MfD: Zvýšené odvody pro OSVČ – vše o zdraví

S každým rokem se lehce mění výše minimálních záloh na důchodové a zdravotní pojištění pro OSVČ. Ani tento rok není výjimkou a většina živnostníků by měla zbystřit. O kolik, proč a pro koho se mění výše těchto záloh vám přibližujeme ve stručném a srozumitelném článku.

MfD: Zvýšené odvody pro OSVČ – vše o zdraví

V roce 2021 se opět výšila minimální mzda, od které se nepřímo odvíjí také výše odvodů na důchodové a zdravotní pojištění. Minimální mzda totiž také zvyšuje očekávanou průměrnou mzdu pro českou ekonomiku, a právě z ní se vypočítává tzv. minimální vyměřovací základ. Z něj se pak odvozuje minimální výše záloh na důchodové a zdravotní pojištění.

Ne všichni OSVČ však mají možnost platit pouze tyto minimální výše záloh. Rozhodujícím je daňový základ (tedy zjednodušeně řečeno příjmy očištěné o výdaje) z předchozího roku. Část z něj tvoří vyměřovací základ pro výpočet důchodového a zdravotního pojištění.

  • Minimální vyměřovací základ po zaokrouhlení pro důchodové pojištění za rok 2021 činí
  • 8 861 Kč.
  • Minimální vyměřovací základ po zaokrouhlení pro zdravotní pojištění za rok 2021 činí 17 721 Kč.

Tyto hodnoty jsou rozhodující pro ty OSVČ, kteří mají podnikání registrované jako svoji hlavní činnost. Ti OSVČ, kteří tyto hranice překročí, musí odvádět zálohy vyšší, než jsou ty minimální.

Pokud nedosáhne jejich vyměřovací základ ani této výše, přesto musí hradit měsíčně alespoň minimální odvody na důchodové a zdravotní pojištění.

To platí i pro případy, kdy OSVČ vykazuje ztrátu za předchozí zdaňovací období.

Minimální povinné zálohy pro OSVČ (hlavní činnost) na rok 2021:

  • na důchodové pojištění 2588 Kč,
  • na zdravotní pojištění 2393 Kč.
  1. Celkově se náklady na minimální pojistné meziročně zvedly o 85 Kč.
  2. Minimální zálohy pro OSVČ (vedlejší činnost) na rok 2021:
  3. – na důchodové pojištění 1036 Kč (v případě, že jeho daňový základ za předchozí zdaňovací období je vyšší než 83 603 Kč, v roce 2021 to bude částka 85 058 Kč),
  4. – na zdravotní pojištění není nutné hradit za měsíce, kdy byl OSVČ na vedlejší činnost.
  5. Pozor na paušální daň

Pozor, toto zvýšení a pravidelné placení záloh na důchodové a zdravotní pojištění se netýká pro rok 2021 těch OSVČ, kteří se úspěšně přihlásili k tzv. paušální dani právě pro rok 2021. O té jsme vás informovali již v předešlém článku Paušální daň pro OSVČ.

Kdy začít hradit novou výši záloh?

Klasicky se záloha na důchodové pojištění musí uhradit nejpozději do konce daného měsíce.

Změnu v úhradách záloh na důchodové pojištění však proveďte až v měsíci podání povinných přehledu o příjmech a výdajích pro správu sociálního zabezpečení za rok 2020.

OSVČ je povinna tyto přehledy podat do jednoho měsíce od zákonného termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Právě z tohoto přehledu vyplyne, jaká je nová výše vašich záloh.

Samozřejmě, pokud začnete podnikat až v roce 2021, začínáte platit novou výši minimálních záloh na důchodové pojištění hradit ihned v měsíc zahájení podnikání.

Zálohu za zdravotní pojištění je nutné zaplatit nejpozději do 8. dne následujícího měsíce, tedy například zálohu za únor 2021 musíte uhradit do 8. března 2021. Novou výši minimální zálohy na zdravotní pojištění má každý poplatník povinnost začít platit již od ledna, nejpozději tedy do 8.února 2021.

Vyměřovací základ pro výpočet důchodového pojištění

V případě, že OSVČ podniká celý rok, tedy 12 měsíců, vyměřovací základ pro výpočet záloh na důchodové pojištění je stanoven jako polovina z jedné dvanáctiny daňového základu předchozího roku. Sazba důchodového pojištění zůstává i jako minulý rok na 29,2 %. Vyměřovací základ pak vynásobíte sazbou 29,2 % a tak zjistíte, kolik byste měli odvádět na sociálním pojištění.

Vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění

Výpočet záloh na zdravotní pojištění se odvozuje opět od vyměřovacího základu, kterým je polovina z daňového základu. Sazba zdravotního pojištění opět zůstává stejná na 13,5 %. Vyměřovací základ vynásobíte sazbou 13,5 %, a tak určíte, kolik byste měli odvádět na zdravotním pojištění.

Vedlejší podnikatelská činnost a zálohy

Pakliže podnikáte jako OSVČ na vedlejší činnost, protože například stále studujete, jste v penzi nebo máte stálé zaměstnání, zálohy na sociální pojištění se vás týkají pouze v případě, že váš daňový základ v roce 2020 přesáhnul částky 83 603 Kč. V roce 2021 bude rozhodující částka 85 058 Kč.

Zdravotní pojištění pak z vedlejší činnosti platíte až od druhého roku podnikání, a to pouze ze skutečně dosaženého zisku v předchozím roce. Pakliže jste však zaměstnanci, nemusíte platit žádné zálohy, pojistné se vám doměří až po podání přehledu o příjmu.

O autorce:

Ing. Šárka Pelikánová

Jednatelka a daňová specialistka Connect Economic Group s.r.o.

Šárka podporuje zvýšení finanční gramotnosti podnikatelů v ČR publikováním odborných článků nejen v médiích a v televizi. Vede naše oblíbené semináře Základy účetnictví a daní pro podnikatele.

Ve 22 letech založila CEG, a od té doby se věnuje jeho rozvoji. Má za sebou také pracovní zkušenosti z Japonska, kde působila jako analytik v investičním fondu a zároveň tam studovala v rámci MBA programu.

Jak se změní výše pojistného v roce 2021? – VZP ČR

O 41 korun se zvyšuje částka, kterou budou platit jako minimální zálohu v roce 2021 osoby samostatně výdělečně činné – od platby za leden 2021 je stanovena na 2 393 Kč místo dosavadních 2 352 Kč. Zvyšují se ale i další částky.

Výše minimální zálohy OSVČ se každý rok mění, protože je navázaná na průměrnou mzdu v národním hospodářství. Pro rok 2021 činí průměrná měsíční mzda 35 441 Kč, takže již od 1. 1.

 2021 se minimální záloha OSVČ zvyšuje na 2 393 Kč.

Zvýšit si odváděnou částku musí všechny osoby samostatně výdělečně činné, které mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a dosud platí současné minimum 2 352 Kč, případně platí více než tuto částku, ale míň než 2 393 Kč.

Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ nemají např. OSVČ, za které zároveň platí pojistné stát (důchodci, studenti aj.). Zálohy jako OSVČ však platit musí, a to ve výši vypočtené podle svých skutečných příjmů a výdajů.

Zálohy na pojistné neplatí jen tzv.

„OSVČ vedlejší“, tedy ten, kdo je po celý kalendářní měsíc současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů – odvádí až pojistné ve výši vypočtené v každoročním přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Částku v nové výši 2 393 Kč je nutno odvést již počínaje lednovou platbou pojistného, nikoli až po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Termín splatnosti je pro OSVČ od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. Lednovou platbu tedy musí OSVČ odvést od 1. ledna do 8. února.

Připomínáme, že v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným při epidemii onemocnění COVID-19 byla v roce 2020 novelou zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění všem OSVČ od března do srpna 2020 odpuštěna platba záloh na zdravotní pojištění až do výše stanoveného minima.

OSVČ, které měly platit měsíční zálohy vyšší než minimální, musí tedy za měsíce březen až srpen 2020 zaplatit rozdíl mezi výší své vypočtené zálohy na pojistné a výší minimálního pojistného.

Částku musí doplatit nejpozději do 8 dnů po podání Přehledu OSVČ za rok 2020.

Platby za státní pojištěnce

V roce 2021 se mění také částka pojistného, které za „své“ pojištěnce bude od 1. 1. 2021 platit stát. Výše vyměřovacího základu státu je stanovena přímo zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. S účinností od 1. 1.

 2021 je vyměřovací základ pro platbu pojistného státem 13 088 Kč a z toho vypočtené pojistné je 1 767 Kč. V roce 2020 byla státní platba do systému veřejného zdravotního pojištění navýšena dvakrát, od 1. 1.

z 1 018 Kč platných pro rok 2019 na 1 067 Kč a následně ještě od 1. 6. na 1 567 Kč.

Pojistné OBZP a zaměstnanců

V závislosti na zvyšování minimální mzdy se vždy zvyšuje též pojistné osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) a minimální pojistné zaměstnanců. Pojistné, resp.

minimální pojistné u nich činí částku vypočtenou jako 13,5 % aktuální minimální mzdy. Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2021 na 15 200 Kč tedy znamená zvýšení uvedených částek na 2 052 Kč měsíčně (dosud to bylo 14 600 Kč, resp. 1 971 Kč měsíčně).

Upozorňujeme také na zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění na 3 500 Kč, a to s účinností od 1. ledna 2021. Toto zvýšení se dotkne např.

osob výdělečně činných na základě dohod o pracovní činnosti, kde je za zaměstnance považován jen ten, u něhož úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci dosáhl započitatelného příjmu – od 1. 1.

2021 tedy částky 3 500 Kč (dosud 3 000 Kč).

Další potřebné informace najdete v sekci Plátci vždy v příslušné kategorii.

Popis výpočtu odvodů OSVČ | Výpočet.cz

Protože osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nepracují pod žádným zaměstnavatelem, daně a platbu a vyúčtování záloh na zdravotní a sociální pojištění si musí řešit samy. Povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob splní podnikatel tak, že podá daňové přiznání sám nebo prostřednictvím daňového poradce. 

Daň z příjmu fyzických osob

Do daňového přiznání se uvádí všechny příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dále případné příjmy ze zaměstnání (mohou se uvádět i ty daněné srážkou), z pronájmu, z kapitálového majetku i tzv. ostatní příjmy. 

Proti nim se uplatňují výdaje na dosažení a udržení příjmů.

Podnikatel si může zvolit, zda se mu více vyplatí uplatňovat výdaje v reálné výši (v takovém případě je ale musí evidovat) nebo využije tzv.

výdajový paušál, který už obsahuje všechny výdaje a nad jehož rámec už další uplatnit nelze. (Změny v oblasti výdajových paušálů, které nastaly v roce 2017, popisujeme v sekci Nejčastějších dotazů.)

Když odečteme výdaje od dosažených příjmů, získáme základ daně. V případě, že jste měli více druhů příjmů (například z podnikání a zaměstnání), počítáte údaje za každou činnost zvlášť a u každé vyjde tzv. dílčí základ daně.

V dalším části daňového přiznání je možné daňový základ snížit o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky za:

  • bezúplatná plnění (dary),
  • platby na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření,
  • platby na životní pojištění,
  • zaplacené úroky z úvěru na bydlení,
  • zaplacené zkoušky ověřující další vzdělávání,
  • zaplacené členské příspěvky odborové organizaci.

(Podrobně se jim věnujeme opět v sekci Nejčastějších dotazů.) Dílčí základ podnikatel může snížit ještě o ztrátu z minulých zdaňovacích období.

Výslednou částku zaokrouhlujeme na celé stovky dolů a vypočteme z ní 15% daň z příjmů fyzických osob a v případě potřeby ji zaokrouhlíme na celé koruny nahoru.

Od vypočtené daňové povinnosti se dále odečítají daňové slevy:

  • sleva na poplatníka 27 840 Kč (2320 Kč za měsíc),
  • sleva na vyživovanou manželku 24 840 Kč (uplatňuje se ročně),
  • sleva na vyživovanou manželku ZTP/P 49 680 Kč,
  • sleva za invalidní důchod I. a II. stupně 2520 Kč (210 Kč za měsíc),
  • sleva pro invalidní důchod III. stupně 5040 Kč (420 Kč za měsíc),
  • sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč (1345 Kč za měsíc),
  • sleva pro studenta 4020 Kč (335 za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na první dítě 15 204 Kč (1267 za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na druhé dítě 19 404 Kč (1617 Kč za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na třetí a další dítě 24 204 Kč (2017 Kč za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na první dítě ZTP/P 30 408 Kč (2534 Kč za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na druhé dítě ZTP/P 38 808 Kč (3234 Kč za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na třetí a další dítě ZTP/P 48 408 Kč (4034 Kč za měsíc),
  • sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení max. 15 200 Kč (uplatňuje se ročně),
  • sleva za elektronickou evidenci tržeb 5000 Kč (uplatňuje se jednorázově, ročně).

Poznámky:

  • sleva na vyživovanou manželku při jejích příjmech do 68 000 Kč
  • v souvislosti s uplatněním slevy za invalidní důchod a slevy na držitele ZTP/P se změnil rozhodný okamžik vzniku nároku na slevu. Nově nevznikne nárok na slevu až v okamžiku vydání průkazu ZTP/P nebo pobírání invalidity, ale už v momentě jejich přiznání (platí i v případě slevy na vyživovanou manželku ZTP/P a slevy na dítě ZTP/P)
  • sleva za umístění dítěte za rok 2020, která se uplatňuje v roce 2021, činí maximálně 14 600 Kč – více o slevě viz FAQ

Nejprve se odečítají daňové slevy uvedené v § 35 ba zákona o daních z příjmů (tedy sleva na poplatníka, na vyživovanou manželku, na invaliditu, pro držitele průkazu ZTP/P, na studenta a sleva za umístění). Poté se odečte sleva za EET a jako poslední případná sleva na děti, tedy daňové zvýhodnění na vyživované dítě. 

Po odečtení daňových slev se není možné dostat do záporné hodnoty, výše daňové povinnosti tedy může vyjít nejméně rovna nule. Výjimkou je daňové zvýhodnění, proto se odečítá jako poslední ze slev. V případě, že se dostanete do záporu, vychází vám tzv. daňový bonus.

  Nárok na něj vzniká, máte-li za předchozí rok příjmy z podnikání či zaměstnání alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, tedy 91 200 Kč za rok za rok (pro příjmy za rok 2020 platí částka 80 600 Kč). Od roku 2021 platí, že daňový bonus je možné uplatnit bez omezení. Hranice ve výši 60 300 Kč byla zrušena.

Dále daňovou povinnost snižujeme ještě o zaplacené zálohy na daň z příjmů, jejichž výsledkem může být opět záporná hodnota, tedy daňový přeplatek.

O vyplacení daňového bonusu a daňového přeplatku musíte finanční úřad požádat ve speciálním boxu na konci formuláře daňového přiznání.

Zdravotní a sociální pojištění

Vyměřovacím základem pro zdravotní a sociální pojištění je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2% vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu.

Podnikáte-li na hlavní činnost, máte povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Výjimkou je nemocenské pojištění, ke kterému se OSVČ hlásí jen dobrovolně.

Celkové pojistné, které máte vzhledem k dosaženým příjmům za předchozí rok platit, zúčtujete proti zaplaceným zálohám v Přehledu o příjmech a výdajích (Přehled OSVČ). Ten musíte vaší zdravotní pojišťovně a příslušné okresní správě sociálního zabezpečení odevzdat měsíc po tom, co jste podali (nebo měli podat) daňové přiznání. Termín se tedy pohybuje vždy kolem konce dubna.

Na tomto místě ještě upozorňujeme, že výpočet odvodů je u vysokých příjmů ovlivněn také limitem pro maximální platbu na sociálního pojištění – tzv.

maximálním vyměřovacím základem (odvody na zdravotní pojištění zastropované nejsou), který odpovídá 48násobku průměrné mzdy.

Tento strop se u sociálního pojištění tedy uplatňuje po dosažení roční hranice příjmů (pro rok 2021 jde o částku 1 701 168 Kč).

Jednoduchý příklad propočtu daňové povinnosti a odvodů na zdravotní a sociální pojištění při využití výdajového paušálu za příjmy v roce 2021:

Grafik s ročním příjmem 480 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené tzn., že její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč, a dvě nezletilé vyživované děti.

V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období.

Celý minulý rok podnikatel platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

  • Příjmy:  600 000 Kč, 
  • Výdaje jako 60 % příjmů: 360 000 Kč, 
  • Daňový základ: 240 000 Kč,
  • Odčitatelná položka za uhrazené úroky z úvěru na bydlení: 50 000 Kč
  • Nárok na daňové slevy:
  • na poplatníka 27 840 Kč,
  • na vyživovanou manželku 24 840 Kč,
  • na první dítě 15 204 Kč,
  • na druhé dítě 19 404 Kč.
  1. Vzhledem k tomu, že se podnikatel se svými výdaji hravě vejde do omezené výše výdajového paušálu podle nových pravidel, využije právě této možnosti, aby získal nárok na daňovou slevu na vyživovanou manželku a děti.
  2. Svou daňovou povinnost postupně vypočte jako:
  3. 600 000 Kč – 360 000 Kč = 240 000 Kč (daňový základ)
  4. 240 000 Kč – 50 000 Kč = 190 000 Kč (základ daně snížený o odčitatelnou položku)
  5. 190 000 Kč * 15% daň = 28 500 Kč (daňová povinnost před odečtením slev)
  6. 28 500 Kč – 27 840 Kč (na poplatníka) – 24 840 Kč (na vyživovanou manželku) = 0 Kč (daň)
  7. Daňový bonus: 15 204 Kč + 19 404 Kč = 34 608 Kč
  8. Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 34 608 Kč.
  9. Zdravotní a sociální pojištění

Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil v roce 2021 na minimálních zálohách částku 28 716 Kč (12 x 2393 Kč). Na sociální pojištění pak 31 056 Kč (12 x 2588 Kč).

Zdravotní pojištění vypočteme jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Částku následně vydělíme dvěma (120 000 Kč). 

Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu.

Minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy.

Pro rok 2021 je to částka 17 720,50 Kč a dvanáctinásobek tak činí 212 646 Kč (pro příjmy za 2020 to byla částka 17 417,50 Kč a dvanáctinásobek činil 209 010 Kč). 

Podnikatel reálně ve svých příjmech nedosáhl minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2021, a proto se na něj vztahuje právě minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 28 708 Kč (zaokrouhluje se na celé Kč nahoru). Vzhledem k tomu, že na zálohách zaplatil částku 28 716 Kč, vznikne mu 8 Kč přeplatek.

Sociální pojištění opět vypočteme jako polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji (tj. 120 000 Kč – vyměřovací základ) a vynásobíme 29,2 %. Na sociálním pojištění za rok 2021 bychom měli odvést 35 040 Kč.

Ve výpočtu se opět pracuje s minimálním vyměřovacím základem, který stanovíme jako dvanáctinásobek 25 % průměrné měsíční mzdy (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru).

Pro rok 2021 je to částka 8861 Kč, jejíž dvanáctinásobek odpovídá výši 106 332 Kč (Pro rok 2020 to byla částka 8709 Kč a dvanáctinásobek pak odpovídal 104 508 Kč.).

V tomto případě ale podnikatel reálnými příjmy minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění přesáhl, a proto se v dalším výpočtu pracuje právě s vyměřovacím základem, který vychází z reálných příjmů (tedy částkou 120 000 Kč).

Podnikatel tedy bude muset po odevzdání Přehledu doplatit ještě 3984 Kč, protože platil jen minimální zálohy a celkem uhradil jen částku 31 056 Kč. V Přehledu mu tak vyjde i vyšší záloha na sociální pojištění na další období.

Výpočet daně, sociálního a zdravotního pojištění na základě Vašich vstupů včetně výpočtu si můžete vyzkoušet na daňové kalkulačce OSVČ.

Vše o zdravotním pojištění pro OSVČ

Někteří podnikatelé platí minimální zálohy na zdravotní pojištění, přestože by podle zákona měli platit mnohem více. Zdravotní pojištění se totiž počítá podle zisku a neexistuje maximální hranice. Zjistěte, jak se zdravotní pojištění počítá a na co si dát pozor.

Kteří podnikatelé mají povinnost platit zdravotní pojištění?

Každý, kdo se stane OSVČ, se zároveň s podáním Jednotného registračního formuláře stává plátcem zdravotního pojištění u své zdravotní pojišťovny. Nemusíte se tedy nikam zvlášť přihlašovat. Povinnost hradit měsíční zálohy na zdravotní pojištění vám vzniká už za měsíc, ve kterém jste zahájili podnikání.

V první roce výkonu činnosti máte povinnost platit alespoň minimální výši. Pro rok 2019 se tato částka zvýšila na 2 208 Kč měsíčně. V dalších letech už se částka počítá podle hrubého zisku v uplynulém roce

Výše pojištění vychází z Přehledu

Do konce dubna každého roku musí všechny OSVČ, které nevyužívají služeb daňového poradce, odevzdat své pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích. Z tohoto přehledu se vypočítá celkové zdravotní pojištění za předchozí rok.

Sazba zdravotního pojištění je stanovena jako 13,5 % z vyměřovacího základu. Z této částky se odečtou zaplacené zálohy a pokud vznikne nedoplatek, musíte jej uhradit. U zdravotního pojištění není jako u sociálního určený maximální vyměřovací základ. Podnikatelé s vysokými zisky tak mohou na zdravotním pojištění platit i statisíce.

Pokud naopak skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu) nepřesahuje minimální vyměřovací základ (ten se počítá z průměrné mzdy, kterou stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí), pak se roční zdravotní pojištění určí právě z minimálního základu. Pro rok 2018 byl minimální vyměřovací základ 14 989,50 Kč.

  • Příklad výpočtu:
    Podnikatel Petr Novák dosáhl za rok 2018 hrubého zisku (odečtení výdajů od příjmu) 480 000 Kč.
  • Skutečný vyměřovací základ je 50 % z 480 000, tedy 240 000 Kč.
  • To je více, než kolik je minimální vyměřovací základ – 179 874 Kč (14 989,50 × 12 měsíců).
  • Pro výpočet zdravotního pojištění se tak použije skutečný vyměřovací základ:
  • 13,5 % z 240 000 Kč = 32 400 Kč.
  • Protože na měsíčních zálohách zaplatil pan Novák jen 24 288 Kč (12 × 2024 Kč), musí pojišťovně doplatit 8 112 Kč.

Co když jste OSVČ vedlejší

Jestli si podnikáním jen přivyděláváte k zaměstnání nebo jste státní pojištěnec, je to vaše vedlejší činnost. V takovém případě nemusíte odvádět měsíční zálohy na zdravotní pojištění. O tom, že jste OSVČ vedlejší, však musíte svou pojišťovnu informovat.

Zdravotní pojištění doplatíte jednorázově při odevzdání přehledu o příjmech a výdajích na svou pojišťovnu. Celková částka se vypočítá jako 13,5 % z dosaženého hrubého zisku.

Kdy byste měli platit

Zálohy na zdravotní pojištění musíte odeslat na účet pojišťovny (číslo najdete na webu pojišťovny) vždy do 8. dne následujícího měsíce od data, kdy zahájíte podnikání.

Začnete-li podnikat například 1. června, první zálohu na zdravotní pojištění musíte zaplatit do 8. července. Zálohy si nemůžete předplatit dopředu – jsou vždy splatné od 1. dne v měsíci, za který se platí, do 8.

dne následujícího měsíce.

Pokud podnikatelskou činnost přerušíte a nemáte zaměstnání, platí za vás zdravotní pojištění buď úřad práce, na který jste přihlášení, nebo si ho nadále platíte sami. Jako osoba bez zdanitelných příjmů, však odvádíte výrazně méně, než jako OSVČ.

Zdravotní pojištění OSVČ 2021: Záloha, minimální záloha, samoplátce

Pro rok 2021 se zvyšuje minimální měsíční záloha, kterou platí OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, o 41 korun. Jaká je splatnost záloh na zdravotním pojištění? Kdo platí minimální měsíční zálohu?

Osoby samostatně výdělečně činné platí při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti měsíční zálohy na zdravotním pojištění. Měsíční částka zálohy odpovídá dosaženému zisku v minulém roce, vždy však musí být placena alespoň minimální měsíční záloha.

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu působí 7 zdravotních pojišťoven a jednou za 12 kalendářních měsíců je možné zdravotní pojišťovnu změnit, případná změna však nemá vliv na výpočet a výši zdravotního pojištění.

Minimální záloha v roce 2021

V roce 2020 činila měsíční minimální záloha 2 352 korun. Pro rok 2021 se minimální měsíční záloha zvyšuje na 2 393 korun.

Výše měsíční minimální zálohy závisí na průměrné mzdě stanovené MPSV, přičemž průměrná mzda se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, oba údaje jsou stanoveny vládním nařízením dle vývoje ekonomických ukazatelů.

Rozhodná průměrná mzda je tedy 35 441 korun (34 766 korun x 1,0194). Minimální měsíční záloha činí následně 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy, pro rok 2021 tedy částku 2 393 korun (35 441 korun x 50 procent x 13,5 procenta). V přiložené tabulce níže máme uveden vývoj minimální měsíční zálohy od roku 2012.

Splatnost zálohy

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí hradit měsíční zálohy na účet příslušné zdravotní pojišťovny do 8. dne následujícího měsíce. Platby v nižší částce nebo opožděné úhrady jsou sankciovány předepsaným penále.

V případě úspěšného legislativního procesu si budou moci v příštím roce OSVČ s ročním příjmem do 800 tisíc korun splňující stanovené zákonné podmínky plnit své daňové povinnosti na dani z příjmu, sociálním pojištění a zdravotním pojištění formou jedné platby – tzv. paušální daně.

Pro které OSVČ se nic nemění?

U OSVČ se zdravotní pojištění vypočítává na roční bázi a činí 13,5 procenta z vyměřovacího základu, od vypočteného ročního zdravotního pojištění se potom odečtou zaplacené zálohy během roku.

Sazba zdravotního pojištění pro OSVČ se pro příští rok nemění. OSVČ mající vlastní dosažený vyměřovací základ (tj.

polovinu daňového základu) vyšší než minimální vyměřovací základ, zaplatí na zdravotním pojištění stejně vysokou částku jako v minulých letech.

Za celý rok 2020 zaplatí všechny OSVČ na zdravotním pojištění méně z důvodu prominutí záloh v minimální výši za měsíce březen až srpen z důvodu epidemie koronaviru.

Příklad: Vyšší záloha

Živnostník Michal platil v roce 2020 minimální měsíční zálohu na zdravotním pojištění (s výjimkou za měsíce březen až srpen) ve výši 2 352 korun. Za leden 2021, tedy do 8. února 2021, bude hradit již zvýšenou měsíční zálohu 2 393 korun.

Příklad: Stále stejná záloha

Paní Alice dosáhla v posledních 5 letech hrubého zisku vždy 900 000 korun. Roční zdravotní pojištění činilo tedy v posledních letech 60 750 korun (900 000 korun x 50 procent x 13,5 procenta). Měsíční záloha tedy 5 063 korun (60 750 korun: 12 měsíců). Zvýšení měsíční minimální zálohy se paní Alice nedotýká, stále bude platit měsíční zálohu ve výši 5 063 korun.

Daňové přiznání krok za krokem

Autor: Petr Gola

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector