Foto: Nemocnice Jihlava
Nemocnice Jihlava otevřela specializovanou ambulanci pro pacienty s problémy s močením. Nově jim poslouží urodynamická ambulance, která řeší funkční poruchy dolních cest močových u dětí a dospělých.
Nová ambulance je určená zejména pro pacienty s únikem moči nebo naopak pro ty, kteří mají potíže s vyprázdněním v případě neurologických onemocnění, včetně úrazů míchy.
„Pacienti s poruchou močení najdou v jihlavské nemocnici novou pomocnou ruku,“ slibuje mluvčí nemocnice Monika Zachrlová.
Podle ní je nová urodynamická ambulance jedinou v Kraji Vysočina. Velké části pacientů nabídne i provedení základního urodynamického vyšetření, takzvané uroflowmetrie. To je vyšetření, které neinvazivně hodnotí močení a měří jeho průtok.
Muži mají jednu kabinku, ženy druhou a data se elektronicky přenášejí. Lékař tak u počítače může obratem zjistit výsledky vyšetření.
Specializovaná poradna dispenzarizuje a léčí poruchy močení tam, kde základní urologická vyšetření nedokázala najít jejich příčinu.
„Tito pacienti obtížně močí, nemohou se úplně vyprázdnit a trápí je úniky moči. V nové ambulanci jim dokážeme pomoci,“ uvedl primář urologického oddělení Nemocnice Jihlava Jaroslav Ženíšek.
Nemocnice Jihlava zavedla i elektrostimulační léčbu
Současně s novou urodynamickou ambulancí Nemocnice Jihlava začala poskytovat také elektrostimulační léčbu problémů s močením. Pro tuto metodu zajistila vyškolený personál a je schopna elektrostimulační přístroj zapůjčit po zácviku i domů.
Podle lékařů se mnozí lidé za potíže s močením, ale i vyprazdňováním stydí. K lékařům pak přicházejí pozdě. Přitom platí, že mezi ženami a muži existuje významný rozdíl v typu obtíží.
U žen bývají mnohem častější potíže s únikem moči a také častějším močením, muže zase více trápí obtíže s vyprazdňováním. Lékaři upozorňují, že problémy většinou samy od sebe nezmizí a mají tendenci se časem i horšit.
Tedy hlavní problém spočívá v tom, že se lidé často trápí tím, co má své řešení. Stačí jen navštívit lékaře – specialistu.
Nemocnice Jihlava pořídila endoskop s ultrazvukem
Což potvrzuje mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová, která uvedla, že nová urodynamická ambulance se špičkovým vybavením, ale i obnova zařízení všech urologických ambulancí, vznikly z podpory vedení nemocnice a sponzorských darů. V celkové výši přesahující jeden milion korun.
–RED–
S rozumem to zvládneme, říká o boji s covidem ředitel jihlavské nemocnice
V Jihlavě to byla druhá zdravotní sestra v republice, která nemoci podlehla. „V tomto případě to bylo stoprocentní úmrtí na nemoc covid-19, bohužel. Osobně jsem ji znal od doby, kdy nastoupila po škole. Je neštěstí, že její dcera přišla v tak útlém věku o maminku,“ říká v rozhovoru ředitel a lékař Lukáš Velev. Jihlavská nemocnice je největší na Vysočině.
|
Bude chtít nemocnice její rodině nějak pomoci? Slyšela jsem o vzniku veřejné sbírky.Zaměstnanci naší nemocnice začali přispívat takřka okamžitě poté, co se o její smrti dozvěděli.
Následně se nám začali ozývat jednotliví dárci a další zdravotnická zařízení prakticky z celé republiky s tím, že by chtěli přispět.
Původně jsme chtěli založit transparentní účet na nemocnici, ale ukázalo se, že to je administrativně složitější, podléhá to různým procesům schvalování. Zkrátka, dlouho by to trvalo. My jsme ale chtěli zřídit účet co nejrychleji.
Nakonec jsme se domluvili s naší zaměstnankyní, kamarádkou zesnulé, že účet založí. A číslo tohoto transparentního účtu je 123-2932160257/0100. Od 25. listopadu je zveřejněné na webových stránkách nemocnice. Peníze poputují sedmileté Anetce.
Jak vnímají tuto nešťastnou událost zaměstnanci? Nebere jim to sílu chodit dál do práce s vědomím, že se mohou také nakazit a skončit podobně?Já jsem s nadsázkou říkal, že v nemocnici bude vše fungovat do úmrtí prvního zaměstnance. To se teď stalo a vůbec by mě nenapadlo, že to bude takto mladý člověk.
Ale chválabohu musím říct, že personál se stále drží. Ještě víc si uvědomili, že tato nemoc umí zabíjet a zabíjí bohužel i velmi mladé lidi. Sestřička, která na covid-19 zemřela, bojovala s nemocí velmi dlouho. Tajně jsme doufali, že to dopadne trochu líp.
Už když u nás ležela, zdravotníci si uvědomili, že riziko nákazy je stále velké, i když dodržují všechna platná nařízení.
Neměli jste, ať již v první vlně, či nyní, signály o tom, že by zdravotníci v obavách o svůj zdravotní stav či vzhledem ke svému věku chtěli opustit práci zdravotníka?Měli jsme takové případy na začátku podzimní vlny, ale jen v jednotkách případů. Bylo to u některých sester v předdůchodovém věku, které pracovaly na infekčním oddělení. Nejednalo se ale o žádný kolektivní úprk.
Zdravotní sestřička Kateřina byla jediným vaším zdravotníkem, který se ocitl kvůli covidu-19 na nemocničním lůžku v těžkém stavu?Měli jsme a máme stále řadu nakažených zdravotníků.
Ale v případě Kateřiny se jednalo o suverénně nejtěžší případ u zdravotníka a myslím, že i obecně patřil k těm nejtěžším případům, které jsme léčili, pokud jde o rozsah postižení plic a celkový stav. O dekádu starší člověk by nevydržel tak dlouho bojovat o život jako ona.
Měli jsme řadu zdravotníků, kteří měli různé spektrum potíží od lehkých až po středně těžké. Musím zaklepat, ale nikdo další na intenzivní péči nebo podpůrném dýchání zatím neskončil.
Kolik je nyní u vás nemocných zdravotníků? A jak zvládáte v omezeném počtu péči o pacienty? Před týdnem jste ani nevyužili pomoc Armády ČR, která by poskytla nemocnici deset vojáků.Aktuálně je na neschopence s covidem-19 nebo kvůli karanténě 90 zaměstnanců (údaje ze středy 25. 11. – pozn. red.). Jejich počet se snižuje.
Ve většině případů je u nich průběh nemoci bezpříznakový či lehký a po 10. až 13. dnu se vracejí zpět do práce. Tím, že se sestřičky nakazily v úvodu epidemie, se nám začaly poměrně brzy vracet. Proto jsme mohli zvládnout i ten následný vrchol příjmu nemocných. Pomohlo také to, že se omezila péče a některá oddělení se uzavřela.
Zlepšení personální situace bylo důvodem, proč jsme pomoc armády nakonec nevyužili.
Vstup do nemocnice v Jihlavě se stanem na odběr testů
Vnímáte na svých zaměstnancích vyčerpání?Špatné na tom všem je, že to je vlastně taková cesta bez výhledu. Alespoň zatím. Vlivem vládních opatření začíná počet nakažených klesat, a to tak, že uvažujeme o otevření některých oddělení pro plánované výkony.
Doufám, že zdravotníci si pak trochu oddychnou. Bojíme se, co udělá návrat dětí do škol a uvolnění opatření během Vánoc. Očekávám, že v druhé polovině ledna nastoupí třetí vlna. Jen nevíme, jak bude velká. Záleží na tom, jak budou lidé dodržovat opatření.
Chybou bylo sundat v létě roušky a také jejich zářijové odmítnutí.
Naťukl jste, že by se některá oddělení mohla vrátit do původního režimu. Která to budou?Nezastavili jsme samozřejmě neodkladné výkony a péči o onkologické pacienty.
Měla by se nově rozjet odložitelná kardiologická péče, jako je preventivní vyšetřování koronárních tepen, poruch srdečního rytmu a podobně. Navýšit by se měla i chirurgická péče. Vedle nádorů by se měly začít operovat pacienti, kteří by se neměli odkládat více, než je nezbytně nutné.
To jsou například lidé se žlučovými či močovými kamínky nebo někteří ortopedičtí pacienti. Vrátit se chceme i k dermatologické péči včetně lůžkové.
Samozřejmě budeme mít zatím celá dvě patra rezervovaná pro pacienty s covidem-19, a také pro ně vyhradíme celé infekční oddělení. Omezenou máme stále intenzivní péči, protože je na ní stále řada pacientů s covidem-19 v těžkém stavu.
Nemoc covid-19 přináší obecně vysoký počet úmrtí. Vím, že se zdravotníci setkávají se smrtí často, ale přece jen je teď tato frekvence častější. Jak zvládají tuto náročnou situaci a pomáhá jim třeba nějaký psycholog?Máme vyškolené krizové interventy.
Nemám informace o tom, že by tohle byl problém. Spíš personál na infekčním oddělení tři čtvrtě roku nepečuje o nikoho jiného než o lidi se zápalem plic při covidu-19. Medicína jim velmi zmonotónněla.
Když jsme po jaru uvolňovali, těšili se, že budou mít konečně pacienty s jinými diagnózami.
Počet nakažených celorepublikově klesá. Vy pozorujete, že se snižuje počet pacientů, a vláda chystá na Vánoce rozvolnění… Co si o tom myslíte?Parafrázuji Hamáčkovo „Spolu to zvládneme“ na „S rozumem to zvládneme“. Rozum je nejlepší rádce.
Pokud budou lidé rozumní, když budou chránit sebe a okolí, tak bude možné alespoň omezeně mít společenský život. Jsou to jednoduchá pravidla, která by se měla dodržovat – chránit si dýchací cesty, umývat si ruce, než si sáhnu do očí, obličeje nebo než začnu jíst.
Musím si být jistý, že ruce mám čisté.
Jak vnímáte obecně epidemická opatření, která vláda dosud navrhla? Udělal byste něco jinak?Na jaře udělali přesně to, co měli. Tím ale vznikl mylný dojem, že jsme covid-19 porazili a vygeneroval se problém nyní na podzim.
Po bitvě je každý generál, ale domnívám se, že kdyby se udělal krátký a úplný lockdown, bylo by to lepší než postupné utahování a povolování. Všichni se tváří, že zachraňujeme ekonomiku, ale tohle je spíš její trápení. Kdyby se vše najednou zavřelo na tři týdny či měsíc, ekonomika by se s tím vypořádala lépe.
V konečném důsledku bude vládní postup podle mě dražší než cílený, rychlý a včas indikovaný lockdown.
Vy sám jste si covidem prošel?Já jsem si nemocí neprošel, měl jsem jenom pozitivní ženu. To je sice v pořádku, když máte ženu pozitivní, ale nesmí to být na covid (směje se). Zbytek rodiny, a tedy i já, byl negativní.
Je zajímavé, že vím o rodinách, kde jeden člen koronavirus prodělal a zbytek ne. Čím to, když je virus tak infekční?Vím rovněž o řadě takových případů. Je toho ještě hodně, co o viru nevíme a věda to bude zkoumat. Může v tom být genetika nebo odezva imunitního systému.
To, co člověka ohrožuje na životě, není primárně virus, ale příliš silná imunitní reakce na něj. Imunita se zkrátka zblázní, a i když se v těle už žádný virus nemnoží, uvolňují se zánětlivé mediátory, které celkový stav komplikují. Problémem jsou také krevní sraženiny, které se při covidu-19 vytvářejí. Vznikají trombózy plicních kapilár – tedy v drobném krevním řečišti.
Tím se zničí plíce. Tyto reakce u ostatních virových infekcí neznáme, ne v takovém rozsahu.
Povězte, jaké postupy při léčbě covidové infekce vaši lékaři používají?Řídíme se samozřejmě platnými doporučeními společnosti pro infekční i intenzivní medicínu, doporučeními ministerstva zdravotnictví.
Léčba se celosvětově trvale vyvíjí a snažíme se reagovat na poslední léčebné trendy. Používáme kortikoidy, změnili jsme dávkování léčiv na ředění krve, takže teď ředíme preventivně krev, jako kdyby měli pacienti trombózu, tedy léčebnou dávkou.
Používáme kyslíkovou vysokoprůtokovovu nosní podporu dýchání (HFNO), jak je doporučeno. A pak tu jsou různé experimentální léky.
Hodně se mluví o léku Remdesivir. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala stanovisko, v němž nedoporučuje používat lék Remdesivir proti covidu-19.
Podle ní chybějí jakékoli důkazy, že přípravek zvyšuje šance na přežití pacientů s touto nemocí či že u nich snižuje potřebu plicní ventilace. Jaké vy s ním máte v Jihlavě zkušenosti?Zpočátku jsme tvrdili, že ten, komu jsme podali Remdesivir, zemřel.
Ale myslím si, a trochu to potvrzují i americké studie, že se Remdesivir indikuje špatně. Tento lék brání replikaci (množení) viru. Původně byl vyvinut na ebolu. Masivní replikace viru v organismu se týká prvních dnů při nakažení.
Kdyby se tento lék nasadil v této fázi, tak by možná mohl mít docela slušný účinek. Ale on se zpočátku dával ve fázi, kdy byli lidé už na hraně umělé plicní ventilace. Tam nemůžete čekat výrazný efekt.
Na covidovém oddělení jihlavské nemocnice
Věříte, že by virus mohl zmizet tak jako třeba ebola?Příroda nás umí překvapit. A to jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Ale osobně to považuji za velmi nepravděpodobné.
Přestal jsem tomu věřit ve chvíli, kdy se to začalo masivně šířit v USA. Jakmile už populaci zasáhne v tak velkém objemu, bude se to eliminovat velmi těžko.
Myslím, že skončí jako další virové onemocnění, třeba jako chřipka.
Co by mohlo virus zbrzdit? Věříte v očkování?Určitě. Zastavit by ho mohlo včasné podání protilátek, kdy virus zlikvidujete hned po vstupu do organismu. Zde jde o pasivní imunizaci.
Nebo budeme imunizovat aktivně, tedy podáním inaktivovaného viru či jeho části. Vytvoříme si vlastní protilátky a neumožníme viru, aby nás napadl.
To se pravděpodobně v populaci děje právě v podobě bezpříznakových osob, které virus zastaví imunitně na sliznicích, čímž nepronikne dál do buněk.
Rozhovor bychom měli zakončit něčím optimistickým, když jsme začínali nevesele…Musím říct, že máme jako republika štěstí v tom, že jsme nepodlehli reformním tlakům na redukci lůžek a nemocnic. Máme luxusní hospitalizační kapacitu.
Díky tomu jsme neviděli to, co v Itálii, kde byli nemocní na chodbách nebo čekali s kyslíkem na parkovištích, až se uvolní lůžko. Také úroveň poskytované péče je tu velmi vysoká. A do třetice – věřím v sílu a účinek očkování.
Myslím, že již v příštím roce bude více vakcín z různých zdrojů a budeme moci naočkovat minimálně kritickou infrastrukturu.
Nemocnice Jihlava obnovila návštěvy dnes, další krajské nemocnice se přidají
pondělí, 17. května 2021, 17:08
Nemocnice Jihlava dnes po jednání krizového štábu obnovila možnost návštěv. Budou možné po předchozí konzultaci u pacientů hospitalizovaných déle než pět dní.
Prvním návštěvním dnem v Nemocnici Pelhřimov a Třebíč bude středa. Novoměstská nemocnice na Žďársku obnoví návštěvy o týden později. Nemocnice v Havlíčkově Brodě zatím návštěvy nepovolila.
Možnost vyhodnotí po tomto týdnu, řekly mluvčí nemocnic.
Všechny návštěvy budou muset prokázat svůj negativní test na covid-19, dokončené očkování proti němu, od kterého už uplynulo alespoň 14 dní, nebo to, že nákazu v uplynulých 90 dnech prodělali.
Podle mluvčí Nemocnice Jihlava Moniky Zachrlové se obnovení návštěv netýká porodnice, ke je hospitalizace většinou čtyřdenní. K pacientovi bude smět jen jeden člověk nejvýše na půl hodiny, přesné dny nebo hodiny návštěv stanovené nejsou.
Havlíčkobrodská nemocnice se podle mluvčí Petry Černo zatím vrátila k zákrokům, které nevyžadují dlouhou hospitalizaci, návštěvy tak nejsou nezbytné. U dlouhodobě hospitalizovaných pacientů se už dřív možnost návštěv řešila individuálně. Nemocnice v tom zatím bude pokračovat.
Pacientů s covidem-19 má nyní 20, pět z nich je na umělé plicní ventilaci. „Ano, jsou to počty nižší, ale chtě nechtě jsme se prozatím rozhodli zákaz návštěv nerušit,“ řekla Petra Černo.
Pro pacienty s covidem-19 je nyní určeno infekční a plicní oddělení a stanice oddělení ARO.
Obnovení plánovaných operací
Nemocnice Třebíč má nyní 18 pacientů s covidem-19, z toho jsou dva na jednotce intenzivní péče a jeden na umělé plicní ventilaci na oddělení ARO, řekla mluvčí Jitka Mácová. Třebíčská nemocnice umožní stejně jako nemocnice v Pelhřimově návštěvy ve vyhrazené době ve středu a v neděli.
Pelhřimovská nemocnice je nyní bez pacientů s covidem-19 ve vážném stavu. Na standardních lůžkách se léčí osm nakažených. Vyhrazené je pro ně oddělení Covid 3 s 21 lůžky, řekla mluvčí Alexandra Knapová.
Nemocnice zatím umožňovala návštěvy jednou týden v léčebně dlouhodobě nemocných, na ostatních odděleních byly po konzultaci s ošetřujícími lékaři.
„Ale vesměs jsme návštěvy nepouštěli, muselo se jednat o opravdu vážný stav,“ řekla Alexandra Knapová.
Pelhřimovská nemocnice dnes obnovila plánované operace na třech sálech, čtvrtý je vyhrazený pro akutní případy. „Do dnešního dne jsme jeli v režimu sálů dva plus jedna, tři plus jedna je standardní režim,“ řekla Knapová. Zatím uzavřené zůstává rehabilitační oddělení.
Na plánovanou operaci v Jihlavě čeká 1000 lidí
V Nemocnici Nové Město na Moravě je od dneška připraveno na operace pět anesteziologických týmů a od 31. května se nemocnice vrátí k běžnému režimu s šesti týmy, řekla mluvčí nemocnice Tamara Pecková.
Všechny operační týmy už si začínají zvát pacienty k plánovaným zákrokům. Odklad péče se u některých negativně projevil. „Nálezy po roce vypadají hůř.
Jsou potřeba složitější zákroky, než se před rokem plánovalo,“ řekla Tamara Pecková.
První návštěvy bude novoměstská nemocnice pouštět 26. května, návštěvními dny budou středa a neděle. Pacientů s covidem-19 má nemocnice hospitalizovaných 22. „Dnes se začalo vyklízet poslední covidárium, které jinak není, což byla chirurgie 3,“ řekla Pecková.
V Nemocnici Jihlava je v provozu i následná rehabilitace, zatím se k výkonům zvou ti, kteří měly původně termín operace naplánovaný na podzim. Na plánovanou operaci čeká asi 1000 lidí, řekla mluvčí Zachrlová. V nemocnici je nyní 12 pacientů s covidem-19, jeden z nich je ve vážném stavu.
Návštěvy nebyly v nemocnicích až na výjimky kvůli koronaviru možné téměř rok.
Nemocnice zdarma zkontroluje znaménka
Dana Křížková
Webeditor~ka
Napište mi
Prevence je základ. Nemocnice Jihlava proto pro zájemce připravila na úterý 19. listopadu akci s názvem Den zdraví pro veřejnost.
Na Den zdraví odborníci poradí, jak si správně mýt ruce. | Foto: Deník/ archiv
Lidé si v nemocnici budou moci nechat změřit tlak, cholesterol nebo se správně naučit mýt si ruce. Lékaři také budou kontrolovat znaménka. To vše zdarma.
„Touto akcí chceme upozornit na důležitost prevence a odpovědnost každého z nás za své zdraví.
Chodit k lékaři na preventivní prohlídky rozhodně není zbytečné, a to by si lidé měli uvědomit,“ řekla náměstkyně ošetřovatelské péče jihlavské nemocnice Jarmila Cmuntová s tím, že lidé procházející kolem stánků Dne zdraví pro veřejnost by se na pár minut mohli zastavit a zkontrolovat svoje zdraví.
V modré chodbě, spojující interní a diagnostický pavilon nemocnice, budou připraveni zdravotničtí pracovníci. Kuřákům se bude měřit oxid uhličitý v plicích a nabídnuta jim bude pomoc Poradny pro odvykání kouření.
Epidemiologická sestra ukáže, jak si správně umýt a vydezinfikovat ruce, a vysvětlí, proč je správné mytí rukou důležité. Měřit se bude také hodnota glykémie.
Zástupci Státního zdravotního ústavu určí zájemcům výši cholesterolu.
Na místě bude také stánek Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Zde budou měřit krevní tlak a vypočítají BMI a seznámí zájemce se všemi preventivními programy, které zcela jistě stojí za zmínku ve vztahu k odpovědnému přístupu každého z nás ke svému zdraví,“ doplnila mluvčí nemocnice Monika Zachrlová. Na kožním oddělení zájemcům vyšetří znaménka.
Den zdraví po veřejnost se bude v Nemocnici Jihlava konat příští úterý mezi 9. a 13. hodinou. Zdravotníky najdete v přízemí, v modré chodbě spojující interní pavilon nemocnice s diagnostickým.
17.11.2013
- nemocnice,
- zdraví,
- Lékárenský komplex Jihlava,
- veřejnost,
- Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,
- Státní zdravotní ústav,
- Jihlava,
- lékař,
- oxid uhličitý,
- krevní tlak,
- kouření
Premiér Babiš nás svým populismem dostal na hranu katastrofy, říká Lukáš Velev, ředitel Nemocnice Jihlava – G.cz
Kraj Vysočina s nákazou novým koronavirem a onemocněním Covid – 19 aktuálně opravdu bouje na čele onoho smutného pelotonu. A čísla zatím klesají jen pomalu. Nemocnice v Pelhřimově a Třebíči požádaly o pomoc armádu, ta jihlavská svůj původní požadavek nakonec stáhla.
Situaci zvládají, i když to samozřejmě lehké není. Ředitel nemocnice Lukáš Velev je nejen manažer, ale také chirurg, takže provoz „své“ nemocnice opravdu zná. V jejím čele stojí 11 let.
Už po krátkém povídání s tímto rázným lékařem vám hned dojde, že se rozhodně nebojí ozvat a problémy pojmenovat.
Již na jaře, když se nákaze začala republikou šířit, nahlas poukázal na to, že vše potřebné – míněno tím ochranné pomůcky – se výrobně přenechalo Číně a ta si z toho udělala kšeft. A pro ostrá slova nejde daleko ani dnes, což potvrdil i v rozhovoru, který Géčku poskytl.
Hledáme cestu
Na začátku října se rozvířila diskuze, že se u vás v nemocnici lékaři musí rozhodovat, koho z pacientů napojí na plicní ventilaci a koho nikoli – tuto informaci zveřejnil na sociálních sítích jeden z anesteziologů. Vy jste ji ale dementoval. Jaká je situace v jihlavské nemocnici nyní, zhruba po měsíci a půl? Kolik lidí máte na JIP, kolik lidí je ve vážném stavu a potřebují plicní ventilaci?
K tomu dementování – jen jsme vysvětlili, jak to kolega myslel. Trochu nešťastná byla paralela s věkem. Šlo samozřejmě o lidi, jejichž celkový stav byl většinou vlivem ostatních onemocnění takový, že nemělo eticky smysl poskytovat intenzivní péči. Že bychom řešili koho na ventilátor ještě dát a koho ne, nebo kde to má smysl, tak to chvála bohu nenastalo. A budu rád, když to tak zůstane.
Jinak nyní se díky přijatým opatřením a disciplíně spoluobčanů situace zklidňuje. Doufáme, že to bude trend. Jestli jsme měli na začátku listopadu přes 120 hospitalizovaných s Covid-19, nyní jsme klesli na cca 60 osob, z toho kolem 10 v intenzivní péči.
S ventilacemi je sto složitější, trendem je pacienty udržovat na neinvazivní ventilaci (NIV), včetně vysoko průtokové nosní oxygenace. Tam máme aktuálně 8 pacientů, 2 jsou na klasické řízené ventilaci.
To je ale stále dost vysoké číslo, které omezuje běžnou činnost nemocnice.
Je lůžková kapacita nemocnice v Jihlavě v současnosti dostatečná?¨
Nyní ano. Ale jak jsem psal stále za cenu omezení provozu. Hledáme cestu jak současného „uvolnění“ využít pro standardní provoz.
Jeli jsme na hraně a mejdan nekončí
Bohužel, v minulých dnech zemřela s onemocněním Covid-19 jedna vaše zdravotní sestra. Kolik nakažených zdravotníků nyní máte? Ohrožuje to chod nemocnice a tím pádem dostupnost zdravotní péče?
To je velmi smutný příběh, po té ženě zůstaka sedmiletá holčička. Nyní pro ni připravujeme veřejnou sbírku. Spontánně se nám ozývají lidé, kteří chtějí přispět. Předpokládám, že nejpozději příští týden by měl být transparentní účet sbírky přístupný. Aktuálně máme 122 zaměstnanců nakažených SARS-CoV-2, část z nich má onemocnění Covid-19, část je bez příznaků.
Zdá se, že se povedlo křivku nákazy oploštit. Pociťujete to i vy v nemocnici?
Ano, to vyplývá z předchozích odpovědí. Jen bychom byli rádi, kdyby to byl trend. Velmi se obáváme návratu dětí do škol.
Z počátku jsme měli většinu zdravotníků nakažených v komunitě a většina z nich byla maminky nakažené od dětí. Děti jsou prostě superpřenašeči. Druhá obava se týká Vánoc a Nového roku.
Už jednou nás vládní populismus, snaha být oblíbený, dostal na hranici katastrofy. Bojíme se, že se nepoučili ani politici, ani spoluobčané.
Dostali jste se v minulých dnech do situace, kdy jste vnímal, že jste opravdu na oné pomyslné hraně?
Určitě. Byl to začátek listopadu a následujících cca 10-14 dní, kdy jsme jeli „po hraně nože“, naštěstí jsme nepřestřelili. Ale jinde takové štěstí neměli. A nevíme, co nás čeká dál. Mejdan nekončí.
Fungovala a funguje „mezinemocniční“ pomoc? Nebo jste zvládali a zvládáte se o pacienty z vaší spádové oblasti postarat sami? Jak velká je vlastně vaše spádová oblast?
Bohužel jsme zjistili, že akutních lůžek a zejména lůžek intenzívní péče není nadbytek. Jak tvrdili mnozí politici a zdravotničtí reformátoři. Takže jsme většinově zajišťovali každý svůj sektor. Ale když bylo třeba, pomohli jsme si.
Vládu a premiéra nechápu
Domníváte se, že jsme opravdu za vrcholem covidové epidemie a dalo se tomu všemu předejít například rychlejším zavedením ostřejších restrikcí? Jak vlastně hodnotíte kroky státu? Je rozumné, že v této době máme během krátké doby již třetího ministra nyní absolutně klíčového resortu?
Současnou vládu absolutně nechápu. Zejména premiéra Andreje Babiše, který nás svým populismem a touhou po „lajcích a komentech“ dostal na hranu katastrofy. Jen si vzpomeňme, jak donutil bývalého ministra Adama Vojtěcha zmírnit plánovaná a správná opatření z obavy o volební výsledek. Když pak bylo „horko“, zmizel a téměř nebyl a není vidět.
Odvolání ministra Romana Prymuly bylo nesmyslem. I ten jejich pseudodůvod. Jen odhaluje v jaké zemi žijeme, a jak uvnitř politiky zuří mocenský boj. Epidemie, neepidemie. Životy lidí politiky nezajímají. Jen vlastní politické přežití. A rozhodně není líp. A nebude s populistou v čele.
Skoro se chce říct, že neumíráme jen na Covid, ale také na populismus.
Jak se díváte na současné rozvolňování, které se bude řídit podle nového protiepidemického skóre?
Už jsme viděli „semafor“, chytrou karanténu, e-roušku a upřímně žádný velký efekt. Podle mého PES má jen tu výhodu, že se spojuje s obecně oblíbeným souputníkem člověka. Snad se pletu.
Musela jihlavská nemocnice výrazně omezit jinou než „covidovou“ péči?
Ano a zásadně, řešíme zatím jen to, co nesnese odklad, zejména onkologickou a jinou závažnou léčbu. A jsme rádi i za to.
Dá se to, co se nyní odehrává kolem nás k něčemu přirovnat? Inovovali jste například plány krizové připravenosti nemocnice?
Teď není čas. Stávající plán zafungoval. Jen nastaly problémy, který přináší až ostrý provoz. A tyto problémy se těžko naplánují. Až se vše zklidní, zapracujeme zkušenosti, které jsme nasbírali. Takže inovace jistě bude.
Dovolíte si predikovat, jak se bude situace dále vyvíjet a kdy se chod vaší nemocnice vrátí do normálu?
Dříve než v pozdním jaru zlepšení neočekávám. Spíše střídavé uvolňování a utahování. Jak v komunitě, tak v nemocnici. Budeme taková „Nemocnice na kolečkách“. Jen snad nepřestřelíme tu hranu.
Trochu jsem upravil vládní heslo na „S rozumem to zvládneme!“ Rozum je vždycky nejlepší vůdce v životě, nemocnici i politice. Kéž by se do té politiky vrátil. Už dlouho jsme jej neviděli.
Přeji všem hodně zdraví a nebo jen opravdu lehkou nemoc.