Očkování proti chřipce vedlejší účinky – Vše o zdraví

Očkování proti chřipce vedlejší účinky - Vše o zdraví S nástupem chladných měsíců vyvstává do popředí jedna z mnoha otázek. Očkovat nebo neočkovat proti chřipce? Obě varianty mají své příznivce i odpůrce. Chřipka patří mezi častá virová onemocnění v období zimních měsíců a časného jara (v ČR od prosince do března).

Jedná se o infekční, vysoce nakažlivou nemoc, která může postihnout všechny věkové skupiny. Zdrojem infekce bývá nejčastěji nakažený člověk nebo zvíře. Lidé se stávají infekční už před prvotními horečkami a zůstávají asi dva dny po jejich konci. Chřipka se šíří kapénkovým způsobem, tj. kašlání, kýchání, atd. nebo přímým kontaktem. K zabránění šíření nákazy je vhodné použít při příchodu do kolektivu (čekárna u lékaře, lékárna, MHD) ústenku. Roušku lze zakoupit v lékárně. Viry chřipky podléhají každoročně genovým mutacím, proto i vakcíny mají každý rok pozměněné složení. Pokud dojde k velkým změnám viru, může dojít k vypuknutí epidemie, případně pandemie. Dobrovolné očkování a očkování rizikových skupin patří mezi jediné účinné mechanismy, jak těmto epidemiím zabránit.

Projevy chřipky a její komplikace

Po uplynutí inkubační doby (12-48 hodin) nastupují typické příznaky prudkého zánětu dýchacích cest. Nejčastěji se jedná o rychlý nástup vysoké horečky, bolesti hlavy, svalů a kloubů, zimnice, pocity celkové schvácenosti.

Velmi typickým znakem je suchý dráždivý kašel a s ním související bolest za hrudní kostí. Suchý kašel postupně přechází ve vlhký produktivní kašel, který může přetrvávat i dva týdny po vyléčení chřipky. Někteří trpí nevolností, mají pocity na zvracení a trpí silnou únavou. Celkové vyčerpání můžou někteří jedinci pocítit až měsíc.

Velmi důležitá je pomalá rekonvalescence. Chřipka je onemocnění virové, proto její léčba nevyžaduje podání antibiotik. Vysoké horečky (nad 38,5 ˚C) lze srážet antipyretiky. Vhodný lék na případné snížení horečky Vám pomůže vybrat lékárník (např. Paralen, Ibalgin, Nurofen).

Pokud horečnatý stav přetrvává delší dobu (3-5 dní), je vhodné se obrátit na lékaře. Mezi ohrožené skupiny, které mohou nejčastěji postihnout komplikace (zápal plic, zhoršení chronických chorob, zánět středního ucha, zánět vedlejších nosních dutin, atd.), patří především malé děti a senioři.

Nezřídka je výskyt komplikací důvod k hospitalizaci. Na následky chřipkového onemocnění umírá celoročně na světě mnoho lidí.

Očkování proti chřipce je očkování nepovinné, kromě rizikových skupin nehrazené zdravotní pojišťovnou.

Rizikové skupiny obyvatelstva

Sem lze zařadit osoby, u kterých předpokládáme závažnější průběh chřipky. Kvalitní prevencí lze předejít komplikacím, zhoršení zdravotního stavu, případně pobytu v nemocnici. Nedílnou součástí jsou i lidé, kteří podstupují vyšší riziko nákazy, např. zdravotníci.

Nejčastěji ohroženi jsou:

  • Senioři nad 65 let.
  • Děti do 2 let.
  • Pacienti po odstranění sleziny nebo transplantaci krvetvorných buněk.
  • Pacienti trpící chronickým onemocněním srdce a cév, ledvin, dýchacích cest a diabetem.
  • Pacienti se získanou nebo vrozenou poruchou imunitního systému.
  • Osoby umístěné v zařízeních pro dlouhodobou lůžkovou péči, domovech pro seniory nebo ústavech pro osoby se zdravotním postižením.
  • Pracovníci v sociálních ústavech.
  • Pracovníci ve zdravotnictví.
  • Těhotné a ženy, které se v rizikovém období snaží otěhotnět.

Pokud patříte mezi ohrožené osoby, je namístě dotázat se lékaře na možnost očkování. Ve většině případů hradí pojišťovna u rizikových osob nejen vakcínu, ale i její aplikaci u lékaře.

V opačném případě se cena aplikace vakcíny u lékaře pohybuje kolem 300 Kč. U nerizikových skupin přispívají některé pojišťovny na očkování v rámci preventivních balíčků. Někdy tyto příspěvky nabízejí i zaměstnavatelé.

Jak se vakcína připravuje a následně aplikuje

Chřipkové vakcíny se vyrábí s použitím nejčastějších virových kmenů. Vždy v únoru nebo březnu vydá Světová zdravotnická organizace doporučení k použití chřipkových kmenů pro nadcházející sezónu. Jedná se o očkovací látky neživé. Vyberou se doporučené kmeny, usmrtí se a vyrobí se z nich požadovaná vakcína.

Z tohoto důvodu nemohou chřipkové vakcíny způsobit chřipku. Přestože se jedná o neživé viry, imunitní systém je identifikuje jako cizí a vytvoří si protilátky. Očkování zabrání chřipce až v 70 – 90 % případech, v 80 % sníží výskyt závažných komplikací.

Ideální dobou pro očkování je září až listopad.

Tělo si do začátku chřipkové sezóny (leden, únor) stihne vytvořit protilátky. Účinek vakcíny nastupuje cca po 14 dnech po aplikaci. Termín pro aplikaci je vždy na domluvě s praktickým lékařem. Důležité je si dopředu zjistit, zda má očkovací látku přímo v ordinaci, nebo si ji musíte vyzvednout sami na lékařský předpis v lékárně.

V případě, že si očkovací látku vyzvedáváte sami, je třeba myslet na správné skladovací podmínky. Ideální teplota pro uchovávání je 2 – 8 ˚C.

Pokud vás postihlo horečnaté onemocnění nebo akutní infekce je namístě termín oddálit, minimálně o 2 týdny po úplném vyléčení. Vakcína je jednorázová a aplikuje se u dospělých a dětí starších 6 let do ramene. Očkovat lze i kojence od 6 měsíců.

U kojenců a dětí do 6 let je vakcína podána do oblasti stehna ve dvou dávkách s odstupem minimálně 4 týdnů. Aby se předešlo akutní nežádoucí reakci, je nutné, jako u každého očkování, počkat ještě 30 minut v čekárně.

V rámci prevence je dobré se nechat očkovat každý rok, protože složení vakcíny se každý rok mění.

Možné nežádoucí účinky po očkování a kontraindikace

Vakcíny proti chřipce jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších. Nežádoucí účinky po aplikaci jsou poměrně vzácné. Nejčastější komplikací můžou být lokální příznaky jako otok v místě vpichu, krátkodobé zarudnutí nebo svědění. Z dalších méně častých příznaků můžeme jmenovat únavu, bolest svalů a kloubů, případně zvýšenou teplotu.

Tyto projevy většinou rychle vymizí bez potřeby medikace. Dalším nežádoucím účinkem může být alergická reakce, která hrozí u pacientů alergických na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Výskyt alergií je nutné nahlásit ošetřujícímu lékaři, který následně zváží možnost použití jiného typu očkovací látky.

Každou reakci po očkování je nutné vždy hlásit lékaři. Pokud se v předchozích letech objevil nežádoucí účinek po očkování, je vhodné se v případě každoročního přeočkování obrátit na očkovací centra nebo infekční oddělení nemocnic. Kontraindikací pro vakcinaci je akutní horečnatý stav, přecitlivělost na některé složky vakcíny nebo případné alergie.

Zajímavé:  Natažená achilovka - Vše o zdraví

Vhodnost očkování je vždy dobré zkonzultovat s ošetřujícím lékařem.

Co dalšího můžu ještě udělat pro zvýšení imunity v chřipkovém období?

Až 90% obranyschopnosti je založeno na správné funkci střev. Střevo tvoří bariéru proti vniknutí patogenů do organismu. Obrannou funkci zajišťuje tvorba hlenu a střevní mikroflóra, kterou je vhodné v chřipkovém období a doby vakcinace posílit užíváním probiotik (např.

Apo-lactobacillus, Biopron). Základem je vyvážená a pestrá strava bohatá na vitamíny, minerály, vlákninu a rostlinné tuky. To lze zajistit přísunem čerstvého ovoce a zeleniny, jogurtů s probiotiky, potravinami s obsahem antioxidantů.

Nesmíme opomenout ani pitný režim, vhodné jsou bylinné čaje s obsahem třapatky nachové (echinacea) nebo rakytníku(HERBEX Rakytník a třapatka) a v dnešní době velmi oblíbené „fresh“ nápoje.

Echinaceu není vhodné používat dlouhodobě, nedoporučuje se déle než 6 týdnů. Betaglukany vykazují rovněž pozitivní efekt na posílení imunity (např. Imunoglukan, Terezia Hlíva ústřičná s rakytníkovým olejem). Pohyb na čerstvém vzduchu a každodenní krátkodobý pobyt na slunci stimuluje tvorbu vitamínu D.

V našich zeměpisných šířkách dochází k této stimulaci pouze od dubna do října, proto je vhodné nastřádat dostatečné množství do zásoby, a nebo ho doplnit vhodnými doplňky stravy (např. Vigantolvit, Terezia vitamín D3 Baby).

Mezi oblíbené činnosti řadíme i pravidelné saunování, které napomáhá nejen zvýšení imunity, ale také regeneraci. Je mnoho „zaručených“ způsobů a tipů, jak se chránit, ovšem jediná účinná metoda prevence je očkování.

Zdroj: www.lekarnickekapky.cz

Jak očkování funguje: co se v mém těle stane? · Covid Portál

Vakcíny proti covid-19 jsou léčiva, která brání vzniku onemocnění způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 tím, že vyvolávají imunitní odpověď proti tomuto viru. Laicky lze říct, že vakcína tělo naučí virus rozpoznat a vyvolat odpovídající imunitní reakci, než stihne virus vyvolat onemocnění.

Dostupnost bezpečné a účinné vakcíny proti covid-19 je nutná za účelem zajištění ochrany před tímto onemocněním, především u zdravotníků a zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou senioři nebo chronicky nemocné osoby.

Jak vakcíny fungují a jak dlouho účinkují:

Vakcíny účinkují tak, že připraví imunitní systém (přirozenou ochranu organismu) dané osoby tak, aby dokázal rozpoznat konkrétního původce infekčního onemocnění a bránit se proti němu.

Výzkum vakcín proti covid-19 se zaměřuje na vyvolání odpovědi na část nebo celý protein na povrchu koronaviru (tzv. spike protein neboli protein S), který je pro tento virus jedinečný. Po očkování vakcínou se u dané osoby vyvolá imunitní odpověď.

Jestliže se tato osoba později virem nakazí, imunitní systém virus rozpozná a protože již bude připraven proti němu bojovat, danou osobu před onemocněním COVID-19 ochrání.

Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nový virus, neexistují v současné době dostatečné poznatky o tom, jak dlouho po očkování se imunita navozená vakcínou zachová, nebo zda bude potřeba pravidelného přeočkování. Údaje ze studií imunogenicity a účinnosti v dlouhodobém měřítku poslouží jako východisko pro budoucí strategie očkování. 

Ochrana při mutaci viru:

Viry obvykle mutují (mění se jejich genetický materiál); u různých virů toto probíhá různě rychle, přičemž mutace nemusejí nezbytně ovlivnit to, jak bude vakcína proti viru účinkovat.

Některé vakcíny proti virovým onemocněním si zachovávají účinnost po mnoho let poté, kdy byly vyvinuty, a poskytují dlouhodobou ochranu. Tak je tomu např. u vakcíny proti spalničkám nebo příušnicím.

Na druhou stranu u takových nemocí, jako je chřipka, se kmeny virů mění tak často a v takovém rozsahu, že složení vakcíny se musí upravovat každoročně, aby bylo účinné.

Vědecká obec a regulační orgány sledují, zda se koronavirus Sars-CoV-2 bude v průběhu času měnit, a pokud ano, zda vakcína může lidi ochránit před nákazou novými variantami.

Jak vám bude po očkování a vedlejší účinky vakcíny:

Po očkování se může objevit bolest hlavy, únava nebo například bolest svalů. Není se čeho bát, nejedná se o příznaky nemoci. Očkováním se naše tělo a imunitní systém učí, jak bojovat s nemocí, proti které vakcína chrání. Tohle učení s sebou přináší i výše zmíněné nepříjemnosti.

Přibližně každý desátý člověk má po aplikaci vakcíny reakci jako je zčervenání nebo bolestivost v místě vpichu, bolest svalů, únavu, zvýšenou teplotu nebo vyrážku. Nejedná se o projevy nemoci a není důvod se bát. Právě tyto projevy se nazývají fyziologické reakce a dávají nám najevo, že náš imunitní systém pracuje tak, jak má. 

Ve velmi vzácných případech se může stát, že se objeví vážnější nežádoucí účinky. Statisticky je ale bezpečnější nechat se naočkovat. 

Nejhorší selhání vakcín způsobilo velké škody. Ale posunulo vědu i očkování vpřed

Zpětně je jasné, že tehdejší obavy ze vzniku pandemie byly neopodstatněné. Kmen, který se objevil na základně Fort Dix, nebyl nebezpečný. Později se navíc ukázalo, že v americké populaci kmeny chřipky pocházející od prasat cirkulují už delší dobu a nepředstavují velkou hrozbu.

Tehdy se také ještě nevědělo, že za pandemii španělské chřiply mohl kmen pocházející od ptáků – vědci omylem obě hrozby ztotožnili.

Vycházeli navíc z dalšího omylu: věřili, na základě slabých důkazů, že silné chřipkové epidemie přicházejí v jedenáctiletých cyklech. Dnes už se ví, že pandemie se takovými cykly neřídí.

Vědci tedy také, jako při každé pandemii, vycházeli z nutně nekompletních údajů a nedostatečného poznání. Řada lékařských expertů už tehdy vyjadřovala námitky a nedůvěru k plánu očkovat – právě proto, že neviděli v nemoci takovou hrozbu jako Fordova vláda.

Prezident bral očkování jako skvělou politickou šanci – v roce 1976 totiž probíhaly prezidentské volby, v nichž se mu měl postavit demokrat Jimmy Carter.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Gerald Ford shromáždil vědeckou radu, která se shodla na tom, že očkování je cesta, kterou se USA vydají – podle některých svědectví to byla ale spíše show pro média a prezident byl rozhodnutý již předem.

Většina vědecké obce se tomu ale nebránila, podle BBC proto, že řada z nich měla osobní zájem o to zapojit se do něj – ať už kvůli slávě nebo financím.

Vývoj vakcíny pokračoval i během léta – během něj však případy nákazy novým kmenem nepřibývaly. Existovaly ale obavy z podzimu a zimy, které šíření respiračních nemocí vyhovují. A tak čtyři společnosti začaly s vývojem, testováním a výrobou očkovací látky.

Potíže, které se táhnou dodnes

V červnu se objevily první problémy, které pak měly mít obrovské důsledky – některé z nich vidíme i v roce 2020. Začalo to ve chvíli, kdy výrobci oznámili, že jim bylo odmítnuto pojištění odpovědnosti.

Požádali Kongres, aby je odškodnil, ale byli odmítnuti.

To jednak zhoršilo možnosti financování vývoje vakcíny, ale především to vyvolalo pozdvižení ve společnosti – ta začala považovat očkování za něco podezřelého.

Výrobci se obávali toho, že při množství očkovaných nutně dojde k řadě úmrtí nebo jiných zdravotních problémů, které nemusí se samotnou vakcínou vůbec souviset, a dojde proto k obrovskému množství žalob. Platit tisíce právníků by bylo nad síly jakékoliv firmy, proto se logicky něčemu takovému bránily.

U veřejnosti ale vznikl jiný obraz: korporace se bojí, že je jejich očkovací látka nekvalitní, proto za ni nechtějí nést zodpovědnost. V červenci proto Fordova vláda souhlasila s tím, že ponese zodpovědnost za náklady sama. Obraz vakcíny byl ale již poškozený.

Od října začalo samotné očkování. Jako čtrnáctý se nechal veřejně vakcinovat prezident, ale příliš to nepomohlo. Naopak se objevilo podezření, že vakcinace je jen součástí politického boje a PR. A to teprve ty velké problémy začínaly: týž týden se totiž objevily informace, že v Pittsburghu zemřeli po očkování tři lidé, všichni na nečekané srdeční selhání.

vakciny-cz

Pravda o očkování: Většina z vakcín se skládá z usmrcených patogenů či pouze určitých částí viru nebo bakterie. Pouze některé očkovací látky obsahují oslabené, živé patogeny.

Očkování může být někdy následováno horečkou, nevolností, ospalostí či lokálními reakcemi jako je otok nebo zarudnutí v místě očkování. Nicméně tyto vedlejší účinky očkování jsou obecnou reakcí organismu na očkování a obvykle rychle ustupují.

Nemají nic společného s onemocněním, proti kterému je vakcinace namířena.

Živé vakcíny mohou opravdu vyvolat mírné příznaky připomínající danou chorobu. Omezené množství očkovacích látek obsahuje oslabené, živé patogeny. Jde např. o vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

U živých vakcín může vzácně ve specifických případech k onemocnění dojít, obvykle s lehkým průběhem. U osob s významnou poruchou imunity by po očkování živými vakcínami mohlo dojít i k rozvoji těžkého onemocnění.

Možnost podání živých vakcín u takovýchto pacientů se proto řídí přísnými pravidly a je pečlivě zvažována lékařem.

Očkování proti spalničkám

Nejznámějším příkladem jsou spalničky. Jelikož očkovací látky proti spalničkám obsahují oslabený, nicméně živý virus spalniček, může vyvolat spalničkám podobnou vyrážku u asi 5 % očkovaných dětí. Ta se objevuje zhruba 1 týden po očkování.

Vakcíny proti spalničkám nezpůsobují zánět středního ucha či zápal plic, které často doprovázejí skutečné onemocnění spalničkami.

Zánět mozku (spalničková encefalitida) je po očkování extrémně vzácný. Výskyt encefalitidy je hlášen s frekvencí menší než 1 na 10 milionů dávek vakcíny. Riziko vzniku encefalitidy způsobené infekcí přírodními viry spalniček je ale 1 na 1 000 až 2 000 případů.

Účinnost žádné vakcíny není 100%. Z individuálních důvodů také nemusí u všech očkovaných jedinců dojít k rozvoji imunitní odpovědi.

Rozvinutí dětské obrny (poliomyelitidy) u pacientů, kterým byla podána orální polio vakcína, je dnes již historií ve většině evropských zemí.

Tato živá vakcína, která pomohla snížit výskyt poliomyelitidy v širokém měřítku, mohla sama o sobě malý počet případů každoročně způsobit. Nicméně od konce 90.

let byla ve většině evropských zemí tato orální živá vakcína postupně nahrazena injekční formou, která neobsahuje živý virus a nemůže tak onemocnění vyvolat.

Více o očkování proti jednotlivým nemocem:

  • Očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním
  • Očkování proti pneumokokům
  • Očkování proti rotavirům
  • Očkování proti rakovině děložního čípku
  • Očkování proti klíšťové encefalitidě

Očkování nevyvolává astma ani alergie

Neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění. Alergická onemocnění bývají zapříčiněna různými faktory (jako například genetika, životní styl, prostředí atp.).

Rozsáhlé vědecké studie však nepotvrzují, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění.

Naopak pro řadu pacientů s astmatem nebo atopickým ekzémem je očkování proti různým onemocněním doporučováno, protože pacienti mohou mít vyšší riziko nákazy, těžkého průběhu některých chorob a/nebo i zhoršení jejich základního onemocnění.

Ve velmi vzácných případech (méně než 1 případ na 100 tisíc lidí) se mohou objevit alergické reakce (např. kopřivka nebo obtíže s dýcháním). Závažné alergické reakce (např.

anafylaktický šok) se mohou objevit v méně než 1 případu z milionu podaných dávek očkování. V praxi lze častěji pozorovat vedlejší příznaky očkování, jako např. teplotu nebo zarudnutí či bolestivost v místě vpichu.

Vedlejší příznaky očkování však v žádném případě nejsou srovnatelné s potížemi doprovázejícími prodělání nemoci, proti které se očkuje.

Očkování a autismus u dětí

Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrew Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet.

Studie byla tři roky prošetřována britskou lékařskou komorou (General Medical Council). Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů bylo prokázáno, že studie byla záměrně klamavá, zavádějící a byla z Lancetu stažena.

Následně byl Wakefield vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence.

S následky studie se však Velká Británie potýká dodnes. Pro mnohé rodiče byla na základě této studie domnělá rizika očkování příliš vysoká a rozhodli se svým dětem nepodat očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR vakcína).

V letech 2003–2004 zde proto došlo k poklesu proočkovanosti dětí proti těmto nemocem. Světová zdravotnická organizace doporučuje proočkovanost ve výši alespoň 95 %, avšak ve sledovaném období dosahovala proočkovanost ve Velké Británii pouze 80 %.

Zajímavé:  Nicorette Invisipatch 15mg/16h transdermální náplast, 7 náplastí – vše o zdraví

Během 2 – 3 let se tak opět začaly množit případy spalniček. Jen v roce 2006 bylo nahlášeno nejen 773 případů onemocnění, ale také 1 úmrtí dítěte. Jednalo se o první úmrtí na spalničky na britských ostrovech za posledních 14 let.

Situace vygradovala v květnu 2013, kdy ve Walesu propukla spalničková epidemie, kterou zažehnalo až masové očkování.

Dodejme, že vědecké důkazy o tom, že by vakcíny způsobovaly autismus u dětí, neexistují, jak informoval Světový poradní výbor pro bezpečnost očkovacích látek (GACVS) Světové zdravotnické organizace (WHO) a jak dokládá celá řada dalších studií např. z Británie, Dánska, USA nebo Švédska.

Očkování proti sezónní chřipce 2018/2019

Chřipka se na našem kontinentě vyskytuje pravidelně každý rok. Začíná se objevovat v prosinci a přetrvává až do března. Chřipka je velice nakažlivé onemocnění, které se přenáší kapénkami — vzduchem a přímým kontaktem. Zdrojem je nemocný člověk již před objevením se horeček a ještě 2 dny poté.

Onemocnění začíná rychlým vzestupem teplot až k 39 °C, který je doprovázen zimnicí a třesavkou, bolestí svalů a kloubů. Do 2. dne se objevuje suchý, dráždivý kašel, pálení za hrudní kostí při kašli. Horečky ustupují kolem 4.

dne a objevuje se pocit ucpaného nosu, kašel se mění na produktivní s vykašláváním malého množství světlého hlenu.

Nedojde-li ke komplikaci, stav se postupně zlepšuje, dráždivý kašel však může přetrvávat 1–2 týdny, únava často zůstává 2–4 týdny.

Léčba chřipky

Antibiotika nefungují, a proto nemá smysl je podávat. Nemocný odpočívá na lůžku, horečky (> 38 °C) sráží paracetamolem 750–1000 mg až 3× denně a/nebo ibuprofenem 400 mg až 6× denně, je-li to potřeba. Přetrvávají-li horečky i 4. den, je nutné navštívit svého lékaře, který vyloučí možné komplikace. V ojedinělých případech při těžkém průběhu infekce lze podat antivirotika.

Nejúčinnější prevencí onemocnění chřipkou je očkování, které zabrání nákaze v 70–90 % a sníží výskyt komplikací až o 80 %. Každý rok se na našem kontinentě vyskytuje jiný druhy chřipkového viru. Behěm první poloviny roku se pečlivě monitoruje antigenní složení aktuálního chřipkového viru a na základě sledování zvolí WHO nejvhodnější složení vakcíny pro aktuální chřipkovou sezónu.

Během zimních měsíců se objevují i jiné infekce dýchacího ústrojí, proti kterým očkování proti chřipce neposkytuje ochranu (tzv. běžné nachlazení — rýma, bolesti v krku, kašel, teploty 37–38 °C). Zpravidla při nich nedochází k životu nebezpečným komplikacím na rozdíl od chřipky.

Kdy očkovat a kolik je dávek?

Ideální doba na očkování proti chřipce je září až listopad a to jednou dávkou. Vzhledem k tomu, že každý rok dochází ke změně ve struktuře aktuálního chřipkového viru (rozuměj jeho vývoji), je nutné očkování každý rok zopakovat, aby se zajistila vysoká účinnost (70–90 %).

Koho očkovat?

Všechny, kteří si nepřejí onemocnět chřipkou, protože nekomplikovaná chřipka si vyžádá 1–3 týdenní pracovní neschopnost (a finanční strátu s ní spojenou: 30 % mzdy). Zejména ale:

  • všechny osoby starší 65 let;
  • osoby léčené léky na onemocnění srdce a cév (s ischemickou chorobou srdeční, ischemickou chorobou dolních končetin), dýchacích cest (astmatem bronchiale, chronickou obstrukční plicní nemocí), ledvin a diabetem — cukrovkou;
  • těhotné ženy v kterékoli fázi těhotenství a ženy, které plánují otěhotnět během chřipkové sezóny;
  • osoby pečující (zdravotníci, sociální pracovníci);
  • osoby žijící s rizikovými osobami (viz výše).

Koho nelze očkovat?

Osoby s akutním horečnatým onemocněním (očkujeme až za 2 týdny po úplném vyléčení).

Kolik stojí vakcína?

Vakcína je zdarma pro osoby starší 65 let a pro osoby s chronickým onemocněním — viz výše (zdravotní pojišťovna hradí aplikaci i nejlevnější očkovací látku na trhu). Ostatní si zaplatí očkování celé, viz ceník.

Jaké druhy vakcín máme?

Podle technologie výroby rozlišujeme tradiční splitové vakcíny (celovirové, štěpené) s dobrou ochranou, ale častějšími nežádoucími účinky:

  • Fluarix® (GlaxoSmithKline);
  • Vaxigrip® (Sanofi Pasteur);
  • Vaxigrip® Tetra (Sanofi Pasteur) – novinka roku 2017: oproti ostatním vakcínám, které obsahují vždy 2 kmeny chřipky A a 1 kmen chřipky B, o kterých se předpokládá, že budou v zimních měsících převládat na severní polokouli, Tetra obsahuje celkem 4 kmeny – o 1 kmen B navíc;
  • Idflu® (Sanofi Pasteur) – intradermální aplikace (mladší osoby mají bohužel 2–5× častější lokální reakci), ideální pro osoby s antikoagulační léčbou (užívající Warfarin, Pradaxa®, Xarelto®, Eliquis®);
  • Preflucel® (Baxter AG) – neobsahuje vaječnou bílkovinu, pokročilejší technologie výroby kultivací na savčích buňkách zajišťuje vyšší podobnost viru s divokým kmenem.

Subjednotkové vakcíny obsahují jen část virionu, a proto stimulují imunitní systém o něco méně, ale zato mají i méně nežádoucích účinků:

  • Influvac® (Abbott Biologicals) – výborná snášenlivost, ideální pro mladší pacienty (děti a mladší 65 let);
  • Influvac® Tetra (Abbott Biologicals) – novinka roku 2018;
  • Fluad® (Novartis) – dobrá snášenlivost a zároveň lepší ochrana díky použitému adjuvans MF-59, vhodné pro osoby starší 65 let;
  • Optaflu® (Novartis) – neobsahuje vaječnou bílkovinu, pokročilejší technologie výroby kultivací na savčích buňkách zajišťuje vyšší podobnost viru s divokým kmenem.

Pro letošní sezónu 2019/2020 jsou dostupné pouze tyto vakcíny: Vaxigrip Tetra, Influvac Tetra.

Jaké jsou časté nežádoucí účinky?

Míra nežádoucích účinků záleží na vhodné individuální volbě očkovací látky. Nejčastěji se objeví lokální zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu (do 7 dní po očkování a spontánně odezní). Únava, bolest hlavy, nevolnost, zvýšená teplota (až horečka s třesavkou), pocení, bolesti svalů a kloubů (vše vymizí i bez léčby během 1–2 dnů).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *