„Těch 300 miliard k nakopnutí ekonomiky nebude stačit a myslím, že paní ministryně jsem kvůli zvýšení schodku přijde znovu,“ řekla místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. Vláda původně získala podporu Sněmovny pro schodek na letošní rok 40 miliard, v březnu to kvůli pandemii koronaviru přehodnotila a získala podporu pro navýšení schodku na 200 miliard.
„Máme velké pochybnosti, proč to po třech týdnech znovu projednáváme,“ podivoval se šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Kdybychom to nepřijali, tak to nezastaví žádný z podpůrných programů, které jsme přijali,“ prohlásil místopředseda občanských demokratů. Číslo 300 miliard korun je podle něj jako z křišťálové koule.
Kvůli pandemii koronaviru Sněmovna středu kývla i na to, aby se mohl stát více zadlužit také v příštím roce a to tak, aby strukturální schodek rozpočtu mohl být až 4 procenta hlubého domácího produktu. Vláda pro to získala 101 hlasů, přesně tolik, kolik potřebovala. Schillerová tvrdí, že kdyby zákon neprošel, musela by škrtat či zvyšovat daně.
Finanční injekce do zdravotnictví
K plánovanému zvýšení plateb za státní pojištěnce řekl minulý týden premiér Andrej Babiš, že je třeba dostat do systému zdravotnictví letos více než 19 miliard korun, protože zdravotnictví je „definitivně nejdůležitější“, a v příštím roce o 53 miliard korun více než dosud.
Zdravotnictví podle ministra Adama Vojtěcha potřebuje finanční injekci ještě víc, než kdy předtím. Probíhající pandemie covid-19 a přijatá opatření k ochraně zdraví obyvatel měla totiž vliv na výdaje z veřejného zdravotního pojištění. :Finanční podpora ze státního rozpočtu umožní zachovat stávající dostupnost a kvalitu zdravotní péče,“ uvedl Vojtěch.
Adam Vojtěch @adamvojtechano
Zdravotnictví dostane v letošním roce o 20 miliard a v dalším roce o 50 miliard korun navíc ze státního rozpočtu. Sněmovna právě schválila zvýšení platby za státní pojištěnce. Díky skvělé zdravotní péči vyhráváme nad pandemií.
22. dubna 2020 v 21:46, příspěvek archivován: 22. dubna 2020 v 22:35
oblíbit retweet odpovědět
„Za nás říkáme poctivě, že nevíme, jestli to bude stačit,“ řekl šéf poslanců ODS a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura. Zajímalo ho, jak vláda přišla na to, že částka navýšení plateb za státní pojištěnce pro příští rok je správná a že to nemá být víc, nebo naopak jestli nebude stačit méně.
Lékaři ze zemí mimo EU ne bez aprobace
Poslanci oproti tomu středu odmítli působení lékařů ze zemí mimo EU bez aprobační zkoušky. Sněmovna nepřehlasovala veto Senátu.
Senátorka Alena Dernerová Sněmovně argumentovala, že nemohou v Česku samostatně lékaři, kteří se dobře nedomuví česky. Podobně argumentovali Bohuslav Svoboda z ODS a místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek.
Ministr Vojtěch to hájil tím, že to má platit jen po dobu nouzového stavu a tři měsíce potom. „Skutečně to nepovede ke zhoršení kvality českého zdravotnictví,“ řekl Vojtěch. Ale potřebný počet poslanců nepřesvědčil.
Jen o jediný hlas vládní strany ANO a ČSSD za pomoci komunistů, kteří vládu tolerují, prosadily změnu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Právě to vládě umožní pro příští rok předložit rozpočet se strukturálním schodkem až čtyři procenta HDP. Novelu vrátil Senát, Sněmovna ho ale přehlasovala.
„Je podle nás zcela nepřijatelné, aby zákon, který se týká ledna příštího roku a dalších sedmi let, byl přijímán ve stavu legislativní nouze ve zrychleném procesu,“ řekl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
Před zadlužováním varovala šéfka rozpočtové rady
Před přijetím zákona varovala i šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Novela má rozvolnit jednu ze dvou základních pojistek. A to na celých sedm let počínaje velmi vysokou hodnotou čtyřprocentního strukturálního deficitu, což je nějakých 200 až 250 miliard korun navíc. S návratem k původní hodnotě až v roce 2027,“ řekla Zamrazilová poslancům.
Na příjmech bude ovšem podle ministryně financí Aleny Schillerové státu chybět minimálně 150 miliard korun. „Buď by to znamenalo seškrtat výdaje, nebo zvýšit daně,“ varuje Schillerová, co by znamenalo nepřijetí zákona. Ani zvyšovat daně, ani škrtat výdaje ale ministryně financí nehodlá.
Státní záruky za úvěry
Poslanci schválili také státních záruky za komerční úvěry pro podnikatele. Vláda navrhla záruku pro malé a střední firmy ve výši 150 miliard korun, která by jim měla pomoci k úvěrům v celkové výši 600 miliard korun. Maximální výše jednoho úvěru bude moci být 50 milionů korun.
V případě malých a středních firem, které zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců bude plnění ze záruky je v jednotlivém případě omezeno částkou 45 milionů korun, u podnikatelů zaměstnávajících až 500 zaměstnanců bude ručení omezeno částkou 40 milionů korun.
Karel Havlíček @KarelHavlicek_
Revoluční krok. Ve Sněmovně jsme právě přijali největší garanci za úvěry podnikatelů v historii země. 150 mld Kč státních záruk vytvoří okamžitě objem úvěrů pro MSP ve výši 500 mld Kč. Záruka ČMZRB bude ve výši 90% pro malé podnikatele a 80% pro střední podniky.
22. dubna 2020 v 22:23, příspěvek archivován: 22. dubna 2020 v 22:26
oblíbit retweet odpovědět
Počet osob s covid-19 dle krajů
- 155078
- 190717
- 76230
- 83105
- 41930
- 94580
- 66208
- 95341
- 76758
- 63057
- 124689
- 74830
- 74253
- 146599
Sledovat další díly na iDNES.tv
Schodek rozpočtu příští rok podle Schillerové neklesne pod 300 miliard korun
Schillerová: Neslibovali jsme, že lidé všechno utratí
Ekonomka Ilona Švihlíková v OVM připomněla, že část z toho je odložená spotřeba. Ačkoliv tak někteří podle ní míní, že úspory půjdou okamžitě do ekonomiky, nebude tomu tak.
„Část z toho je 'spořím si, protože mám strach z toho co bude',“ uvedla s tím, že vzhledem k tomuto opatrnostnímu motivu není tak jasné, jaká část peněz na trh skutečně půjde.
„Hodně záleží, jaká bude míra nejistoty v ekonomice,“ dodala.
„Nikdy jsme netvrdili, že lidé okamžitě všechno utratí. I odložená spotřeba, třeba na důchod nebo investici, není ekonomicky špatně. Počítám, že nízkopříjmová skupina utratí téměř všechno, ostatní si část uloží,“ reagovala Schillerová.
Podle bývalého ministra financí Kalouska půjde z letošních dodatečných 180 miliard korun, které schválila sněmovna, na opatření spojená s covidem jen necelých 70 miliard. „Zbytek jsou předvolební dárečky. Za to dám krk.
Daňový balíček není nic jiného než předvolební dárečky. Tento výpadek na příjmové straně rozpočtu nevznikl v souvislosti s covidem.
Za celých sedm let neudělala vláda ani jeden aktivní krok k úspoře na horší časy,“ prohlásil Kalousek.
video
OVM: Ekonomické důsledky epidemie, 2. část
Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle upraveného rozpočtu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun. V době schválení zvýšení schodku ekonomové krok kritizovali jako neopodstatněný, odhady vývoje ekonomiky by podle nich mohly akceptovat schodek kolem 400 miliard korun.
Schillerová argumentuje tím, že Česko patří k zemím s nejnižším zadlužením a nejvyššími ratingy.
Kalousek ale zdůraznil, že dlouhodobě neudržitelné veřejné rozpočty můžou způsobit, že lidé nebudou mít „dostupnou a důstojnou základní péči veřejných služeb“ – ať už zdravotní, nebo penzijní„.
To je důsledek rozpočtové politiky vlády, kerá není způsobená covidem, ten ji jen urychlil a nasvítil.
My máme dlouhodobě finance, s kterými vláda vůbec nic nedělá s tím, že teď jí to nevadí, teď si na to půjčuje,“ uvedl s dodatkem, že v okamžiku, kdy dojde k nezbytnosti zaplatit, s tím však něco bude muset udělat. A možností podle něho moc nemá.
Patří mezi ně ale například snížení personálních výdajů státu. „Jestliže se jen v tomto volebním období zvedly o šílených 72 miliard, ze 167 na 239, tak pro to není opodstatnění.
Co se týče veřejných služeb, máte jen dvě možnosti: buď tam zavedete spoluúčast, nebo zhoršíte jejich kvalitu a dostupnost,“ uvedl. A na příjmové straně je potřeba zvýšit daně.
„To není popoulární, je to bolestivé, ale musí to být férově rozložené na celou společnost a hlavně se to musí přiznat, tahle vláda to vůbec nepřiznává. Až do zdi narazíme, bude pozdě,“ dodal.
Ministryně financí však podokla, že během jejího působení v resortu naopak došlo k poklesu počtu státních úředníků, a to o 4300.
„A to, co tam je, ty nárůsty, to jsou přesně podpersonalizované oblasti, jako byli kantoři, vojáci, hasiči, policisté,“ uvedla. „A veřejné služby, možná byste měl říci, že byste chtěl vše zpoplatnit, to by možná bylo fér.
My jsme naopak do zdravotnictví nalili obrovské peníze, 26 miliard jsem dávala do rozpočtu loni, letos přes padesát miliard,“ zdůraznila.
„Vyrůst“ z dluhu, říká Mezinárodní měnový fond
Podle ekonomky a politoložky Švihlíkové se Česko do situace rozpočtových schodků dostalo sice podobně jako ostatní státy, a to v důsledku pandemie, ovšem i kvůli tomu, že se „řezaly“ příjmy na mnoha úrovních. Zmínila například stravenkový paušál, odpisy nebo rušení daně z nabytí nemovitostí, tedy opatření, která vytváří strukturální deficit.
Uvedla, že mezi možnostmi, jak z toho ven, jsou buď různá opatření na straně příjmů nebo výdajů, anebo návrh Mezinárodního měnového fondu (MMF) „vyrůst z dluhu“. „To by se mi docela líbilo.
Ale řekněme si na rovinu, když budeme mít půl bilionu zásek, jaký na to potřebujeme růst a je tato ekonomika schopna ho dát a máme vládu, která je schopná dát vizi a vést hospodářskou politiku tímhle směrem? Já si to spíše nemyslím.
Kdyby to bylo dvě stě miliard, tak ekonomika se dokáže z toho dostat, máme tady dlohodobě nevyužitý potenciál, ale pět set miliard je moc,“ uvedla.
Zdůraznila ale, že zásadní je jakékliv opatření dobře načasovat. „Nemůžeme jít s kladivem, je potřeba jemných opatření, kterých bude řada na straně výdajů i příjmů. Byla bych velmi ráda, kdyby se tohle stalo předmětem volební kampaně, protože bych ráda věděla, která politická strana co navrhuje, abychom se pak po volbách nedivili, že tady chce někdo privatizovat penzijní systém,“ dodala.
Financování schodků se může prodražit
Financování pandemických schodků se může přitom vládě prodražit, důvodem jsou strmě rostoucí úroky, které investoři požadují za půjčku formou vládních dluhopisů. Jejich úročení se od začátku roku zvedlo o polovinu a ekonomové očekávají, že investoři budou během roku žádat ještě podstatně více.
V letetech 2016 až 2020 stát za obsluhu platil 39 až 40 miliard korun, novela státního rozpočtu počítá na úrokové platy s až 53 miliardami korun. Česko platí u destiletých státních dluhopisů v současnosti největší úrok za poslední roky, necelá dvě procenta.
Prymula: Nakažení budou přibývat nejméně dva týdny, Česko se blíží 10 tisícům denně
Nakažení covidem-19 budou podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) přibývat ještě deset dní až dva týdny. Kapacity v nemocnicích se už podařilo zdvojnásobit.
Kolaps zdravotnictví kvůli epidemii covidu-19 podle koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nehrozí. Nejbližší týdny ale budou velmi těžké.
Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Nakažení covidem-19 budou podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) přibývat ještě deset dní až dva týdny.
- Kolaps zdravotnictví kvůli epidemii covidu-19 podle koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nehrozí. Nejbližší týdny budou podle něj ale velmi těžké, zejména pro personál.
- Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily nákazu novým koronavirem u 9721 lidí.
12:39
Vážení čtenáři, dosavadní on-line přenos tímto končí. Aktuální dění okolo šíření koronaviru v Česku i ve světě sledujeme v nové on-line reportáži.
12:21
Chorvatsko za posledních 24 hodin zaznamenalo 1131 případů nákazy koronavirem, čímž poprvé od začátku epidemie překonalo hranici 1000 nových infekcí za den. V zemi panují obavy, zda místní zdravotnictví vydrží nápor pacientů.
12:16
Devět krajů je v nejhorším červeném stupni rizika nákazy koronavirem. Ve druhém jsou Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Olomoucký kraj a Vysočina.
12:00
Knihkupcům pomáhá internetový obchod, který zaznamenal výrazný růst, není však tak velký, aby uživil celý velkoobchod.
11:50
Během dvou měsíců, kdy preventivně testuje své zaměstnance na covid-19, provedla těžební společnost OKD 21 211 PCR testů. Mezi vzorky bylo za tu dobu 113 pozitivních. Řekla to v pátek mluvčí OKD Naďa Chattová. Na dolech společnosti OKD na Karvinsku byla v květnu největší ohniska nákazy v Moravskoslezském kraji.
11:47
Podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) je koronavirová epidemie největší hrozbou pro Evropu od 2. světové války. EU proto kvůli jejímu zvládnutí zintenzivní komunikaci, každý týden budou probíhat na úrovni Rady EU videokonference, kterých se Česko bude účastnit.
Evropský antibiotický den (EAAD) – Správné používání antibiotik dodržujme i během pandemie COVID-19
Praha, 18.
listopadu 2020 – Cílem této aktivity Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je napomoci uvážlivému zacházení s antibiotiky a upozornit na rizika spojená s jejich nevhodným užíváním.
Evropský antibiotický den je organizován s podporou Světové zdravotnické organizace (WHO) a je partnerským projektem Světového týdne antibiotického porozumění (WAAW) 18. až 24. listopadu 2020.
Studie ukazují, že až polovina indikací antibiotik je nesprávných a propagace pravidel vysvětlujících zacházení s antibiotiky může významně přispět k omezení spotřeby antibiotik.
„Kampaň zdůrazňuje, že antibiotika nejsou účinná pro léčbu virových infekčních onemocnění a ani v době pandemie COVID-19 bychom neměli zapomínat na antibiotickou rezistenci,“ říká Dr.
Srdan Matić, představitel WHO v ČR, a dodává: „Letošní kampaň pod tématem Jedno zdraví apeluje na spoluodpovědnost a spolupráci sektorů zdravotnictví a zemědělství pro zachování účinnosti antibiotik.
“
Antibiotická rezistence je schopnost bakterií odolat působení antibiotika. Antibiotická rezistence výrazně omezuje počet antibiotik dostupných pro léčbu řady bakteriálních infekčních nemocí. Před objevením antibiotik byla úmrtí na bakteriální onemocnění, jako je zápal plic nebo pooperační infekce běžná.
Od objevu a používání antibiotik se stále více bakterií, které byly původně vůči antibiotikům vnímavé, stává rezistentní.
Vzhledem k tomu, že rezistence vůči antibiotikům nadále roste a současně bylo v posledních letech na trh uvedeno pouze několik nových antibiotik, je rezistence vůči antibiotikům nyní hlavní hrozbou pro veřejné zdraví.
Pouhých 70 let po zavedení antibiotik čelíme možnosti, že v budoucnu nebudeme mít účinné léky na bakteriální infekce. „Bez antibiotik bychom se vrátili do „předantibiotické éry“, kdy nebyly možné transplantace orgánů, chemoterapie rakoviny, intenzivní péče a další lékařské výkony“, říká za SZÚ doc. Helena Žemličková, PhD.
, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Rezistence vůči antibiotikům je jev vázaný na rozsah a způsob, jakým se antibiotika používají, a nevhodné používání antibiotik je hlavním stimulem nárůstu antibiotické rezistence.
Antibiotika by se proto neměla používat při léčbě virových onemocnění jako je například nachlazení, chřipka nebo COVID-19.
Přidejte se ke kampani I vy. Co děláte na podporu zachování účinnosti antibiotik? Sdílejte své zkušenosti a postřehy.
Více:
Infografiky a letáky v češtině: http://www.szu.cz/tema/kampan-2020
Odborné zprávy včetně 3 nových zpráv v souvislosti s onemocněním covid-19: https://bit.ly/2K8Wy6V
Více o EAAD: https://antibiotic.ecdc.europa.eu/en
Více o WAAW: https://bit.ly/2Uy1wvT
Schillerová: Z krize se můžeme dostat rychle
Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí Datum vydání: 20.06.2020 | Zdroj: Právo | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | Autor: Jakub Svoboda
* Už teď rekordní schodek rozpočtu 300 miliard chcete zvýšit o dalších 200 miliard korun. Strhla se kolem toho mela, i jinak kooperující komunisté s tím mají problém. Požadavky vznášejí další partaje, jednáte i s piráty a lidovci. Není to už spíš předvolební přetahovaná?
To nechám asi na posouzení jiných, ale nedá se to samozřejmě vyloučit. Já to řeším pořád věcně, lidsky a v řeči čísel. Když jsem přišla s 300miliardovým schodkem, tak jsem přiznala, že to nemusí být poslední novela zákona o rozpočtu roku 2020.
Doba je turbulentní a velmi složitá, a proto jsem se teď rozhodla navrhnout 500 miliard. Původně jsem si myslela, že do Sněmovny s novelou půjdu někdy na podzim, že to spojím s rozpočtem roku 2021, ale situace se vyvinula rychle a dramaticky. Přibyly další výdaje, se kterými jsme nepočítali.
Dneska se situace mění ze dne na den, a když se podíváte po jiných zemích Evropské unie, tak je to všude podobné.
* Jak jste došla k aktuálnímu číslu 500 miliard Kč?
Vedly mě k tomu dvě úvahy. Jedna byla ta, abych úpravu nemusela do konce roku předkládat Sněmovně znovu. Vládním kolegům jsem řekla, že s tím musíme vyjít, a když ušetříme, protože se peníze nevyčerpají, tak tím lépe. Přečetla jsem si různou kritiku a vyslechla, že nemáme přesnou predikci příjmů.
Nám se ale těžko predikuje. Spočítali jsme to tak, že jsme vzali poslední makroekonomickou predikci, která byla z dubna, když jsem šla s první novelou, a k tomu jsme přičetli všechna naše diskreční opatření, to znamená různé daňové úlevy a všechna opatření na příjmové straně, která jsme zavedli.
A tento propad příjmů pro rok 2020 jsme odhadli na 213,3 miliardy, ale je to velmi hrubý odhad. Potom jsme provedli odhad výdajů, s nimiž počítáme, že by ještě mohly nastat, a odhadli jsme je asi na 246,6 miliardy.
K tomu si musíte přičíst 40 miliard, které byly jako schodek plánované původně, a jste na 500 miliardách.
* Chápu, že si chcete v nejisté situaci vytvořit finanční polštář. Ta nespecifikovaná rezerva, která se nelíbí opozici včetně komunistů, je ale velká.
Těch původních 136,6 miliardy ve vládní rozpočtové rezervě, to je opravdu hodně, přiznávám. Pozměňovací návrh předložený premiérem Andrejem Babišem ale předpokládá, že se vládní rezerva sníží na 36,1 miliardy a současně se zvýší výdaje u sedmi ministerstev, u Správy státních hmotných rezerv a u kapitoly Všeobecná pokladní správa.
Třicet šest miliard je skutečně polštář, který nejsem teď schopna specifikovat a já ani nevím, jestli to nakonec bude 36 miliard. Může se stát, že příjmy poklesnou více a potřeba výdajů bude větší. Pět set miliard odpovídá asi devíti procentům HDP, a když jsem si nechala zpracovat dostupná čísla v rámci EU, tak země se plus minus pohybují ve stejných číslech schodku.
Konkrétně se bavíme o částkách, které jsou mezi 8 až 11 procenty HDP.
* Dosud zdráhající se komunisté nyní couvají, definitivně se mají rozhodnout dnes. Co jste jim ale za podporu ve Sněmovně musela slíbit?
V pondělí jsme měli jednání se všemi zástupci opozičních stran, byla jsem tam s panem premiérem.
Hlavní kritika byla, že to chtějí víc rozpoložkovat, a tak jsme přes noc připravili komplexní pozměňovací návrh pana premiéra jako poslance a snažili jsme se odhadnout výdaje, o kterých už víme. Ty jsme do pozměňovacího návrhu vložili.
Ve Všeobecné pokladní správě, což je podpoložka vládní rozpočtové rezervy, jsou také prostředky na podporu podnikání 10 miliard a prostředky na podporu veřejného sektoru 10 miliard. Kolik se nakonec z toho vynaloží, zatím nejsme schopni specifikovat.
Pracujeme totiž na několika programech současně: doplnění rezerv, podpora cestovního ruchu, podpora různých odvětví průmyslu, které mají problémy. Některé v tuto chvíli nechci a nemohu specifikovat, protože bych vyvolala očekávání, která by mohla způsobit zamrznutí trhu v nějaké oblasti.
* Co jste tedy KSČM za podporu slíbila?
Musíme řešit třeba platy pro zdravotní sestry a pro zaměstnance v sociálních službách. To jsou témata, kterým jsme se ještě nevěnovali. Právě tam jsme našli styčné plochy.
Když komunisté viděli, že rozpoložkování je součástí komplexního pozměňovacího návrhu od úterý v systému Poslanecké sněmovny, tak de facto dospěli k názoru, že tam jsou všechny jejich priority.
KSČM by ale byla ráda, kdyby byly z té částky 10 miliard vyčleněny alespoň dvě miliardy právě na odměny zdravotním sestrám a do sociálních služeb, na které se zatím zapomnělo.
Vláda by měla být podle KSČM také připravená pro případ druhé vlny na to, že školství přejde do Online systému a školy budou mít dostatek počítačů k zapůjčení pro děti, jejichž rodiče si je nemohou dovolit pořídit. My si uvědomujeme, že je to věc důležitá, a já nemám problém to podpořit.
* O podpoře jste jednala i s piráty a lidovci.
U pirátů je styčnou plochou, kde bychom mohli najít konsensus, je podpora tzv. dohodářů. Piráti navrhli, aby ti, kteří si platí pojištění, dostali v součtu 31 tisíc Kč. Byly tam ještě další podmínky a budeme o nich jednat. Lidovci mají hodně silná témata.
Prvním je určitá podpora rodin s dětmi, jednorázová kompenzace. Pan premiér řekl, že o ní budeme uvažovat. A pak by chtěli řešit, ale to by spíš mělo vazbu na rozpočet 2021, zrychlení výstavby bytů obcemi.
Chtěli by více zefektivnit program Státního fondu rozvoje bydlení.
* Mimořádná schůze Sněmovny k rozpočtu má být v úterý. To platí? Tedy budete mít v úterý ráno podporu jistou?
Já i pan premiér pro to uděláme všechno a jsem velmi optimistická.
* Kolik ještě půjde na podpory firmám či živnostníkům?
To právě řešíme. Do komplexního pozměňovacího návrhu jsme odhadli, že zhruba 12 miliard počítáme do konce srpna pro (kurzarbeitový) Antivirus A a B. Pak je tam celá řada věcí.
Asi miliardu bude znamenat pomoc lázeňství formou speciálních voucherů. Řešíme dotační programy, které zatím nejsou připraveny. Například jsme skončili výplatní termín kompenzačního bonusu pro OSVČ a malé s. r. o.
Ozývají se ale skupiny OSVČ, které dál zůstaly bez příjmů.
* Například průvodci a další v turistickém ruchu…
Ano, oblast cestovního ruchu se bude muset celá nějak uchopit, protože je ta nejzasaženější a my řešíme, jak ji podpořit. Dotační program pro ně připravuje místní rozvoj.
* Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) nevylučuje, že by příspěvky na mzdy v rámci programu Antivirus pokračovaly i po srpnu.
Uvidíme. Musíme počkat, co se bude dít na konci srpna, jaká bude nezaměstnanost a jak pojedou firmy. Ale myslím si, že nebudeme příliš chytřejší na konci srpna. Největší odpověď nám dá třetí čtvrtletí, jak pojede ekonomika.
* Velká část rozpočtu má jít podle vás na investice. Kam konkrétně?
Když se podíváte do položek rozpočtu, tak je tam řada podpoření dotačních programů. Kromě toho navyšujeme zásadně celkové investice především v dopravní infrastruktuře. Měli jsme v rozpočtu 2020 investice dohromady zhruba za 146 miliard a teď už je to téměř 200 miliard.
Dáváme peníze na projekty, které jsou připravené, kde jen chyběly peníze a kde ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček nemohl uzavírat smlouvy proto, že neměl finanční krytí. Není to prázdné slovo, my se skutečně chceme krizí proinvestovat.
Když se podíváte na přehled investic od roku 2007, tak je 200 miliard to bezkonkurenčně nejvyšší číslo.
* Zaznívala kritika, že podmínky státní podpory byly složité, některé firmy na ně nedosáhly nebo jim přišly pozdě. Nešlo je alokovat plošně, bezpodmínečně a třeba rovnou odpustit odvody stejně jako v případě OSVČ?
Netvrdím, že se podařilo všechno. Určitě se nepodařily půjčky Covid I a Covid II. Bylo to na samém začátku. Covid I byl bezúročný, to dnes hodnotím jako zásadní chybu, protože tím mnohdy žádaly i firmy, které nedostaly úvěr ani před pandemií. Covid II začala exekuovat Českomoravská záruční a rozvojová banka a brzy bylo jasné, že to není se svými 300 zaměstnanci schopna zvládnout.
Nebyla zkrátka uzpůsobena na takový nápor, takže to v určité fázi převzaly banky, ale šlo to poměrně pomalu. Proto jsme přišli s Covidem III, proto ministerstvo financí připravilo ve spolupráci s bankami vlastně historicky první zákon o státních zárukách, kde jsou záruky až 150 miliard Kč.
Na první čísla z Covidu III od 20 zapojených bank, které se do této formy záruky přihlásily, teď netrpělivě čekáme.
* Platí i nadále rozpočtové priority, tzn. platy učitelů, důchody, zdravotnictví?
A investice… Ano, to platí. Dodržíme slovo, které jsme dali, že důchodci budou mít v roce 2021 průměrný důchod 15 000 Kč. Dodržíme slovo, že učitelé budou mít průměrný plat 45 000 Kč.
To jsou závazky vlády ve vládním prohlášení a nemůžeme je nenaplnit ani s odkazem na pandemii.
A ve zdravotnictví už jsem slyšela i kritiku, že jsme částkou 6,6 miliardy oddlužili státní nemocnice, k Kdy jindy ale oddlužovat nemocnice, když mají takovéto problémy? Platí ale i to, š že musíme masivně investovat, takže otevřeně říkám, že schodek bude i příští rok vyšší.
* Mohou důchodci v této situaci doufat ve vyšší přidání nad rámec valorizace?
Budeme se o tom bavit v rámci sestavování rozpočtu na příští rok. Určitě ale dodržíme slib 15 000 Kč. Ještě nevíme, jak bude valorizace vysoká, ale myslím si, že bude určitě přes 800 korun.
Vědět to přesně budeme až na konci srpna. Uvidíme také, jak se bude vyvíjet ekonomika a jaké budou predikce na příští rok. OECD nám přiznalo -9,6 procenta, ale pro příští rok naopak růst o sedm procent.
Kéž by.
* Stát se kvůli obřímu schodku masivně zadlužuje. Ekonomové říkají, že bez zvyšování daní to zvládnout nepůjde. Budou se daně zvyšovat?
Ne. Využíváme určitého polštáře, který jsme si vytvořili. Opozice sice říká něco jiného, ale za výsledky mluví tvrdá čísla. Díky tomu, že jsme dobře hospodařili, jsme před touto krizí měli veřejné finance třetí čtvrté nej zdravější v Evropě, zadlužení třetí nejnižší.
Prosadili jsme novelu zákona o ČNB, díky které může ČNB vstoupit na sekundární finanční trh, což náš finanční trh velice oživilo. Půjčujeme si za úrok 1,2 procenta, což je lepší než před pandemií, a poptávka je neustále vyšší, než jsme ochotni nabízet.
To znamená, že když všechny tyto zdroje zapojíme, a tady je teď jednoznačně výhodou i to, že nemáme euro, tak se z toho ČR může dostat poměrně dobře a rychle.
Z pohledu rozpočtu pak počítáme se sedmiletou konsolidací, tedy že do stavu veřejných financí, který byl před pandemií, bychom se dostali v roce 2028.
* Nemohla si ale vláda v době konjunktury vytvořit polštář větší? Německo mělo přebytkový státní rozpočet sedm let.
To je velký omyl. V EU se nehraje na státní rozpočet. Tam se řeší veřejné finance. Ty jsme měli celou dobu přebytkové a teď poslední rok jsme je měli mít vyrovnané.
Státní rozpočet, který je pouze jednou ze součástí veřejných financí, jsme měli několik let po sobě buď přebytkový, nebo vyrovnaný. Ale podstatné jsou veřejné finance. Přebytkové veřejné finance mělo Německo i Česká republika. A podívejme se na míru zadlužení veřejných financí.
ČR měla před pandemií něco kolem 30 procent HDP a Německo necelých 60 procent HDP. Ta čísla je potřeba vnímat v celém kontextu.
* Vraťme se k financování schodku. ČSSD mluví o zvyšování majetkových daní pro bohaté a zdanění odlivu kapitálu.
Tato vláda podepsala koaliční smlouvu, vydala vládní prohlášení a nic z toho, co jste jmenoval, tam není. To znamená, že nic z toho tato vláda, resp. hnutí ANO, podporovat nebude, protože jsme deklarovali voličům nějaký program a ten dodržíme. Co se týče odlivu dividend, víte, to je taková ohraná písnička.
Ono to krásně vypadá, ale musíme odlišit, jestli jsou to legální dividendy ze zisku. Pokud si je vyplácejí právnické osoby, podléhá to dividendové směrnici EU. Tu vyjednávaly předchozí vlády. Tam se dalo osvobození, a to těžko změníte, musíte mít jednomyslnost.
A co se týče fyzických osob, tam je srážková daň 15 procent a do třetích zemí 35 procent.
* Vámi navrhovaná paušální daň pro OSVČ ve výši 5740 Kč měsíčně má vedle odvodů zahrnovat daň z příjmů ve výši 100 Kč měsíčně. Není to za podnikatele směšně nízká částka? Nevnímáte to jako nespravedlnost vůči zaměstnancům?
Toto má ulehčit OSVČ a živnostníkům od administrativy. Neustále slyšíme, že ti nejdrobnější mají problémy s papírováním. Je potřeba si uvědomit, že celá řada OSVČ neplatí daně.
A to ne proto, že by je neplatily svévolně nebo porušovaly zákon, ale když uplatní různé daňové úlevy a odečitatelné položky, tak se většinou dostanou do přeplatku. Vyšli jsme z průměrného daňového výnosu, ten jsme rozpočítali, vzali jsme minimální zdravotní, sociální a pětistovku daně.
Pak během diskusí i s ministerstvem práce jsme navýšili sociální odvod o 15 procent, aby měli živnostníci lepší důchody, ale udělali jsme to na úkor daně, kterou jsme nastavili na sto korun.
Říkáme si, že celá řada z nich ty daně stejně neplatí, a když zaplatí alespoň tuto částku, tak za to jim jako bonus dáme, že nebudou muset podávat daňové přiznání, vést účetnictví, zjednodušíme jim život, ať se mohou věnovat tomu, čemu rozumějí.
* Sto korun dá člověk leckde za dvě hodiny parkování. Neříkáte tím, že OSVČ daně platit vlastně ani nemusí?
Většina z nich daně neplatí, máme takové odečitatelné položky a takové úlevy, že se do té daně nedostanou.
Říkáme proto, chceme vám zjednodušit život, vy jste důležitá část této ekonomiky a společnosti a chceme, abyste se věnovali tomu, co znáte nejlépe. A to je vaše řemeslo.
Netýká se to navíc všech OSVČ, jen těch, které mají příjmy do milionu korun, tedy těch nejdrobnějších, neplátců DPH. Ta OSVČ si na sebe musí vydělat, musí si zajistit zakázky.
* Zaměstnancům jste také slibovala zrušení superhrubé mzdy, díky čemuž by na daních platili méně.
Superhrubá mzda je velké téma, které máme ve vládním prohlášení. Mám za sebou připomínkové řízení z roku 2018, které odhalilo určitá témata. Třeba že bychom zvedali určité skupině lidí daň.
OSVČ jsme to chtěli kompenzovat tím, že by si dvě třetiny zaplaceného sociálního započetly do výdajů, ale zvedáte daň na 19 procent, dnes máme 15 procent.
To téma je pořád na stole, dohodli jsme se, že se k němu vrátíme s rozpočtem 2021.
* Zaznělo, že vláda zvažuje záruky 900 milionů pro letecké Smartwings. Vy se k tomu ale stavíte zdrženlivě.
Řekla jsem, a za tím si stojím, že si nedovedu představit, že bych šla do Parlamentu se zákonem o státní záruce pro jednu firmu. To trvá. Pokud jdeme s blokem státních záruk, to jsem chápala. Forma státní záruky selektivně pro jednu firmu je pro mě nepředstavitelná. Jsou jiné možnosti mimo státní rozpočet, třeba půjčka od Evropské investiční banky.
* Jiné vlády to udělaly.
Jiné vlády mohou být v jiné situaci, to nemohu posuzovat.
* Pouze dva ministři ve vládě za ANO jsou členy hnutí, pomineme-li premiéra Babiše. Vy sama členkou nejste, ale před časem jste řekla, že byste se kandidatuře do Sněmovny nebránila. Dostala jste nabídku?
Zatím ne. Vůbec jsme to neřešili, protože jsou úplně jiné problémy než řešit kandidaturu do voleb, které budou v říjnu 2021. Řekla jsem před krizí, že pokud nabídku dostanu, velmi vážně bych ji zvážila, a to z velmi prostého důvodu.
Jsem dva a půl roku ministryní a zjistila jsem jednu zásadní věc. A to, že pokud rozhodujete o osudech lidí, o částce 1,2 bilionu korun, řídíte tolik důležitých věcí, že bych si měla říct o mandát lidí.
Měla bych vědět, že mě tady lidé chtějí.
Babiš: Nalijeme peníze do zdravotnictví, otevření hranic není prioritou
Andrej Babiš dal rozhovor České televizi.
aktualizováno • 15. 4. 2020 21:55
Dění v době pandemie nového koronaviru sledujeme v online reportáži.
– S nemocí covid-19 zemřelo v nemocnicích dosud 163 lidí, uzdravilo se jich 676. Aktuální počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku je 5312. Podle aktuálních odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude ke konci dubna 10 tisíc potvrzených případů nákazy.
– Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že vláda chystá zvýšení plateb za státní pojištěnce o tedy za děti a důchodce. Podle odhadů by to mělo být o třetinu na 1500 korun měsíčně. Příští rok se podle něho platby zvýší o dalších 200 korun.
– Vláda, řekl Babiš, přibrzdí plánované výdaje do vyzbrojení armády, konkrétně mluvil o odložení nákupu nových BVP.
– Babiš také přiznal, že znovuotevření hranic, po němž lidé volají, pro něj není priorita.
Úterní dění jsme pro vás sledovali v této online reportáži.
- Babiš také přiznal, že znovuotevření hranic, po němž lidé volají, pro něj není priorita. „Pro mě je priorita, co se děje doma. Teď si uvědomujeme, co je pro nás důležité: zdraví, soběstačnost v potravinách, zemědělci nebo domácí cestovních ruch.“
- Podle premiéra teď kvůli šetření musí stát opustit některé plánované investice: „Například není situace v armádě kupovat ‚bévépečka‘ za desítky miliard korun, takže tyhle investice přibrzdíme, už jsme se o tom s ministrem obrany bavili,“ řekl premiér. Na otázku, jestli už tuto věc komunikoval v NATO, řekl, že ne. „Nekomunikovali, nebude to jen náš problém. Jsem přesvědčen, že to všichni pochopí.“
- Premiér Andrej Babiš ve středu večer vystoupil v České televizi, kde odpovídal na otázky diváků. Ty samozřejmě zajímalo, podle čeho vláda rozhodla o otevírání škol. „O školách na vládě vůbec nebyla debata, největší debata byla o svatbách. Nějak jsme asi zapomněli na bohuslužby. Já jsem rád, že to otevření škol je na bázi dobrovolnosti. Platí také, že budeme držet sliby týkající se platů učitelů, které jsme dali ještě před koronavirovou krizí,“ řekl premiér.
- Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že vláda bude muset nalít více peněz do zdravotnictví, kde budou kvůli ekonomickému propadu chybět peníze vybrané z pojištění. „Musíme navýšit platbu za státní pojištěnce o 500 korun. Do systému tak tento rok dostaneme 19,2 miliardy. A příští rok zvedneme tuto platbu o dalších 200 korun, a to je dalších 53 miliard navíc,“ řekl.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí má připravený plán postupného obnovení provozu sociálních služeb, které musely přestat v polovině března kvůli možnému šíření nákazy koronavirem fungovat. Otevírání se bude řídit doporučeními epidemiologů. ČTK to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) podle svého šéfa Jiřího Horeckého připravuje i svůj vlastní plán postupného otevírání zařízení pro postižené či seniory, který pak chce ministerstvu předat.
- V Alzheimercentru Ostrava, kde se vyskytla hromadná nákaza koronavirem, budou od čtvrtka pomáhat vojáci. Už podstoupili testy na covid-19. Po otestování je zařízení využije především k pomocným pracím k zajištění provozu. Zařízení jich bude mít k dispozici 15, řekla dnes ČTK za centrum Martina Svobodová.
- „Jde o prodloužení účinnosti opatření, která jsou platná například do konce měsíce dubna (Antivirus a další). Dále o posílení financí na záruční programy COVID I a II, konečné vyhlášení programu pro pražské podniky a organizace, odklady plateb DPH o šest až devět měsíců, prominutí plateb sociálního a zdravotního pojištění minimálně o tři měsíce zejména u činností, které podléhají uzavření do června 2020, a řadu dalších opatření nejen pro malé a střední podniky, ale celou oblast cestovního roku, výstavnictví a na to navazujících činností a služeb,“ uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
- Evropa by podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) měla využít poznatků Tchaj-wanu v boji s koronavirem. Stejně by měla postupovat i Světová zdravotnická organizace (WHO), které je vyčítána pročínská orientace. Vystrčil to dnes uvedl při převzetí humanitárního daru Tchaj-wanu, 63 000 roušek. Dostane je síť mobilních hospiců Cesta domů.
- Armáda obdržela první žádost o pomoc při zajištění provozu domovů sociálních služeb. Dostala ji z Ostravska, řekla ČTK mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Žádost přišla od Alzheimercentra Ostrava, v pondělí ji avizoval hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Armáda se zařízením nyní domlouvá konkrétní možnosti pomoci. Možnost povolání až 360 vojáků na zajištění provozu domovů sociálních služeb, ve kterých se prokáže nákaza novým typem koronaviru, v úterý schválila vláda.
- Pořadatelé největších festivalů v Moravskoslezském kraji Colours of Ostrava a Beats for Love nejsou spokojeni s postupem vlády a krizového štábu. Požadují jasné stanovisko, zda bude možné mezinárodní festivaly uspořádat, či nikoliv. „Je to velký zmatek, který nás poškozuje. Možná by bylo lepší, aby nás rovnou zakázali. Přece to neuděláme sami,“ řekla ČTK ředitelka Colours of Ostrava Zlata Holušová. Festival se má konat v druhé polovině července v areálu ostravských Dolních Vítkovic.
- Národní památkový ústav (NPÚ) otevře všech sto svých hradů, zámků a dalších objektů 8. června. ČTK to řekla mluvčí ústavu Jana Hartmanová. Hlavní sezona měla původně začít 1. dubna, zbrzdila ji ale vládní opatření proti šíření koronaviru. K 8. červnu připravuje NPÚ také spuštění testovacího režimu online prodeje vstupenek ve všech objektech ve své správě. Správce státních památek odhaduje ztrátu způsobenou opatřeními proti šíření koronaviru do konce května na 150 milionů korun. NPÚ má přibližně miliardovou roční státní dotaci, z velké části je ale díky vysoké návštěvnosti a oblibě pronajímání svých objektů soběstačný. Loni byly výnosy NPÚ 620 milionů korun.
- Z Prahy dnes odletělo evakuační letadlo s 249 Korejci, kteří žili v Česku, na Slovensku a v Polsku. Do Koreje dorazí ve čtvrtek ráno místního času, uvedla v tiskové zprávě korejská ambasáda v ČR. K evakuaci Korejců posloužilo letadlo společnosti Korean Air, které v úterý dopravilo do Prahy přes 300 českých občanů repatriovaných z Austrálie a Nového Zélandu.
- Brněnské vysoké školy uvolňování vládních opatření v souvislosti s koronavirem přivítaly, například Mendelova univerzita začne organizovat potřebné konzultace v malých skupinách. Podle VUT ale zůstává řada nezodpovězených otázek. Vyplynulo to z vyjádření jeho zástupců na dotaz ČTK. Vysoké školy by se měly otevřít v omezené míře pro aktivity studentů v posledním ročníku studia od 20. dubna.
- Pořadatelé letních táborů v Moravskoslezském kraji věří, že naplánované akce o letošních prázdninách uskuteční. A to jak příměstské tábory, tak i ty pobytové. Počítají s přísnějšími hygienickými předpisy. Někteří už proto nyní shánějí dezinfekci. Povinné roušky jsou ale podle většiny z nich na táborech nepředstavitelné.
- Repatriačními autobusy a letadly, které vypravilo Ministerstvo zahraničí, se do Česka vrátilo více než 5000 českých občanů. Další tisíce lidí se dostaly do vlasti komerční dopravou nebo v repatriačních letadlech jiných zemí. V zahraničí nyní zůstává zhruba 180 Čechů, kteří mají zájem o návrat, česká diplomacie se jim snaží pomoci ve spolupráci s jinými státy.