Odběr mozkomíšního moku – Vše o zdraví

 Odběr mozkomíšního moku - Vše o zdraví

Lumbální punkce se využívá k vyšetření mozkomíšního moku. Ten je odebírán z páteřního kanálu, v místě, kam už mícha nezasahuje a tak nehrozí její poškození. Je to metoda, která napomáhá potvrdit nebo vyloučit zánětlivé nebo degenerativní onemocnění mozku, míchy, mozkomíšních obalů a nervových kořenů. Mozkomíšní mok je zkoumán i na přítomnost nádorových buněk.

Mozkomíšní mok je tekutina, která obklopuje mozek a míchu. Tvoří se ze specializovaných buněk v mozkových komorách. Tekutina cirkuluje kolem centrálního nervového systému a v dutinách.

Odběr mozkomíšního moku - Vše o zdraví

Jak vyšetření probíhá

Vyšetření se provádí za hospitalizace. Nejprve budete poučeni, potom si lehnete na bok a přisunete se co nejblíže okraji stolu.

Stočíte se do klubíčka, v této poloze budete po celou dobu výkonu, lze provádět i vsedě (na lůžku zády k lékaři nebo obkročmo na židli). Na pokyn lékaře co nejvíce vyhrbíte záda.

 Místo vpichu je nejprve lokálně umrtveno, než dojde k samotnému vpichu, bude vyzkoušena citlivost. Potom následuje vpich a odběr mozkomíšního moku. K vyšetření je používána punkční sada

Vyšetření není bolestivé, jen budete cítit tlak. Pokud pociťujete, že není cokoliv v pořádku, ohlaste to. V průběhu vyšetření se nesmíte hýbat.

Po vyšetření je místo zalepeno, je vhodné ležet přibližně 2 hodiny po skončení na zádech bez vyvýšení hlavy. Následně několik hodin na lůžku.

Minimalizujete příznaky postpunkčního syndromu – silné bolesti hlavy, vlivem úbytku mozkomíšního moku. Sdělte předem lékaři, pokud užíváte léky na ředění krve.

Odběr mozkomíšního moku - Vše o zdraví

Kdy se lumbální punkce provádí

  • k laboratornímu rozboru
  • podání léku do páteřního kanálu
  • měření mozkomíšního tlaku
  • aplikace kontrastní látky k vyšetření

Barvu a vzhled mozkomíšního moku může posoudit lékař hned. Zbytek se vyšetřuje v laboratoři. Mozkomíšní mok je za normálních okolností bezbarvý a čirý. Růžový až hnědý značí krvácení, zkalený infekci. Zvýšené množství bílkovin může ukazovat na zánět, nádor nebo poranění.

Více článků najdete na medicka.cz

Lumbální punkce (vyšetření mozkomíšního moku)- co to je a kdy a kde se provádí?

Odběr mozkomíšního moku - Vše o zdraví

Lumbální punkce se provádí v bederní oblasti.

Lumbální punkce se provádí v bederní oblasti, v dolní části zad. Během lumbální punkce je mezi dva bederní obratle vložena jehla, aby se odebral vzorek mozkomíšního moku. Mozkomíšní mok je tekutina, která obklopuje váš mozek a míchu – chrání je před zraněním.

Lumbální punkce může pomoci diagnostikovat závažné infekce, jako je meningitida i další poruchy centrálního nervového systému, jako je Guillain-Barreův syndrom a roztroušená skleróza, dále také rakovinu mozku nebo míchy. Někdy lékaři také používají lumbální punkci k injekci anestetických léků nebo chemoterapeutických léků do mozkomíšního moku.

Proč se tedy lumbální punkce dělá?

Lumbální punkcí lze provést:

  • Odběr mozkomíšního moku pro laboratorní analýzu
  • Měření tlaku v mozkomíšním moku
  • Injekce spinálních anestetik, chemoterapeutických léků nebo jiných léků
  • Injekce barviva (myelografie – to je rentgenové kontrastní zobrazení míchy) nebo radioaktivní látky (cisternografie – speciální vyšetření s aplikací kontrastní látky do páteřního kanálu a následným zobrazením nitrolebních prostor, kde je uložen mozkomíšní mok) do mozkomíšního moku, abyste vytvořili diagnostické obrazy toku tekutiny

Informace z lumbální punkce mohou pomoci diagnostikovat:

  • Závažné bakteriální, plísňové a virové infekce, včetně meningitidy, encefalitidy a syfilisu
  • Krvácení v oblasti mozku (subarachnoidní krvácení)
  • Některé rakoviny zahrnující mozku nebo míchu
  • Některé zánětlivé stavy nervového systému, jako je roztroušená skleróza a Guillain-Barreův syndrom

Rizika lumbální punkce

I když je lumbální punkce obecně považována za bezpečnou, vždy existují jistá rizika. Tak například:

  • Bolest hlavy po lumbální punkci. Až 25 procent lidí, kteří podstoupili lumbální punkci, pociťuje bolesti hlavy kvůli úniku tekutiny do okolních tkání. Bolest hlavy obvykle začíná několik hodin až dva dny po zákroku a může být doprovázena nevolností, zvracením a závratěmi. Bolení hlavy je obvykle přítomno, když sedíte nebo stojíte a vstanete. Punkční bolesti hlavy mohou trvat od několika hodin do týdne nebo i více. Bolest hlavy se objevuje méně často, když pacient odpočívá několik hodin po skončení procedury.
  • Bolesti nebo pocit diskomfortu v oblasti zad. Po zákroku můžete pociťovat bolest nebo diskomfort v dolní části zad. Bolest by mohla vyzařovat i do zadní části nohou.
  • Krvácení. Krvácení se může objevit v blízkosti místa punkce nebo zřídkakdy v epidurálním prostoru.
  • Mozková herniace. Zvýšený tlak v lebce (intrakraniální) způsobený nádorem na mozku nebo jinou lézí zabírajícími prostor může vést ke stlačení mozkového kmene poté, co se odebere vzorek mozkomíšního moku. Tato komplikace je spíše velmi vzácná.

Jak se připravit

Před lumbální punkcí se lékař ptá na vaši rodinnou anamnézu, provádí fyzikální vyšetření a udělá krevní testy, aby zjistil, zda nemáte poruchu krvácení nebo srážení. Lékař může také doporučit vyšetření CT nebo MRI, aby zjistil, zda nemáte nějaký abnormální otok v mozku nebo kolem něj.

Potraviny a léky

Váš lékař vám poskytne konkrétní pokyny týkající se jídla, nápojů a léků. Pravděpodobně budete požádáni, abyste po půlnoci před zákrokem nic nejedli a nepili.

Informujte určitě svého lékaře, pokud užíváte léky na ředění krve nebo jiné antikoagulační léky. Například warfarin (Coumadin, Jantoven), klopidogrel (Plavix) a některé léky proti bolesti, jako je aspirin, ibuprofen (Advil, Motrin IB, jiné). Informujte také svého lékaře, pokud jste alergičtí na jakékoliv léky, třeba lokální anestetika.

Co můžete očekávat při lumbální punkci?

Lumbální punkce se obvykle provádí v ambulantním zařízení nebo v nemocnici. Lékař s vámi bude mluvit o možných rizicích a případných nepohodlích, které byste mohli během léčby cítit. Pokud se provádí lumbální punkce u dítěte, rodič může obvykle zůstat v místnosti.

Před zahájením procedury

Budete vyzváni, abyste se převlékli do nemocničního oděvu. Existuje několik možných pozic pro tento test. Obvykle ležíte na jedné straně s koleny přitaženými k hrudníku, nebo sedíte a nakloníte se na stabilní plochu. Tyto pozice ohnou záda, zvětšují prostor mezi vašimi obratli a usnadňují lékaři umístění jehly.

U dítěte nebo malého dítěte někdo během procedury udržuje dítě v požadované pozici.

Zadní část je umyta antiseptickým mýdlem nebo jódem a pokryta sterilním povlakem.

Během provádění procedury

  • Je injektováno lokální anestetikum do dolní části zad, aby se ošetřilo místo punkce před vložením jehly.
  • Mezi dva spodní obratle (bederní oblast), přes spinální membránu (dura) a do páteřního kanálu je vložena tenká, dutá jehla. Během této části procedury můžete pocítit mírný tlak v zádech.
  • Jakmile je jehla na svém místě, můžete být požádáni o mírnou změnu pozice.
  • Tlak mozkomíšního moku se změří, odvádí se malé množství tekutiny a tlak se znovu změří.
  • Jehla je odstraněna a místo punkce je pokryto obvazem.
  • Postup obvykle trvá asi 45 minut. Lékař vám může doporučit, abyste leželi kratší dobu po proceduře.

Někdy může být ultrazvuk použit jako vodítko během postupu – zejména pak u kojenců a malých dětí.

Ultrazvuk může zabránit přílišnému vložení jehly.

Po skončení procedury

Naplánujte si odpočinek. Nezúčastněte se ten den náročných aktivit. Můžete se vrátit do práce, pokud vaše práce nevyžaduje, abyste byli fyzicky aktivní. Diskutujte o své činnosti se svým lékařem, pokud máte nějaké dotazy.

Užívejte léky proti bolesti. Doporučí vám je lékař.

Výsledky testů lumbální punkce

Připomeňme si pár faktů. Mozkomíšní mok cirkuluje kolem mozku a míchy (centrální nervový systém). Tato „vodní lázeň“ působí jako podpora vztlaku mozku a míchy. Mozkomíšní mok přispívá k ochraně mozku před zraněním.

Normální mozkomíšní mok je normálně čirý a obsahuje různé látky. Normální hodnoty pro vyšetření páteřní tekutiny jsou následující:

  • Protein (15-45 mg / dl)
  • Glukóza (50-75 mg / dl)
  • Počet buněk (0-5 mononukleárních buněk)
  • Počáteční tlak (70-180 mm)
Zajímavé:  Svědění pochvy bez výtoku - Vše o zdraví

Tyto normální hodnoty mohou být pozměněny zraněním nebo onemocněním mozku, míchy nebo přilehlých tkání. Hodnoty jsou rutinně hodnoceny při vyšetření míchy získané z lumbální punkce. Kromě toho se míšní tekutina testuje na infekci v mikrobiologické laboratoři.

Lékař obvykle posoudí a interpretuje výsledky testu s pacientem. Tyto výsledky budou často hodnoceny ve vztahu k jiným výsledkům krve a radiologických testů.

Co si o lumbální punkci ještě přečíst?

  • O lumbální punkci na wikipedii

Zdroje článku a studie

  • Diagnostika lumbální punkce Autor: Carolynne M Doherty

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Diagnóza se skládá jako mozaika, říká lékař | Zdraví

LN Počet lidí s Alzheimerovou nemocí a demencí stále roste. Proč tomu tak je?Lidé se díky kvalitnější lékařské péči dožívají mnohem vyššího věku než dříve. Zatímco úmrtnost na některá častá onemocnění, srdeční a mozkové příhody se snížila, vzrostl počet chorob souvisejících s dlouhověkostí, které ještě neumíme léčit.

LN Jak dlouho trvá, než lékaři nemocnému diagnostikují Alzheimerovu nemoc?Diagnostika Alzheimerovy nemoci není vůbec jednoduchá. Lékař ji skládá jako mozaiku z výsledků různých vyšetření.

Potvrzení diagnózy může trvat čtvrt až půl roku. Pacient musí podstoupit řadu vyšetření a některá i opakovaně s časovým odstupem.

Protože jestli je něco pro Alzheimerovu nemoc typické, je to postupné zhoršování stavu pacienta.

LN Jaká vyšetření musí tedy pacient podstoupit?Lékař pacienta vyšetří v ordinaci podle své odbornosti neurologicky, psychiatricky a geriatricky.

Může poslat pacienta na psychologické vyšetření, které zhodnotí schopnosti pamatovat si nové informace a zjistí kvalitu dalších duševních funkcí. Pro Alzheimerovu nemoc je typické postižení krátkodobé paměti.

Mezi další vyšetření patří vyšetření krve, magnetická rezonance mozku, někdy funkční zobrazení mozku. Celkový obrázek může doplnit odběr a vyšetření mozkomíšního moku.

LN Co mohou výsledky vyšetření mozkomíšního moku ukázat?Dají se tak zjistit zvýšené a snížené hladiny látek, které jsou pro Alzheimerovu nemoc typické. Při degeneraci mozku se některé bílkoviny špatně svinou či složí v prostoru.

Je možné si je představit jako saze, které zanášejí mozek. Podobně jako moře obklopuje pevniny, je také mozek omýván tekutinou – mozkomíšním mokem. Do něho se dostávají tyto bílkoviny, které v něm plavou. Amy vyšetřením mozkomíšního moku zjistíme koncentraci těchto bílkovin.

Se vším všudy toto vyšetření stojí sedm až deset tisíc korun.

LN Co se stane, když Alzheimerovu nemoc u pacienta diagnostikujete?Pokud má pacient stanovenou diagnózu, může dostat léky. Léky mu bohužel nedokážou nemoc vyléčit, ale prodlouží období, kdy zůstane soběstačný.

Léčba v časných stadiích nemoci je nejúčinnější, a proto potřebujeme správnou diagnózu co nejdříve. Přes alarmující údaje o vývoji počtu postižených není demence často rozpoznána nebo je diagnostikována pozdě.

Řada pacientů s kognitivní poruchou či demencí je vyšetřována a léčena odborníky se specializací na jiné choroby, aniž by byla porucha paměti vyhodnocena.

LN Bude někdy v budoucnu snazší Alzheimerovu nemoc rozpoznat? V to doufám. Už dlouhá léta se zabýváme vývojem krátkých paměťových testů.

V našem ústavu jsme vyvinuli několik krátkých screeningových testů, které nabízíme odborníkům z České republiky k volnému používání.

Máme představu, že praktičtí lékaři by mohli zařadit orientační zhodnocení paměti jednoduchým krátkým testem do běžné praxe preventivní péče o seniory. Pokud testy prokážou paměťové selhání, doporučí pacienta k odbornému lékaři.

LN Kdy budek dispozici lék, který Alzheimerovu nemoc vyléčí?Poslední nový lék se na trhu objevil v roce 2004. Přestože se výzkumu nemoci a léčbě věnuje celosvětově velká pozornost, toto úsilí dlouhodobě nepřineslo praktický výsledek. Přesto touha porazit tuto nemoc neutuchá. I do ČR přicházejí stále častěji nové lékové studie, které se snaží vtipným nápadem chorobu přelstít.

Velké naděje jsou vkládány do postupu, který šikovně využívá stimulaci vlastních sil organismu k vyčištění mozku od patologických bílkovin. Jde o očkování, při němž se vybudí imunitní systém člověka k ovlivňování procesů v mozku. Ve světě už proběhly pokusy s očkováním proti beta-amyloidu – bílkovině, která při Alzheimerově nemoci zanáší mozek.

Očkování vyčistilo patologické nánosy v mozku u myší a pak u lidí. Bohužel nedostatečně ovlivnilo nemoc nebo mělo nežádoucí účinky. Proto se vědci na Slovensku a v Rakousku zaměřili na další „špatnou“ bílkovinu v mozku, zvanou protein tau, a vyvinuli očkovací látku. Před pár lety zahájili lékovou studii, v níž jsou pacienti očkováni proteinem tau.

Po očkování se zvýší koncentrace protilátek, které by mohly mít vliv na patologické ukládání proteinu tau v mozku. Považujeme za čest, že Národní ústav duševního zdraví se této studie účastní jako jedno z center po Evropě. Přijímání nových pacientů do této studie však již skončilo. Uvidíme, zda se konečně podaří najít účinnější léčbu, než máme v rukou dnes.

Pokud vše dobře dopadne, k pacientům se lék stejně dostane za mnoho let, možná za deset, ale třeba si s tím pospíší.

Odběr mozkomíšního moku - Vše o zdraví

Poučení pro pacienty před odběrem mozkomíšního moku – lumbální punkcí

Informace pro pacienty před odběrem mozkomíšního moku – lumbální punkcí

Váš termín k odběru mozkomíšního moku : …………………………………

Telefonické objednání termínu nebo přeobjednání na tel. č. 26716 3756 nebo 26716 3544 u zdravotní sestry Ireny Švábové.

  • Vážená paní, vážený pane,
  • následující text by měl zodpovědět Vaše dotazy týkající se odběru mozkomíšního moku bez nutnosti hospitalizace a pomoci rozptýlit Vaše obavy.
  • 1. Před odběrem mozkomíšního moku
  • ·        CT nebo MR mozku nebo vyšetření očního pozadí

Před lumbální punkcí je nutné provést CT/MR mozku nebo oční vyšetření, aby se vyloučilo zvýšení tlaku uvnitř hlavy. V tomto případě by se lumbální punkce nemohla provést.

a) Vyšetření CT mozku nebo MR mozku by mělo být provedeno v posledním měsíci a bez známek zvýšeného tlaku v hlavě.

b) Zobrazování mozku je možné nahradit vyšetřením očního pozadí, které by mělo být provedeno v posledním týdnu před výkonem, tj. ne starší než týden. Vyšetření očního pozadí slouží k nepřímému zhodnocení tlaku v hlavě. Před vyšetřením je někdy třeba rozkapat zornice, které se dočasně rozšíří.

Důsledkem je přechodné rozmazané vidění, které může přetrvávat po celý den! Proto počítejte s tím, že nebudete v den výkonu moci řídit motorová vozidla ani pracovat. Žádanku na oční vyšetření obdržíte od lékaře požadujícího lumbální punkci.

K vyšetření očního pozadí je nutné uhradit regulační poplatek.

2. Den odběru mozkomíšního moku

Ráno před výkonem pijte dostatek tekutin. Pokud je to možné, buďte nalačno, protože některé výsledky mohou být po najedení zkresleny (např. hodnota cukru v krvi). Jinak posnídejte jen lehce.

  1. ·        S sebou (na vyšetření lumbální punkcí NENÍ třeba platit 30Kč regulační poplatek)
  2. Přineste si oblíbený nápoj a svačinu.
  3. V obvyklou dobu si vezměte léky, které užíváte pravidelně, si vezměte.
  4. Přineste si výsledek vyšetření očního pozadí nebo CT/MR mozku, pokud se prováděli od jiných lékařů než z Neurologické kliniky FNKV.
  5. ·        Kdy a kde

Dostavte se v 7.00 hod. na Neurologickou kliniku FNKV, pavilon F, nejvyšší patro – 3. patro výtahem.

Hlaste se v  místnosti označené Vertebrologická poradna (vlevo od výtahu či schodiště) u sestry Ireny Švábové, která Vám odebere krev a vysvětlí další postup.

Současně Vám bude nabídnuta možnost zapojit se do výzkumných programů univerzitní kliniky podpisem informovaného souhlasu s výzkumem.

Zajímavé:  Encefalitida - vše o zdraví

Průběh punkce

Po výkonu budete ležet asi 3-4 hodiny. Abyste nemuseli zbytečně vstávat z lůžka, navštivte předtím toaletu a připravte si časopisy, knihy, svačinu apod. k lůžku.

Lékař provádějící výkon Vám znovu vysvětlí postup při odběru mozkomíšního moku a následná režimová opatření.

Výkon se provádí vsedě nebo vleže na boku. Pacient je otočen k lékaři zády a jeho hlavním úkolem je vyhrbení v bederní oblasti („kočičí hrb“). Lékař zavede tenkou jehlu mezi dva sousední obratle v bederní oblasti v místě, kde už není mícha.

Proto nemůže dojít k poškození míchy nebo ochrnutí nohou, jak se mylně traduje. Protože používáme speciální tenké tzv. netraumatické jehly (hrazené z grantových výzkumných prostředků), je vpich minimálně bolestivý.

Vlastní odkapání mozkomíšního moku trvá obvykle 3-5 minut, celkem výkon netrvá déle než 10-20 minut.

·        Po punkci

Po provedení lumbální punkce je potřeba ležet většinou 3-4 hodiny. Je vhodné, abyste první hodinu leželi na břiše, pak v libovolné poloze, ale lze se s lékařem domluvit i jinak. Po celý den je vhodné dodržovat klidový režim a dostatečně pít dostatek tekutin.

V průběhu pobytu na naší klinice bude Váš  zdravotní stav kontrolovat sestra.

·        Doma

Zbytek dne zachovejte klidový režim. Další dny jsou již bez omezení. Dodržením režimových opatření (speciální tenká jehla, ležení a dostatek tekutin) lze snížit riziko následných potíží. Asi u 30 % pacientů (u starších osob asi v 1 %) se může rozvinout tzv. postpunkční syndrom v podobě bolestí hlavy, zvracení, závratí.

Příznaky se typicky zhoršují ve vzpřímené poloze a úleva nastává vleže. Postpunkční potíže se mohou objevit až s časovým odstupem po výkonu (typicky 2.-4. den). Nejlepší léčbou je ležení na rovné podložce (bez polštáře), někdy pomůže kofein (cocacola, káva, čaj, Acylcoffin). Bolest hlavy se příliš neovlivní léky proti bolesti.

Potíže většinou pominou do jednoho týdny samy při klidovém režimu.

·        Výsledky

Na termínu  kontroly s výsledky se dohodnete předem s lékařem, který Vás na punkci odesílá. Výsledky většiny vyšetření bývají k dispozici během 3-4 týdnů.

U starších osob s vyšetřením na speciální bílkoviny se čeká, až se nasbírají vzorky asi od 40 osob, aby se obsadila celá vyšetřovací destičky, které jsou velice drahé.

Proto je možné výsledky očekávat v horizontu ½-1 roku, než se získá potřebný počet vzorků.

V případě jakýchkoliv pochybností nebo potíží nebo pokud budete potřebovat další informace o odběru mozkomíšního moku či přeobjednání, neváhejte a obraťte se na odběrovou zdravotní sestru Irenu Švábovou na tel. čísle 26716 3756, na kartotéku neurologické ambulance na tel. č. 26716 3481 nebo na neurologickou ambulanci tel. č. 26716 2371.

Děkujeme Vám za spolupráci při stanovování diagnózy Vaší nemoci.

Lumbální punkce: co prozradí vyšetření mozkomíšního moku?

Klíšťová encefalitida, roztroušená skleróza nebo nádory mozku a míchy – nejen tato onemocnění pomáhá odhalit lumbální punkce. Toto nepopulární vyšetření nemá dobrou pověst, ale ve skutečnosti nejde o nic strašného. Posuďte sami.

Lumbální punkce se provádí v dolní části zad, v bederní (lumbální) oblasti. Během výkonu vloží lékař jehlu mezi dva bederní obratle a odebere vzorek mozkomíšního moku. To je tekutina, která obklopuje mozek a míchu a chrání je před poraněním. Lumbální punkce se dělá za účelem:

  • odběru mozkomíšního moku k laboratornímu rozboru,
  • měření tlaku mozkomíšního moku,
  • aplikace léku do páteřního kanálu (prostor uvnitř páteře, kde se nachází mícha),
  • aplikace kontrastní nebo radioaktivní látky do mozkomíšního moku (kvůli lepšímu zobrazení sledované oblasti při diagnostických výkonech).

Informace získané z lumbální punkce pomáhají odhalit:

  • vážné bakteriální, plísňové a virové infekce, například klíšťovou encefalitidu, meningitidu (zánět mozkových blan) nebo syfilidu,
  • krvácení do mozku,
  • některá nádorová onemocnění mozku nebo míchy,
  • jiné nemoci nervového systému, např. roztroušenou sklerózu nebo Guillainův–Barrého syndrom.

Jak se připravit?

Před samotnou punkcí vám lékař odebere anamnézu (soubor informací o zdravotním stavu). Bude vám klást otázky a provede některá vyšetření, například krve kvůli možným poruchám srážlivosti.

Lékař může také doporučit CT vyšetření, které zobrazuje orgány podobně jako rentgen, ale dokáže to i prostorově. Cílem je zjistit, jestli se v okolí vašeho mozku nenachází otok.

Informujte svého lékaře, pokud užíváte léky na ředění krve nebo jiné léky, zejména:

  • warfarin,
  • klopidogrel,
  • volně prodejné léky proti bolesti (kyselina acetylsalicylová, ibuprofen a jiné).

Také lékaři sdělte, jestli jste alergičtí na některé léky, například znecitlivující lokální anestetika.

Jak to celé probíhá?

Před výkonem

  • Lumbální punkce se obvykle provádí v ambulanci nebo v nemocnici.
  • Při výkonu na sobě budete mít nemocniční košili se zavazováním na zádech, tzv. andělíčka.
  • Nejprve se položíte na bok a pokrčíte kolena až k hrudníku.
  • Další možností je poloha vsedě a v předklonu, kdy se ohnutím zad rozšíří mezery mezi obratli. To usnadní lékaři vložit mezi ně jehlu.
  • Místo vpichu sestra nebo lékař dezinfikuje (antiseptickým mýdlem nebo jódem), aby se zamezilo infekci.

Během výkonu

  • Znecitlivující látku (lokální anestetikum) vstříkne lékař do spodní části zad, aby umrtvil místo vpichu před vložením jehly.
  • Pak vloží tenkou, dutou jehlu mezi dva dolní obratle (bederní oblast) tak hluboko, až se dostane do prostoru, kde je mok. Během této fáze možná ucítíte tlak v zádech.
  • Jakmile je jehla na místě, můžete být požádáni o nepatrnou změnu polohy. Jinak se nehýbejte!
  • Lékař změří tlak mozkomíšní tekutiny, odebere malý vzorek a ještě jednou tlak změří. Pokud je to nutné, vstříkne ještě lék nebo jinou látku.
  • Jehlu vytáhne a místo vpichu sterilně překryje.
  • Výkon obvykle trvá asi 45 minut. Po vyšetření si ještě pár hodin odpočinete v nemocnici na lůžku.

Po výkonu

  • Důležité je být v klidu a odpočívat. V den punkce se nevěnujte žádné namáhavé činnosti.
  • Pokud se objeví bolesti hlavy nebo zad, dostanete lék proti bolesti (např. paracetamol).
  • Lékař vyhodnotí výsledky laboratorního rozboru vzorku moku spolu s dalšími informacemi získanými při punkci. Touto cestou potvrdí, nebo naopak vyloučí obávané onemocnění. Výsledky očekávejte za několik dní.

(hah)

Zdroj: www.mayoclinic.org/tests-procedures/lumbar-puncture/basics/definition/prc-20012679

Objednejte se na očkování právě teď

Lumbální punkce

Lumbální punkci definujeme jako odběr mozkomíšního moku z páteřního kanálu. Tímto vyšetřením lze potvrdit zánět centrálního nervového systému, míchy a mozkomíšních obalů či odhalit příčinu krvácení po úrazech hlavy a poranění mozku.

Mozkomíšní mok je odebrán v bederní krajině, kam již mícha nedosahuje, a proto nehrozí její poranění v souvislosti s lumbální punkcí. Po lumbální punkci je nutný naprostý klid na lůžku alespoň po dobu 24 hodin.

Jedině tak lze předejít případným postpunkčním bolestem hlavy.

Mozkomíšní mok je bezbarvá tekutina, která má za úkol udržovat tkáň mozku pod tlakem. Pomáhá tlumit nárazy a zásobuje mozkovou tkáň potřebnými živinami, stejně jako odvádí odpadní látky.

Díky průtoku v lebeční dutině a páteři slouží k vyrovnávání změny nitrolebního objemu krve.

Mozkomíšní tlak je izotonický, což znamená, že má stejné napětí, ale obsahuje v sobě menší množství proteinů než krev a nemá skoro žádné červené krvinky. Při normálním stavu neobsahuje bakterie.

Každý člověk má v sobě přibližně 150 ml mozkomíšního tlaku, ale v závislosti na prodělávaných nemocích se může měnit jeho složení. Právě díky lumbální punkci tak lze zjistit, jaké procesy se v centrálním nervovém systému právě odehrávají.

Poprvé byla lumbální punkce úspěšně provedena již na konci 19. století, ale hodně se začala rozvíjet až v 50. letech století dvacátého.

V té době byla lumbální punkce na denním pořádku při sebemenším podezření na jakoukoli chorobu neurologické povahy.

I dnes se provádí zcela běžně, neboť patří mezi přední diagnostické metody například při krvácení do páteřního kanálku či zánětu mozkových blan, a její role je tak nezastupitelná.

Zajímavé:  Deflorace - vše o zdraví

Lumbální punkci doporučuje většinou chirurg, neurolog či internista na základě pacientových příznaků, anamnézy a již absolvovaných vyšetření. Prostřednictvím tzv.

lumbálky lze odhalit zánět či degenerativní onemocnění mozku, míchy, nervových kořenů a mozkomíšních obalů.

Vyšetření pomáhá také určit přítomnost nádorových buněk v mozkomíšním moku a používá se i při podezření na krvácení do páteřního kanálu.

Kromě diagnostiky je lumbální punkce využívána také jako léčebná metoda, neboť jejím prostřednictvím lze snížit tlak v mozkových obalech, což se provádí buď odběrem tekutiny, nebo aplikací léků přímo v místě, tedy mozkomíšním moku. Tímto vyšetřením zároveň lékaři kontrolují, jak nemoc postupuje či jak aplikovaná léčba zabírá.

Před tímto vyšetřením není potřeba dodržovat žádný speciální režim. Samotná lumbálka trvá jen pár minut, ale následujících 24 hodin je nutný naprostý klid na lůžku, čímž lze předejít postpunkčním komplikacím. Proto jsou pacienti po lumbální punkci hospitalizováni, ale ve většině případů vyšetření probíhá u pacientů již dříve hospitalizovaných.

Lumbální punkce může probíhat na ambulanci, ale je-li to nutné, vystačí si lékaři i s nemocničním lůžkem pacienta. Na vyšetření není potřeba žádné speciální vybavení, ale je nutné, aby byly všechny pomůcky sterilní.

Na vyšetření lékaři potřebují speciální punkční jehlu, která je dutá, avšak při zavádění do těla pacienta v sobě má tzv. kovový mandrén, což je tenké vlákno.

Je-li jehla zavedena tam, kam má, mandrén lékaři vyjmou, čímž vznikne prostor pro odebranou tekutinu či pro podávání léků.

Pacient sedí či leží zády k doktorovi a vyhrbí záda do kočičího hřbetu, čímž se od sebe obratle oddálí. To je nutné proto, aby se mohla jehla jednodušeji dostat do míšního kanálu.

Odběr probíhá v bederní krajině, konkrétně ve střední čáře mezi trnovým výběžkem buď 3. a 4. bederního obratle, nebo 4. a 5. obratle. Nejprve je určeno místo vpichu, následně je vydezinfikováno a umrtveno.

Samotný vpich většinou nebolí, může však být lehce nepříjemný a pacienti pociťují většinou tlak. Po správném zavedení jehly je vyjmut mandrén a změřen tlak mozkomíšního moku v míšním kanále. Následně lékaři odeberou mok do zkumavky, většinou sám odtéká.

Již v této fázi mohou doktoři hodnotit vizuální stránku moku, především jeho barvu a příměsi. Po odběru je pomocí manometru opět změřen tlak a jehla je vyndána. Místo je pak zakryto a pacient zaujme vodorovnou polohu na lůžku.

Vzorek mozkomíšního moku je následně odeslán do laboratoře, kde je podroben biochemickému, mikrobiologickému a imunologickému rozboru.

Následujících 24 hodin musí pacient dodržovat naprostý klid na lůžku ve vodorovné poloze a nezapomíná přijímat dostatek tekutin. Celý den musí ležet, zvedat by neměl ani hlavu, neboť jedině tak předejít postpunkčním bolestem hlavy, které bývají velmi silné.

Již během samotného odběru hodnotí lékař vizuální stránku mozkomíšního moku, především jeho barvu, hustotu i příměsi. Mok obsahuje menší množství bílých krvinek, bílkovin i cukru a je sterilní, tedy neobsahuje žádné bakterie.

Je-li mok zakalen, signalizuje to infekci, zatímco růžovohnědá či tmavě hnědá barva znamená přítomnost krve v moku.

Celkové výsledky bývají k dispozici během jednoho či dvou dnů, o něco déle trvají kultivační testy, na jejichž výsledek je nutné si týden až dva počkat.

7 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

1Kateřina krteček21. 7. 2016 19:10:52

Dobrý den, mám dotaz včera mi delali LP , vše ok nebolela mě hlava jen trochu a záda u vpichu a ještě bolí ale bez tabletek na bolest zatím ale včera odpoledne mě začla brnět a bolet pravá noha ale to přejde ,proto se ptám , Dělali mě lum. punkci zduvodu že mám nalez v krční páteři C2 a brní mě ruce a záda při předklonu . Ale ta noha mě nekdy bolela a le myslím že je to ted po tom zákroku , nebo jak jsem ležela 2 h na břiše jesli jsme si nestocila a nenamohla sval někdy na to trpím . Poradte prosím. Děkuiji 8 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2Renata Fikarová26. 5. 2018 12:02:11

Dobrý den,Synovi (4 roky)dělali ve středu lumbalku a i když víceméně lezel 24 hod od te doby ma velké bolesti hlavy. Vím ze je to možné ale jak dlouho ho ty bolesti budou ještě trapit?jde mu nejak pomoct nebo jen prášky na bolest a čekat?

Nemocnice Jihlava

Co je lumbální punkce (LP):

LP rozumíme zavedení jehly do dolní části páteřního kanálu a odběr mozkomíšního moku, v místech, kde již neprobíhá mícha, nehrozí tedy její poškození.

Důvodem tohoto výkonu je nejčastěji diagnostika (objasnění příčiny onemocnění), méně často se provádí tzv. terapeutická LP (snížení zvýšeného tlaku mozkomíšního moku).

Příprava k výkonu:

Před výkonem je provedeno vyš. očního pozadí (event. CT – „tunel“) k vyloučení zvýšeného tlaku v dutině lební – budou Vám aplikovány kapky rozšiřující zornice, po kterých je krátkodobě a přechodně rozmazané vidění.

Jinak zvláštní příprava není nutná, pouze v některých případech podáváme léky pro uvolnění svalů kolem páteře, dále provádíme omytí místa vpichu a event. jeho oholení.

Připravte se na následující klidový režim (sprcha, toaleta před výkonem).

Způsob provedení:

Výkon se provádí nejč. vsedě, v určitých případech i vleže. Dodržují se sterilní podmínky (dezinfekce místa vpichu, sterilní rukavice, jehla a jedno použití). Po dezinfekci místa vpichu lékař vyhmatá místo vpichu, pac. „vyhrbí“ bederní páteř proti lékaři a nejč. mezi 4-5.

bederním obratlem je zavedena jehla do páteřního kanálu.

Při zavádění jehly je možný kontakt jehly s v tomto místě probíhajícími nervovými kořeny, což se projeví mimovolním záškubem a vystřelením bolesti do končetiny, která je daným nervem inervována (spontánně odezní po změně polohy jehly).

Po odběru mozkomíšního moku na všechna vyšetření je punkční jehla vytažena a místo sterilně kryto. Ještě tentýž den budeme mít základní informace k vyloučení, event. potvrzení infekce nervového systému, napovědět může i vzhled mozkomíšního moku kontrolovaný ihned po punkci.

Režimová opatření:

Po výkonu klid. režim na lůžku 24 hodin, z toho 2 hod. po zákroku na břiše, optimálně bez polštáře dle individuální snášenlivosti. Nutný je dostatečný příjem tekutin (neslazené čaje, běžné stolní vody, ne minerálky či džusy). K doplnění tekutin Vám oš. lékař bude ordinovat i infúzní terapii.

Lékař Vám může nabídnout provedení výkonu tzv. „atraumatickou jehlou“, která je hrazena pacientem – poplatek činí 150,- kč, v tomto případě je klidový režim po výkonu 2 hod.

Komplikace:

Přes veškerou snahu nelze tyto zcela vyloučit, snahou personálu infekčního odd. je riziko vzniku komplikací minimalizovat.

Bez ohledu na délku výkonu může dojít u predisponovaných ke krátké mdlobě (odezní po uložení pac.). Prosíme o Vaše upozornění na dřívější takový stav při lékařských zákrocích.

Vzácně může dojít k i přes dodržení sterilních podmínek k zavlečení infekce do mozomíšního moku z nezjistitelného zdroje v těle pacienta. Následující dny po výkonu může u některých pacientů dojít k poklesu tlaku mozkomíšního moku (tzv.

postpunkční syndrom), projevující se bolestí hlavy při postavení, závratí, pocity na zvracení… Riziko postpunkčního syndromu minimalizujeme dodržením výše uvedených režimovch opatření.

Postpunkční syndrom je nepříjemný, může trvat několik dnů, ale není ničím nebezpečný, a lze ho poměrě dobře zvládnout symptomatickou terapií.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *