Laryngitida – Vše o zdraví

Laryngitida je odborný název pro zánět hrtanu, z latinského slova laryng. Hrtan je trubice, pomocí které nám proudí vzduch z nosu nebo úst dále do průdušek a plic. Vstup do hrtanu je chráněný příklopkou, která se při polykání jídla a tekutin reflexně uzavře a tím zabraňuje vdechnutí potravy.

Díky tomuto mechanismu se nedostane potrava do dolních dýchacích cest. V blízkosti hrtanu jsou taky hlasivkové vazy, které nám svým chvění při průchodu vzduchu zajišťují hlas a vydávání zvuků. Funkce hrtanu jsou proto tvorba hlasu, dýchání, kašel a polykání.

Při zánětu mohou být právě tyto funkce oslabené a narušené. 

Co stojí za zánětem hrtanu a jak ho poznáte

Původcem laryngitidy jsou viry influenze nebo parainfluenze. Postihuje především děti, ale nevyhne se ani dospělým. Zatímco dospělý pociťuje lehkou nemoc a zvládne léčbu doma, u dětí je průběh nemoci hrozivější.

Zánět hrtanu se vyskytuje poměrně často, dokonce je nejčastější příčinou hospitalizace dětí předškolního věku v nemocnici. U dětí nemoc přichází náhle v noci, i když se večer mohlo zdát zcela zdravé nebo jen trochu chraptělo.

Virus vyvolá zánět v místech hrtanu a průdušky.

Příznakem zánětu hrtanu je:

• otok, 
• zarudnutí, 
• a porušená funkce. 

Většinou je nemoc bez horečky ale může být i s horečkou. Typický je štěkavý kašel, sípání a potíže s dýcháním, především při nadechování.

V noci se tedy dítě probouzí s pocitem, že se mu špatně dýchá, lapá po dechu a sípe. Při otoku průdušky a hrtanu se u dospělého člověka prostor zúží jen o 20 % a pociťuje drobné potíže, u dítěte se při stejném otoku zmenší vnitřní prostor až o 70 %.

To je důvod, proč je pro děti tato nemoc mnohem nebezpečnější, než pro dospělého člověka.

První pomoc doma a léčba

Dítěti nejvíc ulevíte, když bude pobývat v prostorách s chladným a vlhkým vzduchem. V zimních měsících je nejlepší otevřené okno v pokoji, případně může v akutní situaci pomoci i otevřená lednice a obklady hrdla. Důležité je taky udržet dítě v klidu, protože pláč otok jen zhoršuje. Pomalu podávejte i studenou tekutinu a udržte dítě v poloze sedu.

Co by k léčbě doporučil lékař

Při léčbě se nepodávají antibiotika, protože jde o nemoc způsobenou virovým původcem. Také nejsou nijak prospěšné léky na kašel, a to ani na vykašlávání, ani léky na tlumení suchého kašle. Na horečku samozřejmě podejte svůj osvědčený lék ze skupiny NSAID, jako je Nurofen, Panadol nebo Ibalgin.

Částečně pomůže zklidnit kašel a zmírnit otok antihistaminikum, které jsou pro nejmenší děti i v kapkách (Fenistil, Zodac). V případě, že se záchvaty opakují častěji, požádejte pediatra o předpis na čípky pro děti s kortikoidy. Připravují se v lékárně po předložení receptu a uchovávají se v lednici.

Tyto čípky zabírají na otok hrtanu relativně rychle, je potřeba s nimi zacházet opatrně a nepodávat hned při prvním zakašlání. 

Když domácí péče nestačí – je třeba konat

Pokud se stav dítěte nezlepšuje, nemůže dýchat a vy vidíte, že modrají rty a ušní boltce, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc, nebojte se volat i rychlou službu – linku 155, nebo 112. Stejně tak i případě, že máte batole nebo kojence. V tomto věku je potřeba převoz do nemocnice a okamžitá léčba, několikadenní hospitalizace a následné pozorování. 

Jak předcházet laryngitidě

Vzhledem k tomu, že jde o virové onemocnění, nelze jasně doporučit, jak se onemocnění vyhnout. Existuje ale pár opatření, při kterých riziko laryngitidy klesá. Pokud se sípavému onemocnění chcete vyhýbat velkým obloukem, pamatujte na tyto body:

• Pravidelně větrejte.
• Zvlhčujte vzduch, podle svých možností. Nejlepší je však čistička vzduchu se zvlhčovačem.
• Nekuřte v přítomnosti dětí.
• Pobývejte s dítětem co nejvíce na čerstvém vzduchu.
• V pokojíčku udržujte čistotu, zbavujte se prachu a věcí, ve kterých se nejčastěji drží, jako v plyšácích, dekách a jiných tkaninách. Nejoblíbenější kousky často perte.
• Na podlaze pokojíčku nemějte po celé ploše koberec a často vysávejte.
• Pokud už laryngitida přichází pravidelně, buďte připraveni. V lékárničce mějte po poradě s lékařem antihistaminika, dithiaden (lék dostupný pouze na lékařský předpis a vhodný až od 2 let dítěte) pro zklidnění a popřípadě i již zmíněné čípky). Při častém opakování onemocnění se poraďte s lékařem a navštivte s dítětem specializovaného ORL lékaře, alergologa či imunologa.

Vše na podporu imunity

Zánět hrtanu (laryngitida): příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Laryngitida je odborný lékařský termín pro otok a zánět hrtanu. Může být buď akutní nebo chronická. Ve většině případů je laryngitida dočasným stavem, který po správné léčbě nemívá žádné závažné následky.

Hrtan (larynx) je orgán dýchacího ústrojí, ve kterém jsou uloženy hlasivky. Hrtan je proto důležitý nejen pro dýchání, ale podílí se také na mluvení a polykání.

• Hlasivky jsou párový orgán, tvořený svalem, vazem (chrupavkou) a sliznicí a jejich vibracemi (chvěním) tvoříme zvuky při mluvení nebo zpěvu.
• V roce 2018 byla ve Spojených státech amerických provedena studie, která naznačuje, že chronickým zánětem hrtanu trpí až 3,47 lidí z tisíce a během života se chronická laryngitida vyskytne až u 21% lidí (1).
• Zánět hrtanu většinou nebývá závažný a příznaky často odezní i bez léčby zhruba do jednoho týdne.

Rychlá fakta o laryngitidě

Nejčastější příčinou akutního zánětu hrtanu je virová infekce.

Nejčastější příčinou chronického zánětu hrtanu je prostředí, ve kterém se pohybujeme (například dlouhodobé působení dráždivých chemických látek při práci v rizikovém prostředí, apod.).

1. U dětí je nutné odlišit laryngitidu od mnohem závažnějších onemocnění, jako jsou hemofilová infekce nebo záškrt.
2. V závažnějších případech může lékař doporučit další vyšetření, jako je například laryngoskopie nebo bronchoskopie.
3. Nejlepším způsobem léčby akutní laryngitidy je odpočinek a dostatek tekutin.

Co je zánět hrtanu?

Laryngitida je zánět hrtanu a hlasivek.

Hlasivky jsou důležitým orgánem pro tvorbu řeči. Při mluvení a zpěvu se hlasivky rytmicky chvějí (otevírají a zavírají). Pokud máte zánět hrtanu dochází k otoku hlasivek, což vede ke změnám v průtoku vzduchu hrdlem.

Změna průtoku vzduchu hrdlem vede ke zhoršení fonace (tvorby hlasu), což se projevuje chrapotem nebo ztišením hlasu.

Lidé s akutní laryngitidou tak často chraptí nebo mluví tak tiše, že nejsou slyšet. U chronické laryngitidy dochází k trvalému zánětlivému postižení hlasivek, což vede k jejich ztluštění a k tvorbě různých výrůstků jako jsou polypy nebo uzlíky (noduly).

Příznaky

Zánět hrtanu (laryngitida) u dospělých se projevuje celou řadou různých příznaků, jako například:

• chrapot
• obtížné mluvení
• bolest v krku, zejména při polykání
• zvýšená teplota (subfebrilie) až horečka (febrilie)
• přetrvávající kašel
• pocit knedlíku v krku spojený s častou nutností si „odkašlat“

Tyto příznaky se objeví zničehonic (náhle) a během 2 až 3 dnů se zhoršují. Pak většinou postupně odezní.

Pokud výše uvedené příznaky přetrvávají déle než 3 týdny, nejspíše se jedná o chronickou laryngitidu, která bývá způsobena jiným základním onemocněním (mimo jiné, například i nádorovým bujením v hrdle, hrtanu či na hlasivkách). Proto je velice důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud výše uvedené příznaky do 3 týdnů neodezní.

Laryngitida se často objevuje jaké příznak dalších onemocnění, jako jsou napříkladchřipka, nachlazení nebo záněty mandlí (tonsilitida).

V takových případech se často objevují ještě následující příznaky:

• bolest hlavy
• zvětšení a otoky lymfatických uzlin
• rýma
• únava a ospalost

Příznaky laryngitidy obvykle odezní do 7 dnů. Pokud přetrvávají nebo se zhoršují, vyhledejte lékařskou pomoc.

Příznaky zánětu hrtanu u dětí

Příznaky laryngitidy u dětí se mohou lišit od příznaků u dospělých.

U dětí se kromě zastřeného hlasu, štěkavého kašle a horečky mohou objevit i závažnější potíže ve formě laryngotracheobronchitidy, což je zánět hrtanu, průdušnice a průdušek, označovaný též jako krup. Ten bývá spojený s dušností, slintáním, vysokou horečkou (nad 39°C), potížemi s polykáním a hlasitým pískáním při nadechování.

• Pokud se výše uvedené příznaky u vašeho dítěte objeví, je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.
• Někdy se za příznaky laryngitidy u dětí mohou skrývat příznaky závažného, život ohrožujícího onemocnění zvaného zánět příklopky hrtanové (epiglotitida).
• Epiglotitida je život ohrožující, protože může dojít k reflexnímu uzavření dýchacích cest příklopkou hrtanovou, což vede k zablokování dýchacích cest a udušení pacienta.

Naštěstí před epiglotitidou již delší dobu chrání naše děti očkování proti jejímu nejčastějšímu původci (Haemophilus influenzae typu B). Nejnebezpečnější z Haemophilů je právě typ B, proti kterému by všechny děti měly být očkovány.

1. Pokud vaše dítě očkováno není, je důležité ho dobře sledovat a raději okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví jakékoli nestandardní příznaky nebo se vám na něm cokoli nebude zdát.
2. Epiglotitida se může projevovat stejnými příznaky jako je laryngitida, ale existují určité odlišnosti.
3. Především platí, že epiglotitida se objevuje nejčastěji u mladších dětí (2 – 4 roky), zatímco laryngitida se vyskytuje u všech věkových skupin, včetně dospělých osob.

Dalším rozdílem je, že u laryngitidy bývá přítomen nápadný štěkavý kašel a dítě většinou hodně pláče, zatímco u zánětu příklopky hrtanové je dítě spíše apatické, slintá, nekašle nebo kašle jen velice málo. Při epiglotitidě se také mnohem častěji objevuje vysoká horečka (nad 39°C).

Epiglotitida může vzniknout i u dospělých, ale zde nebývá tak nebezpečná jako u dětí.

Příčiny

Příčin zánětu hrtanu je celá řada a liší se podle toho, zda se jedná o akutní nebo chronickou laryngitidu.

Příčiny akutního zánětu hrtanu

Nejčastější příčinou akutního zánětu hrtanu je virová infekce a toto onemocnění často vyvolávají viry způsobující chřipku nebo běžné nachlazení. Někdy může k zánětu hrtanu dojít při přetěžování hlasivek (například po dlouhodobém zpěvu, hlasitém mluvení, apod.).

Ve vzácných případech bývá akutní zánět hrtanu způsoben bakteriální infekcí, jako je například Corynebacterium diphteriae, která mimo jiné způsobuje onemocnění zvané záškrt (diftérie). Záškrt může být závažné onemocnění, takže se proti němu děti očkují.

Příčiny chronického zánětu hrtanu

Nejčastější příčiny chronického zánětu hrtanu jsou:

• refluxní choroba jícnu, což je onemocnění, při kterém se žaludeční kyseliny a obsah dostávají přes jícen zpět do hrdla, kde mohou podráždit sliznici hrtanu a způsobit chronický zánět, což se projevuje zejména chronickým kašlem
• bakteriální, plísňové (mykotické) nebo parazitární infekce
• chronický zánět dutin (sinusitida)
• chronický kašel
• vdechnutí dráždivých látek (alergeny, toxické výpary)
• nadměrná konzumace alkoholu
• dlouhodobé přetěžování a namáhání hlasivek
• kouření, včetně pasivního kouření
• užívání inhalačních kortikosteroidů (například inhalátorů při astmatu a dalších onemocněních)

Diagnostika

Lékaři nejčastěji zánět hrtanu diagnostikují fyzikálním vyšetřením, při kterém vyšetří uši, nos, krk a hlas.

Ve většině případů není nutné provádět další vyšetření, protože jedním z hlavních a nejčastějších příznaků zánětu hrtanu je chrapot, čehož si lékař všimne hned jakmile na něj pacient promluví.

Dalšími častými příznaky jsou řezání v krku při polykání a štěkavý kašel, což jsou rovněž příznaky, zjistitelné bez nutnosti provádět nějaká složitá laboratorní vyšetření.

V případě, že pacient přichází s chronickým chrapotem (trvajícím déle než 2 – 3 týdny), je nutné pečlivě pacienta vyšetřit, protože chronický chrapot bývá často způsoben jinými onemocněními, včetně nádorů v oblasti krku a hrdla.

Při chronickém chrapotu vás praktický lékař odešle na specializované pracoviště ORL (ušní, nosní, krční), kde vás otorhinolaryngolog vyšetří přístrojem zvaným laryngoskop či bronchoskop.

Cílem je odhalit přítomnost polypů nebo uzlíků (nodulů) na hlasivkách a případně z nich odebrat vzorek tkáně na biopsii (vyšetření pod mikroskopem, ze kterého se dá poměrně spolehlivě určit přítomnost nádorového či jiného onemocnění).

Pokud chrapot či jiné příznaky zánětu hrtanu přetrvávají déle než 2 týdny, měli byste neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Léčba

K léčbě akutní laryngitidy často postačí dostatek odpočinku, tekutin a hlasový klid. Léčba chronického zánětu hrtanu pak spočívá především v léčbě základního onemocnění.

Domácí léčba

Při laryngitidě lékaři pacientům nejčastěji doporučí dostatek odpočinku, tekutin a omezit používání hlasivek. Měli byste co nejméně mluvit či zpívat.

Stejně tak byste se měli vyhnout šeptání. I když se na první pohled může zdát, že šeptání je pro hlasivky šetrnější než normální hlasitost řeči, není to pravda, protože při šeptání jsou hlasivky mnohem více napnuté, což narušuje proces hojení.

Mezi další domácí způsoby léčby zánětu hrtanu, mimo jiné, patří:

• dostatek tekutin
• dýchání čerstvého vzduchu (někdy pomáhá například vyklonit se z okna a dýchat studený ý vzduch nebo si na chvíli strčit hlavu do mrazáku a dýchat mrazivý vzduch z mrazáku)
• užívání léků proti bolesti (paracetamol nebo ibuprofen) na úlevu řezání v krku
• vyhněte se užívání sprejů a léků na uvolnění ucpaného nosu, protože tyto léky vysušují sliznice hrdla a mohou projevy laryngitidy zhoršovat
• snažte se vyhnout inhalaci (vdechování) dráždivých látek, včetně cigaretového kouře, což znamená, že kuřáci by měly alespoň na čas přestat kouřit

Léky

V případě, že je laryngitida způsobena bakteriální infekcí, mohou pacientovi lékaři předepsat antibiotika. Nicméně nedávno provedené studie naznačují, že rizika spojená s užíváním antibiotik u akutního zánětu hrtanu převyšují přínos těchto léků, takže bychom antibiotika měli předepisovat jen v oprávněných případech (1).

Při těžkém průběhu laryngitidy vám může lékař předepsat kortikosteroidy na zmírnění zánětu hlasivek. Kortikosteroidy někdy užívají také profesionální zpěváci, kteří potřebují, aby zánět hlasivek rychle odezněl. Také u dětí s laryngotracheobronchitidou (krup) je někdy vhodné předepsat kortikoidy na „rychlou“ úlevu od zánětu.

Léčba chronického zánětu hrtanu často vyžaduje dlouhodobou léčbu, a to vždy podle vyvolávajícího onemocnění. Pokud je například příčinou chronické laryngitidy refluxní choroba jícnu nebo zánět vedlejších dutin nosních, je nutné nejprve zaléčit tato onemocnění s pomocí vhodných léků a jiných postupů.

Při léčbě laryngitidy se uplatňují také změny životního stylu. Lékaři vám například mohou doporučit hlasový trénink nebo zlepšení techniky zpěvu tak, abyste hlasivky méně namáhali a nedocházelo k jejich zánětu. Stejně tak je důležité vyhnout se kouření, nadměrné konzumaci alkoholických nápojů a vdechování jiných dráždivých látek.

V případě závažného poškození hlasivek polypy nebo noduly je někdy nutné operace, při které se tyto výrůstky odstraní.

Prevence

Nejlepším způsobem jak snížit riziko zánětu hrtanu je zabránit suchosti v krku a dráždění hlasivek.

Toho můžete dosáhnout s pomocí následujících opatření:

• pokud máte pocit cizího tělesa v krku nesnažte se ho zbavit častým pokašláváním. Nejlepší je napít se čisté vody
• riziko infekcí horních cest dýchacích snížíte dostatečnou ústní hygienou (například při čištění zubů byste neměli zapomínat ani na jazyk) a také tím, že se budete vyhýbat kontaktu s nemocnými osobami
• zanechte kouření a pokud je to možné vyhněte se i pasivnímu kouření
• omezte konzumaci alkoholu a kofeinu, protože zvyšují riziko dehydratace (nedostatku tekutin).
• pijte dostatek tekutin – nejlepší je čistá voda.

Co si z článku odnést?

• Laryngitida neboli zánět hrtanu je velice nepříjemné onemocnění, které se projevuje chrapotem, řezavou bolestí v krku, zvýšenou teplotou až horečkami, štěkavým kašlem a dalšími příznaky.
• Tato choroba probíhá buď akutně nebo chronicky.
• Zatímco akutní laryngitida je nejčastěji způsobena viry a do 7 dnů její příznaky většinou odezní, chronický zánět hrtanu je nejčastěji způsoben jiným základním onemocněním, jako je refluxní choroba jícnu nebo chronické přetěžování hlasivek.
• Zpozornět byste měli pokud chrapot a další příznaky laryngitidy neodezní do 2 – 3 týdnů.
• V takovém případě byste měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc a nechat si udělat pořádné vyšetření, protože chrapot může být jedním z příznaků rakoviny hrtanu nebo hlasivek. 

Laryngitida: příznaky, léčba (zánět hrtanu)

Hrtan, jeho funkce a struktura Různé
formy laryngitidy

Laryngitida je obecný název pro zánětlivá onemocnění
hrtanu (lat. larynx), která mohou postihnout všechny věkové
skupiny.

S ohledem na míru invaze mikroba do stěny hrtanu, věk nemocného a
jeho celkový zdravotní stav, mohou nabývat různých forem, od lehkých
indispozic až po život ohrožující události.

Z hlediska délky průběhu
lze laryngitidy dělit na akutní a
chronické.

Vyvolavatelem zánětu je nejčastěji virus (uvádějí se
viry parainfluenzy, influenzy, RS-virus aj.).

Často
je zánět virový následně zhoršen druhotným osídlením
bakteriemi, které jsou ve zdravých dýchacích cestách jinak
bez projevů přítomny (Haemophilus influenzae, streptokoky,
stafylokoky).

Bez předešlého virového zánětu může onemocnění
vyvolat např. Chlamydia pneumoniae nebo Corynebacterium
diphteriae (záškrt, viz. níže).

Zánět hrtanu se zřídka objevuje samostatně, častěji je zachycen
v souboru s onemocněním vyšších nebo nižších úseků dýchacích cest.
Mluvíme poté o infekcích sestupných (zánět byl do hrtanu přenesen ze
zanícené nosní sliznice, nosních dutin, hltanu) a vzestupných (šíření
směrem vzhůru z průdušek a průdušnice).

Hrtan, jeho funkce a struktura

Pro další popis laryngitid a pro rozdělení jejich nebezpečnosti je
vhodné popsat základní anatomii hrtanu. Vzduch nasátý nosem při vdechu
proudí nejprve společnými prostory trávicí a dýchací soustavy (hltanem).

Na dolním konci hltanu se obě cesty rozcházejí. Potrava putuje do žaludku
jícnem, vzduch vstupuje přes otvor (vchod, aditus laryngis) do hrtanu.

Zmíněný otvor je spojen s příklopkou (epiglottis), která jej při
polknutí potravy uzavírá, aby se sousto nedostalo do dýchacích cest.

Hrtan, který začíná vchodem a končí spojením s průdušnicí, je
trubice obklopená soustavou chrupavek a vazivových membrán. Obsahuje též
vazy hlasové (hlasivky neboli glottis),
které jsou spojené s chrupavkami.

Přítomnost svalů umožňuje měnit
postavení hlasových vazů a vytvořená štěrbina udává základní
tón při tvorbě hlasu.

Vzhledem k tomu, že hlasivky se nacházejí
zhruba v polovině výšky hrtanu, dělí lékaři jeho prostor na subglotický
(pod hlasivkami, blíže k průdušnici) a supraglotický (nad hlasivkami,
blíže vchodu do hrtanu a příklopce).

Vnitřní průsvit hrtanu je tvořen výstelkou a pod ní se nacházejícím
vazivem, které má vzhledem ke svému řídkému charakteru schopnost pojmout
velké množství tekutiny (otékat), čímž se průsvit hrtanu může úplně
uzavřít (dojde k dušení).

Různé formy laryngitidy

Jak už bylo řečeno, na průběh nemoci má vliv to, do jaké hloubky
stěny hrtanu infekční činitel pronikl. Postižení pouze povrchové
výstelky je charakterizováno katarálním zánětem
(s bohatou tvorbou hlenu). Tato forma laryngitidy neohrožuje člověka na
životě a nevyžaduje okamžitý léčebný zásah.

Postižení hlubších struktur vede ke vzniku otoku a tím
ke zúžení cesty pro vzduch (stenózující laryngitis). Mezi
stenózující laryngitidy patří např.

subglotická
laryngitida, projevující se nejčastěji u dětí ve věku
6 měsíců až 3 roky a supraglotická laryngitida neboli
epiglotitida (akutní zánět příklopky vyvolaný bakterií
Haemophilus influenzace typu b), postihující děti předškolního věku.

Obě
tyto nemoci jsou akutními stavy rozvíjejícími se náhle a vyžadují
rozhodný přístup již v přednemocniční etapě (viz dále příznaky a
první pomoc).

Mezi stenózující laryngitidy dále patří tzv.

laryngotrachebronchitis pseudomembranacea, společný zánět
průdušek, průdušnice a hrtanu, charakterizovaný tvorbou
blán, které zužují průsvit dýchací trubice.

Toto onemocnění se
rozvíjí obvykle na podkladě předešlého hnisavého zánětu způsobeného
viry a teprve následného osídlení dýchacích cest bakteriemi. Rozvoj tohoto
onemocnění nemá tedy akutní charakter.

Pro úplnost je také vhodné vzpomenout záškrt
(difterický croup laryngis), kde vznik pablán vyvolává bakterie
Corynebacterium diphteriae bez předchozí virové infekce. Vzhledem
k povinnému očkování je toto onemocnění v dnešní době více než
vzácné.

Chronické laryngitidy vznikají na podkladě vleklých
zánětů různých částí dýchacích cest (již zmíněný sestupný a
vzestupný charakter zánětů), dále dlouhodobým přetěžováním hlasivek
(zpěváci) nebo vystavováním dýchacích cest nepříznivým fyzikálním a
chemickým podnětům (kouření, pobyt v prašném prostředí, inhalace
jedovatých par aj.). Jejich důsledkem je ústup nebo naopak zbytnění
chronicky drážděné tkáně (např. tvorba polypu hlasivky, tzv.
zpěváckých uzlíků apod.).

Rizikové faktory laryngitidy

Dýchací cesty jsou náchylné k poškození působením
fyzikálních a chemických faktorů.

Nejinak je tomu u hrtanu, jehož tkáně mohou být navíc
poškozeny mechanicky, tedy hlasovým přepětím (zpěváci, sportovní
fanoušci i profesionální řečníci a hysterické osoby).

Vznikem katarální laryngitidy jsou tedy ohroženi ti, kteří pobývají ve
výrazně chladném, horkém, suchém či prašném prostředí. Stejně tak
může k zánětu přispět i inhalace jedovatých plynů či par, kouření a
výrazný jednorázový či dlouhodobý abúzus alkoholu a drog (typický ranní
chrapot po bujarých večírcích).

Dále je rizikovým faktorem samozřejmě kontakt s mikroby,
které jsou schopny zánět hrtanu vyvolat.

Jako u ostatních nemocí platí, že dlouhodobý stres a
vyčerpání snižuje úroveň obranyschopnosti jedince. Součtem
výše uvedených faktorů roste pravděpodobnost vzniku laryngitidy.

Prevence laryngitidy

Prevencí je přirozeně vyhýbání se popsaným rizikovým faktorům.
Osoby, které jsou vystaveny nepříznivým vlivům v rámci zaměstnání, by
zásadně neměly podceňovat používání ochranných
pomůcek (jednoduché respirační masky ve stavebnictví, prašné
výrobě apod.), jinak hrozí vznik chronické laryngitidy jako nemoci
z povolání.

• Je nutná střídmost v požívání alkoholu a
  v kouření, hlasoví profesionálové by měly věnovat dostatečnou
  pozornost hygieně hlasového ústrojí.
• V době nejvyššího výskytu laryngitidy (na podzim a časně zjara) je
  vhodné zvýšit konzumaci ovoce bohatého na vitaminy nebo
  vitaminy požívat v preparátech jako doplněk stravy.
• V mrazivém počasí se doporučuje vyhnout se dýchání ústy
  nebo dýchat přes límec kabátu či šálu (ohřívání vzduchu),
  prospěšné je vydatné pití teplých nápojů.
• Je nutné věnovat pozornost všem zánětům dýchacích cest a
  řádně je léčit (v dnešní době lidé obvykle záměrně
  vynechávají nejdůležitější část léčebného procesu, tedy odpočinek),
  v opačném případě mohou sestupnou nebo vzestupnou cestou ohrozit další
  části respiračního ústrojí.

Příznaky laryngitidy a první pomoc u akutních stavů

U nestenózujících laryngitid je vedoucím příznakem
kašel a pocit sucha až pálení
v krku. Kašel je zprvu suchý, neproduktivní a dráždivý (bez
tvorby hlenu), později je vykašláván hlen.

Dále je
přítomen chrapot, který může v případě
pseudomembranózní laryngitidy (viz. výše) přejít až
v bezhlasí. Při odkašlání blán se hlas v omezené
kvalitě vrátí a tento koloběh se neustále opakuje.

Horečka nemusí být
přítomna, obvykle je teplota jen mírně zvýšená (do 38 °C).

K rozvoji příznaků akutní subglotické laryngitidy
(viz. výše) dochází v noci (uvádí se přibližně kolem
půlnoci) aniž by jakékoliv známky nemoci musely být přítomny před
usnutím.

Typický je vyděšený výraz dítěte a dušení se
slyšitelným pískotem při nádechu a zatahováním jamky pod
ohryzkem. Stav je provázen rýmou, štěkavým kašlem,
zvýšenou teplotou. Je-li zúžení hrtanu výrazné, začne se projevovat
nedostatečné okysličení tkání.

Zvýší se tepová frekvence, na rtech a
ušních boltcích je patrné promodrávání.

Ačkoliv může za nějakou dobu dojít ke zlepšení, při rozvoji výše
uvedených příznaků vždy voláme záchrannou službu. Je
nutná hospitalizace a transport v tomto případě by měl být proveden
sanitním vozem za doprovodu lékaře.

Na epiglotitidu pomýšlíme v případě, že pacientem je
dítě ve věku 6 měsíců až 7 let, příznaky onemocnění se rozvíjejí
velmi rychle (uvádí se i v řádu několika desítek minut)
a jsou obdobné příznakům akutní subglotické laryngitidy. Na rozdíl od ní
však dítě nekašle, má horečku (nad
39 °C), není schopné polykat sliny a vyhledává polohu
vsedě.

Jedná se o stav přímo ohrožující život. Ihned voláme
záchrannou službu, dítě musí zachovat polohu
vsedě, kterou samo vyhledává! Dítě necháme dýchat
studený až ledový vzduch (v zimě otevřené okno,
v létě otevřená lednička a mraznička). Sami do nemocnice
netransportujeme.

Léčba laryngitidy

Léčebný postup u hnisavých laryngitid určuje obvykle lékař ORL na
základě laryngoskopického vyšetření.

Léčba je zaměřena proti příznakům (podání léků tlumících
suchý kašel, v dalším stadiu léčiv rozpouštějících
hlen a usnadňujících jeho vykašlávání), dále
se podávají preparáty obsahující kyselinu
acetylsalicylovou. Lékař může předepsat inhalaci lokálně
působících antibiotik nebo jsou tyto podávány ve
spreji.

Vzhledem k nejčastějšímu původu laryngitid (viry) se antibiotika
předepisují pouze výjimečně, například při významném
oslabení organizmu, hrozí-li sekundární osídlení zánětlivé tkáně
bakteriemi a také u zpěváků.

K řádnému vyléčení je třeba dodržet klid na lůžku a
zásadně nekouřit! Stav se upraví přibližně do týdne.

Akutní stavy jsou doménou oboru urgentní medicína, pacient je následně
nezřídka umístěn na jednotce intenzivní péče.

Podle
nutnosti jsou již v přednemocniční fázi podávány
kortikoidy (ne však u epiglotitidy, kde jsou téměř
neúčinné) dále sedativa a antibiotika
žilní cestou ve vysokých dávkách.

U určitého procenta pacientů je
nutné zajištění dýchacích cest akutní intubací či koniotomií.

Jak si mohu pomoci sám

Léčbu předepsanou lékařem můžete podpořit pobytem v přiměřeně
teplém a vlhkém prostředí. Vlhkost v pokoji lze zvýšit
například pokládáním mokrých ručníků na topení či užitím
zvlhčovačů vzduchu.

Je vhodné pít větší množství teplých nápojů
(doporučovány jsou bylinné čaje na onemocnění dýchacích cest) a
minerální vody o minimálně pokojové teplotě (nejlépe Vincentka).

Blahodárně působí obklady na krk a klid na lůžku.
Verbální komunikaci omezte na nutné minimum, šeptání urychluje hojení
hlasivek.

Komplikace laryngitidy

Neléčené záněty dýchacích cest způsobené viry mohou být, jsou-li
ignorovány a nedůsledně léčeny, zhoršeny druhotnou infekcí bakteriální.

Dále se zánět může šířit vzestupně či sestupně a vyvolat až
postižení plic. Dlouhodobě drážděný hrtan může být
stižen chronickou laryngitidou působící trvalé změny na sliznici.

V některých případech pak tyto změny mohou vést ke vzniku
nádorů.

Diskuse

Další názvy: zánět hrtanu, laryngitis, zánět hlasivek, akutní laryngitida, chronická laryngitida, subglotická laryngitida

Laryngitida

Akutní forma se rychle rozvíjí a trvá zhruba dva týdny. Příčinou je obvykle infekce horních dýchacích cest (chřipka nebo nachlazení, zejména virová, ke které se může přidat bakteriální), dlouhé hlasité mluvení, křičení a zpívání, alergie, vdechování chemických zplodin a kouře, refluxní laryngitida v souvislosti s refluxní chorobou jícnu.

Chronický průběh zánětu bývá způsoben nervovou poruchou, polypy či uzly na hlasivkách, které vznikají v souvislosti s chronickou virovou infekcí, gastroesofageálním refluxem, nádorem nebo poraněním laryngu.

Příznaky laryngitidy

Chrapot, zastřený hluboký hlas nebo úplná ztráta hlasu. Dále bolestivé hrdlo, kašel a ztížené polykání. Velmi nebezpečná u malých dětí je supraglotická laryngitida neboli epiglotitida (akutní zánět příklopky vyvolaný bakterií Haemophilus influenzace typu b), při které dojde k zúžení hrtanu a pacient se může začít dusit.

Je charakteristická štěkavým kašlem, někdy popisovaným i jako kohoutí kokrhání. Nastupuje velmi rychle, obvykle v noci, a bývá provázena vysokou horečkou. Vyžaduje rychlý zásah záchranné služby (viz. Léčba).
Inkubační doba záleží na typu laryngitidy, u akutní formy je dva až tři dny.

TIP NA VIDEO: Jak se léčí laryngitida?

Léčba laryngitidy

Laryngitida se kromě výjimečných případů neléčí antibiotiky, ale je kladen důraz zejména na klid hlasivek, klid na lůžku a srážení případné teploty antipyretiky.

Léčba je zaměřena proti příznakům. Lékař určí léky tlumící suchý kašel (antitusika), případně přípravky rozpouštějící hlen a usnadňující jeho vykašlávání (expektorancia). Vhodné jsou i léky s kyselinu acetylsalicylovou (Acylpyrin). Lékař může předepsat inhalaci lokálně působících antibiotik ve spreji.

Při supraglotické laryngitidě je nutné v případě akutního dušení dítěte otevřít okno, případně mrazák a nechat dítě dýchat studený vzduch, aby otok opadl, při tom volat rychlou záchrannou službu. Dítě necháme v poloze v sedě.

Při následné nemocniční péči mohou být podávány kortikoidy a antibiotika do žíly. Pro odstranění uzlů nebo polypů na hlasivkách je nezbytný chirurgický zákrok.

Léky

Užívají se léky běžné na kašel (antitusika – Tusin; expectorania – Bromhexin, Mucosolvan atd.), antipyretika (Paralen, Ibalgin, Acylpyrin). V případě akutního záchvatu lékař může aplikovat kortikoidy.

Bylinky

Pomáhají šalvěj, máta, eukalyptus, lékořice, čaje na horní cesty dýchací.

Užívejte po konzultaci s lékařem nebo zkušeným homeopatem:
Aconitum – pro rozrušené, ustrašené dítě. Dušnost vzniká kolem půlnoci a později; chraplavý, štěkavý kašel. Obtížný, hlasitý, hlučný nádech, chrapot, afonie.
Belladona – následuje po Aconitu.

Sálavá horkost a zarudnutí v obličeji následované pocením z horečky.
Spongia tosta – podává se při silném, přetrvávajícím suchém kašli, rovněž po léku Aconitum. Kašel vyvolává bolest v krku, dítě se za krk může chytat. Není přítomen hlen, vše je suché. Teplota nebývá výrazná. Hrdlo je jakoby v křeči. Zimomřivost.

Hepar sulfur – obtíže začínají nad ránem. Zimomřivost. Vztek dítěte. Kašel dávivý se zjevnou dušností. Dítě má pocit cizího tělesa v hrdle.
Sambucus nigra – velký otok sliznic, hustý hlen. Rychle vzniká dušnost, hlučný nádech. První záchvat suchého, dávivého kašle je po půlnoci. Ihned k lékaři.

(Zdroj: MUDr. Tomáš Karhan, Homeopatie a děti, Grada, 2011)

Léky tři až čtyři dny Týden v klidu

Domácí léčba a babské rady

Je nutný klid jak hlasový, tak klid na lůžku v teplém a vlhkém prostředí. Vlhkost v pokoji můžete zvýšit například pokládáním mokrých ručníků na topení. Je vhodné pít větší množství čajů a například Vincentky.
Vhodné jsou obklady na krk, cucání pastilek, Hašlerek, vyhýbat se kouři a kouření a omezení verbální komunikace na minimum.

Pomáhá Priessnitzův obklad: Šátek namočený ve studené vodě a jen lehce přikrytý suchých ručníkem sníží otok dýchacích cest. Obklad je vhodné po cca čtvrt hodině vyměnit.

Vyšetření

Lékař na ORL provede vizuální vyšetření krku, v případě pochybností provede CRP (odběr krve z prstu), kterým zjistí zánět v těle. Pro podrobnější vyšetření může udělat i výtěr z krku, případně mikrobiologické vyšetření krve.

Možné komplikace

Neléčený zánět může vyvolat postižení plic. Dlouhodobě drážděný hrtan může způsobit trvalé změny na sliznici. Ty mohou vést ke vzniku nádorů. V ojedinělých případech může pacient trvale ztratit hlas, mít postižené plíce nebo i zemřít.

Zdravotní cviky

Jako úleva při laryngitidě pomáhá poloha v sedě.

Prevence

Prevencí opakovaných problémů s hlasem je nácvik speciálních technik, které hlas posilují a při kterých se člověk naučí, jak svůj hlas šetřit. Problematikou hlasu se zabývá lékařský obor foniatrie.

Kdy jít k lékaři

Při ztrátě hlasu, bolesti v krku. Při štěkavém a dusivém nočním kašli u dětí je nezbytné volat rychlou záchrannou službu.

LARYNGITIDA: inkubační doba, příznaky a léčba

Štěkavý kašel, výrazný chrapot, bolest v krku a zvýšená teplota.

To vše jsou příznaky laryngitidy označované také jako zánět hrtanu, což je onemocnění, které trápí hlavně děti batolecího a předškolního věku.

Ačkoliv je tato nemoc poměrně častá, její průběh může být kritický a někdy pacienta dokonce ohrožuje na životě. Z toho důvodu byste laryngitidu nikdy neměli podceňovat.

Laryngitida je zánětlivé onemocnění hrtanu, což je chrupavčitá trubice, skrze kterou vzduch proudí do průdušnice a následně i do plic. Patří mezi časté komplikace virových infekcí, které napadají horní dýchací cesty, a způsobuje zduření sliznice hrtanu. Dýchací cesty jsou tím pádem zúžené, a to především v nejužším místě, kterým je oblast hlasivek.

Ačkoliv se laryngitida na našem území vyskytuje celoročně, většinu případů lékaři řeší během chladnějších měsíců, tedy zhruba od října do března.

Pokud jde o rizikové skupiny obyvatelstva, nejčastější je laryngitida u dětí od 6 měsíců do 3 let.

Objevuje se však i velké množství případů u dětí předškolního či školního věku a výjimkou samozřejmě není ani laryngitida u dospělých.

Příčiny laryngitidy

Zánět hrtanu se nejčastěji rozvíjí v důsledku virové infekce, která se šíří kapénkovou cestou a napadá horní dýchací cesty.

Původcem přitom mohou být třeba viry parainfluenzy, rhinoviry, coronaviry či adenoviry.

V některých případech je ovšem za vznik onemocnění zodpovědná primární nebo sekundární bakteriální infekce (často streptokoková), která jeho průběh může výrazně zhoršit.

Laryngitida někdy doprovází také další nemoci dýchacích cest, přičemž zde často mluvíme o infekcích sestupných či vzestupných.

Ohroženi jsou však i lidé, kteří se pohybují v prašném a zakouřeném prostředí nebo na místech, kde často kolísají teploty a kde je vzduch suchý.

Zánět hrtanu pak může vyvolat také nadměrná zátěž hlasivek způsobená dlouhodobým mluvením, křičením či zpíváním.

Laryngitida: inkubační doba

Inkubační doba laryngitidy závisí na konkrétním typu tohoto onemocnění. U akutní formy se obvykle pohybuje v rozmezí 1–3 dnů, kdy je laryngitida nakažlivá pro okolí nemocného zdaleka nejvíce.

Druhy laryngitidy

Vzhledem k různé míře postižení stěny hrtanu, délce onemocnění a závažnosti jeho průběhu rozlišují lékaři dvě různé formy laryngitidy. Zánět hrtanu tedy můžeme dělit na akutní a chronický.

Akutní laryngitida

Akutní zánět hrtanu, který lékaři označují také jako subglotická laryngitida či pseudokrup, mívá rychlý nástup a objevuje se zejména v zimních měsících. Ačkoliv se zdravotní obtíže, které u pacientů vyvolává, mohou na první pohled zdát velmi dramatické a závažné, nemoc obvykle sama vymizí během 10–14 dnů.

Chronická laryngitida

Na rozdíl od akutní formy se chronický zánět hrtanu rozvíjí postupně a dlouhodobě. Vzniká v důsledku vleklých zánětů dýchacích cest, poraněním nebo vlivem dlouhodobého přetěžování hlasivek (například u zpěváků či moderátorů), které může způsobit rozvoj polypů označovaných také jako zpěvácké uzlíky.

Při vzniku chronické laryngitidy však může hrát důležitou roli i opakované vystavování dýchacích cest nepříznivým chemickým a fyzikálním vlivům. S tímto onemocněním se tak často potýkají kuřáci, ale nebezpečný je také dlouhodobý pobyt v prašném a zakouřeném prostředí nebo vdechování jedovatých látek.

Jaké má laryngitida příznaky?

Laryngitida postihuje především oblast hlasivek, způsobuje zúžení dýchacích cest v místě zánětu a vede k rozvoji charakteristických symptomů. Těm v průběhu prvních tří dnů od nakažení předchází klasické projevy respirační infekce, kam patří například bolesti kloubů a svalů, bolest na hrudi, horečka, rýma, celková únava a slabost.

Nejznámějším příznakem laryngitidy je pak suchý dráždivý kašel, který se někdy označuje také jako štěkavý či kokrhavý. Ten se projeví náhle (někdy i z plného zdraví), obvykle v pozdních večerních hodinách po ulehnutí. Zatímco zpočátku je kašel neproduktivní a dráždivý, později pacient začne vykašlávat hlen.

Důsledkem podráždění sliznice hrtanu a samotných hlasivek pak bývá bolest a pálení v krku, zhrubění hlasu, výrazný chrapot a ztížené polykání. Potíže se postupem času stupňují a někdy může dojít i k celkové ztrátě hlasu.

Typické příznaky laryngitidy:

• štěkavý (kokrhavý) kašel,
• chrapot,
• dušnost,
• bolest v krku,
• ztížené polykání,
• zhrubění hlasu,
• dočasná ztráta hlasu,
• bolest na hrudi,
• celková únava,
• zvýšená teplota či horečka.

Laryngitida u dětí

Největší riziko představuje laryngitida u kojence a malých dětí předškolního věku, jejichž dýchací cesty jsou velice úzké. I sebemenší otok v oblasti hrtanu tak může vést k rozvoji nepříjemných komplikací, které mohou ve výjimečných případech končit smrtí malého pacienta. Proto byste laryngitidu v žádném případě neměli podceňovat.

Důležité je mít na paměti také to, že průběh laryngitidy může být u každého dítěte trochu odlišný. Zatímco u některých pacientů připomíná běžné nachlazení, jiné nemoc zaskočí svým rychlým a dramatickým nástupem. Zánět hrtanu se totiž obvykle projeví v nočních hodinách, kdy dojde k rozvoji dusivého štěkavého kašle. Ten však většinou dítě na životě přímo neohrožuje.

Typický je také neklid a vyděšený výraz dítěte, které trápí dušnost a slyšitelně ztížené nadechování doprovázené pískotem či chrčením (inspirační stridor), při němž dochází k zatahování jamky pod ohryzkem. Celou situaci pak ještě ztěžuje pláč dítěte, které nepřestávající dráždivý kašel značně vyčerpává. Ačkoliv záchvat po určité době pomine, může se další noc opakovat.

Pokud je zúžení hrtanu výrazné, může způsobit nedostatečné okysličení jednotlivých tkání. To vede ke zvýšení tepové frekvence a promodrávání rtů či ušních boltců.

V nejhorších případech se pak dítě může začít dusit.

U malých pacientů však hrozí i rozvoj akutní epiglotitidy, což je zánět hrtanové příklopky, který má podobné příznaky jako laryngitida, ale dítě bezprostředně ohrožuje na životě.

Laryngitida u dospělých

Dýchací cesty starších dětí a dospělých pacientů jsou mnohem prostornější než v případě kojenců, batolat a předškoláků, a proto se s laryngitidou tolik nepotýkají. Pokud se u nich onemocnění přece jen projeví, jeho příznaky bývají mírnější než dětská laryngitida a spíše připomínají lehčí infekci horních dýchacích cest.

Ohroženou skupinou jsou naopak alergici, jejichž sliznice je k otokům způsobeným vnějšími faktory náchylnější. Výjimkou ale samozřejmě není ani laryngitida v těhotenství, kterou by nastávající maminky vždy měly řešit se svým ošetřujícím lékařem. Ten doporučí vhodnou léčbu a poradí, jak nejlépe ulevit od potíží.

Diagnostika

Pokud se dostaví běžné příznaky, může lékař určit diagnózu právě na základě těchto symptomů, pacientovy anamnézy a fyzikálního vyšetření, při němž je nutné zhodnotit charakter kašle, hlasový projev i schopnost polykat.

Příznaky se u nás obvykle hodnotí podle Downesova skóre (0–10 bodů), ale existuje více možností. Dále je vhodné provést výtěr dýchacích cest, odběr krve a při těžších formách zánětu také ORL vyšetření včetně laryngoskopie.

Jak léčit laryngitidu?

Specifická léčba laryngitidy v podstatě neexistuje a terapie je tím pádem zaměřená především na tlumení jednotlivých příznaků.

Nejdůležitější je přitom celkový odpočinek, přičemž pacient by měl dbát na klid hlasivek a pro lepší dýchání zvolit místo polohy vleže raději polosed v posteli či na gauči.

Jestliže se jedná o lehčí formu laryngitidy, onemocnění zpravidla odezní do deseti dnů.

Pokud jde o léky na laryngitidu, po konzultaci s lékařem je pacientům možné podávat klasická antipyretika, která slouží ke snížení teploty. Přípravky určené k tlumení nepříjemného suchého kašle (tzv. antitusika) a přípravky usnadňující vykašlávání jsou ovšem dle lékařů ve většině případů neúčinné.

Úlevu naopak může poskytnout oxygenoterapie, inhalace nebulizovaného adrenalinu nebo podání kortikosteroidů, jako je například dexametazon či prednison. Pokud je infekce bakteriálního původu, lze použít také antibiotika. V těžších případech je pak nutné pacienta hospitalizovat a někdy jeho stav dokonce vyžaduje intubaci.

Čtěte také: Zásady první pomoci při akutní laryngitidě

Jestliže jsou příznaky laryngitidy závažné, záchvaty kašle nepolevují nebo se dítě dusí, je samozřejmě nutné zavolat záchrannou službu.

Kromě toho se doporučuje vystavit pacienta studenému vzduchu, který by měl alespoň částečně ulevit od potíží a zklidnit podrážděný hrtan.

Dítě tedy dostatečně oblečte, aby neprochladlo, a postavte ho před otevřený mrazák nebo k otevřenému oknu.

Pomoci může také inhalace studené vodní páry a zvýšení vlhkosti v místnosti, kde nemocný pobývá.

Podrážděnému krku pak přinese dočasnou úlevu Priessnitzův obklad, který by měl snížit otok sliznic v dýchacích cestách, a důležité je i dodržování dostatečného pitného režimu.

Ideálně by měl pacient konzumovat především teplé nápoje, jako jsou bylinné čaje či minerální vody o pokojové teplotě.

Prevence laryngitidy

Laryngitida patří mezi onemocnění, která se u dětí často projevují opakovaně, k čemuž přispívá především snížená obranyschopnost organismu, alergie či faktory okolního prostředí. Z toho důvodu je dobré dodržovat preventivní opatření, která imunitu posilují. Doktoři doporučují následující:

• v domácnosti pravidelně a důkladně větrejte,
• suchý vzduch můžete zvlhčit prostřednictvím zvlhčovačů,
• dětský pokoj pečlivě uklízejte (ideálně bez přítomnosti dítěte),
• často utírejte prach, luxujte a vytírejte,
• pravidelně perte dětské hračky,
• doma nikdy nekuřte a vyhněte se kouření v přítomnosti dětí,
• děti často berte na procházky a dopřávejte jim čerstvý vzduch,
• dbejte na vyváženou stravu, pitný režim a přísun vitaminů.

Zdroje: pediatriepropraxi.cz, detskapneumonologie.cz, pardubice.nempk.cz, stefajir.cz

Co je laryngitida?

Laryngitida je zánětlivé onemocnění hrtanu, které patří mezi časté komplikace virových infekcí, jež napadají horní dýchací cesty. Mezi rizikové skupiny obyvatelstva přitom patří hlavně malí pacienti od 6 měsíců do 3 let, ale výjimkou nejsou ani případy laryngitidy u předškolních a školních dětí nebo u dospělých.

Jaké druhy laryngitidy existují?

Lékaři rozlišují dvě různé formy zánětu hrtanu. Akutní laryngitida mívá rychlý nástup, často se objevuje v zimních měsících a obvykle sama vymizí během 10–14 dnů. Chronická laryngitida se naopak rozvíjí postupně a dlouhodobě. Vzniká v důsledku vleklých zánětů, poranění či nepřiměřeného přetěžování hlasivek, a s tímto onemocněním se často potýkají také kuřáci.

Jaké má laryngitida příznaky?

Laryngitida postihuje především oblast hlasivek a způsobuje zúžení dýchacích cest. Doprovází ji klasické projevy respirační infekce, jako je horečka, rýma, celková únava, bolest na hrudi, ale i bolest svalů a kloubů.

Pro zánět hrtanu je pak typický také suchý dráždivý kašel (štěkavý či kokrhavý), který se obvykle rozvíjí ve večerních hodinách.

Dále pacienty často trápí bolest v krku, výrazný chrapot, ztížené polykání a zhrubění nebo celková ztráta hlasu.

Jak probíhá laryngitida u dětí?

Největší riziko představuje zánět hrtanu u kojenců a malých pacientů předškolního věku, protože jejich dýchací cesty jsou velmi úzké, což může vést k rozvoji mnoha nepříjemných komplikací.

Nemoc často mívá rychlý a dramatický nástup, přičemž štěkavý kašel se sice může zdát hrozivý, ale obvykle dítě na životě neohrožuje.

Zúžení hrtanu však může způsobit také nedostatečné okysličení tkání, zvýšení tepové frekvence, promodrávání a dušení.

Jak léčit laryngitidu?

Specifická léčba laryngitidy neexistuje, a proto je dobré soustředit se na tlumení jednotlivých příznaků. Důležitý je hlavně celkový odpočinek a klid hlasivek.

Snížit teplotu je možné pomocí antipyretik, dočasnou úlevu ale přinese také inhalace studené vodní páry nebo Priessnitzův obklad.

Mezi další způsoby léčby patří oxygenoterpie, inhalace nebulizovaného adrenalinu či podání kortikosteroidů.