Na otázku odpovídají Petr Adámek, ředitel Městské nemocnice s LDN Hořice, a Zdeněk Škromach, místopředseda Senátu PČR, místopředseda ČSSD.
PRO – Petr Adámek, ředitel Městské nemocnice s LDN Hořice:
Ač se nerad jakkoliv mediálně prezentuji, bylo by strkáním hlavy do písku tuto nabídnutou možnost ignorovat. Děkuji za ni, i když jsem si plně vědom, že pro řadu z vás bude můj pohled na tuto problematiku jen těžko přijatelný. Nejsem farář ani politik, nekážu a nepřesvědčuji, nejsem ani pan Neomylný.
Jsem pacient, lékař a ředitel LDN. Těžko říci, v jakém pořadí stoupá i míra mého znepokojení ze současné situace v českém zdravotnictví. Níže uvedený text je konstatováním faktů a mých subjektivních názorů. Musím být stručný, takže pojďme k věci.
- 1) Od roku 2009 až do současnosti se financování péče na následných lůžkách reálně propadá,velmi umírněná data hovoří minimálně o 10% poklesu.
- 2) To vše za situace, kdy ceny prakticky všech vstupů (náklady) vzrůstají.
- 3) Všichni ze zainteresovaných (pacienti, příbuzní, zdravotní pojišťovny, odborné společnosti, ČLK i MZ ČR) si žádají další zkvalitnění poskytovaných služeb.
- 4) Státní, krajské i obecní finance jsou v katastrofálním stavu.
- 5) Řada pacientů a jejich příbuzných po pobytu odchází z LDN s ušetřenými desetitisícovými částkami, prodanými byty, poli, rodinnými domky a dalšími majetky.
- Subjektivní názory:
- 1) Senior je žádaný volič, ale problematický pacient.
2) Je zásadně nepřijatelné, aby jakýkoliv obor medicíny nebyl ani při dobrém hospodaření zdravotnického zařízení sám o sobě ekonomicky rentabilní. Zdaleka přitom nejde „jen“ o pokrytí režijních nákladů, ale o další rozvoj těchto zařízení – investice, opravy atd.
3) Následná zdravotnická péče ve zdravotnických zařízeních typu LDN a hospic je podfinancovaná. Začíná bojovat o přežití, a to právě v době, kdy se její nutnost i s ohledem na demografický vývoj společnosti skloňuje laickou i veřejnou odborností ve všech pádech.
4) K výše uvedené (a jistě obecně legitimní) snaze povýšit kvalitativní úroveň následné péče je některými odbornými společnostmi, zdravotními pojišťovnami, ČLK a MZ ČR používáno výhradně direktivních metod, navíc od některých zmíněných někdy výhradně z pozice silnějšího, bez smluvní či legislativní opory.
5) Bez navýšení příjmů zdravotnického zařízení poskytujících následnou péči to opravdu nepůjde. Otázkou je, kde je za současné tíživé ekonomické situace získat. Jedna z možností je i navýšení regulačního poplatku, i když jsem si plně vědom, jakou nevoli to mezi mnoha jinými finančními dopady zatíženými nespokojenými občany vyvolá.
Osobně se kloním ale z výše uvedených důvodů k částce 200 Kč za den. Naprosto zásadním faktem ale je, zda půjde o reálné navýšení příjmů zdravotnického zařízení či o snahu ušetřit finance zdravotním pojišťovnám a o tuto částku snížit jejich úhrady.
PROTI – Zdeněk Škromach, místopředseda Senátu PČR, místopředseda ČSSD:
Otázka, zda by se měly zvýšit regulační poplatky i pro pacienty v LDN, je velmi kontroverzní. To mlčky předpokládá, že obecně s tzv. regulačními poplatky ve zdravotnictví souhlasíme, včetně jejich zvýšení způsobem, který navrhuje ministr Heger.
Již zde je na místě připomenout, že regulační poplatky ve zdravotnictví nejsou správným řešením, protože zbavují občany vymoženosti, kterou jim zaručuje ústava, když hovoří o bezplatném poskytování zdravotní péče na bázi veřejného zdravotního pojištění.
Zdůrazňuji, že odmítání poplatků ve zdravotnictví a jejich zvyšování neznamená, že lékařská péče je zadarmo, jak nám bývá podsouváno. Chceme tím jen jasně říci, že v okamžiku, kdy občan přichází k lékaři se svým zdravotním problémem, je třeba řešit jeho zdravotní problém a nezkoumat, zda zaplatil tzv. regulační poplatek.
Tak se to bohužel dnes děje, kdy i na pohotovosti ošetřující zdravotní personál nejprve zjišťuje, zda občan zaplatil v automatu v čekárně 90 Kč poplatek, a teprve poté je ochoten občana ošetřit (v případě, se kterým jsem měl možnost se seznámit, následně pacientce s příznaky naznačujícími riziko propuknutí lymské boreliózy odmítl o víkendu předepsat osvětou doporučovaná a pacientkou požadovaná antibiotika a odkázal ji na další vyšetření v působnosti obvodního lékaře – lze se domnívat, že i z důvodu úhrady dalších regulačních poplatků, které pacientce nezbylo než zaplatit – po zhoršení příznaků ji nakonec dalším lékařem po zaplacení regulačního poplatku tato antibiotika byla předepsána).
Obdobně nesouhlasím ani se zvyšováním poplatků v LDN, které nevyřeší problém, k němuž zde dochází. Z důvodu nedostatku lůžek v sociálních ústavech, popř.
jejich vyšší „ceny“ hrazené již dnes často občanem, který je v takovém ústavu umístěn, popř.
jeho rodinou, v plné výši, pobývá v LDN řada osob, které vyžadují vzhledem ke svému stavu umístění v sociálním ústavu, ale z kapacitních důvodů pro ně není k dispozici volné místo.
Náklady za ně hradí veřejné zdravotní pojištění, a to v situaci, že ze zdravotních hledisek k hospitalizaci důvod není, a důvod pobytu v LDN je sociální. Daného občana není kam jinak umístit.
Protože stojíme na prahu rychlého stárnutí české společnosti, lze očekávat, že těchto občanů bude rychle přibývat, protože stát ani obce nebudují nové kapacity v sociálních ústavech v potřebném rozsahu a na soukromé sociální ústavy (domovy a penziony pro důchodce) či individuální péči staří občané vyžadující částečnou pomoc jiné osoby nemají potřebné finanční prostředky.
Zvyšováním tzv. regulačních poplatků v LDN se tento problém ani nezmírní, ani nevyřeší. Pouze pro řadu těch, kteří dnest v LDN pobývají, učiní péči v tomto zdravotnickém zařízení nedostupnou.
Odevzdali jste přehledy pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ? Kdy si změnit zálohy na pojištění?
06.04.2021 | Redakce,
DANĚ
Pro rok 2021 se osobám samostatně výdělečně činným opět zvyšují povinné minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Kolik si připlatí a kdy je nutno nové zvýšené zálohy začít platit?
OSVČ na hlavní činnost jsou povinné platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Během prvního roku podnikání se platí pouze minimální výše záloh. V dalších letech podnikání se dále platí zálohy spočítané na základě tzv. přehledů o příjmech a výdajích, které je každá OSVČ povinna odevzdat na svou zdravotní pojišťovnu a na OSSZ.
Spousta živnostníků stále platí pouze minimální zálohy na pojistné, od začátku roku 2021 jsou tyto minimální zálohy opět vyšší. Jejich výše totiž vychází z průměrné mzdy, kterou stanovuje nařízení vlády o všeobecném vyměřovacím základu (nařízení 381/2020). Průměrná mzda se dle tohoto nařízení nově zvedá na 35 441 Kč.
Od nového roku je tak nutné změnit výši placených záloh jak na sociální tak na zdravotní pojištění.
Zdroj: Shutterstock
Zálohy na sociální pojištění byly v roce 2020 na minimální hodnotě 2 544 Kč. Nově se tyto zálohy zvedají o 44 Kč na 2 588 Kč. Novou výši zálohy na sociální pojištění musíte platit nejpozději od měsíce, ve kterém podáte přehled o příjmech a výdajích za rok 2020.
Spousta živnostníků většinou odevzdává přehledy společně s daňovým přiznáním, tedy koncem března, nejpozději začátkem dubna. Od dubna tak máte povinnost platit vyšší zálohy.
Buďto zvýšené minimální, nebo zálohy, které vám byly spočítány na základě odevzdaného přehledu o příjmech a výdajích za minulý rok.
Vzhledem k tomu, že od roku 2019 se změnily pravidla pro platbu záloh, tak poprvé vám vyšší částka za pojistné musí odejít z účtu v dubnu, květnu či červnu 2021, podle toho, kdy podáte přehled.
Podle nových pravidel je záloha splatná během kalendářního měsíce, za který je placena. Na skutečnost zvýšení minimálních záloh by vás měli upozornit při odevzdávání přehledů na OSSZ.
Pokud platební příkaz nastavíte na vyšší částku, minimální zálohy už od začátku roku spolu se zdravotním pojištěním, bude se vám na účtu kumulovat přeplatek.
Pro vedlejší činnost byla stanovena minimální záloha na sociální pojištění ve výši 1 036 Kč měsíčně pro rok 2021, což je o 18 korun více oproti předchozímu roku.
Shrnutí mezních termínů na odevzdnání daňového přiznání a přehledu o příjmech a výdajích
| Fyzicky | 1. dubna 2021 | 3. května 2021 | 3. května 2021 |
| Elektronicky | 3. května 2021 | 1. června 2021 | 3. června 2021 |
| S daňový poradcem/ s nařízeným auditem | 1. července 2021 | 2. srpna 2021 | 2. srpna 2021 |
Minimální povinné zálohy na zdravotní pojištění OSVČ 2021
Minimální zálohy na zdravotní pojištění se pro rok 2021 zvyšují z 2 352 Kč o 41 korun na 2 393 Kč. Výše minimálního zdravotního pojištění závisí stejně jako zálohy na sociální pojištění na výši průměrné mzdy dle nařízení vlády.
Oproti sociálnímu pojištění pro placení zdravotního pojištění platí, že se zvýšené zálohy musí platit už od začátku nového roku, tedy už od ledna 2021.
Stejně jako zálohy na sociální se i zdravotní pojištění platí zpětně, takže novou vyšší zálohu byste správně měli zaplatit své zdravotní pojišťovně už v únoru (do 8. února).
Pokud platíte vyšší než minimální zálohy, tak ty se vám zvýší (nebo případně sníží) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.
Pokud si výši minimální záloh zapomenete změnit, tak při odevzdávání přehledů vás nejspíš pracovníci zdravotní pojišťovny upozorní na nedoplatek za povinné pojistné. Ten pak budete muset zaplatit nejpozději při další splátce zdravotního pojištění.
Zálohy OSVČ přehled pro 2021
| 2 393 Kč | pokud platíte minimální zálohy, tak ty se zvyšují s účinností od 1.1.2021 |
| 2 588 Kč |
|
Prominuté zálohy pro OSVČ za březen až srpen 2020
- Vláda v rámci pandemie koronaviru prominula živnostníkům zálohy na důchodovém a zdravotním pojištění, a to za březen až srpen 2020.
- Výše prominutých záloh je ve výši minimálních záloh.
- OSVČ, které odvádí vyšší zálohy, nemusí zálohy za březen až srpen platit a případný rozdíl doplatí až po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.
- Více se dočtete v našem článku o prominutých zálohách na důchodovém a zdravotním pojištění pro OSVČ.
Poslanci zrušili zdravotnické poplatky, zůstane jen placení pohotovosti
Lékárna (ilustrační foto)
•
ZDROJ: Profimedia.cz
Od příštího roku budou zrušeny třicetikorunové poplatky u lékařů a za recept v lékárnách. Rozhodli o tom poslanci. Do budoucna tak zůstanou jen devadesátikorunové platby za pohotovost. Opoziční KSČM neprosadila návrh, aby rovněž skončily. Vládní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění nyní míří k posouzení do Senátu.
Předlohu podpořilo 113 ze 153 přítomných poslanců, proti hlasovalo 31 poslanců z TOP 09 a z ODS. Výpadek příjmů ambulancí a lékáren bude činit podle propočtů z loňska asi 3,27 miliardy korun.
Lékaři mají dostat kompenzace prostřednictvím úhradové vyhlášky do výše vybraných poplatků za loňský rok.
V případě farmaceutů chce ministerstvo zavést zvláštní výkon vydání léčebného přípravku na recept, který by byl hrazen z pojištění.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) už dříve uvedl, že celkově půjde nejvýše o 800 milionů korun. Lékárny sice měly na poplatcích vybrat asi 1,7 miliardy, řada z nich je ale pacientům kompenzuje slevami. Podle Němečka bude stát lékárnám kompenzovat asi 40 procent, což by mělo činit zhruba 12 korun za recept.
Němeček: Poplatky jsou sociální a administrativní zátěž
Zrušení regulačních poplatků, kromě platby za pohotovost, má koaliční vláda v programovém prohlášení. Podle Němečka představují sociální a administrativní zátěž a neplní očekávanou regulační funkci.
„Jsem velmi spokojen. Všechny poplatky kromě toho za pohotovost neměly regulační smysl, byly sice přínosem do systému, ale jen látaly finanční díry,“ řekl novinářům po schválení zákona ministr Němeček.
Naopak opozice rozhodnutí kritizuje. „Je to chybné rozhodnutí. Poplatky byly velmi důkladně zastropované, vyhýbaly se dětem. Poplatky sice budou ze státního rozpočtu kompenzované, ale stát mohl peníze použít jinak, buď zpátky do zdravotnictví, nebo v sociální sféře, ve školství a podobně,“ řekl novinářům bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Stokorunové platby v nemocnicích skončily už v lednu
Stokorunové platby v nemocnicích zrušil od letošního ledna Ústavní soud s tím, že pro řadu občanů činí nemocniční péči nedostupnou. Proti návratu k platbě 60 korun v nemocnicích soud nic nenamítal, koalice se ale rozhodla ji neobnovovat.
Vládní předloha zachovává pacientům nynější ochranné limity, započítávat se do nich mají jen doplatky za léky. KSČM neprosadila návrh, aby zahrnovaly i platby na pohotovostech, nebo aby se limity snížily na polovinu, a byly tedy pro pacienty výhodnější.
Regulační poplatky zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS). O jejich zrušení se dosud neúspěšně pokoušely ČSSD a KSČM (viz tabulka).
Poslanci schválili odklad elektronických receptů
Sněmovna dnes také schválila odklad zavedení povinnosti předepisovat recepty výhradně elektronicky, a to o tři roky. Novela zákona o léčivech míří po schválení této úpravy k posouzení do Senátu. Podpořil ji ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, ačkoli podle původního návrhu ministerstva zdravotnictví by byla povinnost zrušena zcela.
| 1. ledna 2008 – Lidé začali platit regulační poplatky: u lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 Kč a za pohotovost 90 korun. Ochranný limit na výdaje činil 5000 korun. Poplatky zavedla koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, Poslanecká sněmovna příslušný zákon schválila 21. srpna 2007. |
| 1. srpna 2008 – Byly zrušeny poplatky za pobyt novorozenců v porodnici. Od placení byli osvobozeni i dárci orgánů a lidé, kterým byla léčba soudně nařízena. |
| 1. dubna 2009 – U lékaře přestaly platit děti do 18 let (ostatní platby zůstaly zachovány). Dětem a seniorům nad 65 let se snížil limit z 5000 na 2500 korun, u seniorů zahrnul i doplatky na léčiva, 30 korun za položku na receptu bylo jen u léků s doplatkem nižším než 30 korun. |
| 1. prosince 2011 – Zvýšil se poplatek za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun za den. |
| 1. ledna 2012 – Pacienti získali možnost legálně si připlatit za lepší péči. První seznam nadstandardů, vydaný ministerstvem zdravotnictví, obsahoval 18 položek. Mimo jiné jde o některá nepovinná očkování, lehčí sádry či lepší nitrooční čočky. Pacienti ze svého hradí rozdíl v ceně mezi standardní péčí, kterou hradí pojišťovna, a dražší variantou. – Byla zrušena platba za položku na receptu. Třicetikorunový poplatek se začal místo toho vybírat za recept jako celek. |
| 12. dubna 2012 – Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že plánuje zvýšení některých poplatků. U lékaře by se mohlo místo 30 platit 50 korun. Za návštěvu u specialisty bez doporučení praktika by pacient mohl dát místo 30 korun i několik set. |
| 2. července 2013 – Ústavní soud zrušil nadstandardy ve zdravotnictví, zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici ze 60 na nynějších 100 korun za den i pokuty za nevybírání regulačních poplatků. Soud tak učinil na návrh ČSSD. Nadstandardy byly zrušeny s okamžitou platností, zbylé dvě části s odloženou platností. ÚS dal zákonodárcům čas do konce roku 2013, aby zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici a pokuty za nevybírání regulačních poplatků zrušili sami. |
| 6. listopadu 2013 – Vláda Jiřího Rusnoka schválila návrh na zavedení poplatku za den v nemocnici 60 korun s osvobozením dětí. Později nový kabinet Bohuslava Sobotky návrh zákona o znovuzavedení poplatků za pobyt v nemocnici stáhnul. |
| 1. ledna 2014 – Skončila povinnost platit stokorunový poplatek za den v nemocnici, psychiatrické léčebně, lázních či léčebně dlouhodobě nemocných. Zůstaly třicetikorunové poplatky u lékaře a v lékárně a 90 korun na pohotovosti. |
| 2. července 2014 – Vláda schválila návrh na zrušení třicetikorunových poplatků v ambulancích a lékárnách od ledna 2015. Zůstane jen 90 korun na pohotovosti. |
| 26. září 2014 – Sněmovna vládní návrh schválila. |
Poplatky přinášejí do zdravotnictví peníze
Autor: ČTK
Reforma zdravotnictví: | ICV
Stránka byla přesunuta do archivu
- Jak se dotkne reforma zdravotnictví lékové politiky?
Jak se dotkne reforma zdravotnictví lékové politiky?
Změní se zásady lékové politiky.
V lékárně již nebudete platit za každou položku na receptu zvlášť, ale zaplatíte pouze poplatek za recept. V oblasti lékové politiky klade reforma důraz na možnost preferování nejvýhodnějšího generického léčiva zdravotními pojišťovnami (tzv.
pozitivní listy) a na úhradové aukce prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Dále je kladen důraz na konkurenci mezi poskytovateli péče i dodavateli zdravotnického materiálu.
Transparentně nastavené aukce na léky jsou čitelným a jasně viditelným protikorupčním opatřením, které pomůže výrazně bojovat s dlouhodobě kritizovanou šedou ekonomikou v lékové oblasti.
Proč se má změnit počet lůžek v nemocnicích?
Lůžek na obyvatele máme příliš, podle všech dostupných dat jsme nad průměrem EU (menší počet lůžek má drtivá většina západních států). Zvláště některá akutní lůžka nejsou často dostatečně využitá. Odčerpávají však nemalé finanční prostředky.
Cílem je upravit strukturu akutní lůžkové péče. Mnohá lůžka totiž díky pokroku v medicíně, kdy mnoho zákroků již může být prováděno ambulantně, nejsou potřeba. Některá nepotřebná lůžka tedy budou zrušena, některá se převedou např.
na lůžka následné/dlouhodobé péče, kterých je naopak nedostatek.
V čem spočívá neefektivnost lůžkových oddělení v nemocnících?
V minulosti aplikovaný systém úhrad podporoval nadprodukci a pacienti často leželi v nemocnicích mnohem déle, než bylo potřeba. To mělo za následek například i delší čekací lhůty na operace.
Nově zavedený systém platby za diagnózu (DRG) a podpora jednodenní chirurgie přináší do systému jasnější pravidla pro zdravotnická zařízení, která více motivují zařízení k tomu, aby léčila efektivně. To znamená, že v zájmu nemocnice bude pacienta co nejlépe a co nejrychleji vrátit do běžného života.
Přesto však restrukturalizace lůžkového fondu pouze v rukou nemocnic nepřinášela kýžený výsledek a ke slovu se tak dostali plátci péče – zdravotní pojišťovny se svým návrhem restrukturalizace lůžkové péče.
Existují nějaká data, která prokazují využívání lůžek v nemocnicích?
Ano, k dispozici jsou data ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) za rok 2010 a hovoří jasně: využití lůžek akutní péče je jen 72,2 %, u novorozeneckých to je 80,9 %, u lůžek následné péče 89,0 %. Celkově bylo využití lůžkové kapacity 74,5 %. Zahraniční srovnání pak poskytují data OECD a i tady má ČR oproti některým zemím rezervy, například v Kanadě je míra obložnosti 93% a v Irsku 89,2%.
Hrozí privatizace zdravotních pojišťoven?
Vláda dostála svému slibu a pojišťovny neprivatizovala, pouze se snaží zefektivnit jejich chod, možnost jejich kontroly a celkově zlepšovat legislativní vymezení.
Nově budou odstraněny některé problémy v oblasti úpravy slučování, zániku a zrušení zdravotních pojišťoven, bude zvýšena motivace jejich vedení k hospodárné správě jejich financí a v neposlední řadě také zavedena nová vrstva přerozdělení, která odstraní současné nespravedlnosti v alokaci zdrojů mezi pojišťovnami.
Co je to nadstandard nebo nadstandardní péče?
Nadstandardem se rozumí odlišení základní péče od ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče. Takové rozdělení jasně určuje, jaké služby jsou běžné, všem dostupné, tedy standardní, a jaké se provádějí pouze za určený příplatek. Obecně platí, že pacient má nárok na péči, která mu z hlediska jeho uzdravení pomůže nejvíce.
V případě, že existuje více způsobů, jak pacienta uzdravit, je hrazen ten, který je nejlevnější. Pokud pacient chce mít například zvýšené pohodlí, má možnost si připlatit za definovaný nadstandard. U nadstandardu navíc ušetří oproti současnosti – bude hradit jen rozdíl mezi požadovanou cenou a tím, co hradí zdravotní pojišťovna za standard.
Například za odlehčenou sádru zaplatí cenu sníženou o cenu klasické sádry, kterou celou hradí zdravotní pojišťovna.
Podle čeho se bude určovat standardní péče a nadstandardní péče?
Současnou úroveň zdravotní péče chce vláda zachovat jako standard. Ten bude postaven na třech základních principech: na místní dostupnosti péče, časové dostupnosti a seznamu výkonů s bodovými hodnotami. Zdravotnický systém je nadále postaven na principu solidarity a co nejvyšší dostupnosti.
Nadstandardní péče se týká pouze případů, kdy existuje standardní varianta se stejným medicínským výsledkem. Můžeme si ji představit v oblasti použitých materiálů nebo u některých velmi nákladných robotických operací.
Nadstandardy jsou vytvářeny postupně a na základě konzultací s odborníky, zainteresovanými aktéry, jako jsou zdravotní pojišťovny nebo pacientské organizace.
Znamená to tedy, že lepší péče bude pro běžné pacienty nedostupná?
Placení tzv. nadstandardu neznamená, že většina občanů bude odkázána na „chudinskou péči“, jak varují odbory. Jak již bylo zmíněno, nadstandardem bude pouze zbytná péče. Výsledkem budou nejen další finanční prostředky na zdravotní péči, ale také omezení korupce. Lidé nebudou mít důvod dávat lékařům všimné apod., které činilo systém značně netransparentním.
Co by se stalo, kdyby zůstal zachován současný systém?
Stále by přetrvával princip všimného, obálek a potenciálního korupčního prostředí. Díky stále se zvyšujícím finančním nákladům na zdravotnictví by bylo kvalitní zdravotnictví těžko udržitelné pro všechny.
Takto se peníze za nadstandardní varianty péče dostanou zpět do systému, budou využity pro pacienty.
Je nutné si uvědomit, že systém zdravotnictví prochází rozsáhlou reformou a nadstandardy jsou jen její součástí.
Jak se posílí práva pacienta?
Práva pacienta budou jasně definována. Pacient a poskytovatel budou v rovnocenném postavení – lékař musí pacienta informovat, vše mu vysvětlit a probrat s ním postup léčby. Pacient již nebude pasivním účastníkem, který je vláčen zdravotním systémem bez možnosti podílet se na rozhodování o způsobu své léčby.
Může pacient zasahovat do rozhodnutí lékaře?
Pacient musí být ze zákona poskytovatelem dobře informován a má právo zákrok přijmout či odmítnout. V případě, že pacient má pochybnosti o správnosti diagnózy či poskytnuté péče, má právo na vyšetření a názor dalšího lékaře.
Může si pacient stěžovat na lékaře?
Pacient bude mít možnost si účinněji stěžovat. Zákon ukládá nové povinnosti v oblasti zacházení se stížnostmi. Pacient si bude moci stěžovat přímo v zařízení, příslušnému správnímu orgánu či příslušné komoře, eventuelně zdravotní pojišťovně. Při porušení svých povinností vůči pacientovi hrozí poskytovateli významné sankce.
Jaké byly nejzásadnější změny v průběhu roku 2012?
- stanovil jednotné podmínky pro udělování oprávnění k poskytování zdravotnických služeb pro všechny poskytovatele (tedy státní i nestátní);
- došlo k zásadní změně postavení pacienta, který se stane hlavním účastníkem procesu poskytování zdravotních služeb;
- byla jasně stanovena práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotnických pracovníků;
- práva mohou být účinně vymahatelná, za neplnění povinností jsou ukládány sankce;
- bylo zavedeno hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotnických služeb podle stanovených standardů kvality;
- bylo upraveno šetření stížností, kompetence k provádění kontroly a nakládání se zdravotnickou dokumentací.
vymezil ty zdravotní služby, u nichž je třeba stanovit podrobněji práva a povinnosti, určil specifika postupů u:
- „nevratných“ zdravotních výkonů;
- ověřování nezavedených metod;
- uznávání nemocí z povolání;
- ochranného léčení ve zdravotnických zařízeních.
Zákon o zdravotnické záchranné službě stanovil:
- jednotné podmínky pro poskytování zdravotnické záchranné služby s cílem zajistit její dostupnost;
- podmínky financování ZZS a pravidla součinnosti s poskytovateli lůžkových zdravotních služeb;
- práva a povinnosti členů výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby;
- podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatelů ZZS na řešení mimořádných událostí a krizových situací.
Jak se změnily regulační poplatky?
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění přinesla nové nastavení poplatků. V lékárnách nyní platíte 30 Kč za recept bez ohledu na počet hrazených léčivých přípravků. Systém byl zpřehledněn, v lékárnách je situace velmi zjednodušena. Zároveň se od 1. prosince 2011 zvýšil poplatek za den strávený v nemocnici z 60 na 100 Kč, což odpovídá minimálním denním nákladům každého občana na položky typu jídlo, teplo a další, které mu v rámci hospitalizace budou poskytovány. Částka 100 Kč za den strávený v nemocnici odpovídá částce, která by byla vynaložena na běžnou spotřebu, kterou hospitalizovaný pacient tím, že je v nemocnici, ušetří.
Proč vláda stále trvá na vybírání regulačních poplatků?
Regulační poplatky mohou zdravotnictví přinést dodatečné prostředky – ale nikoliv jen tím, že se od každého pacienta vybere několik desítek korun. Prokazatelně totiž klesla míra zneužívání systému. Každá neuskutečněná návštěva lékaře, která není nutná, přináší značnou úsporu, která může být věnována do jiných oblastí zdravotnictví, kde jsou prostředky akutně potřebné.
Navíc existuje horní hranice pro poplatky na léčbu a započitatelné doplatky za léky.
Děti do 15 let a senioři platí maximálně 2 500 Kč za rok, je tedy pro ně snížena horní hranice celkových výdajů na poplatky z obecně platných 5 tisíc korun (do limitu se nezapočítává poplatek za pobyt v nemocnici).
Pokud zaplatí více, než je jejich limit, pojišťovna jim automaticky tento přeplatek vrátí. Tím se zabraňuje sociálním dopadům regulační politiky ve zdravotnictví.
- lepší informovanost pacienta a právo zákrok přijmout či odmítnout
- nárok na podrobnou informaci o prováděném výkonu, jeho důsledcích a následcích
- větší jistotu pacienta o správnosti diagnózy či poskytnuté péče a prevence chyb
- možnost pacienta účinněji si stěžovat
- v případě čerpání nadstandardní péče úhradu pojišťovny do výše hrazeného standardu
- povinnost zdravotních pojišťoven zajistit místní a časově dostupnou péči
- právo na přítomnost osob blízkých nebo určených pacientem při poskytování zdravotnických služeb
- regulační poplatek za jeden den hospitalizace 100 korun
- zrušení platby za položku na receptu; 30 korun za celý recept
- stanovení dojezdové doby záchranek, která nepřesáhne 20 minut v 95 procentech výjezdů
Reforma zdravotnictví: Otevře prostor pro finanční poradce?
Přijde-li finanční poradce nabízet řešení výpadku příjmů domácnosti v penzi, setkává se s argumentem „penze se stejně nedožiju“. Přijde-li ale s řešením financování zdravotní péče, tento argument padá. A co více. Nejde přeci jen o živitele rodiny, ale i o jejich děti. Kdo by pro ně nechtěl nejkvalitnější možnou zdravotní péči?
V současnosti je tato stránka byznysu finančních poradců a zprostředkovatelů zavřená. Veřejné zdravotní pojištění kryje vše. Zdánlivě. Ve skutečnosti se koncem roku mnohdy nedostává peněz na základní operace a zdravotnická zařízení se potýkají s hlubokými ztrátami. Zdravotní pojišťovny na tom nejsou o mnoho lépe. Řešení? Reforma zdravotnictví.
České zdravotnictví nepochybně patří mezi nejvyspělejší a nejkvalitnější na světě. Špičky českých lékařů se drží na špici světové medicíny a ani technologiemi české zdravotnictví nezaostává. Zatím. Hospodaření s veřejným zdravotním pojištěním je netransparentní a peníze jsou často vyhazovány do černých děr. I proto ministr zdravotnictví plánuje zrušení některých nemocnic.
Ministerstvo zdravotnictví již zveřejnilo harmonogram reformy zdravotnictví. V první fázi dojde ke zvýšení spoluúčasti pacientů – a v druhé definuje standard zdravotní péče. Tím by se mohl otevřít nemalý prostor pro finanční zprostředkovatele.
Zvýšení spoluúčasti pacientů
Spoluúčast pacientů je v Česku velké politické téma. Zavedení regulačního poplatku ve výši 30 Kč za návštěvu u doktora či položku na receptu a 60 Kč za den stravování v nemocnici ovlivnilo výsledek voleb.
Přitom se nejedná o částku, která by významným způsobem zatížila rodinný rozpočet – zejména s ohledem na limit 5 000 Kč stanovený jako maximální roční spoluúčast pacienta.
Než byly poplatky zavedeny, nejvážněji nemocní lidé platili spoluúčast mnohem vyšší.
Zavedení spoluúčasti vedlo téměř okamžitě k vytvoření „pojištění proti spoluúčasti“. Jednalo se o pojištění převážně nevýhodné vzhledem k výši pojistného a předpokládanému pojistnému plnění. Ale ujalo se.
V první fázi reformy zdravotnictví se předpokládá zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici na 100 Kč. Lze tedy očekávat zvýšený zájem i o pojištění, které tento poplatek zaplatí.
Přitom se jedná o částku, kterou majoritní skupina lidí během jednoho dne projí.
Levnější stravování mají snad jen děti, penzisté a lidé bez práce, kteří mohou veškeré stravování redukovat na domácí vaření ze základních surovin.
Ministerstvo zdravotnictví chtělo část poplatků zrušit. V současnosti se platí v lékárnách 30 Kč za položku na receptu, přičemž vláda nesouhlasila s redukcí na 30 Kč za celý recept.
Plně hrazenými se stanou také veškerá podpůrná a doplňková léčiva. Pacient si je bude muset hradit ze svého a systém veřejného zdravotního pojištění ušetří 580 Kč. I zde se otvírá prostor pro pojišťovny a jejich pojištění pro případ nemoci či úrazu. Pořád se ale nejedná o zásadní příležitost pro komerční pojištění a jeho zprostředkování.
Standard a nadstandard
Snad nejvíce diskutovaným tématem je standard a nadstandard zdravotní péče. V současnosti mají všichni pojištěnci z veřejného zdravotního pojištění nárok na bezplatnou zdravotní péči za stejných podmínek.
Nikdo si tak kupříkladu nemůže legálně připlatit za titanový kloub místo ocelového a záleží na rozhodnutí lékaře (a jeho tabulek, limitů…), jaký pacientovi „přiklepne“.
Tím se otevírá prostor pro korupci a plýtvání v rámci systému.
I z tohoto důvodu je jedním ze základních bodů již první fáze zdravotní reformy „Otevření prostoru pro legální a transparentní formu spoluúčasti pacientů tak, aby pacientovi byla zpřístupněna volba mezi jednotlivými alternativami nabízené péče“.
Samotná definice standardu zdravotní péče bude součástí tzv. „Velké reformy zdravotnictví“. Cokoli nad rámec definovaného nároku pacienta bude nadstandardem, za který si bude muset pacient připlatit – a nebo se proti případným výdajům pojistit.
Zde se otevírá pro pojišťovny a zprostředkovatele největší prostor pro byznys. Kdo by nechtěl nejkvalitnější zdravotní péči? A pokud jemu stačí standard, nepochybně bude chtít nadstandard pro své děti.
Finančního zprostředkovatele nikdo nevyhodí s argumentem „že je pojištěn dost“, protože na lepší zdravotní pojištění není v současnosti pojištěn nikdo (až na skutečně úzký okruh zdravotní péče), ani „že lepší zdravotní péči nepotřebuje“, protože na ni byl, alespoň ve svých představách a rétorice zejména levicových politiků, dosud zvyklý.
Pojištění ovšem nebude dostupné pro všechny. Kdo již nemocný nebo vážně zraněný je, komerční pojištění uzavřít nebude moci. Pojišťovny ho nebudou chtít. I toto je velký argument pro zprostředkovatele: „Uzavírejte hned, dokud jste zdraví, později nebudete třeba mít již možnost.“
Další zvýšení spoluúčasti
V rámci „Velké reformy zdravotnictví“ dojde k zavedení dalších „regulačních poplatků“. Pacient si kupříkladu zaplatí 200 Kč za návštěvu specialisty bez doporučení svého praktického lékaře nebo 90 Kč za návštěvu praktika, u kterého není registrován.
Dále budou řešeny ještě další činnosti a úkony, na které bude pacient připlácet.
Reforma zdravotnictví: Nejen o poplatcích
Připravovaná reforma zdravotnictví není jen o regulačních poplatcích a zvýšení spoluúčasti pacienta. Je především o systémových změnách, které mají zamezit plýtvání.
A historicky jeden z nejúspěšnějších mechanismů proti vyhazování zdrojů je mechanismus tržní.
Proto i zdravotní pojišťovny, byť povinně neziskové, mají podle návrhu fungovat na základě pravidel odpovídajících obchodním společnostem.
Spoluúčast pacientů je základním předpokladem dobrého fungování zdravotního systému. O tom se přesvědčili i lékaři poskytující zdarma zdravotní péči v rámci humanitárních projektů v Africe. Není to ale jen o ní.
Článek vyšel na ČeskéReformy.cz
Nahrávání …