Léčba nespavosti – Vše o zdraví

Nespavost, odborně insomnie, je porucha spánku, při které je narušené usínání nebo průběh spánku. Vyznačuje se obtížným usínáním v noci a brzkým ranním probuzením, po kterém už nemůžete znovu usnout. Výjimkou není ani časté probouzení během spaní.

Nespavost způsobuje, že jste unavení, malátní, podráždění, máte zhoršenou koncentraci a špatnou náladu. Zhoršuje se i pracovní výkonnost. Při dlouhodobé nespavosti dochází k vážnějším problémům – psychickým poruchám a poruchám vnímání. Nenechejte problém s nespavostí zajít tak daleko.

 

Typy nespavosti

  • Přechodná – trvá většinou do 1 týdne, způsobená aktuálním stresem.
  • Akutní – trvá do 1 měsíce, je vhodná konzultace s lékařem.
  • Chronická – dlouhotrvající inosomnie může vést až k vážným zdravotním následkům.

Léčba nespavosti - Vše o zdraví Příčiny nespavosti

Nespavost je problémem současné populace. Souvisí s hektickou dobou a nadmírou stresu. 

Mezi její nejčastější příčiny patří

  • Osobní problémy,
  • deprese,
  • nevhodný životní styl,
  • stres,
  • bolest,
  • věk,
  • nedostatek fyzické aktivity,
  • špatné prostředí,
  • nemoci,
  • změna přirozeného biologického rytmu (např. změna časového pásma).

Co pomáhá na spaní

Jak zlepšíte kvalitu svého spánku? Stačí, abyste pozměnili několik špatných návyků vašeho každodenního režimu.

Pár tipů a triků spánkové hygieny

  • Choďte spát a vstávejte pravidelně ve stejný čas.
  • 6 hodin před spaním nepijte kávu, čaj a jiné nápoje obsahující kofein
  • Nekuřte a nepijte minimálně dvě hodiny před spaním.
  • Večer nepojídejte těžké pokrmy – zvolte raději něco lehčího.
  • Pravidelně se pohybujte a cvičte – tělesná námaha je vhodná pro lepší spánek.
  • Zajistěte, aby pokoj, kde spíte byl tichý a tmavý.
  • Spěte v dobře vyvětrané místnosti a na kvalitní posteli. Důležitý je také správný výběr matrace a kvalitní lůžkoviny.
  • Příjemná relaxační koupel a mléko s medem vám dopomohou k lepšímu spaní.

Pokud to jde, odborníci doporučují zvládnout nespavost bez léků. Spánek podpořený chemickými léčivy není stejný jako přirozený kvalitní spánek.

Nedochází u něj ke všem stádiím, které jsou pro úplné spaní potřebné – chybí fáze hlubokého mozkového a hlubokého tělesného spánku. Proto se člověk necítí po probuzení odpočatý. Na prášcích na spaní navíc často vzniká závislost

Bylinky na klidný spánek

Nespíte, i když jste unavení a nechcete přejít k chemickým lékům. Cítíte se tak trochu v pasti? Nemusíte. Zkuste přírodní cestu – přípravek Magne B6 Relax obsahuje unikátní kombinaci bylinek a dalších látek, které vám přinesou lepší a kvalitnější spaní. 

Tušili jste, že meduňka a chmel napomáhají usínání a navíc mohou přispívat ke zmírnění psychického stresu? Meduňka a její uklidňující účinky vám opět dokáží přinést do života kvalitní spánek. Chmel je také známý svými uklidňujícími účinky, navíc zmírňuje napětí. 

Součástí doplňku stravy Magne B6 Relax je extrakt z meduňky a chmele v kombinaci s hořčíkem a vitaminem B6, které přispívají ke snížení míry únavy a vyčerpání. Přípravek je šikovným pomocníkem pro kvalitní spánek.

  • Podporuje usínání a kvalitu spánku.
  • Snižuje únavu a vyčerpání.
  • Podporuje nervovou a psychickou činnost. 

Dobrý spánek je jedním ze základních pilířů vašeho celkového zdraví. Spěte opět sladce – jako spokojené bezstarostné dítě.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

INZERCE

Léčba nespavosti - Vše o zdraví

Nespavost: příznaky, léčba (insomnie) – Vitalion.cz

Nespavost nebo-li insomnie je nejčastější skupina poruch spánku, jejíž
hlavním příznakem je porucha usínání anebo
průběh spánku (přerušovaný spánek, brzké
probouzení).

Poruchy spánku rozdělujeme podle převažující příčiny na
insomnie (nespavost), hypersomnie (nadměrná
spavost), poruchy cirkadiánního rytmu (tj.

poruchy
střídání spánku a bdění, netolerance směnného režimu např.
v povolání) a parasomnie (chorobné stavy a jevy
vyskytující se v souvislosti se spánkem, např.

náměsíčnictví, mluvení
ve spánku, noční křeče v lýtkách a mnoho dalších).

Z časového hlediska pak insomnie dělíme na krátkodobé či občasné
(intermitentní) a chronické, trvající déle než 6 měsíců.

Nespavost může mít řadu vyvolávajících faktorů, které obvykle
rozlišujeme na zevní a vnitřní. Ty by měly být pečlivě prozkoumány a
zhodnoceny tak, aby bylo možno insomnii řádně léčit.

Mezi zevní faktory můžeme jmenovat stres
a jiné vlivy z prostředí (jako je chlad, teplo, nepohodlné lůžko, hluk
či pouhé tikání hodin) a nepřiměřenou spánkovou hygienu (režimová
opatření). Spánková hygiena je soubor opatření, která
mají usnadnit usínání a napomoci normálnímu průběhu spánku
(viz níže).

vnitřním faktorům pak řadíme
tělesné a psychické potíže. Častým
problémem spojeným s poruchou spánku bývá přítomnost choroby, která
pacienta obtěžuje do té míry, že nemůže usnout.

Může se jednat o stavy
spojené s bolestí (bolesti svalů, kloubů, nádorová onemocnění),
svěděním (různé ekzémy), endokrinní poruchy jako je zvýšená funkce
štítné žlázy, plicní choroby (kašel, astma), srdeční choroby (arytmie,
dušnost v souvislosti se srdečním selháváním) problémy se zažíváním
(dyspepsie), dále silné emoční zážitky, úzkost a jiné neduhy, které
dotyčnému takzvaně „nedají spát“.

Potřeba spánku je velmi individuální, průměrně se však pohybuje okolo
6-8 hodin a bohužel díky současnému náročnému životnímu stylu je doba
spánku stále záměrně zkracována.

Za chorobný je možné považovat stav,
kdy spánek nepřináší dostatečný odpočinek, dotyčný se necítí
zotavený, během noci se často budí, opakovaně nemůže usnout, během dne
je unavený.

Tímto si utváří začarovaný kruh ve smyslu takovém, že se
pak snaží dohánět probdělý čas odpočinkem během dne, ulehnutím
v odpoledních hodinách a v noci opět nemůže usnout a podvědomě si tak
utváří návyk se spánkem během dne a bdělostí ve večerních, nočních
až ranních hodinách. V odborných publikacích se hovoří o tzv.
ďábelském kruhu.

Rizikové faktory nespavosti

Rizikovými faktory rozumíme stavy a podněty vedoucí k nespavosti, tj.
nevhodné prostředí pro spánek zahrnující hluk (tikající
budík a jiná elektronika v ložnici), zápach, horko, chlad, nevyhovující
lůžkoviny či lože (např. tvrdá či příliš měkká matrace).

  • Dále užívání stimulujících nápojů jako je káva,
    energetické nápoje a alkohol brzy před usnutím, kouření a požívání
    jiných návykových (především stimulujících) látek.
  • Rovněž řešení sporů a stresujících záležitostí před plánovaným
    usnutím a zvýšená aktivita či sport méně než 5 hodin před spánkem
    mohou narušit proces usínání a spánku.
  • Také pospávání během dne a pobyt v posteli v době, kdy normálně
    nespíme nebo o to ani neusilujeme, nám může utvořit návyk, kdy si
    ulehnutí přestaneme spojovat s dobou, kdy obvykle chodíme spát a
    s místem, kde obvykle spíme.

Prevence nespavosti

Jak již bylo několikrát zmíněno, důležitá je zejména
spánková hygiena, vyřešení všech rizikových faktorů pro
spánek a včasné řešení již nastalých problémů se spánkem. Obecně
platí, že čím více se problémy odkládají, tím více nás obtěžují a
mohou být hůře řešitelné, případně se již nedaří zjistit, odkud
daná problematika pramení.

Příznaky a projevy nespavosti

Dominujícími příznaky nespavosti je prodloužená doba
usínání
, přerušovaný spánek a brzké
probouzení
. Někdy si pacient na probouzení během noci nepamatuje,
nicméně může být zvýšeně unavený, obtížně ráno vstává, necítí
se zotavený po dostatečně dlouhé době pobytu na lůžku a během dne je
celkově méně výkonný.

Léčba nespavosti

Správná léčba by v prvé řadě měla být zaměřena na režimová
opatření, jejichž součástí je nácvik spánkové hygieny
a dále léčba vyvolávající příčiny, kterou se snažíme
odstranit, což znamená aktivně pátrat po jiných chorobách, které mohou
být zdrojem nespavosti, aniž by si to třeba i nemocný uvědomoval.

Spánková hygiena zahrnuje několik jednoduchých pravidel – zamezit
ulehnutí na lůžko předčasně, tedy až v době, kdy se cítíme skutečně
unavení a kdy obvykle chodíme spát (vhodné je si stanovit hodinu ulehnutí
ke spánku a tu každý den dodržovat).

Měl by platit přísný zákaz spánku během dne, což bývá u řady
pacientů dosti častým zvykem. Pokud se nám nedaří usnout, můžeme zkusit
nějakou jednoduchou činnost a opět se vrátit na lůžko a pokusit se usnout.
Lůžko bychom měli používat jen ke spánku, abychom si
utvořili návyk.

Z jídelníčku vyřadíme alkohol, kávu, černý či zelený čaj,
příliš energetické nápoje (limonády, džusy) a potraviny, a to
převážně v odpoledních a pozdních večerních hodinách. Omezení
kouření taktéž pomáhá. Rovněž sportovní a jiné fyzicky či psychicky
náročné aktivity bychom měli přibližně 5 hodin před spánkem omezit či
vynechat.

Během dne bychom měli mít přiměřenou fyzickou aktivitu.

Měli bychom se
naučit zvládat stres jak v práci, tak v soukromí (existuje řada volně
dostupných kursů či knih), případně se ho snažit omezit (zaměstnat
ostatní členy rodiny např.

v péči o děti, sourozence, prarodiče apod.,
opustit příliš stresující zaměstnání případně pokud máme povolání
více, ponechat si jedno a na to se plně soustředit).

Standardním krokem je úprava ložnice ve smyslu izolace, ztišení, klidu,
vytvoření zázemí a bezpečí.

Pokud nepomůže nácvik spánkové hygieny a vytvoření vlastních
spánkových rituálů, jako je například četba knížky před spaním,
přistupuje se k léčbě farmakologické. Ta zahrnuje podávání léků ze
skupiny tzv. hypnotik (nebenzodiazepinová
i benzodiazepinová), pokud je součástí potíží i úzkost, podávají se
anxiolytika (ztišující léky proti úzkosti).

Poruchy cirkadiánního rytmu (porucha střídání spánku a bdění) se
řeší podáváním melatoninu, což je hormon přirozeně
produkovaný v lidském těle a normálně navozující spánek (obvykle
užíván při cestování letadlem).

Jak si mohu pomoci sám

Pomoci si můžete hned několika způsoby. Jednak dodržováním a nácvikem
spánkové hygieny a vyhnutím se rizikovým faktorům včetně vyvarování se
nadměrného stresu a problémů v práci či rodině.

Navíc se může pokusit o navození spánku pomocí celé řady
čajů, které jsou běžně dostupné v lékárnách,
drogeriích či supermarketech. Takové čaje či čajové směsi obvykle
obsahují meduňku lékařskou, kozlík lékařský či chmel otáčivý.
K dispozici jsou i kapky či tablety s těmito bylinkami. Na některé
pacienty působí velmi příznivě.

Komplikace nespavosti

Hlavní komplikací je zejména únava a psychické
potíže
které nespavost logicky s sebou přináší. Z únavy
pramení řada nehod během dne, ať už automobilových, pracovních či
jiných, snížená koncentrace a schopnost se učit.

Strach z nemožnosti usnout v postiženém vyvolává stále vzrůstající
úzkost, ve výsledku se pak u pacienta můžeme potýkat
s depresí.

Diskuse

  • Nespavost,
    co vám pomohlo?
  • Co na
    nespavost kromě léků?

Další názvy: insomnie, porucha usínání a kontinuity spánku, porucha spánku

Kvalitní spánek – základ zdraví

Tento článek píší po dvou dnech nespaní 🙂 a musím řici, že mě nikdy nenapadlo, jak může být nespavost zničující a jak moc ovlivňuje naše psychické i fyzické zdraví. Dopsala jsem ho později, takže je nakonec docela obsáhlý. 

Všeobecně je přijímána informace o prospěšnosti spánku, ale teprve když nelze zabrat, pocítíte, jaké důsledky to může mít.

Spánek je stav klidu s minimální pohybovou aktivitou v typické poloze na vhodném místě s omezením vnímání okolního prostředí, s výrazně omezeným působením na vnější prostředí. Mentální činnost mozku je zcela odlišná od bdělého stavu. Jedná se však o aktivní funkční stav mozku.

Pro lidský spánek, je vedle mozkové aktivity, charakteristický rychlý návrat do bdělého stavu. To jej odlišuje od kómatu. Spánek zaplňuje průměrně jednu třetinu lidského života a má velký význam pro mentální, emocionální a fyzické zdraví.

Všichni víme, že pokud se nedostatečně vyspíme, nejsme schopni se pořádně soustředit. Naše práce, a to zejména ta duševní, nemá spád, „nejde nám od ruky“, trápíme se sebemenším problémem, který bychom po dobrém spánku byli často schopni vyřešit během několika chvil.

Zajímavé:  Nemocnice zlín - Vše o zdraví

Zcela jistě také platí staré pořekadlo, že „ráno moudřejší večera“, které předpokládá, že po spánku máme lepší rozhodovací schopnost a lepší úsudek. A taky to, že v noci nemáme přemýšlet, protože nás napadají neskutečné scénáře.

A neméně důležitou informací je, že dostatek spánku usnadňuje hubnutí. Samozřejmě, pokud protančíte noc, je to pro linii taky dobré 🙂

Při nedostatku spánku u dětí, dochází k opožďování a zpomalování růstu. U dospělého, může být důsledek nespaní, i zhoršení krevního obrazu a oslabení imunitního systému. Vzhledem k tomu, že po určité době nespavosti dojde u lidí ke zhoršení soustředění (spánková opilost), lze soudit, že spánek potřebujeme i k regeneraci a fungování centrální nervové soustavy.

Během spánku mozek pomocí snů zpracovává potlačené emocionální problémy, takže dle snů můžeme i soudit, co se v člověku děje. Sny mohou hovořit o patologích. např. plavání za vrakem lodi může ukazovat na prádnotu ledvin 🙂

Čínské filosofie nahlížejí na zdraví jako jednotu a rovnováhu mezi nebem a zemí, mezi jin a jang. Jestliže dojde k poruchám spánku, jednoznačně dojde k následné poruše celkové rovnováhy, vznikají psychické a fyzické poruchy organismu.

Noc představuje jinový aspekt – klid, uvnitřnění, hloubka, temnota. Jinovým prvkem je také krev XUE. Pokud tyto dvě složky chybí, dříve či později dojde k nespavosti, hlavně buzení v noci. Duše, která má ulehnout ke klidu, se jakoby nemá do čeho zanořit. Proto se také spánek často znekvalitní u žen procházejících menopauzou. To je totiž období, kdy JIN celkově začíná chybět. Když nemůžete usnout, protože se vám neustále honí myšlenky v hlavě, je na vině spíše čchi sleziny, která nenechá vaše myšlenky na pokoji. Ona je však také „výrobcem“ krve, takže je to pořád zamotaný kruh.

Čínská medicína říká, že duše SHEN (šen) se v noci ukrývá v srdeční krajině. Pokud je v té oblasti málo krve a yin, duše se chová neklidně.

Jako následek se může pak objevit bušení srdce nebo noční pocení. Stejně tak duše HUN (chun) se má ukotvit v játrech a jejich krvi.

Pokud se tak nestane, tak příliš putuje a je neklidná, to se může projevit na našich snech.

Když řešíte nespavost pomocí čínské medicíny je to právě hodně o krvi a yin srdce (XIN XUE YIN XU) a o krvi a yin jater (GAN XUE YIN XU). Může tam však být i určitá plnost, kdy oheň srdce příliš plápolá, což vede k neklidu, který vám nedovolí zabrat.

Někdy i pálení v oblasti srdce můžete cítit. Takový člověk má i často sklony k přílišnému chtění a fanatismu. Je možné, že tou intenzitou ohně, bude takový člověk působit na ostatní velmi charismaticky a dokáže lidi strhnout.

Ve skutečnosti se však jeho duše SHEN souží v ohni a on není schopen dojít klidu.

V základní diagnostice rozlišujeme (velmi zjednodušeně):

  • Obtížné usínání = prázdnota krve / zneklidněný SHEN / srdce a ledviny v nerovnováze.
  • Snadné usínání, ale časté buzení se během noci = prázdnota jin.
  • Probouzení se brzy ráno = prázdnota srdce a žlučníku (říká se tomu plachý žlučník).

Ono se pak ještě řeší, zda je to z plnosti nebo z prázdnoty. Dojít k diagnóze nebývá jednoduché, ale taky to lze zjednoušit na to, že muži často mívají problémy z plnosti a ženy z prázdnoty :-). 

„Nadměrné přepínání se, znepokojování se a přílišné přemýšlení poškozuje krev a tekutiny, takže SHEN a HUN jsou připravovány o příbytek a vzniká nespavost“ /Jingyue quanshu, 1624/

400 let staré, ale jak kdyby to vypadlo z dnešní doby.

Podobně podle indické ajurvédské medicíny je pro správný spánek nutné vyvážené zastoupení jednotlivých tzv. dóz (Vata, Pitta, Kapha) utvářejících správné zdraví a spánek. Při nedokonalém spánku dochází, podle této medicíny, k nevyváženosti, tím pádem k poruchám duševním i psychickým. 

Současný životní styl kvalitnímu spánku zcela jistě nepřeje.

Přemíra informací a aktivit, poměrně nesmyslná snaha o neustálé „zvyšování výkonu“ v obecném slova smyslu, jak psychického tak fyzického, přenášení aktivit do noční doby, kdy by zcela v souladu s přírodou měl být umístěn spánek (vazba vylučovacích hormonů, metabolismu, tělesné teploty apod.

), vede ke zhoršování kvality a efektivity spánku. Nemluvě o zírání do blikajících displejů těsně před spaním. O vlivu modrého světla na náš spánkový rytmus toho najdete opravdu hodně a už se vůbec nepochybuje, že má v tomto ohledu zničující vliv.

Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) je insomnie definována jako

  • Stav ztíženého usínání (delší než 30 minut).
  • 0pakované noční probuzení (vícekrát než 3x za noc).
  • Předčasné ranní probuzení a nemožnosti opětovaného usnutí.
  • Neosvěžující spánek, a to více než 3x do týdne trvající déle než měsíc, značně obtěžující pacienta

Schopnost organismu kvalitně spát klesá s postupujícím věkem. Je nejlepší asi ve 20 letech. Strmý pokles nastává asi ve 40 letech. Zhoršování spánku při stárnutí je patrné i u zcela zdravých lidí.

Nespavost může být také symptom dalších onemocnění, jako je např. zvýšená funkce štítné žlázy nebo syndrom neklidných nohou. Než se potvrdí diagnóza nespavosti, je potřeba vyloučit vnější okolnosti, které mohou způsobovat špatný spánek – astma, svědění u kožních nemocí, bolest, počasí, emoční rozrušení nebo obavy kvůli něčemu konkrétnímu.

Přehled léčebných možností insomnii zahrnuje vedení deníku spánku, dodržování pravidel spánkové hygieny, léčbu základní nemoci, behaviorálně kognitivní léčbu, relaxační léčbu, léčbu omezováním spánku (nespat odpoledne), přírodní léčbu a farmakoterapii.

Farmakoterapie, která je v současné době nejjednodušší a nejčastěji využívaná, má řadu úskalí.

Je třeba pamatovat na vliv farmak na paměť, vznik tolerance, vznik závislosti, rizika kombinace s alkoholem, problémy s vysazením, návrat insomnie po vysazení, změny chování a myšlení, rizika v graviditě.

V současné době se významněji rozšiřuje léčba spánkovým hormonem melatoninem, který zvyšuje kvalitu spánku (navozuje spánek s přirozenou architekturou), zlepšuje ranní svěžest i denní výkonnost, má vynikající snášenlivost a nevede k závislosti.

Pomoc v přírodní lékárně určitě najdete. Nejčastěji je zmiňován kozlík lékařský, jehož kořen je využíván i k výrobě valia. 

Zklidňující účinky má také indická bylinka BRAHMI. Tu používám hlavně, když je tam neschopnost zastavit hlavu před spaním (např. při studiu, ve stresovém období apod.).

V ajurvédě také najdeme skvělou bylinu při nespavost, a to ašvaganda – v našem jazyce se jsmenuje vitánie snodárna, což mluví za vše.

Za velmi důležitý také považuji dodání hořčíku, a to v podobě glycinátu. Ten má zklidňující schopnost. Podává se s večerním jídlem.

Za zmínku stojí i mučenka pletní, který pomáhá zastavit hlavu a celkově zklidňuje vybičovaný organismus.

Z pohledu celostní medicíny, kam spadají i přírodní léky, je však potřeba zhodnotit příčiny nespavosti a na základě toho nasadit vhodnou bylinnou terapii. Protože v těle vše souvisí se vším a takové to „bylina na nespavost“ nemusí vůbec fungovat, protože zrovna u vás je příčina úplně někde jinde. Klidně mi napište do ePoradny nebo si objednejte online konzultace.

  • Pravidelně uléhat ke spánku a pravidelně vstávat.
  • Nespat během dne.
  • Zajistit přiměřenou pohybovou aktivitu během dne, ne těsně před spaním.
  • Zařadit během dne chvilku, ve které je možno zorganizovat své plány, tak aby plánování nerušilo usínání a spánek.
  • Zůstávat na lůžku jen po dobu spánku.
  • Zajistit barevně, esteticky a ergonomicky příjemnou ložnici a lůžko, vyhnout se alergennním materiálům.
  • Postel používat pouze ke spánkové a sexuální aktivitě.
  • Pokud možno zajistit nehlučné a klidné prostředí.
  • Spát ve vyvětrané místnost temperované na 17 – 21 °C.
  • Neužívat před spaním pravidelně kofein a alkohol.
  • Jít do postele přiměřeně psychicky a fyzicky unavený.
  • Před spaním se nepřejídat.
  • Nekouřit před spaním a při probuzení v průběhu noci.
  • Při neusnutí do 30 min, vstát a dělat nezajímavou a monotónní práci.
  • Při poruše zejména usínání potlačit negativní myšlenky rušící spánek a usínání (samostatně nebo s pomocí psychologa).
  • Uklidnit organismus pro kvalitní spánek můžete i pomocí bylinek a doplňků stravy, které bám mohou pomoci vyřešit příčinu nespavosti.

Dle tradičního čínského náhledu je nejlepší spací pozice na pravé straně s nohami mírně pokrčenými, s pravou paží ohnutou a položenou pod polštářem a levou paží položenou na levém stehně.

V této pozici je srdce výše, takže krev může volně obíhat, játra jsou níže, takže krev se v nich může sbírat a zakořeňovat HUN k podpoře spánku.

Žaludek a dvanácterník jsou rovněž v pozici, která ulehčuje klesání potravy. 

  • Nicméně pro osoby s GERD (refluxní choroba jícnu) je vhodnější spát na levé straně.
  • ZDROJ:
  • Čínská medicína pro každý den, Christine Li, 1. české vydání 2017, nakladatelství Jan Vašut, ISBN 978-80-7541-029-0

Webinář: Řešení úzkosti a nespavosti, Giovanni Maciocia (13. 6. 2014)

Problém se spánkem – příznaky a léčba I EUC

Nejčastějším problémem se spánkem je nespavost. Způsobuje ji stres, psychické problémy nebo špatná životospráva a nedostatečná spánková hygiena. Nespavost může být také příznakem závažnější nemoci, jako například roztroušené sklerózy nebo Parkinsonovy choroby.

K dalším poruchám spánku patří zvýšená spavost, noční můry, náměsíčnost či syndrom spánkové apnoe.

Při nespavosti trvá nemocnému usnout déle než 30 minut, během noci se často probouzíráno se budí dříve, než by chtěl. Zvýšená spavost se vyznačuje více než 12 hodinami spánku denně. Nemocný usíná neovladatelně i během dne.

Syndrom spánkové apnoe je vážná porucha spánku, kdy postižený člověk opakovaně přestává dýchat, v důsledku toho se probouzí (až 100 krát za hodinu), což narušuje kvalitu spánku.

K dalším příznakům patří hlasité chrápání, neklidný spánek, únava či bolest hlavy po probuzení a mikrospánky během dne.

Léčba

Pro účinné odstranění problémů se spánkem je důležité identifikovat jejich příčinu. Naši lékaři online vám pomohou původ nemoci odhalit, doporučí vhodnou léčbu, případně vás odkážou na návštěvu specialistů na našich klinikách.

Základem léčby je dodržování spánkové hygieny (např. usínání každý den ve stejnou dobu, odstranění rušivých prvků, poslední jídlo a káva několik hodin před usnutím, vyvětrání místnosti, pravidelná fyzická aktivita).

léků se nejčastěji využívají různé druhy hypnotik a léky obsahující hormon melatonin, který navozuje spánek. V některých případech pomáhají psychoterapie, akupunktura nebo fyzikální terapie. Často se využívají také bylinky.

Na spánek pomáhají meduňka lékařská, kozlík lékařský či chmel otáčivý.

Rizika neléčení problémů se spánkem

Nekvalitní a nedostatečný spánek vede k únavě, podrážděnosti a špatnému soustředění.

Při dlouhodobých problémech mohou pocity vygradovat v úzkostné poruchy a deprese.

Problémy se spánkem mohou zapříčinit také onemocnění srdce, diabetes či onemocnění mozku (např. Alzheimerovu chorobu).

Obvyklá medikace

Podle původu onemocnění předepisuje lékař hypnotika (např. v případě stresu) či anxiolytika (např. v případě úzkosti). Pokud je problém v cirkadiánním rytmu (porucha střídání bdění a spánku), využívají se léky obsahující hormon melatonin. Pomoci mohou také volně prodejné doplňky stravy obsahující uklidňující bylinky.

Míváte problémy se spánkem? Můžete se poradit s našimi lékaři online:

Lékař online 24/7

Jak na problémy se spánkem a usínáním

Nedostatek kvalitního spánku dokáže velmi negativně ovlivnit jak fyzické, tak duševní zdraví.
Foto: Profimedia.cz

Zatímco někteří lidé se cítí svěží a plní energie po šesti hodinách spánku, jiní mají pocit, že jsou nedospalí i po devíti hodinách. Podle odborníků je k dostatečné regeneraci zapotřebí ideálně osm hodin spánku každou noc, což se ale většinou poštěstí málokomu.

Zajímavé:  Zácpa ve stáří – vše o zdraví

Během oněch osmi hodin dochází k dokonalé regeneraci těla. „V noci se nastavuje metabolická rovnováha na nadcházejících 24 hodin, tedy energetická rovnováha. Když jsou biologické hodiny narušeny, je narušena i sekrece některých hormonů, jako je ghrelin (růstový hormon), leptin (hormon sytosti) nebo kortizol (stresový hormon).

Nedostatek spánku naruší metabolismus, a tím se zvyšuje riziko vzniku nadváhy, srdečních příhod, cukrovky druhého typu, a dokonce i některých druhů rakoviny,“ vysvětluje Damien Léger z pařížského Centra pro spánek a bdění.

Jak se nedostatek spánku zprvu projevuje:

  • neschopností soustředit se během dne
  • častými bolestmi hlavy
  • podrážděností
  • únavou
  • probuzením příliš brzy
  • buzením v noci
  • snahou o usnutí i několik hodin
  • tmavými kruhy pod očima

Za nespavostí stojí celá řada důvodů od špatné spánkové hygieny, životního stylu po zdravotní potíže.

Pokud se jedná o drobnosti, lze nespavost vyřešit velmi snadno, někdy se ale neobejdete bez lékařské pomoci.

Jak zvládnout stres, obavy o budoucnost a vypnout přetíženou hlavuZdraví

Časté příčiny nespavosti:

  • stárnutí
  • přílišná stimulace před spánkem (např. sledování televize, hraní videoher nebo cvičení)
  • konzumace příliš velkého množství kofeinu
  • velký hluk
  • nepohodlná postel
  • vzrušení
  • spaní během dne
  • nedostatek slunečního svitu přes den
  • časté močení
  • bolest
  • léky
  • stres
  • strach
  • deprese
  • pracovní plány

Další potíže se spánkem může způsobit spánková apnoe, kdy dochází k zablokování horních cest dýchacích a člověk se může probudit s pocitem dušení. Lidé při této poruše také často chrápou.

Za nespavostí může stát i syndrom neklidných nohou, kdy člověk trpí nutkáním s nohama neustále pohybovat, a to z důvodu bolesti, brnění, ale i jen nepříjemných pocitů.

Chrápání partnera nenarušuje jen váš spánek, ohrožuje také vaše srdceZdraví

Porucha fáze zpožděného spánku je dalším stavem, který negativně ovlivňuje spánek. Dochází ke zpoždění 24hodinového cyklu spánku a bdělosti. Člověk se pak večer necítí ospalý, a tak usíná až hluboko v noci. Problém je pak ráno vstát a člověk je i během dne mnohem unavenější.

Léčba nespavosti závisí na její příčině. V některých případech může zlepšit kvalitu spánku jednoduchá změna životního stylu. Mnohdy postačí vyhnout se kofeinu a alkoholu v odpoledních a večerních hodinách.

Je dobré také omezit či se zcela vyhnout spánku během dne a ložnici zatemnit a netopit v ní.

Někdy může pomoci poslech uklidňující hudby či horká koupel před spaním.

Vhodné také je dodržovat pravidelný režim spánku.

  •  Pomocníci z lékárny a přírody

Než si necháte předepsat léky na spaní tzv. hypnotika od lékaře, vždy nejprve vyzkoušejte pomocníky z přírody, případně doplňky stravy z lékárny.

Jde o to, že na hypnotika si snadno učiníte závislost, proto je k nim zapotřebí přistupovat s patřičnou opatrností.

Navíc i po nich můžete trpět denní ospalostí, zvlášť když po jejich užití vstanete dříve než po 7–8 hodinách, a to je pak vcelku kontraproduktivní.

Zkuste tedy nejprve pít před spaním heřmánkový či meduňkový čaj, tinkturu z kozlíku lékařského či další směsi čaje či doplňků stravy s třezalkou, šišákem bajkalským, mučenkou či chmelem.

Výtečný je i éterický olej z levandule, který naleznete v některých doplňcích stravy, ale také jej lze vetřít do kůže či přidat do horké koupele. Výborné jsou i přípravky s CBD z konopí.

Pomocníci při nespavosti.

Foto: archív firem

Foto: Lavekan – rostlinný léčivý přípravek pro ustaranou mysl. Účinnou látkou je zde patentovaný esenciální olej z levandule lékařské. Čtěte příbalový leták, Benu od 179 Kč; CBD Bomba Rejuvenate, obsahuje 100 mg CBD – aromaterapeutická uklidňující koupel, cbd-md.cz 249 Kč; Pureessentiel Relaxační sprej – uspává a přispívá ke klidnému, pokojnému a regenerativnímu spánku, Dr.Max 469 Kč; Topvet Kozlík lékařský extrakt – přírodní bylinný lihový extrakt z kozlíku s vitaminem C, příznivě působí na spánek a usínání, pomáhá navodit relaxaci, spánek a klid, 149 Kč
  • Hledání a řešení pravé příčiny

Pokud za nespavostí stojí některá z poruch jako spánková apnoe, porucha fáze zpožděného spánku, syndrom neklidných nohou, chrápání, úzkost apod., pak je vždy zapotřebí začít řešit konkrétní problém.

V tomto směru je vždy dobré vyhledat odborníka, a to ideálně v Centrech pro poruchy spánku a bdění, případně praktického lékaře, který vás sám doporučí k dalšímu odborníkovi.

Devět nejlepších jídel a nápojů před spanímZdraví

Několik dalších tipů pro lepší usínání
Snižte teplotu v místnosti – ideální teplota pro spánek se pohybuje mezi 15,6-19,4 °C. 
Vyzkoušejte metodu 4-7-8.
Choďte spát každý den ve stejnou dobu – pomůže to vašim vnitřním hodinám dodržovat pravidelný harmonogram.
Zkuste jógu a meditaci, které pomohou s uklidněním mysli a uvolnění těla.
Nesledujte hodiny, a to nejen při usínání, ale ani když se probudíte uprostřed noci. Sledování hodin může vyvolat úzkost z nespavosti a problém se ještě víc prohloubí.
Zaměřte se na svůj jídelníček. 
Poslouchejte relaxační hudbu.
Dopřejte si ráno či během dne pravidelný pohyb – během cvičení dochází ke zvýšené produkci serotoninu a snížení hladiny kortizolu, tedy stresového hormonu v mozku. 
Zaměřte se na své lůžko, kvalitní matraci, polštář, ale i materiály lůžkovin.
Patřičnou dobu před spánkem vypněte veškerou elekroniku.
Pište si před spaním deník. Někteří lidé mají potíže s usínáním, protože jejich myšlenky neustále běží v kruzích. Psaní deníku a zapisování pozitivních událostí mohou uklidnit mysl.
Zkuste si před spaním číst.

Hlavní zprávy

odborný časopis

Lidský spánek je jedním z nejpřirozenějších stavů člověka, trávíme v něm přibližně jednu třetinu svého života. Přestože máme (někdy) někteří pocit, že si dobou spánku zkracujeme svůj aktivní život, paradoxně právě spánek a jeho kvalita rozhodují o tom, jaký náš aktivní život je. Lidský spánek je jedním z nejpřirozenějších stavů člověka, trávíme v něm přibližně jednu třetinu svého života. Přestože máme (někdy) někteří pocit, že si dobou spánku zkracujeme svůj aktivní život, paradoxně právě spánek a jeho kvalita rozhodují o tom, jaký náš aktivní život je.  Insomnie neboli nespavost, je obecně porucha spánku, při které nemůže člověk buď usnout nebo se během spánku často probouzí. Tato definice vypadá na první pohled velice jednoduše, ale problematika nespavosti je velice komplikovaná. Skutečná neléčená insomnie může způsobit vážné zdravotní problémy, v některých ojedinělých kritických případech může skončit až smrtí. A proč skutečná? Existuje i nějaká neskutečná? A je to vůbec nemoc? Každý přece někdy špatně spí. A větu: „Zase jsem se špatně vyspala“ slýchám velice často. To mám hned běžet k lékaři, aby mě vyšetřil, zda nejsem nemocná? A k jakému lékaři bych vlastně měla běžet? Dá se tomu předcházet? A jak se to vlastně projeví? Teplotu asi mít nebudu a nespavost určitě nebolí. Pokusme se odpovědět na všechny tyto otázky, možná i na nějaké další a přiblížit tuto problematiku, která je bohužel blízká velkému procentu populace, přestože o tom možná ani sami nevědí. A možná právě proto velké procento insomnií zůstává neléčeno. Příznaky jsou pak připisovány buď obecné únavě, stáří nebo jiné nemoci.  Spánek  Začněme tedy tím, co to vlastně spánek je a jak vypadá, když je zdravý. Jak bylo řečeno v úvodu, spánkem strávíme téměř třetinu života. V raném věku je to větší podíl dne (24 hodinového cyklu), během aktivního života je to přibližně 1/3 a ve stáří se potřeba spánku zkracuje a jeho kvalita mnohdy bohužel také klesá.  Jaká je tedy jeho definice? Spánek je cyklický psychofyziologický fenomén, který je člověkem vnímán jako období klidu a regenerace organizmu pociťujícího únavu. Proto zní lehce zvláštně, když je spánek popisován jako aktivní, mozkem přímo řízený děj lidského těla. Přesná lokalizace řídících struktur v mozku přitom není zcela objasněna. Jednotlivá spánková stadia mají opakující se charakter a jejich střídání vytváří tzv. spánkovou architekturu. Existují dva základní typy spánku: NREM, zahrnující 4 stádia a REM spánek. Typický noční spánek mladého člověka je složen ze 4-6 střídajících se cyklů NREM a REM spánku v přibližně 90 minutových intervalech. S přibývajícím věkem se kvalita spánku přirozeným způsobem snižuje, ubývá hlubokých spánkových stádií (3 a 4NREM) a REM spánku a přibývají během spánku krátká probuzení. Z čistě fyziologického hlediska stačí člověku jen asi 4 hodiny spánku. To ovšem pouze v případě, že:  1) 3 a 4 NREM je zastoupen v celé délce trvání (cca 100 minut)  2) člověk má dostatek REM spánku (alespoň 1 hodina)  3) spánek není přerušen, či častěji přerušován  4) spánek má správné uspořádání NREM a REM fází  Podmínkou kvalitního spánku je také jeho správné umístění v 24 hodinovém cyklu, což je pro většinu lidí právě v noci. Normální zastoupení jednotlivých fází spánku je zobrazeno v grafu. 

Nespavost – odborně insomnie Insomnie je onemocnění, které můžeme definovat jako stav, kdy je spánek vnímán jako obtížně dosažitelný, přerušovaný, krátký, nedostatečný či neosvěžující. Dále můžeme říci, že nespavost snižuje kvalitu doby bdění. Následky mohou být jak fyzické tak psychické a konečným důsledkem je snížení celkové kvality života.

Zde nutno podotknout, že jednoznačná a ucelená definice insomnie neexistuje, stále se mírně mění spolu s přibývajícími poznatky v tomto oboru medicíny. Člověk trpící nespavostí je označován termínem insomniak. Snad každý člověk si minimálně jednou postěžoval na velice nízkou kvalitu spánku, ať už mezi přáteli nebo dokonce svému obvodnímu lékaři.

I přes četnost výskytu nějaké formy problémů se spánkem zůstává až 85 % závažnějších případů

nespavosti neléčeno. Insomnie je onemocněním každého věku i pohlaví, snad jen s mírnou převahou u žen. Insomnie není jednoznačná porucha spánku vyvolaná jednou konkrétní příčinou, stejně tak možností projevů je více.

Často se nejedná o primární onemocnění (vyvolané často jen nesprávnou životosprávou, či pokud chcete, špatným životním stylem), ale jde o sekundární dopad onemocnění jiného. Tabulka 2 shrnuje základní dělení a projevy insomnií. Jak již bylo zmíněno na začátku, s nějakou formou problému se spánkem se ve svém životě setkal snad každý.

Ne vždy se jedná o vážnou poruchu, která může způsobit další zdravotní problémy, ale iniciátorem může být třeba obyčejná tréma z důležitého životního okamžiku. Příčina nespavosti se pak také projeví na její délce

(viz tabulka 3).

Kam s nespavostí? Základem každé kvalitní diagnostiky nespavosti je základní anamnéza vyžadující dostatečnou znalost pacienta. Bylo by tedy chybou odeslat pacienta rovnou ke specializovanému vyšetření.

Základní anamnéza sdělí ve většině případů praktickému lékaři během pár minut důležité informace o průběhu nespavosti.

Pokud je problém pacienta nezvladatelný v ambulanci praktického lékaře, existují specializovaná

centra věnující se cíleně poruchám spánku.

Co by tedy mělo zajímat lékaře hned na počátku? Jak dlouho obtíže trvají, o jaký typ nespavosti se jedná (viz Tabulka 2), nalezení spouštěče insomnie, přehnané užívání alkoholu či hypnotik, vnější podmínky pro spánek, činnosti prováděné v ložnici, případně na lůžku, činnosti těsně před ulehnutím a běžné večerní činnosti. Dále je důležitý přehled somatických a psychických onemocnění (mimo insomnie), případně jiné poruchy spánku, či insomnie v minulosti. V této chvíli lékař rozhodne o dalším průběhu řešení spánkových obtíží. U akutních problémů lze nespavost řešit ambulantně, často jen odstraněním iniciujícího stresoru,

Zajímavé:  Léčba ostruhy na patě - Vše o zdraví

somatického problému či dodržování spánkové hygieny.

Diagnostika spánku a spánkových poruch Pokud je nespavost dlouhodobějšího charakteru a nejasných příčin, je lépe podrobit pacienta dalšímu vyšetření – odeslání k polysomnografickému vyšetření.

Polysomnografie (PSG) je současné snímání řady fyziologických parametrů, a to: elektroencefalogram (EEG), elektromyogram (EMG), elektrookulogram (EOG) a elektrokardiogram (EKG). Dále pak dýchací pohyby hrudníku, břicha, proud vzduchu před nosem a ústy, saturace krve kyslíkem a poloha pacienta.

Klasické vyšetření se provádí během noci cca 6-8 hodin. Zařazení obtíží Typů insomnie je mnoho, a jak je vidět, lze je dělit podle různých kritérií (podle doby trvání, příčiny – viz výše). Existuje několik možností dělení a klasifikací konkrétních typů. Nejčastěji používaná klasifikace insomnií vychází z MKN 10 (Mezinárodní klasifikace nemocí).

Aktuální česká verze (od 1. 1. 2009) vychází z originálu vydaného v roce 2008 Světovou zdravotnickou organizací (WHO) – International statistical classification of diseases and related health problems ICD 10, Volume 1, 2nd ed. 2008.

Druhá (nejmodernější a nejpodrobnější) klasifikace je ICSD-2 (International classification of sleep disorders – 2) modifikovaná v roce 2005. Primární insomnie se dělí do 6 základních skupin a patří sem akutní krátkodobé insomnie, insomnie způsobené opakovanými zátěžovými situacemi či nesprávnou spánkovou hygienou.

Paradoxní insomnie s asi jen 5% zastoupením souvisí se zvýšeným prahem probuditelnosti a není to v pravém slova smyslu nespavost. U idiopatické insomnie nejsou známy příčiny. Insomnie postihující dětské pacienty je označována jako behaviorální a spadá do pediatrické péče. Sekundární insomnie je spojena s jiným onemocněním.

Při léčbě pak musí být řešeno jak samotné onemocnění, tak insomnie která byla tímto faktorem vyvolána.

Mezi sekundární příčiny patří také Syndrom spánkové apnoe (SAS) Další sekundární komplikací je Syndrom neklidných nohou (RLS), kdy pacienta nutí nepříjemné až bolestivé pocity v dolních končetinách k jejich opakovanému pohybování, které brání usnutí. Pohyb pak přinese na určitou dobu úlevu, ale pokud pacient přestane končetinami hýbat, nepříjemné pocity se vrací. Periodický pohyb končetinami (PLM) ve spánku i za bdělosti je spolu s RLS přítomen až u 25% všech pacientů s insomnií. Paradoxem je, že právě tyto dvě poslední formy bývají rozpoznány velmi pozdě. Statistiky uvádějí až 16 let mezi prvními příznaky

a určením správné diagnózy.

Léčba – důležitá je informovanost pacienta Problémy s nespavostí lze řešit mnoha různými způsoby. Názor, že problémy se spánkem vyřešíme jedině hypnotiky, je již dosti zastaralý. Farmakoterapie je sice běžná, (výběr medikace se během posledních let dosti změnil a rozšířil), ale důležitá je kombinace s nefarmakologickými možnostmi terapie.

Každý pacient by si měl být vědom toho, že zvolit cestu hypnotika, byť se to může zdát tou nejjednodušší cestou, nemusí přinést vždy 100% pomoc. Ideální hypnotikum neexistuje a každé s sebou může přinést jisté nežádoucí potíže.

Ideální stav je, pokud je pacient ochoten spolupracovat i na nefarmakologické léčbě insomnie (to není vždy možné a zvláště u starších pacientů je to problematické).

Obecně lze tedy rozdělit léčbu na nefarmakologickou (spánková hygiena, kognitivně behaviorální terapie), farmakologickou (hypnotika, jiná psychofarmaka, melatonin) a pomoc s využitím přírodních látek (většinou rostlinných). Spánková hygiena Pro každého člověka je dnes samozřejmostí si před jídlem umýt ruce, stejně tak

po použití toalety, před spaním si vyčistit zuby a umýt se. Běžné hygienické návyky,

nad kterými skoro nepřemýšlíme. To vše se ale týká hygieny, kterou můžeme do jisté míry „vizuálně“ kontrolovat. Spánková hygiena by měla být také samozřejmostí, ale se „samokontrolou“ už je to o mnoho obtížnější. Jedná se o soubor pravidel, která přispívají k maximální kvalitě spánku.

Jedním ze základních návyků, který by měl být pro každého člověka snad naprostou samozřejmostí je zavedení pravidelného cyklu spánek – bdění. Zahrnuje to nejen vhodnou délku spánku (běžně 7-8 hodin), ale i pravidelnou hodinu vstávání a uléhání (toto je potřeba dodržovat i během víkendu). Kvalitu spánku ovlivňují nejen činnosti prováděné těsně před ulehnutím, ale i ty denní či odpolední.

Během dne je lepší se spánku vyhnout, případně minimalizovat jeho délku na interval do 45 minut. Z odpoledních činností prospívá například pravidelné cvičení (těsně před spaním je naopak nevhodné). Spánku neprospívá odpolední konzumace nápojů s obsahem kofeinu, kouření či těžká jídla a alkohol (mimo to by měl člověk jíst vždy nejpozději 2 hodiny před ulehnutím na lůžko).

A co je dobré pro samotný spánek? V první řadě je to kvalita lůžka (dobrá matrace, esteticky příjemné místo, příjemné nealergizující materiály) a prostředí pro spánek – dobře větraná místnost s teplotou kolem 20°C, ticho, tma, žádné rušivé elementy. Některé definice týkající se místa spánku říkají, že na lůžku by neměly probíhat jiné činnosti než spánek či milování.

Takové aktivity jako studium, sledování televize, konzumace jídla, případně další činnosti mohou negativně ovlivnit kvalitu spánku. Před ulehnutím prospívá mít jakýsi „rituál“, tedy pravidelné činnosti konané těsně před ulehnutím, čištění zubů, mytí, četba, někdy bývá prospěšná sklenice teplého mléka.

Pokud po ulehnutí na lůžko nepřijde spánek do 30 minut, je dobré lůžko opustit a najít si nějakou drobnou činnost jako je poslech hudby či četba (sledování televize není ta nejlepší volba, stejně tak kouření či konzumace černého čaje by měly opačný účinek) a na lůžko se vrátit až pociťujeme únavu.

Denní shon může způsobit, že unavený organizmus neusíná a člověku se všechny zážitky promítají před očima. Tento stav je označován jako „worry time“. Proto je dobré udělat si během dne chviličku na přemýšlení nad běžnými problémy. Pokud se nepodaří ušetřit ani minutu času, lze to řešit blokem a tužkou na nočním stolku.

To umožní tyto problémové myšlenky „zhmotnit“ na papír a odložit na ráno. Kognitivně – behaviorální terapie KBT Někdy postačí k řešení problémů s nespavostí pouze dodržování pravidel spánkové hygieny. Dalším krokem v nefarmakologické léčbě je kognitivně behaviorální léčba. Ta ovšem vyžaduje spolupráci pacienta s lékařem či terapeutem, také důvěru v úspěch nebo alespoň v pokrok.

Tato terapie se snaží pracovat s postojem pacienta k samotnému spánku – snížení stresujících pocitů – kognitivní složka terapie. Strach z neusnutí a ranních následků jako je zaspání či pokles výkonnosti například v práci nebo škole způsobuje neklid, který brání v usnutí. Tato část terapie zahrnuje také tzv „snahu neusnout“.

Vzpomeňte si na slavný film: Byl jednou jeden král, kde Jan Werich říká: „Chci se probudit, probudit se chci….“ a spokojeně usíná. Behaviorální část pracuje více s konkrétními pravidly spánkové hygieny, regulací pravidelnosti spánku a jeho omezení přes den, uléhání pouze při pociťované únavě, atd. Farmakologická léčba Hypnotikum je základním lékem při léčbě nespavosti.

Zde je nutno podotknout, že ideální hypnotikum neexistuje. Jaké parametry by tedy byly „ideální“? Rychlý nástup účinku, navození spánku přirozené délky a přirozené skladby, bezpečné dávkování, minimum nežádoucích faktorů jako je ranní kocovina, porucha fyzických a psychických funkcí během dne.

Hypnotikum by nemělo vyvolávat toleranci či závislost při dlouhodobějším podávání, navozovat abstinenční příznaky nebo další nespavost při jejich vysazení. Lékové interakce by měly být minimální. V dnešní době jsou známa hypnotika tří generací. Pro přehlednost jsou seřazena do tabulky včetně svých účinků a nežádoucích faktorů. Naprostou samozřejmostí je lékařský dozor při užívání hypnotik a jejich indikace pouze po nezbytně nutnou dobu. Měl by být co nejvíce eliminován vznik tolerance a hlavně závislost (častější u starších pacientů). Léčba hypnotiky může být někdy

doplněna užitím preparátů ze skupiny antidepresiv, antihistaminik či neuroleptik.

Melatonin Tento hormon produkovaný epifýzou je důležitý pro správný průběh spánku. Jeho produkce výrazně stoupá za tmy, při světle naopak klesá. Podílí se na nutkání ke spánku, s jeho nárůstem vzrůstá ospalost organizmu. Z tohoto hlediska je důležité, aby v místnosti, kde se spí, byla tma.

U starších lidí sekrece melatoninu klesá a způsobuje zhoršené vnímání organizmu mezi dnem a nocí, které následně snižuje kvalitu spánku. Díky těmto vlastnostem se melatonin se využívá ke krátkodobé léčbě primárních forem nespavosti právě u starších pacientů. Další možností je využití tohoto hormonu při léčbě závislosti právě na benzodiazepinových hypnoticích.

Od roku 2008 v ČR je tento hormon běžně k dispozici pro klinické použití pod označením Cicardin. Zahraniční zkušenosti naznačují, že by mohl být využíván také u jet-lag syndromu (syndrom přeletu časových pásem). Přírodní léčba Léčivé rostliny se využívají odpradávna při problémech nespavosti, hlavně díky sedativnímu účinku a působení proti stresu.

Mezi takovéto rostliny patří například třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), která je jedním z nejvýznamnějších přírodních antidepresiv. Třezalka zvyšuje hladinu melatoninu sníženou vlivem depresí. Z rostliny se využívá květoucí nať.

Dalšími tradičními rostlinami s mírným sedativním účinkem jsou kozlík lékařský (Valeriana officinalis), chmel otáčivý (Humulus lupulus) a meduňka lékařská (Mellisa officinalis). Levandule (Lavandula angustifolia) a mučenka pletní (Passiflora incarnata) se používají při poruchách usínání.

Mezi rostliny, které se využívají při pocitech stresu bránících usnutí, patří eleuterokok (Eleutherococcus senticosus), který pomáhá organizmu zvládat stresové situace a používá se právě při poruchách spánku, dále je to například kava kava (Piper methysticum) nebo rostliny ze skupiny adaptogenů.

Lékárník může pomoci Lékárna bývá jedním z prvních záchytných bodů, kam se pacient s problémy nespavosti obrací o radu. Z tohoto hlediska je velmi důležitá informovanost lékárníků a farmaceutických asistentů o problematice insomnie, která umožní rozeznat alespoň obrysově popisované potíže a nabídnout pacientovi vhodný postup řešení

jeho problému.

A na úplný závěr: Zdalipak víte, co je sladší nežli med? …… přece spravedlivý spánek.

RNDr. Lenka Grycová

Moráň M.: Poruchy spánku, Interní medicína pro praxi, 2001, 3, 104. Moráň M.: Použití hypnotik u insomnie, Interní medicína pro praxi, 2001, 10, 446. Pretl M.: Nespavost v ambulanci praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2005, 3, 106. Borzová C., Kozelek P., Kmoch V.

: Léčba chronické nespavosti – je věk rozhodujícím faktorem?, Psychiatrie pro praxi, 2006, 1, 20. Nevšímalová S.: Vztah spánku a jeho poruch ke kvalitě života, Interní medicína pro praxi, 2006, 7-8, 342. Moráň M.: Farmakologie nespavosti, Medicína pro praxi, 2008, 5, 331.

MKN – 10: Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: desátá revize, 2. aktualizované vydání 2008. Vašutová K.: Spánek a vybrané poruchy spánku a bdění, Praktické lékárenství, 2009, 5, 17. Vašutová K.: Léčba nespavosti, Medicína pro praxi, 2009, 6, 90. Krombholz R., Drástová H., Červenka V.

: Poruchy spánku v gerontopsychologii a možnosti léčby, Psychiatrie pro praxi, 2009, 10, 26. Grünwald J., Jänicke: Zelená lékárna, 2008, Svojtka.

Tomko J., Farmakognózia, 1999, nakladatelství Osveta.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *