Pokrok v léčbě aterosklerózy – vše o zdraví

Infarkt postihne v České republice každým rokem přes 30 tisíc lidí. Výrazně častěji to bývají muži, ale ani ženy už dávno nejsou výjimkou. Akutní infarkt myokardu je výrazné poškození až odumření části srdečního svalu, které je způsobeno nedostatečným okysličením.

Přečíst článek ›

Srdce si můžeme představit jako pumpu, která zajišťuje proudění krve a okysličení všech tkání v těle. Aby mohl srdeční sval správně pracovat, musí i on mít dostatek kyslíku.

O ten přichází v okamžiku, kdy dojde k uzávěru nebo výraznému zúžení průtoku krve v oblasti věnčitých tepen. Ve většině případů se jedná o uzávěr způsobený krevní sraženinou.

Zcela vzácně může být toto postižení způsobeno zánětem tepny nebo embolií.

Tady se hraje o čas

Infarkt velmi často postihuje pacienty s ischemickou chorobou srdeční a pacienty s aterosklerózou, při níž se tvoří uvnitř cév tukové usazeniny. Pokud není krevní proud obnovený v krátkém čase, dochází k nevratnému poškození části srdce.

Typickým příznakem srdečního infarktu je dlouhotrvající svíravá bolest na hrudi, která přetrvává, i když je pacient v klidu, a často vystřeluje do levého ramene, krku až dolní čelisti, do zad nebo břicha. U pacientů s cukrovkou může být méně výrazná. Dalšími průvodními jevy jsou pocení, nevolnost, slabost, závrať, dušnost.

Při léčbě akutního infarktu je zásadní co nejrychleji obnovit průtok krve postiženou tepnou. Lékaři tepny rozšiřují a zprůchodňují chirurgicky a poté pacientovi podávají medikamenty.

Rizikové faktory: dlouhotrvající stres, nezdravý životní styl: kouření, obezita a nedostatek pohybu, vysoký krevní tlak,vysoký cholesterol.

Unikátní operace srdce:

První příznaky varují

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve světě a v České republice postihne každým rokem zhruba 47 tisíc lidí, z nichž jedna třetina zemře a další třetina má trvalé následky. Mrtvici způsobí nedostatek krve v určité části mozku, následkem čehož dojde k jeho odumření.

Její nejčastější příčinou je také ateroskleróza, při níž se zanesené cévy ucpávají a brání průtoku krve. Druhou příčinou, diagnostikovanou zhruba u pětiny případů, je porušení stěny mozkové cévy, které vede ke krvácení do mozku.

Příznakem mrtvice je ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla.

Přečíst článek ›

Časté jsou také potíže s mluvením nebo snížená schopnost porozumět řeči někoho jiného. Typická je porucha zraku, závrať, ztráta rovnováhy nebo koordinace. Nebezpečí může signalizovat i bolest hlavy bez zjevné příčiny.

Onemocnění se nejprve projeví těmito příznaky a teprve za několik hodin mozkové buňky z nedostatku kyslíku a živin odumírají. Při léčbě proto hraje velkou roli čas. Pokud je zahájena do tří až čtyř hodin, pacient se může zcela uzdravit a zůstat bez následků.

Lékaři totiž dokážou pomocí léků zasáhnout, otevřít tepnu uzavřenou krevní sraženinou a příčinu mozkového infarktu odstranit.

Rizikové faktory: cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, arytmie, nedostatek pohybu, kouření, obezita.

Pozor na cholesterol

Ateroskleróza, která bývá bezprostřední příčinou infarktu a mrtvice, je vlastně takový nenápadný zabiják, protože se může dlouho dobu rozvíjet bez jakýchkoli příznaků. Odhalit ji mohou preventivní prohlídky, jejichž součástí je rozbor krve.

Jedná se o zánětlivé onemocnění cév, které vzniká v důsledku ukládání tuku do jejich stěn. Ty jsou za normálních okolností hladké a pružné. Při počínající ateroskleróze ale dojde k jejich poškození a na povrchu se začnou postupně ukládat tukové látky, především cholesterol.

Tyto usazeniny se poté obalují krevními sraženinami a vazivem a dochází ke vzniku tzv. ateriosklerotických plátů.

Stěny tepen ztrácejí svou pružnost a průtok krve do tkání je omezený. Orgány nejsou dostatečně zásobené kyslíkem a může dojít k jejich závažnému poškození. Proces kornatění cév většinou začíná již v mládí, s věkem se ale situace postupně zhoršuje a problémy se nejčastěji objeví kolem 50–60 let.

První projevy aterosklerózy pacient většinou pocítí až ve chvíli, kdy je průchodnost tepny omezená a krev nemůže proudit k orgánům v dostatečném množství. Příznaky onemocnění se různí podle toho, kde v těle se postižená tepna nachází – může to být mozek, srdce, ledviny apod.

Léčba se zaměřuje hlavně na příčiny, které vedou ke vzniku aterosklerotických plátů, to znamená hlavně na snížení vysoké hladiny cholesterolu.

Rizikové faktory: vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, nedostatek pohybu, nedostatek estrogenů při předčasné menopauze, kouření.

Přečíst článek ›

Anarchie buněk

Nádorové onemocnění může propuknout kdekoli v těle, a dodnes není zcela jasné, proč k němu u konkrétního člověka došlo. Buňky se za normálního stavu tvoří a po čase zase zanikají. To však úplně neplatí o nádorových buňkách. Ty se vymykají kontrole a získávají schopnost se rychle dělit, pronikat do zdravých tkání a ničit je.

Nádory můžeme rozdělit na benigní neboli nezhoubné a maligní, tedy zhoubné. Nezhoubné nádory zůstávají na místě svého vzniku, mohou svým objemem utlačovat okolní tkáně, ale nikam dál do těla se nešíří.

Naopak ty zhoubné pronikají do svého okolí a poškozují další tkáně a orgány. Z nádoru se také mohou uvolnit jednotlivé buňky, které pak putují krví nebo lymfatickým systémem na jiné místo.

Tam pak dají základ vzniku druhotných ložisek, tzv. metastáz.

Přečíst článek ›

Pro maligní, tedy zhoubné nádory se běžně používá termín rakovina. Faktorů, které se na jejím vzniku podílejí, je celá řada. Některé nemůžeme ovlivnit, například dědičnost a věk, ale mnohé jsme schopni do určité míry regulovat zdravým životním stylem.

Léčba nádorů vyžaduje většinou součinnost lékařů různých odborností, její plán se odvíjí od pečlivé diagnostiky se stanovením rozsahu onemocnění a je vždy velmi individuální.

Moderní medicína využívá k léčbě rakoviny tři metody: chirurgickou, radioterapii a chemoterapii.

Rizikové faktory: obezita, kouření, nadměrné užívání alkoholu, nedostatek pohybu.

Obezita je nemoc

Pokrok v léčbě aterosklerózy – vše o zdravíZdroj: DENÍKJednou z hlavních příčin civilizačních chorob je obezita, která je sama o sobě považována za chronické recidivující onemocnění. Omezuje správnou funkci mnoha orgánů a nese s sebou výrazně horší kvalitu života, dokonce zkracuje věk člověka v průměru o deset let. Nadváhou trpí čtyřicet až padesát procent lidí u nás. Z toho obezitou patnáct až dvacet procent a morbidní obezitou tři procenta populace. Je to číslo vysoké a varující. Nadváha se navíc netýká jen starších lidí, ale stále více postihuje mladé, dokonce děti.

Přečíst článek ›

Lékaři k jejímu určování používají tzv. body mass index. Vypočítá z poměru výšky a váhy – hmotnost člověka se vydělí jeho výškou v metrech2 a vyjde nějaké číslo.

Pokud je menší než 25, jedná se o normální váhu, pohybuje-li se v rozmezí mezi 25 až 30 značí nadváhu, 30 až 35 signalizuje první stupeň obezity, 35 až 40 upozorňuje na druhý stupeň obezity a vše, co je nad 40 označují za morbidní obezitu.

Existují dva zásadní způsoby léčby: konzervativní a chirurgický. Konzervativní přístup bývá úspěšný v případě pacientů s nadváhou.

Léčba spočívá v ovlivňování jeho životního stylu z hlediska příjmu potravy, doporučení fyzické aktivity a snahy vést ho tak, aby tyto změny byly trvalé, což téměř vždy vede ke zlepšení zdravotního stavu lidí trpících cukrovkou II.

typu, vysokým tlakem nebo vysokým cholesterolem. V případě morbidní obezity je možné přistoupit k chirurgickému zákroku.

Rizikové faktory: přejídání, nevhodná skladba potravy s velkým podílem vysoce kalorických jídel, nedostatek pohybu.

ZDENA LÍKAŘOVÁ

Nepodceňujme v době "covidové" potřebu snižování LDL-C

Ani v roce 2020, který se do dějin zřejmě zapíše jako rok COVID-19, bychom neměli zapomínat na moderní účinné možnosti léčby kardiovaskulárních onemocnění, která stojí dlouhodobě na žebříčku mortality naší populace na prvním místě.

Patří sem i léčba dyslipidémie agresivním snižováním LDL cholesterolu za pomoci inhibitorů PCSK9, která však u nás zatím není dostatečně využívána. Na potřebu zlepšení spolupráce lékařů s centry, kde lze tuto biologickou léčbu předepisovat, a informace o aktuální situaci v léčbě dyslipidémie se zaměřil prof. MUDr. Richard Češka, CSc.

, ve své přednášce, která za podpory společnosti Sanofi zazněla 19. listopadu v rámci letošního virtuálního XXVII. kongresu České internistické společnosti ČLS JEP.

Epidemií, které v roce 2020 populaci ohrožují, je hned několik a zdaleka se nejedná jen o COVID-19. Jak uvedl prof. MUDr. Richard Češka, CSc., z Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1.

LF UK a VFN Praha, nesmíme zapomínat na probíhající epidemie kardiovaskulárních onemocnění, metabolických onemocnění a v neposlední řadě i psychiatrických nemocí. Jen hypertenze postihuje přes miliardu nemocných a obdobný počet lidí na celém světě trpí aterosklerózou podmíněnými kardiovaskulárními chorobami.

Jen srdeční selhání postihuje v ČR 300 000 lidí, diabetes je hlášen u milionů pacientů v ČR a obdobný počet je dosahován i u dyslipidémie, navíc jsou zde další statisíce pacientů s osteopatií a psychiatrickými nemocemi.

„Nicméně od začátku tohoto roku sledujeme v médiích téměř 24hodinový thriller o koronaviru a opomíjíme situaci, která je zde již řadu let.

Data z roku 2009, 2014, 2018 sledující příčiny mortality ukazují na první příčce onemocnění srdce, na třetím za onkologickými chorobami figuruje cévní mozkové onemocnění a na předních příčkách je i ateroskleróza.

Zajímavé:  Elektronické zdravotní knížky – vše o zdraví

V každém případě 50 procent nemocných ročně stále umírá na kardiovaskulární onemocnění a 30 procent na zhoubné novotvary. To je třeba si uvědomit a pracovat s tím, i když se v současné době hodně soustřeďujeme na COVID-19 a problémy s ním spojené,“ uvedl prof. Češka.

Jak COVID-19 ovlivňuje kardiovaskulární onemocnění?

Jak tedy vypadá a nakolik se mění hypolipidemická léčba v době koronavirové pandemie? Dnes již víme, že koronavirová infekce ovlivňuje koncentrace lipidů a jedná se o proinflamatorní a protrombogenní stav.

To vše může negativně ovlivnit prognózu kardiovaskulárních onemocnění, zejména u polymorbidních nemocných, u nichž dochází k dekompenzaci stavu.

Víme i to, že největším rizikem pro nejtěžší průběh COVID-19 je obezita a že dyslipidémie zhoršuje průběh koronavirové infekce.

Souvislost koronaviru a lipidů potvrzují zkušenosti z praxe, které ukazují, že pacienti, kteří prošli infekcí COVID-19, mají nižší hodnoty lipidů.

Není to proto, že by koronavirus postihoval pacienty s nízkými lipidy, ale naopak hypercholesterolémie je důsledkem těžšího průběhu onemocnění.

O tom, že koncentrace cholesterolu souvisí se závažností prodělaného onemocnění, svědčí práce publikovaná v polovině roku 2020 (n = 579), která ukazuje, že dochází k redukci LDL cholesterolu, celkového cholesterolu a u kritického průběhu oneomcnění i HDL cholesterolu.

Autoři studie prokázali, že při mírném průběhu byly hodnoty LDL-C 2,4 mmol/l, u těžkého průběhu 2,2 mmol/l a u kritického 1,7 mmol/l. Obdobně tomu bylo i u celkového cholesterolu, kde hodnoty při mírném pohybu dosahovaly 4,4 mmol/l, při těžkém 4,3 mmol/l a při kritickém 3,1 mmol/l.

Koronavirus ovlivňuje kromě lipidů i chování pacientů, a nakonec i lékařů. Jak ukazuje šetření Evropské kardiologické společnosti (ESC) analyzující situaci první vlny COVID-19 ve 141 zemích, urgentní péče o akutní koronární syndrom klesla o 50 procent (v některých oblastech Itálie pokles o 75 %, Rakousko o 39 %, Anglie o-38 %).

Navíc z těch, kteří lékařskou pomoc vyhledali, jich 60 procent kvůli obavám z nákazy přišlo opožděně, takže některé zákroky již nemohly být provedeny. Za prodlužování tohoto „okna“ mohou být vedle pacientů částečně odpovědni i lékaři.

Podle studie z Hong Kongu přispělo k oddálení léčby infarktu myokardu i to, že lékaři nejprve vylučovali infekci COVID-19.

„Nesmíme přestat léčit. Infekce COVID-19 není důvod pro lékové prázdniny.

I když víme, že pacient má akutní infekci, která může probíhat i asymptomaticky, a že jsme v době pandemie, nelze najednou přestat respektovat ostatní odborná doporučení.

I nadále se musíme snažit snižovat kardiovaskulární riziko a říci si, co musíme, co můžeme, identifikovat priority a mít jasno v tom, na koho se především zaměřit,“
zdůraznil prof. Češka.

LDL-C – primární cíl léčby aterosklerózy

Jedním z parametrů, na který je třeba se zaměřit, je LDL cholesterol, který se nabízí jako kauzální faktor pro rozvoj aterosklerózy. „Bez toho, aniž bychom mezi jednotlivými faktory soutěžili, je LDL cholesterol tím, co je skutečně kauzální faktor.

Budeme-li mít LDL-C nula, nevytvoří se aterosklerotický plát. Neznamená to ale, že by se snižovala důležitost rizika kouření, diabetu nebo hypertenze jako akcelerátorů aterosklerotického procesu.

Nicméně důležitost LDL-C je naprosto zásadní a je jisté, že LDL-C je jediný kauzální faktor pro vznik kardiovaskulárního onemocnění,“ dodal.

Dnes již víme, že LDL cholesterol:

  • je kauzální rizikový faktor pro KV onemocnění,
  • je heterogenní skupinou částic,
  • má proaterogenní vlastnosti,
  • ovlivňuje endoteliální dysfunkci,
  • je prozánětlivý,
  • je protrombotický,
  • redukce LDL-C je antiaterogenní a platí, že čím níže, tím lépe!

Proto se LDL cholesterol jednoznačně stal primárním cílem léčby. Aktuálně jsou jeho doporučené hodnoty pro obecnou populaci 3,0 mmol/l, pro osoby v nejvyšším riziku 1,4 mmol/l, nebo dokonce pod 1,0 mmol/l. Jak prof. Češka zdůraznil, tyto hodnoty je v každodenní praxi důležité akceptovat a vzít je za své.

Zásadní význam inhibitorů PCSK9

Klinická hodnocení s inhibitory PCSK9 (proprotein konvertáza subtilisin/kexin typu 9, který je důležitou bílkovinou v metabolismu LDL-C) potvrzují, že snižování koncentrace LDL cholesterolu do extrémně nízkých hodnot, tedy i hodnot pod 0,4 mmol/l, vede k velmi výrazné redukci kardiovaskulárních (KV) příhod, u nichž ve srovnání s ještě nedávno akceptovatelnými hodnotami LDL-C 2,6 mmol/l došlo k redukci výskytu
o 30–40 procent.

V této souvislosti si je podle prof. Češky nutné uvědomit i význam lipoproteinu (a) (Lp(a)), který je jednoznačně KV rizikovým faktorem. Bylo prokázáno, že čím vyšší Lp(a), tím vyšší výskyt infarktu myokardu i koronárních úmrtí.

Ještě donedávna byla možnost, jak extrémní hodnoty tohoto lipoproteinu ovlivnit, téměř nulová. Nyní však již máme léky, které Lp(a) dokáží ovlivnit.

Jsou jimi právě inhibitory PCSK9, tedy současná biologická léčba alirocumabem a evolocumabem.

Pokrok v oblasti kardiologie přinesl rozvoj koronární arteriografie, koronárních jednotek, v 80. letech rozvoj angioplastiky, přínos klinických studií a rozvoj EBM (evidence-based medicine).

V posledních letech pokrok gradoval rozvojem zobrazovacích metod, genové analýzy a objevem inhibice PCSK9. Právě v souvislosti s inhibitory PCSK9 můžeme dnes hovořit dokonce o možnosti vymýcení ischemické choroby srdeční.

Rok 2020 se tak stává rokem, kdy se začíná razantně uplatňovat velmi agresivní snižování cholesterolu, zejména LDL-C a Lp(a).

  • Současnost a budoucnost hypolipidemické léčby
  • Stále platí, že léčba je založena na nefarmakologické léčbě, tedy dodržování režimových opatření, a na farmakoterapii.
  • Nefarmakologická léčba:
  • dietní opatření,
  • pohyb – fyzická aktivita má zásadní význam, při jejím doporučení je ale důležité stanovovat reálné cíle, nechtít po pacientech něco, co nebudou respektovat a nebudou ani schopni vykonávat; totéž platí i o dietě,
  • další změny životosprávy, např. nekouření,
  • zlepšení compliance,
  • zaměření na terapeutickou inercii.

Ve farmakologická léčbě došlo v posledních letech k velkému posunu. Základem léčby jsou statiny, k nimž lze přidat ezetimib, fibráty, možností mohou být i omega 3 mastné kyseliny nebo pryskyřice.

V současné době se nejdůležitější posun odehrává v možnosti zablokování bílkoviny PCSK9, kde je několik možností, jednak formou protilátek, které jsou dnes již dostupné, ale vyvíjeny jsou i léky na jiných principech.

Jak prof. Češka připomněl, při snižování LDL-C hraje zásadní roli vyhodnocení kardiovaskulárního rizika. Zcela jiný proto bude přístup např. u pacienta v nízkém riziku s méně než jedním procentem rizika, že u něho v následujících deseti letech dojde k fatální KV příhodě, než u velmi rizikového nebo rizikového pacienta.

Od rizikovosti pacienta se odvíjejí i cílové hodnoty koncentrace cholesterolu, které se v průběhu posledních let znatelně snížily – od 3,0 mmol/l u nízkého rizika až po 1,4 mmol/l a méně u velmi vysokého rizika.

Pro pacienty s aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním (ASKVO) a druhou příhodou v průběhu dvou let, užívají-li maximální tolerované dávky statinu a ezetimibu, je doporučená cílová hodnota LDL-C dokonce nižší než 1,0 mmol/l.

„Důležité je, aby se někteří kolegové nelekli, podaří-li se účinnou a správnou terapií dojít do hodnot, které jsme dříve nevídali, jako např. LDL-C 1,2 mmol/l. Není to signálem k vysazení léčby, naopak u některých nemocných by i takováto hodnota měla být impulsem ke zvýšení intenzity terapie,“ uvedl prof. Češka.

Co říkají klinické studie?

Tyto snahy jsou podloženy výsledky velkých intervenčních studií. Data metaanalýzy statinových studií, studie IMPROVE-IT (s ezetimibem), FOURIER (s evolocumabem) a ODYSSEY OUTCOMES (s alirocumabem), tak ovlivnila i aktuální guidelines.

„Důležité je si uvědomit, že potřebujeme jednak dosáhnout cílové hodnoty, ale také se musíme snažit léčit ty nemocné, kteří jsou v extrémním riziku akutního koronárního syndromu a vyžadují mnohostrannou léčbu. Nesmíme však kvůli tomu, že jim již podáváme např.

duální léčbu, betablokátor atd., zapomenout na to, že musejí dostávat velmi agresivní hypolipidemickou terapii, tedy maximální tolerovanou dávku statinu.

Tam, kde to k dosažení cílové hodnoty po čtyřech až šesti týdnech nestačí, přidáváme ezetimib, eventuálně inhibitor PCSK9,“ popisuje prof. Češka.

Inhibitory PCSK9 ovlivňující LDL-C a Lp(a) se podávají subkutánně jednou za dva nebo čtyři týdny, léčba je provázena rychlým nástupem snížení LDL-C (za méně než sedm dní). V praxi je využíván alirocumab (Praluent) a evolocumab (Repatha), třetí z inhibitorů PCSK9 bococizumab se kvůli nízké účinnosti na trh nedostal.

Nejdůležitější podle prof. Češky je uvědomit si, že ve studiích docházelo k obrovskému poklesu KV příhod.

Absolutní čísla ukazují snížení o 400 a 500 příhod a evidentní je, že zejména pacienti s více příhodami z léčby velmi profitovali.

Kdo je tedy vhodným pacientem k terapii inhibitorem PCSK9? Přednostně by se mělo jednat o pacienty v nejvyšším riziku s nejvyššími hodnotami LDL-C, kteří z léčby budou profitovat nejvíce.

„Musíme se snažit léčit nejrizikovější skupiny. Proto máme dvě základní indikace pro podání inhibitoru PCSK9, kterými jsou familiární hypercholesterolémie (FH) a sekundární prevence,“ uvedl prof. Češka s tím, že dříve byly cílovými hodnotami pro FH LDL-C 4,0 mmol/l a u sekundární prevence LDL-C 3,0 mmol/l. Od 1. 10.

2020 však došlo ke změně úhradových podmínek. Pro alirocumab 75 mg nově platí cílové hodnoty LDL-C u FH 3,1 mmol/l a u sekundární prevence 2,5 mmol/l.

„Pokud má ale nemocný s FH jakoukoli formu ASKVO, je tedy v sekundární prevenci, platí nyní pro alirocumab hodnota pro sekundární prevenci, tedy 2,5 mmol/l,“ dodal s upozorněním na podmínky úhrady, kdy indikující koncentrace LDL-C musí být při maximální tolerované intenzivní hypolipidemické léčbě, která je definována jako atorvastatin 40–80 mg nebo rosuvastatin 20–40 mg plus ezetimib. Důležité je také informovat pacienta o limitech úhrady, tedy o tom, že s touto léčbou souvisí i potřeba splnění jiných faktorů, např. dosažení 40procentní redukce LDL-C při kontrole za tři měsíce od nasazení biologické léčby.

Zajímavé:  Borelioza přenos - vše o zdraví

Vzhledem k tomu, že se jedná o léčbu centrovou, pacienti by měli být svým ošetřujícím lékařem odesíláni do center.

V léčbě pak i nadále figuruje ošetřující lékař, který indikuje terapii a je plně zodpovědný za pacienta, správnost a úplnost údajů, nadále má pacienta ve své péči, předepisuje většinu další terapie, rozhoduje o terapeutickém postupu a posílá nemocného k některému z předepisujících lékařů v jednom ze 24 center v ČR, kde mohou být inhibitory PCSK9 předepisovány. Jak se ale ukazuje, v praxi se tak často neděje.

„Biologická léčba inhibitory PCSK9 není problém center, ale nás všech, protože zatím nevyčerpáváme budget, který má zdravotní pojišťovna na léčbu inhibitory PCSK9 připraven. To, že tato centrová léčba není spotřebovávána, není proto, že by byl nedostatek vhodných pacientů, ale důvodem je, že nemocní nejsou do center odesíláni,“ upozornil prof. Češka.

Koho tedy do center posílat? Vždy pacienta v sekundární prevenci, nedosahuje-li hodnoty 2,5 mmol/l navzdory maximálně tolerované hypolipidemické léčbě.

Dále pak pacienty s FH, což jsou pacienti s celkovým cholesterolem nad 8 mmol/l, LDL-C nad 6 mmol/l, s pozitivní rodinnou anamnézou HLP nebo KVO, u nichž nebylo navzdory maximální léčbě dosaženo cílové hodnoty LDL-C 3,1 mmol/l. Seznam center lze najít např. na www.cisweb.cz. 

NA OTÁZKY ČTENÁŘŮ ODPOVÍDAL PŘEDNOSTA KARDIOLOGICKÉ KLINIKY

Přednosta Kardiologické kliniky FN Plzeň prof. MUDr. Richard Rokyta, Ph.D. odpovídal 8. listopadu na online dotazy čtenářů Plzeňského deníku.

DOTAZ:

Dobrý den, prosím, jaký je běžný postup léčby šelestu na srdci? Děkuji.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, zjištění šelestu na srdci nemusí ještě nutně znamenat, že se jedná o nějaký srdeční problém.

Základním vyšetřením při zjištění šelestu na srdci je ultrazvukové vyšetření srdce – echokardiografie, kterým zhodnotíme, zda je funkce srdce v pořádku a zda není přítomna chlopenní vada či jiné srdeční patologie, které mohou být příčinou šelestu. Případná léčba se tedy odvíjí až dle výsledku echokardiografie.

  • DOTAZ:
  • Trpím vysokým tlakem, jsou i jiné možnosti mimo medikamentů na jeho úspěšném léčení?
  • ODPOVĚĎ:

Dobrý den, při léčbě vysokého krevního tlaku jsou kromě léků důležitá režimová opatření. Pacientům doporučujeme přiměřenou tělesnou aktivitu (alespoň 3x týdně), jejíž intenzita závisí na přidružených onemocněních.

Dále doporučujeme zanechání kouření, snížení případné nadváhy, racionální dietu, omezit solení a konzumaci potravin se zvýšeným obsahem soli (např. uzeniny, sýry apod.) a snížit nadměrnou konzumaci alkoholu. Proběhly rovněž studie, které v léčbě používaly tzv. renální denervaci pomocí katetrů zavedených do tepny vyživující ledvinu.

Tato léčba si ale svoje místo ještě hledá a bude v budoucnu pravděpodobně určená jen pro určité podskupiny pacientů s vysokým krevním tlakem.

DOTAZ:

Dobrý den, pane doktore, ráda bych se zeptala na ucpávání cév. Maminka trpí trombózou a já bych tomu ráda předcházela. Děkuji

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, ucpávání cév krevní sraženinou (trombóza) se může týkat jak ucpávání žil (nejčastěji na dolních končetinách), tak ucpávání tepen (nejzávažnější je ucpávání tepen zásobujících srdeční sval a tepen vyživujících mozek).

Nemohu přesně zhodnotit riziko, že budete mít trombózu. Doporučuji Vám, abyste to zkonzultovala se svým praktickým lékařem, internistou nebo kardiologem.

Je potřeba vzít do úvahy okolnosti vzniku trombóz u Vaší maminky, dále to, zda trombóza postihla žilní nebo tepenné řečiště a zda Vaše maminka případně netrpí nějakým vrozeným hyperkoagulačním stavem (tj. stavem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku sraženin v krevním řečišti).

Na základě tohoto vyhodnocení Vám případně lékař ještě doporučí odběr krve. Obecně lze pro předcházení vzniku krevních sraženin doporučit dostatečný příjem tekutin a zanechání kouření.

DOTAZ:

Dobrý den, velice mě zajímá, jestli existují nějaké konkrétní příznaky infarktu myokardu nebo jsou příznaky velmi individuální. Můžu si třeba příznaky splést s jiným onemocněním? Předem děkuji.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, akutní srdeční infarkt je velmi závažné onemocnění. Příznaky nejsou vždy zcela stejné a mohou být způsobeny i jinou příčinou.

Nicméně při akutním infarktu myokardu je nejčastější přítomna silná bolest uprostřed na přední ploše hrudníku za hrudní kostí (pociťovaná jako pálení, tlak nebo svírání), která vzniká v klidu, může se šířit do krku, levé horní končetiny, dolní čelisti nebo do zad.

Pokud tato bolest v klidu do 5-10 minut neustupuje, doporučujeme, aby pacient zůstal v klidu. Současně zavolat záchrannou službu na č. 155 a vyčkat na její příjezd (v žádném případě netransportovat pacienta do zdravotnického zařízení vlastním autem apod.

) V případě, že srdeční infarkt postihuje spodní stěnu srdce, může být bolest spíše za dolní částí hrudní kosti nebo v nadbřišku a současně nevolnost nebo zvracení.

DOTAZ:

Vážený pane primáři.

Před rokem mi byla diagnostikována ischemická choroba dolních končetin, následně byl proveden pokus o rekonstrukci cév s negativním výsledkem a tedy provedena pouze revize a jsem léčen léky Pentomer, Enelbin. Jako diabetik 2. typu užívám lék Glucophage. Ptám se, zda moje choroba (věk 76 let) mne může ohrozit fatálně. Mám na mysli další postižení cév (mozek, srdce) Děkuji

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, cukrovka (diabetes mellitus) a přítomnost ischemické choroby dolních končetin (ucpávání nebo zúžení tepen zásobujících dolní končetiny) jsou rizikové faktory pro přítomnost kornatění tepen (aterosklerózy) i v jiných řečištích, včetně tepen zásobujících srdeční sval a mozek. Ve Vašem případě je proto velmi důležité, aby byly dobře kontrolovány ostatní rizikové faktory, tzn. kromě kontroly diabetu především krevní tlak, hladina cholesterolu v krvi a abstinence kouření.

  1. DOTAZ:
  2. Na jaké úrovni je vybavení Kardiologické kliniky FN na rozdíl od zahraničních klinik?
  3. ODPOVĚĎ:

Dobrý den, vybavení Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty v Plzni je na srovnatelné úrovni se zahraničními klinikami ve vyspělých zemích.

Díky tomu můžeme poskytovat komplexní léčbu dospělým pacientům z celého Plzeňského kraje, ať už se jedná o onemocnění tepen zásobujících srdeční sval, poruchy srdečního rytmu, onemocnění chlopní, srdeční selhání atd.

Jen v ojedinělých případech, kdy je indikovaná transplantace srdce nebo dlouhodobá mechanická srdeční podpora, musíme pacienta odeslat do pražského IKEMU.

DOTAZ:

Dobrý den pane primáři, chtěla bych se zeptat ohledně operace 3 násobného bypassu. Zda se může operovat člověk, který má aortu pokrytou aterosklerotickými pláty a zda je možné toto zjistit před operací.

76 letý, prodělaná embolie plic, trombóza – špatná srážlivost krve, diabetes, angina pectoris, ischemická choroba, obstrukční plicní nemoc. Zda se takto nemocný člověk může operovat v mimotělním oběhu nebo se používá u takto starých nemocných lidí jiná metoda.

Doporučil byste operaci, a jaké je riziko? Děkuji.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, jednoznačnou odpověď Vám nemohu dát. Při vícečetném postižení věnčitých tepen (tepen zásobujících srdeční sval), kdy zvažujeme provedení aortokoronárního bypassu (chirurgické přemostění uzávěrů nebo zúženin tepen) vždy zvažujeme přínos a rizika této operace.

V plzeňském Komplexním kardiovaskulárním centru toto probíhá v tzv. kardiotýmu, který tvoří několik specialistů včetně kardiochirurga. Vždy provádíme pečlivé předoperační vyšetření a na základě jeho výsledků pak doporučujeme konkrétnímu pacientovi optimální strategii léčby.

  • DOTAZ:
  • Pane profesore, co je podle Vás největším úspěchem nově vzniklé Kardiologické kliniky v Plzni?
  • ODPOVĚĎ:

Dobrý den, je ještě příliš krátká doba na to, abychom hodnotili největší úspěch Kardiologické kliniky, která vznikla 1.8.2018.

Za velký úspěch a zvýšení prestiže našeho pracoviště na národní i mezinárodní úrovni považujeme právě skutečnost, že klinika vznikla.

Zasloužil se o to celý tým lékařů a středního zdravotnického personálu, který se v uplynulých letech kromě zdravotnické činnosti věnoval intenzivně také práci v odborných společnostech, výuce a vědecko-výzkumné činnosti.

DOTAZ:

Dobrý den, pane doktore, ráda bych se zeptala, zda kardiologické oddělení v Plzni je přizpůsobené i na léčbu kardiovaskulárních problémů u dětí? Děkuji.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, Kardiologická klinika poskytuje péči dospělým pacientům s chorobami srdce a cév. Děti s kardiovaskulárními problémy jsou léčeni na Dětské klinice FN v Plzni. V případě, že je nutné další sledování (např. u dětí s vrozenými srdečními vadami), přebíráme pak tyto pacienty do péče ve věku 19 let.

  1. DOTAZ:
  2. Onemocnění srdce a cév je nejčastějším úmrtím v ČR, jak tomu lze účinně předcházet?
  3. ODPOVĚĎ:

Dobrý den, v primární prevenci vzniku kardiovaskulárních chorob to má každý člověk ve svých rukách, i když u některých nemocí je přítomna i rodinná dědičná zátěž. Důležité je vyvarovat se nadváhy, nekouřit, nekonzumovat nadměrně alkohol, racionalizovat stravu a mít dostatek pohybu.

Zajímavé:  SÚKL: Počet hlášení od zdravotnických pracovníků vzrůstá – vše o zdraví

Dále kontrolovat a případně léčit vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Měli bychom se také pokusit snížit každodenní stress a udělat si čas na relaxaci. V sekundární prevenci, tj.

u pacientů s již známým srdečním onemocněním, je pak důležité, aby spolupracovali s odborníky a dodržovali léčebná opatření a doporučení.

  • DOTAZ:
  • Dobrý den, ještě jsem měla dotaz, jestli se u starých rizikových pacientů provádí operace bypassu mimotělním oběhem nebo jinou metodou. Děkuji za odpověď
  • ODPOVĚĎ:

Dobrý den děkuji za doplňující otázku. Kardiochirurgická operace je v některých případech možná bez mimotělního oběhu i u mladších pacientů. Rozhodujícím faktorem zda je to možné či nikoliv, není věk, ale otázka, kolik a které tepny je potřeba při operaci přemostit.

  1. DOTAZ:
  2. Co můžu udělat, aby moje srdce tlouklo co nejdéle?
  3. ODPOVĚĎ:
  4. Dobrý den, odpověď na Vaši otázku naleznete v odpovědi na otázku, jak lze předcházet onemocněním srdce a cév
  5. DOTAZ:

Dobrý den, zajímá mě otázka prevence. V jakém věku je dobré preventivní vyšetření EKG a jaké naměřené hodnoty jsou správné?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, na rozdíl např. od číselné hodnoty krevního tlaku se u EKG nejedná o jednu naměřenou hodnotu, ale EKG křivku vždy hodnotíme komplexně nejen z hlediska srdeční frekvence (normální tepová frekvence v klidu je 60-80/min), ale také z hlediska vedení elektrického vzruchu různými částmi srdečního převodního systému apod. V České republice je t.č.

dle pojišťovny hrazeno a doporučeno provedení preventivního EKG vyšetření kolem 40.roku věku. V mladším věku je rutinně prováděno u všech těhotných a závodních sportovců. Dále by mělo být EKG provedeno u osob, které mají zjištěný jakýkoliv rizikový faktor, např. vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu nebo nově zjištěné kardiovaskulární onemocnění.

DOTAZ:

Dobrý den. Jak hodnotíte přípravu nových lékařů a zdravotního personálu na Vaší klinice?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den na naší klinice probíhá jednak výuka pregraduální, učíme studenty plzeňské lékařské fakulty jak české, tak zahraniční. Dále probíhá výuka sester Západočeské univerzity a Vyšší odborné zdravotnické školy.

Neméně důležité je postgraduální vzdělávání zdravotnického personálu Kardiologické kliniky. Máme t.č. 15 atestovaných kardiologů.

Mladší lékaři a sestry jsou na pracovišti vedeni zkušenými mentory a mentorkami a je jim umožňováno rozšiřování vzdělávání a kvalifikace.

DOTAZ:

Dobrý den, chci se zeptat, zda je operace bypassu nějak věkově omezena či rozhoduje zdravotní stav pacienta. Dále mne zajímá, zda se u starších pacientů nad 75 let provádí operace bypassu při mimotělním oběhu. Děkuji moc za odpovědi a přeji Vám hezký den.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, na tuto otázku jsem již částečně odpovídal v jiném dotazu. Při rozhodování o optimálním způsobu léčby (tj. i otázka, zda pacient může podstoupit aortokoronární bypass) bere náš kardiotým v úvahu řadu faktorů, mezi které patří celkový stav pacienta, přidružená onemocnění i věk. Věk je tedy pouze jedním z faktorů při tomto rozhodování.

DOTAZ:

Říká se, že už při narození má naše srdce určenou délku života, tedy stáhnutí na 100 tisíckrát za den. Je to tak?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, každý si neseme do života určitou genetickou výbavu, která ovlivní i možný vznik některých kardiovaskulárních chorob. Ale to, jak dlouho může a bude naše srdce fungovat, může ovlivnit i každý z nás životním stylem, kontrolou rizikových faktorů apod.

Průměrná střední délka života v České republice se v posledních 20 letech významně (zhruba o 5 let) prodloužila (v současnosti je to 82 let u žen a 76 let u mužů).

Kromě preventivních opatření na tom má velkou zásluhu i česká kardiologie, která se v tomto období dynamicky rozvíjela, a díky tomu bylo dosaženo obrovských pokroků v léčbě pacientů s kardiovaskulárními onemocněními.

DOTAZ:

Pokud trpím familiární hypercholesterolémii, jak velká šance je, že nemoc přenesu na svoje děti? Popřípadě lze tomu nějak zabránit?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, pravděpodobnost přenosu na Vaše děti záleží na tom, zda trpíte homozygótní nebo heterozygótní formou onemocnění a zda otec dětí netrpí také familiární hypercholesterolémií.

Přesnou pravděpodobnost by Vám tedy měl říct Váš ošetřující lékař. Nicméně nejčastější je situace, kdy chorobou trpí jeden z rodičů a pak je obvykle riziko přenosu na děti 50 %.

V každém případě doporučuji Vaše děti nyní nebo po jejich narození vyšetřit.

Zdroj: www.plzenskydenik.cz Plzeňský deník 8.11.2018

Ateroskleróza neboli kornatění cév – příznaky a léčba

  • Ateroskleróza (nebo také arterioskleróza) je zánětlivé onemocnění cév, které vzniká v důsledku ukládání tuku do cévní stěny.
  • Proces kornatění cév většinou začíná již v mládí, s věkem se ale situace postupně zhoršuje a problémy se nejčastěji projeví kolem 50-60 let.
  • Mezi hlavní rizikové faktory, které mohou mít vliv na vznik aterosklerózy, patří zvýšený cholesterol a LDL, kouření, vysoký krevní tlak nebo třeba obezita a nedostatek pohybu.
  • Ateroskleróza věnčitých tepen srdce může způsobit infarkt či anginu pectoris, ateroskleróza tepen zásobujících mozek může vést až k mozkové mrtvici či aterosklerotické demenci a ateroskleróza tepen dolních končetin se projevuje bolestmi při chůzi a způsobuje gangrénu.
  • Léčba aterosklerózy se skládá především z celkové úpravy životního stylu, dále se používají hypolipidemika a antihypertenziva.
  • Co se týče prevence, nejdůležitější je dodržovat zdravý životní styl, sportovat, přestat kouřit a hlídat si krevní tlak i cholesterol.

Ateroskleróza (nebo také arterioskleróza) je zánětlivé onemocnění cév, které vzniká v důsledku ukládání tuku do cévní stěny. Postižená místa se kvůli tomu zužují, což zpomaluje a ztěžuje proudění krve, a může dojít až k jejich úplnému uzavření. Tato nemoc pacienty nebezpečně ohrožuje na životě a ve vyspělých zemích patří mezi velice časté příčiny úmrtí.

Aterosklerózu sice popsali lékaři již během 18. století, v moderní době se však značně rozšířila, a proto se často řadí mezi civilizační choroby.

Proces kornatění cév většinou začíná již v mládí, s věkem se ale situace postupně zhoršuje a problémy se nejčastěji projeví kolem 50-60 let.

Mezi nejzávažnější komplikace, které může ateroskleróza následně způsobit, patří infarkt či mozková mrtvice.

Příčiny aterosklerózy

Vnitřní stěny tepen jsou za normálních okolností hladké a pružné. Při počínající ateroskleróze ale dojde k jejich poškození a na povrchu se začnou postupně ukládat tukové látky (především cholesterol).

Tyto usazeniny se poté obalují krevními sraženinami a vazivem a dochází ke vzniku tzv. ateriosklerotických plátů. Tepenné stěny ztrácí svou pružnost a průtok krve do tkání je omezený.

Orgány nejsou dostatečně zásobené kyslíkem a může dojít k jejich poškození.

Rizikové faktory:

  • Zvýšený celkový cholesterol
  • Zvýšený nízkodenzitní lipoprotein
  • Kouření
  • Vysoký krevní tlak
  • Diabetes mellitus
  • Nadměrný příjem potravy a obezita
  • Dědičné predispozice
  • Nedostatek pohybu
  • Nedostatek estrogenů (předčasná menopauza)

Příznaky aterosklerózy

První projevy aterosklerózy pacient většinou pocítí až ve chvíli, kdy je průchodnost tepny omezená. Krev proto nemůže proudit k orgánům a dochází k jejich částečnému či trvalému poškození. Příznaky se poté liší podle toho, kde v těle se postižená tepna nachází.

Ateroskleróza věnčitých tepen srdce

  • Zrychlené dýchání a pulz
  • Bolest na hrudníku
  • Dušnost
  • Bledost
  • Selhání srdce a infarkt
  • Angina pectoris

Ateroskleróza tepen zásobujících mozek

  • Mozková mrtvice
  • Psychické změny
  • Bezvědomí
  • Porucha řeči
  • Ochrnutí
  • Aterosklerotická demence

Ateroskleróza tepen dolních končetin

  • Bolest při dlouhé chůzi
  • Bolest v klidu
  • Pocit chladu
  • Kulhání
  • Gangréna (odumření tkáně)

Pokud jsou postižené tepny, které zásobují oko, vzniká postižení očního nervu (neuroretinopatie) a pacient může oslepnout. Při postižení tepen vedoucích k ledvinám se rozvíjí nefroskleróza, která má často za následek selhání ledvin. Ateroskleróza aorty může způsobit výduť neboli aneurysma.

Léčba aterosklerózy

Pro zjištění přítomnosti aterosklerózy lékaři používají různá vyšetření. Ta zahrnují například měření krevního tlaku, ultrazvukové vyšetření (angiografie), vyšetření krve, zjišťování koncentrace cholesterolu a cukru v krvi a dále také měření průtoku krve a velikosti zúžení cév.

V případě aterosklerózy se léčí hlavně příčiny, které vedou ke vzniku aterosklerotických plátů. Důležité je začít s léčbou včas, aby se zabránilo rozvoji nepříjemných komplikací. Lékaři se zaměřují především na snížení vysoké hladiny cholesterolu a nemocní proto musí celkově změnit svůj životní styl.

Pacientům se doporučuje:

  • Nasadit speciální dietu
  • Přestat kouřit
  • Omezit tuky
  • Omezit alkohol
  • Omezit sůl (při vysokém krevním tlaku)
  • Pravidelně se pohybovat a cvičit

Pokud tato opatření nepřinesou žádné zlepšení a ateroskleróza je již v pokročilejším stádiu, používají se různé druhy léčiv. Jedná se především o hypolipidemika (léky, které snižují produkci cholesterolu uvnitř buněk) a antihypertenziva (léky proti vysokému tlaku). V případě ucpání cév mohou lékaři přistoupit také k chirurgickému řešení, kdy se snaží cévy znovu zprůchodnit.

Ateroskleróza a prevence

Jak zabránit kornatění tepen? Hlavním způsobem prevence je dodržování zdravého životního stylu. Lidé by se měli vyhýbat tučným a hodně sladkým jídlům, místo živočišných tuků používat rostlinné a do svého jídelníčku zařadit větší množství vlákniny. Důležité je také pravidelně sportovat, přestat kouřit (nebo kouření alespoň omezit) a hlídat si krevní tlak a cholesterol.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *