Žilní trombóza (krevní sraženina v žilním řečišti) je závažné kardiovaskulární onemocnění, může skončit s trvalými následky nebo smrtí. Ve většině případů se jedná o postižení žil na dolních končetinách.
Jde o relativně časté onemocnění, obvykle se uvádí jako třetí nejčastější kardiovaskulární nemoc. V dětství je žilní trombóza vzácná, s narůstajícím věkem výskyt stoupá. Roční výskyt hluboké žilní trombózy je udávána v počtu 160 případů v populaci 100.000 osob.
, výskyt povrchní žilní trombózy je vyšší, přibližně 400 na 100.000 obyvatel za rok.
Podstatou žilní trombózy je tedy krevní sraženina v žíle. Vznik žilní trombózy je ale dej složitý, komplexní. U zdravého člověka je krev udržován mnoha faktory v rovnovážném stavu mezi krvácením a zvýšenou srážlivostí.
Jakékoliv vychýlení rovnováhy, ať už je to dáno zevními nebo vnitřními vlivy, může pak vést ke zvýšení tendenci ke srážení krve v žíle a vzniku trombózy.
Mezi rozhodující faktory patří zpomalení průtoku krve v žíle (tedy žilní stáza) a dále vrozená nebo získaná porucha fluidity krve daná zvýšenou převahou prosrážlivostních krevních faktorů.
Asi 50 % žilních trombóz je komplikováno odtrhnutím krevní sraženiny ze žíly a zanesením žilním proudem skrz srdce do plicních tepen(plicní embolie) s jejich uzávěrem což může skončit tragicky neboť každá desátá plicní embolie je smrtelná.
Žilní trombóza spolu s plicní embolií je jedním z klinických projevů žilního tromboembolismu a zahrnuje přibližně dvě třetiny jeho celkového počtu, zbývající jedna třetina se týká pacientů s plicní embolií, ať už samotnou nebo při žilní trombóze. Do rámce žilního tromboembolismu patří také pozdní komplikace, dostavující se někdy s mnohaletou latencí po akutní trombotické příhodě, v podobě posttrombotického syndromu na postižených končetinách
Povrchová žilní trombóza, dříve spíše označovaná jako povrchová tromboflebitida, je v poslední době chápána jako součást žilní tromboembolické nemoci. Jde o postižení žil dolních končetin. Rizikové faktory se do značné míry překrývají s rizikovými faktory hluboké žilní trombózy.
Ukazuje se, že nemalá část pacientů má současný nález jak v povrchových, tak hlubokých žilách, že riziko plicní embolizace není zanedbatelné a že je třeba chápat tuto kategorii jako jeden z projevů tromboembolické nemoc.
V diagnostice je doporučováno provedení ultrazvukového vyšetření povrchových i hlubokých žil obou dolních končetin.
Právě podle charakteru postižené žíly bývá povrchní žilní trombóza (PŽT) rozdělována do dvou základních skupin
- varikózní– povrchní žilní trombóza na varikózních žilách (označovaná často jako varikoflebitida) je až 10× častější než
- nevarikózní– povrchní trombóza nevarikózních žil postihuje asi 10– 20 % jedinců s varixy.
U jedinců s varixy byly zjištěny jako rizikové faktory pro vývoj PŽT vyšší věk, mužské pohlaví, obezita a deficit proteinu S.
Rizikové faktory
Rizikové faktory pro povrchní žilní trombózu jsou přechodné i trvalé, z podstatné části se překrývají s rizikovými faktory hluboké žilní trombózy a plicní embolie.
Společnými rizikovými faktory jsou:
- imobilizace
- úraz
- operace
- hormonální antikoncepce či hormonální substituční léčba
- těhotenství a šestinedělí
- malignita
- autoimunní onemocnění
- obezita
- trombofilní stavy – zejména deficit antitrombinu, proteinu C, proteinu S, leidenská mutace v genu pro faktor V
- pozitivní osobní či rodinná anamnéza TEN
Některé rizikové faktory jsou specifické pro povrchní žilní trombózu:
Specifickými vyvolávajícími podněty PŽT mohou být
- fyzikální vlivy, např. lokální mechanické trauma
- lokální působení horka
- příliš těsný oděv, apod.
Lokalizace
Jednoznačně převládá postižení velké safény – v 60– 80 %, malá saféna je postižena přibližně v 10– 20 % a ostatní povrchové žíly jen v menšině případů
Příznaky
Ve většině případů jsou již fyzikálním vyšetřením patrny známky PŽT a periflebitidy – tužší palpačně citlivý pruh v průběhu povrchové žíly, zarudnutí v okolí, kůže bývá často teplejší na pohmat. Někdy jsou klinické známky a symptomy méně specifické.
Diagnostika
Zásadní význam má ultrazvukového vyšetření (USG) žil dolních končetin, a to jednak k upřesnění rozsahu povrchní žilní trombózy, jednak k vyloučení či potvrzení případné združenéhluboké žilní trombózy.
V selektovaných případech je vhodné doplnit vyšetření na trombofilní stav, autoimunitní onemocnění či skrytou malignitu (zejména u nevarikózních či recidivujících PŽT, event. při klinických či laboratorních známkách budících podezření na některé z výše uvedených stavů.
Léčba
Optimální léčba PŽT není dosud jasně definována, což vyplývá jednak z heterogenity PŽT a jednak z dosud stále nedostatečného množství kvalitních důkazů.
Léčebné modality zahrnují:
- antibiotika nejsou obecně doporučována
- vhodné jsou kompresní punčochy (jsou‑li pacientem tolerovány), obvykle se používají v kombinaci s další léčbou,
- doporučuje se LMWH (Fraxiparine nebo Clexane) v intermediární dávce po dobu alespoň 1 měsíce
- účinnou léčbou je fondaparinux 2,5 mg denně po dobu alespoň 4 týdnů
- lokální léčbu – aplikaci nesteroidní antiflogistik (NSAID) – např. Ibalgin nebo přípravků s obsahem heparinu či heparinodů
- uvarikozního typu povrchní žilní trombózy s odstupem chirurgické miniinvazivní řešení
Hluboká žilní trombóza (HŽT) postihuje 1–2 osoby/1000 obyvatel za rok. U osob v seniorském věku je 10x častější než u mladých do 30 let věku. Hlubokou žilní trombózou jsou nejčastěji postiženy distální partie hlubokého žilního systému (lýtka a podkolení). Diagnostickou metodou HŽT první volby zůstává ultrazvukové vyšetření.
Cíle léčby hluboké žilní trombózy (HŽT): zabránit progresi růstu trombu a jeho embolizaci,dosažení maximální rekanalizace postižené žíly (prevence vzniku posttrombotického syndromu) a následně zábrana recidivy trombózy
Rizikové faktory
HŽT je multikauzální onemocnění, k němuž dochází na základě interakce genetických faktorů a vlivů prostředí. Rizikové faktory HŽT vlastně odrážejí 3 základní patofyziologické procesy
- poškození endotelu žíly
- stázu krve
Hyperkoagulační (trombofilní) stav hraje v etiopatogenezi trombóz v žilním řečišti významnou roli. Může být vrozený, získaný či „situační“
- Vrozený: trombofilní mutace
- Získané: věk, maligní onemocnění, střevní záněty, varixy
- Situační: operace,úraz,gravidita,hormonální antikoncepce)
Lokalizace
Hlubokou žilní trombózou jsou nejčastěji postiženy distální partie hlubokého žilního systému (lýtka a podkolení)
Příznaky
Hlavními klinickými symptomy hluboké žilní trombózy (HŽT) jsou bolest, vyšší teplota a barevné změny kůže, otok postižené končetiny nebo její části.
Někdy může být výrazný otok celé dolní končetiny zcela nebolestivý, jindy je končetina jen minimálně oteklá a bolestivá. Bolest nebo tlak v končetině mohou být trvalé nebo vázané na chůzi.
Objektivní klinické známky HŽT jsou nespecifické a mohou zcela chybět. Zejména u hospitalizovaných pacientů a starších lidí probíhá onemocnění často asymptomaticky.
Diagnostika
Diagnostickou metodou první volby je duplexní ultrasonografie(DUS), která má vysokou senzitivitu a specificitu. Stlačitelnost žíly ultrazvukovou sondou vylučuje přítomnost trombózy.
Indikací k dalšímu ultrazvukovému vyšetření by měla být pouze změna nebo zhoršení klinických symptomů.
Pokud je ultrazvukové vyšetření neproveditelné či nediagnostické, lze použít CT nebo MR flebografii, případně rentgenovou flebografii.
Stanovení D-Dimérů lze použít jako diagnostickou metodu první volby pouze k vyloučení trombózy. Komorbidity a jiné stavy spojené se zvýšenými hladinami D-dimérů (vyšší věk, onkologické onemocnění, gravidita, šestinedělí, operace aj.
) neumožňují diagnostický závěr jen na základě samotného zjištění jejich zvýšenýchh hodnot. Při normální hladině D-dimerů nejsou potřebná další vyšetření, při jejich zvýšení je nutné doplnit kompresní ultrasonografii.
Opětovné stanovení D-dimerů má význam při rozhodování o ukončení nebo pokračování antikoagulační léčby.
Komplikace
Plicní embolie
Plicní embolizace je nejzávažnější komplikací akutního stadia žilní trombózy. Jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí u hospitalizovaných osob a její udávaná incidence je přibližně 100 na 100.000 obyvatel za rok. Symptomatických nefatálních plicních embolizací se vyskytuje přibližně 20 na 100.000 obyvatel/rok.
Náhlá smrt může nezřídka představovat první klinickou manifestaci onemocnění. Výskyt PE je závislý na věku, může k nim docházet i u dětí, ale významně se zvyšuje po 50.roce života. V kategorii 70tiletých osob je asi 6krát vyšší, než u pacientů do 30 let.
Zlepšené vyšetřovací možnosti – především zavedení CT plicní angiografie, vedly v posledních letech k zvýšenému, téměř dvojnásobně většímu záchytu plicních embolizací
Posttrombotický syndrom
Posttrombotický syndrom představuje komplikaci akutní žilní trombózy, která se klinicky projevuje různým stupněm chronické žilní nedostatečnosti – žilní stázy. Klinicky se následky prodělané trombózy manifestují různými projevy chronické žilní nedostatečnosti. Hlavní příčinou je kombinace přetrvávající žilní obstrukce a insuficience žilních chlopní.
Pacienti s posttrombotickým syndromem tvoří přibližně 10% z celkového počtu osob s chronickou žilní nedostatečností dolních končetin. Před zavedením antikoagulační léčby posttrombotický syndrom vznikal u všech pacientů, kteří prodělali žilní trombózu.
Současné léčebné postupy jsou provázeny různě vysokým výskytem, v závislosti na způsobu léčby akutní žilní trombózy.
Chronická tromboembolická plicní hypertenze
Jde o onemocnění představující pozdní následky žilní trombózy v oblasti plicní cirkulace, ke kterému dochází, s určitým časovým odstupem, u 2-4% pacientů postižených akutní plicní embolií. Naprostá většina plicních embolií nevede ke vzniku chronické plicní hypertenze a není úplně objasněno, proč u části nemocných k vývoji tohoto stavu dochází.
Léčba
- Farmakologická terapie HŽT se opírá o antikoagulační terapii: heparin, nízkomolekulární hepariny, warfarin a nová perorální antikoagulancia (NOAC) – Xarelto, Pradaxa, Eliquis, Lixiana.
- Minimální doba trvání antikoagulařní farmakologické léčby je 3 měsíce.
- Nefarmakologická opatření –časná mobilizace pacienta ihned po odeznění bolestí, bandáže, kompresivní punčochy.
- V indikovaných případech hluboké žilní trombózy se využívá intervenční léčba (lokální trombolýza, endovaskulární výkony se speciálními katétry k fragmentaci a aspiraci trombů či implantaci stentů).
Trombóza
08. října 2019 (aktualizováno: 03. června 2020)
Zánět žil a následná trombóza povrchových žil je také nazývána tromboflebitidou. Jedná se o onemocnění postihující povrchové žíly, nejčastěji žíly dolní končetiny s varikózními změnami (varixy, křečové žíly). V oblasti horní končetiny jsou nejčastěji v důsledku intravenózní (nitrožilní) aplikace léků, infuzí, opakovaných odběrů krve. Zadrhnutá krev v žilách – to je žilní trombóza.
Žílami protéká životodárná tekutina, která se občas trochu „zadrhne“. Tento stav se nazývá žilní trombóza, nebo-li zánět žil. V hlubokých žilách dolních končetin se začne srážet krev a vznikne městek, v jehož okolí se vytvoří zánět. Žilní trombóza se rozhodně nesmí podceňovat, protože může pacientovi přivodit i plicní embolii.
Obsah článku:
- Obezita
- Stavy po chirurgických výkonech
- Hormonální antikoncepce
- Nedostatek pohybu
- Kouření
- Těhotenství
- Křečové žíly
- Stres
- Dlouhodobá nehybnost dolních končetin – sedavé zaměstnání
- Leidenská mutace
- Dlouhé cestování autem nebo letadlem
- Dlouhodobá nehybnost dolních končetin – sedavé zaměstnání
- Chronické onemocnění střev
Projevy žilní trombózy bývají velmi nenápadné a pacienti je proto velmi často přehlížejí. Podkladem onemocnění je nejčastěji zpomalení průtoku krve ve varikózních žilách a uzlech, kde se kombinuje stáza s koagulačními poruchami cévní výstelky varixů. Riziko zvyšují faktory jako místní infekce, maligní tumory, různá onemocnění žilní stěny. Příznakem onemocnění je nejčastěji bolestivý zarudlý pruh v průběhu žíly, často je také místo zatvrdlé. Toto zatvrdnutí může dlouho přetrvávat i po úspěšné léčbě. 
Nejčastější příznaky trombózy:
- Pocit pnutí v lýtku
- Brnění nohou
- Otoky dolních končetin
- Bolest po došlápnutí
- Zarudlá nebo namodralá končetina
Trombóza v těhotenství
Těhotenství ženy zvyšuje riziko trombózy nebo plicní embolie zhruba 5x ve srovnání s ženou, která těhotná není. V těhotenství dochází ke zpomalení toku krve v žilách a kvůli rostoucí děloze jsou žíly v pánvi stlačovány. Dochází také ke změně při srážlivosti krve.
Riziko vzniku žilní trombózy přetrvává také při porodu a v šestinedělí, kdy vlivem porodu dochází k poranění pánevních žil.
Tromboembolická nemoc se může objevit také u dětí.
Na jejím vzniku se u dětí mohou podílet faktory vrozené i získané, případně jejich kombinace.
Trombóza po operaci
Trombóza je jednou z nejčastějších komplikací ortopedických operací dolních končetin. Kdy dochází ke zpomalení krve v žilách v důsledku nefunkčnosti svalů, které běžně pumpují krev z končetin směrem k srdci.
Riziko trombózy po operaci se snižuje pomocí elastických bandáží, rehabilitací, včasným pohybem co nejdříve po operaci a také podáním léků.
Více než u horních končetin se častěji objevuje trombóza v lýtku a většinou postihuje pouze jednu dolní končetinu.
Jedná se onemocnění systému žil, kdy se v důsledku zánětu žilní stěny vytváří trombus v povrchním žilním systému. Tromboflebitidu mohou vyvolat zanícené žilní usazeniny, kožní infekce, nádorová onemocnění, pobodání hmyzem nebo např. podráždění žilní stěny aplikací injekce či infuze.
Tromboflebitida projevy
Zarudnutí a bolestivé zduření podkoží podél povrchové žíly, většinou doprovázen otokem končetiny. Velmi často se tromboflebitida vyskytuje u pacientů s rozsáhlejšími křečovými žílami. Riziko přesunu trombu do plic je minimální. Zánět se většinou léčí protizánětlivými léky, případně antibiotiky.
Prevence tromboflebitidy
Protože tromboflebitida nejčastěji vzniká ve varixech, je třeba bránit zpomalení průtoku krve v rozšířených žilách kompresí povrchových žil nebo včas varikózně rozšířené žíly chirurgicky odstranit. Důležitá je také včasná léčba lokálních kožních zánětů.
Hluboká žilní trombóza bývá velmi zrádná a někdy přichází bez výraznějších obtíží. Nejčastěji se projeví až embolií, nebo-li ucpáním tepny. Jde o částečný nebo úplný uzávěr hluboké žíly krevní sraženinou, nejčastěji v oblasti dolní končetiny a velmi často vede ke druhé formě tromboembolické nemoci. Nejčastěji se pozná podle jednostranného otoku lýtka až celé nohy. Hluboká žilní trombóza je velmi nebezpečná a musí být co nejdříve zahájena protisrážlivá léčba. Informace o tom, jak vzniká tromboembolie popsal již v 19. století německý lékař Rudolf Virchow, který určil tři hlavní faktory pro vznik trombózy: 
- Změny cévní stěny
- Zpomalení toku krve
- Změny ve složení krve, které mají vliv na zvýšenou srážlivost krve
- Náhlá dušnost s rychlou dechovou frekvencí
- Kašel, někdy s vykašláváním krve
- Oběhová nestabilita, zrychlený tep, nízký krevní tlak
- Bolest na hrudi
- Modré zbarvení prstů a rtů (tzv. cyanóza)
- Krátkodobá ztráta vědomí
Plicní embolie může pro pacienty skončit i během několika vteřin náhlou smrtí. Příznaky embolie nepodceňujte a co nejdříve vyhledejte lékaře.
Tromboembolie – je stav, kdy se krevní sraženina, která se uvolnila do krevního oběhu a uzavírá krevní cévu. Může nasta v žilním systému (žilní tromboembolie) nebo v tepnách (tepenná tromboembolie).
Nejjednodušší způsobem jak předcházet trombóze (i té hluboké), je fyzikální prevence – rehabilitace, zejména časná rehabilitace na lůžku a brzká chůze. Rehabilitaci je velmi vhodné spojit se zdravotními pomůckami jako jsou antitrombotické kompresivní punčochy, které svým tlakem na dolní končetiny zajišťují dobrý a rychlý tok krve v této oblasti. Při malém riziku trombózy stačí v době, kdy nemocní nemohou chodit, cvičení na lůžku (dorzální a plantární flexe asi 1 minutu každou hodinu). Nejúčinnější fyzikální prevencí jsou postupně se nafukující vaky navlečené na dolní končetinu neboli intermitentní kompresní terapie. Opakované stlačení dolní končetiny usnadňuje průtok krve rizikovou oblastí. Tato metoda prevence se používá hlavně u nemocných, u kterých je vysoké riziko krvácení (operace na nervovém systému), a výrazně snižuje výskyt trombózy až o 50%.
Rehabilitací v kombinaci s kompresními pomůckami proti trombóze: Terapie je kombinovaná a zahrnuje časnou rehabilitaci, chůzi, lokální kompresi obinadlem nebo užití kompresních punčoch a farmakoterapii.
Ta se skládá z lokálně aplikovaných léků v podobě mastí (nespecifický protizánětlivý efekt, zlepšující kvalitu žilní stěny, zvyšující vstřebávání drobné krevní sraženiny a ovlivnění mikrocirkulace v místě postižení) a léky ve formě tablet opět proti zánětu, proti bolesti a v některých případech i antibiotika.
Při často se opakujících tromboflebitidách povrchových žil je nutné nasadit i antikoagulační léčbu snižující systémově srážlivost krve.
Vzniká v důsledku delšího cestování např. autem, autobusem nebo nejčastěji letadlem. Zejména při cestování delším než 5 hodin a může se projevit i dva týdny po ukončení cesty. Dlouhé sezení na těsných sedačkách znemožňuje správnému proudění krve a může dojít k tvorbě trombů. 
Jak předejít cestovní trombóze?
Vzniku trombózy lze předejít pokud při cestování budete dodržovat následující zásady:
- Pravidelně s končetinami cvičte
- Pijte dostatečné množství tekutin
- Cestujte vždy v pohodlném a volném oblečení
- Při sezení nekřižte nohy
- I během letu se několikrát projděte po letadle
- Na delší cestování používejte lýtkové kompresní punčochy
- Předcházet riziku trombózy lze dodržováním určitých pravidel
Zhruba u 30% pacientů se po prodělané trombóze vyskytuje tzv. posttrombotický syndrom. Projevuje se bolestí nejčastěji lýtka, otokem, vyrážkou a v závažnějších případech také bércovým vředem.
Příznaky trombózy, prevence a léčba ()
Trombóza je charakterizována tvorbou krevních sraženin uvnitř žil nebo tepen, brání normálnímu krevnímu oběhu, způsobuje například bolest a otok v nohou. Trombóza se obecně vyskytuje u lidí, kteří mají křečové žíly a kteří zůstávají velmi dlouho, když sedí vedle práce, doma nebo dokonce na letadlové cestě. Může se také vyskytnout u lidí, kteří užívají hormony, během embarga nebo v důsledku chirurgického zákroku. Jak identifikovat příznaky trombózy.
Trombóza může být povrchní nebo hluboká jako hluboká žilní trombóza. V každém případě však musí být léčba naléhavá, protože krevní sraženina může protékat proudem krve uloženým v orgánech, jako jsou plíce, a generovat plicní embolii, například v mozku, vytvářející mozkovou trombózu. , vážné situace, které by dokonce mohly způsobit, že žena.
Příznaky podle typu trombózy
Existují některé typy trombózy, která bude záviset na oblasti, kde jsou cévy bráněny. Hlavní typy a příznaky, které způsobují zvuk:
- Trombóza v nohou: hinchazón, nevolnost, zarudnutí a teplo v postižené oblasti, tyto příznaky rostou v čase s pocitem těžkosti a váha může ztvrdnout. Přestože je trombóza v nohou nejčastější, krvácí tam pomaleji, může se objevit také kdekoli jako paže nebo bratři, například.
- Plicní embolie: nedostatek vzduchu, prsty a únava, které mohou zpomalit a způsobit intenzivní dýchání;
- Mozková trombóza: příznaky ACV, jako je ochrnutí na straně těla, což ztěžuje například řešení změn vidění. Více o tom, jak identifikovat mozkovou trombózu a její pokračování.
V některých případech však v závislosti na velikosti krevní sraženiny a krevní cévě, kde je uložena, může dojít k tomu, že se neobjeví žádný jediný příznak. Kromě toho existuje tromboflebitida, která je součástí povrchové žíly, která způsobuje otok a snížení postižené žíly a velké bolesti při hmatu..
V případě příznaků a příznaků, které svědčí o trombóze, je nutné okamžitě zavolat nemocnici, aby zavolala na tísňové číslo, aby lékař mohl provést klinické vyšetření a v případě potřeby může lékař požádat o vyšetření, jako je ultrazvukové vyšetření. Protože je nutné rychle léčit antikoagulačními přípravky, jako je například heparin.
Jak je diagnóza potvrzena
Diagnóza trombózy je založena na posouzení příznaků a doplňujících vyšetření, jako je ultrazvuk, angiografie, počítačová tomografie, která pomáhá lokalizovat sraženinu..
Kromě toho lékař také požadoval krevní test, známý jako D-Dimer, který se používá k vyloučení vzorku trombózy..
Jak probíhá ošetření
Trombóza má léčbu a její léčba má základní cíle, kterými jsou: zabránit růstu sraženin a zabránit uvolnění stávajících sraženin. Těchto cílů lze dosáhnout použitím antikoagulačních léků, jako je heparin a warfarin, pod vedením kardiovaskulárního chirurga nebo kardiologa.
V některých případech je nutné, aby byl pacient hospitalizován, aby upravil dávkování léků a provedl rychlejší testy. Po počátečním období se doporučuje učinit některá preventivní opatření, například vyhnout se sezení na nohou a pomocí elastických kompresních opatření, jako je například Kendall's. Více o léčbě žilní trombózy.
Co dělat, aby se zabránilo trombóze
Prevence trombózy lze dosáhnout zdravou výživou, dobrou hydratací a pravidelnou fyzickou aktivitou. To umožňuje krevnímu oběhu zlepšit, snížit zánět a zabránit hromadění plastických plaků v krevních cévách..
V případě chirurgického zákroku je důležité, aby lékař v případě potřeby indikoval léky, které zabraňují trombóze, jako je profylaktický heparin. Kromě toho může realizace fyzioterapie v tomto období zůstat aktivní, i když musíte například držet krok s pohybem nohou. Tento typ pohybu je důležitý pro zlepšení krevního oběhu, protože žilní stáza podporuje tvorbu trombu.
- U lidí, kteří mají křečové žíly, problémy s oběhem, které zůstávají příliš dlouho při dlouhodobém sezení v práci v klidu, se kromě pravidelného pohybu doporučuje používat elastická média se střední kompresí.
- Když má jednotlivec v úmyslu cestovat, musí každou hodinu vstát a chodit, je to za účelem usnadnění krevního oběhu. Podívejte se na další rady, které vám pomohou zlepšit vaši cestu:
10 rad, které přežijí cestu
3,5 tisíc zhlédnutí
Trombóza en embarazo
Riziko trombózy se v krvi hodně zvyšuje, protože se zvyšuje schopnost koagulace krve, zejména konec těhotenství jako přirozený způsob přežití při porodu. Pokud pacient pozoruje příznaky trombózy, musí okamžitě přijít do nemocnice, aby mohla léčba začít, ale to je vážná situace.
Léčba trombózy v embargu může být prováděna injekčním heparinem, protože warfarin je v embargu kontraindikován, protože je škodlivý pro dítě. Je důležité informovat, že pokud žena utrpí v embargu epizodu trombózy, musí v léčbě pokračovat 3 až 6 měsíců po narození dítěte. Kromě toho mám největší riziko rozvoje dalších rámců trombózy v životě, a proto se musím zabránit.
Přišli za mnou pacienti s příznaky trombózy po vakcíně proti covidu. Očkování bych přesto doporučil, říká český hematolog
Obavy z toho, že očkování proti koronaviru může způsobit krevní sraženiny a v některých případech vést až k úmrtí, ve světě rostou.
První problémy se objevily v Evropské unii, u několika desítek lidí, kteří dostali vakcínu britsko-švédského výrobce AstraZeneca. Dánsko ve středu oznámilo, že očkování AstraZenecou proto zcela zastaví.
O den dříve americké zdravotní úřady kvůli podobným komplikacím pozastavily očkování jednorázovou vakcínou firmy Johnson & Johnson.
Obě vakcíny měly hrát zásadní roli v boji proti nemoci covid-19 také v Česku. Vládní strategie počítala s tím, že se díky nim očkování v následujících měsících výrazně zrychlí.
Na rozdíl od vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna se nemusí skladovat při výrazně nízkých teplotách, což umožňuje dodávky do ordinací praktických lékařů.
Ti ale nyní stojí před rozhodnutím, zda pacienty očkovat navzdory riziku krevních sraženin.
„Já bych očkování doporučil. Ale konečné rozhodnutí je na pacientovi,“ uvádí Petr Dulíček, vedoucí centra pro trombózu a hemostázu v královéhradecké fakultní nemocnici.
Uznávaný odborník na poruchy srážlivosti krve vede také hematologickou poradnu. Pacientům by vakcínu nedal jen v případě, kdy by z očkování měli velký strach.
„Nebo pokud by měli akutní trombózu, třeba v posledních třech týdnech,“ říká v rozhovoru pro HN.
Na vyšetření za ním už dorazili i pacienti, kteří zpozorovali příznaky trombózy. „Po očkování se u nich objevily imunitní problémy hematologického typu. Nemáme žádné jiné vysvětlení než informaci o vakcinaci. To ale ještě neznamená, že problémy byly spojené s očkováním,“ upozorňuje Dulíček.
Vysvětluje, že šlo o dva případy, kde nevznikla běžná trombóza, ale jiné komplikace, například snížení počtu krevních destiček a modřiny. „Objevily se ale s větším časovým odstupem po očkování, než popisují materiály o případech k AstraZenece. Máme daleko víc jedinců, kteří měli komplikaci po covidu jako takovém,“ uvádí lékař.
Kromě látky od firmy AstraZeneca má teď problémy i Johnson & Johnson. Obě vakcíny jsou vyrobené na stejném principu. Do těla vpraví takzvaný adenovir, na který je napojena genetická informace o koronaviru. Tělo si potom vytváří imunitu. Podobně se vyrábí i ruská vakcína Sputnik V.
Americké úřady ověřují možnou spojitost krevních sraženin s podáním její vakcíny. Objevily se u šesti žen ve věku mezi 18 a 48 lety. Podle amerického úřadu pro kontrolu léčiv jedna pacientka zemřela kvůli komplikacím, které sraženiny vyvolaly. Ve všech případech se problémy objevily do 13 dnů po očkování.
Platí ale, že šlo o ojedinělé případy.
Společnost v úterý pozastavila dodávky vakcíny do Evropy, kam měla látka dorazit v pondělí. Česko si objednalo dva miliony dávek, v pondělí jich mělo přijít 14 tisíc. Případy krevních sraženin zkoumá i Evropská léková agentura.
Už minulý týden potvrdila, že krevní sraženiny v kombinaci s nízkou hladinou krevních destiček mohou být velmi vzácným vedlejším účinkem vakcíny AstraZeneca. V úterý proto k lékařům dorazil informační dopis z českého vedení společnosti, který upozorňuje na změnu informací o přípravku.
Podle dopisu, který má redakce k dispozici, je pokles krevních destiček „častým“ nežádoucím účinkem vakcíny. V kombinaci s trombózou pak jde o účinek „velmi vzácný“.
Úřady i odborníci upozorňují, že výhody očkování stále převažují na riziky. „Pokud bych měl vakcinovat své pacienty a dostal tento druh vakcíny, budu ho s čistým svědomím lidem dávat. V uplynulém roce jsme na spoustě případů viděli, co covid dokáže,“ je přesvědčený Dulíček.
S úřady se shoduje, že pravděpodobnost úmrtí na covid je daleko vyšší než na následky očkování. Trombóza se navíc často objevuje u lidí, kteří se z infekce vyléčí. „Jako komplikaci této infekce jsme ji pozorovali brzy po vzniku epidemie. Proto vznikla doporučení, jak předcházet trombóze při hospitalizaci i v ambulantní oblasti,“ říká.
Kdyby měl poradit praktikům, jak reagovat na obavy pacientů z očkování, má jasno. „Řekl bych, že nějaká souvislost tam je, je to pravděpodobné, ale riziko je malé. Nikdo na světě nepozná, jestli se zrovna s tou malou pravděpodobností trefí u konkrétního pacienta,“ popisuje český expert.
Upozorňuje, že lidské tělo reaguje vždy individuálně, a to i po jiných očkováních či lécích. „V medicíně platí, že nemůžete nikomu nic na sto procent zaručit. Zkrátka, záruční list na to pacientovi nemohu vydat.
Můžu ale říct, že s obrovskou pravděpodobností se nic nestane, protože případů na počet aplikací je málo,“ vysvětluje Dulíček.Krevní sraženiny kvůli očkování na covid jsou skutečně velmi vzácné. Do 22. března nahlásily státy Evropské unie 86 případů do společné databáze podezření na nežádoucí účinky léčiv.
Očkování přitom dostalo 25 milionů lidí. USA oznámily šest případů po očkování Johnson & Johnson, vakcínu už dostalo téměř sedm milionů lidí.
Dulíček doporučuje, aby lidé po očkování možné příznaky trombózy sledovali. „Pokud by šlo o trombózy v žilních mozkových splavech, tak je to bolest hlavy, zvracení či neklid. V případě plicní embolie je to dušnost, bolest na hrudi, případně kašel. U trombózy v dolních končetinách se objevuje otok a bolestivost. Pokud to člověk zaznamená, ať ihned přijde k lékaři,“ vysvětluje.
Nebojí se u pacientů, kteří mají předpoklady k onemocnění trombózou. Problém ani není, když mají lidé křečové žíly. „Sklony k trombóze má pět až osm procent obyvatel. To bychom zbytečně odepřeli vstup k očkování stovkám tisíc lidí,“ říká Dulíček.
Od startu vakcinace v Česku mu do nemocnice volá mnoho lidí, u kterých je vznik krevních sraženin kvůli vrozeným či získaným faktorům vyšší. Jde například o nadváhu, vyšší věk či nádorové onemocnění. „Ptají se, zda je to bezpečné.
Odpovídáme jim v duchu doporučení očkování,“ říká Dulíček.
Lékaři by pode něj měli u každého pacienta rizikové faktory zohlednit. „Čím více se jich nakumuluje, roste pravděpodobnost, že se trombóza objeví,“ uvádí. Pokud lékař odhaduje komplikace, může spolu s očkováním dávat lék na ředění krve.
„Napsal bych pacientovi nízkomolekulární heparin v dávce pro cílenou prevenci například na deset dnů. Uklidním tím nemocného i sebe, že jsem pro to něco udělal. Jestli to pomůže, ale nelze na sto procent zaručit,“ vysvětluje Dulíček. Smysl to podle něj má jen ve vybraných případech. Všem pacientům také není možné předepsat stejný lék.
Související
Neobvyklé vedlejší účinky vakcína AstraZeneca má, jsou ale zcela výjimečné. Potvrdili to odborníci a své očkovací plány proti covidu už jejich…
Lékaři často nedokážou vysvětlit, proč se trombóza objevila. „To se dělo a děje i před očkováním. Když někdo dostane spontánně trombózu v žilách dolních končetin ve středním věku, tak zhruba v polovině případů také přesně neidentifikujeme příčinu. Vyšetříme ho, zda má vrozené předpoklady nebo jestli u něj nepropuklo nějaké další onemocnění, ale mnohdy nic nezjistíme,“ vysvětluje Dulíček.
Odborníci zatím nepřišli na to, jak rozpoznat pacienty, u kterých se krevní sraženiny po očkování objeví. Nelze ani předem odhadnout, komu po očkování klesne počet krevních destiček.
„Zdá se, a tak to popisuje i zahraniční literatura, že jde o imunitní reakci. To je zcela individuální, a tak nedokážeme předpovědět, jak kdo zareaguje,“ shrnuje Dulíček současné poznatky.
Proto by byl ostražitý u pacientů, kteří trpí nějakou formou autoimunitního onemocnění.
Očkování proti koronaviru není jediný lékařský přípravek, kdy se trombóza může objevit. Vědci zjistili, že podobně lidské tělo reaguje například na heparin, tedy léčivý přípravek snižující srážlivost krve.
„Heparin je velice častý lék, používá se například při prevenci všech typů trombózy, ve všech operačních oborech i v interní medicíně. Léčí se s tím hluboká žilní trombóza či plicní embolie,“ přibližuje Dulíček.
Po podání heparinu se ale také někdy objeví krevní sraženiny. „Takzvaná trombocytopenie vzniká zhruba jen u jednoho až dvou lidí na tisíc hospitalizovaných nemocných. Z toho jen část tu trombózu dostane, některým jen klesne počet krevních destiček. U nás v nemocnici tuto komplikaci vidíme maximálně tak třikrát za rok,“ přibližuje Dulíček.
Další podobnost vidí v reakci těla na hormonální antikoncepci. „O souvislosti antikoncepce a trombózy se ví už více než šedesát let.
Víme, že jedna až dvě ženy z deseti tisíc uživatelek za rok dostanou trombózu. Přesto se hormonální antikoncepce v populaci užívá dál.
Dejte si ta čísla do korelace počtu vakcinovaných a trombóz,“ vysvětluje Dulíček, proč by kvůli očkování a trombózám nepanikařil.
Flebotrombóza – Nemocnice Na Homolce
Hluboká žilní trombóza je stav, kdy se z nějaké příčiny vytvoří uvnitř žíly krevní sraženina (trombus), která žilní řečiště úplně či částečně ucpe.
Nejčastěji vzniká v oblasti hlubokých žil dolních končetin, ale může postihnout i žíly na paži nebo velké žíly v hrudní a břišní dutině.
Následkem uzávěru žilního řečiště nemůže krev proudit postiženým úsekem, a tak se hromadí před překážkou a snaží si hledat cesty jiným, zejména povrchním řečištěm. V důsledku toho dochází k rozvoji hlavních příznaků, jakými jsou především otok končetiny, zarudnutí a bolestivost.
Ročně onemocní žilní trombózou v České republice cca 15 – 20 tisíc pacientů.
Zákeřnost a nebezpečnost žilní trombózy však tkví v možnosti vzniku embolie plicní. Ta může mít velmi akutní průběh, spojený s náhle vzniklou dušností a bolestí na hrudi s častou následnou smrtí, nebo průběh pozvolnější, který se projeví zejména větší či menší dušností. O tom, zda dojde či nedojde k plicní embolii rozhoduje zejména lokalizace žilní trombózy.
Nejvíce jsou plicní embolií ohroženi pacienti s trombózou pánevních žil. Ročně zemře na plicní embolii v České repbulice asi 600 pacientů. Pokud není trombóza adekvátně léčena, může kromě plicní embolie dojít postupně během 2 let až v 60 % k rozvoji těžce zhojitelného bércového vředu.
Příčiny vzniku
- poškození cévní stěny,
- městnání krve
- změny ve složení krve“ (hyperkoagulabilita – hyperkoagulační stav).
V minulosti se většinou o těchto faktorech uvažovalo odděleně.
U konkrétního pacienta se hledala jedna zřejmá a dobře definovatelná příčina tromboembolické nemoci.
V poslední době je stále více na žilní trombózu nahlíženo jako na multifaktoriální, komplexní onemocnění, na jehož vzniku se podílejí současně zevní i vnitřní příčiny, vrozené či získané.
Vrozené protrombogenní faktory nacházíme u čím dál větší části populace. Mezi primární trombofilie jsou řazeny tyto stavy: deficit antitrombinu III, deficit proteinu C a proteinu S, Leidenský faktor V, protrombinová mutace 20210, hyperhomocysteinémie, dysfibrinogenémie, deficit faktoru XII, poruchy tvorby plazminu a zvýšená hladina faktoru VIII
Mezi rizikové negenetické faktory trombózy patří věk, jakékoliv tkáňové poškození, orální kontraceptiva, těhotenství, obezita, chybění fyzické aktivity. operace, traumata, maligní procesy, septické stavy, městnavé srdeční selhání, nefrotický syndrom, těhotenství, perorální kontraceptiva.
Sekundární trombofílie vznikají nejčastěji jako komplikace různých chorob, které jsou shodné s rizikovými faktory trombózy.
Příznaky žilní trombózy
Mezi základní příznaky patří zejména:
- otok
- bolestivost, napínání v lýtku
- zvýšená náplň podkožních žil
- změna barvy a teploty pokožky pod postiženým úsekem (zarudnutí, zfialovění, často proteplení)
Vyšetření při podezření na žilní trombózu
Podrobná anamnéza, fyzikání vyšetření, a laboratorní vyšetření t.j. odběr tzv. D-dimerů, jejichž pozitivita může svědčit pro žilní trombózu, jejich negativita však žilní trombózu s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti vylučuje.
Provádíme ultrazvukové (sonografického) vyšetření hlubokých žil postižené končetiny. Je-li nález ultrazvukového vyšetření nejasný, je možno doplnit ještě tzv.
flebografii pod CT, kde se nitrožilně podanou kontrastní látkou naplní žilní řečiště končetiny a velmi dobře se výpadkem náplně zobrazí neprůchodné místo. Většinou však vystačíme se sonografickým a laboratorním vyšetřením.
Léčba žilní trombózy
Při zjištění žilní trombózy následuje bezodkladné zahájení podávání protisrážlivé (antikoagulační) léčby, aby se předešlo embolizaci do plicního řečiště.
Léčbu zahajujeme injekcemi heparinu podkožně či nitrožilně, po několika dnech je pak pacient převeden na antikoagulační terapii tabletami warfarinu.
U léčby warfarinem je nezbytné pravidelně, nejméně však 1x měsíčně, kontrolovat hladinu krevní srážlivosti pomocí tzv. Quickova testu, podle něhož se pak denní dávka léku upravuje.
Antikoagulační terapie trvá různě dlouho s ohledem na rizika a přítomnost trombofilie, zpravidla 6 – 12 měsíců, někdy však může být i celoživotní, a to zejména u pacientů po prodělané vícenásobné žilní trombóze či se závažnými vrozenými trombofiliemi a jejich kombinacemi.
Při léčbě warfarinem je nutné pečlivě dodržovat životosprávu a vyhýbat se alkoholu a některým potravinám, zejména některým zeleninám, které mohou účinek warfarinu ovlivňovat.
Dále je nezbytné, aby každý pacient užívající warfarin měl u sebe kartičku se záznamem o léčbě warfarinem a informoval každého lékaře o této skutečnosti, protože před některými zákroky, zejména chirurgickými či stomatologickými, je třeba warfarin v dostatečném předstihu vysadit, jinak hrozí velké riziko krvácení.
U některých trombóz lokalizovaných zejména v pánevním řečišti je nutné k rychlému rozpuštění trombu použít agresivnějších technik, v takovém případě se provádí trombolýza lokální či méně často celkovou.
Distální tj. periferně loklizované trombózy, trombózy u mladších, méně rizikových pacientů jsou léčeny ambulantně, bez nutnosti hospitalizace. Pacient si aplikuje sám podkožně nízkomolukelární heparin a svým ošetřujícím lékařem je postupně převeden na léčbu warfarinem.
Ke zmírnění následků žilní trombózy a posílení žilního oběhu a rychlejšího zprůchodnění trombotizovaného úseku je doporučováno časné cvičení svalů na končetinách od 2. dne, nošení kompresivních punčoch (zejména třídy II.) a podávání některých podpůrných léků zmírňujících otoky (např.
Detralex). Pacient po prodělané žilní trombóze by měl cvičit pravidelně a měl by se vyhýbat delší statické zátěži, delšímu stání či sezení (polohy by měly být často střídány). Vhodným sportem je plavání, s nataženými kompresními punčochami pak jízda na kole, turistika nebo běh na lyžích.
Prevence
Při zjištěném vrozeném či získaném trombofilním stavu je vždy nutné poradit se se svým ošetřujícím lékařem o způsobech nejvhodnější prevence a v zátěžových situacích (úrazy, operace, cestování, sádrová dlaha) si aplikovat podkožně nízkomolekulární heparin.
I jedinci bez zjištěného trombofilního stavu si mohou riziko žilní trombózy snížit, a to zejména při cestování nebo v letním období pravidelnými zastávkami, cvičením, dostatečným příjmem tekutin a pokud trpí křečovými žilami, pravidelným nošením kompresivních punčoch.
Trombóze lze předejít hlavně pohybem, radí MUDr. Jana Ziková
Začínající letní sezóna je obvykle doprovázena vyšším výskytem trombóz, zejména leteckých trombóz.
„Mezi další rizikové faktory patří vyšší věk, obezita, imobilizace, gravidita a poporodní stav, hormonální antikoncepce a substituce, onkologické a vážné interní onemocnění, úrazy a pooperační stavy,“ konstatuje MUDr.
Jana Ziková, zástupce primářky hořovické Interny, která v následujícím rozhovoru mluví o nebezpečích a varovných signálech trombózy a o zvýšeném výskytu tzv. e-trombosis, která postihuje mladé a jinak zdravé lidé, kteří stráví v kuse mnoho hodin u počítače.
Nedostatek pohybu je uveden jako nejčastější příčina vzniku trombózy. Proč se zvyšuje její výskyt v létě?
Ano, v létě jsme aktivní, ale také třeba častěji cestujeme. Proto se v létě v ambulanci častěji setkáváme s tzv. cestovní trombózou. Je to trombóza u zdravých, často mladých lidí, která vznikla následkem několikahodinové nehybnosti při cestování na velkou vzdálenost. Pokud se ještě připojí dehydratace, zejména spojená s vyšším příjmem alkoholu, riziko vzniku trombózy narůstá.
Toto riziko se vztahuje na všechny dopravní prostředky, i když zvláštní postavení má tzv. letecká trombóza, která je historicky nejdéle známá. Udává se, že riziko vzniku trombózy vzniká u letů nad čtyři hodiny a je dvojnásobné, u letů nad osm hodin je riziko trojnásobné. Už v roce 1988 byl popsán tzv.
„syndrom ekonomické (turistické) třídy“, kdy byla objevena souvislost mezi vznikem trombózy a embolie u cestovatelů ve stísněném prostoru se skrčenýma nohama. Vzniku trombózy také napomáhá poloha nohou. Ve skrčených či překřížených končetinách se zpomaluje průtok krve, což napomáhá vzniku trombu.
Další skupinou pacientů jsou paradoxně sportovci, u kterých vznikla trombóza jako důsledek úrazu končetiny a její nehybnosti. Této trombóze předcházíme zpravidla aplikací injekcí heparinu.
Jaká jsou nebezpečí spojená s trombózou?
Existují dvě závažné komplikace. Plicní embolie a posttrombotický syndrom.
Plicní embolie je akutní formou tzv. tromboembolické nemoci, kdy trombus, uvolněný z trombotizované končetiny, doputuje až do plicního řečiště. Pokud je trombotizace rozsáhlá může skončit i smrtí pacienta. Druhá komplikace je spíše chronická a souvisí s nedostatečně zprůchodněnou končetinou po trombóze. Je pro ni typická bolestivost, pocity tíhy, křeče, otok a nakonec i bércový vřed.
Jaké jsou varovné signály pro trombózu?
Nejčastějším příznakem je bolest, která je spontánní, často výraznější po stlačení končetiny. Bývá trvalá nebo jen vázaná na pohyb. Někdy pacienti popisují jen tlak či pocit dyskomfortu.
Dalším příznakem je otok. Může být rozsáhlý, ale i diskrétní s prosáknutím v oblasti kotníků. Méně častými příznakem je pocit vyšší teploty v končetině či její barevné změny. Příznaky jsou typicky jednostranné.
Aby to nebylo tak jednoduché, u určitého procenta lidí tyto příznaky zcela chybí, což je typické pro starší a hospitalizované pacienty.
Kdo je nejvíce ohrožen vznikem trombózy?
Rizikových faktorů je mnoho, často se kombinují a pro vznik trombózy je typická kumulace těchto rizik. Například, žena, která má nadváhu, užívá hormonální antikoncepci a letí letadlem na velkou vzdálenost, má 60 x vyšší riziko vzniku trombózy oproti ženě, která tyto faktory nemá.
Mezi rizikové faktory patří: vyšší věk, obezita, imobilizace, gravidita a poporodní stav, hormonální antikoncepce a substituce, známá trombofilní mutace, onkologické a vážné interní onemocnění, úrazy a pooperační stavy.
Ráda bych upozornila na podceňovaný rizikový faktor, který také souvisí s imobilizací, a to je dlouhé sezení. V odborné literatuře bylo popsáno mnoho případů vzniku trombózy při sezení v práci či při účasti v maratonu počítačových her.
Jako e-trombosis byl pojmenován jev úmrtí mladých zdravých lidí, kteří strávili v kuse mnoho hodin u počítače. Sezení u počítače je v 21. století běžnou pracovní i volnočasovou aktivitou a proto se riziko vzniku této trombózy týká většiny populace a nemusí se jednat o extrémní případy.
Studie, které se zabývaly vyčíslením rizika této trombózy, označily jako rizikové sezení v průběhu jednoho dne po dobu deseti a více hodin, z toho dvou hodin nepřetržitě, každá další hodina strávená vsedě vedla k nárůstu rizika o dalších 10%.
Mezi nejvíce postižené profese patřili IT specialisté, manažeři, administrativní pracovníci, řidiči taxi či pokladní.
Nakolik je účinná punčochová prevence?
Jako prevence se používá u rizikových skupin, v rizikových situacích – například v pooperačních stavech či u pacientů s prodělanou trombózou, a u pacientů se známou trombofilní mutací, když budou třeba cestovat na dlouhou vzdálenost. Použití punčoch se v prevenci u běžné populace nedoporučuje.
Co bystě doporučila pacientům, kteří v minulosti trombózu prodělali?
Pokud jsou vyléčení a nemají žádné obtíže, nemusí například již nosit elastickou punčochu a určitě nemusí žít ve strachu, že se trombóza nepochybně vrátí a bude mít fatální následky. Na druhou stranu si musí uvědomovat rizika vzniku trombózy a snažit se jim předcházet.
Svým pacientům doporučuji opatrnost při rizikových situacích – již zmíněném cestování, ale i dlouhém sezení v práci či při jakékoliv jiné činnosti. V těchto situacích jim doporučuji elastické punčochy, ale samozřejmě musí dodržet základní režimová opatření – zkusit po 30-60 minutách přerušit jízdu či sed a projít se, cvičit nohama, dbát na pitný režim.
Byla bych ráda, kdyby si tato jednoduchá pravidla osvojila co nejširší veřejnost a tak mohla trombóze předejít.
Takže, kdo si dočetl tento rozhovor až do konce a zjistil, že sedí u počítače déle než 2 hodiny, měl by teď vstát a projít se, aby nerozšiřoval řady našich pacientů s trombózou.
Trombóza
Trombóza znamená tvorbu krevních sraženin v tepnách nebo žilách, které následně blokují krevní oběh a brání normálnímu průtoku krve. Příčinou trombózy jsou degenerativní změny – kornatění tepen neboli ateroskleróza.
Většinou k ní dochází až ve vyšším věku; některé příznaky (usazeniny žlutavých tukových částic v místech rozvětvení větších tepen) se však mohou objevit již v dětství.
Srážení krve v cévách je děj nebezpečný. K vzniku sraženin (trombů) jsou náchylnější lidé obézní a diabetici, sraženiny se ale mohou objevit i u relativně zdravých jedinců. Trombóza může vzniknout v kterékoli části těla. Když postihne jednu z koronárních (srdečních) tepen, rozvine se srdeční infarkt, postižením tepny mozku dojde k mozkové mrtvici.
Pokud trombóza zneprůchodní tepny zásobující krví dolní končetiny, může to vést až ke vzniku sněti. K embolii dochází tehdy, když se sraženina uvolní z místa svého vzniku a krevní proud ji zanese do užší cévy, kterou tato ucpe a přeruší zásobování přilehlých tkání živinami a kyslíkem. Trombózy žil dolních končetin mohou vyvolat plicní embolii.
K mozkové embolii dochází při vzniku sraženin v krčních tepnách.
K jedincům nejvíce ohroženým vyšší srážlivostí patří muži s nadměrnou tělesnou hmotností, kteří konzumují potravu bohatou na tuky a žijí životem plným stresů bez fyzické aktivity.
Absolutně nejvyššímu riziku se však vystavují kuřáci, u nichž je riziko srdečního infarktu pětkrát vyšší než u nekuřáků, a to i v případě, že ostatní rizikové faktory jsou u obou skupin stejné.
Srážlivost krve zhoršuje zvýšená funkce štítné žlázy, dlouhodobý pobyt na lůžku, chirurgické zákroky, průjmy, neúměrný přírůstek hmotnosti v těhotenství, odtučňovací kúry, zvýšené pocení – může ale svědčit i o skrytém nádoru. Tendenci k vyšší srážlivosti mají také ženy ve věku nad 35 let užívající hormonální antikoncepci, zejména pokud navíc kouří.
K varovným příznakům statisticky nejčastějšího srdečního infarktu patří potíže s krční páteří – většinou vpravo – těmto se bohužel věnuje málo pozornost. Někdy by přitom stačilo navštívit odborníka a nechat si páteř zreponovat.
Přímými příznaky infarktu jsou krutá bolest za hrudní kostí, často vystřelující do dolní čelisti nebo do levé paže a levé poloviny krku. Postižený bývá dušný a silně se potí.
Příznaky se zdaleka nemusí objevit až po námaze, ani neustupují v klidové situaci.
Riziko trombózy lze minimalizovat přijetím opatření:
- Radikálně snížit konzumaci másla, sádla, ztužených tuků, tučných mas, vaječných bílků, tučných uzených ryb a salámů, smetany, tučných sýrů, smažených brambůrků, hranolků atd., sladkého domácího pečiva, hotových cukrářských výrobků, čokoládových nápojů, majonézy, nanuků apod. Omezit sůl.
- Při váznoucím krevním oběhu dodávat organizmu především: draslík (v banánech, bílých fazolích, hrachu, mandlích, rozinkách, černém rybízu, sušených švestkách, vlašských ořeších), vitamin B6 (podporuje trávení tuků a bílkovin – v semenech slunečnice, pšeničných klíčcích, pohance, černém pečivu), vápník (např. v mléčných produktech) a hořčík. Pozn.: hořčík hraje zcela mimořádnou roli v procesu srážlivosti krve. Při jeho nedostatku se téměř okamžitě zvýší hladina cholesterolu. Chemické látky v umělých hnojivech dnes snižují schopnost půdy hořčík přijímat, proto je jeho doplňování běžnou stravou takřka nemožné. Při sklonech k trombóze je lépe doplňovat hořčík ještě formou potravních doplňků (v množství 200-250 mg denně).