Oxyuriáza – Vše o zdraví

Případů, jako je ten Jůlinčin, zaznamenají odborníci málo. Střevní parazit většinou žádné komplikace u pacientů nevyvolá, potrápí jen nepříjemným svěděním. Přesto by se měli mít lidé podle lékařů na pozoru. Paraziti totiž v Česku útočí stále častěji: třeba právě roupů zdravotníci letos napočítali nejvíce za deset let.

Přečíst článek ›

Zdroj: Deník„Počet nahlášených případů se zvedl na trojnásobek,“ přiznávají pracovníci z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí při Státním zdravotním ústavu.

Zatímco ještě v roce 2010 řešili lékaři jen kolem čtyř stovek případů, loni už jich bylo přes tisícovku. Letos budou statistiky ještě daleko vyšší – jen od ledna do července totiž zdravotníci zaznamenali 637 pacientů s enterobiózou.

Návrat červíka

„Dá se říci, že lékaři poslední dobou na tuto chorobu tak trochu pozapomněli. Nyní se ale vrací,“ uvedla Zuzana Čermáková z Ústavu klinické mikrobiologie při Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Podle náměstka ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly se proto musí lidem riziko parazitálních onemocnění znovu připomenout. „Je pravda, že ani na ministerstvu už jsme tuto otázku dlouho neřešili, protože nás dlouho žádná větší epidemie nepotrápila,“ řekl Prymula.

Přečíst článek ›

Přitom riziko parazitálních onemocnění podle něj opravdu stoupá, a to kvůli stále větší oblibě cest do exotických zemí. Desetina turistů se totiž vydává do oblastí tropů a subtropů, kde obecně panují nižší hygienické standardy.

Nalepte pásku

Podle epidemiologa Rastislava Maďara ale může mít rostoucí četnost parazitárních nákaz i mnohem jednodušší vysvětlení: může souviset s vyšším počtem předškolních dětí. Právě roupy jsou totiž typickou chorobou dětských kolektivů. „Hrát roli tedy bude i síla jednotlivých ročníků a zavedení povinné předškolní docházky,“ podotkl Maďar.

Roupy jsou ale podle něj většinou banálním onemocněním, které lze snadno řešit. V některých případech červ uhyne dokonce bez jakékoli léčby, v komplikovanějších pomohou tablety. „Jednoduchá je i prevence. Rodiče by měli dětem zastřihovat nehty nakrátko a dbát na pečlivou hygienu rukou,“ doporučuje lékař.

Přečíst článek ›

Jestli dítě roupy skutečně „chytilo“, rodiče poznají tak, že mu ráno před hygienou konečníku nanesou na řitní otvor průhlednou lepicí pásku. „Ta se následně přiloží na sklíčko a pozoruje pod mikroskopem,“ doplňuje Maďar. Vajíčka tohoto parazita se podle něj poznají tak, že mají tvar kávového zrna.

Roup je bílý červík, jehož velikost se pohybuje jen kolem několika milimetrů. Žije v tenkém a tlustém střevě člověka. Samičky během spánku hostitele vylézají z konečníku ven a kladou vajíčka v jeho okolí. Onemocnění vyvolané tímto parazitem se nazývá enterobióza.

Svědění konečníku: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Svědění konečníku (odborně pruritus ani) je častý a běžný problém, se kterým se během život setká většina lidí. Svědění v této oblasti bývá velice intenzivní a často je doprovázeno silným nutkáním se poškrábat. Svědění konečníku je velice nepříjemný zdravotní i společenský problém.

• Příčin svědění konečníku je celá řada, od kožních, infekčních či nádorových onemocnění, přes hemoroidy, až po nedostatečnou či naopak nadměrnou hygienu.
• Pokud vás svědění konečníku trápí jen občas a rychle odezní, není nutné hned běžet k lékaři, nicméně jestliže se jedná o setrvalý nebo dlouhotrvající stav nebo se problémy zhoršují, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.
• Při správné léčbě se příznaky svědění konečníku podaří ve většině případů zmírnit nebo úplně odstranit.

Příznaky

Se svěděním konečníku se často pojí také další příznaky, jako jsou zarudnutí nebo pálení kůže v okolí konečníku.

Kdy vyhledat lékaře?

Většinou není při svědění konečníku nutné hned běžet k lékaři, nicméně v následujících případech byste měli lékaře vyhledat co nejdříve:

• Pokud je svědění konečníku dlouhodobé, příznaky jsou silné a přetrvávají dlouhodobě
• Pokud se kromě svědění objeví také krvácení z konečníku nebo únik stolice
• Pokud je okolí konečníku a řiti infikované (objeví se příznaky jako jsou zarudnutí, silná bolest nebo hnisavý výtok)
• Pokud svědění konečníku neodezní ani při dodržování níže uvedených tipů

Chronické (dlouhodobé) svědění konečníku může souvise s kožním onemocněním nebo jinými zdravotními problémy, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.

Příčiny

V některých případech se nepodaří příčinu svědění konečníku zjistit, nicméně ve většině případů jsou příčinou potíží:

• Podráždění: inkontinence stolice či chronický (dlouhotrvající) průjem mohou způsobit podráždění pokožky v okolí řitního otvoru. Podráždění kůže mohou způsobit také nevhodné hygienické přípravky, jako jsou například tekutá mýdla nebo vlhčené ubrousky. Také nadměrná hygiena (nadměrné drhnutí pokožky v okolí řitního otvoru) může způsobit svědění konečníku.
• Infekční a parazitární onemocnění: mezi infekční onemocnění, které způsobují svědění konečníku, mimo jiné, patří pohlavní nemoci, kvasinkové či jiné plísňové infekce (často vznikají při zapaření pokožky), bakteriální kožní onemocnění, enterobióza (též oxyuriáza neboli parazitární onemocnění, jehož původcem je roup dětský).
• Kožní onemocnění: v některých případech může být svědění konečníku způsobeno kožními chorobami, jako jsou lupénka (psoriáza) nebo kontaktní dermatitida
• Ostatní onemocnění: mezi další onemocnění, která mohou způsobit svědění konečníku, mimo jiné, patří diabetes, nemoci štítné žlázy, hemoroidy nebo nádorová onemocnění (rakovina) konečníku a řitního otvoru (anus).

Diagnostika

Ve většině případů lékaři zjistí příčinu svědění konečníku z popisu příznaků a na základě pohledového vyšetření.

V případě podezření na nádorová onemocnění může lékař doporučit další vyšetření (per rectum vyšetření, CT, MRI nebo jinou zobrazovací metodu, laboratorní vyšetření krve, apod.).

1. V rámci hledání příčiny svědění konečníku se vás lékař může zeptat také na hygienické návyky a na používané hygienické prostředky.
2. V případě podezření na parazitární infekci roupemdětským, může lékař doporučit vyšetření na přítomnost tohoto parazita.
3. V případě, že příčina svědění konečníku není jasná nebo nereaguje na nasazenou léčbu, budete muset ke specialistovi (dermatologovi).
4. Nicméně v některých případech se příčinu svědění konečníku nepodaří nikdy zjistit.

Léčba

Léčba svědění konečníku závisí na vyvolávající příčině.

Někdy postačí jen domácí léčba či volně prodejné léky, jako jsou například různé masti či gely proti svědění, infekci nebo na hemoroidy.

Pokud se příznaky nelepší a svědění přetrvává, či se zhoršuje v noci, můžete vyzkoušet mast s antihistaminiky (léky proti alergiím, které zmírňují i zánět) nebo si v lékárně koupit volně prodejná antihistaminika (například Xyzal, Zodac, apod.). Vhodný přípravek vám doporučí váš lékař.

Při chronickém (dlouhodobém) svědění, které nereaguje na žádnou léčbu je vhodné vyhledat lékaře, který doporučí či předepíše silnější léky.

Mezi další možnosti, jak zmírnit svědění konečníku, mimo jiné, patří:

• Šetrné mytí: okolí řitního otvoru myjte šetrně, bez použití dráždivých mýdel či hygienických přípravků. Nejlepší je jednou denně postižené místo umýt čistou vlažnou vodou nebo nedráždivým mýdlem. Pokožku nadměrně neškrábejte a následně jí osušte fénem (vysoušečem vlasů) nebo osuškou (nedřete osuškou pokožku, ale kůži osušte poklepáváním). Pokud máte průjem nebo inkontinenci stolice, čistěte si okolí řitního otvoru navlhčenými odličovacími tampóny z bavlny nebo čistou vodou.
• Neškrábejte si svědící místa: škrábání na svědících místech povede k dalšímu podráždění pokožky a ke zhoršení svědění. Vyzkoušejte ovesnou koupel ve vlažné vodě, která pomáhá zmírnit příznaky svědění. Pravidelně si stříhejte nehty a udržujte je krátké a čisté. Před spaním si navlékněte vlněné rukavice, jako prevenci proti škrábání v noci.
• Noste vzdušné bavlněné prádlo, které se nelepí na kůži: nošení volného prádla (trenýrek místo slipů) pomáhá udržet kůži v okolí řitního otvoru suchou. Nenoste punčocháče ani příliš těsné spodní prádlo, které nesají vlhkost a mohou vaše potíže zhoršit..
• Vyhněte se dráždivým látkám: nepoužívejte pěnu do koupele, parfémovaná nebo dráždivá mýdla a vlhčené ubrousky. Nejlepší je používat čistý bílý neparfémovaný toaletní papír.
• Změňte stravovací návyky: vyhněte se kávě, sladkým limonádám, alkoholu, citrusovému ovoci, kořeněným jídlům, rajčatům a potravinám, které mohou způsobit průjem. Pozor na nadměrné užívání laxativ (léků na vyprazdňování stolice).
• Krémy, masti a gely: podrážděnou pokožku zklidněte tenkou vrstvou masti či gelu s oxidem zinečnatým nebo kosmetickou vazelínou (petrolejová mast). V případě potřeby můžete použít také krém, mast či gel s obsahem kortikosteroidů (hydrokortizonu v koncentraci 1 %). Tento krém nanášejte na postižené místo 2 – 3x denně. Kortikosteroidy zmírňují svědění, nicméně masti a další produkty s hydrokortizonem a dalšími kortikosteroidy byste neměli používat dlouhodobě (maximálně 5 dní a poté je nutné je vysadit).
• Dbejte na pravidelnou stolici: v případě, že máte stolici spíše řidší nebo chodíte často na velkou, zkuste do jídelníčku zařadit více vlákniny. Někdy mohou pomoci také doplňky stravy s vlákninou, jako je například psyllium nebo metylcelulóza.

Prevence

Někdy není možné svědění konečníku zabránit, ale ve většině případů můžete snížit riziko, že se tento problém objeví na minimum dodržováním hygienických zásad, nošením volného prádla z materiálů šetrných k pokožce a udržováním okolí řitního otvoru v suchu. Naučte se také správnou techniku čištění okolí řitního otvoru po stolici.

Co si z článku odnést?

Svědění konečníku je velice častý problém, který alespoň někdy trápí každého z nás. Mezi nejčastější příčiny patří nedostatečná nebo nadměrná hygiena, používání nevhodných hygienických přípravků a některá kožní, infekční, parazitární či nádorová onemocnění.

Ve většině případů není nutné okamžitě vyhledávat lékařskou pomoc, ale postačí změnit hygienické návyky, nosit volné bavlněné spodní prádlo nebo na postižená místa aplikovat volně prodejné masti, krémy nebo gely, které si zakoupíte v lékárně (dobře funguje oxid zinečnatý, kosmetická vazelína nebo krémy s hydrokortizonem).

Pokud vás svědění konečníku trápí chronicky (dlouhodobě), váš stav se nelepší, nebo se objeví další příznaky, jako jsou krvácení z konečníku nebo inkontinence stolice, vyhledejte lékařskou pomoc.

Jak je léčit roupy u dětí a jak se projevují

Dětská infekce roupy je jedna z nejčastějších lidských střevních infekcí. Roup dětský je malý nitkovitý červ. Má bílou barvu a délku 1-2 centimetry. U infekce roupy se také můžete setkat s názvy enterobióza nebo oxyuriáza.

Co je to nákaza roupy?

Infekce roupy je nejčastější se vyskytující nákaza parazity u lidí.

Infekce se šíří velmi snadno, nejčastěji se vyskytuje u dětí předškolního a mladšího školního věku a v jejich rodinách.

Infekci roupy lze úspěšně léčit léky, avšak i po vyléčení se infekce v mnoha případech může objevit znova. Obecně se není třeba obávat dlouhodobějších dopadů na zdraví.Takové následky jsou spíše výjimečné.

Jak roupi vypadají?

Roup dětský (skutečná velikost 6-20mm)

Jak se infekce roupy u dětí projevuje?

V mnoha případech se u dětí vůbec žádné příznaky vyskytovat nemusí. Pokud však na infekci roupy máte podezření, všímejte si především následujících příznaků:

• časté silné svědění v oblasti konečníku, který si dítě škrabe
• neklidné spaní dítěte v důsledku nepříjemného svědění
• bolest, vyrážka a podráždění v oblasti konečníku
• typické bílé nitky ve stolici dítěte
• bílé nitky, které jsou přímo v oblasti konečníku dítěte

Čím je infekce roupy způsobena?

Především je nutné se uvědomit, že roupi jsou velice nakažlivé a v kolektivu dochází ke snadnému a rychlému přenosu nákazy. Roupy se dítě nakazí požitím, nebo pouhým vdechnutím mikroskopických vajíček parazita.

Vajíčka roupů rozšiřuje hostitel, který infekcí roupů již trpí – tedy dítě roznesením po povrchu ve svém okolí. Počátkem infekce je tak požití mikroskopických vajíček parazita.

Poté, co se vajíčka dostanou do zažívacího traktu dítěte, zůstávají ve střevech až do vylíhnutí a dospělosti parazita. V dospělosti se roupi přesunou do tlustého střeva a během noci vycházejí z těla hostitele.

Samičky roupů kladou vajíčka do kožních záhybů v oblasti konečníku a poté se vrátí zpět do střeva. Je to právě výskyt vajíček, co způsobuje svědění a podráždění v této oblasti.

Pokud si dítě – hostitel postižené místo škrábe, dochází tím k přenosu vajíček na prsty a za nehty a následně k dalšímu roznášení vajíček. Vajíčka roupů jsou na prstech dítěte schopná přežít až několik hodin.

Pokud se nakažené dítě dotýká předmětů, jako je povlečení, oděvy, záchodová prkénka, hračky a podobně, dochází tak přenosu vajíček a tím následně i infekce. Na takto infikovaných předmětech dokáží vajíčka roupů přežít i tři týdny.

U dětí se infekce přenáší snadno, jelikož mají tendenci na infikované předměty sahat a strkat do pusy. Takto se nákaza může přenést i potravinami.

Ojediněle se pak mohou infikovat i dospělí, například při výměně povlečení, ručníků apod.

Životní cyklus roupů trvá kolem 13 týdnů. Často se také stává, že infikovaný jedinec nakazí znova sám sebe tím, že se škrábe v postižené oblasti a neúmyslně vajíčka stráví. Tím koloběh života roupů začíná na novo.

Vajíčka roupů se také mohou vylíhnout v oblasti konečníku a larvy pak samy znovu zalezou do střeva. Bez léčení pak nikdy nedojde k odeznění infekce.

Jaké děti jsou nejvíce v ohrožení nákazy roupy?

Roupi se vyskytují po celém světě a ve všech věkových kategoriích.Přesto se nákaza nejčastěji objevuje u dětí, a to zejména:

• děti, které chodí do jesliček, školky, na základní školu a dalších kolektivů
• děti s nedostatečnými hygienickými návyky, jako je především mytí rukou
• děti, které si cucají prsty nebo okusují nehty

Přenášejí nákazu roupy na děti domácí mazlíčci?

Jediným hostitel roupů jsou lidé. Není tedy možné, aby zdrojem nákazy byl přímo váš pes, nebo kočka. To také znamená, že v případě výskytu infekce v rodině není nutné vaše mazlíčky dále nijak léčit.

Jak lékař nákazu roupy u vašeho dítěte určí?

Pokud jsme roupy ve stolici přímo viděli, není třeba žádných dalších testů. Pokud si nejsme jisti, zda dítě roupy má, používá se test lepenkou.

Průhlednou lepenku nalepíme na konečník, přitlačíme na kůži – tím provedeme otisk. Poté pásku sejmeme, přilepíme na sklíčko a odneseme k lékaři, jež vzorek odešle do laboratoře.

Tam s pomocí mikroskopu zhodnotí, zda se na lepence vyskytují vajíčka roupů.

Roupi jsou aktivní v noci a z konečníku tak nejvíce vylézají během spánku dítěte. Nejlepší je provést test páskou hned ráno po probuzení dítěte. Ranní aktivity, jako je návštěva záchoda, nebo mytí, mohou vajíčka z kůže odstranit. Test je tedy nutné provést okamžitě po probuzení, nejlépe v v několik po sobě následujících dnech.

Jaké jsou možnosti léčby a předcházení nákaze roupy?

Při léčbě infekce roupů je důležitá kombinace podávání léku a důsledná hygiena a úklid domácností a okolí dítěte.

Léky Léky na léčby infekce roupů jsou podávány ústně. Jelikož se jedná o velmi nakažlivou infekci, je důležité, aby léčba byla zahájena u všech členů domácnosti, aby nedošlo k opětovnému rozšíření infekce.

Nejčastějším lékem používaným na léčbu roupů je Mebendazol (Vermox).

Léčba většinou zahrnuje první dávku, po které následuje druhá dávka v rozestupu dvou až tří týdnů. Někdy je pro úplné vyléčení léčby nutno i několikrát opakovat. Pro úlevu od svědění může lékař předepsat nebo doporučit vhodný krém či olej.

Úklid Kromě léčby je vždy také nutné přistoupi k důslednému úklidu domácnosti a okolí dítěte. Tím se výrazně předchází riziku opětovné nákazy.

• Dohlédněte, aby si vaše dítě i ostatní členové domácnost důsledně a pravidelně myli ruce mýdlem a teplou vodou a to především před každým jídlem.
• Každý člen domácnosti by se měl nejméně jednou denně sprchovat a měnit si spodní prádlo
• Nezapomeňte na stříhání a čištění nehtů
• Snaže se dohlédnou, aby si vaše dítě (a všichni ostatní) neokusovalo nehty
• Důsledně vyperte všechny používané povlečení, ručníky, žínky atd.. Perte na co nejvyšší teplotu a pomůže i sušení v sušičce.
• Svlečené povlečení a použité ručníky nevyklepávejte – zamezíte tím šíření vajíček vzduchem
• Děti by se také neměli koupat společně – i tím často dochází k přenosu infekce
• Nezapomeňte uklidit, vydezinfikovat a vyluxovat celou domácnost a jakýkoliv povrch, na který mohlo dítě sahat.
• Vajíčka roupů nemají ráda denní světlo, proto přes den nechávejte místnosti nezatažené – tím dochází k přirozené dezinfekci prostředí

Lze roupy léčit i doma bez podání léků?

Momentálně nejsou známy žádné věrohodné vědecké studie, které by tuto možnost potvrzovaly. Podávání léků je vždy jedinou doporučenou cestou.

Nicméně jistě neuškodí k lékům ještě přidat domácí léčbu – omezit cukr a zařadit do jídelníčku jako česnek a mrkev.

Vyskytují se u nákazy roupy i jiné závažnější komplikace?

Vážné zdravotní potíže se u infekce roupy nevyskytují a ke komplikacím dochází pouze pokud je infekce ponechána bez léčby. Při výskytu velkého množství parazitů lze někdy pozorovat bolesti břicha nebo váhový úbytek.

Především u dívek však může neléčená infekce vést k zánětu močových cest, dělohy, vejcovodů a jiných orgánů v pánevní oblasti. To pak přináší druhotné komplikace a záněty. Léčbu infekce roupy tedy v žádném neodkládejte.

Máte se tedy roupů obávat dlouhodobě?

Po podání léků a důsledném dodržováním hygienických návyků dochází k rychlé léčbě infekce. Jelikož jsou však vajíčka roupů oku neviditelná, novou nákazu ze svého okolí nelze nikdy vyloučit.

Děti se nejčastěji nakazí přímo od svých vrstevníků. Pokud se infekce tedy stále vrací a jste si jistí, že k nákaze nedochází ve vaší domácnosti, zdroj nákazy je nutné hledat ve svém okolí a zajistit odpovídající léčbu a důsledně zavést prevenci šíření parazitů.

Zdroj: healthline

Katalog: Roupi (oxyuriáza, enterobióza)

Autor: Dreamstime

Roupi jsou bělaví červi velcí asi jeden centimetr, do lidského těla se dostávají zpravidla ústy – v potravě, při pití či při nedostatečné hygieně. Onemocnění vyvolané roupy přítomnými ve střevech se nazývá oxyuriáza či enterobióza a postihuje hlavně děti – nákaza roupy bývá častá hlavně v mateřských školkách, školách, zájmových kroužcích apod., kde jsou děti pohromadě, a není možné ohlídat správnou a dostatečnou hygienu všech. Nejrizikovější skupinou nákazy jsou děti ve věku od 4 do 15 let. Nemoc se ale může objevit i u dospělých.

Z úst putují spolknutí červi či jejich larvy do střev. Ve střevech se spolknutá vajíčka roupů či jejich larev usadí, zahnízdí a dorostou.  Páří se zde samičky samečky, samečkové bezprostředně poté umírají a jsou vyloučeni z těla spolu se stolicí.

Samičky mají za úkol naklást vajíčka, která ale potřebují k vylíhnutí přístup vzduchu. Samičky proto v noci vylézají z řitního otvoru a kladou vajíčka do záhybů kůže kolem konečníku.

Pohyb samiček po těle způsobuje urputné svědění – drbáním se navíc roznášejí již nakladená vajíčka a nemocný si tak nepomůže, naopak spíše svou situaci zhorší.

U dívek a žen se vajíčka mohou dostat do pochvy či močového měchýře – mohou zde vyvolávat záněty provázené nepříjemným výtokem a svěděním.

I když to může znít překvapivě, gynekologické obtíže mohou mít i malá miminka – holčičky krátce po narození. I malé slečny někdy potřebují pomoc odborníka. Poradíme vám, kdy je nutné se k němu vydat a co vás u něj čeká  

Nemoc přináší vedlejší problémy – noční svědění způsobuj, že jsou děti nevyspalé a podrážděné, drbání může zapříčinit oděrky kolem řitního otvoru, ekzémy, kopřivky aj. kožní potíže.

Po dobu onemocnění se mohou objevit, kromě svědění, i další příznaky, typická je zvýšená teplota, bolesti břicha, nevolnost a nadýmání.

Nákaze roupy se dá předcházet, ovšem zvláště u dětí je to obtížné. Je třeba dodržovat pečlivě hygienické návyky – umývat si ruce po každé toaletě a před jídlem, sprchovat se ráno – aby se odplavila vajíčka nakladená přes noc. Důležité je omezení konzumace cukru – cukr je pro roupy nezbytný k přežití – a naopak zvýšit příjem zeleniny a vodnaté stravy.

Při pozorování příznaků naznačujících nákazu roupi je třeba vyhledat lékaře, ten určí diagnózu a nasadí léčbu.

Při léčení je třeba pokusit se vyhubit roupi v domácnosti a zamezit kontaktu s dalšími dětmi či místem, odkud nákaza pochází.

Pro likvidaci roupů v domácnosti je doporučeno vyprat a vyvařit ložní prádlo, oblečení, ručníky a ostatní textil, se kterým nemocný přišel do styku. Pravidelně utírat prach, vytírat a luxovat – vajíčka mohou ve vnějším prostředí přežívat až tři týdny.

Vajíčka jsou také citlivá na světlo a chlad – je tedy dobré větrat a každé ráno nemocnému roztahovat závěsy apod., aby do místnosti proniklo denní světlo.

Nejprve na to přišli veterináři. Zjistili, že lidé, kteří přijdou se svým zvířecím mazlíčkem do ordinace, mají podobné příznaky nemoci, jakými trpí jejich pes nebo kočka. Naše soužití se zvířaty v jednom bytě totiž neznamená jen ta pozitiva. Naopak, v našem těle mohou žít kolonie parazitů 

Část tělabřicho, genitouritální ústrojíDélka léčbykrátkodobáZpůsob léčbydomácí léčbaVěkděti, dospívající, dospělí, senioři

Roupy: příznaky, léčba (enterobióza)

Onemocnění je parazitární infekce. Vyvolává jej červ
jménem Enterobius (synonymum Oxyuris) vermicularis. Žije
v tenkém i tlustém střevě člověka.

Onemocnění je výhradně lidské a nejčastěji postihuje děti
předškolního a školního věku. Je to nejčastější původce střevních
parazitárních chorob u nás.

Parazit je bělavé barvy, má vřetenovitý tvar a dosahuje
velikosti u dospělého samce 2-5 mm, u samiček až 8-13 mm. Dospělci
přežívají ve střevě tím, že se přichycují na výstelku střeva
(sliznici) speciálními přísavkami.

Oplodněné samice naplněné vajíčky
(obsahují jich 10 tisíc a víc), cestují směrem ven z těla přes
konečník k řitnímu otvoru, kde na kůži v jeho okolí svá vajíčka
uloží. Vajíčka totiž potřebují k dozrání přítomnost kyslíku, který
ve střevech není.

Samice pak umírají.

K nákaze dochází požitím vajíček roupů.
Nejčastěji se vajíčka dostanou do úst prsty, které přišly do styku
s řitním otvorem, a vajíčka se na ně nalepila. Tak v podstatě dochází
k tzv. autoinfekci (nákaza sama sebe), kdy vzniká
začarovaný kruh.

K nákaze může dojít i nepřímo, kdy se vajíčka
dostanou na nějaký předmět, například hračku nebo ložní prádlo, mohou
se přenést i prachem a nakazí se i jiné osoby.

Z vajíček se ve střevě vylíhnou larvy, z kterých se
vyvinou dospělí jednici, schopní klást vajíčka.

Rizikové faktory infekce roupy

Onemocnění postihuje nejvíc děti, proto můžeme říci, že
dětský věk je sám o sobě rizikovým faktorem. Asi
nejhlavnějším rizikem je přítomnost nákazy v dětském kolektivu, dále
špatné hygienické návyky, oslabená
imunita.

Prevence infekce roupy

Základem je dodržování hygienických pravidel, zejména mytí
rukou po použití toalety a před každým jídlem, nekousání si a
stříhání si nehtů nakrátko.

Pokusit se omezit škrábání konečníku a každé
ráno se sprchovat, aby se odplavila vajíčka nakladená
přes noc.

Patří sem také častá výměna ručníků, osobního spodního
i lůžkového prádla a pyžama za čisté. Mělo by být vyvařené a
vyžehlené, vysoké teploty zabíjejí vajíčka. Vajíčka jsou citlivá i na
denní světlo, proto při každém probuzení by se měli roztáhnout závěsy
na oknech.

Protože vajíčka přežívají ve vnějším prostředí i tři týdny, je
potřebné v obytných i společenských místnostech pravidelně odstraňovat
prach vysavačem nebo za vlhka.

Také omezení konzumace sladkostí a upřednostňování
zeleniny je jedním z preventivních kroků. Roupy totiž pro svoje přežití
potřebují cukr.

Důležité je také včasné zjištění nákazy v kolektivu a její
léčení, aby se zamezilo rozšíření infekce na další jedince.

Příznaky a projevy infekce roupy

Příznaky nemusejí být vůbec nebo jen lehce vyjádřeny, když je infekce
mírná.

Naopak masívní nákaza (objevuje se přibližně dva týdny po
požití vajíček) se projevuje především úporným nepříjemným
svěděním v oblasti řitního otvoru. Svědění je vyvoláno
ukládáním vajíček.

Samice je nejraději ukládají v teplém a klidném
prostředí, proto k tomu dochází nejčastěji v noci,
během spánku.

Úporné svědění v noci tak vede k nespavosti, neklidu, neurotickým
poruchám. Děti jsou tak přes den nevyspalé a
nervózní.

U dívek a žen se mohou vajíčka dostat i do vagíny nebo močového
měchýře. Projevuje se to svěděním vagíny, vulvy, někdy i přítomností
vaginálního výtoku a příznaky zánětu močového měchýře (obtížné
bolestivé močení provázené řezáním a pálením-dysurie, zvýšená
teplota, únava).

Následkem škrabání vznikají na kůži škrábance,
oděrky, ekzémy. Kůže se může až
zanítit a hnisat.

Z celkových příznaků bývají přítomné zvýšené teploty, nevolnost,
nechutenství se ztrátou hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha různě po
celém břichu. Někdy mohou bolesti napodobovat zánět slepého střeva.

Vyšetření infekce roupy

Nejdřív se vychází z anamnézy s popisem hlavních příznaků.
Základním vyšetřením pro diagnózu onemocnění je přímý průkaz
vajíček roupů. Ideální metodou je u dětí tzv. Grahamova
metoda, kdy se na konečník otiskne průhledná lepicí
páska, která se pak přelepí na podložní sklíčko a může se
přímo mikroskopovat.

U dospělých je lepší odběr vajíček skleněnou Schueffnerovou
odběrovou tyčinkou. Pro lepší záchyt vajíček se doporučuje
vyšetření provést co nejdřív po probuzení, protože mytí nebo defekace
mohou vajíčka odstranit.

Vyšetřit se může také vzorek stolice.

Léčba infekce roupy

K léčbě známe několik spolehlivých přípravků. Jedním z nich je
Pyrvinium, což je volně prodejný lék. Podává se
jednorázově. Už po jednom podání obvykle vyhubí všechny červy, má 95%
úspěšnost. V odstupu 3 až 4 týdnu se léčbu doporučuje ještě
jednorázově zopakovat, pro zabezpečení optimální účinnosti.

Důležité je provést léčbu také u všech členů rodiny či
kolektivu.

Dalšími účinnými přípravky jsou preparáty
mebendazolu, nebo albendazolu. Také tady je
léčba dvoufázová, s druhou dávkou po přibližně 4 týdnech.

Je důležité upozornit, že farmakologická léčba je sama o sobě
účinná, ale úplné vyléčení se neobejde bez spolupráce pacienta ve
smyslu dodržování hygienických standardů. Tzn. mytí rukou po toaletě,
před každým jídlem, důkladné mytí celého těla, hlavně konečníku,
stříhání nehtů na krátko, nekousat si nehty. Důležité je také časté
střídání ručníků, osobního a ložního prádla.

Vajíčka jsou velice citlivá na vysoké teploty, spolehlivá metoda jejich
ničení je proto řádné vyvařování prádla a hlavně žehlení. Významná
je častá desinfekce toalety, umývadla, psacího stolu, klávesnice.
Pravidelné odstraňování prachu.

Jak si mohu pomoci sám

Kromě dodržování hygienických zásad zmíněných v léčbě je známo
několik lidových rad. Patří sem konzumace česneku či
mrkve. Hodně lidí doporučuje také kyselé
zelí, poupata pelyňku.

Rozhodně prospět může snížená spotřeba bílého rafinovaného
cukru a naopak velká konzumace celozrnných obilnin, zelené listové
zeleniny. Má pozitivní vliv jak na léčení parazitů, tak v prevenci
před nimi.

K úlevě od úporného svrbění je doporučována teplá
koupel s půl hrnkem stolní soli, nebo aplikace
masti s oxidem zinku do okolí konečníku.

Komplikace infekce roupy

• Pokud se roupy neléčí, může se infekce dál rozvinout a objeví se
  průjmy, neprospívání z malabsorpce
  (nedostatečné vstřebávání živin z trávicího traktu), noční
  pomočování (enuresis), svědění genitálu,
  vaginální výtok, který může být spojen s drážděním
  kůže v okolí vulvy a vznikem vyrážky.
• Při postupu červů výš pohlavním ústrojím žen a dívek, mohou
  následkem zánětu vznikat jizvy v stěnách reprodukčních orgánů.
• Při průniku nákazy do močových cest může dojít k zánětu
  močového měchýře, výjimečně až zánětu ledvin.

I když roupy napodobují zánět slepého střeva, je jejich skutečný
podíl při jeho vzniku rozporuplný. Někteří autoři uvádějí, že zánět
slepého střeva roupy vyvolat mohou, jiní, že se jim to nikdy nepovedlo
prokázat.

Diskuse

Další názvy: enterobióza, oxyuriáza, enterobiosis, oxyuriasis, nákaza roupy

Ty máš ale roupy!

Vaše dítě má neklidné spaní? Často se škrábe na zadečku? Přes den je unavené, rozladěné? Pak by mohlo být postiženo oxyuriázou, poměrně běžným parazitárním onemocněním, které trápí hlavně děti. Prostě má roupy.

Samička je noční pták

Způsobuje je malý bílý červík asi centimetr dlouhý, jehož dospělí jedinci žijí v tlustém střevě a larvy dorůstají v tenkém střevě.

O tomhle svém podivném nájemníkovi zpravidla postižený neví do té doby, než se večer či v noci vydají dospělé samičky směrem k jeho řitnímu otvoru. Vylezou na jeho kraj a kladou tam vajíčka. To nepříjemně svědí a dítě nutí se podrbat.

Vajíčka se dostávají na ruce, za nehty, ale i na pyžamo a prádlo. Odtud hrozí nákaza. Infekční vajíčka běžným okem neviditelná se snadno zanesou do úst. Nastává nepříjemný koloběh, na jehož konci mohou být zdravotní komplikace, pokud se nemoc neléčí.

Masivní infekce roupem dětským může vést až k zánětům močového měchýře, pohlavních orgánů u dívek, někdy i k zánětu slepého střeva. Záležitost je o to záludnější, že odhalit roupy není vůbec snadné.

Lov na červíka bývá obtížný

Uspěje jen bedlivý pozorovatel. Zaměří se na prádlo a lůžkoviny, ale i na stolici dítěte. Tam se dá malý červík vidět běžným okem. Ale není to pravidlem, nemusí se vám povést ho tam objevit. V případě podezření na roupy je proto dobré si o tom promluvit s lékařem. Nelze však očekávat nějaké speciální vyšetření, i když i to existuje.

Spočívá v tom, že se v okolí konečníku nalepí speciální lepicí páska, na které se vajíčka zachytí a pak je odhalí v laboratoři pod mikroskopem. Obvykle však lékař nasadí rovnou antihelmetika, tedy přípravky proti střevním cizopasníkům. Problémem ale je, že sice roupy zlikvidují, ale neochrání dítě před další nákazou.

A té se v dětském kolektivu lze jen těžko vyhnout.

S hračkami koluje i nákaza

Oxyuriáza je sice kosmopolitní choroba, ovšem na to, jak je rozšířená, se toho o ní ví dost málo. Někteří lidé si myslí, že roupy lze chytit od domácích mazlíčků nebo se nakazit ze zkažených potravin. Přitom si za kontaminaci mohou jen lidé sami.

Děti, které mají vajíčka za nehty, je snadno mohou přenést na hračky, s nimiž si pak hrají všechny děti ve školce, nebo na jídlo, jež někdo další sní, nemluvě o strkání nemytých rukou do pusy. Proto je při prevenci i léčbě tak důležité přísné dodržování hygienických zásad, aby nedošlo k opakované infekci či k přenosu mezi členy rodiny.

Vajíčka i larvy totiž mají schopnost přežívat mimo organismus, při pokojové teplotě a ve vlhkém prostředí až několik dní. Sucho jim tolik nesvědčí.

Čtěte také:

Sladkosti jsou tabu

Po podání léku symptomy obvykle velmi rychle zmizí. To neznamená čas k oddechu. Přeléčit by se měla celá rodina a třeba i paní na hlídání. Pak je potřeba pořádně vygruntovat, tedy vyvařit spodní prádlo, povlečení, ručníky nebo vyprat minimálně při teplotě 60 stupňů.

Nepoužívat mycí žínky, ostříhat nehty na krátko a důkladně si mýt ruce. Také je dobré vyřadit z jídelníčku dítěte sladkosti, které roupům dělají moc dobře. Naopak nesnášejí česnek, cibuli, ostrá koření, kyselé a hořké potraviny, to ale dětem zpravidla také nejede.

Dospělí mohou zkusit i nějaké antiparazitické kapky a čaje, ovšem jako doplňkovou léčbu. Samy o sobě urputné podnájemníky, jakými roupy jsou, nevypudí. Taky není na místě ostych a obavy, že si lékař či lidé z vašeho okolí budou myslet, že jste doma s hygienou na štíru, pokud se zjistí, že vaše dítě má roupy.

Vzhledem k tomu, jak snadno se tento parazit hlavně mezi dětmi šíří, nebudete žádnými exoty.

Škrkavka a spol

Na rozdíl od roupů je škrkavka dětská u nás vzácná a taky není snadné ji odhalit. Přitom je to nejrozšířenější střevní parazit na světě. Obvykle na ni padne podezření, když dítě trpí vleklým kašlem a dýchacími obtížemi, na které už lékař vyzkoušel nejrůznější prostředky, a nic nezabralo.

Tento poměrně dlouhý červ (10 až 20 cm) parazituje ve střevě člověka, tam taky kladou samičky vajíčka, která odcházejí stolicí z těla. V oblastech, kde se používá lidských výkalů jako hnojiva na polích, se snadno může kontaminovat zelenina či ovoce, a pokud je dostatečně neomyjeme, dostane se nám vajíčko do organismu. Jakmile se škrkavku podaří odhalit, léčení není nijak složité.

Opravdu jen zřídka je možné se nakazit tasemnicí. Hlavní zásadou prevence je dostatečná tepelná úprava masa.

Roupi

Roup je nejčastějším parazitem u dětí ve všech krajinách s teplým podnebím. V běžné dětské populaci se roupi vyskytují asi u 20% dětí; přitom u dětí v kolektivních zařízeních, jako jsou školy a školky, se nákaza roupy vyskytuje až u 90% dětí.

Onemocnění roupy patří mezi nejstarší parazitologická onemocnění, která doprovází lidstvo od nepaměti. Popsal ho i slavný řecký lékař Hippokrates. Latinský název roupa je Enterobius vermicularis a odborně je označován jako parazitický hlíst z čeledi Spirurida.

Nákaza roupy (tedy oxyuriáza nebo enterobióza) je střevní onemocnění vyvolané parazitem roupem dětským (Enterobius vermicularis), který patří mezi hlísty. Jedná se o bělavého, asi 1 cm dlouhého červíka. Oba jeho konce jsou zašpičatělé.

Žije v lidském střevě, kde se živí bakteriemi a epitelem.

• Příčiny/rizikové faktory
• Příznaky
• Průběh a léčba
• Komentáře

. Onemocnění je to výhradně lidské a nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Je to nejčastější původce střevních parazitárních chorob u nás. K nákaze dochází požitím vajíček roupů. Nejčastěji se vajíčka dostanou do úst prsty, které přišly do styku s řitním otvorem a jeho okolím, a vajíčka se na ně nalepila.

Tak v podstatě dochází k takzvané autoinfekci (nákaza sama sebe), kdy vzniká začarovaný kruh. K nákaze může dojít i nepřímo, kdy se vajíčka dostanou na nějaký předmět, například hračku nebo ložní či spodní prádlo, mohou se přenést i prachem a nakazí se i jiné osoby.

Vajíčka jsou velmi lehká a  mohou být roznášena dokonce prouděním vzduchu a dokonce i mouchami.

Z vajíček se ve střevě vylíhnou larvy, z nichž se vyvinou během 2 až 6 týdnů dospělí jedinci schopní klást vajíčka. Dospělí roupi přežívají ve střevě tím, že se přichycují na výstelku střeva (sliznici) speciálními přísavkami.

Oplodněné samičky, naplněné vajíčky (obsahují jich 10 tisíc a víc), cestují směrem ven z těla přes konečník k řitnímu otvoru (obvykle v noci, když je pacient v klidu), kde do kožních záhybů v jeho okolí svá vajíčka uloží.

Vajíčka totiž potřebují k dozrání přítomnost kyslíku, který ve střevech není. Lepkavá, želatinová hmota, ve které jsou vajíčka roupů uložena, a pohyb samiček červů vyvolává svědění. Samičky pak umírají a ve stolici jsou vidět jako malé bílé částečky.

Za normální pokojové teploty mohou vajíčka přežívat až 3 týdny. Larvy se však mohou vylíhnout velmi rychle a vracet se zpět konečníkem do střeva.

Většina jedinců, kteří jsou nakažení roupy, nemá žádné klinické příznaky. U některých se však vyskytuje svědění v okolí konečníku, a protože se pacienti škrábou, mohou se v této oblasti vytvořit oděrky kůže.

U dívek a žen se mohou vajíčka roupů dostat i do pochvy nebo močového měchýře, což se projevuje svěděním pochvy a vnějších ženských pohlavních orgánů, někdy i přítomností  výtoku z pochvy  a  příznaky zánětu močového měchýře (obtížné bolestivé močení provázené řezáním a pálením, zvýšená teplota, únava).

Nákaze roupy se přisuzují i další klinické potíže, jako jsou bolesti břicha, nespavost, křeče v břiše, průjmy a mnoho dalších, ale jejich jednoznačná příčinná souvislost s nákazou roupy nebyla prokázána.

Zánět slepého střeva (tedy tzv. apendicitida) způsobená ucpáním apendixu roupy se vyskytuje jenom vzácně.

Průkaz nákazy roupy může být proveden nálezem samiček v krajině kolem konečníku asi za 1 až 2 hodiny poté, kdy se dítě večer uloží ke spánku, nebo mikroskopickým průkazem nalezených vajíček.

Vajíčka jsou velmi malá, oválného tvaru, mají tenký obal, v němž jsou stočeny larvy. Vajíčka mohou být získána brzy ráno, dříve než dítě vstane, a to tak, že se na kožní řasy v okolí konečníku poklepe proužkem průhledné lepicí pásky. 

Vzhledem k tomu, že vztah roupů k hostiteli je jenom zřídka škodlivý, četnost případů infekce zejména mezi dětmi je vysoká a opakované sebeinfikování (tzv. autoinfekce) roupy je vysoce pravděpodobné, není v naprosté většině případů nezbytná léčba nákazy roupy podáváním speciálních léků.

Většina rodičů je však z nákazy svých dětí velmi zneklidněna a aktivně vyhledává léčbu, a to i přesto, že jejich dítě mělo často roupy již několikrát. K léčbě známe několik spolehlivých přípravků. Jedním z nich je pyrvinium, což je volně prodejný lék.

Jedná se o barvivo oranžové až červené barvy Podává se jednorázově.

Už po jednom podání obvykle vyhubí všechny červy, má 95% úspěšnost. V odstupu 3  až 4 týdnů se doporučuje léčbu ještě jednorázově zopakovat, pro zabezpečení optimální účinnosti. Důležité je provést opatření také u všech členů rodiny či kolektivu.

Dále pak je možné použít další léky proti parazitům jako mebendazol (v dávce 100 miligramů ústy) nebo albendazol. I tato léčba se po asi 4 týdnech opakuje. Podávání výše uvedených léků je samo o sobě účinné, ale úplné vyléčení se  neobejde bez spolupráce pacienta ve smyslu dodržování hygienických standardů.

To znamená mytí rukou vždy po toaletě, před každým jídlem, důkladné mytí celého těla, hlavně konečníku, stříhání nehtů nakrátko, nekousat si nehty. Důležité je také časté střídání ručníků, osobního a ložního prádla.

Vajíčka jsou velice citlivá na vysoké teploty, spolehlivou metodou jejich ničení je proto řádné vyvařování prádla a hlavně žehlení. Významná je častá desinfekce toalety, umyvadla, psacího stolu, klávesnice.

Pravidelné odstraňování prachu.

Bohužel opakované sebeinfikování pacienta roupy je možné, protože  vajíčka roupů mohou být do kožních řas v okolí konečníku ukládána u postiženého jedince ještě 1 týden po zahájení léčby a vajíčka roupů uložená v této oblasti ještě před zahájením léčby zde  mohou přežívat až 3 týdny. Rovněž léčení pouze jednoho člena rodiny pacienta nemá význam, protože mnohočetná nákaza v rodině je téměř pravidlem. Pro zmírnění svědění v oblasti kolem konečníku se používají 2x denně místně aplikované speciální protisvědivé masti nebo krémy. Protože pouze 20% z celé dětské populace má roupy a velká většina těch, kteří se s nákazou roupy setkali, nebyla nikdy léčena, musí existovat nějaký doposud neznámý způsob, jak se nakažený jedinec sám zbaví roupů, nebo roupi po nějakém čase sami přeruší parazitování na člověku.