Klíšťová encefalitida (KE) je onemocnění vyvolané virem klíšťové meningoencefalitidy, který patří mezi arboviry. Onemocnění má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září. Mezi časté příznaky patří teplota, bolesti hlavy a neurologické příznaky. Specifická antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická. V ČR je dostupné očkování proti KE.
V současné době je Česká republika zemí s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy (KE) v celé Evropské unii. KE se vyskytuje v zemích střední, severní a východní Evropy, v Rusku, severovýchodní Číně a severním Japonsku. Je endemická nejméně ve 28 evropských zemích.
Celosvětově je hlášeno 10 000 – 15 000 případů ročně, z toho nejvíce případů v Rusku. V celé Evropské unii bylo v roce 2017 hlášeno 3079 případů, z toho 687 v České republice.
V ČR je onemocnění sledováno od roku 1945 a od roku 1971 jsou hlášeny jen laboratorně potvrzené případy.
Trend výskytu v posledních letech je setrvalý bez výrazného nárůstu, rozdíly počtech nemocných v jednotlivých letech jsou ovlivněny zejména počasím, což má vliv na aktivitu klíšťat, populací zdrojových zvířat a přenašečů (klíšťat), jakož i na pobyt lidí v ohniscích nákazy.
V roce 2018 bylo v ČR hlášeno 712 případů onemocnění KE. Nemocnost se liší v jednotlivých oblastech ČR; nejvyšší hodnoty dosahuje v Jihočeském kraji, na Vysočině a pak v Plzeňském kraji.
Ohniska KE se vyskytují v biotopech se smíšenými a listnatými porosty, jednak v přírodě, ale i v některých lesoparcích, parcích, zahradách.
Vlivem změn klimatu a charakteru krajiny se ohniska s rizikem nákazy z oblastí 200–800 metrů n. m. posouvají i do vyšších nadmořských výšek 1100 m.n.m. a postihují oblasti, kde se dříve nevyskytovala.
Dochází též k posunu výskytu KE v Evropě směrem na sever do Skandinávie.
- Onemocnění KE má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září.
- Obrázek 1: Trend výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou v České republice v letech 1945–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)
Prevence
Spolehlivou specifickou prevencí je očkování. Ochrana se vytvoří u 99 % naočkovaných. Očkování není povinné, ale je doporučeno všem lidem v riziku nákazy.
Očkovat se mohou dospělí i děti v kterémkoliv období roku. Základní očkování sestává ze tří dávek. První přeočkování je za 3 roky, další přeočkování po 5 letech.
Pokud dojde k opomenutí přeočkování v řádném termínu, je potřeba doplnit očkování v nejbližším možném termínu.
Nespecifická prevence spočívá v ochraně před klíšťaty:
- Při vysoké aktivitě klíšťat se vyhýbat rizikovým oblastem s výskytem klíšťat, pohybovat se po cestách a nevstupovat do volné trávy, porostu a křoví, nesedat a nelehat si na zem ani při použití podložky.
- Používat preventivně repelenty, aplikovat je zejména na spodní část nohou od kolen dolů.
- Nosit oblečení z hladké světlé látky (kalhoty, obuv, rukávy), sejmout eventuálně zachycená klíšťata, po návratu všechno oblečení včetně spodního prádla svléct a vytřepat.
- Ihned po návratu prohlédnout důkladně celé tělo.
- Prohlídku je vhodné opakovat i následující den ráno, někdy se klíště pohybuje po těle několik hodin, než se přichytí. Lezoucí i přisátá klíšťata je nutno ihned odstranit.
Příznaky onemocnění
Průběh KE je obvykle dvoufázový. V první fázi trvající 2 až 7 dní, kdy se virus nachází v krvi, má nemoc chřipkovitý charakter, projevuje se zvýšenou teplotou, únavou, slabostí, bolestmi kloubů a svalů a bolestmi hlavy. První fáze klíšťové encefalitidy může někdy chybět, tzn. u části nakažených se onemocnění neprojeví nebo jsou přítomny jen lehké nespecifické příznaky.
Poté následuje 4–10denní období bez potíží, po němž nastupuje druhá fáze projevující se postižením centrálního nervového systému.
Typické onemocnění probíhá jako virový zánět mozkových blan (serózní meningitida) s bolestmi hlavy, světloplachostí, zánětem spojivek anebo jako zánět mozku (encefalitida) s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace, dochází k postižení hlavových nervů.
Při postižení mozku a míchy (encefalomyelitis) se objevují obrny. Nejzávažnější je forma bulbocervikální, kdy dochází k selhání důležitých center v prodloužené míše, tato forma často končí smrtelně. Smrtnost na klíšťovou encefalitidu je v ČR je pod 1%.
Akutní fáze KE trvá cca 2–3 týdny. Nemoc svým průběhem a následky dlouhodobě (až několik měsíců) vyřazuje člověka z běžného života, (absence ve škole, v práci, ve společenském životě).
Po proběhlé nemoci jsou prokázány negativní dopady na zdraví formou poruch soustředění, přetrvávající bolesti hlavy, dlouhodobá únava, poruchy spánku, deprese, třes, poruchy rovnováhy, někdy i obrny končetin či obličeje.
Závažnější bývá onemocnění u dospělých a starších osob, rovněž u osob oslabených jiným onemocněním.
Další důležité informace
- Inkubační doba: obvykle 7–14 dní.
- Původce: virus klíšťové encefalitidy ze skupiny flavivirů
- Zdroj: rezervoárem nákazy jsou teplokrevní obratlovci, zejména hlodavci, ptáci, savcivolně žijící, popřípadě některá hospodářská zvířata (ovce, kozy); přenašečem a zároveň rezervoárem jsou také klíšťata.
Přenos: nejčastěji se přenáší přisátím klíštěte obecného (Ixodes ricinus) infikovaného virem klíšťové encefalitidy; přenašečem východního typu viru ve východní Evropě a Asii je Ixodes persulcatus. Virus KE mohou přenést všechna vývojová stádia klíštěte (larva, nymfa i dospělec).
Dále je možný přenos při odstraňování klíštěte (nepoužívání ochranných pomůcek při odstraňování). Může dojít k přenosu i pitím nepasterizovaného mléka ovčího, kozího, kravského a konzumací nepasterizovaných sýrů nebo jiných výrobků z tepelně nezpracovaného mléka, které může obsahovat virus KE. Nakažená zvířata (ovce, kozy) mají virus v krvi několik dní a v té době se virus dostává i do jejich mléka.
Je možná i nákaza laboratorní, dále přenos transfúzí a transplantovanými orgány ve viremické fázi, tedy v době, kdy virus se nachází v krvi dárce.
Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: období nakažlivosti není pro onemocnění KE stanoveno; onemocnění není přenosné z člověka na člověka, pouze pokud by v období virémie (přítomnost viru v krvi po dobu několika dní na začátku onemocnění) daroval krev nebo orgány. K nákaze je vnímavý každý člověk bez ochranných specifických protilátek. Po prodělaném onemocnění vzniká celoživotní imunita.
Jak správně odstranit klíště?
- Místo přisátí dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.
- Při vyndávání přichyceného klíštěte zvířeti i lidem použijte pinzetu, gumové rukavice nebo ubrousek; nesahejte na klíště holýma rukama.
- Klíště vyviklejte pomocí pinzety nebo navlhčené textilie, nebo umělohmotné karty k tomu účelu určené; klíštětem lehce pohybujte ze strany na stranu, po 2-3 minutách se obvykle uvolní; klíštětem neotáčejte, zvyšuje se tak možnost nežádoucího přetržení.
- Místo po odstranění klíštěte opět dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.
- Odstraněné klíště zlikvidujte, na klíště nesahejte holýma rukama ani ho nemačkejte; klíště zabalte do kousku papíru a na nehořlavém podkladu zapalte.
AVENIER
25. 6. 2014
Proti klíšťové encefalitidě lze očkovat celoročně, a to buď u praktického lékaře, nebo v očkovacích centrech.
Text: redakce / Foto: archiv společnosti Avenier
Kdo z nás si v životě nepřinesl z lesa jako „dárek“ přisáté klíště? Přestože některým z nás i poté, kdy se klíště správně vytáhne a rána vydezinfikuje, nastanou po několika dnech zdravotní problémy jako například zvýšená teplota, bolesti kloubů a krku.
Tyto obtíže trvají několik dnů, po kterých je člověk relativně zdravotně v pořádku. Nečekaně se nemoc vrací, a to ještě v zesílené formě – vysoké horečky, velmi intenzívní bolest hlavy a malátnost. Po návštěvě lékaře si pak lze jen vyslechnout: klíšťová encefalitida.
„Klíšťová encefalitida je virové nehnisavé onemocnění mozku a mozkových blan. Onemocnění se vyskytuje převážně v teplejších měsících roku. K nákaze dochází zpravidla přisátím infikovaného klíštěte nebo pitím nepasterizovaného mléka,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
, odborný garant center očkování a cestovní medicíny společnosti Avenier a také člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu, kterého jsme požádali o rozhovor.
Pane docente, vyskytuje se klíšťová encefalitida na celém světě? Je to nemoc mírného klimatického pásma severní polokoule, vyskytuje se tedy v Evropě a v Asii. Stává se čím dál víc i nemocí cestovatelů.
Jsou známé případy turistůpocházejících z Francie, USA, Kanady, Holandska, Belgie, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska, kde se tato nemoc nevyskytuje, nakažených v Rakousku, Německu, Švédsku, Finsku, pobaltských zemích a dokonce u jednoho Angličana i v České republice.
Odhaduje se, že importované případy se v Německu podílejí na celkovém počtu hlášených infekcí až 10 procenty. Z deseti zemí s největším přílivem zahraničních turistů patří polovina mezi země s výskytem klíšťové encefalitidy.
Nově bylo potvrzené zařazení Bulharska mezi endemické země s případy infekce v okolí Blagoevgradu, Plovdivu a Burgasu. Rizikové oblasti přibývají i na severním, středním a jižním Slovensku a dokonce i na západě Slovinska.
Rizikové oblasti klíšťové encefalitidy byly v minulosti jen v jižních Čechách a na Opavsku. Teď už zasahují do všech krajů. Je tento nepříznivý trend i v jiných zemích? Ano, pozorujeme to i v mnoha dalších evropských oblastech.
Neustále se rozšiřují ohniska nákaz na severu Evropy, včetně skandinávských zemí, případy infekce přibývají kolem hlavního města Švédska Stockholm.
Nemoc proniká podél údolí řek i do alpských částí Rakouska v Tyrolsku a kolem Salzburgu, z přilehlých oblastí Švýcarska směrem na západ a na jih až k Lausanne a do východní Francie, kde se předtím nevyskytovala. Rizikové oblasti tedy sahají od Albánie až do Skandinávie a od východní Francie až po Dálný východ.
Jaká je situace s výskytem klíšťové encefalitidy a proočkovanost v České republice? Česká republika má dlouhodobě nejvyšší výskyt případů této nemoci z celé Evropské unie. Více případů infekce hlásí jen Rusko, ale tam se daří výskyt nemoci v posledních letech i díky očkování redukovat.
Proočkovanost v ruských rizikových oblastech se pohybuje až na úrovni 72 procent. V České republice má mírně stoupající charakter, podle posledních průzkumů z roku 2013 je na úrovni 23 procent, ale na redukci případů to zdaleka nestačí.
Pozitivní efekt vysoké proočkovanosti populace je známý již dlouhá léta ze sousedního Rakouska, kde je očkováno téměř 90 procent populace. V loňském roce byl na mnoha místech Česka sníh ještě o Velikonocích, vyskytovaly se povodně, léto bylo horké a suché – to vše klíšťatům nevyhovuje.
Přesto jsme pozorovali meziroční nárůst téměř o 10 procent na 625 potvrzených případů, což jsou prakticky vždy stavy s postižením centrálního nervového systému. Letošní mírná zima určitě přispěje k tomu, že riziko nákazy bude ještě větší.
Která věková kategorie je nejvíce riziková? Nejvíc případů klíšťové encefalitidy se vyskytuje ve věkovém intervalu 45 až 64 let, hned na druhém místě jsou senioři nad 65 let věku, u kterých je však proočkovanost nejnižší. Případy úmrtí hlásili vloni vedle České republiky ještě Litva, Rakousko a Německo.
Bez výjimky se jednalo o neočkované a starší osoby. K nejrizikovějším skupinám s nejvyšším výskytem trvalých následků patří střední a starší generace bydlící na stejném místě celý život, lidé, kteří nejsou ochotní reagovat na rozšíření klíšťat preventivním očkováním. Argument: „dělám to stejně celý život“ může vést k neštěstí.
Člověk se měnícím podmínkám musí přizpůsobovat a využívat ke své ochraně možnosti moderní medicíny. Vitamín B ani česnek nepomohou. Ani repelent nemusí stačit. Klíšťová encefalitida se však vyskytuje i v dětském věku, v posledním roce to u nás bylo více než 130 případů.
U velké části postižených dětí způsobuje virová meningitida dlouhodobé poruchy koncentrace, poruchy paměti, nespavost, chronické bolesti hlavy, nezřídka vedoucí k zhoršení prospěchu ve škole.
Kde se klíšťata nejvíce vyskytují? Klíšťata se vyskytují nejen v lesích, ale stále více také v městských parcích, horských oblastech či v okolí vodních toků. Lidé by měli dbát na prevenci – vhodně se oblékat, nosit dobrou obuv a vysoké ponožky, používat repelent a po příchodu domů včas prohlédnout své tělo a případně přisáté klíště odstranit.
Klíšťata nelítají.
Jak dochází k rozšiřování této nemoci tak rychlým tempem? Na rozšiřování přírodních ohnisek nákazy se podílí zejména ptactvo, divoká i domácí zvířata, zejména dobytek, ovce a kozy.
Přenašeči klíšťat jsou i domácí mazlíčci, zejména pejsci a kočky. Klíště mohou získat ve vysoké trávě, v příměstských parcích a dokonce místy i v městské zeleni a přinést jej až do ložnice svého majitele.
Přenáší se nemoc i jinak než klíštětem? Infekci přenáší nejen dospělé klíště, ale i nižší stádium tzv. nymfa, kterou na těle lehce přehlédneme. V mnoha přírodních oblastech je počet nymf mnohem vyšší než dospělých klíšťat.
I proto si nemalá část trvale postižených pacientů není vědoma přisátí klíštěte. Riziková je i konzumace tepelně neupraveného mléka a mléčných výrobků. V loňském roce se např. na Slovensku vyskytlo jedenáct takovýchto alimentárních případů infekce.
V České republice jich bylo za stejné období pět.
Existuje možnost léčby této nemoci, jako je tomu například u Lymeské boreliózy? Proti viru klíšťové encefalitidy neexistuje žádný specifický lék.
Léčí se jen příznaky – například horečka, křeče, zánět a otok mozku. Proto se stává, že i přes hospitalizaci na jednotce intenzivní péče se zdravotní stav nemocné osoby neustále zhoršuje.
Z nemocnice tak pacient někdy odchází v horším stavu, než do ní dorazil.
Jaké jsou možné následky po prodělané infekci? Dlouhodobé až doživotní následky zahrnují obrny končetin, hluchotu, slepotu, deprese, problémy s jemnou motorikou prstů, vynechávání paměti a další nepříjemné neuropsychiatrické obtíže.
Někteří pacienti se musí znovu učit jíst příborem, číst a psát, obnovit základní slovní zásobu. Jiní navždy přichází o soběstačnost, práci, koníčky, možnost hrát si s vnoučaty, absolvovat vycházky do přírody či pracovat na zahrádce, navždy ztrácí radost ze života. Infekce jim velmi dramaticky sníží kvalitu života.
Nemluvě o těch nejhorších případech, které končí fatálně. S očkováním se těžkých následků infekce bát nemusíme.
A nestačí jen klíště prostě včas odstranit? K přenosu viru z klíštěte na člověka dochází již za dvě hodiny od přisátí, i když tedy klíště nalezneme hned po návratu z delší vycházky, může být už pozdě. Navíc infekci často přenáší již zmíněné malé nymfy, které vůbec nemusíme odhalit. Značná část trvale postižených se diví své diagnóze, protože o přisátém klíštěti vůbec netušili.
A jak se má přisáté klíště správně odstranit? Malá nymfa není přisátá hluboko, stačí proto vlhký tampon s mýdlem a kývavý pohyb ze strany na stranu. Na větší dospělou samičku je již nutná speciální pinzeta anebo karta na klíšťata, s ní klíště uchopit co nejblíže k povrchu kůže a opatrně vytáhnout kolmo nahoru.
Když se nechám očkovat, nemusím už používat repelent? Vakcína proti Lymeské borelióze zatím není k dispozici, používání repelentu má proto nadále svůj význam. V ochraně před „klíšťovkou“ ale repelenty očkování nenahradí.
Klíště se může zachytit na oblečení a rukáv či kalhoty podleze. I proto klíšťata nacházíme v podpaží, v podkolení jamce nebo dokonce pod spodním prádlem. S repelentem tedy nemusí přijít do kontaktu.
Borelie přenáší klíště v porovnání s virem klíšťové encefalitidy až za delší dobu, důležitá je proto pečlivá prohlídka těla a správné odstranění klíštěte.
Z kolika dávek se vlastně skládá očkování proti klíšťové encefalitidě? Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do svalu ramene a to ve dny 0, za 1 až 3 měsíce a za 5 až 12 měsíců po druhé dávce.
V teplém období roku se přistupuje ke zrychlenému schématu s druhou dávkou už za 14 dnů. Ochrana proti onemocnění nastupuje zhruba za 14 dní po druhé dávce. Po třetí dávce přetrvává ochrana tři roky.
Pro zachování obranyschopnosti je důležité, aby docházelo k pravidelnému přeočkování jednou dávkou po 3 až 5 letech podle věku.
Kdo by se tedy měl hlavně očkovat a kde může vakcínu získat? Světová zdravotnická organizace doporučuje v oblastech s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy, kam spadá i naše země, očkování všem věkovým kategoriím.
Očkovat lze od 1 roku věku neomezeně, dokud je člověk schopen pohybu v přírodě, u řeky, na zahradě nebo v městské zeleni. U nás dostupné vakcíny chrání i před sibiřským a dálněvýchodním typem klíšťové encefalitidy.
Očkovat může každý praktický lékař nebo specializovaná centra očkování a cestovní medicíny. Rád bych upozornil, že vakcína by měla být skladována v lednici ideálně až do samotné aplikace, proto je lepší, když si praktický lékař objedná vakcínu přímo do své ordinace.
Vystavení očkovací látky mrazu cestou z lékárny nebo vysokým teplotám v letním období může efekt očkování narušit. Seznam očkovacích center Avenier lze najít na adrese www.ockovacicentrum.cz
Rozdíly proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě u nás a ve světě
Vyčkejte prosím. Objednávka se zpracovává
Česká republika má pořád suverénně nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy z celé Evropské unie. Více případů infekce hlásí už jen Rusko. Tam se však daří výskyt nemoci v posledních letech i díky očkování redukovat.
Proočkovanost ruské populace v rizikových oblastech se pohybuje až na úrovni 72 %. Na alandských ostrovech patřících Finsku je proočkovanost až 65%, v Lotyšsku téměř 40 %.
V České republice má proočkovanost mírně stoupající charakter, podle posledních průzkumů z roku 2013 je na úrovni 23 % (GfK), na redukci případů to však zdaleka nestačí.
Pozitivní efekt vysoké proočkovanosti populace je známý již dlouhá léta ze sousedního Rakouska, nově je významně vidět i v zemích Pobaltí, kde došlo k meziročnímu poklesu hlášených infekcí.
Ohrožení jsou především mladší a starší ročníky
Nejvíc případů klíšťové encefalitidy se v loňském roce vyskytlo v Evropě ve věkové kategorii 45 – 64 let, hned na druhém místě byla kategorie seniorů nad 65 let věku, ve které je však proočkovanost nejnižší.
Případy úmrtí následkem této infekce hlásili vedle České republiky ještě i Litva, Rakousko a Německo. Jednalo se o neočkované osoby. Tato infekce se však vyskytuje i v dětském věku, každoročně v ČR více než 130 případů.
U velké části postižených dětí způsobuje virová meningitida následné dlouhodobé poruchy koncentrace, poruchy paměti, nespavost, chronické bolesti hlavy, vedoucí k zhoršení prospěchu ve škole.
Letos se očekává nárůst případů
V loňském roce byl na mnoha místech ČR sníh ještě o Velikonocích, vyskytovaly se povodně, léto bylo horké a suché – to vše klíšťatům nevyhovuje. Přesto jsme pozorovali meziroční nárůst případů klíšťové encefalitidy téměř o 10 % na 625 potvrzených případů. Letošní mírná zima určitě přispěje k tomu, že riziko nákazy bude ještě větší.
Onemocnění hrozí i osobám cestujícím do našich zemí
Klíšťová encefalitida se stává i nemocí cestovatelů. V rizikových oblastech se nakazilo již několik turistů bydlících v neendemických oblastech.
Jsou známé případy turistů pocházejících z Francie, USA, Kanady, Holandska, Belgie, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska nakažených v Rakousku, Německu, Švédsku, Finsku, pobaltských zemích a dokonce u jednoho Angličana i v České republice.
Odhaduje se, že importované případy se v Německu podílejí na celkovém počtu infekcí hlášených až z 10 %. Z deseti zemí s největším přílivem zahraničních turistů patří polovina mezi země s výskytem klíšťové encefalitidy, na prvním místě je Francie.
Nově bylo potvrzené zařazení Bulharska mezi endemické země s případy infekce i v okolí Blagoevgradu, Plovdivu a Burgasu. Rizikové oblasti přibývají i na severním, středním a jižním Slovensku a dokonce i na západě Slovinska. V loňském roce se na Slovensku vyskytlo i 11 alimentárních případů po konzumaci nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. V České republice jich bylo za stejné období 5.
Buďte opatrní při domácí turistice
Platí to i v rámci jednotlivých zemí – obyvatelé méně rizikové části se často nakazí na dovolené v jiné části vlastní země. Až 66 % Němců a polovina Rakušanů stráví alespoň jednu dovolenou v roce v jiné části své země. Jen v Německu je přitom známých 141 rizikových oblastí.
Nadále se rozšiřují ohniska nákaz na severu Evropy, včetně tří Skandinávských zemí. Případy infekce např. přibývají kolem hlavního města Švédska Stockholm. Nemoc proniká podél údolí řek i do alpských částí Rakouska (Tyrolsko, Salzburg), z přilehlých oblastí Švýcarska směrem na západ a na jih (až k Lausanne) a do východní Francie, kde se předtím nevyskytovala.
Rizikové oblasti se neustále zvětšují
Na rozšiřování přírodních ohnisek nákazy se podílí ptactvo, divoká i domácí zvířata (dobytek, kozy). Infekci přenáší nejen dospělé klíště, ale i nižší stádium tzv.
nymfa, kterou na těle lehce přehlídneme. V mnoha oblastech je počet nymf v přírodě mnohem vyšší než dospělých klíšťat.
I proto si nemalá část trvale postižených pacientů není vědoma předchozího přisátí klíštěte.
Jako rizikové jsou charakterizovány např. kempování, lezení, ale i hraní golfu nebo pití nepasterizovaného mléka. Z principu přenosu nemoci však stačí jen vystoupit z auta do trávy.
K nejrizikovějším skupinám s nejvyšším výskytem trvalých následků patří senioři bydlící na stejném místě celý život, kteří nejsou ochotní reagovat na rozšíření klíšťat očkováním. Argument: „dělal jsem to stejné celý život“ je potom lichý.
Člověk se měnícím podmínkám musí přizpůsobovat, využívat ke své ochraně možnosti moderní medicíny. Vitamín B ani česnek nepomohou. Ani repelent nemusí stačit. Klíště se zachytí na oblečení a podleze přes jeho okraj.
I proto klíšťata nacházíme v podpaží, v podkolení jamce nebo dokonce pod spodním prádlem.
„Sběrači“ klíšťat jsou domácí mazlíčci, zejména pejsci a kočky. Ti je mohou klíště nechtěně přinést až do ložnice. Klíště mohou získat ve vysoké trávě, v příměstských parcích a dokonce místy i v městské zeleni.
Světová zdravotnícká organizace (WHO) doporučuje očkováníSvětová zdravotnická organizace doporučuje v oblastech s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy, kam spadá i ČR, očkování všem věkovým kategoriím.
Očkovat lze od 1 roku věku neomezeně, dokud je člověk schopen pohybu v přírodě, u řeky, na zahradě nebo v městské zeleni. Největší riziko závažných trvalých následků je ve věkové kategorii nad 60 let věku.
U nás dostupné vakcíny chrání i před sibiřským a dálné východním typem klíšťové encefalitidy.
Následky nemoci mohou být nezvratné
Proti viru klíšťové encefalitidy neexistuje žádný specifický lék. Léčí se jen příznaky např. horečka, zánět a otok mozku. A tak se stává, že v průběhu hospitalizace na jednotce intenzivní péče se zdravotní stav nemocné osoby neustále zhoršuje.
Z nemocnice tak pacient někdy odchází v horším stavu, než do ní dorazil. Doživotní následky po prodělané infekci zahrnují obrny končetin, hluchotu, slepotu, deprese, problémy s jemnou motorikou prstů, vynechávání paměti a další nepříjemné neuro-psychiatrické obtíže.
Ze všech případů klíšťové encefalitidy se ve statistikách objeví jen ty nejtěžší případy. Mírné formy infekce většinou unikají záchytu.
Z těch případů, které se vzhledem k vážnému průběhu podaří diagnostikovat, končí s dlouhodobými následky více než polovina postižených.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.Odborný garant center očkování a cestovní medicíny AvenierČlen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu
Prezident Koalice pro podporu očkování
Chcete se poradit s odborníkem na očkování a cestovní medicínu?Rezervujte si termín konzultace jednoduše online!
Souhlasím Více informací
Tento web ke své funkčnosti používá cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.
Klíšťata útočí. V těchto dnech nejintenzivněji
Navíc se tato hrozba každým rokem zvyšuje, protože mírné zimy, jaké v posledních letech panují, klíšťatům nahrávají. Odborníci pro letošní rok předpovídali jejich invazi – a všechno nasvědčuje tomu, že se nemýlili.
Když se klíště zavrtá do kůže, je to samozřejmě nepříjemné, horší však je, že nevítaný parazit může být přenašečem klíšťové encefalitidy, tedy zánětu mozku, a lymské boreliózy.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu by proto lidé v těchto dnech měli své procházky do přírody omezit jen na zpevněné cesty, nevstupovat do listnatých a smíšených lesů a používat repelent.
„Večer a ráno je nutná prohlídka těla, případně odstranění klíšťat,“ připomněli meteorologové.
Klíšťata se však neomezují jen na lesy, ale nastěhovala se také do městských parků a zahrad. Nebezpečí, že se vrátíte z procházky po městě s klíštětem, tak už není jen hypotetické.
„Minulý týden jsme seděli na dvorku jedné restaurace, a když jsem se vrátila domů, zjistila jsem, že mám klíště,“ vypráví paní Iva. Restaurace, o níž mluví, není ovšem na venkově u lesa, ale v centru Hradce Králové.
Také množství klíšťat, která na člověka útočí, je zarážející. „Před deseti lety jsem byla na výletu na jižní Moravě, zapomněla jsem použít repelent a po dvou hodinách jsem na sobě napočítala celkem 36 klíšťat. Kolik bych jich za tu dobu měla na sobě dnes?“ říká třicetiletá Radka. Dnes by prý už na repelent rozhodně nezapomněla.
Neolejujte!Pro vynětí přisátého klíštěte existuje jednoduchý postup. Klíště se uchopí speciálními kleštičkami či pinzetou, opatrně sevře a vytáhne. Není potřeba s ním točit. Pokud se nepodaří klíště vytáhnout, je nutno s ním viklat.
Nikdy se ale nemá odstraňovat tak, že by se zalilo olejem, klíště se totiž začne dusit a vypustí do rány další dávku infekce. Pokud se při vytahování klíště přetrhne, není to podle lékařů problém, tělo si se zbytkem parazita poradí. Na závěr je nutno ránu vydezinfikovat.
Klíště by se pak mělo bezpečně zničit, nejlépe spálit či spláchnout do záchodu. Po vynětí klíštěte je také dobré zapsat si místo přisátí a pak po dobu tří týdnů sledovat, zda se v místě kousnutí neobjeví kruhové zarudnutí, které má uvnitř bledší barvu.
Podle lékařů je to jasná známka nakažení lymskou boreliózou.
Encefalitida – hrozí ochrnutí i smrt
Odborníci varují, že klíšťata jsou v posledních letech aktivní i v prosinci a v lednu, takže hrozba přenosu nebezpečných nemocí už je z jejich strany celoroční.
Jednou z chorob, které přenášejí, je klíšťová encefalitida, Toto infekční virové onemocnění napadá mozek a mozkové blány.
Nemoc se může projevovat lehkými bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou, ale také prudkými bolestmi, vysokými horečkami, dezorientací či ztuhnutím šíje.
Vyloučit nelze ani dlouhodobé následky – ochrnutí, poruchy soustředění, snížení intelektuálního výkonu a v krajním případě smrt.
Česko stále vede žebříček
Podle odborníků loni onemocnělo v Česku klíšťovým zánětem mozku 410 lidí, jeden zemřel a řada lidí si ponese trvalé následky. V roce 2013 onemocnělo 625 lidí. Česko je tak v počtu nemocných dlouhodobě na prvním místě v Evropě. Na dalších místech je Německo, Pobaltí a Rusko
A jak to vypadá v našem regionu? „V loňském roce evidujeme v Královéhradeckém kraji čtyři případy klíšťové encefalitidy, v roce 2013 to bylo sedm případů,“ sdělila mluvčí krajských hygieniků Veronika Krejčí.
„V roce 2014 bylo v Pardubickém kraji hlášeno 19 případů klíšťové encefalitis,“ informovala vedoucí protiepidemického odboru KHS Pardubice Olga Hégrová. Bylo to o osm případů méně než rok předtím.
Nemoc naštěstí ani v jednom kraji neskončila smrtí.
Proti klíšťové encefalitidě je možné se bránit očkováním. Této možnosti využívá v poslední době asi 23 procent lidí. Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do ramene. Po první dávce následuje za jeden až tři měsíce druhá a po dalších pěti až 12 měsících třetí. Pokud někdo nechá očkování na poslední chvíli, je nutné přistoupit ke zrychlenému schématu.
„Ochrana proti onemocnění nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce. Po třetí dávce přetrvává ochrana tři roky,“ upozorňují odborníci na webu klistova-encefalitida.cz.
Jak jste na tom s očkováním?
Většina zdravotních pojišťoven na očkování přispívá, lidé toho však dlouho nevyužívali. „Skutečnou vlnu zájmu jsme zaznamenali až loni a letos.
Zatímco například ještě v roce 2011 si přišlo pro příspěvek na vakcínu proti klíšťovce jen 3378 pojištěnců VZP, loni už jich bylo 98 144,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.
V Královéhradeckém kraji se loni nechalo očkovat 1288 pojištěnců VZP, v Pardubickém to bylo asi o dvě stovky více.
Pokud jde o klíšťovou encefalitidu patří podle hygieniků Královéhradecký kraj dlouhodobě k nejméně postiženým, podstatně větší je zde nebezpečí lymské boreliózy. V Pardubickém kraji je situace obdobná. Lidé však cestují, a tak jim nebezpečná nákaza hrozí třeba na dovolené strávené v jiném kraji či zemi.
Vědci vyvíjejí novou vakcínuZástupci sedmi specializovaných pracovišť ze šesti zemí vyvíjejí vakcínu proti klíšťatům. Ta by zároveň měla zabránit nákaze klíštětem přenosných nemocí. Na projektu se podílí i českobudějovické biologické centrum akademie věd.
„Smyslem je vyvinout vakcínu, která bude chránit nejen před zakousnutím klíštěte, ale také před klíšťovou encefalitidou, boreliózou a onemocněním babesióza,“ řekl parazitolog Libor Grubhoffer. Dodal, že projekt začal v roce 2013 a potrvá pět let.
Babesióza je nemoc, při níž prvoci tohoto rodu napadají červené krvinky pacienta a množí se v nich.
Nejvíc od roku 2012. Klíšťovou encefalitidou se loni nakazilo 854 lidí
sobota, 27. března 2021, 18:02
V Česku loni opět stoupl počet případů klíšťové encefalitidy. Nemocí se nakazilo 854 lidí, což je o 80 více než v roce 2019 a také nejvíce od roku 2012. Nejvíce nemocných bylo v Jihočeském kraji a na Vysočině.
Naopak méně lidí loni onemocnělo lymskou boreliózou, kterou také přenášejí klíšťata. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) roste zájem lidí o očkování proti encefalitidě.
Počet případů klíšťové encefalitidy stoupá od roku 2015. Tehdy jich SZÚ zaznamenal 355, loni to bylo zhruba dvaapůlkrát více. Naopak počet případů lymské boreliózy v posledních dvou letech klesal. Loni se jí nakazilo 3710 lidí, zhruba o 390 méně než v roce 2019 a také nejméně za posledních pět let.
| rok | klíšťová encefalitida | lymská borelióza |
| 2011 | 861 | 4834 |
| 2012 | 573 | 3304 |
| 2013 | 625 | 4646 |
| 2014 | 410 | 3743 |
| 2015 | 355 | 2913 |
| 2016 | 565 | 4694 |
| 2017 | 687 | 3939 |
| 2018 | 715 | 4724 |
| 2019 | 774 | 4102 |
| 2020 | 854 | 3710 |
Borelióza způsobená bakteriemi se léčí antibiotiky, u virové encefalitidy je možné jen mírnit příznaky. V první fázi připomínají chřipku, objeví se bolest svalů, slabost a zvýšená teplota. Po několika dnech zlepšení se pak může projevit silná bolest hlavy, světloplachost a zvracení. Komplikací choroby může být postižení nervů, obrna horních končetin nebo poruchy sluchu.
Také u boreliózy se nejčastěji objeví nejdříve únava, bolest hlavy a teplota. Typickou červenou skvrnu s vybledlým středem kolem místa přisátí klíštěte má asi jen polovina pacientů. V druhé fázi nemoci mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.
Proti klíšťové encefalitidě je možné se očkovat. Vakcínu je třeba opakovat třikrát, chrání už po druhé dávce za 14 dní. Cena jedné dávky se pohybuje kolem 800 až 1000 korun, u jednotlivých lékařů či v očkovacích centrech se může cena lišit. Na vakcinaci přispívají z fondů prevence zdravotní pojišťovny zpravidla částky od několika stovek po 1500 korun. Proti borelióze vakcína není.
Podle VZP, která je na tuzemském trhu největší zdravotní pojišťovnou, zájem o očkování proti encefalitidě roste. Loni o příspěvek zažádalo asi 153.400 jejích klientů, meziročně asi o 18.100 více. Pojišťovna jim loni vyplatila asi 106,2 milionu korun, tedy asi o 38,6 milionu více než v roce 2019.