Před tím, než se poprvé vydáte na komplexní prohlídku očí, by Vás možná zajímalo, co Vás vlastně čeká. Nebo jste za svůj život podstoupili již řadu kontrol u očního specialisty, chodíte pravidelně, což je správné, ale vlastně pořádně nerozumíte všem těm různým vyšetřením a testům, které na Vás vykonávají. Proto bychom Vám rádi pomohli alespoň částečně porozumět proceduře očního vyšetření.
Oční vyšetření sestává ze série testů, které hodnotí Váš zrak a kontrolují, zda se nevyskytuje nějaké oční onemocnění. Oční lékař používá různé nástroje, svítí jasnými světelnými paprsky přímo do Vašich očí či testuje zrak přes rozmanité čočky. Každý test se zaměřuje a hodnotí jiný aspekt Vašeho zraku a očního zdraví. Nemusíte se ale bát, vše je bezbolestné, maximálně trochu nepříjemné.
Vyšetření očí a oční testy mají za cíl odhalit problémy s očima v co možná nejrannějším stádiu. Proto vždy zdůrazňujeme důležitost pravidelných kontrol, které dávají vyšší šanci poskytnout včasnou nápravu či přizpůsobení se změnám v kvalitě vidění, odhalit počínajícího onemocnění, případně podat rady a tipy ohledně péče o oči.
Kdy a jak často chodit na kontrolu očí?
Frekvence očního vyšetření závisí na několika faktorech jako je věk, možná rizika vývoje očních onemocnění, celkový zdravotní stav a další aspekty. Obecně by se dalo říci, že:
- Děti do 5 let – U dětí do 3 let se pediatr pravděpodobně zaměří především na nejběžnější oční problémy jako je amblyopie (líné oko), šilhání a podobně. V závislosti na ochotě dítěte spolupracovat, může podstoupit komplexnější oční vyšetření již ve věku mezi 3. a 5. rokem věku.
- Děti a dospívající ve školním věku – Před nástupem do první třídy se doporučuje kontrola zraku dítěte. Pokud se nevyskytují žádné příznaky problémů, ani neexistuje rodinná anamnéza, zrak by se měl kontrolovat alespoň jedno za dva roky, ideálně však každoročně.
- Dospělí – U dospělých se doporučení o pravidelnosti kontrol liší. My se přikláníme názoru, že lidé bez problémů by měli očního specialistu navštívit alespoň jednou za dva roky, po 40. roce věku pak jednou za rok. Osoby používající brýle či kontaktní čočky a osoby se zvýšeným rizikem výskytu očních onemocnění (rodinná anamnéza, cukrovka atd.) by pak měly podstupovat prohlídky jednou za půl roku až rok, případně dle potřeby.
Fáze očního vyšetření
Ještě před přistoupením k samotným testům a vyšetřením s pomocí různých přístrojů a nástrojů Vám oční lékař položí pár otázek.
Pokud se jedná o první oční vyšetření, bude se Vás nejspíše ptát na historii Vašeho vidění, zda se v minulosti vyskytly nějaké problémy s očima, na další zdravotní problémy či užívané léky, alergie, prodělané operace a také na historii nemocí v rodině, jenž by mohly ovlivnit stav také Vašeho zraku v důsledku dědičnosti.
Pokud již nosíte kontaktní čočky či brýle a chystáte se na další kontrolu, případně na vstupní prohlídku například u nového očního lékaře, přineste své pomůcky s sebou. Oftalmolog či optometrista se bude chtít ujistit, že máte správný předpis.
Po vstupní konzultaci se přistoupí k samotnému očnímu vyšetření, které obvykle zahrnuje následující kroky:
- Oční lékař změří ostrost zraku ke stanovení, zda potřebujete brýle či kontaktní čočky ke korekci zrakové vady.
- Do očí Vám budou nakapány oční kapky pro znecitlivění a následně Vám bude změřen oční tlak.
- Vyšetřující zkontroluje zdraví Vašich očí, případně použije různá světla ke kontrole přední části a vnitřku oka. K efektivnějšímu vyšetření mohou být také použity kapky k rozšíření zornice.
Některé z očních testů mohou být prováděny odborným asistentem, který je k tomu řádně kvalifikován, takže se nemusíte obávat o přesnost výsledků, pokud testy neprovádí přímo oční lékař. Kromě základních testů se provádí i další, doplňkové testy, sloužící ke kontrole zraku, vzhledu a funkce všech částí očí. Mezi tyto testy patří například:
- TEST OČNÍCH SVALŮ Tento test hodnotí funkci svalů ovládajících pohyb očí. Lékař při něm z blízka sleduje pohyby očí při pozorování hýbajícího se předmětu, například pera nebo malého světla. Snahou je odhalení možné svalové slabosti, špatné kontroly nebo špatné koordinace.
- ZKOUŠKA ZRAKOVÉ OSTROSTI Při tomto testu se měří jasnost vidění. Pacient identifikuje písmena či znaky zobrazené na tabuli či obrazovce umístěné v určité vzdálenosti. Vidění na blízko pak může být testováno pomocí karty s písmeny umístěné do vzdálenosti jako při běžném čtení. Každé oko je testováno samostatně. Tento typ očního testu si nejspíše pamatujete z dětství.
- HODNOCENÍ REFRAKCE U zdravého oka procházejí světelné vlny rohovkou a čočkou a na zadní straně oka vytváří dokonalý obraz. Pokud tomu tak není, vyskytuje se u Vás nejspíše “refrakční chyba”. K jejímu odhalení používají oční oftalmologové a optometristé různé metody a přístroje. Mohou využít například počítačový refraktor či použít techniku zvanou retinoskopie. K přesnějšímu vyladění a určení refrakční chyby může posléze použít tzv. foropter (přístroj umísťující před oči různě silné skleněné čočky zvolené lékařem, který hledá tu nejoptimálnější kombinaci k dosažení perfektního vidění).Ke korekci refrakční chyby oční specialista následně doporučí a předepíše kontaktní čočky či brýle, případně můžete za určitých podmínek podstoupit chirurgickou operaci.
- TEST ZORNÉHO POLE (PERIMETRIE) Zorné pole je plochou, kterou vidíte po stranách, aniž byste pohnuli očima. Test zorného pole určuje, zda máte problém zorientovat se v některých částech tohoto zorného pole. K vyšetření se používají různé metody jako například konfrontační zkouška, automatizovaná perimetrie a další.
- TEST BAREVNÉHO VIDĚNÍ Pokud se Vám zdá, že máte potíže s rozlišováním určitých barev, může odborník provést tento test. Existují různé druhy testů barevného vidění. Všechny by však měly spolehlivě odhalit případné nedostatky zraku.
- VYŠETŘENÍ ROZPÍNACÍ LAMPOU Rozpínací lampa je speciální mikroskop, který zvětšuje a osvětluje přední část oka intenzivním světlem. Napomáhá lékaři s kontrolou očních víček, řas, rohovky, duhovky, čočky a komory mezi rohovkou a duhovkou.
- VYŠETŘENÍ SÍTNICE Vyšetření sítnice, někdy nazývané oftalmoskopie, umožňuje lékaři vyšetřit zadní část oka, včetně sítnice, optického disku (nevím, zda je toto správný slovenský odborný název v angličtině použitého názvu optical disk) a podkladové vrstvy cév vyživujících sítnici. K provedení tohoto testu je třeba roztažení zornice oka pomocí speciálních kapek.
Očních testů existuje ještě mnohem více. V pokročilejším věku či při příznacích určitých onemocnění můžete podstoupit například také testy na šedý či zelený zákal nebo další specializované testy.
Výsledky vyšetření a přijatá opatření
Na závěr očního vyšetření by Vás měl ošetřující lékař obeznámit s výsledky všech testů.
Měl by Vám sdělit, zda je Váš zrak v pořádku či zda potřebujete korekci refrakční vady, zda se objevila jistá rizika očního onemocnění a jaká preventivní opatření byste měli přijmout k ochraně svých očí.
V některých případech, kdy jsou získané výsledky abnormální, si může vyžádat další, podrobnější vyšetření, případně započne s léčbou odhaleného onemocnění.
Pokud Vám doporučí nošení pomůcek pro nápravu refrakční vady (brýle či kontaktní čočky), vystaví Vám předpis na jejich pořízení. Na téma očních vyšetření a testů by se dalo hovořit dlouhé hodiny.
Doufáme, že náš článek alespoň částečně poodhalil, co Vás v ordinaci očního lékaře čeká. Není se čeho bát, naprostá většina testů je bezbolestná a jejich podstoupení se určitě vyplatí.
O zdraví očí je třeba dbát v každém věku.
Přečtěte si také:
Roztroušená skleróza či onemocnění štítné žlázy. Co vše lze vyčíst z očí? | Zdraví
Dobře čitelná pouhým pohledem bývá například porucha štítné žlázy, která vyvolává zduření svalů. A ty pak mohou doslova vytlačit oko z důlku. Tohoto jevu si povšimli už lékaři v dávných dobách. Řada dalších onemocnění jim ale zůstávala utajena především proto, že nedokázali nahlédnout dovnitř oka.
Poprvé jim to umožnil až oftalmoskop, neboli takzvané oční zrcátko. „V současnosti máme velkou výhodu i v tom, že dokážeme pomocí léků rozšířit zorničku a velmi detailně si prostudovat oční pozadí,“ říká profesorka Jarmila Heissigerová, přednostka Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
|
„Při té příležitosti můžeme třeba zjistit, zda má pacient poškozené oční cévy, což bývá typické pro lidi, kteří trpí vysokým tlakem či diabetem.
“ V současné době se její pracoviště podílí na výzkumu financovaném prostřednictvím grantu vyhlášeného pražskou Univerzitou Karlovou, který je zaměřený na metabolická onemocnění a jejich komplikace v různých tělních orgánech, včetně oka.
Ukazuje se, že nejčastěji může oční lékař (oftalmolog) při vyšetření očí zachytit kromě známek diabetu a projevů onemocnění štítné žlázy i některé dědičně podmíněné choroby.
Dvojice tichých zabijáků
Oči pomohou odhalit dokonce i zdravotní problémy, které sice nebolí, a přesto mohou v organismu napáchat velké škody. Ne nadarmo se o nich mluví jako o tichých zabijácích. Jedním z nich je vysoký krevní tlak.
„Oční cévy u hypertoniků se uzavírají a nedokrvují sítnici, v některých místech můžeme proto pozorovat drobná krvácení,“ uvádí profesorka Heissigerová. „Tepna je navíc v souvislosti s hypertenzí natlakovaná a utlačuje žílu, někdy může dojít i k jejímu uzávěru.“
Poměrně často se to v poslední době podle jejích slov stává i mladým aktivním mužům. Obzvláště třeba po náročné vysokohorské túře, při níž málo pijí. Nadměrná námaha spolu s dehydratací mají pak obvykle na svědomí akutní uzávěr cévy.
Jestliže tomuto pacientovi oční lékař změří krevní tlak, velice často zjistí, že je vysoký. K tichým zabijákům patří i cholesterol. Jeho vysokou hladinu v krvi může signalizovat v periferii rohovky bělavý až žlutavý prstenec, v němž se hromadí cholesterolové krystaly.
„Vyskytuje se celkem běžně u osob vyššího věku,“ konstatuje docent Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České společnosti pro aterosklerózu.
„Objeví-li se ale u lidí do věku 40 let, pak jde o jednoznačnou známku vyšší hladiny cholesterolu v krvi.“
Poměrně častý bývá tento nález i u nemocných s familiární hypercholesterolemií (tedy dědičně podmíněnou vyšší hladinou cholesterolu), u nichž se může nemoc projevit už v dětském věku. Všímavý pediatr si leckdy povšimne typického prstence v periferii rohovky a malého pacienta odešle na specializované vyšetření krevních tuků.
Obraz roztroušené sklerózy
Při očním vyšetření mohou lékaři ale rozpoznat i vzácnější choroby. Jednou z nich je sarkoidóza, která bývá považována za autoimunitní onemocnění. Její přesná příčina však není doposud známá. Pacienti mívají na různých místech velké granulomy, nejčastěji v plicích, ale i na kůži, v kloubech a nebo v očních tkáních.
„Relativně často přicházejí do naší neurooftalmologické ambulance pacienti s izolovaným zánětem zrakového nervu,“ poznamenává profesorka Heissigerová. „Mnohdy to bývají mladí lidé kolem třicítky, kteří náhle přestanou vidět na jedno oko.“ Při podrobnějším průzkumu lékař zjistí, že pacient má zanícený zrakový nerv za okem. A právě to bývá mnohdy prvním příznakem roztroušené sklerózy.
U jiných pacientů je prvním projevem roztroušené sklerózy nitrooční zánět. U těchto nemocných obvykle nedochází k většímu postižení nervů. Jen málokdy končívají na vozíčku a až do vysokého věku je není třeba léčit těžkými léky. Této souvislosti si povšimli i zahraniční odborníci na nitrooční záněty, ale proč ke zmíněnému jevu dochází, se dosud nepodařilo nikomu vysvětlit.
Spolupráce s onkology
Úzkou spolupráci mají oftalmologové také s onkology. Leckdy právě oční lékař jako první zjistí, že pacient má nádor mozku. Lidé si přijdou pro brýle a během vyšetření se ukáže, že mají známky zánětu typické pro nádorové onemocnění,“ zmíní se profesorka Heissigerová.
„Pokud zobrazovací metody moje podezření potvrdí, je možné ještě vyšetřit oční tekutiny a díky tomu zjistit i typ nádoru.“ Velmi úzkou vazbu k očím mají zejména krevní nádory – lymfomy. Pokud se nádorové buňky objeví nejprve v oku, pak je značné riziko, že časem zasáhnou i mozek. Jestliže ale zasáhnou nejprve mozek, bývá oční postižení méně časté.
Ve světě se proto vedou spory o to, zda v těchto případech léčit pouze oko, a nebo nasadit celkovou chemoterapii, která ovšem může mít vedlejší účinky.
„Přikláníme se i přesto zatím k celkové léčbě,“ uvádí Jarmila Heissigerová. „Už proto, že pokud nádorové buňky napadnou životně důležité centrum mozku, je pacient bezprostředně ohrožený na životě.“
Už teď se ale ve světě rozvíjejí nové metody analýzy DNA a RNA, s jejichž pomocí by bylo možné přesněji určit typ nádoru a tím případně některé pacienty ochránit před náročnou invazivní léčbou.
Vyčíst z očí úplně všechna celková onemocnění samozřejmě není možné. Chorob, kde to oftalmologové dokážou, je už ale celá řada. Mnohdy se jim to daří ve chvíli, kdy pacient nemá ani tušení o tom, co může být skutečnou příčinou jeho zdravotních obtíží.
Perimetrie – vyšetření, které vám může ušetřit spoustu nepříjemností – Zelený zákal – otestujte své oči!
Perimetrie je jednoduchá, asi 10 minut trvající prohlídka. Tato zcela bezbolestná metoda má nezastupitelné místo při určování diagnózy spousty onemocnění zrakového ústrojí, glaukom nevyjímaje.
Perimetrie je metoda měřící rozsah zrakového pole (perimetru), tedy rozsah toho, co skutečně vidíte. Při některých typech onemocnění zrakového aparátu se v zorném poli mohou objevit výpadky, tzv. skotomy. Perimetr ale jeden skotom přirozeně obsahuje – tzv. slepou skvrnu. To je oblast ústí zrakového nervu na sítnici, kde se nenacházejí žádné světločivné buňky.
Co vás čeká
Při této proceduře je potřeba splnit několik věcí, aby výsledky byly co nejpřesnější.
Úspěch vyšetření je stoprocentně závislý na spolupráci vyšetřovaného, protože se musí celou dobu dívat přímo před sebe, ne do stran. V opačném případě totiž dojde ke zkreslení výsledků.
Měří se perimetr každého oka zvlášť, přičemž nevyšetřované oko musí být dokonale zakryto – jinak je vyšetření opět nesměrodatné.
Metody perimetrie
Prohlídku lze provést několika způsoby.
- Lékař vyšetřovanému ukazuje ze strany určitý počet prstů a ten musí ohlásit, odkdy prsty vidí a kolik jich vidí. Tato metoda je ale jen orientační.
- Mnohem přesněji lze perimetr změřit na specializovaném přístroji. Vyšetřovaný položí bradu na podložku a čelo si opře o druhou. Do ruky dostane tlačítko a jakmile uvidí světla různé barvy a intenzity na různých místech zrakového pole, tlačítko zmáčkne. Pokud se světelné body pohybují, jedná se o perimetrii statickou, a pokud se nepohybují, jedná se o perimetrii kinetickou.
Která onemocnění lze odhalit
Na zorném poli se podepisuje mnoho chorob a patologických změn zrakového ústrojí. Perimetrie má své místo v následujících situacích:
- při podezření na glaukom,
- u monitorování efektu léčby glaukomu,
- omezení perimetru při poklesu víčka,
- je-li podezření na onemocnění žluté skvrny,
- při možnosti postižení sítnice,
- u testu funkce zrakového nervu – tu mohou narušit nádory, různá poranění, nedokrvení z rozmanitých příčin, infarkty, otoky v oční jamce nebo závažné nedostatky živin v potravě,
- testuje též správnost zrakové dráhy – její vhodný průběh mohou znemožňovat nádory, otoky mozku, nitrolební poranění nebo nedokrvení,
- při kontrole funkce zrakové nebo týlní mozkové kůry.
Vyšetření perimetru je velice jednoduché a poměrně rychlé. Pokud vám lékař toto vyšetření doporučil, v žádném případě neváhejte!
(ivh)
Zdroj: SHEPPARD, John. Visual Field Test. [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z:www.medicinenet.com
| Líbí se vám článek? | Počet hlasů: 26 |
Perimetrie – vyšetření zorného pole
Vyšetření zorného pole je speciální vyšetření, které je zaměřené na zorné pole člověka, jeho rozsah a výpadky.
Zorné pole se vyšetřuje během komplexní prohlídky očí, kdy se hodnotí jeho rozsah, skotomy – jeho výpadky a různé změny a omezení. Změny zorného pole mohou být způsobeny některými onemocněními jako jsou například:
- neurologické problémy
- roztroušená skleróza
- nemoci hypofýzy
V některých případech člověk změny v zorném poli zaznamená (např. si v obraze všimne skrvny), ale většinou o těchto potížích neví.
Jak probíhá vyšetření zorného pole?
Při vyšetření se používá speciální přístroj, tzv. perimetr, přičemž vyšetření může být kinetické či statické.
Kinetická perimetrie
Kinetická perimetrie není tak přesná, provádí se pomocí přístroje s otáčivou konstrukcí, na které jsou v různých směrech umísťovány a přesouvány barevné prvky (značky). Úkolem vyšetřovaného člověka je hlásit, kdy značky vidí nebo naopak nevidí. Lékař údaje pro následné vyhodnocení zapisuje.
Zcela jednoduché vyšetření může ale lékař provádět také bez perimetru, jen pomocí rukou. Tím, že rukama hýbe a mění jejich polohu, vytváří zrakové podněty – vyšetřovaný při pohledu na daný bod před sebou pak hlásí, zda je zaregistroval či nikoli.
Statická perimetrie
Obdobně se zorné pole vyšetřuje při statické perimetrii, vyhodnocení však provádí počítač. Toto vyšetření je rychlejší a přesnější, dokáže odhalit i docela malé změny (výpadky) zorného pole.
Vyšetřovaný se soustředí na bod umístěný uprostřed obrazovky přístroje, jakmile se na jiném místě objeví světelný bod a vyšetřovaný jej zaregistruje, vše potvrdí stiskem tlačítka. Tak se nejprve vyšetřuje jedno a pak druhé oko.
Výsledky přístroj po skončení vyšetření vyhodnotí.
Vyšetření slouží k diagnostice rozsahu či poruchy zorného pole a napomáhá určit, v kterých místech je oko postiženo a co je příčinou problému. Perimetrii lze kdykoli zopakovat a tak zjistit, jak se onemocnění rozvíjí, zda se jeho postup zastavil a také tak lze sledovat úspěšnost a výsledky léčby.
Lokalita
Toto vyšetření můžete podstoupit v Brně nebo na naší sesterské klinice DuoVize v Praze.
Ceník
Ceny za jednotlivá oční vyšetření naleznete v aktuálním ceníku.
Vyšetření perimetrem (perimetrie)
Další názvy: perimetrie, vyšetření zorného pole
V textu najdete:
Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Popis vyšetření perimetrem
Pomocí perimetru se vyšetřuje pacientovo zorné pole. Toto vyšetření
má důležitou úlohu při diagnostice mnoha očních i neurologických
onemocněních.
Princip vyšetření perimetrem
Princip tohoto vyšetření je jednoduchý – pacient se posadí a pohledem
fixuje předem daný bod před sebou, v prostoru před ním poté lékař či
přístroj vytváří zrakové podněty a pacient lékaři sděluje, když tyto
podněty zaznamená.
Orientačně lze zorné pole vyšetřit tak, že si lékař stoupne před
pacienta, rozpaží a poté přibližuje ruce směrem k sobě za neustálého
mávání prsty, pacient mu sdělí, kdy pohyb zaznamená. Tak lze ale odhalit
pouze výrazné zúžení zorného pole. Detailněji lze zorné pole vyšetřit
pomocí perimetru, může se při něm odhalit i malý výpadek
zorného pole.
Používá se počítačový perimetr, který má opěrku pro pacientovu
hlavu, pacientovi se při vyšetření zakryje jedno oko a druhým okem pak
hledí na určený bod před sebou, v prostoru před ním se na obrazovce
přístroje objevují světelné záblesky a pacient mačká tlačítko, když
je zaznamená. Obdobně se pak postupuje pro druhé oko. Počítač poté
vytiskne graf se zorným polem vyšetřené osoby.
Jinou variantou je méně přesný perimetr kinetický, při
kterém nejsou zrakové vjemy generovány počítačem, ale lékařem, který
pohybuje ukazovátky po konstrukci perimetru.
Co je to zorné pole?
Zorné pole je část prostoru, ze kterého dokážeme okem vnímat
světelné podněty při fixované oční kouli v jedné poloze. I když
fixujeme pohled na nějaký předmět před sebou, periferním viděním
snímáme neustále širokou část prostoru, i když si to nemusíme
uvědomovat.
Uvědomíme si to například, když proběhne v dané oblasti
nějaký rychlý pohyb – v tom případě ihned otočíme hlavu daným
směrem, i když jsme původně pozorovali něco úplně jiného. Každý máme
od narození výpadek zorného pole v místě, kde ze sítnice odstupuje
zrakový nerv.
Tento výpadek se nazývá slepá skvrna. Při pohledu oběma
očima ovšem slepá skvrna výpadek pole nezpůsobuje, jelikož se zorná pole
obou očí ve středu překrývají a slepá skvrna každého oka postihuje
jinou část zorného pole.
Ale ani při zakrytí jednoho oka si této skvrny
nevšimneme.
Výpadek zorného pole se odborně nazývá skotom. Skotomy
se dělí na dvě skupiny, jednak na takzvané pozitivní
skotomy, kdy vidíme v určité oblasti skvrnu různé barvy namísto
reálného obrazu, a jednak na skotomy negativní, kdy jednoduše část
zorného pole vůbec nevnímáme. Pokud je postižena polovina zorného pole
určitého oka, hovoří se o hemianopsii.
Jaká onemocnění se mohou projevit na vyšetření perimetrem?
Výpadkem zorného pole se může projevit řada chorob. Může jít
o onemocnění sítníce nebo o onemocnění zrakového nervu, například
jeho zánět – retrobulbární neuritida. Ta se může vyskytovat samotná,
ale i například jako součást roztroušené sklerózy. Výpadek zorného
pole může nastat i při onemocnění hypofýzy. Zvětšující se hypofýza
totiž může utlačovat optický nerv.
Co dělat před vyšetřením perimetrem
Na vyšetření perimetrem se není potřeba nijak speciálně
připravovat.
Proces vyšetření perimetrem
Vyšetření pomocí počítačového perimetru probíhá tak, že se
vyšetřovaný usadí na židli před obrazovku přístroje, umístí bradu na
podpěru, jedno oko mu lékař zakryje a odkrytým okem poté pacient neustále
hledí na značku uprostřed obrazovky. Na obrazovce se poté objevují
světelné body v různých místech a vyšetřovaný mačká
tlačítko vždy, když bod uvidí. Poté se stejné vyšetření zopakuje pro
druhé oko.
Celé vyšetření perimetrem zabere jen několik minut.
Výsledek vyšetření
- Na konci vyšetření vytiskne počítač graf se zorným polem pro každé
oko, lékař vás poté bude informovat o výsledku. - Vyšetření může odhalit či vyloučit přítomnost skotomu ve
vašem zorném poli. - Další názvy: perimetrie, vyšetření zorného pole
Přidejte zkušenost s vyšetřením vyšetření perimetrem
Vyšetření bylo nebolestivé, ale pro mě velmi traumatizující.
Při
upřeném pohledu do přístroje se mi začaly před očima objevovat černé
skvrny, udělalo se mi špatně od žaludku, tlak a tep vystoupaly k vysokým
hodnotám, měla jsem úplně vyschlo v ústech.
Chvílemi jsem viděla více
světelných bodů naráz, chvílemi jsem propadala panice, že už dlouho
nevidím žádné, chvílemi jsem viděla světelné body i zakrytým
(nevyšetřovaným) okem. Začala mě bolet hlava, ruce se mi třásly tak, že
jsem sotva domáčkla tlačítko. Nakonec jsem tlačítko mačkala hlava
nehlava, jen abych vyšetření už měla za sebou.
Když jsem se zvedla od přístroje, byla jsem zpocená a málem jsem
omdlela. Výsledek vyšetření nestál za nic a lékař mě poslal na další.
Měla jsem z další perimetrie hrozný strach a ten se projevil tak, že po
vstupu do zatemněné místnosti s vyšetřovacím přístrojem, se mě zmocnil
iracionální dojem, že přístroj mě sleduje, čeká, až udělám chybu, a
pokud ji neudělám sama, ztíží mi podmínky vyšetření tak, abych ji
udělat musela, a postupně mě připraví o zrak. Dostala jsem panickou ataku
a vyšetření nebylo možné provést.
Lékař se tomu velmi divil, ale slíbil mi, že už mě na perimetr posílat
nebude a vymyslí alternativní vyšetření. Nevím ovšem, jaké vyšetření
to bude. Mám problém i s obyčejným vyšetřením očního pozadí
s rozkapanýma očima, protože mám alergickou reakci na kapky Unitropic a
lékař mi opakovaně tvrdí, že jiné kapky neexistují.
Nechci tvrdit, že perimetrie má takové účinky na každého, ale já jsem
pochodila tak, jak jsem to výše popsala.
Ahoj,
jmenuji se Klára, je mi 12 let. Před rokem jsem jela k paní doktorce,
která mě poslala do nemocnice. Tam mi nejprve změřili nitrooční tlak,
poté mně posadili před perimetr. Toto vyšetření nemám vůbec ráda,
protože musím 4,5 minuty udržet pozornost na jednom bodě a závisí na tom
můj výsledek.
V nemocnici jsem si pobyla 1 den a potom jsem putovala do jiné nemocnice,
kvůli chorioretinitidě – zánětu sítnice. K zánětu jsem přišla pomocí
toxoplazmozy (asi kvůli syrovému masu). Perimetrické vyšetření jsem
absolbovala celkem 7× , není to nic příjemného, ale dá se to vydržet.
ZEISS Online Oční Test
Naše oči jsou tím nejdůležitějším smyslovým orgánem. Proto je optimální vidění zcela nezbytné.
Kdy jste si naposledy nechali zkontrolovat zrak? Mnozí na pravidelné prohlídky svého zraku nechodí; jen ty však mohou zajistit, že díky optimálnímu vidění budeme vždy profitovat. Konečně naše oči, a tedy i náš zrak s tím, jak stárneme, podléhají procesu neustálé změny, k čemuž dojde často bez povšimnutí.
První známkou toho, že se nám zhoršuje zrak, není vždy rozmazané či rozostřené vidění. Známkou vadného zraku mohou být i bolesti hlavy či večerní únava očí.
Více než 100 let lepšího vidění se společností ZEISS – více než 100 let vysoce kvalitních, precizních brýlových čoček a inovací v oblasti oční optiky.
Vyzkoušejte si ZEISS Online Oční Test[1], vyvinutý odborníky společnosti ZEISS pro snadné a rychlé vyšetření vašich očí, a to bezplatně.
Na konci testu získáte doporučení s informacemi, zdali byste se na optika společnosti ZEISS měli obrátit s prosbou o odbornou konzultaci.
Lepší vidění znamená i lepší kvalitu života, neboť zrak je naším nejdůležitějším smyslovým orgánem. 80 procent vjemů, přijímaných z našeho okolí, získáváme skrze své oči. Oko bývá označováno jako „okno do světa“, což má velmi dobrý důvod.
Pravidelné kontroly našich očí kvalifikovaným optikem by měly být neodmyslitelnou součástí preventivní péče o zdraví. Nejen o to své, ale i o bezpečnost jiných, např. při dopravní jízdě. Obecně platí, že i když žádné problémy se zrakem nemáme nebo o nich nevíme, měli bychom si své oči nechat jednou za dva roky vyšetřit.
ZEISS Online Oční Test vám poskytne počáteční představu o aktuálním výkonu vašich očí.[1]
Dospělí (bez existence problémů či jejich tušení) by si měli nechávat vyšetřit svůj zrak pravidelně
- ve věku mezi 20 a 39 lety alespoň třikrát za tuto dobu
- od 40. roku: jednou za 2-3 roky
- od 65. roku: jednou za 1-2 roky.
Děti by si měly nechávat vyšetřit svůj zrak optikem pravidelně takto:
- první vyšetření: nejpozději ve věku 2 až 3 1/2 let
- druhé vyšetření: před nástupem do školy
- poté každé dva roky, přestože s očima žádné evidentní potíže nemají, ovšem pro jistotu, že k včasným varovným signálům jakéhokoli zhoršení jejich zraku došlo v raném stadiu.
- Všechny předčasně narozené děti a všechny děti, jejichž rodiče či sourozenci trpí strabizmem či mají vysoce defektní zrak, by měly být vyšetřeny co možná nejdříve, tj. ve věku od 6 do 12 měsíců, a poté již pravidelně.
- Test zrakové ostrosti
- Test kontrastního vidění
- Test barvocitu
- Test astigmatismu
- Kontrola zorného pole
Je to bezpochyby to nejdůležitější vyšetření. Všichni uživatelé brýlí toto vyšetření dobře znají. Optik vás požádá o přečtení písmen či číslic a o určení směru otvorů ve zvláštních prstencích (Landoltových prstencích) – vždy o odlišné velikosti na projekční ploše.
Optik prověří velikost nejrůznějších prvků, jež jste schopni bez potíží určit. Následně provede i proces známý jako subjektivní refrakce.
Po vložení nejrůznějších brýlových čoček o odlišné síle do přístroje označovaného jako zkušební obruba zjistíme, zdali díky každé brýlové čočce vidíme lépe či hůře. Optik optimalizuje brýlovou čočku nejprve pro jedno oko, následně pro oko druhé.
Pomocí binokulárního testu je pak důležité prověřit interakci obou očí. Jiné testy lze taktéž užít pro identifikaci onemocnění známého jako asociační heteroforie, jež lze korigovat a v některých případech dokonce i léčit.
V Části 1 našeho bezplatného online testu simulujeme vyšetření vašeho vizuálního výkonu na obrazovce. Není myšlen jako náhrada za testy prováděné vaším optikem. Ohledně kvality vašeho vidění však tak můžete získat první dojem.
Během vyšetření očí je síla lomu, nezbytná pro korekci vadného zraku, dána bez přizpůsobení (automatické adaptace oka na různé vzdálenosti).
| normální zrak (emetropie) |
| vadný zrak (ametropie) |
| dalekozrakost (hyperopia) – taktéž spolu s presbyopií (postupnou ztrátou schopnosti zaostřovat na blízké objekty se stoupajícím věkem). Hovoříme zde o tzv. přídavku na blízko (Add) |
| krátkozrakost (myopie) Mohutnost méně než -6.00 D je klasifikována jako vysoká myopie. |
| cylindrická ametropie (astigmatizmus) – oko vidí body jako pruhy či čáry |
V rozhovoru s představitelem společnosti ZEISS na téma komplexního testování zraku, subjektivní refrakce a receptovýc…
Zprvu si můžete myslet, že tento test není nijak důležitý. Kontrastní vidění má však pro pohodlné vidění zásadní význam. Pokud nejsme schopni rozlišit kontrastní rozdíly, výsledkem může být únava očí. Všichni víme, jaké to je, když kontrast není na obrazovce našeho počítače řádně nastaven nebo když se pokoušíme číst při zhoršeném osvětlení.
Vyšetření kontrastního vidění je důležité pro zjištění jakýchkoli změn, k nimž u našeho zraku došlo. Změny kontrastní citlivosti mohou svědčit např. o zeleném zákalu.
V Části 2 našeho online kontrolního vyšetření simulujeme kontrastní vidění. Test vám může odhalit prvotní informace o tom, že vaše kontrastní vidění by mohlo být lepší, než ve skutečnosti je. Váš optik vás ochotně vyšetří detailněji.
To, co dobře známe jako „barvoslepost“, postihuje mnohem více muže než ženy. Jedná se o genetickou vadu, jež celosvětově postihuje více než 180 milionů osob. K dispozici jsou nejrůznější typy brýlových čoček.
- Osoby s tímto onemocněním mají jen omezenou schopnost rozpoznávat jisté barvy. Veškeré smyslové buňky – červené, zelené a modré kužely – jsou v sítnici obsaženy, některé z nich však nefungují správně. Nejběžnější formou tohoto onemocnění je barvoslepost na červenou/zelenou.
- Částečná barvoslepost: U této formy poruchy nejsou některé smyslové buňky obsaženy vůbec či jsou nefunkční. Postižené osoby vykazují pouze dva typy dosud fungujících receptorů. Barevné vidění je ve výsledku značně poškozeno. To může být někdy nebezpečné, zvláště pro automobilové řidiče se slabým či nulovým rozlišením červené. Např. v mlze vidí pouze černou namísto červených zadních světel dopravního prostředku před sebou.
- Úplná barvoslepost: Porucha známá jako achromatopsie je velmi vzácná. Osoby s tímto onemocněním nejsou schopny vnímat jakékoli barevné nuance vůbec.
K diagnostikování tohoto onemocnění oční lékaři či optometristé užívají tři různé testy: pseudoizochromatické tabulky, Farnsworthův test a Nagelovu anomaloskopii.
V Části 3 našeho bezplatného vyšetření si můžete otestovat své barevné vidění pomocí barevných tabulek.
Astigmatismus je typ refrakční vady lidského oka, při které není ohnisko rovnoměrně rozmístěno napříč meridiány. Stejně jako ostatní refrakční vady se astigmatismus může postupně zhoršovat, např. s věkem. Mezi příznaky astigmatismu patří únava očí, bolesti hlavy nebo potíže s řízením v noci. Astigmatismus lze napravit správně zvolenou korekci v brýlích nebo kontaktními čočkami.
Výskyt astigmatismu si můžete zkontrolovat v části 4.
Tento test používá symbol, který obsahuje skupiny černých čar orientovaných v různých směrech.Pokud máte astigmatismus, tyto čáry se vám budou jevit v různých směrech s odlišnou ostrostí či kontrastem. Vaším úkolem je uvést, zda vidíte jinak ostré/černé čáry, což je první příznak astigmatismu.
Zorné pole je definováno jako prostor, ve kterém dokážeme vnímat světlo a rozpoznávat předměty. Zorné pole může být omezeno různými očními onemocněními, zejména těmi s neurologickými příčinami.
Jelikož se taková onemocnění mohou postupně zhoršovat, v průběhu času může být zasaženo i zorné pole. Nedotčené centrální zorné pole je důležité například, když si chcete přečíst knihu nebo pracujete v kanceláři.
Důležité informace nám poskytuje i periferní zorné pole, např. při řízení automobilu.
V části 5 si můžete zkontrolovat své zorné pole pomocí Amslerovy mřížky.
Kontrola zorného pole probíhá s pomocí mřížky obsahující středový fixační bod a vychází z klinicky používaného Amslerova testu.
Tento test se používá na blízko, ve vzdálenosti přibližně 30 cm od oka, a může odhalit problémy s centrálním zorným polem. Nepravidelnosti se na mřížce mohou jevit jako překroucené, chybějící nebo přerušované čáry.
Důležité: Když používáte svůj osobní telefon nebo obrazovku, velikost Amslerovy mřížky můžete z doporučené velikosti změnit.
Barvoslepost a porucha vnímání červené a zelené barvy se vyskytují běžně a postižené osoby je často ani nepoznají. Ja…
ZEISS Online Oční Test Proveďte online kontrolní vyšetření zraku a otestujte si kvalitu svého vidění. Hledejte Z jako ZEISS, když vybíráte čočky Mně připadají všechny čočky stejné – jak se mohu ujistit, že dostávám značkové čočky ZEISS? Tajemství ukrývající se za dokonalým designem brýlových čoček Řada zkušeností, matematika a přesné znalosti o uživateli brýlí jsou zapotřebí k tomu, aby byl výsledek perfektní Plastové nebo skleněné čočky? Jaký materiál je nejlepší pro jakého pacienta? Udělejte svůj domácí úkol před tím, než budete nakupovat brýle, a budete mít potěšení z lepšího vidění.
Perimetrie (2. LF UK)
Teoretický základ[upravit | editovat zdroj]
Vyšetření pomocí perimetru patří mezi základní diagnostické metody, které používají lékaři či optometristé ke zjištění vad zorného pole pacienta, tzn. ke zjištění změn samotného rozsahu pole nebo jeho výpadků.
Hodnotí se světelná citlivost zorného pole a to jak centrálního, tak periferního (citlivost zorného pole se uvádí v decibelech [dB]). K vyšetření může pacienta přimět např. onemocnění sítnice nebo problémy s optickým nervem apod.
Jedná se o subjektivní vyšetření, tudíž je nutná spolupráce pacienta. Pacient musí být vyšetřen s příslušnou oční korekcí.
Zorné pole[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o oblast, kterou je lidské oko schopné vnímat vzhledem ke stavbě optického aparátu oka a umístění v lebce, kde jej omezuje očnice, nos a víčka. Zorné pole je část prostoru, kterou člověk vnímá při fixaci zraku na jeden bod. Temporálně má pole rozsah 95°, směrem k nosu 65°. Vertikálně je rozsah pole 130°, respektive 60° nahoru a zbylých 70° dolů.
Zorná pole obou očí se částečně překrývají a v rozsahu 120° umožňují takzvané binokulární vidění, které hraje rozhodující roli při utváření prostorového vjemu. V nejlaterálnějších oblastech obou polí, kde se nemohou pole překrývat, popisujeme tzv. monokulární vidění. Jedná se zhruba o 1/6 plochy pole.
Zorné pole dělíme na centrální a periferní. Centrální zorné pole je významné pro ostré a barevné vidění. Z převážné části je tvořeno čípky, které jsou nezbytné pro barevné vidění. Nachází se zde žlutá skvrna, místo s největší koncentrací čípků a nejostřejším viděním.
Centrální zorné pole zprostředkuje 83% zrakových informací, přestože velikostně představuje pouze 1/5 celkového zorného pole. Naopak periferii oka tvoří tyčinky citlivé na černobílé světlo. Rozlišovací schopnost oka od centrálního zorného pole směrem k perifernímu rychle klesá.
Periferní zorné pole hraje významnou roli v orientaci v prostoru, rozpoznání pohybu a adaptaci na ztížené světelné podmínky (šero, tmu).
Skotom je označení pro výpadek zorného pole. Slepá skvrna, přirozený skotom se nachází 18° temporálně v horizontální rovině v oblasti výstupu zrakového nervu, kde nejsou přítomny zrakové buňky. Pokud se nachází předmět v této oblasti, nevidíme ho.
Intenzita podmětu je většinou definována na logaritmické stupnici v decibelech [dB], kde nejintenzivnější (nejjasnější) podmět má hodnotu 0 dB a s vyššími hodnotami dB intenzita klesá.
Vlivem stárnutí se zorné pole zužuje, tyto změny jsou fyziologické, nejedná se tedy o poruchu v pravém slova smyslu.
U starých lidí nalézáme zhoršenou prostorovou orientaci v důsledku degenerativních změn periferie sítnice. Po 25. roce klesá citlivost o 1 dB za dekádu (ve 25 letech 34 dB, ve 35 letech 33 dB).
U moderních perimetrů je brán zřetel na věk vyšetřovaného a výsledky měření jsou porovnány s normou pro danou věkovou skupinu.
Na sítnici dopadá převrácený obraz, kdy na dolní část sítnice dopadá obraz horní části zorného pole.
Poruchy zorného pole[upravit | editovat zdroj]
Poruchy zorného pole pacienta mohou být závažné, pokud je postiženo periferní zorné pole, pacient ztrácí do větší či menší míry schopnost orientace v prostoru.
V případě centrálního zorného pole má sníženou schopnost zaostřit. Nejčastěji se jedná o postižení sítnice a zrakového nervu.
Při nedostatečném zorném poli může být pacientovi například znemožněno řídit motorová vozidla, či vykonávat některé profese.
Skotom[upravit | editovat zdroj]
Skotomy jsou ohraničené výpady uvnitř zorného pole, obecněji jsou to místa na sítnici, která nereagují na dopadající světlo.
Rozeznáváme několik typů:
- centrální – Mohou být absolutní (týkají se všech kvalit vidění), nebo jsou relativní (týkají se jen některých podnětů, např. barevných nebo jen málo intenzivních). Centrální skotom může být různé velikosti, od miniaturního, kdy pacientovi vypadává jen jedno písmenko z řádku, až po obrovské, dosahující téměř k okrajům zorného pole, kde zůstává jen úzký prstenec zachovaného světlocitu.
- paracentrální
- centrocekální – Tůže zaujímat i oblast slepé skvrny. ypický hlavně pro vzácné chronické neuropatie, např. pro tabákovou a alkoholovou neuropatii.
- obloukové
- anulární
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
Praktická část[upravit | editovat zdroj]
Goldmannův perimetr[upravit | editovat zdroj]
K měření zorného pole se používá Goldmannův perimetr. Ten využívá plochy duté bílé polokoule, na které je umístěn bod, kde vyšetřovaný fixuje svůj zrak.Vyšetřovaný fixuje hlavu na opěrku hlavy a brady. Pokud je to potřeba, lze provést korekci zrakové vady pomocí čočky.
Do okolí fixačního bodu jsou náhodně promítány body o různé světelné intenzitě (hodnota v dB). Jakmile vyšetřovaný uvidí světlý bod, zaznamená to zmáčknutím tlačítka. Vyšetření perimetrem vyžaduje aktivní spolupráci pacienta. V současnosti se používají počítačem řízené perimetry.
Jejich výhodou je možnost zadání různých programů zaměřených na konkrétní poruchu. Výsledky zpracuje systém ve formě numerického vyjádření nebo formou grafu.
Falešná pozitiva (false positives)
Program v určitých okamžicích během testu nezobrazí žádný bod. Slouží to jako test toho, že vyšetřovaný nekliká pouze z rytmu, ale že opravdu kliká tehdy, když okem uvidí osvětlený bod.
Falešná negativa (false negatives)
Program čas od času vybere bod, který vyšetřovaný viděl při nízké úrovni osvětlení bodu. Program takovýto bod opět osvětlí, ale osvětlí ho jasněji než předtím. Pokud vyšetřovaný tentokrát bod neuvidí, znamená to, že poprvé ho nejspíš také neviděl a klikl falešně.
Medmont Studio[upravit | editovat zdroj]
Medmont Studio je program zpracovávající data z Goldmannova perimetru.
Na horní liště najdeme panel nástrojů, na levé straně seznam pacientů a jejich záznamů.
Nový pacient[upravit | editovat zdroj]
Záznam nového pacienta provádíme kliknutím na File/New/Pacient. Do panelu General vyplňujeme obecné informace o pacientovi, do panelu Clinical uvádíme hodnotu aktuální refrakce, pokud měření provádíme s korekcemi.
Nové vyšetření[upravit | editovat zdroj]
Nové vyšetření zakládáme přes File/New/NewExam. V okně nového testu můžeme upravovat parametry měření (viz návod na praktika).
Měření[upravit | editovat zdroj]
Před samotným měřením je u vyšetřovaného nutné provést demonstraci. Po úspěšné demonstraci je možné spustit test tlačítkem Start. Průběh testu sledujeme na obrazovce pomocí ikon.
Číslice během testu mění barvu podle toho, jak jsou testované:
- modrá – dosud netestován
- červená – osvícen, ale neviděn
- zelená – osvícen a viděn
- bílá – konečný stav
Po ukončení testu se zobrazuje tabulka s naměřenými hodnotami. Test ukládáme přes Uložit.
Příprava měření[upravit | editovat zdroj]
Průběh testování perimetrem
V programu Medmont Studio vytvoříme profil pacienta, kde uvedeme základní informace (panel General), popřípadě i hodnoty korekce (panel Clinical). Vytvoříme nové vyšetření (New exam) a nastavíme parametry měření (viz návod na praktika). Provádíme glaucoma test, jako měřítko odpovědnosti pacienta slouží False negatives a False positives. Při testování jsou vybrány čtyři prostorově rozptýlené a dokončené body s největšími úrovněmi defektu (ne však jasnější než 3 dB) a tyto body jsou čtyřikrát opětovně testovány (Fluktuace). Po dokončení testu jsou vypočítány konečné prahové hodnoty a hodnoty směrodatné odchylky (SD). Pokud se vidění nějakého bodu výrazně odlišuje od okolí, je vybrán do testu abnormalit, kde se opětovně otestuje. Program automaticky sleduje ztrátu fixace (Fixation loss), pokud její hodnota přesahuje 20 %, vypovídá to o nízké hodnověrnosti testu.
Jakmile jsou nastaveny parametry měření, nasadí si vyšetřovaný pásku na levé oko (páska může prosvítat, v takovém případě je dobré prostě levé oko zavřít). Pohodlně umístí hlavu na opěrku a fixuje zrak na fixační bod. Opěrku je nutné nastavit opravdu přesně a pohodlně, jinak může být výsledek měření nepřesný.
Měření trvá až 15 minut (zpravidla kolem 7 minut, ale v případě, že program není schopen měření vyhodnotit, je doba delší), během této doby není možné udržet hlavu ve stejné poloze. Nejprve zapneme demonstrační měření. Demonstrační měření si postupně na pravé i levé oko vyzkouší všichni členové skupiny.
Jakmile pacient reaguje správně, zapneme ostré měření. V průběhu měření zhasneme světlo a pokud možno zajistíme klid v místnosti. Ostré měření již provádí pouze testovaný člen skupiny (vyšetřovaný). Průběh testu sledujeme na obrazovce jako barevné tečky.
Vyšetřovaný se během měření dívá pouze do středového bodu na perimetru, blikající body vnímá periferně.
Příklad barevného zobrazení s dobře viditelnou slepou skvrnou
Tipy pro testování[upravit | editovat zdroj]
- zhasněte světla a zavřete levé oko pro nejlepší viditelnost pravým okem
- pečlivě vycentrujte oko doprostřed křížku, který se vám zobrazí na počítači
- pravým okem sledujte svítící bod uprostřed, ne kameru pod ním
- pokud se delší dobu zdánlivě nic neděje, testování nepřerušujte – buď slabě svítící body nevidíte, nebo program testuje falešná pozitiva
- nastavte si podpěrku brady velmi pečlivě, tak, aby pro vás poloha hlavy byla co nejpohodlnější
- snažte se v místnosti i jejím okolí (je-li to možné) udržovat co největší klid, protože i sebemenší ztráta koncentrace může velmi ovlivnit výsledek měření
- konec testu poznáte tak, že začne problikávat několik jasných bodů zároveň (dokud se toto nestane, test stále běží!)
Vyhodnocení výsledků[upravit | editovat zdroj]
Po skončení testu zapíšeme parametry hodnověrnosti testu. Zvolíme možnost kombinovaného zobrazení a u všech 4 zobrazení nastavíme parametry (viz. návod na praktika).
Příklad kombinovaného barevného zobrazení
Hill of vision – HoV (kopec vidění) je statistický index, který znázorňuje prahovou hodnotu vidění v závislosti na vzdálenosti od středu (excentricita, hodnota ve stupních) ve tvaru pomyslného kuželovitého kopce. Hodnota HoV je uváděna v decibelech, a to zpravidla pro excentricitu 3°. Kromě ní je uváděna ještě hodnota Slope HoV (neboli strmost, s jakou kuželovitý kopec klesá) v jednotkách dB/10°.
Pomocí těchto dvou údajů si můžeme vypočítat teoretickou prahovou hodnotu vidění pro zadanou excentricitu – tj. úhlovou vzdálenost bodu na sítnici od středu žluté skvrny (tedy jakoby na mapě toho kopce vidění).
Příklad výpočtu: Při 3° excentricitě byla střední prahová hodnota pacienta např. 25.5 dB (hodnota HoV 3°) a tato hodnota klesala o 3.5 dB/10° (hodnota Slope HoV). Jaká by v takovém případě byla teoretická hodnota HoV při 20° excentricitě? Odpověď: 19.55 dB, což bychom v takovém příkladě snadno vypočetli pomocí trojčlenky (klesající lineární funkce):
25.5 – (3.5/10)*(20 – 3) = 19.55
Overall defect – OD (celkový defekt) je střední rozdíl mezi hodnotami věkové normy kopce vidění a střední odchylkou nebo hodnotami kopce vidění odvozenými od pacienta.
OD je podmíněn věkem, může nabývat záporných hodnot jsou-li hodnoty HoV odvozené od pacienta nižší než hodnoty věkové normy.
Podle závažnosti defektu se přidávají k číselné hodnotě hvězdičky, dle následující věkové tabulky:
| 1 – 45 | -2.6 | -3.72 | -4.92 |
| 46 – 60 | -2.8 | -4.05 | -6.10 |
| > 60 | -3.2 | -5.95 | -8.91 |
Pattern defect – PD (vzorový defekt) je měřítkem shlukování a hloubky defektů. Jde o váženou střední hodnotu součinu odchylky HoV bodu a odchylek HoV jeho sousedů.
Určuje míru prostorové korelace nebo shlukování odchylek. Pokud jsou hodnoty HoV v zorném poli umístěny náhodně, je index PD malý. Čím více se budou defekty shlukovat, tím více poroste index PD.
Podle hodnoty PD se k číselné hodnotě uvádějí hvězdičky podle závažnosti PD:
| ≥ 2.8 | * |
| ≥ 5.7 | ** |
| ≥ 8.6 | *** |
Pokud se nám ve výsledcích zobrazí celá levá strana zorného pole červeně (tj. nic jsme v dané oblasti neviděli), nejspíš se nejedná o skotom, ale pouze o velký nos testovaného, který blokoval zrakové vjemy z dané periferní oblasti.
Videotutoriál na použití perimetru
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
Návod k praktickému cvičení – Perimetrie, z portálu Biofyzika 2.LF na webu moodle.mefanet.cz