou spermií. Vajíčko vytvoří jednu zygotu, která se pak rozdělí na dvě samostatná embrya s vlastními placentami nebo společnou placentou. Jednovaječná dvojčata s jednou placentou jsou vystavena většímu riziku potratu.

V rodinách se mohou opakovaně rodit jednovaječná dvojčata, genetika zde pravděpodobně hraje důležitou roli. Je tedy jasné, že si nemůžeme naplánovat, jak počít dvojčata přirozenou cestou.

Mnozí rodiče si přejí právě jednovaječná geneticky identická dvojčata, která vypadají stejně a bývají většinou stejného pohlaví. Mnohdy jsou si tak podobná, že k jejich rozlišení je zapotřebí otisků prstů nebo zubů. Nelze však očekávat i podobu vnitřní, vždy se jedná o dva různé jedince.

Rozdíly pak narůstají s přibývajícím věkem a rozvojem různých zájmů. Každé dvojče může mít zcela odlišnou povahu a koníčky.

Dvojvaječná dvojčata mají rozdílnou genetickou výbavu

Když dvě různé spermie oplodní dvě různá vajíčka, vytvoří se samostatné zygoty. Plody pak mají každý svou placentu i plodový obal. Nejsou tak ohroženy řadou rizik.

Vlastní také odlišné geny, jsou jako běžní sourozenci. Jedna třetina dvojvaječných dvojčat bývá různého pohlaví.

Genetické predispozice pro dvojčata zde nese žena, muž nemůže způsobit uvolnění dvou vajíček.

Jak mít dvojčata? To lze ovlivnit některými z těchto faktorů:

  • věk ženy mezi 30 až 40 lety
  • afroamerický původ budoucí matky
  • vyšší hmotnost a výška ženy
  • několikanásobné těhotenství
  • rodové predispozice
  • asistovaná reprodukce

Jak mít dvojčata a vše zvládnout? K tomu je potřeba mít především dostatek informací, prostudovat si těhotenství s dvojčaty týden po týdnu.

Dvojčata podle placentace

Dvojčata se mohou lišit i podle toho, jak je umístěna jejich placenta nebo podle toho, zda mají placentu nebo její části společné či zcela oddělené. Pak lze rozlišovat tyto typy:

  • jedince se zcela oddělenými placentami
  • dvojčata se dvěma placentami tak blízko u sebe, že splývají, ale každé z dvojčat má svou placentu i plodové obaly a oddělené jsou i krevní oběhy
  • plody s jednou placentou a jedním vnějším obalem, dvěma vnitřními plodovými blanami a někdy propojeným krevním oběhem
  • jedince se společnou placentou, vnějším obalem, plodovou blánou a propojeným krevním oběhem.

U dvojčat se společnou placentou bývá vyšší úmrtnost. Někdy dochází k pozdnímu a nekompletnímu rozdělení vajíčka. Důsledkem jsou pak siamská dvojčata.

Ani vícerčata již nejsou vzácností

Neukázal váš ultrazvuk dvojčata, ale větší množství plodů? S metodami asistované reprodukce se navýšil i počet vícečetných těhotenství. Mohou se tak narodit trojčata, čtverčata či paterčata a další. I zde lze odlišovat typy podle placentace, jednovaječná trojčata i vícevaječná trojčata.

Vícečetné těhotenství bývá většinou kratší, většinou se jedná o 37 týdnů u dvojčat, 34 týdnů u trojčat a 32 týdnů u čtyřčat. Zvláštním jevem, který někdy odhalí ultrazvuk dvojčat, je syndrom mizejícího dvojčete. K tomu dochází tehdy, když v průběhu prvního trimestru jeden plod odumře a je buď vstřebán, nebo z těla odejde společně se slabším krvácením.

Jednovaječná dvojčata - Vše o zdraví

Ideální termín porodu dvojčat je 37. až 38. týden

37. až 38. týden těhotenství je pro porod dvojčat nejvhodnější, ale většina porodů proběhne dříve. Velmi často však dojde k porodu předčasně, tedy mezi 26. až 37.

týdnem těhotenství V těchto případech hrozí dětem komplikace s dýcháním, neurologické obtíže nebo transfúzní syndrom. Mívají také nízkou porodní hmotnost. Děti, které se narodí až po 38.

týdnu, jsou ohroženy nedostatečnou výkonností placenty při výměně kyslíku a kysličníku uhličitého.

Část dvojčat se rodí císařským řezem. O způsobu vedení porodu musí rozhodnout lékař. Vaginální porod se volí v případě, že obě děti jsou v poloze hlavičkou dolů.

V průběhu porodu se stále monitorují životní funkce obou dětí. Ty se rodí s odstupem cca deseti minut, při delším intervalu může mít druhé dítě nedostatek kyslíku.

Císařský řez se volí u příčné polohy plodů nebo při známkách opoždění vývoje některého z plodů.

Ideální je začít co nejrychleji s kojením, to pomůže čerstvé mamince k zotavení a navázání vztahu s oběma dětmi. Navíc se dvojčata naučí jíst ve stejný čas. Kojení dvojčat  značně ulehčí kojící polštář, který umožní najít tu nejlepší polohu pro maminku i děti.

Výbava pro dvojčata je náročná

Protože u těhotenství s dvojčaty je nutno počítat s předčasným porodem, je nutné připravit výbavičku s patřičným předstihem a vybrat jména pro dvojčata. Dvě děti znamenají dvojnásobný počet všech věcí, které budu miminka potřebovat.

Nejde jen o kojenecké oblečení pro dvojčata, nezbytný je i kočárek pro dvojčata, dostatek jednorázových plenek, dvě dětské postýlky a mnoho dalších věcí. S jejich pořízením může finančně pomoci rodičovský příspěvek na dvojčata nebo později peníze, přiložené k přání k narození dvojčat.

Psychickou podporu a mnoho rad, jak na dvojčata, může poskytnout klub dvojčat a vícerčat.

Přečtěte si i další články:

Šest zajímavých vědeckých faktů o dvojčatech

Jednovaječná dvojčata - Vše o zdraví

Za kočárkem s dvojčaty se každý ohlédne s úsměvem. Život rodičů s dvojitou nadílkou však není vždy jen zalitý sluncem. Mezi nevýhody péče o dvojčata patří zvýšené psychické napětí, když třeba pláčou obě děti najednou, zhoršená finanční situace, jelikož je nutné nakoupit všechno dvakrát, méně času i zvýšená fyzická námaha. Na druhou stranu dvojčata nejsou osamělá, vždy si mají s kým hrát, nebývají rozmazlená a lépe se prosazují v dětském kolektivu.

Dvojčata lze zpozorovat na ultrazvuku asi v 8. týdnu těhotenství, vzhledem ke zvýšenému riziku potratu je však možné určit jejich životaschopnost až na začátku druhého trimestru, tedy zhruba ve 12. až 14. týdnu těhotenství.

Často se stává, že jeden ze zárodků v rané fázi zanikne a vyvíjí se jen ten druhý. Hlavním důvodem pro tento jev bývá chromozomální poškození embrya. Někdy se ani nastávající maminka nedozví, že čekala dvojčata, protože se na první gynekologické vyšetření dostaví až v době, kdy je už mizející dvojče vstřebané.

Každé vícečetné těhotenství se považuje za rizikové, jelikož organismus ženy je zatěžován dvojnásobně (nebo i vícenásobně v případě většího počtu plodů). Vícečetné těhotenství kromě dělohy ovlivňuje i srdce a celý oběhový systém, trpí také játra a ledviny. Budoucí matka dvojčat může přibrat i více než 20 kilogramů, což je pro její tělo rovněž velká zátěž.

„Vícečetné těhotenství je pro matku zatíženo větším rizikem předčasného potratu, porodu, může dojít častěji k rozvoji některých onemocnění ženy v těhotenství, jako je vysoký tlak nebo cukrovka.

Zajímavé:  Lymfocytoza - Vše o zdraví

Někdy je nutné sledovat dvojčata pro nerovnoměrný růst, nebo nerovnoměrné tvoření plodové vody.

Péče o tyto maminky by měla být především u jednovaječných dvojčat vždy v perinatologických centrech,“ zdůraznila Markéta Matoušková, primářka Gynekologicko-porodnického oddělení z Nemocnice Slaný.

Gynekoložka Matoušková dále vysvětlila základní rozdíl mezi jednovaječnými a dvojvaječnými dvojčaty.

Jednovaječná dvojčata vzniknou z jedno oplodněného vajíčka jednou spermií, dělící se buňky se pak rozdělí na 2 základy plodu, a tak vzniknou identická dvojčata, která jsou stejného pohlaví a většinou mají jednu společnou placentu. Mají stejnou genetickou výbavu, jsou si většinou velmi podobná.

Dvojvaječná dvojčata vzniknou oplodněním 2 vajíček 2 spermiemi v rámci jedné ovulace. Každé dvojče má svojí placentu a plodové obaly, mohou být stejného pohlaví, nebo to může být chlapec a děvče. Každé dvojče má jinou genetickou výbavu.

Vícečetné těhotenství je každopádně neobvyklá událost a dvojčata vždy přitahovala pozornost nejen laické veřejnosti, ale především lékařů a dalších vědeckých odborníků. Díky jejich výzkumům se dnes můžeme o dvojčatech dozvědět mnohem více. Možná vás některá fakta o dvojčatech překvapí.

Obecně o dvojčatech

Ještě před dvaceti lety se rodila na 100 porodů jedna dvojčata. V současné době se počet narozených dvojčat zdvojnásobil (1:50). Důvodem je převážně hormonální léčba, asistovaná reprodukce, ale také otěhotnění do půl roku po vysazení antikoncepce.

Dvojčata mohou být jednovaječná nebo dvojvaječná.

Jednovaječná dvojčata vznikají oplodněním jednoho zralého vajíčka jednou spermií. Zárodečná buňka se rozdělí na dvě – dvojčata jsou vždy stejného pohlaví a mají stejný genetický základ (stejnou konstituci, krevní skupinu, atd.). Jednovaječných dvojčat je 25%  z celkového počtu dvojčat.

I u jednovaječných dvojčat můžeme najít  zákonité odlišnosti.

Pokud se vajíčko rozdělí do 3 dnů po oplodnění, každý zárodek má svou vlastní placentu i obě plodové blány, podobně jako je tomu u dvojvaječných dvojčat, ale jejich genetická výbava je, narozdíl od dvojvaječných dvojčat, shodná.

Dojde-li k rozdělení rýhujícího se vajíčka mezi třetím a sedmým dnem od početí (tedy v době, kdy se vajíčko uhnízďuje v děložní sliznici), mají oba zárodky pouze jednu placentu a jeden vnější plodový obal, ale dvě vnitřní plodové blány. Takto vzniká většina jednovaječných dvojčat.

Nejvzácnějším případem (asi 1% všech jednovaječných dvojčat) je rozdělení oplozeného vajíčka mezi osmým a dvanáctým dnem. Takováto dvojčata mají jednu společnou placentu a vyvíjejí se v jedné společné dutině plodového vejce (nejsou oddělena žádnou plodovou blánou).

Dojde-li k rozdělení zárodku po 13 dni od početí (je to asi v 1% všech jednovaječných dvojčat), nemůže již dojít k úplnému rozdělení a vznikají tak dvě částečně srostlé bytosti, tzv. siamská dvojčata.

Název siamská dvojčata pochází od dvou bratrů, Enga a Changa (v překladu levý a pravý), kteří se narodili roku 1811 v Thajsku (dříve nazývaném Siam). Nejčastěji bývají siamská dvojčata spojena v oblasti hrudníku, nejvzácnější je spojení v oblasti hlavy.

Zajímavé je, že se jako siamská dvojčata častěji rodí dívky.

Přestože těhotenství siamských dvojčat se díky pokročilé technice dá včas zjistit a vyvolat tak umělé přerušení těhotenství (často dochází u takovýchto případů i k samovolnému potratu), lze se i dnes s takovýmito případy setkat.  Některá siamská dvojčata se dají chirurgicky oddělit.

Zajímavé je, že počet jednovaječných dvojčat je poměrně neměnný, zatímco dvojvaječná dvojčata se nejméně rodí v Asii a nejvíce v Africe.

Dvojvaječná dvojčata vznikají oplodněním dvou vajíček (která dozrála v jednom či obou vaječnících) dvěma spermiemi. Zvláštním, a ne tak častým, případem vzniku dvojvaječných dvojčat je tzv. dodatečné oplodnění.

Znamená to, že jedno již oplozené vajíčko se začíná uhnizďovat a přesto dojde k další ovulaci, při které může být i toto druhé zralé vajíčko oplodněno (tím dojde k početí dvou jedinců v různých fázích menstruačního cyklu, nebo dokonce během dvou cyklů).

Přestože se pak dvojčata narodí v jeden den, je jedno z dvojčat vlastně o několik dní či týdnů starší než druhé.

Každé dvojče má svou vlastní placentu i obě plodové blány, každé si nese svou vlastní odlišnou genetickou výbavu, tato dvojčata tudíž mohou být i různého pohlaví. Dvojvaječná dvojčata se na ultrazvukovém vyšetření dají rozpoznat už okolo 6. týdne těhotenství (jednovaječná o něco později).

Zajímavé je, že počet jednovaječných dvojčat je poměrně neměnný, zatímco dvojvaječná dvojčata se nejméně rodí v Asii a nejvíce v Africe.

Jistě není bez zajímavosti, že díky moderním diagnostickým metodám (zejména díky včasným ultrazvukovým vyšetřením) se zjistilo, že až jedna třetina dvojčetných těhotenství se v průběhu prvních třech měsíců změní na  těhotenství jednoplodová. Tento jev se nazývá syndrom mizejícího dvojčete.

Odumřelý plod může odejít při slabém krvácení, je vstřebán placentou (vývoj přežívajícího plodu tím není nikterak narušen) nebo jej vstřebá přežívající plod (paradoxně tak může dojít k tomu, že člověk bez větších zdravotních problémů nosí odumřelý zárodek svého dvojčete na nějakém z vnitřních orgánů, nebo že člověk má tři ledviny jako pozůstatek svého dvojčete).

Každé vícečetné těhotenství je považováno za rizikové.

Je to vcelku logické, protože  organismus ženy je zatěžován dvojnásobně (nebo vícenásobně, dle počtu plodů) – zejména její děloha, ale i  srdce a celý oběhový systém, játra, ledviny, cévy dolních končetin.

Vždyť je naprosto běžné, že žena čekající dvojčata přibere kolem dvaceti kilogramů, někdy i víc (dvojčátka před porodem váží dohromady asi 6kg, více než jeden kilogram připadne na placentu, asi kilogram činí plodová voda a sama maminka přibere 8-10kg)!

Vícečetné těhotenství  s sebou přináší i větší nebezpečí vzniku různých těhotenských problémů (např. těžší formy těhotenského zvracení, anémie, krvácení, vysoký tlak, větší množství plodové vody, potrat), a proto vyžaduje i zvýšený lékařský dohled (zejména pokud jde o jednovaječná dvojčata) a často i preventivní hospitalizaci minimálně ke konci těhotenství.

Důležité proto je včasné rozpoznání vícečetného těhotenství. Přestože se žena může cítit úplně v pořádku, bez problémů a některá lékařská opatření jí připadají zbytečná, jakékoliv riskování a hrdinství naprosto nejsou na místě. Určitě stojí za to podstoupit nějaké to vlastní “nepohodlí” (př. hospitalizace, steh – při zkracování děložního hrdla, indikovaný císařský řez, apod.

) v zájmu zdraví očekávaných dvojčátek. Jistě, někdy může jít jen o jisté “pojištění” případných možných problémů (které se zdravé ženě mohou zdát zbytečné), ale nikdy nevíte, co se může stát… Každopádně by maminka měla zůstat v pracovní neschopnosti v klidu doma (nejpozději od 20.

týdne těhotenství!), i když nepociťuje žádné potíže Nerada bych budoucí maminky strašila, ale máme v Klubu dvojčat a vícečat dost maminek, kterým včasná (a zdánlivě bezdůvodná) hospitalizace děti zachránila – byly včas pod lékařskou kontrolou, přišlo se na neočekávané problémy dětí v bříšku, mohly být ihned převezeny na porodní sál, atd.

V této kapitole bych proto chtěla zmínit možná rizika spojená s vícečetným těhotenstvím, která si některé maminky ani neuvědomují a lékaři nám, přiznejme si, většinou mnoho neřeknou.

Největším rizikem vícečetného těhotenství je předčasný porod. Zkušenosti sice dokazují, že pro dvojčata je příznivější těhotenství trvající 37 – 38 týdnů (jednoplodové těhotenství trvá 40 týdnů), přesto až 50% všech dvojčetných těhotenství končí před 37. týdnem (tedy v osmém měsíci). Porody v období mezi 26. – 37.

týdnem těhotenství jsou u dvojčat až 10x častější než u samostatně narozených dětí. Při předčasném porodu hrozí u narozených dvojčat nebezpečí dýchacích a neurologických komplikací. Naopak dvojčatům narozeným po 38.

týdnu hrozí to, že placenta, která je již “opotřebovaná”, nebude mít dostatečnou schopnost výměny kyslíku a kysličníku uhličitého.

Důsledkem předčasných porodů je nízká porodní hmotnost, se kterou úzce souvisí nebezpečí novorozeneckého úmrtí i vyšší riziko poškození v době kolem porodu. Za dítě s nízkou porodní hmotností je považováno to, jehož hmotnost po porodu je nižší než 2 500 g.

Jelikož se udává průměrná porodní hmotnost u dvojčat asi 2,4 kg (u dětí jednotlivě narozených je to 3,5 kg), je to již samo o sobě jistým varovným signálem.

Díky moderní technice i zkušenostem lékařů se v současné době daří zachraňovat, již celkem úspěšně, i děti s porodní hmotností nižší než 1000 g, přesto jsou tyto děti vystaveny obrovskému riziku různých poškození a nákaz a dlouhodobému pobytu na jednotkách intenzivní péče.

Příčinou nízké porodní hmotnosti může být i opoždění nitroděložního růstu. To nastává nejčastěji v posledních třech měsících těhotenství a může se týkat jednoho nebo obou dvojčat.

Příčiny tohoto opožděného růstu plodu v matčině děloze nejsou zcela známy, nejčastěji se udává, že jde o omezení příjmu živin z matčina těla. Při důsledném sledování ženy čekající dvojčata se, díky ultrazvuku, na podobné opoždění ve vývoji přijde záhy.

Maminka pak chodí častěji na ultrazvuková vyšetření a v případě větších problémů jsou lékaři připraveni provést předčasný porod.

Dalším důvodem nízké porodní hmotnosti může být transfúzní syndrom, který postihuje pouze jednovaječná dvojčata, která se vyvíjejí v jednom společném plodovém obalu s jednou palcentou. V takovémto případě se narodí sice jednovaječná, ale zcela rozdílná dvojčata.

Jedno je malé a bledé, druhé je velké, červené, s různými otoky a někdy má i zvětšené vnitřní orgány. Je to způsobeno nestejnoměrným přísunem živin v době těhotenství, který je důsledkem propojení oběhových systémů obou plodů (přes společnou placentu). Jedno z dvojčat tak zásobuje krví druhé a samo se stává chudokrevným a podvyživeným.

Největším nebezpečím při pozdním odhalení transfúzního syndromu je smrt tohoto plodu v matčině děloze.

Stejně jako je každé vícečetné těhotenství rizikové, je i porod dvojčat rizikový a nebezpečí úmrtí je až 4x větší než u porodu jednoho dítěte. Proto by každý porod dvojčat měl proběhnout v dobře vybavené porodnici.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Zejména z důvodu předčasných porodů je nutné, aby i novorozenecké oddělení bylo náležitě zařízené pro příjem dvojčat s nízkou a velmi nízkou porodní hmotností, tedy aby bylo vybaveno jednotkou intenzivní péče.

Lékaři již vědí (a v případě předem zjištěných komplikací i praktikují), že pro maminku i děti, o kterých se ví, že budou po narození potřebovat speciální péči, je lepší, aby se narodila v tom zdravotnickém zařízení, které je pro narození nedonošenců vybaveno jak přístrojově, tak i zkušenostmi lékařů, než aby se narodila v nejbližší porodnici a následně byla v inkubátorech převážena na specializovaná pracoviště, což vždy znamená určité riziko. Pokud nejsou děti po porodu od matky odděleny, má to na ně (i na matku) vždy pozitivní vliv a nepodstupují rizika, která se mohou vyskytnout při tomto převozu.

Bylo by vhodné, aby maminka byla předem připravena na výskyt některých komplikací a byla seznámena s možnostmi jejich řešení (např. nutnost vyvolání porodu, vedení porodu císařským řezem, apod.).

Způsob vedení porodu dvojčat se v různých porodnicích liší. Některé porodnice dávají přednost normálnímu porodu před císařským řezem, jiné, z důvodu velkého nebezpečí pro druhé dvojče (dvojče B), praktikují císařský řez u složitějších případů automaticky.

Rozhodnutí o způsobu porodu musí jednoznačně učinit lékař (popřípadě lékařský tým), nemá smysl snažit se prosadit svůj názor za každou cenu.

Je samozřejmě dobré, pokud vás lékař včas seznámí s tím, jakým způsobem porod povede, ale někdy může rozhodnutí o provedení císařského řezu padnout až v průběhu porodu.

Normální porod se volí téměř vždy, pokud je v termínu a obě dvojčata jsou hlavičkami dolů (až 45% případů). Takovýto porod může probíhat buď spontánně nebo je vyvolán uměle (v případě např. vysokého tlaku, mírně opožděného nitroděložního vývoje jednoho z dvojčat nebo rozhodne-li lékař o ukončení těhotenství v optimálním termínu mezi 38. – 39. týdnem).

V průběhu porodu je monitorována srdeční činnost obou dvojčat (v některých porodnicích již mají i monitorovací přístroje, které na jednom grafu zaznamenávají srdeční činnost obou dětí, čímž je vyloučena záměna údajů). Průběh porodu prvního dvojčete je prakticky stejný jako u “mono”dítěte.

Druhé dvojče se narodí obvykle 8 až 10 minut po prvním, nemělo by se však narodit po více než 20 minutách. Druhorozené dvojče je totiž více ohroženo nedostatkem kyslíku, neboť prochází dvakrát intenzivními děložními stahy (a při delším intervalu mezi narozením obou dětí je navíc vystaveno stahování dělohy, které nastává po porodu prvního dvojčete).

Prvorozené dvojče zase může být ohroženo krvácením do mozku (z důvodu silnějšího tlaku na hlavičku).

Císařský řez volí lékaři vždy, když je jedno z dvojčat v příčné poloze, když je první dvojče v poloze koncem pánevním a druhé hlavičkou dolů nebo když vykazuje jedno z dvojčat příznaky vážného opoždění nitroděložního vývoje. Další případy, které většinou končí císařským řezem (avšak není to pravidlo), jsou například zjizvená děloha, předčasný porod, porod obou dvojčat koncem pánevním.

Porod císařským řezem může probíhat buď v celkové anestezii (maminka tedy celý porod prospí) nebo v epidurální anestezii (maminka je při vědomí, má jen znecitlivěnou dolní polovinu těla).

Hlavním přínosem tohoto způsobu znecitlivění pro maminku je, že může vnímat narození svých dětí, může je vidět ihned po porodu, může děti (pokud jsou zdravé a umožňuje-li to daná porodnice) hned na sále přiložit k prsům, což stimuluje tvorbu mléka. Matka není ohrožena pooperačními komplikacemi souvisejícími s klasickou anestezií (zvracení po narkóze apod.).

Porod nemusí probíhat v takovém tempu jako při klasickém uspání, protože nehrozí přechod anestetik do krve dětí. Také hojení jizvy po císařském řezu probíhá lépe a rychleji.

Dvojčata (ale i trojčata) se dají velice úspěšně a dlouho kojit, ač ne každá porodnice maminky s dvojčaty kojení učí.

Nejlépe je naučit se (i svá dvojčata) kojit najednou, ušetří se tím spousta času (a i ze zdravotních důvodů se společné kojení doporučuje – rychleji se zavinuje děloha, tvoří se více prolaktinu).

Jde jen o to, aby se maminka nebála, věřila si a našla si polohu pro kojení, která jí nejlépe vyhovuje (velmi dobrým pomocníkem je kojící polštář).

Nejpohodlnější polohu si maminka většinou najdete metodou pokusu a omylu. V úvahu je třeba vzít i to, čemu dávají přednost dnost děti samotné : některé jsou spokojené, když jsou ovinuté kolem sebe, jiné protestují.

Nejčastější polohy pro kojení dvojčat jsou –boční fotbalové držení (do klína lze dát na podložení rukou polštář a hlavičky dětí se drží v dlaních u prsou, nožky směřuj od sebe vlevo a vpravo), poloha do kříže (na polštáři nebo područkami křesla podložených předloktích spočívají hlavičkydětí, jejich nožky směřují k sobě, matce do klína) nebo paralelní tandemová poloha (u větších miminek – obě děti směřují obličejem na jednu stranu a sedí každé na jednom stehně matky, jakoby za sebou). Časem žena vypozorujete vhodnou polohu, která vyhovuje jí i dětem.

Dvojčata

Narození dvojčat není v České republice žádnou výjimkou. V současnosti přicházejí na svět při každém 50. porodu a rodí se jednovaječná nebo dvojvaječná dvojčata. Tato problematika vždy přitahovala pozornost jak laické, tak i odborné veřejnosti.

Jednovaječná dvojčata

Rodí se samovolným rozdělením zárodečné buňky  během jejího raného vývoje, při kterém vznikají dva jedinci s totožnou genetickou výbavou, stejného pohlaví a téměř k nerozeznání podobní. Důležitým okamžikem při početí dvojčat je přesný moment dělení.

V případě, že se vajíčko rozdělí do tří dnů po oplození, každý zárodek má vlastní placentu. V takovém případě se vytváří dvě plodové blány, jak to bývá u dvojvaječných dvojčat.

Jestliže se vajíčko dělí mezi třetím a sedmým dnem, což je doba, kdy se uhnízdí v děložní sliznici, vzniká jedna placenta pro oba zárodky jeden vnější plodový obal, ovšem dvě vnitřní plodové blány. Tímto způsobem vzniká většina jednovaječných dvojčat.

Ve vzácných případech dojde k rozdělení vajíčka mezi osmým a dvanáctým dnem, kdy se vyvíjí společná placenta, a dvojčata nejsou oddělena plodovou blánou.

Siamská dvojčata

Pokud dojde k rozdělení po třináctém dni  od početí, k úplnému rozdělení již dojít nemůže a vznikají dvě částečně srostlé bytosti, zvané siamská dvojčata, které bývají spojeny nejčastěji v oblasti hrudníku, v malém počtu případů v oblasti hlavy. S touto anomálií se rodí převážně dívky.

Dvojvaječná dvojčata

Narodí se oplodněním dvou zralých vajíček dvěma různými spermiemi. Při ovulaci se obvykle uvolňuje pouze jedno zralé vajíčko, ale může dojít k uvolnění dvou najednou. Dvojvaječná dvojčata mohou být počata také při tzv. dodatečném oplodnění.

Poté, co se již jedno oplodněné vajíčko uhnízdilo, dojde k další ovulaci  a je oplodněno druhé zralé vajíčko. Dochází tím k početí dvou jedinců v různých fázích menstruačního cyklu, nebo se to může stát také během dvou cyklů. Přesto se však dvojčata narodí v jeden den, i když je jedno mladší.

Projeví se to zpravidla nižší porodní hmotností. Při dodatečném oplodnění může dojít k oplodnění dvou zralých vajíček dvěma různými otci. U dvojvaječných dvojčat má  každé dítě svou vlastní placentu a plodovou blánu.

Pohlaví se může lišit a nejdůležitější je, že každý jedinec nese jiné genetické vybavení. Ultrazvukem je lze rozpoznat od šestého týdne těhotenství.

Výskyt dvojvaječných dvojčat

Výskyt dvojvaječných dvojčat se u různých ras liší.Nejčastěji se rodí v Africe a nejméně v Asii a jejich narození je také dvakrát častější než u jednovaječných. Výzkumy uvádějí, že mezi faktory, které ovlivňují výskyt dvojvaječných dvojčat patří věk maminky, počet porodů, dědičnost, fyzická zdatnost  a oplodnění in vitro.

Syndrom mizejícího dvojčete

V současné době je zhruba každé desáté těhotenství vícečetné. Z množství vzniklých zárodků přežívá nejsilnější a nejrychlejší.

V boji o přežití se může stát, že se slabší zárodek nebo jeho buňky ocitnou uvnitř silnějšího, který jakoby pohlcuje svého dvojníka, jehož embryonální buňky dále živí.

Ty žijí na úkor na úkor hostitele, dokud neodumřou, což může trvat velmi dlouho  a mohou se vyvinout do určitého stupně.

Genetické vybavení

Jedinci s podobným genetickým vybavením si jsou podobni a mají shodné kladné i záporné vlastnosti. Pokud se jednovaječná dvojčata, těsně po narození od sebe odloučí, žijí nezávisle jedno na druhém, a navíc o sobě vůbec nevědí, nakonec se po létech zjistí, že obě měla  také i identické prožitky a řešila stejné problémy podobným způsobem.

Výskyt dvojčat v minulosti

V dávné minulosti bylo narození dvojčat považováno za zcela neobvyklý jev a vysvětlovalo se zásahem nadpřirozených sil. Pohled na narození dvojčat se liší podle jednotlivých kultur. Ještě v současné době je v některých exotických západoafrických kulturách těsně po porodu jedno z dvojčat usmrceno pod záminkou, že než přišla na svět, oddávala se incestu v mateřském lůně.

Sourozenecké napojení

Jedním z největších problémů, kterým dvojčata v životě čelí, je individualizace, uvědomování si sebe sama jako jedinečné bytosti. I když každé dvojče žije svůj relativně samostatný život, zakládá rodinu, pracuje atd.

Zajímavé:  Kruhy pod očima - Vše o zdraví

, ani v dospělosti mezi nimi vztahy neztrácejí na intenzitě. Podle průzkumů jednovaječná dvojčata, především ženy mají mezi sebou patrně nejsilnější pouto. U některých dochází k jistému mimosmyslovému vnímání.

Velmi často si jednovaječná dvojčata vybírají stejná povolání a jako životní partnery si také volí dvojčata nebo sourozence.

Dvojčata se narodila předčasně. Překonala zdravotní problémy i transplantaci jater

Těhotenství rodiče plánovali a na miminko se těšili i poté, co se dozvěděli, že miminka počali dvě. Když se ale dozvěděli, že holčičky jsou momo dvojčata, začali mít strach.

„Z toho jsme měli strach, protože to přináší různá rizika. Hodně mě upozorňovali, že je toto těhotenství vzácné a že bych je nemusela donosit. Císařský řez jsme měli naplánovaný na 35. týden těhotenství, nakonec jsem porodila ve 28. týdnu,“ říká maminka Michaela.

Nellinka a Ellinka se narodily začátkem srpna s porodními váhami 990 g a 1190 g. Ihned po porodu putovaly na novorozeneckou jednotku intenzivní péče, kde bojovaly s několika komplikacemi.

Měly problém s dýcháním, musely za ně dýchat přístroje, dostávaly také transfuze. Nella měla problém s odcházením smolky, u Elly zjistili lékaři krvácení do mozku.

„Bylo to strašné, bylo to nejhorší období v našem životě. Všichni lékaři nám dávali na rovinu vědět, že se může kdykoliv cokoliv stát. Sami jsme si to uvědomovali, rodině jsme ani náš strach nedávali najevo. Informace jsem rodině podávala zaobaleně, aby to se mnou tak strašně neprožívali,“ vzpomíná Michaela.

Rodiče se na dvojčátka těšili.

Foto: archiv rodiny

Nakonec obě holčičky z nemocnice lékaři propustili a rodiče si mohli obě odvézt domů. Chvíli se zdálo, že už bude vše v pořádku, pak ale přišla další komplikace.

Během pravidelných kontrol dětská lékařka u Nelly zjistila, že má holčička špatné jaterní testy. Michaela tedy s Nellou odjela do Fakultní nemocnice Motol, kde Nellu v březnu 2020 operovali. Zdravotní stav holčičky se ale nezlepšoval a bylo nutné podstoupit transplantaci jater.

„Lékaři mi vysvětlovali rizika, ale moc mi nedocházelo, že bude nějaká transplantace. Nepřipouštěla jsem si, že k ní dojde. Hrozně mě tížilo, že tak malé miminko vůbec jde na operaci. Měli jsme strach, doufali jsme, že k transplantaci nedojde, ale nakonec došlo.“

Na transplantaci však rodina čekala dlouhý měsíc, během něhož se střídavě radovala a hroutila. Čtyřikrát dostala maminka zprávu, že se našel pro Nellu vhodný dárce, a čtyřikrát přišlo po radosti zklamání, protože dárce nakonec nebyl vhodný.

Zdravotní stav holčičky se navíc během čekání zhoršoval, byla stále více žlutá, měla velké bříško.

„Skamarádila jsem se v Motole s další maminkou, která měla stejný problém a na játra pro miminko čekala ještě déle než my. Během hospitalizace jí miminko umřelo, a mně došlo, že je to opravdu vážné, že by to nemusela přežít.“

Nellinka čekala na játra a její stav se zhoršoval.

Foto: archiv rodiny

Až popáté, kdy už Michaela ani nedoufala, se zadařilo a lékaři z IKEM Nelle úspěšně transplantovali játra.

Nyní jsou dvouletá dvojčátka čiperná, a i když musí brát Nella léky a Ella rehabilitovat kotníky, daří se jim dobře.

„Musíme ale nakupovat spoustu pomůcek, doplatky na léky, stříkačky. Nellinka musí mít čerstvou stravu, jsou zapotřebí vývojové hračky. Na to všechno nám přispívá Dobrý anděl, moc nám to pomáhá.

Máme jistotu, že peníze přijdou, a nemusíme přemýšlet o koupi něčeho, co holky potřebují,“ dodává maminka s tím, že teď už se rodině daří dobře, a doufá, že holčičky budou žít normální život jako jejich vrstevníci.

Stát se Dobrým andělem a přispět rodině můžete zde.

Hlavní zprávy

Lékaři našli nejdivnější dvojčata světa. Nejsou ani jednovaječná, ani dvojvaječná

Jde o první takové děti, které věda mohla sledovat vyrůstat ještě v děloze, celkem se jedná o teprve druhý případ takových dvojčat. V současné době jsou jim už čtyři roky.

Situace byla pro lékaře překvapivá. Když provedli osmadvacetileté matce v šestém týdnu těhotenství ultrazvuk, vypadalo vše normálně: zdálo se, že jde o jednovaječná dvojčata, která spolu sdílejí jednu placentu.

Jenže už brzy se ukázalo, že situace je mnohem složitější. „Když se matka o pár měsíců později vrátila, bylo vidět pohlaví dětí a my jsme viděli, že jedno je dívka a druhé chlapec. Hned jsme začali s genetickými studiemi,“ uvedl autor zprávy Michael Gabbett z australské Queensland University of Technology.

Věda znala doposud jen dvě možnosti

Za normálních okolností existují, co se dvojčat týká, jen dvě možnosti: buď se narodí dvojčata jednovaječná, nebo dvojvaječná. Jednovaječná dvojčata vznikají, když jedna spermie oplodní jedno zralé vajíčko. Zárodečná buňka se rozdělí na dvě a v takovém případě musí mít dvojčata stejné pohlaví a stejný genetický základ – jsou si tedy velmi podobná a mají stejnou krevní skupinu.

Dvojvaječná dvojčata vznikají, když ženě dozrají dvě vajíčka a každé z nich oplodní jedna spermie. Každé dítě má vlastní základní genetickou výbavu, mohou mít tedy i odlišné pohlaví. Nejsou si vzhledem ani genetikou podobnější než obyčejní sourozenci.

To, co pozoroval profesor Gabbett, ale neodpovídalo žádné z možností: přestože měly obě děti jednu placentu, měly odlišné pohlaví. Lékaři nyní popsali v odborném časopise New England Journal of Medicine, že rychle odebrali vzorky z obou plodových vaků, takže mohli ještě před narozením detailně popsat genom obou dvojčat.

Závěrem je, že jde o velmi neobvyklou situaci – dvojčata by se dala označit za sesquizygotická, tedy „jedenapůlvaječná“. Toto pojmenování není přesné, protože ve hře žádná půlka vajíčka není, ale lepší výraz pro tak výjimečnou situaci zatím není.

Podle Gabbetta muselo jít o následek série velmi neobvyklých událostí. Vědci si myslí, že se stalo něco v běžných podmínkách nemyslitelného – jedno vajíčko se podařilo oplodnit dvěma spermiím současně. Jedna přitom nesla chromozom X, druhá chromozom Y. Proto má každé dítě jiné pohlaví.

Poté, co došlo k oplodnění, spojily se chromozomy ze dvou spermií a jednoho vajíčka do tří balíčků. První obsahoval chromozomy z obou spermií, což znamená, že měl dvě sady genetického materiálu od otce, ale nic od matky. Druhý a třetí balíček obsahoval genetický materiál od matky a vždy od jedné ze dvou spermií, takže vznikly samčí (XY) a samičí (XX) buňka.

Proces vědci úplně nechápou 

Celý tento vývoj vědci samozřejmě popisují jen s velkou nejistotou, nemohli ho přímo pozorovat. Pracují ale s tím, co je nejpravděpodobnější.

Jakmile se začaly vzniklé buňky dělit, ta s chromozomy jen od otce zemřela, ale obě „normální“ se dělily už dál zcela klasicky. „A díky tomu máme ta dvojčata,“ vysvětluje Gabbett.

Podle něj jsou si tato jedenapůlvaječná dvojčata více podobná než typická dvouvaječná.

Situace je ale ještě složitější – některé z buněk embryí totiž obsahují dva chromozomy X, jiné zase chromozomy X a Y. Podle Gabbetta se poměr těchto typů buněk u každého z dětí liší. Jedno embryo obsahovalo větší množství buněk XY, takže se z něj stal chlapec, druhé obsahovalo větší množství buněk XX, a stala se z něj dívka.

Průlom v umělém oplodnění: Česká vědkyně natočila, co se děje ve vajíčku

Jde o první případ, kdy vědci mohli tento zcela výjimečný fenomén pozorovat už v děloze. Jediným známým příkladem, kdy se již něco podobného stalo, je porod z roku 2007. Tehdy se ve Spojených státech narodila dvojčata, přičemž jedno mělo neurčité pohlavní orgány.

Podivný případ popsala Vivienne Souterová v odborném časopise Human Genetics slovy, která doslova přepsala učebnice: „Tohle potvrzuje, že do vajíčka mohou proniknout dvě spermie. Normálně buňka umře, ale v biologii a medicíně nikdy neříkejte nikdy.“

Tehdy si ale vědci nebyli vůbec jistí, jak k této situaci mohlo dojít. Nový výzkum teď výrazně pomohl vysvětlit, jak by mohl mechanismus fungovat.

Jak vypadají sesquizygotická dvojčata

Přestože mají nově popsaná dvojčata jasně definované sexuální orgány, ani jejich případ není bez komplikací. Na svět přišla císařským řezem a po narození vypadala zcela v pořádku. U holčičky se ale krátce před narozením objevila krevní sraženina, a když jí byly čtyři týdny, museli jí lékaři amputovat ruku.

Ve věku tří let jí lékaři museli odstranit vaječníky, protože se ukázalo, že se nezformovaly dostatečně, což výrazně zvyšuje riziko vzniku některých druhů rakoviny. Podle lékařů šlo o důsledek zvláštního genetického základu, z něhož dívka vyrostla.

Že by takové děti mohly existovat, předpověděl už před několika lety biolog Michael Golubovsky, právě on také přišel s pojmenováním sesquizygotická dvojčata.

Vědci se domnívají, že k něčemu takovému dochází jen zcela výjimečně za mimořádných okolností, ale současně připouštějí, že by kolem nás takových dětí mohlo chodit víc, než si myslíme.

Až doposud nebyly metody na odhalování podobných výjimek ani dostatečně přesné, ani rozšířené.

Gabbettův tým v rámci zkoumání sesquizygotických dvojčat prozkoumal asi tisícovku genetických údajů dvojčat, ale nenalezl jediný důkaz, že by se u jakéhokoliv z nich mohlo jednat o podobný případ.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *