Nemocnice investují miliardy do zbytečných kapacit – vše o zdraví

Městská nemocnice Ostrava, která letos slaví 120. narozeniny, v současné době poskytuje péči na 32 odděleních, která mají 682 akutních lůžek, 150 lůžek následné péče a 66 sociálních lůžek.

Vše na téma VOLBY 2018 v Ostravě najdete zde

Je největší nefakultní nemocnicí v České republice, poskytuje širokospektrální zdravotní péči pro Ostravu jak na lůžkových odděleních, tak prostřednictvím ambulantní péče, a to nejen pro ostravské pacienty. Od roku 1992 je příspěvkovou organizací města.

Městská nemocnice Ostrava by se měla v příštích letech dočkat rozsáhlé rekonstrukce, kdy by měla být postavena nová budova s centrálními operačními sály za zhruba 750 milionů korun.

„Ale je v tom už zahrnuto také asi 150 až 160 milionů korun na zdravotnickou techniku,“ řekl náměstek ostravského primátora pro zdravotnictví Michal Mariánek s tím, že stavba by mohla začít v roce 2021.

Přečíst článek ›

Lékaři po výstavbě budovy s centrálními operačními sály volají už řadu let. „Pokud se tato stavba zrealizuje, posune nemocnici úplně do jiné dimenze. Přinese velké zkvalitnění péče, bude zlepšena organizace práce,“ uvedl ředitel Městské nemocnice Ostrava Petr Uhlig.

Dnes jsou totiž operační sály rozprostřeny po celé nemocnici, což komplikuje logistiku přepravy pacientů, pohybu personálu i zásobování. „Je tam stará vzduchotechnika, staré podlahy, staré obklady,“ popsal situaci ředitel nemocnice Uhlig.

Plánovaná nová budova by se měla skládat z jednoho podzemního a čtyř nadzemních podlaží. Jakýmsi srdcem stavby bude devět operačních sálů.

Na stejném patře poslouží pacientům před přesunem na jednotlivá oddělení jedenáct nových dospávacích lůžek. Do budovy přibude také oddělení intenzivní péče či ortopedické oddělení pro pacienty s krátkodobou anestezií.

OČIMA LÍDRŮ

Zdroj: Archiv DeníkuLukáš Semerák (Ostravak) Jasně říkáme, že nemocnice musí zůstat městu. Dneska se nikdo nepřizná, ale ještě nedávno ji někteří chtěli prodat nebo pronajmout. To nejcennější, co nemocnice má, jsou lidé, kteří v ní pracují. Mnohdy jsou to opravdoví srdcaři. Oprava v podstatě už začala, sice „jen“ na papíře, jsou však za námi dva roky poctivé odborné a systematické práce. Navíc si na opravu šetříme peníze, takže se nejedná o žádnou fikci, ale o naprosto reálnou investici.

Zdroj: Archiv DeníkuZdeněk Nytra (ODS) Neplánujeme prodej městské nemocnice soukromému provozovateli. Podporujeme její rozvoj a modernizaci. Ale máme k tomuto dvě připomínky: 1. Na financování by se měl podílet i Moravskoslezský kraj tak, jak se podílí na financování nemocnic v ostatních okresech. 2. Je nutná koordinace s ostatními nemocnicemi ve městě, aby nedocházelo ke zbytečné duplicitě a naopak se docílilo vyšší kvality poskytované péče.

Zdroj: Archiv DeníkuTomáš Macura (ANO) Nikdy nás nenapadla možnost privatizace městské nemocnice. Tu budeme modernizovat podle připraveného generelu a uděláme z ní nejlepší nemocnici minimálně v rámci Moravskoslezského kraje. Za stávajícího vedení města se do fifejdské nemocnice investovalo více peněz než za předchozích dvacet let. Už máme připraveny varianty dalších investic, některé se projektují, další už se realizují. Víme, že to bude stát řádově 2,3 miliardy korun. Na investice už si odkládáme peníze. Zatím je ve fondu 750 milionů korun.

• Zdroj: Archiv DeníkuZbyněk Pražák (KDU-ČSL)
• Zdroj: Archiv DeníkuPatrik Hujdus (Nezávislí)
• Zdroj: Archiv DeníkuMartin Juroška (KSČM)
• Zdroj: Archiv DeníkuJiří Srba (ČSSD)

Teoreticky si dokáži představit obě varianty. Nicméně ve stávající situaci českého zdravotnictví, kdy mnohé nemocnice se po privatizaci pak orientují v poskytované péči především na lukrativní a dobře placené výkony, necítím jistotu, že by fifejdská nemocnice nemohla skončit stejně. A takové riziko nechci v žádném případě připustit. Proto jednoznačně podporuji myšlenku fifejdskou nemocnici zrekonstruovat do podoby moderního zdravotnického zařízení, jehož vlastníkem bude dále město Ostrava. David Witosz (Piráti) Jednoduchá odpověď. Nemocnici rozvíjet, neprivatizovat! Nejsem lékař, ale podle mého nelze zdravotnictví převádět manažerskou excelovou tabulkou, jak se to často děje. Zdraví máme jen jedno… Není důležité, kdo je vlastníkem. Důležité je, jaká je vykonávaná péče a jak dlouho pacienti čekají na odborná vyšetření a zákroky. V tomto městě chybí kooperace mezi nemocnicemi; podle našeho názoru je tedy načase začít debatovat o tom, že by se z městské nemocnice stala nemocnice krajská. Je potřeba ji centrálně a lépe řídit, se zkušenostmi z jiných měst i možností kvalitnější vzájemné spolupráce. Nemocnice musí zůstat ve vlastnictví města. Komplexní modernizace je nutností. Podpořili jsme plán oprav a v následujících letech budeme do městského rozpočtu zařazovat jednotlivé investice vedoucí k modernizaci nemocnice. Za klíčovou považujeme zejména co nejrychlejší modernizaci urgentního příjmu a vybudování centra chirurgických oborů. Stejně důležité jako technická modernizace je také zkvalitnění služeb a zkrácení čekacích dob na vyšetření. Rozhodně rozvíjet! Jsme proti privatizaci, chceme do ní investovat. Zdraví občanů máme na prvním místě. Patří to k prioritám ČSSD a již dříve jsme v souvislosti s touto nemocnicí přistoupili k přípravě projektové dokumentace pro stavbu centrálních chirurgických sálů. Je výhoda, že ji Ostrava má. Tak by bylo bláznovství se jí zbavit.

Zdroj: Archiv DeníkuDavid Witosz (Piráti)Jednoduchá odpověď. Nemocnici rozvíjet, neprivatizovat! Nejsem lékař, ale podle mého nelze zdravotnictví převádět manažerskou excelovou tabulkou, jak se to často děje. Zdraví máme jen jedno..

Zdroj: Archiv města OstravyPOHLED DO HISTORIE Odkaz kaplana Kašpara Pittlera Ve dvacátých letech 19. století moravskoostravský kaplan Kašpar Pittler pořídil dvě poslední vůle (v roce 1820 a 1823), ve kterých odkázal veškerý svůj majetek ve prospěch budoucí nemocnice. Jmění tzv.

Pittlerovy nadace bylo po smrti svého zakladatele (†1832) neustále doplňováno dobrovolnými dary měšťanů a různými sbírkami. Souhlas k výstavbě nemocnice dala dvorská kancelář ve Vídni 4. července 1846, následně tento záměr podpořilo 9.

 října moravské gubernium v Brně s podmínkou, že polovina výdajů na výstavbu, provoz a údržbu bude hrazena z Pittlerovy nadace a polovina z prostředků města.

Zdroj: Archiv města OstravyStavebním místem se stala zahradní parcela původního domu Kašpara Pittlera v Mostní ulici (dnes ulice 28. října) v centru města blízko náměstí. Výstavbu nemocnice vedl místní stavební podnikatel Anton Römisch.

Budova byla otevřena nejspíš v květnu 1848, avšak další dostavby a úpravy probíhaly ještě v následujících letech, takže k úplnému ukončení stavebních prací došlo až v roce 1851.

 Nově postavená nemocnice byla jednopatrová, s hlavním vchodem z Mostní ulice a měla kapacitu 24 lůžek.

Přečíst článek › Přečíst článek ›

Mé nemocnice by chtěli všichni, ale já je neprodám, říká řecký majitel středočeských špitálů Zavalianis

Malá hořovická nemocnice se dnes kromě jiného honosí titulem největší porodnice středních Čech. Loni zde přišlo na svět rekordních 1701 dětí.

Berounská, které se říkávalo údolí smrti, se po stamilionových investicích zase proměnila v nejmodernější rehabilitační zařízení v republice. Jezdí do ní lidé po ortopedických operacích, úrazech či mozkových příhodách z celého Česka.

Do svých nemocnic už Zavalianis dle vlastních slov investoval 2,8 miliardy korun… Níže najdete část rozhovoru ing. Zavalianise pro časopis EKONOM.

„Tady bude taková tělocvična pro babičky, všechny prostory budou klimatizované, počítáme samozřejmě s rehabilitačními sestrami i s fyzioterapeuty,“ říká podnikatel, když v Berouně procházíme mezi sádrokartonáři v právě rekonstruované budově LDN.

Rozdíl není jen v tom, že za námi nestojí politici, kteří rozhodují o dotacích, ale také dostáváme méně peněz ze zdravotního pojištění.

Nenápadný muž chodící po špitále v džínách a kožené bundě, co chvíli odbíhající na cigaretu, má prý ambici, aby pacientům nabízel ty nejlepší služby, nehledě na to, jak to nakonec ocení zdravotní pojišťovny.

Z vlastních peněz přikoupil pozemek na parkoviště, v obnoveném nemocničním parku pořádá sochařské sympozium, nedaleký svah chce osázet vinohradem… Je vlastně s podivem, že to všechno mu ještě přináší nemalý zisk a úvěrové zatížení je minimální, kolem sto milionů korun.

Zavalianisův zdravotnický byznys, do něhož patří ještě pardubické onkologické centrum Multiscan, je dnes z hlediska obratu druhou největší soukromou nemocniční skupinou v Česku po holdingu Agel miliardáře Tomáše Chrenka.

Jak vlastně mohou soukromé nemocnice konkurovat státním či krajským, když nemají v zádech štědré veřejné rozpočty?Já bych se trochu ohradil proti výrazu soukromá nemocnice.

Ono to totiž sugeruje, že jsme jen pro vybranou sortu lidí. My jsme ale veřejné zdravotnické zařízení spravované soukromým subjektem. Lidé u nás dostanou stejnou péči jako kdekoliv jinde, za stejných podmínek.

Léčí se u nás úplně obyčejní lidé.

A teď k té vaší otázce. Co se týče financování, rozdíl v náš neprospěch není jen v tom, že za námi nestojí politici, kteří rozhodují o dotacích, ale i v tom, že dostáváme vesměs méně peněz z veřejného zdravotního pojištění. Lidé si myslí, že v tomto směru všichni dostávají stejně, nebo dokonce že si my dokážeme v pojišťovnách vylobbovat více, ale to není pravda.

V čem dostáváte méně?Po celé republice dnes sice funguje systém DRG (systém klasifikace klinických případů − pozn. red.), který má nastavit jistou spravedlnost, ale každá nemocnice si nese i historickou zátěž v podobě takzvaných individuálních sazeb.

My se v tomto směru pohybujeme až na nějakém 80. místě z asi 140 nemocnic. A když odečtu zařízení, která neposkytují akutní péči, jsme z hlediska individuálních sazeb na jednom z po­sledních míst.

Ve výsledku to znamená, že třeba za porod dostaneme nějakých 16 tisíc korun, když jinde je to třeba téměř 40 tisíc korun. To samé platí třeba u operace kýly.

Většinu všech nákladů nemocnic tvoří osobní náklady, náklady na energie, správu budov. Je tu tak maximálně pět až deset procent, z nichž si lze něco ukrást.

A jak si nemocnice zaslouží zvýšení individuální sazby? Nepomůže, že do její modernizace majitel investuje několik stovek milionů?To u nás nikoho nezajímá, nikdo v Česku nekouká na kvalitu.

Když budu mít „eldéenku“ s páchnoucími šestilůžkovými pokoji bez sociálního zařízení, bez rehabilitačních pracovníků, dostanu od pojišťovny za pacienta úplně stejně, jako když ji teď kompletně zrekonstruujeme.

Jak vám říkám, v Česku faktor kvality z hlediska úhrady od pojišťovny nehraje žádnou roli.

Já se snažím dobrat toho, jak je možné, že vy i přesto všechno investujete a vyděláváte.

Jak to děláte, když všichni kolem jenom brečí? Dokážete snad levněji nakupovat přístroje, zdravotnický materiál, levněji stavět a rekonstruovat nové budovy?Ano, v mnohém pracujeme nepochybně efektivněji.

Faktem je, že když jsme se v Berouně třeba chtěli pustit do rekonstrukce interny, oslovil jsem jednoho svého kamaráda, který má stavební firmu, a on mi řekl, že by to zvládl za 140 milionů korun. A já mu řekl, že tolik nemám, a začali jsme stavět svépomocí.

Dosáhli jsme nakonec třetinových cen. Obvykle přitom stavíme s polovičními náklady než veřejný sektor, i projektovou dokumentaci mám výrazně levnější.

Já jako soukromník, který nepodléhá zákonu o veřejných zakázkách, si mohu dovolit, když na to přijde, dovézt si třeba cenově výhodnější stavební materiál, kabely či obklady z Německa, Itálie nebo Polska. Toho veřejný sektor není schopen.

I kauzy kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha či případy ze severních Čech naznačily, že v krajských nemocnicích jsou mnohé investice vysoce předražené. Vše minimálně zavání korupcí.Ale přesto odmítám, že problém je − jak říká populisticky pan ministr Babiš −, že tady všichni „kradnú“. Prostor pro krádeže je totiž relativně malý.

Většinu všech nákladů nemocnic tvoří osobní náklady, náklady na energie, správu budov a další. Je tu tak maximálně pět až deset procent, z nichž si lze něco ukrást. Ve výsledku jsou to jen drobné, absolutní minimum. I když se v českém zdravotnictví krást úplně přestane, základní problémy přetrvají.

Ti, kdo dokolečka mluví jen o zlodějnách, pouze zakrývají a oddalují řešení skutečných problémů.

Bohužel mám dojem, že lidé v Česku jsou ochotni platit za zdravotní péči maximálně doktorovi někde v obálce pod stolem, říká Sotirios Zavalianis.

A jaké jsou skutečné problémy? Pomůže zdravotnictví například navýšení plateb za státní pojištěnce, jak se o tom teď mluví?

Ano, každý jistě takové navýšení uvítá, ale pro mě je naprosto zásadní, aby tady proběhla restrukturalizace nemocniční sítě. Ta síť byla založena ještě v době, kdy se jezdilo s koňmi v kočáře. S dnešní dojezdovou vzdáleností je zbytečně hustá. Nepotřebujeme tolik nemocnic s takovou kapacitou, i proto, že poskytujeme rychlejší a efektivnější péči. Tohle je kardinální politický problém, s nímž stále nikdo nechce nic dělat. Bez restrukturalizace, bez zrušení některých nemocnic, to nikdy nebude dobře fungovat.

Měli bychom také vybudovat funkční ambulantní sféru, ne takovou, která funguje jen pondělí až čtvrtek od osmi do dvou hodin. Když toto neuděláme, jsou všechny další kroky zbytečné. I navyšování plateb za státní pojištěnce.

Časopis EKONOM, Jiří Pšenička 

Investice

• Před 1 hodinouAkutní nedostatek počítačových čipů brzdí výrobu elektroniky i automobilů. Přední technologické společnosti se tak v posledních týdnech předhánějí v investicích do rozšíření výrobních kapacit, aby byly poptávku schopny uspokojit. Je to ale běh na dlouhou trať.
• Před 4 hodinamiZa 10 měsíců utratil přes 11 milionů dolarů a získal 5 milionů hráčů. Jen málo z nich něco koupilo.
• Před 4 hodinamiAni za devět měsíců práce a konzultací nezvládla česká ministerstva připravit Národní plán obnovy v takové podobě, aby odpovídal základním požadavkům a mohl být oficiálně odeslán do Bruselu. V den lhůty pro jeho odeslání do Bruselu v pátek 30. 4. totiž plán nesplňoval základní kritérium: že 37 % z investic musí jít na klimatická opatření. Podle našich odhadů je nyní na zhruba 33 %. Pokud by ČR plán v této podobě do Bruselu odeslala, Evropská komise by ho musela oficiálně zamítnout. Hlavní problém představuje komponenta Ministerstva zemědělství ve výši 15 miliard (2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu), která v rozporu s metodikou EU vykazovala 100 % příspěvek ke klimatickým opatřením, Evropská komise však uznává zhruba jen polovinu (8 miliard).
• Před 21 hodinamiKaždý občas potřebuje změnu, aby se vymanil ze stereotypu a mohl se radovat z útulného domova. Nemusí to však nutně znamenat velké výdaje za nový nábytek. Přetvořit domácnost, aniž by vás to zruinovalo, můžete snadno i vy.
• Před 1 dnemPřestavba křižovatky u sokolovské čerpací stanice ONO je v plném proudu. Po přípravných akcích zde došlo k omezení provozu a projíždějící řidiči se musejí obrnit trpělivostí. Provoz je totiž ze čtyř stran řízen semafory a tvoří se kolony.
• Před 1 dnemTato auta nebývala v minulosti zase tak vyhledávaná, současná doba ale přeje investicím do čehokoli aspoň náznakem cenného. Vůz postavený na míru britské královně není výjimkou.
• Před 1 dnemKarta basketbalové superstar LeBrona Jamese se na konci dubna prodala za 5,2 milionu dolarů, v korunách je to téměř 112 milionů, a dělá to z ní nejdražší sběratelskou kartičku na světě. Během pandemie se především v Americe zvedl zájem o tento typ sběratelských předmětů, nejvíce frčí basketbalisté…
• Před 1 dnemMezi Příbramí a Miroticemi začala stavební společnost Eurovia s přípravnými pracemi, aby mohla zahájit samotnou stavbu části dálnice D4. Dá se očekávat, že úsek Háje–Mirotice bude pod velkým drobnohledem. Jde totiž o první PPP projekt, který se u nás povedlo dotáhnout do finále. Tedy přesněji řečeno úspěšně smluvně uzavřít a již i zahájit stavební práce. „Je to pilotní dálniční projekt, který ovlivní osud řady projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru v tomto segmentu ekonomiky ČR. Když se podaří, bude inspirací,“ věří Jan Šnajdr, manažer pro infrastrukturní poradenství České spořitelny, který byl za spořitelnu v týmu poradců ministerstva dopravy.
• Před 1 dnemNákupům firem se daří. Přesto investoři často nejsou ochotní nabídnout tolik, kolik si majitelé představují, říká v rozhovoru pro SZ Byznys Kamil Blažek, partner v advokátní kanceláři Kinstellar, která pomáhá při akvizicích.
• Před 2 dnyTriumf Ruska nad Západem, který postupně dobývá celý svět a všude je vítán jako záchrana před pandemií covid-19. Tak státní Ruský fond přímých investic (RDIF), který je zodpovědný za finanční i marketingovou podporu vakcíny Sputnik V, líčí tuto očkovací látku. Vážné pochybnosti o tom, že Rusko není schopné udržet bezpečnost a kvalitu jednotlivých šarží, ale přibývají. Brazilský lékový regulátor ANVISA proto odmítl dovoz a použití této vakcíny, byť země o Sputnik V původně velmi stála. Mimo jiné bylo zjištěno, že částice adenovirového nosiče se nekontrolovaně množí, což znamená závažný bezpečnostní nedostatek a možné ohrožení zdraví příjemců vakcíny. Slovenský Štátny ústav pro kontrolu liečiv pak na základě zveřejněné smlouvy mezi Slovenskem a Ruskem konstatuje, že Sputnik V je pouze obchodní značkou, pod kterou se mohou skrývat různé vakcíny různého složení. Na výrazné nedostatky dokumentace narazil také český Státní ústav pro kontrolu léčiv.
• Před 2 dnyVrchní soud v Praze tento týden svým usnesením výrazně posunul úpadek investiční skupiny Arca Investments – tom, že insolvenční řízení bude probíhat v České republice. Vrchní soud současně rozhodnutí Městského soudu v Praze o tom, že Česká republika není místně příslušná pro úpadek Arca Investments.
• Před 2 dnyPoslanecká sněmovna schválila 24. března 2021 novelu zákona o České národní bance (ČNB). Kromě možností ovlivňovat operace na finančním trhu dostala ČNB pravomoc stanovit bankám, tedy komerčním subjektům, limity týkající se úvěrů na bydlení. Tento krok může mít významný dopad na realitní trh a snížit výnosy z investičních nemovitostí. Novelizace zákona nyní čeká na schválení Senátem České republiky.
• Před 2 dnyModernizace silničního úseku lom – Podstrání na Sokolovsku je vyčíslena na zhruba 180 milionů korun, z nichž polovina bude prostavěna letos. Jedná se o největší dopravní investiční akci Karlovarského kraje v tomto roce. Stavba je rozdělena do sedmi úseků a bude se konat za částečného omezení provozu.
• Před 2 dnyPlzeňská technologická společnost SentiSquare nabrala novou investici ve výši jednoho milionu eur. Peníze vložila česká IT společnost Ixperta a fond rizikového kapitálu Fazole Ventures, za nímž společně s kolegy stojí miliardář Pavel Bouška. SentiSquare vznikla v roce 2014 jako projekt vědců z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity. Společnost vyvíjí algoritmy pro strojové zpracování jazyka (NLP) a aplikuje je na vlastní software. Firma také buduje vlastní NLP knihovny, včetně…
• Před 3 dnyPartnerský vztah se Západem nevybudujeme ani halasnou kritikou všeho západního, ani snahou se za každou cenu zalíbit. Proevropské síly by například neměly mlčet k vytěžování levné české práce.
• Před 3 dnyCena mědi tento týden na burze v Londýně překročila cenovou úroveň deseti tisíc dolarů za metrickou tunu (1,1 tuny), a to poprvé od začátku roku 2011. V únoru roku 2011 dosáhla cena mědi své historicky rekordní výše, když činila 10 190 dolarů za metrickou tunu.
• Před 3 dnyS rostoucím schodkem státního rozpočtu narůstá i státní dluh, který vzniká půjčkami státu na finančních trzích. Většinu tohoto dluhu představují korunové státní dluhopisy, které stát vydává v rámci primárních emisí nebo je prodává v rámci přímých prodejů na sekundárním trhu.
• Před 3 dny

Stát rozdělil 75 miliard. Podle NKÚ ale neví, jak mu investice pomohly – Seznam Zprávy

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček.

Podle zprávy NKÚ od roku 2000 do roku 2019 příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Jak Česku investice pomohly, ale stát neví.

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněné zprávě. Od roku 2000 do roku 2019 přitom příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. „Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020,“ zjistili kontroloři.

Podmínka, že projekt musí mít vyšší přidanou hodnotu, například zaměstnat osoby s vyšší kvalifikací, provádět výzkum nebo spolupracovat s výzkumnou institucí, byla do zákona doplněna až v září 2019. Zájem o pobídky pak výrazně klesl, konstatuje NKÚ.

Hodnocení poskytnutých pobídek zpracovává pro Ministerstvo průmyslu externí společnost, jak vyžaduje Evropská komise. Podle NKÚ ale hodnocení nevypovídají o tom, jak státní podpora přispěla ke zvýšení zaměstnanosti nebo podpoře hospodářského rozvoje.

„V hodnoceních není například uveden skutečný počet nově vzniklých pracovních míst nebo kolik podpořené společnosti opravdu investovaly,“ kritizují kontroloři. Zároveň upozornili, že příjemci podpory mohou splnit jen minimální hodnoty dané zákonem.

To znamená, že nemusí dodržet ani očekávaný objem investic, ani počet nově vytvořených pracovních míst, které plánovali při žádosti o pobídku, uvádí NKÚ.

Kontroloři také kritizovali, že MPO nemusí sledovat dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí, ani je nezapočítává do výdajů na tyto pobídky.

Jde například o náklady na budování infrastruktury u průmyslových zón, ve kterých působí podpořené společnosti, nebo o náklady na posílení policie v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v těchto zónách.

Ministerstvo nesleduje ani dopad pobídek na další podniky v regionu, které působí ve stejném oboru jako příjemci pobídky, uvádí NKÚ.

Vrchol teprve přijde, obávají se hackerských útoků na nemocnice experti

Hlavní obsahIlustrační foto
Foto: Zorana Jevtic, Reuters

„Na jedné straně jsou nemocnice a zdravotnická zařízení lákavé cíle, na straně druhé je ale řada úspěšných útoků na ně pouze dílem náhody. Útočníci prostě prohledávají internet na zranitelné systémy, a jakmile nějaký najdou, zaútočí. V ještě více náhodné podobě pak někdo klikne na e-mail, ve kterém je v příloze ransomware, a tím vyvolá doslova katastrofu,“ uvedli bezpečnostní experti z Anectu.

Zdůraznili přitom, že aktuálně jsou s ohledem na situaci okolo pandemie pro hackery nejlákavější organizace věnující se vývoji vakcín, kde už byla zaznamenána řada úspěšných útoků z Číny i Ruska. Komplikací je i čerstvá zranitelnost v Microsoft Exchange Serveru, na kterou se zaměřilo několik velkých a zásadních hackerských skupin.

Nemocnice potřebují čtyři miliardy na kybernetickou bezpečnostBezpečnost

„Problém s českými zdravotnickými zařízeními spočívá navíc zpravidla v zastaralém vybavení. Počítačové a síťové prostředí v nemocnicích tak bývá běžně dlouhodobě zanedbávané a nutnost aktualizací a správného nastavení chodu je často ignorována,“ doplnili bezpečnostní experti.

Jejich obavy dokládají také data kyberbezpečnostní společnosti Check Point. Podle nich dochází v průměru k 625 útokům na jednu zdravotnickou organizaci za týden. V předchozích měsících byl přitom týdenní průměr 430 útoků. Nejčastěji jde přitom o ransomwarové nájezdy – tedy útoky vyděračských virů.

Největší vlna útoků podle bezpečnostních expertů míří na zdravotnická zařízení ve střední Evropě, kde je evidován nárůst v posledních dvou měsících o rekordních 145 procent. Následuje východní Asie (137 %) a Latinská Amerika (112 %).

Počet kybernetických útoků na zdravotnický sektor se vymkl kontrole.Pavel Krejčí, bezpečnostní expert Check Pointu

„Nejvýraznější nárůst kyberútoků na zdravotnictví z pohledu jednotlivých zemí zaznamenala Kanada (o více než 250 %), následovalo Německo (220 %) a Španělsko (100 %),“ vypočítal Pavel Krejčí, bezpečnostní expert Check Pointu.

„Počet kybernetických útoků na zdravotnický sektor se vymkl kontrole.

Proč nemocnice a proč nyní? Nemocnice jsou atraktivní cíle, protože kyberzločinci si od útoků slibují rychlé peníze a předpokládají ochotu zaplatit výkupné.

Je to další parazitování na současné situaci, kdy si nemocnice pod náporem pacientů s koronavirem a vzhledem ke spuštění vakcinačních programů nemohou dovolit jakékoli výpadky a přerušení provozu,“ konstatoval Krejčí.

Podle něj úspěšné předchozí útoky motivaci zločinců ještě umocňují. „Časté použití ransomwaru Ryuk ukazuje na snahu o cílenější útoky, na rozdíl od předchozích masivních spamových kampaní. Čím přesněji jsou zasaženy nejdůležitější části organizace, tím mají hackeři vyšší šanci na zaplacení výkupného,“ doplnil bezpečnostní expert.

Podle nedávné studie této antivirové společnosti jsou každý měsíc podniknuty desetitisíce útoků na zdravotnická zařízení po celém světě. Jen za poslední tři měsíce loňského roku jich bylo uskutečněno více než čtvrt milionu.

„Ransomwarové útoky na nemocnice se v poslední době objevují poměrně často, což poukazuje na fakt, že nejde jen o slabou ochranu zdravotnických zařízení,“ konstatoval bezpečnostní expert.

Útoky hackerů se nevyhýbají pochopitelně ani tuzemským nemocnicím. Podle údajů poradenských firem BDO a Bureau Veritas jen loni čelila útokům pětina českých zdravotnických zařízení.

Nejznámějším loňským případem bylo faktické odstavení počítačové sítě a následné ochromení nemocnice v Benešově.

Od začátku letošního roku pak hackeři napadli například Fakultní nemocnici v Brně a nedávno Psychiatrickou nemocnici v Kosmonosech.

Hlavní zprávy

Výjimečný stav ve zdravotnictví

Požadavkem na odvolání ministra Jana Stráského vyvrcholila finanční krize dvou největších českých špitálů – Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 a Fakultní nemocnice v Praze-Motole. Demisi v pořadí již pátého polistopadového ministra zdravotnictví žádají kapacity z vědecké rady 1.

 lékařské fakulty Karlovy univerzity. Jejich kritické stanovisko podpořil i rektor pražského vysokého učení Karel Malý, který ministra vyzval, aby mu předal řízení prvního z ohrožených špitálů.

S narychlo slepeným prohlášením přispěchal také šéf Asociace nemocnic Zdeněk Bašný: Stráský by měl uhradit dluhy nemocnic ve výši 10 miliard korun.

Ministr požadavky rozzlobených doktorů odmítl a místo toho vyhlásil ve dvou ohrožených špitálech „výjimečný stav“. To znamená zákaz investic a přísnou kontrolu lékařských výkonů i spotřeby léků. V situaci, kdy první z nich dluží svým dodavatelům 800 milionů korun a druhá 600 milionů, neměl podle vlastních slov jinou možnost.

Počkejte třicet let

Finanční problémy dvou největších českých nemocnic nejsou žádnou novinkou.

Dluhy se kupily do dnešní výše už od roku 1992, kritická situace ale nastala loni v listopadu, když dvěma největším dodavatelům zdravotnického materiálu a léků, firmám Sanitas a Schulze, došla trpělivost a přestaly nemocnicím dávat na dluh.

Rozhodly se přejít na zvláštní systém, kdy posílají jen naprosto nezbytné léky na vyžádání šéfů klinik. Situace se dále zkomplikovala v prosinci, když Sanitas spolu s dalšími čtyřmi dodavateli podal na motolskou nemocnici návrh na konkurz.

Podle ředitelky Sanitasu Zdeny Homolkové to byla poslední možnost, jak přinutit vedení nemocnice, aby se alespoň pokusilo sehnat peníze na splacení i čtyři roky starých pohledávek: „Už jsme byli skutečně zoufalí, protože nová ředitelka Motola Rögnerová nám sdělila, že dluhy minulého vedení odmítá platit.“ Pro Sanitas by to znamenalo odepsat pohledávky ve výši 50 milionů korun.

Společnost Schulze navíc podala na ředitelku Rögnerovou trestní oznámení pro zvýhodňování věřitele. Rozhodnutí platit jen novým věřitelům je podle firemních právníků porušení zákona a jejich názor potvrzuje i Stráského náměstek Aleš Dvouletý: na nezákonnost takového postupu prý ředitelku minulý týden sám upozorňoval.

Ředitelka Helena Rögnerová se brání s tím, že nemá peníze ani na nové dluhy: „Můžeme zaplatit nejdříve v horizontu třiceti let.“ Zástupci Sanitasu, které někteří lékaři obviňují, že jejich neústupnost ohrožuje zdraví pacientů, vysvětlují, že návrh na konkurz nemocnice použili jako poslední prostředek, aby nemocnici donutili o dluzích alespoň jednat.

„Máme 960 věřitelů, nemůžeme pořád jednat s každým,“ krčí rameny motolská ředitelka.

Rozděl a účtuj

Všeobecná fakultní nemocnice se nepotýká s konkurzem ani s trestním oznámením, minulý týden ji ale ministerstvo zdravotnictví obvinilo, že loni neoprávněně investovala okolo sedmdesáti milionů korun, přestože neplatí za léky.

„Předělávali jsme elektřinu ze 120 na 220 voltů, jinak by nám nefungovaly některé modernější přístroje,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Daniela Jirkovcová a dodává: „Když v nejstarší nemocnici ve městě padá strop, tak ho musíte opravit, i kdybyste dlužili miliardu.

“ Připomíná také, že obě nemocnice jsou pod přímým dohledem ministerstva zdravotnictví, které musí všechny investice schvalovat a také je schválilo. Jirkovcová připomíná i nezáviděníhodnou situaci ředitelek obou nemocnic. Tlačí na ně ministerstvo, které po nich žádá snížení nákladů, a na druhé straně chtějí přednostové klinik peníze na své projekty.

Ředitelka Všeobecné Dana Kocourková považuje za hlavní příčinu všech dluhů to, že v její nemocnici se operují nejkomplikovanější, a tedy nejdražší případy. Navíc se v tak velkých nemocnicích „nedá nákladovost dobře uhlídat“. Ředitelka Kocourková má zřejmě pravdu – každá z obou gigantických nemocnic má více než dva tisíce míst pro pacienty a na dvě lůžka jednoho lékaře.

Nabízí se ovšem srovnání s téměř bezproblémovou vinohradskou nemocnicí, která má lůžek „jen“ něco přes tisíc, léčí ale stejně komplikované případy jako Motol nebo Všeobecná. Vinohradská ředitelka Zuzana Roithová dokázala také na rozdíl od svých kolegyň zrušit přebytečná lůžka, která nemocnici zatěžovala zbytečnými náklady.

Podle náměstka Aleše Dvouletého se osvědčil i vinohradský způsob zavedení tzv. „nákladových středisek“, což v podstatě znamená rozčlenění nemocnice na více dílů, z nichž každý hospodaří za své. Najít pro zadlužené nemocnice rozhodnější manažery, kteří by zrušili přebytečná lůžka a dali do pořádku účetnictví, je úkolem zřizovatele.

Podle Stráského náměstka pro řízení nemocnic Josefa Hellera ale ministerstvo neuvažuje o změně na nejvyšších postech: „Kdybychom teď odvolali ředitelky, tak se to už všechno zhroutí.“ Podle Hellera zatím stačí, že v nejbližších hodinách nastoupí v nemocnicích noví ekonomičtí náměstci. Na otázku, s čím ve špitálech začnou, odpovídá Heller obecným konstatováním: prý je nutné „hledat úspory“.

Podle sdílnějšího náměstka Dvouletého je zatím názor ministerstva takový, že se dluhy nemocnic rozhodně platit nemají – jinak se žádosti o mimořádné dotace začnou ozývat stejně razantně i odjinud. Ale i on má strach, že vláda ustoupí jako v případě krachujících zdravotních pojišťoven a několik miliard za pohledávky dodavatelských firem zaplatí ze státního rozpočtu.