Varicella neboli plané neštovice jsou infekční chorobou. Způsobuje je takzvaný varicella-zoster…
Dobry den, mam dotaz… Mel jsem par sexualnich partnerek, vse bylo s ochranou az na oralni sex…ten vzdy probihal bez ochrany…Takze se chci zeptat zda je mozne se nakazit HIV i oralnim sexem… protoze nyni se mi objevil pasovy opar na zadech,zdam se sam sobe malatnejsi a bez energie,i se mi nyni… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, pokud by byla partnerka HIV pozitivní a měla by v ústech otevřenou ranku, nákaza by možná… Celá odpověď
Dobrý den ,dcera má od středy nestovice, má asi tak 10pupinku větších a zbytek jen opravdu malých. Je bez teplot. V pondělí jsme měli odjíždět do ozdravovny. Může jet ,až nebude infekcí? Nebo máme počkat delší dobu? Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den Jano, Vaše dcera je infekční, tedy potenciálně nebezpečná pro ostatní děti až do chvíle, dokud… Celá odpověď
Dobrý den, včera se mi na obličeji udělali menší pupinky, tak sem chtěla odstranit, jenže mi natekli a nakonec se mi na obličeji udělalo tohle, fotku posílám. Mám to i na rukách, nohách a intimní části jen povrch. Vždycky to vypadá jak bedar, ale nakonec se z toho udělá strup a boli to. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, podle mně máte plané neštovice, ale chtělo by to vidět alespoň jeden puchýřek, ještě před… Celá odpověď
Dobrý den,prosím o radu zda může jít o neštovice?Syn chodí do druhé třídy a spolužačka byla doma od 18.5.2017 potvrzené neštovice.Dnes tedy 24 den inkubační doba.Máme rýmu,teploty kolem 37,1 a pupínky viz.foto.Předem děkuji za odpoved a přeji krásný den. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, ne, na fotkách, které jste zaslala nejsou patrné projevy planých neštovic. Rýma a teplota… Celá odpověď
Dobrý den chci se zeptat co mám udelat když dcera ma neštovice a pritelkyně je nemela. A dceru ma hlidat babička ale přitelkyně má strašný strach že i když tu už dcera nebude tak že je chytí. Co stím prosím poradte Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, pacient s planými neštovicemi je nakažlivý 2 dy před výsevem puchýřků a do vytvoření poslední… Celá odpověď
Dobrý den, dcera (15měsíců) byla v kontaktu s holčičkou, která na druhý den dostala neštovice. Vím, že se mohla nakazit a že je inkubační doba 21dní. Chtěla sem se spíš zeptat,zda můžeme ven mezi deti v inkubační době? Díky za odpověď Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den Aneto, spíše než o medicínskou otázku se jedná o morální záležitost. Samozřejmě, že v době… Celá odpověď
Dobry vecer,dcera 15m ma nestovice ale ma je i na ploskach nohou i na.dlanich. cetla.jsem.ze tam.se vetsinou nevyskytuji ikdyz to vypada jako nestovice. Muze to byt teda neco jineho? Prikladam foto. Dekuji za odpoved Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, i když to skutečně není typická lokalizace pro výsev puchýřku u varicelly, je to možné, postupujte… Celá odpověď
Můj vnuk má plané neštovice 6 den už jsou zaschlé mohu je přenést domů i když jsem je v dětství již měla?Manžel je ještě neměl děkuji Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, v době zaschnutí puchýřků už je infekčnost malá a infekční je osoba prodělávající onemocnění…. Celá odpověď
Dobrý den,byla jsem s dcerou u jejího praktického lékaře,kde jsme byly cca hodinu v čekárně s chlapcem,který měl plané neštovice.Chtěla jsem se zeptat,jaká je pravděpodobnost,že se nakazila?Ptám se proto,že za 14 dní má být očkována proti meningokokovi typu C.Bylo by toto očkování rizikové těsně před… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, Kateřino, určité riziko nákazy je, i když z dotazu není jasné,v jaké fázi chlapec výsev… Celá odpověď
Dobry den. Asi tri roky mam celorocne,trvalou rymu. Domnival jsem se,ze se starsim vekem prisla nejaka alergie a nijak jsem to neresil. Na sklonku lonskeho roku u mne propukl pasovy opar a s uzivanim antivirotika „Herpesin“ se ztratila i ryma. Tento stav vydrzel asi do konce unora-ted je ryma zpet. Otazka:… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, Herpesin je lék ze skupiny antivirotik- tj. působí proti virům (konkrétně proti virům způsobujícím… Celá odpověď
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Před půl rokem jsem měla na lopatce cca.8 pupenů ve dvou řádcích pod sebou.Praktická lékařka při pohledu řekla, že to byl pásový opar. Přeléčila mě lékem Herpesan. Nyní po půl roce se mi a lopatce udělaly 3 pupeny, na druhé lopatce jeden a na boku 3 pupeny ohraničené… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, pásový opar se neprojevuje pupeny,ale drobnými puchýřky-jako neštovice a je vždy na jedné… Celá odpověď
Dobry den ,chtela jsem se zeptat jsem 19+1tt a prisla jsem do styku s bratrem ,ktere mu vecer co jsem odjela domu naskocily nestovice .Dlouho jsem s nim v mistnosti nebyla .Chtela jsem se zeptat zda hrozi miminku vady kdyz jsem jeste nestovice neprodelala.dekuji Lucka Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, plané neštovice (varicella) patří mezi nejčastější dětská infekční exantémová onemocnění…. Celá odpověď
Dobrý den, jsem ve vysokém stupni těhotenství, zbývají mi 2-3 týdny do porodu. Nejlepší kamarádka mé dcery má plané neštovice, byly v kontaktu, ale dcera je prodělala v 10ti měsících věku. Mám ještě dva syny, 7 let a rok a čtvrt, kteří neštovice neměli. S tou kamarádkou také přišli do styku v inkubační… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
dobrý den, myslím že se zbytečně stresujete, novorozenec by měl být chráněn vašimi vlastními protilátkami… Celá odpověď
Odpovídá lékař:
Očkování v období inkubační doby neštovic není vhodné, protož již nedokáže propuknutí infekce zabránit…. Celá odpověď
Dobrý den. Měla bych dotaz. Me deti pred 9 dny prisli do styku s nestovicemi. Moje mamka plane neszovice nemela a neni ani proti pravym nestovicim ockvana. Jak moc je to pro ni nebezpecne? Dcera odedneska teploty okolo 38. Mame prerusit kontakt s mamkou radeji? Je ji 47let. Dekuji Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, pokud maminka neštovice neměla, je rozumné se nákaze vyhnout, průběh u dospělých může být… Celá odpověď
Dobrý den, na těle se mi objevují malé svědivé puchýřky, které když zmáčknu, tak z nich vyteče bezbarvá vodička. Nejvíce jich je na rukou, stehnech, hýždích a bocích. Nejvíce svedi večer, když jsem v posteli. Trápí mě to už asi dva týdny a mám pocit ze přibývají. Chtěl bych se zeptat na radu, jak postupovat…. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, dle Vašeho popisu a foto si myslím,že by se mohlo jednat o neštovice.Ty se typicky projevují… Celá odpověď
Dobry den, moc vas prosim o radu, jsem uz zoufala a nevim co delat. Vse zacalo na konci listopadu….Synovi (momentalne 22 mesicu) se udelal na obouch pazickach pupinek, nebyl zahnisany, proste jen pupinek. asi tyden se nic nedelo a pak se pomalu zacal zvecovat do prostoru. zrovna jsme se chystali do… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Gito, vzhledem k tomu, že se jedná o dítě, problém je už takto dlouhodobý a léčba neúšpěšná si netroufnu… Celá odpověď
Odpovídá lékař:
Bohužel, podle fotografií nelze úplně stoprocentně stanovit diagnosu, ale podle vašeho popisu bych se… Celá odpověď
Dobrý den. Dne 17.1. můj ročnil bratranec dostal plané neštovice. Po 4ech dnech nás navštívil a denně docházel k nám kvůli hlídání. Ve stejně místnosti jsem s ním bývala ale snažila jsem se, abych po něm nepila atd…neštovice jsem ještě neměla a dneska je to 2 a půl týdne od jeho nákazy a mě vyrašily… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den Veroniko, vzhledem k tomu, že jste neštovice neprodělala je infekce velice pravděpodobná…. Celá odpověď
Dobrý večer,v dětství jsem pláně neštovice prodělal v těžké formě s horečkami je mi 39let,v práci jsem byl celý den s kolegou který neštovice dostal od dětí tak se chci zeptat pokud jsem já imunní mohu nakazit někoho doma v rodine? Děkuji za odpověď Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, nemůžete, pokud jste byl v kontaktu na nakaženým, uplatnili se Vaše paměťové protilátky třídy… Celá odpověď
Dobrý den asi před 10 dny se mi na ohanbí udělal tento flek který nejprve vypadal jako malinké puchýřky které se pozdeji změnili v toto místo je velmi bolestivé ne na dotek ale pocit zduření celého ohanbí a bolest při stlačení při ohnutí či tlak od oblečení o co by se mohlo jednat? Děkuji Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, vzhledem k foto-dokumentaci a dle Vašich příznaků si myslím,že se bude jednat o pásový opar-je… Celá odpověď
Dobrý den , chci se zeptat . Objevil se mi červené pupinky na rukou nohou břichu i zadku . Mají bílou hlavičku a když je zmáčknu vytika Vodička a stipe to. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, vzhledem k tomu,jak pupínky popisujete,tak se jedná spíše o drobné puchýřky/pokud vytéká… Celá odpověď
Dobrý večer, udělali se mi na pravém prsu červené vystouplé flíčky a na levem rameni maly cerveny flicek a nevím, co To znamená, hrozně to Švédi a celkové me svedi i břicho, zada a tak, ale tam nemám flíčky. Nikdy jsem neměla alergickou reakci nebo tak 🙂 přidává fotografii. Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den. Vyrážka může mít řadu příčin, může se jednat o virový původ – opar, neštovice a může se jednat… Celá odpověď
Dobrý den,nevim zda kdy jsem byla mala,jestli sem prodelala plane nestovice,kde bych to jistila,prave jsem v 7tt tehotenstvi a mam obavy dekuji predem za odpoved Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, zda máte protilátky proti planým neštovicím ( tedy máte obranyschopnost ), lze zjistit odběrem… Celá odpověď
Dobrý den, chtěla bych se zeptat. V pátek jsem seděla v metru a přistoupila tam paní s malým cca 5ti letym klukem a sedli si přímo vedle mě. Ten kluk byl nevychovaný,pořád do mě kopal a strkal i přesto, že jsem mu rázně řekla, ať toho nechá. Potom začal hrozně kašlat, schválně přímo na mě s dokořán… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, kapénkovou infekcí, jako jsou běžné virové a bakteriální infekce dýchacích cest nebo plané… Celá odpověď
Dobry den, memu priteli se pred tydnem objevilo asi 5 aftu v ustech a tenhle tyden se udelal i me jeden na spodni strane rtu. To me tolik neznepokojovalo, ale dnes v noci se mi udelali po tele(ruce, prsty, nohy, dekolt) cervene pupinky, ktere bud svedi a nebo pri doteku boli, zdaji se mi vodnate, ale… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, bohužel, přiložené fotografie nejsou moc přehledné a nejsem schopná z nich jednoznačně říct,o… Celá odpověď
Dobrý večer, prosím o radu. Mé sedmileté sestře se udělalo pár pupínků na těle. Na čele po pár dnech zmizely, nyní přetrvávají na dolních končetinách. Svědí a bolí. Dětská lékařka konstatovala, že se jedná o štípance od hmyzu. Myslíme si, že to jsou spíše neštovice. Tak se chceme presvědčit. Předem děkuji… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den. Podle fotografie bych řekla, že o neštovice se nejedná. Nevím jak s poštípáním hmyzem. Já… Celá odpověď
Odpovídá lékař:
Dobrý den, také bych se spíše přikláněla k tomu poštípání. Inkubační doba planých neštovic je 21 dnů,… Celá odpověď
Dobrý večer,už delší dobu mě trápí můj duševní stav.Na začátek bych chtěl dodat,že chodím k psycholožce i psychiatrovi a beru antidepresiva a neuroleptika,nechápu proč neuroleptika.Byl jsem v PN Kroměříž kvůli malému pokusu o suicidium-předávkování prášky.Již předtím jsem začal chodit k psychiatrovi… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
zdravím vás… a prosím vás, samozřejmě ve vašem věku je všechno velmi intenzivní a náladové, to je vcelku… Celá odpověď
Dobrý den, mám na Vás dotaz. Mám dvouletého syna. Nebere žádné léky a nikdy nebyl nemocný,jen párkrát lehká rýma. Asi před měsícem a půl dostal spálu ( dostal ATB – druhý den byl dělaný výter z krku a nic se nenašlo -atb bylo dobráno ). Vůbec netuším kde ji dostal chodíme ven spolu do přírody a jednou… Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den Adélo dnes ještě jednou, neštovice bych stejně jako Vy vyloučila, ani bych nedávala do souvislosti… Celá odpověď
Odpovídá lékař:
Dobrý den, nejprve ke spále. Spála je bakteriální streptokoková infekce, při výtěru z krku (který musí… Celá odpověď
Dobrý den, dá se chytit pásový opar bez přímé návštěvy nemocného – pouze z dotyku s věcmi které používal při začátku onemocnění. Děkuji Friml Zobrazit více
Odpovídá lékař:
Dobrý den, pásový opar nelze jak píšete chytit. Původcem infekce je virus Varicella zoster virus (VZV),… Celá odpověď
Křeče při horečkách neboli febrilní křeče se objevují hlavně u malých dětí. Jsou spjaty…
Plané neštovice jsou běžným onemocněním dětského věku. Dostat je lze ale i v dospělosti…
Jeden virus, dvě nemoci. Nepříjemné neštovice i bolestivý pásový opar má na svědomí viník…
Pásový opar je neurologické onemocnění, které obvykle začíná jako pálení nebo bolest na…
Hlavně pásového oparu se bojí mnoho nejen starších lidí. Teď je tu možnost, jak se před…
Pásový opar dokáže pořádně zkomplikovat život. Nejen svými projevy během samotného onemocnění,…
Plané neštovice jsou vysoce infekční onemocnění rozšířené hlavně v dětském věku. Těžší…
Pásový opar je virové onemocnění, které se projevuje rozsevem bolestivé vyrážky a puchýřů…
Nikdy jste na čísla a procenta moc nebyli? Věřte, že v momentě, kdy jde o zdraví, začnou…
Pásový opar je virové onemocnění, které se projevuje nepříjemnou a bolestivou vyrážkou….
Snad každý z nás už netrpělivě vyhlíží příchod léta – období, které přímo vybízí k tomu,…
Herpes zoster neboli pásový opar je bolestivé virové onemocnění, které častěji postihuje…
Jaký je rozdíl mezi neštovicemi a pásovým oparem a co mají naopak společného? Hrozí neštovice…
Každý rodič tuto situaci jistě zná. Ráno jdete vzbudit svého malého školáka a v posteli…
Od roku 2009 žije ve městech více než polovina světové populace. Někteří do měst utekli…
Přese všechny problémy si české zdravotnictví ve srovnání se svými evropskými „kolegy“…
V dětských kolektivech se všechny druhy infekcí přenášejí neobyčejně dobře. A protože…
Plané neštovice u dětí mohou být komplikovány jak lokálními, tak i systémovými bakteriálními…
Jeden flíček na kůži, který sice svědí, ale vám se zdá zbytečné s ním obtěžovat lékaře….
Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které postihuje 10–20 procent malých…
Hlavním cílem při léčbě juvenilní idiopatické artritidy je umožnit dítěti, aby vedlo co…
K takzvané adopci na dálku lze přistupovat různě. Pro mnoho lidí představuje jednoduše…
Alergie, pokud není léčena, ovlivní průběh řady infekčních onemocnění. Obecně lze říci,…
Alergie znamená přehnanou imunitní reakci organizmu na látky z okolního prostředí, které…
Screening na vrozenou kataraktu je jednouché vyšetření, které má odhalit známky šedého…
Ekzém není jen nepříjemný, může být i nebezpečný. Třeba v případě, že jeho léčbu zkomplikuje…
Jak poznat neštovice, ekzémy nebo smrtelnou meningitidu? Velký přehled dětských nemocí s vyrážkou
„Vyrážka (exantém) bývá poměrně častým příznakem virových či bakteriálních onemocnění zejména u dětí. V pediatrii rozlišujeme 6 základních infekčních onemocnění, která jsou vždy provázena vyrážkou,“ říká dětská lékařka MUDr. Dana Nedělková. U některých dalších nemocí vyrážka může, ale nemusí být průvodním jevem.
„Jde například o adenovirózy, infekce „ruka, noha, ústa“, herpetické infekce a podobně, dále závažné choroby bakteriálního původu spojené se septickými stavy, jako jsou například meningokoková sepse či erythema nodosum (zánět podkoží), a vedle toho pak autoimunní onemocnění, kterých je dlouhá řada a jejich frekvence vzrůstá,“ dodává dětská lékařka.
TIP NA VIDEO: Jak neštovice probíhají a co platí na puchýřky? To se dozvíte ve videu.
• VIDEO Videohub
„Pokud se vyrážka objeví po konzumaci nějaké potraviny či po slunění, můžete ke zmírnění svědění podat léky proti alergii či pokožku namazat například Fenistilem či Psylo-balzámem,“ radí lékárnice Pavla Horáková z Lékárna.cz.
„Pokud se s vyrážkou objeví i teplota či horečka, tuhnutí šíje, zduřelé uzliny, dušnost, zvracení, průjem či velká únava, vyrážka se slévá do větších celků či neznáte příčinu vyrážky, navštivte s dítětem co nejdříve lékaře,“ doporučuje farmaceutka.
Vše o neštovicích u dětí čtěte zde.
Infekční exantémová onemocnění se vyskytují většinou v předškolním věku. V době nástupu do kolektivu je častá spála, neštovice, pátá nemoc, pro kojence a malá batolata je pak typická šestá dětská infekční nemoc.
„Proti spalničkám a zarděnkám jsou děti v Česku povinně očkovány, takže tyto nemoci se vyskytují výrazně méně,“ upozorňuje doktorka Nedělková.
Většina onemocnění spojených s vyrážkou je nakažlivých již před prvními příznaky – například plané neštovice, zarděnky i spála.
Přehled dětských nemocí, které doprovází vyrážka:
Plané neštovice
Na první příčce žebříčku nežádoucí popularity dětských nemocí stojí bezpochyby plané neštovice. Do dospělého věku je prodělá téměř každý člověk. Jejich původce, virus varicella zoster, patří mezi vysoce agresivní. Infekce planými neštovicemi se šíří vzdušnou cestou.
Nejčastěji dítě onemocní v dětském kolektivu (školka, škola). Zhruba 2–3 týdny po nakažení se na tělíčku dítěte začnou vysévat drobné červené silně svědící puchýřky naplněné tekutinou. Nejčastěji je najdete na krku, za ušima, na obličeji, ve vlasech a postupně se přelévají na celé tělo.
Někdy se objeví i v ústní dutině.
Tím to ale nekončí: Výsev puchýřků probíhá ve vlnách, takže na těle dítěte objevíte zároveň puchýřky nové, svědící a plné tekutiny, společně s těmi, které se již od středu odlupují a „vylupují“, přičemž se zároveň zvětšují a tvoří se na nich stroupek. Akutní stadium nemoci, spojené s nechutenstvím a zvýšenou nebo vysokou teplotou, obvykle odeznívá společně s posledním vyloupnutým stroupkem asi 10. den.
V tomto období také dítě přestává být nakažlivé pro ostatní a zároveň získává celoživotní imunitu vůči této nemoci. Jedna zrada tady ale přece jenom je: Virus v těle přebývá v „zakuklené“ podobě a za pro něj příznivých okolností se může projevit jiným druhem vyrážky – velmi bolestivým a nepříjemným pásovým oparem. K tomu může dojít i za mnoho let.
Meningitida – když jde o život
Meningitida začíná jako chřipka, alespoň podle příznaků. Vysoká horečka, bolest hlavy, zad i kloubů. Jenomže se často objeví i vyrážka, která průvodním znakem chřipkového onemocnění není. Je purpurová, rozesetá po celém těle, má podobu velmi drobných pupínků. Vyrážka se šíří po celém tělíčku, ale nesvědí.
Jak poznáte, že jde o životně nebezpečnou vyrážku, jež signalizuje meningitidu? Zkuste na místo zasažené vyrážkou přiložit třeba sklenici a lehce přitlačte – pokud skvrny nezmizí, jde skutečně o tzv.
petechie, které jsou pro meningitidu typické. Dítě začne vykazovat i další projevy (je mu špatně, zvrací, je světloplaché) – tou dobou už by mělo být v nemocniční péči.
Rozhoduje každá minuta – pacient se ocitá v ohrožení života!
VIDEO: Podívejte se příběh jedné slečny, které nemoc málem vzala život.
Zarděnky
K dalším, typicky dětským nemocím, které se projevují mimo jiné vyrážkou, patří zarděnky. Za jistých okolností jde o velmi zákeřnou nemoc – postihne-li ženu během prvního trimestru těhotenství, může dojít k postižení plodu.
Přibližně 2–3 týdny po nákaze si dítě začíná stěžovat na únavu a bolest v krku. Typickým příznakem jsou zduřené uzliny za ušními boltci. V těsném sledu se objeví vyrážka – jde o ploché drobné narůžovělé svědící skvrny. Vyrážka postupuje po tělíčku dítěte shora dolů.
Zhruba do týdne potíží nemoc ustupuje. Léčíme ji klidem na lůžku, horečku mírníme obvyklými prostředky. Dříve byly zarděnky obvyklou součástí dětství, dnes je vakcína proti této nemoci součástí povinného očkování.
Spála
Původcem spály jsou streptokoky. Spála, jež se jako ostatní infekční dětské nemoci šíří kapénkovou cestou vzduchem, má stejné projevy jako streptokoková angína – spálu však vždy provází charakteristická vyrážka. Inkubační doba od nakažení činí 2–4 dny, kdy je dítě zcela bez potíží.
Potom se objeví vysoká teplota a bolesti při polykání společně s celkovou schváceností. Dítěti se špatně polyká, jeho jazyk má zpočátku bílý povlak, po několika dnech získá typickou malinovou barvu. Nemocného můžou trápit bolest hlavy, bolesti v krku, zimnice a horečka.
Po 12–48 hodinách od nástupu prvních potíží se objeví vyrážka – vypadá jako pupínky velikosti špendlíkové hlavičky nebo jako „husí kůže“. Pupínky mají růžovou či jasně červenou barvu.
Nejdřív je můžeme pozorovat na břiše a na hrudníku, odkud se rychle šíří po celém těle. Vyrážka dítě nijak neobtěžuje. Spála se léčí antibiotiky a režimovými opatřeními.
Je možné jí onemocnět i vícekrát po sobě.
Spalničky
Velmi nakažlivým onemocněním dětského věku jsou spalničky. Způsobuje je virus ze skupiny paramyxovirů. Spalničky samy o sobě nejsou závažné, velké problémy ale působí jejich komplikace v podobě zápalu plic, zánětu středního ucha nebo zánětu mozku.
Infekce se projeví zhruba 10 dní po nákaze – nemocný je však nakažlivý až 7 dní před výskytem vyrážky a 5 dní po objevení se prvních příznaků vyrážky. V první fázi se nemoc projeví horečkou, přidávají se bolesti v krku. V dutině ústní se mohou objevit bílé pupínky.
Oči jsou zarudlé, slzí a pálí, postižený je světloplachý. Po zhruba 4 dnech se objeví vyrážka v podobě malých skvrnek, které se postupně mění z červené na hnědočervenou.
Nejprve se vyrážka vyskytne na obličeji a za ušima, postupně přechází na celé tělo včetně končetin. Při běžném průběhu nemoci mizí zhruba do týdne.
Velmi nebezpečné jsou komplikace spalniček – proto je důležité nechat před nimi dítě včas očkovat.
Pátá nemoc
Virové onemocnění, které dětští lékaři nazývají poněkud záhadně pátá dětská nemoc, bývá také provázeno splývavou vyrážkou. Její inkubační doba je okolo 2 týdnů. Projevuje se zrudnutím kůže na tvářích a okolo nosu a pak se šíří dolů po těle.
Výsev je více patrný na stehnech, v okolí hýždí a částečně i po trupu. Někdy se však nemoc projeví jen jako zánět horních cest dýchacích. Odezní zhruba za týden a může se kdykoli objevit znovu. Svědění při vyrážce většinou zamezí antihistaminika, horečku snižujeme klasickými léky.
Šestá nemoc: Drobná vyrážka až kopřivka je jednou z fází tzv. šesté dětské nemoci. Jde o virové onemocnění, které přichází nejčastěji v batolecím věku. Oproti jiným dětským chorobám začíná netradičně – nejprve se zhruba 10 dnů po nákaze objeví horečka, která však po 3–4 dnech klesá.
Nastupuje vyrážka, jež se šíří po trupu nahoru okolo krku a na paže. Obličej téměř vždy zůstává nepostižený. Někdy za několik hodin, jindy za několik dnů pak vyrážka mizí. Dítě, které šestou dětskou nemoc prodělalo, si vytváří protilátky.
Vše o šesté nemoci čtěte zde.
Hnisavá angína
Jak jste se mohli dočíst výše, spálu způsobují streptokoky. Jeden z nich, beta-hemolytický streptokok, nejčastěji stojí rovněž za onemocněním hnisavou angínou. Nemoc má podobné projevy jako spála, proto se jí také říká spálová angína. Má o mnoho kratší inkubační dobu než virové nákazy – stejně jako u spály se příznaky stačí rozvinout již za 2–4 dny po nakažení.
Mezi příznaky spálové angíny patří malinově zabarvený jazyk, zduřelé uzliny a hnisavé čepy na mandlích, které často vyústí v potíže s polykáním. Teplota bývá zvýšená. Během velmi krátké doby se může, ale nemusí objevit drobná vyrážka v nižších partiích těla. Vyrážka dítě neobtěžuje tolik jako v předešlých dvou případech. Léčba spočívá v časném podávání antibiotik.
Ekzém
Zvýšená citlivost organismu, především kůže a sliznic, k různým látkám, které se v našem prostředí běžně vyskytují – to je problém, kterým trpí atopici. Do těla se alergen – provokující látka – dostává kůží, dýchacím ústrojím nebo trávicím systémem.
Uvnitř těla atopika se alergen setká s nepřátelskou reakcí. Kůže atopika prodělává řadu změn v biologických pochodech. Kůže pak reaguje na běžné podněty nezvyklým způsobem.
Objevuje se zarudnutí, otékání, mokvající pupínky, začervenání větších ploch pokožky, které nesnesitelně svědí. Nesnesitelně proto, že stačí opravdu lehké podráždění kůže a nemocný se začíná škrábat.
Kůže svědí o to víc, a navíc se může porušit její vrchní vrstva… Do rány se tak může dostat jakákoli další infekce, která projevy dále zhoršuje.
Vše o pásovém oparu u dětí čtěte zde.
Atopický ekzém se může projevit v kojeneckém, batolecím i pozdějším věku. Začíná většinou červenou, silně svědící vyrážkou na tvářích, odkud se šíří na celou hlavičku, tělíčko i končetiny. Ekzém mokvá, pokožka zbytku těla je naopak zvýšeně suchá.
V lehčích případech jsou ekzémem postižena jen „místa vlhké zapářky“ – záhyby loktů, kolínek, na krku. V předškolním a školním věku lze ekzém nalézt i na nártech nohou či okolo zápěstí. A aby to nebylo tak jednoduché, existují i ohraničené formy ekzému.
Vyrážky a dalších projevů atopického ekzému se nikdy nelze zbavit zcela. Nejčastěji se předepisují přípravky na zvláčnění pokožky společně s úpravou životosprávy a speciální léky na zmírnění alergické reakce.
Impetigo
Může se do tělíčka dítěte dostat drobným porušením kůže při škrábání, může způsobit úpornou vyrážku – impetigo. Projevuje se puchýřky, které se naplní tekutinou, pak praskají a pokrývají se krustou medové barvy.
Je-li na vině stafylokok, puchýřky mohou chybět, krusty se však tvoří. Impetigo se nejčastěji objeví tam, kam si dítě rukama sahá nejčastěji – na obličeji, okolo úst, ve vláscích.
Pokud impetigo není včas podchyceno antibiotiky, může označkovat celou rodinu – vyrážka je velice nakažlivá.
Vše o tom, jak poznáte impetigo u dětí, čtěte zde.
Kopřivka
Klasickou kopřivku pozná zkušený rodič na první pohled. Jde o nepřiměřenou reakci na alergizující potravinu, může se ovšem objevit i po některých lécích. Vyrážka je rudá, pupínky vyvýšené, s bledým středem.
Většinou hodně svědí. Rozsev bývá po celém těle, ale i sporadicky na určitých místech. Pokud dítě začne mít potíže s dýcháním, zvracet, slinit či chraptět, neváhejte a volejte záchranku.
Jinak podávejte prostředky pro zmírnění svědění.
Plíseň
Plíseň není jen ta, kterou najdeme na sýru typu camembert. Kožní kandidóza bývá poměrně častým problémem a může se vyskytnout u kojenců v ústech (moučnivka) nebo v oblasti třísel jako plísňová kontaminace opruzenin.
V takovém případě jde o jednolitou rudou plochu v oblasti třísel a záhybů na zadečku. Vyrážka mívá nejčastěji tvar kruhu nebo oválu s plochým středem a zarudlými okraji. Ložiska se posléze olupují. Mykóza je poměrně úporná záležitost, léčba antimykotiky trvá spíše týdny.
Potničky
Dítě do jednoho roku nemá příliš dobrou termoregulaci. Pokud je mu horko, mohou se mu vyrazit potničky – drobné růžové pupínky na trupu, krku či hlavičce. Někdy jsou mírně svědivé. Potničky se ztratí samy od sebe, pokud dítě oblékáte adekvátně počasí. Jakmile se objeví hnis, zánět nebo zarudlé pruhy, jděte s dítětem k lékaři.
Na zdraví člověka má obrovský vliv jeho psychika. V případě infekčních onemocnění však hraje hlavní roli zvýšené množství virů či bakterií obsažených ve vzduchu. „Stres může vznik onemocnění urychlit. V případě ekzémů, lupénky a dalších výsevů na kůži spojených s jinými onemocněními než infekty je vliv psychického stresu výrazně vyšší,“ upozorňuje MUDr. Nedělková.
A jak bychom, když už dítko onemocní, měli chránit sebe i ostatní v rodině a v kolektivu? „Jelikož se jedná o nákazu, která se přenáší vzduchem, dochází k jejímu šíření velmi snadno.
Hlavními opatřeními jsou tedy mytí rukou, používání dezinfekčních prostředků, omezení kontaktu s nemocným, zejména v době horečky, a chránit se rouškou. V dětských kolektivech je zapotřebí v rozumné míře děti otužovat a v každém případě často větrat.
Každému onemocnění je lepší předcházet a u dětí to platí dvojnásob,“ uzavírá dětská lékařka.
Autor: Markéta Ostřížková
Pravé neštovice pozabíjely více lidí než všechny války. K jejich vymýcení přispěli i Češi | Zdraví
Pravé či černé neštovice (variola) byly bolestivým virovým onemocněním, které se zpočátku projevovalo jako chřipka. Ve druhé fázi se objevily typické kožní projevy s hnisajícími vředy, které mohly zasáhnout i sliznice.
Část pacientů zemřela na otravu krve, oběhové či dechové selhání. Zdrojem nákazy byl pouze nemocný člověk; přenášela se kapénkovou infekcí a vzduchem, inhalací kontaminovaného prachu, ale i nepřímo čerstvě znečištěnými předměty.
Nemocní pozvolna umírali v bolestech. Kdo pravé neštovice přežil, byl většinou již navždy poznamenán zjizvenou tváří nebo například slepotou.
Nemoc se vyskytovala ve dvou variantách – variola major, u které úmrtnost dosahovala v průměru kolem 30 procent, a lehčí forma variola minor s úmrtností kolem jednoho procenta.
Existují různé typy neštovic, mezi nejznámější formy kromě pravých patří plané (bez komplikací nejsou závažné) a kravské neštovice.
Srovnatelně devastující účinky jako pravé neštovice, které ukončily život více lidí než všechny války dohromady, měly snad jen dýmějový mor, cholera či chřipkové epidemie.
Neštovice ovlivnily chod dějin, podílely se na pádu celých říší, zdecimovaly americké Indiány. Jejich oběťmi se stali i prominenti – francouzský král Ludvík XV., japonský císař Kómei, španělský král Ludvík I.
, anglická královna Marie II. Stuartovna či egyptští faraoni Ramesse II. a V.
První pokusy o očkování proti neštovicím jsou staré přes tisíc let. Různých metod (více či méně riskantních) bylo několik, od vdechování zaschlých neštovičných strupů až po píchání jehlou smočenou v neštovičném hnisu.
První typ očkování přivezla do Evropy manželka britského vyslance v Istanbulu lady Mary Montaguová poté, co se v roce 1715 sama utkala s touto nemocí. Přemluvila krále Jiřího I.
, aby očkování vyzkoušel na vězních a posléze jim udělil milost.
Vakcína vacca
Později si anglický venkovský lékař Edward Jenner všiml, že dojičky, které se nakazily kravskými neštovicemi, byly odolné i vůči pravým. Vyrobil tedy očkování a v květnu 1796 úspěšně provedl na malém chlapci první aplikaci.
Jeho metoda byla nazvána vakcinací (vacca je latinský výraz pro krávu) a rychle se z Anglie šířila do okolního světa. V řadě zemí bylo zavedeno povinné očkování a během první poloviny 20. století neštovice téměř vymizely z Evropy.
Protože ale ve světě dál umíraly desetitisíce lidí, WHO připravila velkou akci – pokus o totální vymýcení neštovic.
Zpočátku nepříliš úspěšný boj byl zahájen v roce 1959, o osm let později WHO oznámila plán na úplné vymýcení neštovic.
Koncepci akce vypracoval český epidemiolog Karel Raška, který byl šéfem oddělení přenosných nemocí WHO v Ženevě. Místo plošného očkování navrhl soustředit se na jednotlivá ohniska nákazy a tam maximálně zasáhnout.
Zmizely v 70. letech
Poslední výskyt varioly major byl zaznamenán v roce 1975 v Bangladéši, pozornost lékařů se poté zúžila na Somálsko a Etiopii, kde virus přetrvával.
V polovině roku 1977 to již vypadalo na úspěch, ale v říjnu onemocněl jistý kuchař nemocnice v somálském městě Merca. Když se v dubnu 1978 vyléčil, oznámila WHO po zkušební lhůtě v roce 1980, že s pravými neštovicemi je konec.
Kromě Rašky se na tomto bezprecedentním úspěchu podílela i řada dalších českých odborníků.
Skončilo tak letité tažení WHO, kterého se zúčastnilo 700 poradců z 55 zemí a 200 000 zdravotníků. Od té doby mají původce varioly pouze dvě oficiální laboratoře – v USA a v Rusku. WHO byla několikrát vyzývána, aby poslední viry zničila. Panují totiž obavy ze zneužití neštovic jako biologické zbraně v rukou teroristů.
Blog: Neštovice a obrnu jsme zvládli nejlíp na světě. Na řadě je covid
Odpor k vakcinaci, který dnes v Česku dává část lidí najevo třeba tím, že se vejci trefuje do Andreje Babiše, je věkovitý fenomén. Je to zvláštní, ale navzdory fantastickému medicínskému, farmaceutickému a technologickému pokroku, kterým lidstvo prošlo v posledních dvou staletích, provázejí vakcinaci prakticky tytéž omyly.
„Lidé dnes, zejména v rozvinutých zemích, již nemají povědomí o řadě infekčních chorob, které se v minulosti běžně vyskytovaly a pravidelně a často vyvolávaly umírání v masovém měřítku.
Neuvědomují si, že očkování zásadním způsobem snížilo incidenci infekčních onemocnění i s ní související úmrtnost.
Domnívají se, že nemoci už díky moderní medicíně nehrozí, ale nepřisuzují zásluhy vakcinaci,“ napsali nedávno lékař, hygienik a epidemiolog, profesor Vladimír Bencko, a biolog, doktor Petr Šíma, jenž se věnuje kromě jiného evoluci imunity.
V textu pro vědecký časopis Vesmír pojmenovali i sílící fenomén: „Naopak považují očkování především za neoprávněné vměšování se státu do práv občana a omezování svobody jednotlivce, a navíc za něco rizikového, co narušuje zdraví, protože vnáší do organismu cizorodé či toxické látky.“
Podobně hovoří v magazínu Psychologie.
cz rovněž Albert Kšiňan, psycholog a výzkumný pracovník na Virginia Commonwealth University, když píše, že „v západní civilizaci je v dnešní době již velmi vzácné setkat se s výskytem nemocí, vůči nimž děti očkujeme, jako jsou spalničky, zarděnky, tetanus, obrna. Jelikož se s těmito nemocemi nesetkáváme, jejich reálná hrozba je považována za malou, ne‑li žádnou. Problémem však je, že jsou tyto nemoci vymýceny právě proto, že se udržuje stálá úroveň očkování populace.“
Nová, zdá se, není ani vyhrocená atmosféra, jež vakcinaci doprovází.
Jak ve Vesmíru konstatují epidemiolog Bencko a biolog Šíma, Edwin Chadwick v roce 1848 se svými spolupracovníky zaváděl v Anglii v éře nového vzplanutí epidemie cholery revoluční hygienická opatření, jako bylo zlepšení kvality pitné vody a kanalizace. Utkávali se prý ovšem nejen s naprostým nepochopením, ale i s posměchem a urážkami.
Cholera si tehdy v Anglii vzala 11 tisíc životů.
Obecně je za prvního vakcinátora považován britský venkovský doktor, jistý Edward Jenner z Berkeley. Zaujalo jej, že lidé, kteří přicházeli často do styku s dobytkem a nakazili se kravskými neštovicemi, téměř nikdy neonemocněli neštovicemi pravými.
Čtrnáctého května roku 1796 se rozhodl učinit pokus a záměrně naočkoval osmiletému Jamesi Phippsovi hnis z vřídku způsobeného kravskými neštovicemi. Chlapec onemocněl kravskými neštovicemi, ale za šest týdnů se uzdravil. Jenner ho poté infikoval dávkou pravých neštovic.
Podle předpokladu u chlapce nemoc nepropukla. Tento pokus je považován za první skutečnou vakcinaci.
Svoji metodu nazval vakcinací (z latinského vacca, česky kráva) a rovněž zavedl pro původce nákazy termín virus.
Pramen: Akademie věd ČR a Wikipedie
Infekční imunolog Ilja Trebichavský zase ve starším textu pro Živu, což je populárně vědecký časopis Akademie věd, popisuje příběh britského dramatika George Bernarda Shawa. V roce 1881 odmítl očkování na variolu – pravé neštovice – a téměř zemřel.
„Vakcinaci nazýval ‚a peculiarly filthy piece of witchcraft‘, tedy ‚zvláště odporným druhem čarodějnictví‘. Ve skutečnosti toto očkování zachránilo ve 20.
století přes půl miliardy lidí a nakonec vedlo k celosvětové eradikaci (vymýcení) viru varioly,“ upozorňuje Trebichavský.
Dnes pozapomenutá choroba měla v historii lidstva podle odborníků na svědomí stovky milionů životů. Jen během 20. století neštovice zahubily 300 až 500 milionů osob. Ještě v šedesátých letech minulého století na pravé neštovice zemřely dva miliony lidí. Jedno z nejhorších onemocnění dějin, jak jej titulují odborníci ve Vesmíru, zastavilo právě až očkování.
Stalo se tak po systematickém očkování. Osmého května 1980 byly pravé nebo také černé neštovice prohlášeny Světovou zdravotnickou organizací za zcela vymýcené.
„Prospěch z očkování je nezpochybnitelný a kromě antibiotik představuje vakcinace největší objev medicíny v celé její historii,“ domnívá se Trebichavský v magazínu Akademie věd.
Bencko se Šímou pak míní, že „první omyl odmítačů očkování spočívá v tom, že zaměňují demokracii s anarchismem a domnívají se, že společnost nemá právo vyžadovat žádná občanská omezení. Nerozlišují hranici mezi osobní svobodou a principem solidarity, to znamená odpovědnosti vůči ostatním občanům“.
Dalším omylem je podle nich tvrzení, že infekční onemocnění jaksi vyvanou. Odpůrci vakcinace podle zkušeností obou lékařů často hovoří o tom, že prevence očkováním je zbytečná, neboť by prý infekční choroby stejně časem vymizely, a to díky vyspělejším hygienickým standardům, kvalitnějším lékům a obecně modernějšímu lékařství.
Nemylme se, varují lékaři, prozatím se podařilo vymýtit pouze pravé neštovice.
Jak uvádí Světová zdravotnická organizace, očkování proti spalničkám zachránilo jen v posledních patnácti letech od smrti 17 milionů lidí. V roce 1980, před rozšířením vakcinace po celém světě, na ně zemřelo 2,6 milionu lidí.
Pomineme-li aktuální covidový stav věcí, hlavní planetární hrozbou mezi infekčními chorobami je tuberkulóza (TBC). V roce 2014 zahubila půldruhého milionu lidí.
V bývalém Československu ovšem plošné povinné očkování proti TBC, zahájené roku 1953 a ukončené v roce 2010, snížilo počet případů čtyřicetkrát.
A pokud se ještě vrátíme k pravým neštovicím, na našem území byla v roce 1830 největší proočkovanost varioly na světě. V posledních případech téhle nemoci jsme předběhli zbytek světa o celých sto let.
„Podobný světový primát jsme měli u dětské obrny, která u nás vymizela v roce 1961,“ připomíná Trebichavský.
Zjevně máme na co navazovat.
Bylo by úžasné, pokud by se za padesát let v souvislosti s koronavirem hovořilo o Česku v podobných superlativech.
Hnisavé puchýře a vysoká smrtnost pravých neštovic trápily lidstvo po tisíciletí. Před 40 lety byla nemoc vymýcena
Pravé či černé neštovice byly po tisíciletí jednou z největších hrozeb lidské společnosti.
Bolestivé virové onemocnění se zpočátku projevovalo jako chřipka a přenášelo se kapénkovou infekcí, její těžší varianta ale měla smrtnost až třicet procent a uzdravení pacienti končili se zjizveným obličejem, nebo dokonce oslepli. Při lehčí variantě onemocnění umíralo jen asi procento nakažených.
Jen ve 20. století zabily pravé neštovice až 500 milionů lidí, což je více než čtyřnásovek počtu obětí druhé světové války. Ještě začátkem 50. let onemocnělo pravými neštovicemi ročně 50 milionů osob po celém světě.
Fakta
- Zdrojem nákazy byl pouze nemocný člověk. Přenášela se kapénkovou infekcí a vzduchem, inhalací kontaminovaného prachu, ale i nepřímo, třeba čerstvě znečištěnými předměty.
- Nemoc se vyskytovala ve dvou variantách: variola major, u které smrtnost dosahovala v průměru kolem 30 procent, a lehčí forma variola minor se smrtností kolem jednoho procenta.
- Inkubační doba trvala většinou dvanáct dní. Jako první se u nemocného projevily vysoké horečky, bolesti hlavy, svalů, kloubů a jiné necharakteristické příznaky. Po dvou až třech dnech horečky poklesly a nemocnému se ulevilo, takže se zdálo, že onemocnění skončilo. Zlepšení však bylo zpravidla jen přechodné.
- Vysoké horečky se totiž po jednodenní úlevě vrátily. Následoval výsev typické vyrážky: nejprve skvrn, které se rychle měnily v puchýře naplněné čirou tekutinou, jež se rychle hnisavě zkalila. Puchýře hnisaly obvykle šestý až sedmý den nemoci, horečka v tomto období dosahovala vrcholu a celkový stav pacienta byl velmi těžký. Právě v těchto dnech pacienti nejčastěji v bolestech umírali.
- Pokud pacient tuto fázi přežil, jeho stav se začal zlepšovat, horečka klesala, puchýře zasychaly a měnily se ve strupy. Odlučování strupů trvalo tři až čtyři týdny. Po zhojení ale pacientovi zůstaly často trvalé jizvy, protože hnisání pronikalo až do podkožního vaziva.
- Zdroj: Vesmir.cz
V roce 1959 proto vytáhla Světová zdravotnická organizace do boje. Neštovice bylo možné vymýtit proto, že virus postihuje pouze člověka a nešíří se mezi zvířaty, je antigenně stálý a po uzdravení nezůstává v lidském těle, navíc mimo lidský organismus přežije jen velmi omezenou dobu.
V druhé polovině 20. století se virus šířil už jen mimo Evropu: v Latinské Americe se neobjevil od roku 1971, v Afghánistánu a Pákistánu byl vymýcen roku 1974, v Indii, Nepálu a Bangladéši roku 1975.
Koncepci plánu na úplnou eliminaci pravých neštovic vypracoval pro WHO český epidemiolog Karel Raška, který byl šéfem oddělení přenosných nemocí WHO v Ženevě. Rodák ze Strašína na Klatovsku navrhl soustředit se na jednotlivá ohniska nákazy a tam intenzivně očkovat, namísto plošného očkování všude.
Rodák ze Strašína na Klatovsku se už jako mladý lékař stal odpovědným za zdravotní situaci českých uprchlíků ze Sudet. V roce 1945 pak organizoval likvidaci velké epidemie skvrnitého tyfu v terezínském ghettu. Pomáhali mu tehdy dobrovolníci i manželka Helena. V komplikované době jeho razantní přístup zabránil rozšíření nemoci do Evropy.
Nemenší odvahu Raška prokázal také například při studiu ohnisek moru v oblastech bývalého Sovětského svazu, Indie nebo Číny.
Prosadil také revoluční léčbu spály pomocí penicilinu, zavedl metodiku pro diagnostikování střevních onemocnění či eliminoval epidemie virových hepatitid. Podařilo se mu výrazně omezit výskyt černého kašle, záškrtu nebo dětské obrny.
Věhlas mu přinesl boj za vymýcení pravých neštovic, do něhož se zapojil jako ředitel sekce infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace. To se mu podařilo, v roce 1980 bylo onemocnění prohlášeno za zastavené.
V Československu narážel jeden z nejvlivnějších tuzemských vědců 20. století na normalizační režim. Už v roce 1970 jej odvolali z vedení Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, který vedl už od počátku 50. let, a nakonec musel své působiště opustit, navíc mu úřady odepřely penzi.
V roce 1984 mu Královská lékařská společnost v Londýně udělila prestižní Jennerovu medaili.
„Raška věděl, že nakažlivost neštovic v kolektivu je vysoká. Kromě samotného očkování proto navrhl i program důsledné izolace nakažených a vyhledávání dalších kontaktů.
Epidemiologové chodili od domu k domu, často od chatrče k chatrči, ukazovali lidem obrázek nakažených a ptali se jich, jestli už to viděli a jestli ví, co mají dělat.
Vypisovala se odměna, nejdřív to bylo pro Indii několik rupií, ale když nakažených ubývalo, bylo to tisíc rupií, to byla pro místní astronomická částka,“ popsala Pavla Křížová z Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu.
Zpočátku se Raškovi plán dařil, v 70. letech ale počet nakažených začal znovu růst. Šlo ale „pouze“ o statisíce lidí v Indii, Pákistánu, Bangladéši a Etiopii. A i tam se postupně podařilo dostat nákazu pod kontrolu.
Jako poslední člověk na světě se přirozenou cestou nakazil v říjnu 1977 somálský kuchař Ali Maow Maalin. Několik týdnů poté ale ředitel WHO Halfdan Mahler prohlásil: „Podepsali jsme úmrtní list neštovicím v Asii, a tedy i poslednímu případu neštovic na světě. Je reálné zrušit očkování proti neštovicím již roku 1980, a ušetřit tím pro lidskou společnost ročně dvě miliardy dolarů.“
O dva a půl roku později, 8. května 1980, WHO potvrdila konec pravých neštovic. Celkové náklady vymýcení nemoci odhadla WHO na 300 milionů dolarů, v přepočtu by to dnes byly miliardy korun. Do kampaně se zapojilo přes 200 tisíc lidí ve více než 70 zemích světa. Mezi nimi byl i český epidemiolog Zdeněk Ježek nebo virolog Dmitrij Slonin, který se podílel na vývoji nového typu vakcíny.
Spolu s vymýcením varioly tak rovněž skončilo plošné očkování proti němu. Vakcinace totiž způsobovala u několika procent očkovaných vážné komplikace, jejichž následky byly v porovnání s šířením pravých neštovic přijatelné. Teď už ale nebyl důvod nic riskovat, pravé neštovice se po třech tisíciletích přestaly šířit.
video
Vymýcení pravých neštovic
Virus uložený v laboratořích
Virus byl ale nadále uchováván pro vědecké účely v řadě laboratoří. V srpnu 1978 se tak pravými neštovice nakazila fotografka Janet Parkerová, která pracovala na lékařské fakultě v britském Birminghamu a jejíž pracoviště sousedilo s virologickou laboratoří. Parkerová na nákazu zemřela a život si vzal i vědec Henry Bedson, z jehož laboratoře virus zřejmě unikl.
Debata o tom, zda uchovávat viry pravých neštovic, propukla znovu až po skončení studené války. Dodnes jsou viry uloženy oficiálně jen v laboratoři v americké Atlantě a v ruském Novosibirsku; oba státy ale dlouhodobě odmítají zbavit se virů nadobro. Tvrdí, že vir uchovávají pro vědecké účely, vývoj nových léků a vakcín a také pro výzkum související s bojem proti terorismu.
Odpůrci uchovávání těchto vzorků ale tvrdí, že genetický kód pravých neštovic je možné vytvořit i synteticky. Varují navíc, že jde virus využít jako biologickou zbraň.