Příznaky salmonely – Vše o zdraví

Salmonelóza (také označovaná jako salmonelová enteritida nebo též poněkud nepřesně jako salmonela) je poměrně časté bakteriální onemocnění trávicího ústrojí, které způsobují netyfoidní baktérie rodu Salmonella. V České republice a ve střední Evropě obecně je nejčastějším původcem salmonelózy baktérie Salmonella enteritidis.

Lidé se nejčastěji nakazí požitím kontaminované vody nebo potravin. Nejčastějším zdrojem nákazy jsou nedostatečně tepelně upravené potraviny (zejména drůbeží maso nebo vajíčka). Častým zdrojem nákazy v letních měsících bývají také dorty a cukrářské výrobky, které byly špatně uskladněny (v příliš teplém prostředí) a došlo v nich k pomnožení baktérií, které salmonelózu vyvolávají.

• Inkubační doba salmonelózy (tedy doba, za kterou se objeví první příznaky po nakažení), je 8 – 72 hodin.
• U většiny lidí se salmonelová infekce neprojevuje žádnými příznaky, případně se objeví jen plynatost a nadýmání.
• U některých lidí se mohou objevit závažnější příznaky, jako jsou průjem, horečka nebo křeče v břiše.
• V nejzávažnějších případech může salmonelóza způsobit těžkou dehydrataci, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
• Mezi nejzávažnější komplikace salmonelózy, které jsou naštěstí poměrně vzácné, patří salmonelová sepse, což je stav, kdy se baktérie dostanou ze střev do krve a odtud do dalších orgánů.
• Salmonelová sepse je, stejně jako jakákoli jiná sepse (otrava krve), život ohrožujícím onemocněním, které se, mimo jiné, projevuje selháváním orgánů a může skončit i smrtí pacienta.
• Riziko, že onemocníte salmonelózou se zvyšuje v letních (teplých) měsících a je vyšší také v zemích se špatnými hygienickými standardy (například rozvojové země).

Příznaky

K nákaze salmonelou nejčastěji dochází při konzumaci syrového nebo nedostatečně tepelného zpracovaného masa (zejména drůbežího), vajec nebo výrobků, které vejce obsahují. Inkubační doba se pohybuje od 8 hodin do dvou až tří dnů.

Ve většině případů probíhá salmonelóza podobně jako střevní chřipka (gastroenteritida) a mezi její příznaky, mimo jiné, patří:

Příznaky salmonelózy obvykle odezní do 2 až 7 dnů, nicméně průjmy mohou přetrvávat až 10 hodin a obnova střevního mikrobiomu může trvat až několik měsíců.

Příčiny

Baktérie rodu Salmonella žijí ve střevech lidí, zvířat a ptáků. V zásadě lze baktérie rodu Salmonella rozdělit na takzvané tyfoidní, které vyvolávají břišní tyfus (například Salmonella typhi) a netyfoidní, které vyvolávají salmonelózu (v ČR hlavně Salmonella enteritidis a také Salmonella typhimurium).

K nákaze salmonelami většinou dochází při konzumaci potravin kontaminovaných výkaly zvířat.

Mezi nejčastější potraviny, které jsou zdrojem nákazy salmonelou, mimo jiné, patří:

• Syrové maso, drůbež (kuřecí maso) a plody moře: nejčastěji se stolice nakažená salmonelami dostane do kontaktu se syrovým masem na jatkách a při zpracování masa. Plody moře bývají nakaženy salmonelami v případě, kdy pocházíz výkaly kontaminované mořské vody.
• Syrová vejce: i když se na první pohled může zdát, že vaječná skořápka je dokonalou ochranou před kontaminací žloutku, některá infikovaná kuřata snáší vejce, která jsou nakažená salmonelou, a to ještě předtím, než se utvoří skořápka. Taková vejce jsou pak nakažená salmonelou. Syrová vejce se užívají například při výrobě domácích majonéz nebo holandské omáčky.
• Ovoce a zelenina: ovoce a zelenina se při zpracování může dostat do kontaktu s vodou kontaminovanou salmonelami. Dalším častým zdrojem nákazy je nesprávné zpracování ovoce a zeleniny v kuchyni, zejména pak nedostatečná hygiena (zejména nedodržení povinnosti zpracovávat a uchovávat syrové maso odděleně od ostatních druhů potravin)..

Existují i případy lidí, kteří onemocněli salmonelózou kvůli koření, kontaminovanému salmonelami.

Často také ke kontaminaci potravin salmonelami, kampylobakteriemi či jinými původci alimentárních nákaz dochází kvůli tomu, že kuchaři nedodržují hygienické normy (například si pečlivě nemyjí ruce).

Salmonelami se můžeme nakazit i při kontaktu s ptáky, plazy a dalšími zvířaty. Například když je pohladíte, a pak si mimoděk strčíte prsty do úst.

Rizikové faktory

Riziko, že onemocníte salmonelózou zvyšují jednak činnosti, při kterých se dostáváte do bližšího kontaktu se salmonelami a také zdravotní potíže, které oslabují imunitní systém pacienta a zvyšují jeho náchylnost k infekčním onemocněním.

Blízký kontakt se salmonelami

Do blízkého kontaktu se salmonelami se můžete dostat například při cestování do zahraničí, zejména do rozvojových zemích, kde se nedodržují západní hygienické normy.

Vyšší riziko salmonelózy mají také majitelé ptáků a hadů. Tito živočichové jsou častými přenašeči salmonelózy.

Nemoci žaludku a střev

Lidské tělo má mechanizmy přirozené imunity, které chrání před salmonelózou i dalšími infekčními chorobami. Například silná žaludeční kyselina, kterou obsahují žaludeční šťávy, zabíjí baktérie a další mikroby, včetně salmonel.

Nicméně některá onemocnění nebo léky mohou narušit tuto přirozenou obranyschopnost organizmu, což zvyšuje riziko onemocnění salmonelou.

Mezi onemocnění a léky, které mohou zvýšit riziko salmonelózy, mimo jiné patří:

• Antacida: jedná se o léky, které snižují kyselost žaludečních šťáv, což ale na druhou stranu zvyšuje riziko salmonelózy, protože nižší kyselost žaludečních šťáv vede k nedostatečné ochraně před salmonelami a dalšími patogeny.
• Achlorhydrie: pod tímto odborným názvem se skrývá absolutní nedostatek kyseliny chlorovodíkové v žaludečních šťávách, který může být způsoben řadou různých důvodů. Důsledky jsou stejné jako při užívání antacid, tedy horší ochrana před baktériemi a patogeny, což vede k vyššímu riziku salmonelózy i dalších infekčních onemocnění.
• Idiopatické střevní záněty (IBD, nespecifická střevní zánětlivá onemocnění): jedná se o záněty střevní sliznice, které usnadňují uchycení salmonel a dalších patogenů a zvyšují tak riziko salmonelózy a dalších střevních infekcí. Mezi idiopatické střevní záněty, mimo jiné, patří Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.
• Užívání antibiotik:antibiotika jsou léky, které nám pomáhají bojovat s bakteriálními infekcemi, ale na druhou stranu mohou mít nežádoucí účinky v podobě „zahubení“ zdraví prospěšných baktérií ve střevech, což může negativně narušit obranyschopnost organizmu a zvýšit tak riziko salmonelózy a dalších chorob.

Snížená imunita

Pacienti se sníženou imunitou mají vyšší riziko salmonelózy a dalších onemocnění.

Mezi příčiny snížené imunity, mimo jiné patří:

• AIDS
• srpkovitá anémie
• malárie
• užívání některých léků jako jsou například kortikosteroidy nebo léky užívané po transplantacích orgánů

Komplikace

Ve většina případů není salmonelóza život ohrožující, nicméně u některých lidí, zejména u novorozenců, kojenců, malých dětí, seniorů, pacientů po transplantacích, těhotných žen a osob s oslabenou imunitou, se mohou rozvinout závažné až život ohrožující komplikace.

Dehydratace

Salmonelóza se někdy může projevit těžkými průjmy, které rychle způsobí obrovské ztráty tekutin z organizmu, což vede k dehydrataci organizmu.

Mezi varovné příznaky dehydratace, mimo jiné, patří:

• snížená tvorba a vylučování moči
• sucho v ústech a na jazyku
• zapadlé oči
• snížená tvorba slz

Salmonelová sepse či bakterémie

Pokud salmonely proniknou ze střev do krve (což se odborně označuje termínem bakterémie), může se infekce krví přenést do dalších tkání a orgánů lidského těla a vyvolat salmonelovou sepsi a další onemocnění, jako jsou:

• Meningitida (zánět mozkových blan)
• Endokarditida (zánět vnitřní výstelky srdce a chlopní
• Osteomyelitida (zánět kostí a kostní dřeně
• Vaskulitida (zánět vnitřní výstelky krevních cév, kterým jsou ohroženi zejména pacienti se stentgrafty nebo stenty v cévách).

Reaktivní artritida

Lidé se salmonelou mají také vyšší riziko reaktivní artritidy. Toto onemocnění, které se též označuje jako Reiterův syndrom, se, mimo jiné, projevuje následujícími příznaky:

• Podráždění nebo zčervenání očí
• Bolest při močení
• Bolest kloubů

Prevence

V některých případech není možné salmonelóze zabránit, nicméně při dodržování níže uvedených opatření lze snížit riziko onemocnění na minimum.

Hygiena rukou

Pečlivé a důkladné mytí rukou je jedním z nejlepších způsobů jak snížit riziko nákazy salmonelami a zabránit přenosu nákazy z rukou.

Ruce si myjte vždy:

• po použití WC
• před přebalováním (výměnou plenek) a po přebalení novorozence
• před přípravou, během přípravy a po přípravě pokrmů (zejména před a po manipulaci se syrovým masem, vajíčky, zeleninou a ovocem)
• před jídlem a po jídle
• po jakémkoli kontaktu se zvířecím trusem (například po úklidu kočičích záchodů, sbírání trusu na zahradě nebo v přírodě, apod.)
• po kontaktu se zvířaty (zejména pak s hady a ptáky).

Správné uchovávání a příprava potravin

V rámci prevence salmonelózy je nutné dodržovat zásady správného uchovávání a tepelné úpravy potravin.

Dodržujte následující zásady:

• V chladničce a v mrazáku vždy uchovávejte syrové maso, drůbež a mořské plody odděleně od ostatních potravin
• Pokud možno používejte dvě různá krájecí prkénka – jedno na syrové maso a druhé na ovoce a zeleninu
• Nikdy nepokládejte uvařené jídlo na neumytý talíř, na kterém předtím bylo syrové maso
• Dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu masa, nejezte syrové maso, zejména pak syrové nebo nedostatečně tepelně upravené drůbeží maso.

Nejezte syrová vejce

Těsta, domácí zmrzlina, domácí majonéza nebo dortové krémy obsahují syrová vejce. Proto byste se před konzumací potravin, které tyto přísady obsahují (dorty, dezerty, apod.). měli ujistit, zda byly uskladněné při správné teplotě a nemohlo dojít k pomnožení salmonel uvnitř.

Diagnostika

Salmonelóza se diagnostikuje ze vzorku stolice, nicméně většina lidí se uzdraví, než lékaři přijde výsledek odběru.

Pokud má lékař podezření na salmonelovou sepsi, může vám odebrat krev za účelem zjištění přítomnosti salmonel v krvi.

Léčba salmonelózy

1. Léčba salmonelózy spočívá zejména v rehydrataci (doplňování ztracených tekutin a inotů).
2. Doporučuje se pití čisté vody a speciálních rehydratačních roztoků, které si můžete zakoupit v lékárně i bez lékařského předpisu.
3. V těžkých případech je někdy nutné rehydrataci provádět za hospitalizace v nemocnici a podávat chybějící tekutiny a ionty nitrožilně (intravenózně).

4. Léky se v léčbě salmonelózy užívají spíše jako podpůrná léčba nebo ve specifických případech (například u pacientů se sníženou imunitou nebo při komplikacích v podobě salmonelové sepse).

5. Mezi léky užívané v léčbě salmonelózy, mimo jiné, patří:

• Léky proti průjmu: pokud má pacient silné křeče v břiše, může mu lékař doporučit nebo předepsat některé léky proti průjmu, jako jsou například loperamid (Imodium). Nicméně obecně se užívání léků proti průjmu při salmonelóze nedoporučuje, protože v některých případech mohou paradoxně prodlužovat dobu trvání průjmu.
• Antibiotika: i když je salmonelóza onemocnění způsobené baktériemi, antibiotika by se měla užívat jen ve specifických případech, jako jsou například pacienti s oslabenou imunitou, pacienti s velmi těžkým průběhem onemocnění nebo pacienti, u kterých se rozvinuly komplikace salmonelózy v podobě salmonelové sepse, endokarditidy, encefalitidy a dalších onemocnění. U osob s nekomplikovaným průběhem salmonelózy není užívání antibiotik přínosné a mohou dokonce prodloužit dobu léčby a zvýšit riziko opětovného návratu (relapsu) onemocnění.

Co si z článku odnést?

Salmonelóza je bakteriální střevní infekční onemocnění, jehož původcem jsou netyfoidní kmeny baktérií rodu Salmonella. V České republice jsou nejčastějšími původci baktérie Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium.

Pacienti se nejčastěji nakazí konzumací syrového nebo nedovařeného drůbežího masa nebo vajec či cukrářských výrobků (mohou obsahovat krémy ze syrových vajec, apod.).

• Inkubační doba salmonelózy je 8 až 72 hodin.
• Onemocnění se projevuje zejména křečemi v břiše a průjmy, které mohou mít zelenou barvu.
• Léčba spočívá zejména v rehydrataci, tedy v doplnění tekutin a iontů a v případě těžkého průběhu nebo komplikací, lze podávat antibiotika či léky proti průjmu. 

SALMONELÓZA: přenos, příznaky a léčba – Vitalia.cz

Trápí vás nepříjemné bolesti břicha a každou chvíli běháte na toaletu? Na vině může být salmonelóza, která se řadí mezi nejčastější průjmová onemocnění dětí i dospělých.

Přenáší se prostřednictvím infikovaných potravin nebo z člověka na člověka, a to zejména při nedodržování hygienických zásad.

Ačkoliv obvykle mívá salmonelóza mírný průběh, rozhodně ji nepodceňujte, jelikož v některých případech může končit i smrtí pacienta.

Pojem salmonelóza (nebo také salmonela) se používá jako označení pro akutní průjmová bakteriální onemocnění, která mají na svědomí netyfoidní bakterie rodu Salmonella. Nákaza typicky mívá sezónní průběh, přičemž nejčastěji se s ní lidé potýkají v průběhu letních měsíců. V České republice se touto chorobou každoročně nakazí až 30 000 obyvatel.

Salmonelózou, což je v podstatě bakteriální gastroenteritida, může onemocnět každý. Nejvíce jsou však ohroženy děti do 5 let věku, osoby s oslabenou imunitou a starší lidé, které trápí jiné onemocnění. Vnímavější pak bývají i pacienti trpící sníženou aciditou žaludku, u nichž k rozvoji onemocnění stačí podstatně menší množství mikrobů.

Příčiny onemocnění

Původcem salmonelóz jsou netyfoidní bakterie rodu Salmonella, které jsou značně odolné vůči vlivům okolního prostředí. Jsou schopné přežít s kyslíkem i bez kyslíku, nejrychleji se vyvíjí při teplotě 37 °C, ale skvěle zvládají i pokojové klima a dobře snáší teploty pod bodem mrazu. Poměrně snadno je ovšem dokáže zničit:

• kyselé prostředí,
• běžné dezinfekční prostředky,
• teplota nad 70 °C, ideálně po dobu alespoň 5 minut.

Na světě existuje více než 2000 různých sérotypů salmonel, v našich podmínkách však u člověka způsobuje nepříjemné zdravotní komplikace především Salmonella enteritidis, přičemž Salmonella typhi je pak zodpovědná za rozvoj břišního tyfu a Salmonella paratyphi za rozvoj paratyfů. Jen malé množství salmonel je však adaptováno pouze na lidské hostitele.

Salmonela: přenos

Pacienty často zajímá, jestli je salmonela nakažlivá a jakým způsobem se přenáší. Vzhledem k tomu, že se jedná o antropozoonózu, zdrojem nákazy jsou infikovaná zvířata a jejich produkty.

K přenosu onemocnění dochází alimentární cestou, tedy konzumací potravin a tekutin, které jsou kontaminované bakteriemi rodu Salmonella.

Další možností je přímý kontakt s nakaženými zvířaty či s nemocnými osobami.

Pokud se na člověka infekce přenese skrze potraviny, lékaři dále rozlišují, zda se jedná o nákazu primární, či sekundární.

V prvním případě jsou za nákazu zodpovědná přímo nemocná zvířata, z jejichž produktů bylo jídlo připraveno (například drůbež).

Nejrizikovější je podle hygieniků konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa a vajec (volské oko, vejce na hniličku, ale i majonéza nebo různé krémy).

Ke druhotné kontaminaci dochází při skladování, přípravě a distribuci nezávadných potravin, které přijdou do kontaktu s nakaženým zvířetem či osobou, ale často i křížením čistého a nečistého provozu ve stravovacích zařízeních. Na vině je obvykle kontakt potravin se znečištěnou pracovní plochou či kontaminovanými pomůckami, jako jsou prkénka, nože nebo různé nádobí.

Ne všichni, kteří sní nějakou kontaminovanou potravinu, však onemocní. Vždy totiž záleží na dávce zkonzumovaných mikroorganismů a na zdravotním stavu konzumenta.

Infekční dávka, která je nutná k tomu, aby se člověk salmonelózou nakazil, je poměrně vysoká.

Do organismu pacienta musí proniknout více než milion živých mikrobů, u vnímavějších osob však často stačí i nižší dávka.

Přímý přenos salmonelózy z člověka na člověka je spíše ojedinělý. Dochází k němu především u lidí, kteří nedbají na základní pravidla osobní hygieny (hlavně po použití WC či během přípravy jídel), nebo u pacientů se sníženou imunitou. Mezi rizikové dále patří i pacienti, kteří:

• trpí chronickým zánětem žaludku (gastritidou),
• prodělali odstranění žaludku (gastrektomii),
• užívají prostředky pro neutralizaci žaludečních šťáv (antacida).

Inkubační doba salmonelózy

Onemocnění většinou propukne v intervalu 6–12 hodin po konzumaci kontaminované potraviny, jako maximální doba od průniku bakterií do lidského organismu až po manifestaci prvotních příznaků se pak uvádí 48–72 hodin.

Jaké má salmonelóza příznaky?

Pro salmonelózu je typická nevolnost, kterou doprovází vodnaté průjmy přetrvávající klidně i několik dnů. Stolice mívá zpočátku normální barvu, později však obvykle získá zelenavý nádech a někdy se může objevit také hlen, hnis nebo dokonce krev. Mezi další charakteristické projevy salmonely patří:

• bolesti břicha,
• křeče,
• zvracení,
• zvýšená teplota,
• bolesti hlavy,
• třesavka,
• únava a schvácenost,
• malátnost.

U některých pacientů může mít salmonelóza asymptomatický průběh. Tito nakažení nepociťují žádné zdravotní obtíže a bakterie jsou z jejich těla časem vyloučeny společně se stolicí. Než k tomu ovšem dojde, mohou kolem sebe nákazu dále šířit, aniž by o svém onemocnění věděli.

Možné komplikace

Ačkoliv ve většině případů mívá salmonelóza průběh poměrně mírný, tuto chorobu není radno podceňovat. Dokáže být totiž velice zákeřná a pacientům může způsobit velmi nepříjemné komplikace nebo dokonce i smrt. Největší riziko představuje salmonelóza u dětí a starších pacientů, ale ohrožuje také jedince s jiným onemocněním či oslabenou imunitou.

Vzhledem k těžkým průjmům a velkým ztrátám tekutin se v průběhu onemocnění mohou objevit příznaky dehydratace, jako je například nízký krevní tlak, apatie, neklid, suchý jazyk či snížený tonus kůže.

Těžká dehydratace pacientům následně způsobuje silné křeče a tachykardii, přičemž v některých případech může dokonce dojít i ke ztrátě vědomí a selhání ledvin.

Mezi další možné komplikace patří:

U imunokompromitovaných jedinců někdy dochází k oslabení přirozené ochranné bariéry tvořené žaludečními kyselinami a mikroflórou ve střevě a salmonely tak mají možnost proniknout také do střevní stěny, kde se následně rozmnoží a mohou způsobit zánět sliznice. Jakmile se pak dostanou do krevního řečiště, mohou se nebezpečně rozšířit po celém těle a vzácně dochází také k rozvoji sepse a multiorgánovému selhání, což může skončit smrtí pacienta.

Léto je kulinárně nebezpečné období. Stačí pozřít kontaminované jídlo a máte na problém zaděláno. Rizikem může být i tolik oblíbené grilování. Poradíme vám proto, jak se vyhnout rizikům při nákupu i konzumaci potravin.

Diagnostika

V případě salmonelózy se diagnostika provádí především na základě anamnézy, fyzikálních příznaků onemocnění a laboratorních vyšetření. Specifické testy na salmonelu spočívají v odebrání pacientovy stolice a kultivačním vyšetření tohoto vzorku.

Jak se léčí salmonelóza?

Léčba salmonelózy obvykle probíhá v domácím prostředí, přičemž stačí dodržovat klidový režim a zavést speciální dietu.

Antibiotika v tomto případě nejsou příliš vhodná, jelikož mohou značně prodloužit dobu vylučování salmonel z pacientova organismu.

Místo toho je možné podat dezinficiencia (například Endiaron), adsorbencia (Smecta) či fluorochinolony, ty jsou ale u dětí kontraindikovány.

Významnou součástí léčby je doplňování tekutin (rehydratace), které pacient ztrácí v důsledku průjmů, zvracení a nadměrného pocení. Ideální jsou například speciální rehydratační nápoje nebo minerálky, jež obsahují větší množství iontů, které se v průběhu onemocnění z těla ztrácí. V těžších případech je pak nutné napojit pacienta na infuzi.

Pokud dojde k tyfoidnímu průběhu onemocnění nebo dojde k nebezpečným komplikacím, které zahrnují například orgánové selhání, je nutná hospitalizace pacienta a intenzivní léčba prostřednictvím antibiotik.

Dieta při salmonelóze

Důležitá je u salmonelózy dieta, která spočívá ve vyloučení veškerých mastných, smažených a tučných jídel, která by mohla zbytečně dráždit pacientův žaludek. Vyvarovat byste se měli mléka, masa, listové zeleniny, čerstvého ovoce (s výjimkou banánů či nastrouhaných jablek), ale i čokolády.

Lékaři doporučují konzumovat pouze lehké a bezezbytkové potraviny, jako je například bramborová či rýžová kaše, polévka z kořenové zeleniny nebo třeba suché pečivo. Jakmile se stav pacienta začne zlepšovat, je možné přidat také těstoviny, libové maso a ovoce. Příliš rychlý přechod na normální stravu by mohl způsobit, že se průjem opět vrátí.

Pokud se nákaza projeví u kojence, matka ho neodstavuje, ale měla by důsledně dodržovat zvýšenou osobní hygienu. Starší děti pak mohou v rámci diety konzumovat například rýžový nebo mrkvový vývar a vhodným doplňkem jsou také rozmačkané banány či nastrouhaná jablka. Dietu je však v každém případě nutné přizpůsobit věku i aktuálnímu stavu dítěte.

Prevence

Abyste předešli rozvoji salmonelózy, je nutné dodržovat základní hygienické standardy a zároveň v co největší možné míře dbát na zabezpečení zdravotní nezávadnosti konzumovaných potravin. Preventivní opatření, která by měla šíření salmonelózy účinně zabránit, shrnula Světová zdravotnická organizace v Ženevě do „10 zlatých pravidel“. Sem patří:

• Správný výběr potravin – nekupujte potraviny s prošlou dobou trvanlivosti, omezte konzumaci rizikových potravin (například majonézové saláty) a veškerou zeleninu či ovoce před konzumací důkladně omyjte.
• Dostatečná tepelná úprava potravin – teplota ve všech částech pokrmu by při vaření či pečení měla dosáhnout alespoň 70 °C po dobu nejméně 10 minut. Pozor si dejte třeba při grilování kuřat nebo používání syrových vajec.
• Konzumace jídel ihned po jejich přípravě – jestliže pokrm při pokojové teplotě chladne, mohou se v něm začít množit bakterie, které tepelnou úpravu přežily.
• Uchovávání hotových pokrmů – jídlo uchovávejte buď v teplém stavu (nad 60 °C) nebo v chladničce (méně než 10 °C).
• Opětovná konzumace uvařených pokrmů – před opětovnou konzumací již jednou uvařených jídel je nutné vše důkladně ohřát, opět alespoň na teplotu 70 °C.
• Kontakt syrových a uvařených potravin – skladujte syrové a tepelně upravené produkty zvlášť a nepoužívejte k jejich přípravě stejné neumyté kuchyňské náčiní, jelikož bezpečně tepelně upravené potraviny mohou být při kontaktu s těmi syrovými infikovány bakteriemi.
• Mytí rukou – ruce si myjte vždy před zpracováním potravin i po něm, při každém přerušení činnosti, při změně práce (například přechod od syrového masa k tepelně upravenému), ale také po použití WC nebo třeba před jídlem.
• Čistota v kuchyni – udržujte veškeré kuchyňské náčiní i nádobí perfektně čisté, po každém použití ho důkladně umyjte a pravidelně měňte mycí houby i utěrky.
• Ochrana potravin před hmyzem a zvířaty – vždy uchovávejte potraviny v uzavřených obalech a na místech, kde nemohou přijít do kontaktu s žádnými zvířaty.
• Používání pitné vody – k přípravě jídel, vaření i mytí nádobí vždy používejte pouze pitnou vodu.

Zdroje: wikiskripta.eu, khsstc.cz, szu.cz, stefajir.cz

Co je salmonelóza?

Salmonelózy jsou akutní průjmová bakteriální onemocnění, která způsobují netyfoidní bakterie rodu Salmonella. Nejohroženější skupinou jsou děti do 5 let věku, starší lidé, osoby s oslabenou imunitou a jedinci, kteří trpí jinou závažnou chorobou. Vnímavější jsou ovšem i pacienti trpící sníženou aciditou žaludku.

Jak se salmonelóza přenáší?

Zdrojem nákazy jsou především infikovaná zvířata a jejich produkty. K přenosu pak obvykle dochází alimentární cestou, tedy konzumací kontaminovaných potravin nebo tekutin.

Nejrizikovější je konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa a vajec, problematické je ale i špatné skladování potravin a nevhodná manipulace s nimi.

Další možností nákazy je pak přímý kontakt s nemocnými zvířaty a lidmi.

Jaké má salmonelóza příznaky?

Typickým příznakem salmonelózy jsou vodnaté průjmy, které doprovází nevolnost, bolesti břicha, křeče, zvracení, teploty, bolesti hlavy a celková schvácenost. Zatímco u některých jedinců pak může onemocnění proběhnout zcela asymptomaticky, jiným jeho průběh komplikují další obtíže, kam patří projevy dehydratace, osteomyelitida, endokarditida, abscesy či selhání některých orgánů.

V čem spočívá léčba salmonelózy?

Při léčba salmonelózy je důležitý hlavně klidový režim. Dále je vhodné zavést speciální dietu a pravidelně doplňovat tekutiny i minerály, které pacient kvůli průjmu a zvracení ztrácí. Nemocným je možné podat dezinficiencia či adsorbencia, antibiotika však nejsou při obvyklém průběhu nemoci příliš vhodná.

Salmonelóza, její příčiny a léčba

Co je to salmonelóza?Salmonelóza je onemocnění způsobené tyčinkovými bakteriemi nazývanými salmonely. Tyto gramnegativní bakterie způsobují onemocnění zvířat, ze kterých se poté přenáší na člověka. Většinou jde o přenos například z vajec, nedostatečnou úpravou masa, nebo z rybích produktů.

Salmonely můžeme dělit na dvě velké skupiny. Do první skupiny řadíme druh Salmonella Typhi a Salmonella Paratyphi, které jsou příčinou břišního tyfu a paratyfu.

Tyto bakterie se nepřenáší na člověka ze zvířat, možná nákaza je pouze z člověka na člověka. Do druhé skupiny patří salmonely, které vyvolávají salmonelózu.

Vesměs všechny bakterie zahrnuté v této skupině mají schopnost napadat kromě člověka i zvířata.

Jaké jsou příznaky nákazy salmonelou?Po průniku bakterií do organismu nějakou dobu potrvá, než nemoc propukne. Tato doba se nazývá jako tzv.inkubační doba, což je interval mezi proniknutím infekce a rozvojem příznaků.

U salmonelózy je inkubační doba maximálně 48 hodin (ovšem většinou dojde k příznakům již pár hodin po nákaze).Mezi hlavní příznak onemocnění salmonelózou patří akutní průjem. Ten se projeví jako časté vyprazdňování neformované, řídké stolice.

Může být spojen také s bolestmi břicha a zvracením. Po rozšíření bakterií krevním oběhem vyvolají vysokou horečku. Díky silnému průjmu dochází k velkým ztrátám tekutin (k dehydrataci) organismu, což je nebezpečné hlavně u malých dětí a starších osob.

Signálem dehydratace je netečnost, bolest hlavy, zrychlený puls, zastřené vědomí, tmavá moč a vpadlé oči pacienta. Po několika dnech nemoc ustoupí, vylučování salmonel však může pokračovat ještě několik dní až týdnů po odeznění příznaků onemocnění.

Ve výjimečných případech se mohou všechny tyto komplikace díky transportu salmonel krví vyvinout až v zánět mozkových blan, zánět kostí, nebo urogenitální zánět. Většinou ale postihnou pouze pacienty s významnou poruchou imunitního systému.

• Kde a jak se tedy můžeme nakazit?
•    * Špatně tepelně upravená strava
•    * Pozor na kuřata a vejce
•   * Mražené potraviny

   Teplo salmonely ničí, proto zahřátí potraviny nad 75C by mělo k zahubení stačit. Zmrazení potravin salmonely         neničí, pouze je uchová v klidovém stadiu, ve kterém dále přežívají. Po rozmražení potraviny se opět probouzejí    k životu.   Onemocnění se ovšem nemusí týkat jen kuřat, ale veškeré drůbeže, kde k nákaze dochází již ve velkochovech.      Pozor také na vejce, syrová je raději používat co nejméně (např.výroba domácí majonézy, nebo zmrzliny).            Různé salámy, jitrnice a majonézové saláty mohou být ovšem také zdrojem nákazy.

   Na pozoru bychom měli být jak při nákupu, tak i při konzumaci mražených potravin. Opakované rozmrznutí může    být také hrozbou pomnožení salmonel v potravině.

   * Druhotná kontaminace   Nositeli salmonel mohou být hlodavci, kdy ke kontaminaci dojde jejich trusem, nebo též mouchy, které se                vyskytují blízko fekálií. Důležitá je v tomto případě dostatečná ochrana potravin při jejich skladování.

Jak postupovat při léčbě?Léčba salmonelózy zahrnuje čtyři kůležité body.

Jsou jimi: velmi důležitý je dostatečný příjem tekutin, jako léčba podávání střevních adsorbentů a dodržení určité diety.

 * Rehydratační roztokTento roztok slouží k doplnění tekutin při dehydrataci organismu. Připravíme jej takto: 1 litr převařené vody, 8 čajových lžiček cukru, 1 lžička soli a 1 šálek neslazeného ovocného džusu (pokud jej nemáme, můžeme jej vynechat).

1. Rehydratační roztok je možno také zakoupit v lékárně ve formě rozpustných sáčků pod názvem Kulíšek (je vhodný hlavně pro kojence a malé děti) pro zavodnění a doplnění iontů v organismu
2.  * Střevní adsorbenty

Jsou to léčiva, které na svůj povrch váží škodliviny ve střevech, čímž zlepšují průběh nemoci. Dochází tím k rychlejšímu odplavování toxinů ze střev.

      Smecta sáčky

Carbosorb tablety

* Pozor na antibiotika !!! V toto případě nejsou k léčbě salmonelózy antibiotika vůbec vhodná. Způsobují pomalejší vylučování toxinů z organismu a tím i prodloužení onemocnění.

•  * Dieta při salmonelóze
•           Příklad dietních pokrmů naleznete    ZDE

Dieta je také důležitá na zlepšení obtíží způsobené salmonelami. Určitě není na místě držet hladovku, protože tělo potřebuje na rekonvalescenci dostatečný přísun živin.Po odeznění akutní fáze, kdy doplňujeme hlavně tekutiny jako jsou minerálky a čaje, je možno začít pozvolna podávat suché pečivo, rýži, bramborovou kaši (bez mléka). Poté podáváme další pokrmy.

Salmonelóza: příznaky, léčba (salmonela)

Salmonelóza je průjmové onemocnění bakteriálního
původu. Způsobuje ho bakterie Salmonela, která se do těla
dostává ústy (z potravy, nádobí, špinavých rukou..).

Napadení salmonelou se projevuje střevními potížemi. Pro zdravého
silného jedince není toto onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi mohou
být starší lidé, nemocní či malé děti
– hůře se vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin (průjem,
zvracení..)

Ve většině případů tedy není salmonelóza vážně onemocnění, ale
je třeba ji nepodceňovat, protože někdy umí být velmi zákeřná, a stát
se dokonce příčinou smrti. Bakterie salmonela má totiž velmi nebezpečnou
schopnost, a sice pronikat do hlubších vrstev sliznice. Může se dostat do
krevního řečiště a být roznesena po celém těle.

Rizikové faktory salmonelózy

Pro vznik salmonely je riziková konzumace syrových či
nedostatečně vařených vajec (volské oko, na měkko, na
hniličku), masa (salámy, sekaná, uzené).

Dále se může bakterie uchytit např. i na noži, kterým
bylo maso krájeno, a je-li později tímto nožem krájena potravina, která
neprojde tepelnou úpravou (např.zelenina na salát), může se Salmonela
dostat do těla i touto cestou. Stejně tak může posloužit jiné nádobí
(prkénko, obracečka..)

Rizikovým obdobím pro onemocnění salmonelózou jsou letní
měsíce. Jednak kvůli zvýšené kazivosti potravin v teplém
počasí, jednak kvůli grilování, kterému lidé holdují především
v teplých obdobích a v neposlední řadě kvůli turistice, která souvisí
s ochutnáváním jiných (často právě rizikových) pokrmů a také
s nižší hygienou při přípravě stravy (tábory, campování..).

Uchycení salmonely v těle nahrávají také stavy, při nichž na
přijímanou potravu působí málo kyselých žaludečních šťáv –
chronický zánět žaludku (gastritida), stav po odstranění žaludku
(gastrektomii), nebo při užívání antacid (prostředků pro neutralizaci
kyselých žaludečních šťáv).

Prevence salmonelózy

Prevenci nemoci představuje důkladná tepelná úprava
rizikových potravin (masa, vajíček). Bakterie Salmonela přežije mráz (je
pouze neaktivní, po roztátí se aktivuje), zabíjí ji však teploty nad
70°C. Doporučuje se proto, aby každá část potenciálně nakažené
potraviny byla vystavena teplotě 75°C po dobu 5 minut.

Důležité je, aby tímto procesem prošla opravdu celá potravina –
často se salmonela přenáší špatně ogrilovaným masem, které je zvenku
připálené, avšak vevnitř syrové.

K přenosu někdy mohou posloužit poslové – obyčejně
mouchy či hlodavci. Jelikož se bakterie
Salmonela vyskytuje ve stolici nemocného, stačí, aby moucha usedla na
takovýto exkrement a pak na jídlo, které již nebude tepelně
upravováno..

Ideální prevencí je tak trochu paranoidní chování a přemýšlení nad
tím, jakým ještě způsobem by se bakterie mohla přenést.. (např. mouka
při obalování řízků, dále dotkne-li se vyndávaný hotový řízek
z pánve syrového, právě vloženého, co třeba vidlička, která píchla
nejprve do toho, pak onoho..?)..

Příznaky a projevy salmonelózy

Inkubační doba (tedy doba od vniknutí bakterie do těla po první
příznaky onemocnění) je maximálně 48 hodin. Obvykle
však kolem 8.

Nemoc se projevuje četnými vodnatými průjmy, bolestmi
až křečemi břicha, nauzeou (pocit na
zvracení), zvracením, horečkou..

V průjmové stolici se může objevovat krev, hnis, hlen..

Vzhledem ke značným ztrátám tekutin se objevují příznaky
dehydratace (apatie, neklid, halucinace, nízký krevní tlak
se svými projevy, suchý jazyk, snížený tonus kůže – po vytvoření
kožní řasy se kůže narovnává pomalu.. při těžké dehydrataci může
dojít až k poruchám vědomí, křečím, zvýšené srdeční činnosti
(tachykardii), dokonce i k bezvědomí).

Léčba salmonelózy

Důležité je doplňování tekutin, k jejichž ztrátám
v dochází v důsledku zvracení, průjmu a pocení. Ideální je pití
minerálky (kvůli obsahu iontů, které se také z těla ztrácí),
u těžších případů je nutné pacienta napojit na infuzi s tekutinou
obohacenou o ionty.

Medikamentózní léčba spočívá v podávání střevních
desinficiencií (desinfikují – zbavují střeva choroboplodných
zárodků), adsorbencií (např.živočišné uhlí – váže
na sebe špatné látky), antiemetika (proti zvracení).

Třetí součástí léčby je dieta – nejprve omezená
na pouhé nápoje (sladký černý čaj), přidává se suché pečivo,
nemastné kaše, rýže, dušená mrkev, zeleninové vývary, banány.. Naprosto
nevhodné jsou tučné a kořeněné pokrmy.

Antibiotika se při léčbě salmonelózy obvykle nepodávají (léčbu by se
s jejich užíváním spíše protáhla), zpomalují odstraňování bakterie
z těla.
Doporučuje se konzumace probiotik (probiotické nápoje,
jogurty s živou kulturou..), aby byla obnovena rovnováha střevní
mikroflóry.

Jak si mohu pomoci sám

Pro doplnění iontů ztracených zvracením, průjmem, pocením si lze
připravit domácí iontový nápoj: Zamícháme lžičku soli,
5 lžiček cukru se šťávou z jednoho grapefruitu a dolijeme do
litru vodou.

Komplikace salmonelózy

Největší komplikací salmonelózy jsou obvykle následky
dehydratace. Nejsou-li ztracené tekutiny včas a dostatečně
doplňovány, může dojít až k selhání ledvin.

Dalším nebezpečím je vycestování bakterie Salmonely krví do těla, kde
může kdekoliv založit metastatická ložiska, zapříčinit
zánět kosti, absces měkkých tkání, zánět mozkových blan či jinou
nebezpečnou komplikaci.

Bakterie Salmonely se mohou ukrývat ve žlučníku jedince,
který se tak stává trvalým nosičem choroby.

Diskuse

Další názvy: salmonela, salmonelosa

Salmonelóza

Jedná se o alimentární onemocnění, ke kterému nejčastěji dochází požitím infikované potraviny. 

Salmonely jsou původci gastroenteritidy a tyfoidní horečky a celosvětově patří mezi nejvýznamnější patogeny způsobující onemocnění z potravin. Rod Salmonella patří do čeledi Enterobacteriaceae, jsou to fakultativně anaerobní, nesporulující, gramnegativní většinou pohyblivé tyčinky o velikosti 0,7-1,5 × 2-5 µm.

Salmonelóza se obvykle u člověka projevuje jako akutní gastroenteritida nebo enterokolitida z potravin, má inkubační dobu 12 hodin až 5 dnů, nejčastěji 24-48 hodin. Charakteristické jsou průjmy s velkou frekvencí stolic, ale bez přítomnosti krve. Někdy se objevuje i zvracení, téměř vždy je přítomna horečka.

U malých dětí, starších a oslabených osob hrozí salmonelová sepse, která může být smrtelná. Infekční dávka je uváděna v rozmezí 105-108 bakterií, jsou však popisovány případy vyvolané dávkami mnohem nižšími, zvláště u dětí, starších osob a pacientů s oslabenou imunitou. Může dojít k rozsevu baktérií do krve a lymfatického systému.

Infekce může začít také jako akutní enterokolitida s enterickou horečkou se septikémií a fokální infekcí.

Při salmonelóze se nedoporučuje antibiotická terapie, která sice může zkrátit dobu trvání klinických příznaků, avšak prodlouží dobu vylučování salmonel. Jako součást léčby se doporučuje podávat probiotika (bakterie, které mají schopnost stát se součástí střevní mikroflóry), a to buď v léčebných preparátech, nebo jako součást potravin (kysané mléčné výrobky, kysané zelí).

Antibiotika se podávají jen v případě mimostřevních komplikací. Salmonely jsou do okolního prostředí vylučovány pacienty nejen během akutní fáze onemocnění, která se projevuje typickými klinickými příznaky, ale i po odeznění těchto příznaků, a to po dobu až několika měsíců.

Tato skutečnost může představovat významný problém u osob zaměstnaných nebo jinak spojených s potravinářskou výrobou.

Salmonely se v zažívacím traktu váží pomocí specifických adhesinů svého povrchu na mikrovili sliznice střeva – především v oblasti ilea, slepého střeva a proximálního kolonu. Dochází k degeneraci mikrovilů, salmonely pronikají do buněk enterocytů a množí se v nich. K septikémii dochází po rozpadu buněk, kdy se salmonely dostávají do krevního oběhu.

Salmonely jsou většinou citlivé k antimikrobiálním a desinfekčním látkám. V poslední době však roste podíl multirezistentních kmenů.

V klinické praxi i v potravinářském průmyslu je významnou vlastností salmonel schopnost přilnout k povrchům a zde následně vytvářet biofilmy.

Salmonelóza je typická fekálně-orální infekce. Vehikulem pro přenos bývá téměř vždy potravina. Salmonely se běžně nachází v zažívacím traktu ptáků, plazů, hmyzu, zvířat a člověka. Jsou vylučovány fekáliemi a kontaminují životní prostředí a potraviny. Častým rezervoárem salmonel jsou vejce, zvláště u sérotypu Enteritidis.

Příčinou salmonelóz člověka bývá především syrové maso (nejčastěji drůbeží a vepřové). Dále mohou být kontaminovány cukrářské a lahůdkářské výrobky, u kterých je vysoký podíl ruční práce. Riziková je konzumace syrového mléka.

Minimální teplota růstu salmonel je 5 °C, maximální 47 °C, optimální kolem 37 °C. Salmonely běžně nepřežívají sterilační ani pasterační teploty. Teplota kolem 60 °C by salmonely v potravinách měla zničit.

Je ale nutné sledovat teplotu v jádře potraviny, protože zde je teplota zpravidla mnohem nižší než teplota povrchová nebo v okolním prostředí. Při teplotě 5 °C se salmonely přestávají množit.

Teploty pod bodem mrazu salmonely neničí, ale při dlouhodobém skladování může dojít k jejich subletálnímu poškození.

K důležité prevenci salmonelózy patří zabránění sekundární kontaminace potravin při přípravě pokrmů a v potravinářském průmyslu. Kromě běžných hygienických pravidel je nutno používat dostatečně vysoké teploty při zpracování potravin a dostatečně nízké teploty při jejich uchovávání.

Výsledky monitoringu zoonóz včetně salmonel jsou k dispozici zde: https://www.svscr.cz/zivocisne-produkty/monitoring-zoonoz/

Správná identifikace salmonel je součástí rutinní činnosti klinických laboratoří. Vlastní určení sérotypu je neopominutelnou, více či méně pracnou a finančně nezanedbatelnou dílčí metodou.

Sérotypizace je základní typizační metodou a její správné provedení je klíčové nejen pro epidemiologická šetření a sledování trendů na národní úrovni, ale i pro porovnání epidemiologické situace na mezinárodní úrovni. Obecně platným dokumentem, který umožňuje stanovení antigenní formule a zařazení kmene je tzv.

 Kauffmannovo-Whiteovo schéma, nově označované jako White-Kauffmann-Le Minor: https://www.pasteur.fr/sites/default/files/veng_0.pdf.