Otok mozku následky – Vše o zdraví

Epidemiologie cévní mozkové příhody

Cévní mozková příhoda (CMP) je 2. nejčastější příčina úmrtnosti ve světě (1. místo patří nemocem srdce). Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 miliónů lidí. Každému šestému z nás cévní mozková příhoda hrozí, a to bez ohledu na náš věk (ročně CMP postihne více než 80 000 lidí mladších 20 let).

V České republice se za rok vyskytne cca 25 tisíc cévních mozkových příhod. I přes tato vysoká čísla a hrozící následky, většina lidí neví, jakými příznaky se CMP může projevit, jak na ně reagovat, případně, jak se proti tomuto onemocnění preventivně chránit.

Co je CMP, jak vzniká a jaké má následky?

CMP, lidově mrtvice, je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Jde o akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc, kdy nejdůležitější roli hraje čas.

 Čím dříve jsou příznaky rozpoznány, tím dříve může být zahájena účinná léčba v nemocnici. Podle mechanismu vzniku se dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody.

Léčba těchto onemocnění se liší.

Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku.

Otok mozku následky - Vše o zdraví

Krevní sraženina ucpala cévu a způsobila ischemii (nedokrvení) mozku

Hemoragická CMP (tzv. krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní zakrvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.

Otok mozku následky - Vše o zdraví

Vlevo krvácení do mozku, vpravo mozkový infarkt v důsledku přerušení krevního zásobení

U ischemické i hemoragické CMP přestanou být mozkové buňky zásobeny okysličenou krví a brzy začnou odumírat. Tím dochází ke ztrátě mozkových funkcí, kterou postižená část kontrolovala – např. centrum pohybu (objeví se poruchy hybnosti), řeči (objeví se nesrozumitelná nebo drmolivá řeč) či zraku (poruchy zraku či rozmazané vidění).

Až 30 % pacientů na následky CMP umírá. Častým následkem bývá trvalá invalidita, např. narušení schopnosti hýbat jednou polovinou těla, porucha tvorby řeči, zhoršení zraku anebo poruchy paměti. Pokud se však člověku zasaženému akutní CMP dostane včasné pomoci, může vyváznout bez jakýchkoliv následků, nebo jen s lehkým postižením (např. mírné oslabení končetin).

Rizikové faktory a primární prevence CMP

CMP vzniká z mnoha příčin, které označujeme jako rizikové faktory. Některé z nich, tzv. ovlivnitelné rizikové faktory, lze výrazně snížit naší vlastní snahou. Stačí pravidelná fyzická aktivita (alespoň 10 000 kroků denně), zdravý jídelníček (s omezením živočišných tuků), střídmá konzumace alkoholu, správná tělesná hmotnost a žádné kouření.

Zbylé rizikové faktory vyžadují pravidelné lékařské kontroly a správně nastavenou léčbu. Proto je důležité pravidelně navštěvovat praktického lékaře a další specialisty (internista, kardiolog, diabetolog, neurolog, obezitolog atd.). Jedná se o tzv. primární prevenci, díky které se vzniku CMP můžeme zcela vyhnout nebo riziko významně snížit.

Ovlivnitelné rizikové faktory:

  • vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • nejrůznější onemocnění srdce, chlopní anebo nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
  • zvýšená hladina cholesterolu v krvi (hyperlipidemie)
  • cukrovka (diabetes mellitus) aj.

Důležitý je také životní styl, např. u kuřáků se riziko postižení CMP zvyšuje až šestkrát. Nepříznivý vliv mají rovněž alkohol, drogy, či hormonální antikoncepce.

Na náš organismus působí i tzv. neovlivnitelné rizikové faktory, jako jsou vyšší věk a některá dědičná onemocnění, které zvyšují pravděpodobnost vzniku CMP.
Obecně platí, že čím déle rizikové faktory působí, tím vyšší je pravděpodobnost vzniku onemocnění.

Pokud k CMP dojde, pak je nejdůležitější co nejdříve rozpoznat její příznaky, nečekat a ihned kontaktovat rychlou záchrannou službu, protože jen tak je možné člověku s CMP v přednemocniční péči pomoci.
Nejdůležitějším faktorem je čas!!!

Příznaky – jak ověřit, že člověka postihla CMP?
Nejčastějšími projevy CMP jsou:

  • ochrnutí, tedy oslabení horní a dolní končetiny na jedné straně těla (pacient není schopný např. zvednout ruku, pohnout nohou a tedy i hůře chodí)
  • ochrnutí poloviny obličeje a skles ústního koutku na jedné straně tváře
  • potíže s mluvením či porozuměním řeči (postižený člověk může působit až zmateným dojmem)
  • porucha rovnováhy a koordinace pohybů
  • závratě s nucením na zvracení anebo se zvracením
  • problémy s chůzí či stáním na místě
  • silná bolest hlavy (typická pro mozkové krvácení)
  • náhlé potíže s viděním (rozmazané vidění, výpadek části zrakového pole)

Otok mozku následky - Vše o zdraví

Příznak CMP – ochrnutí poloviny obličeje

Většinou se jedná o náhlou a často dramatickou změnu oproti předchozímu stavu. Zrádné je, že u většiny pacientů se nemusí vyskytnout bolest (na rozdíl od srdečního infarktu, pro který je typická tíseň, dušnost a bolest na hrudi), a proto velmi často dochází k prvotnímu podceňování příznaků.

U některých pacientů mohou předcházet před vznikem závažného mozkového infarktu pouze krátkodobé a přechodné příznaky. To znamená, že se objeví výše zmíněné příznaky, jako je slabost končetiny nebo porucha řeči v trvání jen několika sekund až minut, které však úplně odezní.

Těmto přechodným symptomům se říká transitorní ischemická ataka (TIA). Avšak i příznaky TIA nesmí být podceňovány.

V případě vzniku TIA je potřeba se ihned dostavit do nemocnice k neurologickému vyšetření, na základě kterého se stanoví riziko zhoršení příznaků.

Včasné nastavení léčby anebo krátkodobá hospitalizace u rizikových pacientů mohou zabránit zhoršení příznaků a trvalým následkům.

Pokud si nejsme jisti, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, můžeme postiženého požádat o několik jednoduchých úkonů. Jedná se o tzv. FAST test, kterým můžete rychle diagnostikovat příznaky a tímto pomoci člověku.

Otok mozku následky - Vše o zdraví

Jak správně pomoci?

Jedinou správnou reakcí je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 155 nebo 112. Pacienta se snažíme udržet ve stabilizovaném stavu (umožnit mu volné dýchání, nikam ho nepřevážet). Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodin od vzniku příznaků.

Statistiky bohužel ukazují, že povědomí o CMP je v populaci České republiky velice nízké (v celosvětovém měřítku je situace velmi podobná). Přitom čas je nejdůležitějším ovlivnitelným faktorem. Mozkové buňky jsou schopny bez kyslíku a živin přežít jen několik minut. Jen pro představu – každou minutu od vzniku mozkového infarktu nenávratně umírá téměř 2 milióny mozkových buněk.

Přitom úloha laické veřejnosti v boji proti této chorobě je velmi důležitá a bohužel stále podceňovaná. Proto se řada lékařů a epidemiologů snaží o pravidelné edukační kampaně, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o CMP a tímto snižovat následky CMP.

SHRNUTÍ KAPITOLY

Nejdůležitější je včasné rozpoznání příznaků cévní mozkové příhody, např. jednoduchou metodou FAST, kterou zvládne kdokoliv. Lékaři mají možnosti, jak CMP účinně léčit, avšak pacient musí být do nemocnice přivezen co nejdříve.

Krvácení do mozku: příčiny, příznaky, diagnostika, léčba a prevence

Otok mozku následky - Vše o zdraví

Krvácení do mozku je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu, protože mozek je ukrytý v lebce, která je pevná a neumožňuje rozpínání mozku do okolí při krvácení, takže i malé krvácení může mozek utlačit a způsobit život ohrožující stav nebo trvalé následky.

Příčinou krvácení do mozku je prasknutí nebo prosakování mozkových cév z různých příčin, čímž vzniká stav označovaný jako hemoragická cévní mozková příhoda.

Komprese (utlačení) mozkové tkáně může být v případě rozsáhlejšího krvácení tak významná, že se okysličená krev nemá šanci dostat k mozkovým buňkám, které na nedostatek kyslíku reagují otokem (odborně edém mozku).

Protože krev při krvácení do mozku nemá kam odtékat, hromadí se uvnitř lebky a může vytvořit ložisko označované jako hematom. Ten dále tlačí na mozkovou tkáň a brání přístupu kyslíku k mozkovým buňkám, což je může zabít.

V tomto článku se dozvíte co je krvácení do mozku, jaké jsou jeho nejčastější příčiny a příznaky, jako ho rozpoznat a co dělat.

Příčiny krvácení do mozku

Mezi hlavní příčiny krvácení do mozku, mimo jiné, patří:

  • poranění hlavy (například při autonehodách nebo následkem otřesu mozku)
  • aneuryzma mozkových cév neboli vakovité rozšíření a oslabení stěny mozkové tepny, které může prasknout
  • extrémně vysoký krevní tlak
  • cévní malformace (vady cév v mozku)
  • onemocnění krve nebo onemocnění spojená s krvácením
  • onemocnění jater
  • mozkové nádory
  • užívání drog

Věk

Důsledky a příčiny krvácení do mozku se liší v podle různých věkových skupin. Nejčastěji mozkové krvácení postihuje starší dospělé osoby a seniory.

  • Pokud u dětí dojde ke vzniku náhlého krvácení do mozku, je to většinou v důsledku anomálií na krevních cévách.
  • Mezi další časté příčiny krvácení do mozku patří hematologická onemocnění (choroby krve), mozkové nádory, sepse, konzumace velkého množství alkoholu nebo drog.
  • U novorozenců může dojít ke krvácení do mozku také v důsledku poranění při porodu nebo při traumatickém poranění břicha těhotné matky.

Příznaky krvácení do mozku a některé způsoby léčby jsou u dětí stejné jako u dospělých. Léčba krvácení do mozku u dětí závisí na místě, kde ke krvácení došlo a také na závažnosti příznaků.

Podle statistik je cévní mozková příhoda v České republice třetí nejčastější příčinou úmrtí a invalidity (1).

Toto číslo zahrnuje i takzvané ischemické cévní mozkové příhody, kdy dojde k uzávěru cév, které zásobují mozek krví sraženinou (trombem) nebo jiným způsobem. Cévní mozkové příhody s krvácením do mozku se označují jako hemoragické (hemoragie = krvácení).

  1. Ze všech cévních mozkových příhod je zhruba 80% ischemických a zbylých 20% hemoragických.
  2. Krvácení do mozku je mnohem častější u starších dospělých a seniorů, ale může k němu dojít i u dětí.
  3. Podle americké Národní asociace pro cévní mozkové příhody postihne krvácení do mozku zhruba 1 dítě na 4 000 živě narozených dětí (2).
  4. U dětí se krvácení do mozku vyskytuje lehce častěji do 2 let věku.
  5. Prognóza dětí po krvácení do mozku je lepší než prognóza dospělých osob, protože mozek dětí se stále vyvíjí a dokáže některé defekty „opravit“ lépe než mozek dospělého člověka.
Zajímavé:  Porucha Příjmu Potravy Lecba?

Příznaky krvácení do mozku

Krvácení do mozku se projevuje celou řadou různých příznaků, jako jsou náhle vzniklé brnění, slabost, necitlivost nebo úplné ochrnutí obličeje, horní nebo dolní končetiny. Tyto příznaky se nejčastěji objevují jen na jedné straně těla.

Mezi další časté příznaky krvácení do mozku, mimo jiné, patří:

  • náhlá, silná bolest hlavy
  • potíže s polykáním
  • poruchy zraku
  • ztráta rovnováhy nebo zhoršení koordinace pohybů
  • zmatenost nebo problémy rozumět mluvenému slovu
  • porucha řeči nebo zastřená mluva
  • sopor (zastřené vědomí), apatie nebo bezvědomí
  • křeče

Je důležité naučit se tyto příznaky rozpoznat tak, aby se léčba zahájila co nejrychleji.

Komplikace krvácení do mozku

  • Krvácení do mozku je často spojenou s vážnými komplikacemi, protože brání nervovým buňkám v komunikaci s ostatními částmi těla a také podstatně zpomaluje návrat funkcí mozku do normálního stavu.
  • Mezi nejčastější komplikace krvácení do mozku patří potíže s pohybem, řečí a pamětí.
  • V závislosti na místě, kde ke krvácení do mozku došlo, mohou být některé komplikace trvalé.
  • Mezi nejčastější trvalé následky krvácení do mozku patří:
  • ochrnutí
  • slabost nebo necitlivost některých částí těla
  • potíže s polykáním (dysfagie)
  • úplné oslepnutí nebo zhoršení zraku
  • snížení schopnosti mluvit a rozumět mluvenému slovu
  • zmatenost nebo porucha paměti
  • změna osobnosti a jiné duševní poruchy

Druhy krvácení do mozku

Existuje několik typů krvácení do mozku, které se liší podle místa krvácení:

  • Intracerebrální krvácení: jak již název naznačuje, jedná se o krvácení dovnitř mozku, přímo z tepen zásobujících mozek, hlavně z přední, střední a zadní mozkové tepny (a. cerebri anterior, media et posterior). Tento typ krvácení do mozku bývá nejzávažnější. 
  • Subarachnoidální krvácení: mozek má tři obaly, takzvané mozkové pleny neboli meningy, které se od shora dolů jmenují dura mater (tvrdá plena mozková), arachnoidea mater (pavoučnice) a pia mater (měkká plena mozková, která pokrývá přímo povrch mozku). Při subarachnoidálním krvácení dochází ke krvácení mezi prostřední mozkovou plenu (arachnoidea mater) a mozek. Subarachnoidální krvácení nejčastěji vzniká následkem prasknutí aneuryzmatu (výdutě) na tepnách Willisova okruhu mozku nebo při prasknutí A-V malformací. Rovněž tento druh krvácení do mozku je velice závažný a může skončit smrtí pacienta. Projevuje se nejčastěji silnou, náhle vzniklou bolestí hlavy.
  • Subdurální krvácení: tento druh krvácení vzniká při poranění přemosťujících žil (spojky mezi povrchovými a hlubokými žilami mozku). Jedná se o krvácení pod tvrdou plenu mozkovou. Obvykle nebývá tak závažné jako subarachnoidální nebo intracerebrální krvácení.
  • Epidurální krvácení: tento druh krvácení vzniká při krvácení mezi lebku a mozek nad tvrdou plenu mozkovou. Nejčastěji vzniká při zlomeninách lebečních kostí při poranění tepen (nejčastěji a. meningea media) nebo žilních splavů (při epidurálním krvácení do oblasti mozečku).

I když jsou některé druhy krvácení do mozku méně závažné než jiné, všechny mohou pacienta ohrozit na životě a způsobit závažné komplikace.

V důsledku krvácení do mozku vzniká v mozku ložisko zvané hematom, které nejprve obsahuje čerstvou krev a po jejím sražení a odstranění zůstane na postiženém místě mozku trvale prázdné místo (v podstatě „díra“). Pokud se v lékařské zprávě setkáte s pojmem intracerebrální hematom, subdurální nebo epidurální hematom, znamená to následek krvácení do příslušné oblasti mozku.

Diagnostika

Diagnostika krvácení do mozku je velice obtížná, protože u některých lidí se nemusí objevit žádné zvláštní příznaky.

Při podezření na krvácení do mozku je nutné provést řadu vyšetření, mezi která patří:

  • počítačová tomografie (CT mozku) nebo magnetická rezonance (MRI mozku)
  • lumbální punkce, což je vyšetření, při kterém se odebírá mozkový mok z páteřního kanálu a odesílá na vyšetření do laboratoře
  • CT angiografie mozku, což je vyšetření, při kterém se do mozkových tepen vstříkne kontrastní barvivo, které dokáže zobrazit cévní malformace v mozkových cévách a také v cévách, které přivádějí krev do mozku.

Léčba krvácení do mozku

V případě těžkého nebo jinak závažného krvácení do mozku může být nutná operace mozku, jejímž smyslem je jednak uvolnit tlak na mozek a zabránit tak rozvoji mozkového edému, oprava prosakujícího aneuryzmatu (výdutě) technikou, které se říká klipování neboli svorkování (z anglického clipping) nebo odstranění cévní malformace.

Při neurochirurgických výkonem za účelem zastavení krvácení do mozku je často nutné odstranit část lebky, čemuž se říká kraniotomie. Někdy se lebka ponechává otevřená delší dobu, aby se mozek měl kam rozpínat a zabránilo se jeho poškození útlakem.

Mezi další možnosti léčby krvácení do mozku patří léky proti úzkosti (anxiolytika), epilepsii (antiepileptika) a další léky užívané k léčbě příznaků mozkového krvácení, jako jsou křeče, epileptické záchvaty a silné bolesti hlavy.

Pro co největší šanci na vyléčení s minimem trvalých následků je nutné, aby byla pacientům s mozkovým krvácením co nejrychleji nasazena správná léčba. Nedílnou součástí léčebného procesu je také rehabilitace, která pacientům po mozkovém krvácení umožňuje rychlejší návrat do normálního života.

Kromě fyzioterapie se v léčbě krvácení do mozku uplatňuje také řečová terapie (logopedie) na odstranění vad řeči, ergoterapie a změny životního stylu, pro snížení rizika dalšího krvácení (například snaha zmírnit stres, léčba vysokého krevního tlaku, apod.).

Prevence krvácení do mozku

  1. Celosvětová incidence (četnost výskytu) traumatických poranění spojených s krvácením do mozku je zhruba 600 případů na 100 tisíc obyvatel, což je poměrně vysoké číslo.
  2. V České republice byla incidence traumatických poranění mozku v roce 2017 kolem 272 případů na 100 tisíc obyvatel (3).

  3. Proto je velice důležité, abychom se chránili před rizikem traumatického poranění mozku.
  4. Účinnou formou prevence jsou například bezpečnostní pásy v autě nebo ochranné přilby pro motocyklisty a cyklisty.
  5. I když tyto ochranné pomůcky nepomohou vždy, pomáhají snížit riziko, že při nehodě dojde k závažnému poranění mozku.

  6. Lidé u kterých se vyskytlo krvácení do mozku následkem traumatu nebo cévní mozkové příhody mají o 25% vyšší riziko dalšího krvácení do mozku (4).
  7. V rámci prevence krvácení do mozku je také velice důležité změnit váš životní styl tak, aby se riziko krvácení co nejvíce snížilo.

  8. Zejména je nutné chodit na pravidelné lékařské prohlídky, nechat si změřit krevní tlak a v případě, že je vysoký, přijmout vhodná opatření na jeho snížení, mezi která patří kombinace změny životního stylu (cvičení, dostatek pohybu, zdravé stravování, dostatek spánku) a užívání léků na snížení krevního tlaku (antihypertenziv).

  9. Je také důležité zanechat kouření, které je významným rizikovým faktorem hemoragické cévní mozkové příhody (5).
  10. Toxiny v tabáku poškozují stěnu cév a způsobují ukládání plaku v tepnách, což vede k jejich zúžení a zvýšení rizika jejich prasknutí nebo ucpání.

Pokud máte diabetes (cukrovku) je důležité snažit se udržet hladinu cukru v krvi v přijatelném rozmezí. Řada diabetiků má také vysoký krevní tlak a cholesterol a trpí nadváhou, což jsou všechno rizikové faktory pro vznik cévní mozkové příhody.

  • Jedním z nejúčinnějších způsobů prevence krvácení do mozku je změna stravovacích návyků a pravidelné cvičení.
  • Pokud chcete snížit riziko hemoragické cévní mozkové příhody, měli byste do vašeho jídelníčku pravidelně zařazovat potraviny, které jsou součástí takzvané středomořské diety (6).
  • Patří sem zejména olivový olej, ryby, ořechy a dostatek zeleniny a ovoce.
  • Stejně tak je nutné bojovat s nadváhou, protože ta může vést k hypertenzi (vysoký krevní tlak), což zvyšuje riziko onemocnění srdce i cévní mozkové příhody.
  • Pravidelná fyzická aktivita je velice důležitá, protože pomáhá nejen udržovat tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí, ale také snižuje riziko cévní mozkové příhody.
  • Renomované zdravotnické organizace doporučují každý týden alespoň 150 minut cvičení se střední až vysokou námahou (7).

Co si z článku odnést?

Krvácení do mozku je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu a dlouhou rekonvalescenci. Některá onemocnění, jako jsou například diabetes, zvyšují riziko krvácení do mozku.

Krvácení do mozku vzniká při takzvané hemoragické cévní mozkové příhodě, následkem úrazů nebo z plného zdraví (například při prasknutí cévních malformací nebo aneuryzmatu).

Je proto velmi důležité chodit na pravidelné lékařské prohlídky, nechat si změřit krevní tlak a pokud máte hypertenzi, měli byste užívat léky na snížení krevního tlaku a přijmout další opatření na jeho snížení (změna životního stylu, pravidelné cvičení, zdravá strava, apod.). Stejně tak je důležité správně léčit diabetes a vyhnout se nadměrné konzumaci alkoholu a zejména kouření.

Riziko traumatického krvácení do mozku (tedy krvácení následkem úrazu) můžete snížit používáním bezpečnostních pásů a ochranných pomůcek (přilba při jízdě na kole nebo motocyklu).

Naučte se také rozpoznat výše uvedené příznaky krvácení do mozku, protože rychlá a správná léčba tohoto stavu podstatně ovlivňuje prognózu pacienta a to, zda bude mít trvalé následky či nikoli. 

Mozkové krvácení: příznaky, léčba (Nitrolební krvácení)

Do mozku vede bohaté cévní zásobení. Dvě hlavní tepny –
krkavice – odstupují přímo z aorty, z cévy jdoucí rovnou
ze srdce. Podél krční páteře jdou rovněž dvě cévy, které v úrovni
prvního obratle vstupují do lebeční dutiny.

Tím je zajištěn přísun té
nejvíc okysličené krve, na kterou je mozek velmi citlivý.

Zajímavé:  Vitaminy Na Podporu Otěhotnění?

Jako řídící centrum celého těla má i zvýšené nároky na výživu a
zásobení kyslíkem, proto jakýkoliv deficit se okamžitě projeví
snížením nebo až zástavou některých funkcí.

Mozek je obalen třemi různými vrstvami tkáně tvořícími mozkové
obaly. Ty obklopují jak mozek tak míchu a mají za úkol oba orgány chránit.
Na mozek pevně přiléhá omozečnice a přesně kopíruje všechny závity a
prohlubně.

Nad ní je pavoučnice, tenká blanka která vytváří prostory pro
cirkulaci a vstřebávání mozkomíšního moku. Zevní vrstva je pevná tvrdá
plena mozková, jejíž vnitřní vrstva odděluje mozkové polokoule a
odděluje týlní lalok od mozečku. Tyto tři obaly vytváří anatomické
prostory, mezi nimiž se může hromadit krev.

Krvácení se může objevit
i přímo v mozkové tkáni, pak se mluví o tzv. tříštivém
krvácení
.

Zdrojem krvácení mohou být mozkové tepny nebo mozkové žíly. Žilní
nebo tepenný typ krvácení je charakteristický pro dané druhy a někdy
i lokalizace mozkových krvácení.Krvácení může být
primární, kdy praskne céva v mozku pod vlivem např.
vysokého krevního tlaku, nebo sekundární, kdy je krvácení
důsledkem různých úrazů hlavy.

Rizikové faktory mozkového krvácení  

S mozkovým krvácením se setkáváme u úrazů, u úmyslných trestných
činů, při nešťastných náhodách, u různých onemocnění a riziko
krvácení zvyšují i kouření, pití alkoholu, vysoký krevní tlak a
některé léky.

Prevence mozkového krvácení  

U mozkových výdutí žádná není, ty jsou vrozené. Obecně ale platí
udržovat krevní tlak v normě, nekouřit,
nepít a nevystavovat se stresům. Je důležité také
chránit si lebku u některých povolání a při určitých
sportech.

Příznaky mozkového krvácení  

Příznaky jsou různé a rozmanité podle lokalizace v mozku, množství
vylité krve a době působení.

Pro diagnózu mozkového krvácení je
důležité ověřit si domněnku na CT popřípadě na magnetické rezonanci,
protože stejné příznaky jako krvácení může mít i „mozková
mrtvice“
, tedy stav, kdy se nějaká cévka ucpe a vytvoří se
ložisko nezásobené kyslíkem a dojde k ischemické cévní mozkové
příhodě
.

Je proto nutné odlišit příčinu příznaků, protože
podle toho se volí léčba. Ještě je nutno zmínit, že takzvaná cévní
mozková příhoda je z 80% ischemické povahy, tedy že se ucpe přívodná
céva, a z 20% se jedná o krvácení. Je to název, který neodlišuje
vyvolávající příčinu, ale zastřešuje klinické příznaky, které
bývají podobné až totožné.

Nitrolební krvácení se dělí podle míst, kam se krev vylila.

Epidurální krvácení probíhá do prostoru mezi
lebečními kostmi a tvrdou plenou mozkovou. Většinou je spojeno s úrazem a
prasknutím jedné z větví krkavic.

Z vylité krve se po několik dnů
formuje krevní sraženina, neboli hematom, který utlačuje
mozek. Bývá lokalizován v místě nárazu nebo v místě zlomeniny
lebeční kosti.

Hematom tlačí na mozkovou tkáň, dostavuje se porucha
vědomí a poruchy hybnosti končetin, někdy i poruchy řeči. Hematom je
rovněž ložisko dráždění, které může vyprovokovat i epileptický
záchvat.

Subdurální krvácení směřuje mezi tvrdou plenu a
pavoučnici, je opět následkem nějakého traumatu a zdrojem krvácení jsou
žíly na horní části mozkových polokoulí.

Následkem je opět hematom,
který pokud se klinicky projeví mezi 24-48 hodinami je označován jako
akutní, může se zhojit, nebo přejde v chronický
subdurální hematom, který se manifestuje příznaky po třech týdnech od
úrazu, a je to pomalu rostoucí a zvětšující se útvar, který se vyskytuje
především u starších lidí nebou jedinců se zvýšenou dispozicí ke
krvácení. Typickou skupinou jsou chroničtí alkoholici.
Úraz nebývá tak těžký, pacient si kolikrát ani nevzpomene, že by se mu
něco stalo.

Akutní hematom je spojen se zhmožděním mozku,
především u těžkých úrazů hlavy. Nebezpečné jsou hematomy, které se
axpanzivně zvětšují za útlaku mozku a zhoršování jeho funkcí.
Dostavují se poruchy vědomí, obrna končetin a zorničky jsou nestejně
veliké.

Chronický hematom se opouzdří a pomalu narůstá
měsíce, v popředí stojí především psychické změny od lehkého útlumu
až po stavy zmatenosti, pacienti většinou udávají bolesti hlavy a
závratě.

Jako subarachnoideální krvácení se označuje
přítomnost krve mezi pavoučnicí a omozečnicí, zdrojem je nejčastěji
prasknutí tepenné výdutě u neléčeného vysokého krevního tlaku.

Tento
typ bývá spojen s nejbohatší symptomatikou, jejímž podkladem je zvyšený
nitrolební tlak, krvácení dráždící mozkové cévy, které zmenšují
svůj průsvit a dodávají menší množství kyslíku do tkáně.

Pacienta
bolí hlava, je zmatený, zvrací, ztrácí vědomí a dostavují se poruchy
srdečního rytmu.

Intracerebrální krvácení, neboli krvácení do mozkové
tkáně, bývá masivní a rozsáhlé, většinou zapříčiněné rupturou
cévy při vysokém krevním tlaku nebo po težkých zlomeninách lebečních
kostí spojených s natržením mozkové tkáně.

Pokud je krvácení masivní,
tříštivé, je spojeno poškozením tkáně, s poruchami vědomí, zvracením
a bolestmi hlavy, otokem mozku a nitrolebním vysokým tlakem.

Menší
krvácení většinou nemají na tkáň destruktivní charakter, vědomí
nebývá porušeno a dominují příznaky podle ložiska, tedy obrny končetin,
obličejových svalů nebo obrny okohybných svalů, poruchy řeči.

Ložisko
má nepravidelný tvar, okolní tkáň je stlačována a prokrvácená,
doprovodnými nálezy jsou zvýšený nitrolební tlak a otok mozku. Úmrtnost
se pohybuje mezi 30% – 40%, dříve 80 – 90% pacientů umíralo.

K poklesu
došlo především díky zobrazovacím metodám, které
ložisko lokalizují a umožní tak rychlejší a přesnější zásah.
Přežití ovšem i tak závisí na mnoha faktorech jako je velikost ložiska,
na rozsahu krvácení, na věku pacienta a na stavu jeho vědomí. Pokud je
krvácení opravdu velké, může se provalit i do mozkových komor, poté je
mozkomíšní mok zbarven krví. S krvácením do komor se setkáváme
u nezralých novorozenců, jako komplikace rozsáhlých subarachnoideálních
krvácení přichází asi ve 25%.

Léčba krvácení mozku  

Diagnóze epidurálního hematomu napomůže již
RTG snímek, upřesnění přinese CT.

Je
nutnost okamžitého operačního zásahu, bez včasného
vypuštění hematomu dojde k takovému nárůstu nitrolebního tlaku a útlaku
mozku a končí smrtí.

Léčba expanzivně rostoucího subdurálního akutního
hematomu je rovněž chirurgická a rovněž okamžitá.

Chronický hematom se opět odstraňuje chirurgicky a má
výborné operační výsledky, dochází k nápravě pacientova stavu.

Léčba intracerebrálního krvácení je zaměřená na
podporu dýchání a srdeční činnosti, na snížení mozkového otoku a
nitrolebního vysokého tlaku. Nesmí se podávat léky na ředění krve, ty by
krvácení jen prohlubovaly.

Čeká se, až krvácení samo ustane, vytvoří se
hematom a ten se postupem času vstřebává. To je otázka měsíců, mezitím
pacient co nejdříve začíná s rehabilitací a to podle přesně
stanoveného rehabilatačního plánu.

K operačnímu řešení krvácení se
přistupuje pouze u velmi specifických případů.

subarachnoidálního krvácení v akutním stadiu je
léčbou absolutní klid na lůžku, upravení vysokého krevního tlaku,
tlumení bolestí hlavy a zvracení. Domněnku aneurysmatu lékaři potvrdí
zobrazením mozkového cévního řečiště pomocí kontrastní látky.

Až se
stav pacienta stabilizuje, přistupuje se k chirurgickému řešení,
optimálně do 48 hodin od začátku problémů. Pro léčbu mozkových
aneuryzmat jsou používány dvě techniky: operační a tzv.
endovaskulární. Základní rozdíl spočívá v tom, že
operační léčba řeší výduť z vnějšku tepny, endovaskulární léčba
zevnitř.

Operační léčba vyžaduje otevření lebky chirurgicky,
endovaskulární léčba vyžaduje zákrok pod rentgenovým zářením.

Je dobré připomenout, že ne všechna aneuryzmata mohou být léčena ihned
po stanovení diagnózy, a že ne všechna aneuryzmata jsou léčitelná oběma
metodami.

Vždy je nutné konzultovat léčebný postup se
specialisty
(neurochirurga nebo neuroradiologa), kteří rozhodnou
o vhodné léčbě a to individuálně u každého pacienta.

Hematom nebo
zdroj krvácení musí byt odstraněny co nejdříve, protože ohrožují
pacienta jak na životě, tak i devastují mechanickým útlakem dosud zdravou
tkáň, takže by se mohlo stát, že po pozdním vyléčení by byl výsledný
rozsah postižení větší, než kdyby se k léčbě přistoupilo ihned.

Jak si pomoci sám  

Nejdůležitější je na možnost krvácení vůbec pomyslet.

Proto každý
úraz nebo stav spojený s pádem nebo úderem do hlavy, stejně tak jako
náhlou ztrátu vědomí, ze které se pacient dlouho neprobírá, je nutné
neponechat bez povšimnutí a raději přivolat RZP, která
pacienta převeze na chirurgickou nebo na neurologickou ambulanici.
Každé přehlédnutí nebo podceňování příznaků je velmi
nebezpečné
, protože všechna mozková krvácení ohrožují pacienta
na životě a většina z nich i smrtí končí.

Komplikace mozkového krvácení  

Komplikacemi jsou rozmanité neurologické projevy odpovídající lokalizaci
krvácení v mozku.

V popředí stojí změna vědomí od zmatenosti až po
koma, dále částečná (paréza) nebo úplná (plegie) obrna svalů obličeje,
trupu a končetin, čili ztráta hybnosti z důvodu přerušení vedení
informací z centra do těla, bolesti hlavy, zvracení, zvýšený nitrolební
tlak a otok mozku. U subarachnoidální krvácení se kromě neurologických
obtíží objevuje komplikace opakovaného krvácení, zvláště byla-li
výduť většího rozsahu.

Diskuse  

  • Krvácení
    do mozku po narození

Další názvy: Nitrolební krvácení, Intrakraniální krvácení, cévní mozková příhoda, subarachnoidální krvácení, mozková mrtvice, subdurální krvácení, tříštivé krvácení

Jak poznat krvácení do mozku?

Rozlišujeme čtyři základní typy krvácení do mozku, a to subdurální krvácení, epidurální krvácení, subarachnoidální krvácení a krvácení do mozkové tkáně. Jednotlivé druhy krvácení se liší místem vzniku, ale i svou závažností. Obecně se může krvácení do hlavy projevit po úrazu nebo prasknutí tepny nebo cévy a základním projevem může být bolest hlavy.

Příznaky krvácení do mozku

Velmi častý typ krvácení do mozku je krvácení subdurální. Jedná se o žilní krvácení a dochází k němu mezi tvrdou plenou mozku a pavučnicí. Při tomto krvácení vzniká subdurální hematom.

Subdurální hematom je běžný při většině úrazů hlavy a často se sám vstřebá. Pokud je větší a sám se nevstřebá, může způsobit demenci, poruchy paměti nebo poruchy vědomí.

Zajímavé:  Praktický Lékař Praha 5 Zbraslav?

Pokud se subdurální hematom začne z ničeho nic zvětšovat, může způsobit nitrolební přetlak, který vede ke smrti.

Epidurální krvácení vzniká většinou při úderu na spánek, vychází z tepny a nemůže se proto samo zastavit. I v tomto případě může velice rychle vzniknout nitrolební přetlak následovaný smrtí.

Subarachnoidální krvácení je často způsobené prasknutím malé tepny v mozku v místě jejího rozšíření, takzvané aneurysma. Rozšíření mozkových tepen – aneurysmata jsou většinou vrozená a riziko prasknutí se zvyšuje, pokud pacient trpí vysokým tlakem, který neléčí. Těžké formy tohoto krvácení jsou smrtelné. 

Čtvrtým typem je krvácení do mozkové tkáně, které se také nazývá krvácivá mozková mrtvice. Dochází k němu při prasknutí mozkové cévy kvůli vysokému tlaku. Společným příznakem většiny těchto důvodů krvácení do mozku je bolest hlavy, zmatenost, nestejně velké zorničky, pokles neurologických funkcí – snížená hybnost končetin, závratě, ztráty vědomí, poruchy srdečního rytmu.

Inkubační doba závisí na typu krvácení, může být několik minut až hodin.

Léčba

Pokud krvácení stále trvá, je nutné v první řadě zabránit nitrolebečnímu přetlaku, který může rychle způsobit smrt. Lékař podloží pacientovi hlavu a podává léky proti otoku mozku, například kortikoidy nebo mannitol.  Pokud to pacientův stav dovolí, je možné pacienta operovat, a zastavit tak probíhající krvácení. 

IndividuálníZáleží na příčinně

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Léky

Aby nedošlo k otoku mozku, podávají se pacientovi kortikoidy nebo mannitol.

Vyšetření

Pacienta po úrazu nebo s bolestí hlavy vyšetří neurolog a provede CT vyšetření mozku. CT dokáže ukázat přítomnost krve i určit typ krvácení.

Trvalé následky

Nejhorším trvalým následkem je samozřejmě smrt, lze-li to tak říci. Může to být ale také ochrnutí těla či obličeje, demence, kóma. Záleží na tom, jakou část mozku krvácení zasáhlo. Krvácení se také pak může vracet.

Kdy jít k lékaři

V případě výše uvedených příznaků na nic nečekejte a volejte rychlou záchrannou službu. Stejně tak při jakémkoliv úraze, kdy se udeříte do hlavy. Raději navštivte lékaře preventivně než zranění podcenit. Mozkové krvácení bývá často smrtelné.

VIDEO: Jak ovlivní váš život cévní mozková příhoda:

Co se děje se Schumacherovým mozkem? Komentář českého neurologa

Poranění mozku se dělí podle velikosti plošného postižení šedé a bílé hmoty na lehká, středně těžká a těžká poranění. Vážné poranění mozku může být komplikováno krvácením do mozkové tkáně nebo krvácením mezi pleny mozkové.

Úrazy hlavy nepodceňujte. Včasná návštěva lékaře odhalí mozkové krvácení i další závažné problémy.

„Následně vzniká mozkový otok, jehož důsledkem je zvětšení objemu postižené mozkové tkáně, podpůrných nervových tkání i cév. To vše se děje v uzavřeném prostoru lebky, což vede k poruchám krevního průtoku mozkem, nitrolebečního tlaku a mozkového perfuzního tlaku,“ řekl iDNES.cz primář Pavel Bočan z pražské Polikliniky Budějovická.

Neurolog připomněl, že Schumacher byl po svém úrazu zprvu při vědomí, ale při nakládání do helikoptéry se u něho objevila porucha dýchání a upadal do bezvědomí.

„To znamená, že docházelo k sekundárnímu těžkému otoku mozku, a byla mu proto provedena během následujících šesti hodin dvakrát dekompresní kraniektomie,“ konstatoval Bočan.

Dekompresní kraniektomii je nutné uskutečnit v prvních několika hodinách po úrazu, než se otok mozku plně vyvine. Lékaři během ní odklopí kost lebeční, odsají krevní sraženiny a uvolní mozkové pleny.

Vážné zdravotní následky

U lidí s poraněním mozku je navíc nutné stále monitorovat nitrolebeční tlak a udržovat ho v optimální hodnotě. Pacient je na řízené plicní ventilaci a musí se mu podávat léky proti otoku mozku, sedativa, případně léky proti bolesti a anestezie. Je to prevence před selháním oběhového systému, srdeční arytmií a ventilačními poruchami.

Po takzvané normalizaci nitrolebečního tlaku a ostatních vitálních funkcí a postupném vysazení medikamentů se pacient probouzí z umělého spánku. „Poté stanovujeme neurologickými a dalšími pomocnými vyšetřeními rozsah poranění mozku,“ řekl neurolog Bočan.

Jaké pak může mít Michael Schumacher zdravotní následky? Podle Bočana se následky poranění mozku odvíjí od toho, jak dlouho úraz trval a jak vážný byl traumatický stav. Záleží i na tom, jaká mozková centra byla zasažená.

Primář vysvětlil, že velmi často vede úraz k postižení nervových vláken a nervových buněk, následkem čehož jsou pak poruchy paměti až těžká demence.

„Dalšími následky jsou epileptické záchvaty, chorobná spavost, poruchy řeči, poruchy hybnosti nebo poruchy sluchové, zrakové a čichové,“ konstatoval.

Rehabilitace trvá roky

Pacienta po úrazu mozku obvykle čeká dlouhodobá rehabilitace, která je závislá na charakteru porušených funkcí. V případě těžkého poranění může trvat měsíce až roky. „A ani tehdy nemusí být dosaženo plné nápravy postižení,“ upozornil neurolog.

  • V nejhorších případech vzniká při destrukci mozku a mozkového kmene takzvaný apalický syndrom, který se projevuje těžkou poruchou vědomí a může končit smrtí.
  • „Šance na vyléčení bez následků je jen v případě lehkých mozkových poranění, kdy je porucha vědomí obvykle kratší než šest hodin, tedy při otřesu mozku,“ dodal primář Bočan.
  • Za nehodu Michaela Schumachera může podle vyšetřovatelů náhoda:

Otřes mozku u dětí i dospělých – příznaky, léčba

  • Jedním z příznaků otřesu mozku je zvracení. Nemusí se ale vyskytovat vždy.
  • Krátkodobá ztráta paměti je běžným následkem otřesu mozku.
  • Po prodělané komoci bychom měli šetřit oči a omezit koukání na televizi, čtení a používání počítače.
  • Při jízdě na kole bychom vždycky měli mít helmu, která náraz hlavy utlumí.
  • K otřesu mozku často dochází ve spojitosti s dopravními nehodami.
  • Úrazy hlavy nejsou výjimkou ani na staveništích.

Pád na lyžích, autonehoda nebo zranění při sportu. Otřes mozku vzniká z mnoha příčin. Jedná se o velmi časté poranění hlavy, během kterého dochází k dočasnému omezení funkce mozku. Ačkoli se tento typ zranění vždy zahojí, není dobré ho podceňovat.

Může ho totiž doprovázet nebezpečné nitrolebeční krvácení.

Otřes mozku neboli komoce je dočasná porucha mozkové funkce, která je způsobena úrazem hlavy a následným otřesem mozkové tkáně. Často bývá spojena s pády na lyžích, tupými údery a nárazy hlavy během sportu. Mnohem častěji je otřes mozku spojený s úrazem, během kterého nedošlo k poranění lebky a krvácení. Může však doprovázet i otevřený typ zranění.

Během otřesu jako takového nedochází k žádným morfologickým změnám ani trvalým následkům. Přesto by se s návštěvou lékaře nemělo otálet. Zranění může doprovázet životu nebezpečné nitrolebeční krvácení.

Příznaky

Jak poznat otřes mozku? Pro tento typ poranění je typická dočasná ztráta vědomí, která většinou trvá jen několik sekund, opakované zvracení a ztráta paměti.

V některých případech může ztráta vědomí trvat i hodinu. Co se týče paměti, pacient si často není schopný vzpomenout na poslední vteřiny před úrazem.

Oběti nehody tak mnohdy nedokáží důvod a průběh nehody vůbec vysvětlit.

Mezi další příznaky, které se vyskytují pár dní po úrazu, patří:

  • Nevolnost
  • Bolest hlavy
  • Závrať
  • Otupělost

Otřes mozku u dětí

Otřes mozku se velmi často vyskytuje i u dětí, a to převážně vlivem pádů z kola nebo úrazů při sportu. Otřes mozku se u dětí projevuje stejně jako u dospělých, to znamená: krátkou ztrátou vědomí i paměti a zvracením. Může se vyskytovat také dočasná porucha zraku, u nejmenších dětí pak spavost.

Každé dítě s podezřením na poranění hlavy musí být bez odkladu ošetřeno lékařem. Pokud se diagnóza potvrdí, mělo by být dítě hospitalizováno na pozorování, ideálně po dobu jednoho až tří dnů.

Zhruba dva až tři týdny po propuštění by mělo dodržovat klidový režim. To ve zkratce znamená: omezit fyzické i psychické aktivity (sledování televize, čtení, počítač) a nechodit do školy.

U dětí se častěji než u dospělých dostavuje postkomoční syndrom, který může přetrvávat i několik týdnů. Projevuje se:

  • Nesoustředěním
  • Snížením celkové výkonnosti
  • Bolestmi hlavy
  • Závratěmi

U malých dětí se lékaři setkávají také s otřesem mozku, kterému nepředcházel úder do hlavy. Otřes tak může být způsoben například rychlým dosednutím. Známé jsou i případy, kdy bylo dítě takto poraněno v důsledku hrubého třesení. V takovém případě mluvíme o takzvaném syndromu třeseného dítěte.

Diagnóza

Ačkoli je během vyšetření pacient už většinou při vědomí, je třeba, aby průběh nehody popsal někdo třetí, oběť si ji totiž zpravidla nedokáže vybavit.

Otřes mozku navíc nemusí doprovázet ani povrchová poranění, jakými jsou odřeniny nebo boule.

Změny nelze pozorovat ani na rentgenovém snímku lebky, takže lékař stanovuje diagnózu na základě aktuálního stavu nemocného a informací, které mu byly poskytnuty.

Léčba

Přestože po prodělání otřesu mozku není nutné žádné zvláštní ošetření, bývají pacienti v následujících 24 hodinách pod lékařským dohledem. Existuje totiž určité riziko krvácení do mozku, které by mohlo pacienta ohrozit na životě nebo způsobit trvalá poškození.

Po dobu rekonvalescence, která je u každého jinak dlouhá, by se pacient neměl namáhat. To znamená, pokud mu dělá problém pohyb, měl by raději ležet a odpočívat. Omezit by měl i zatěžování očí, konkrétně čtením a sledováním televize.

Prevence otřesu mozku

Ačkoli mnohé nehody předvídat nemůžeme, tam, kde hrozí zvýšené riziko pádu či nárazu, bychom měli vždy nosit ochranou helmu. Toto pravidlo se netýká jen sportu, ale také některých profesí. Poraněním hlavy jsou ohroženi třeba pracovníci na staveništích.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector