Radikulopatie – Vše o zdraví

Bolesti krční páteře jsou obtíže natolik běžné a časté a jejich příčina natolik různorodá, že jednoznačné určení příčiny bolesti bývá velice obtížné a často i nemožné. Degenerativní změny různého rozsahu nacházíme na páteři každého člověka – bez bolestí i s bolestmi.

Degenerativní změny v oblasti krční páteře vedou ve svém důsledku ke zvětšování objemu kostní tkáně (spondylosa a spondylartroza). Pokud při rozvoji degenerativních změn dojde k významnému útlaku nervových struktur, pak se objeví typické příznaky, které pacienta přivedou k lékaři.

Všechny uvedené změny mohou být ovšem přítomné i bez útlaku nervových struktur (kost nebo chrupavčitá ploténka se vyklenuje jiným směrem, než je mícha a nervy) a poté příznaky nezpůsobují.

Je tedy možné mít na krční páteři „degenerativní nález“, a přesto nemít příznaky, nebo mít příznaky neodpovídající popisovaným změnám. 

Příznaky

Nejčastější obtíží je bolest, která je zpravidla ostrá a vystřeluje do horní končetiny. Často je doprovázena mravenčením či brněním. V některých případech se přidává slabost svalů a snížení nebo ztráta citlivosti. Tyto obtíže jsou obvykle v typické lokalizaci odpovídající postiženému nervu. Odborně stav nazýváme cervikobrachiálním syndromem (CB syndrom). Často pacienta obtěžuje bolest krční páteře se šířením do zátylku a temene, bolesti za očima (cervikokraniální syndrom, CC syndrom), či pocit na zvracení a závratě (cervikovestibulární syndrom, CV syndrom) – tyto 2 příznaky však zpravidla nejsou způsobeny vlastním útlakem nervových struktur, ale spíše celkovým vadným postavením krční páteře a je nutno upozornit, že v těchto případech není operace příliš úspěšná. Při výraznějším postižení krční páteře může dojít k poruše funkce míchy. To se může projevit brněním horních i dolních končetin, zhoršením chůze, častým zakopáváním až neschopností chůze – odborně se stav nazývá cervikální myelopatie. 

Vyšetření

Základem je vždy neurologické vyšetření. Základní zobrazovací metodou je rentgen (RTG) krční páteře, a to v několika provedeních (snímek zepředu, zboku, šikmé snímky, snímky v předklonu a záklonu a další). Podrobnější zobrazení poskytuje CT (výpočetní tomograf) a MRI (magnetická rezonance). Vzácně je prováděno PMG vyšetření (CT-perimyelografie). Vyšetření spočívá v aplikací kontrastní látky do páteřního kanálu a následném RTG a CT vyšetření. Někdy je nutné doplnit elektrofyziologické vyšetření (EMG – elektromyografie, EVP – evokované potenciály), tj. vyšetření funkce nervů a míchy. Pouze v případě, že tato vyšetření potvrdí dráždění a útlak nervových struktur, lze předpokládat úspěch operačního řešení.

Radikulopatie - Vše o zdravíMagnetická Rezonance krční páteře, výhřez ploténky C6/7

Konzervativní (neoperační) léčbaBolesti krční páteře různého charakteru trápí velké množství lidí, ve většině případů však operace není nezbytná. Bolesti ustoupí již neoperační léčbou: režimovými opatřeními, léky proti bolesti, léky na uvolnění svalů, které se někdy ke zvýšení účinnosti podávají v infúzích (kapačkách). Velice důležitou úlohu hraje rehabilitace.

Operační léčba

Tam, kde neoperační léčba selhává, obtíže trvají nebo se i přes léčbu zhoršují a pomocí zobrazovacích metod byla nalezena příčina obtíží, přichází v úvahu některá z operací na krční páteři. Podstatou každé operace je vždy odstranění útlaku nervů a míchy a zajištění stability páteře. 

Nejčastějším výkonem je operace krční páteře předním (anterolaterálním) přístupem. Výkon je prováděn v narkóze (celkové anestézii). Podstatou výkonu je odstranění útlaku nervů odstraněním meziobratlové ploténky a kostních výrůstků pod mikroskopem.

Meziobratlová ploténka je po odstranění nahrazena umělou náhradou vyplněnou materiálem, který podporuje růst kosti a sousední obratle jsou fixovány titanovou dlahou a šrouby. V případě jednoprostorových operacích už dnes častěji používáme systém umožňující fixovat náhradu ploténky do sousedních těl bez použití dlahy. Spojené obratle časem srostou a zajistí tak stabilitu páteře.

 V některých případech lze pohyb mezi oběma obratli zachovat voperováním umělé ploténky. Naopak u těžkého postižení krční páteře může být nutností odstranění několika meziobratlových plotének nebo i celého obratle. Některé nálezy si mohou vynutit i operaci ze zadního přístupu. K takovým výkonům patří např.

 laminoplastika, či laminektomie, při kterých je rozšířen páteřní kanál ve velkém rozsahu. Někdy je dokonce nutná operace s kombinací obou přístupů. Některé vzácné diagnosy vyžadují další sofistikované přístupy.

Radikulopatie - Vše o zdraví

  • Poloha pacienta na operačním stole před plánovanou operační krční páteře
  • Radikulopatie - Vše o zdravíStav po odstranění ploténky C5/6 z předního přístupu (peroperační snímek z mikroskopu)
  • Radikulopatie - Vše o zdravíSchématické znázornění předního přístupu ke krční páteři mezi karotickým svazkem (vpravo od prstu)a jícnem, průdušnicí a štítnou žlázou (vlevo od prstu)
  • Radikulopatie - Vše o zdravíNáhrada krční ploténky C5/6 pevnou náhradou a její fixace do okolních obratlových těl titanovými šrouby

KomplikaceKaždý operační výkon s sebou přináší riziko nechtěných komplikací souvisejících jednak se samotným chirurgickým zákrokem, jednak s anestézií. Většina komplikací je vzácných nebo málo závažných. K častějším nepříjemnostem patří pocit „knedlíku v krku“ nebo dočasný chrapot po operaci v důsledku otoku operační rány a krku.

 Vzácně může být příčinou chrapotu poranění hlasivkového nervu s obrnou hlasivky. Poranění orgánů krku (jícnu, hrtanu, cév apod.) je velmi vzácné, stejně tak i poranění nervových kořenů a míchy. V případě těžkého nálezu může dojít k poranění tvrdé pleny s následným únikem mozkomíšního moku.

Takovou komplikaci lze ošetřit tkáňovým lepidlem, v některých případech může být nutností zavedení dočasné drenáže mozkomíšního moku. K vzácným, nicméně závažným komplikacím, patří cévní mozková příhoda (mrtvice) nebo zhoršení neurologického nálezu (ochrnutí) u predisponovaných jedinců (např. při výrazně zúženém páteřním kanálu).

K pooperačním komplikacím patří krevní výron (hematom) v ráně, infekce v ráně či rozestup rány. Rovněž pozdní komplikace (uvolnění šroubu, zlomení šroubu nebo dlahy, zborcení kostního štěpu se vznikem pakloubu atp.) jsou málo časté. U operací ze zadního přístupu je poranění orgánů krku ještě vzácnější, bývají ale výraznější bolesti v ráně.

V některých případech dochází časem k úbytku šíjových svalů (atrofii svalů). 

Průběh hospitalizace a pooperačního období

V den přijetí k plánované operaci budete vyšetřeni přijímacím lékařem a bude opět posouzen Váš zdravotní stav, rizika a prospěšnost operace. Může se stát, že se Váš zdravotní stav a obtíže změní natolik, že Vám operaci nakonec nedoporučíme nebo ji již nebudete potřebovat. V den příjmu proběhne i veškerá předoperační příprava, na vše důležité Vás upozorní zdravotní sestra. Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude Vaše operace odložena. Tato situace je nepříjemná jak pro Vás, tak i pro ošetřující personál, proto Vás prosíme o pochopení. Po operaci krční páteře Vám může být doporučeno nošení měkkého krčního límce minimálně na dobu 2-3 týdnů po operaci, ale toto rozhodnutí je vždy individuální. Kontrolní RTG krční páteře bývá většinou proveden na první ambulantní kontrole. Budete instruován(a) rehabilitační sestrou o pohybovém omezení a pod jejím dozorem rehabilitovat. Pravidelně bude kontrolována operační rána. Celková doba pobytu v nemocnici bývá kolem 4-5 dnů. Základem rehabilitace jsou zpočátku tzv. izometrické cviky sloužící ke stimulaci a uvolnění svalů krku a posilování oslabených svalů, následuje léčebná tělesná výchova a další speciální techniky. Cílem je odstranit funkční poruchy, které vedly k degenerativním změnám na páteři a mohou být též příčinou reziduálních obtíží. Cesta k odstranění takových funkčních poruch může být dlouhá a záleží na Vaší snaze a vytrvalosti. Límec je vhodné nosit pouze v prvních týdnech po operaci na delší chůzi či při jízdě v dopravních prostředcích, tedy především tam, kde hrozí pád nebo neočekávaný prudký pohyb hlavou.

Radikulopatie (radikulitida) – skřípnutý nerv v oblasti páteře – příznaky, příčiny a léčba

Radikulopatie - Vše o zdraví

Radikulopatie nebo stlačený nerv v páteři může vést k řadě nepříjemných příznaků, včetně bolesti, slabosti a necitlivosti. V tomto článku se podíváme na to, jak se může tento stav vyskytnout, spolu s jeho příznaky, diagnózou a léčbou.

Radikulopatie je stlačený (komprese) nerv v páteři (tj. postižení míšních kořenů). Charakter postižení radikulopatií může být kompresivní (degenerativní nebo nedegenerativní – tumor, trauma, různé záněty) a nekompresivní (metabolické – diabetes mellitus, infekční – herpes zoster).

Objevuje se při změnách okolních kostí a chrupavky z opotřebení nebo zranění. Tyto změny mohou způsobit tlak na kořen nervu. Kořen nervu je součástí každého spinálního nervu, který vystupuje z míchy a prochází otvorem ve vaší páteři.

Radikulopatie (radikulitida) se definuje jako zánět míšních kořenů.

Když jsou vaše nervové kořeny stlačené, mohou se zanítit, což způsobuje necitlivost, slabost a bolest. Včasná a vhodná léčba může snížit tyto příznaky.

Zajímavé:  Počet padělaných léků v ČR roste – vše o zdraví

Jaké jsou příznaky a typy radikulopatie?

Symptomy radikulopatie se mohou pohybovat od mírných, až po těžké. Umístění příznaků závisí na tom, který kořen nervu je ovlivněn.

Existují tři typy radikulopatie:

  1. Cervikální (krční) radikulopatie je tlak na jeden z nervových kořenů v oblasti krku. Mohou způsobit slabost, pálení nebo brnění, nebo ztrátu pocitu v rameni, ruce, nebo prstu. Diagnostika cervikální radikulopatie nebývá, na rozdíl od funkčních změn, obtížná. Bolest při kořenovém dráždění bývá ostrá, přesně lokalizovatelná, propagující až k prstům. Jednotlivým úsekům krční páteře odpovídá vždy určitá část horní končetiny, kam bolesti putují.
  2. Hrudní radikulopatie se vyskytuje, když máte v horní části páteře zachycený nerv. To způsobuje bolest v hrudi a trupu.
  3. Lumbální radikulopatie je tlak na jeden z nervových kořenů v dolní části zad. To může způsobit bolest kyčle a ischias, nebo „střílet“ bolesti do nohy. Sexuální dysfunkce nebo paralýza mohou také nastat v těžkých případech.

Příznaky se samozřejmě liší v závislosti na druhu radikulopatie, kterou máte. Příznaky mohou ovlivnit různé oblasti vašich záda, krku, paží a nohou. Příznaky mohou být následující:

  • ostrá bolest, která se může zhoršit určitými pohyby
  • vystřelující bolest
  • necitlivost
  • slabost a brnění
  • ztráta nebo změna ve vnímání
  • ztráta reflexů

Co způsobuje radikulopatii?

Radikulopatie se vyskytuje tehdy, když je nerv zkomprimován (stlačen) okolní tkání. To je někdy způsobeno třeba vyhřezlou ploténkou. Ten pak tlačí ven a vyvíjí tlak na blízký míšní nerv.

Kostní výrůstky také mohou způsobit radikulopatii. Toto je situace, kdy se na části páteře tvoří další kosti. Kostní výrůstky se mohou vyvinout kvůli traumatu nebo osteoartróze. Tyto kostní výrůstky mohou zúžit prostor, kde se nacházejí nervy, což způsobuje jejich komprimování.

Radikulopatie může být důsledkem stárnutí nebo traumatu.

Kdo je obecně více ohrožen radikulopatií?

Mnoho změn páteře nastává, když tělo stárnete. Radikulopatie obvykle postihuje osoby ve věku od 30 do 50 let.

Problémy jako osteoartróza, revmatoidní artritida a obezita mohou zvýšit riziko radikulopatie.

Dalšími rizikovými faktory jsou špatné držení těla, spinální abnormality jako skolióza a opakující se pohyby. Těhotné ženy mají také vyšší riziko.

Tento problém může být také dědičný, takže také máte zvýšené riziko, pokud se u vaší rodiny v minulosti vyskytla radikulopatie.

Jak je diagnostikována radikulopatie?

U diagnostiky radikulopatie vás lékař nejdříve podrobí fyzickému vyšetření. Pak může zkusit udělat určité testy nebo skeny, jako například:

  • rentgenový paprsek – pro zobrazení kostí atd.
  • Magnetická rezonance pro získání obrazů měkké tkáně, míchy a nervových kořenů
  • Vyšetření pomocí CT lékař zobrazí jemné detaily kostí
  • Elektromyogram pro měření elektrických impulzů vašich svalů v klidu a během kontrakcí, což pomáhá lékaři identifikovat poškození nervového vedení pro měření schopnosti nervů posílat elektrické signály

Jak se radikulopatie léčí?

Váš lékař může doporučit domácí metody léčby, léky, chirurgický zákrok nebo kombinaci léčby.

Domácí metody léčby

Měli byste samozřejmě omezit činnosti, které zhoršují vaši bolest. Lékař vám může předepsat dlahu, opěrku nebo měkký krční límec, aby tak imobilizoval (znehybnil) postiženou oblast. To pak usnadňuje odpočinek zraněné oblasti.

Krátkodobý odpočinek v posteli nebo léčení mechanickými pomocníky jsou také možnosti, které vám lékař může navrhnout. Trakce zahrnuje použití závaží nebo jiných speciálních zařízení, které uvolňují tlak na váš spinální nerv tím, že vytvoří prostor mezi kostmi vaší páteře.

Váš lékař může také doporučit fyzikální terapii. Ta může zahrnovat terapii za tepla a za studena a další léčby. Vaši terapeuti vás mohou naučit způsoby, jak posílit, protáhnout a chránit postižené místo.

Efekt fyzikálních metod (aplikace tepla, chladu, ultrazvuku, laseru, transkutánní elektrické stimulace, masáží, trakce) nebyl v akutním stádiu onemocnění spolehlivě prokázán a manipulace může být v akutním stádiu riziková.

Je vhodné omezit jejich použití na případy s pomalým ústupem obtíží. Patří zásadně do rukou odborného lékaře školeného v této oblasti.

U některých lidí může také úbytek váhy snížit tlak na postiženou oblast.

Léky

Některé léky mohou být také hodně účinné při léčbě radikulopatie:

  • analgetika
  • nesteroidní protizánětlivé léky, jako je třeba ibuprofen
  • svalové relaxanty
  • perorální kortikosteroidy
  • opiáty na předpis pro silnou bolest
  • injekce kortikosteroidů do postižené oblasti

Jednotlivé možnosti léčky léky s vámi projedná lékař.

Chirurgická operace

Lékař také může doporučit operaci, pokud se váš stav během určité doby nezlepší. To je obvykle po asi šesti až dvanáct týdnech konzervativní léčby. Mohou také navrhnout chirurgický zákrok, jestliže jsou postiženy více nervů nebo se nervová funkce navzdory léčbě zmenšuje.

Chirurgie může uvolnit postižený nerv z tlaku. Jeden postup se nazývá diskektomie. To zahrnuje odstranění kostních výrůstků nebo části vyhřezlé ploténky.

Stejně jako při jakémkoli chirurgickém zákroku, i zde existuje riziko infekce, krvácení a komplikace z anestezie.

Dá se nějak zabránit radikulopatii? Jak na prevenci?

Ano. dá. Podívejte se na naše rychlé tipy pro zdraví páteře:

  1. Dbejte na dobré držení těla. Vyhýbejte se krčení a mějte obě nohy na podlaze, když sedíte.
  2. Zvedejte kolena, nikoli záda. Místo toho, abyste se ohnuli v zádech, když něco berete, ohýbejte kolena, abyste se dostali k předmětu. Při zvedání těžkých předmětů používejte bezpečnou techniku, abyste zabránili zranění zad. Nezapomeňte zvednout kolena. To znamená, že byste měli ohýbat kolena, ne záda. Požádejte o pomoc také při pohybu těžkých nebo objemných předmětů.
  3. Během dlouhodobé sedavé práce provádějte časté přestávky a protahujte se. Při opakovaných činnostech provádějte časté přestávky.
  4. Používejte kvalitní boty. Podívejte se po botách s dobrou podporou oblouku a vyhněte se nošení vysokých podpatků po delší dobu.
  5. Zahrňte cvičení do své každodenní rutiny. Vytvořte si pravidelný cvičební program, který zahrnuje vhodná cvičení. Vždy si pohovořte se svým lékařem dříve, než začnete rutinní cvičení.
  6. Snižte pravděpodobnost vzniku radikulopatie tím, že si udržujete zdravou váhu.

Většina lidí s radikulopatií zlepší svůj stav už konzervativní léčbou.

Co si dále přečíst na toto téma?

Zdroje článku a relevantní studie

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Radikulopatie

Radikulopatie je oficiální název pro jinak velmi známé a frekventované onemocnění – kořenový syndrom, což je vlastně bolest zad způsobená útlakem kořenů páteřních nervů v jakékoliv oblasti páteře.

Radikulopatie - Vše o zdravíRadikulopatie patří k jednomu z nejčastějších neurologických onemocnění, při níž jsou poškozeny nervové kořeny v oblasti páteře. Postižena může být jakákoliv oblast páteře, nutno však říct, že nejčastěji je poškozena oblast bederní a krční páteře.

Příčiny vzniku radikulopatie

Příčin vzniku radikulopatie je mnoho, ponejvíce se však jedná o kýlu, čili herniaci, meziobratlové ploténky. Nervy mohou být poškozeny kostními výrůstky tzv. osteofyty (degenerativní onemocnění páteře, tzv.

Zajímavé:  Nechce se mi postavit - Vše o zdraví

osteopatie), zahuštěnými vazy páteře, zúžení páteřního kanálu, nádorem, zánětem, vrozenou vadou páteře anebo také traumatem. Radikulopatii způsobují obtíže akutní anebo chronické. Podle toho pak radikulopatii dělíme rovněž na akutní a chronickou.

Chronické kostní změny, které pak vedou k herniaci ploténky a třeba k tvorbě osteofytů jsou nejčastěji způsobeny revmatoidní artritidou anebo cukrovkou.

Vedle těchto poměrně známých příčin však radikulopatii může způsobit kupříkladu i herpetická infekce, která je nejenže velice bolestivá, ale vede i ke ztrátě citu. K dalším zajímavým viníkům patří i mykotické infekce, lymská nemoc anebo syfilis.

Projevy radikulopatie

Projevy jsou vázány na to, v jaké oblasti k uskřinutí nervového kořene dojde, jakou oblast daný nerv inervuje. K nejvýraznějším projevům je hlavně bolest zad, která může vystřelovat i do končetin. Podle toho jaká oblast je poškozena, může být narušeno i vyprazdňování.

Vedle bolesti zad, kloubů a končetin, můžete pociťovat i bolest a pálení svalů, jistá otupělost a slabost ve svalu, senzorické otupění a zhoršená pohyblivost. Inervovaná končetina tak může být zcela anebo částečně ochrnutá. Radikulopatie také negativně ovlivňuje sexuální výkonnost. Muži se mohou stát impotentní.

Nemocný si může stěžovat, že necítí hýždě, neovládá nohy, má problém se zvednutím chodidel apod.

Diagnostika

Dříve než se stanoví léčba, je důležité provést důkladnou diagnostiku. Zjistit, zda se jedná skutečně o kořenový syndrom anebo něco jiného. Případně o jaký rozsah poškození a jakou příčinu se jedná. Pro diagnostiku je důležité nejen vyšetření u odborníka, ale také i u neurologa, který vás dál může poslat na rtg. vyšetření, CT, MRI, EMG.

Léčba

Podle toho, čím je radikulopatie způsobena a v jakém stavu se nachází, řeší se léčba. Naštěstí 90% je řešena konzervativně. Nejprve se řeší bolest a zánět klidem a suchým teplem, kdy mohou dopomoci i antirevmatika. Později pak přijde na řadu fyzioterapie. V určitých případech se však radikulopatie neobejde bez chirurgického řešení.

EMG laboratoř

Pondělí:

Úterý: Středa: Čtvrtek: Pátek:

7:00 – 13:30
7:00 – 13:30

Seznamte se s Vnitřním řádem ambulancí Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí a.s.

Elektromyografie patří mezi vyšetřovací metody, které napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho zásobování nervovými vlákny. Je založena na snímání povrchové nebo nitrosvalové aktivity. Vyšetření pomáhá lékaři rozlišit jednotlivé druhy nervosvalových onemocnění.

K vyšetření se používá přístroj zvaný elektromyograf. Je opatřen elektrodami, zesilovačem, procesorem a obrazovkou. Při vyšetření se používají dvě techniky podle charakteru Vašeho onemocnění: kondukční a jehlová.

Indikace k EMG vyšetření

Jednou z nejčastějších indikací k EMG vyšetření je syndrom karpálního tunelu. Syndrom se projevuje postižením průběhu jednoho ze tří nervů zásobujících ruku – tzv. nervus medianus v úrovni zápěstí a dlaně. Příznaky, které syndrom tvoří, jsou způsobeny stlačením tohoto nervu tam, kde prochází „tunelem“ (canalis carpi) pod příčným zápěstním vazem.

Nemocní velmi často pozorují oslabenou citlivost, mají pocity brnění, mravenčení nebo pálení hlavně na zevní palcové straně dlaně a také na palci, ukazováku a prostředníku. Příznaky mohou někdy vyzařovat směrem vzhůru až do paže a ramene.

Uvedené obtíže se objevují nejčastěji v době spánku a často nemocného probouzejí. Pacienti si pak často spontánně ulevují tím, že spí s rukou ohnutou v zápěstí, jindy si ji namáčejí do studené vody nebo si ji „vytřepávají“, apod.

S postupem času mohou pozorovat ochrnování postižené ruky a postupné prohlubování poruchy až ztráty citlivosti na dlani a prstech na palcové straně ruky.

Onemocnění se vyskytuje častěji u lidí těžce pracujících např. s vibračními nástroji, ale rovněž u lidí pracujících s myší u PC. Často se toto postižení nervu objevuje i v těhotenství nebo u diabetiků.

Dalším častým důvodem k EMG vyšetření je postižení nervových kořenů – tzv. radikulopatie. Při výskytu kostních nárůstů (osteofytů) či při vyhřezlé meziobratlové ploténce (hernii) dochází k utlačení nervového kořene.

EMG vyšetření má zde rovněž nezastupitelné místo, a to opět jak v diagnostice, tak ve sledování průběhu léčby a nakonec i v prognóze dalšího vývoje onemocnění.

Nejčastěji dochází k postižení krčních a bederních nervových kořenů, které se projevují šířením bolestí z oblasti páteře do horní či dolní končetiny, brněním, trnutím, necitlivostí či oslabením svalové síly určitých svalů zásobených daným nervovým kořenem.

EMG vyšetření se dále provádí u dnes velmi časté zvýšené nervosvalové dráždivosti – tetanie, způsobené nedostatkem hořčíku a vápníku. Mezi projevy tetanie patří především pocity mravenčení, brnění končetin, křeče, pocity tlaku na hrudníku, bušení srdce, pocity celkové slabosti, nevýkonnosti či zvýšené únavy.

Spektrum onemocnění periferního nervového systému a kosterního svalstva indikované k EMG vyšetření je velmi bohaté a rozhodnutí k indikaci tohoto vyšetření spadá do rukou specialisty – neurologa.

Organizace vyšetření

Prosíme Vás, abyste se na vyšetření dostavili v určenou hodinu. Vyšetření Vám nemůžeme provést dříve nebo později z důvodu dalších objednaných pacientů. V případě, že vyšetření nemůžete absolvovat v objednaném termínu, prosíme Vás, abyste se přeobjednali na jiný termín.

K vyšetření si s sebou doneste průkazku zdravotní pojišťovny a doporučení lékaře-specialisty.

Příprava před vyšetřením

Před vyšetřením není nutná nějaká speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky.

Provedení vyšetření

EMG provádíme v laboratoři, která se nachází ve 3. patře ambulantní části Nemocnice Podlesí naproti neurologické ambulance.

Studie nervového vedení – tzv. kondukční studie

Měří rychlost vedení akčního potenciálu ve stimulovaném nervu a velikost elektrické odpovědi na tuto stimulaci ve svalu nebo na jiném místě nervu.

Vyšetření se provádí pomocí stimulační a snímací elektrody připojené na zdroj elektrických pulsů a záznamové a zobrazovací zařízení. Snímací elektroda je obvykle přilepena ke kůži povrchovou elektrodou.

Po jejím přilepení je nerv stimulován velmi malým elektrickým impulsem vyvolávajícím jemný záškub ve svalu zásobeném tímto stimulovaným nervem.

Stimulace je nebolestivá, ale můžete mít trochu nepříjemné pocity podobné jako při kontaktu s elektrickým ohradníkem.

Cílem tohoto vyšetření je porovnání rychlosti vedení v nervu či velikosti potenciálu –elektrické odpovědi ve svalu s věkovou normou. Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného nervu úrazem, dlouhotrvajícím tlakem, zánětem, poruchou látkové výměny nebo toxickými látkami.

Jehlová elektromyografie

Měří charakteristiky akčních potenciálů motorických jednotek, tj. souboru svalových vláken zásobených jedním nervovým vláknem.

Jehlová elektromyografie je prováděna zanořením tenké jehly do svalu. Její tloušťka je srovnatelná s inzulínovou jehlou. Při vyšetření můžete pocítit lehké píchnutí podobné jako při vpichu injekce do svalu.

Tato procedura je spojena s minimálním rizikem krvácení či zanesení infekce, jelikož používané jehly jsou sterilní. Změnou polohy jehly ve svalu je vyhledávána optimální pozice pro záznam akčních potenciálů.

Cílem vyšetření je porovnání různých parametrů akčních potenciálů motorických jednotek s věkovou normou. Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného svalu při postižení zásobujícího nervu, např. při postižení vláken nervových kořenů, pletení či periferních nervů nebo při postižení samotného svalu zánětem, poruchou látkové výměny nebo toxickými látkami.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Odpovědi na nejčastější dotazy pacientů:

Je nutné se na vyšetření nějak připravit?

Před vyšetřením není nutná speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky.

Obavy z vyšetření?

Vyšetření se nemusíte obávat. Při použití povrchových kožních elektrod je metoda absolutně nebolestivá. Jen u někoho může být vnímána jako nepříjemná, protože ucítíte jemné kopnutí podobné jako při doteku s elektrickým ohradníkem.

Jehlová elektroda se zavádí do příslušného svalu. Zavedení jehlové elektrody do svalu vpichem skoro vůbec nebolí, protože elektrody jsou velmi tenké, obdobné inzulínovým. Pocítíte pouze lehlé štípnutí jako při vpichu injekce do svalu.

Je nutné se po vyšetření nějak omezovat?

Toto vyšetření je zcela bez dalších omezení.

Pokud beru léky na ředění krve, nebudu mít po vyšetření jehlovou elektrodou problémy se zastavením krvácení?

Ne. Jedná se o vyšetření velmi tenkými jehlami, při kterých se ani u pacientů užívajících protisrážlivé léky problémy s krvácením po vyšetření neobjevují.

Jak dlouho vyšetření trvá?

Záleží na tom, co vše při EMG chceme vyšetřit, což se vyvíjí od diagnostické rozvahy. Vyšetření tak může trvat 15 minut, ale i hodinu. Někdy nám například vystačuje vyšetření jednoho nervu, jindy jich vyšetříme hned několik.

Kdy budu znát výsledek vyšetření?

Výsledek Vám lékař předběžně oznámí ihned po vyšetření. V případě sporných nálezů bude nutné provést ještě další vyšetření.

Zpět na Neurologické ambulance

7 rad, jak zabránit bolestem zad

Bolesti zad jsou dnes nejrozšířenější civilizační chorobou. V České Republice patří dokonce bolesti zad k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti.

Podle některých výzkumů jsou problémy se zády způsobeny dlouhodobým přetěžováním dolních končetin a bederní oblasti zad. Příčinu však je třeba hledatv mnoha dalších faktorech.

Chcete vědět, jak se vyvarovat každodenní bolesti zad? Co tuto bolest způsobuje a jak svým zádům pomoci? Přečtěte si, co všechno pro sebe můžete udělat a jak bolesti zad zredukovat na minimum.

Proč záda bolí?

Důvodu, proč lidi bolí záda, je hodně.

Většina příčin, které bolesti zad způsobují, je nepřímo spojená s nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu, sedavými zaměstnáními a špatným postavením páteře v průběhu dětství a dospívání, případně nedostatkem potřebných minerálů a vitaminů (vitamin D-antirachitický vitamin).

Další příčinou, kterou uvádí ve svých článcích prof. MUDr. Jan Pfeiffer, jedlouhodobé přetěžování dolních končetin a bederní části páteře. Hypotézu zdůvodňuje tak, že bolesti většinou začínají (není-li člověk v patologickém stavu, případně po nehodě) okolo 35 – 45 roku života.

Ještě před několika stoletími se jednalo o průměrnou délku života – naše páteř jednoduše nemusí být adaptovaná na to, aby nás unesla cca o dalších třicet let déle (průměrná střední délka života pro ČR z roku 2002 – muži 72,1, ženy 78,5 – zdroj www.czso.cz).

Bolest samozřejmě můžeme do jisté míry zmenšit tím, že se o svoji páteř budeme náležitě starat. Jak na to si povíme v následujících bodech:

Pravidelné cvičení

Proč je třeba pravidelně cvičit? Naše záda drží vzpřímeně skupina svalů, které je potřeba pravidelně posilovat. Je-li svalový korzet pevný, minimalizuje zatížení páteře a pomáhá ji udržovat ve fyziologicky přirozené pozici.

Jakékoli křivení se, hrbení a kroucení může ve výsledku znamenat neúměrné zatížení nervů a svalovou disbalanci, potažmo rychlejší bolestivou degeneraci páteře. Cvičení by mělo obsahovat kompenzační cviky na mezilopatkové svaly, které mají tendenci ochabovat (velmi rozšíření tzv.

horní syndrom – poloha ramenou svěšených dopředu a vyhrbená záda), bederní část páteře (která většinou díky špatnému postavení nese neúměrnou tíhu těla), a samozřejmě hlubokých břišních svalů (tzv. oblastcore), která je pro stabilitu postoje elementární.

Důsledný strečink

Stejně důležitý, jako pravidelné posilování, je také strečink zádových svalů. Pravidelné protahování uvolňuje přetížené svalové skupiny a pomáhá uvolnění jednotlivých obratlů.

Pro zdravá záda vykonáváme cviky jako rolování nahoru z hlubokého předklonu, různé druhy spinálních rotací, příp. pozice střechy, prkna nebo stolu z jógy.

Strečink může, je-li prováděn pravidelně a technicky správně, vydat za sportovní masáž a ušetřit vás ztuhlosti a problémům s pohybovým aparátem.

Masáže a rehabilitace

Masáže by měly patřit k životu stejně jako samotné cvičení. Nejenom pro lidi, kteří pracují manuálně, ale samozřejmě také pro ty, kteří mají povolání sedavá. Nadměrné zatížení je škodlivé stejně jako celodenní sezení, obzvláště nejsou-li k dispozici ergonomické pomůcky. Přetěžování určitých svalových skupin vede ke vzniku spasmy, které se mohou uvolnit důslednou masáží.

Zdravotní a kompenzační pomůcky

Ergonomické židle, velké míče (fitball) na sezení a protažení zad, nebo malé míče (overball) pro podepření beder nebo krční páteře vás můžou ušetřit spousty bolesti. Každý detail, na který se budete soustředit, vám může pomoci. Nepodceňujte sílu kompenzačních pomůcek a ergonomie. Zázraky sice nezmůžou, ale jako prevence vám mohou dost dobře pomoci.

Správná opěrná plocha pro záda během spánku

Řeč je samozřejmě o matraci a roštu. Také platí, stejně jako u ostatních kompenzačních pomůcek, že nezmůžou zázraky. Na druhou stranu zdraví není otázkou jedné věci, co děláte nebo neděláte.

Na zdraví se podepíše každá vaše volba, ať už se týká stravy, spánku, sportu, práce či psychiky.

To, jak se  cítíme, a jak vypadá náš zdravý nebo nemocný organismus, je výsledkem našich myšlenek a skutků.

Stres jako nejtěžší zátěž organismu

Princip psychosomatiky už dnes většina lékařů bere jako nepopiratelný fakt. Psychika a tělo jsou neoddělitelně sloučeny, a proto nemůžeme popřít ani vliv stresu na naše tělo.

Ukazuje se, že stres má primárně vliv na oblast trapézů, které pod tlakem stresových faktorů tuhnou.

Nutkavé myšlenky, kterých se nemůžeme zbavit, naopak působí na krční páteř, a to tak, že ji blokují a zkracují zdvihače hlavy (m. sternocleidomastoideus).

Správná obuv

Ženy, které často nosí boty na podpatcích, jistě na vlastní kůži pocítily, jaký může mít módní obuv vliv na naše záda. V botách na podpatcích se koncentruje tlak váhy těla na první třetinu chodidla, a zatěžuje se přední strana nohy na úkor zadní.

Tím dochází ke zkracování šlach kotníku (achilovky) a lýtkových svalů. Paradoxně také dochází k ochabování hýžďových svalů, které nejsou do chůze zapojeny, a zadní strany stehen.

Stoj na podpatcích nutí ženy povolit bříško a prohnout bedra, což sice podporuje estetický sexy postoj, ale doslova škodí našim zádům.

Výběr správné obuvi (potažmo správný styl chůze) může mít zásadní vliv na naší zádovou pohodu. V obuvnictví si dobře rozmyslete, kolik jste ochotny za svoji parádu zaplatit, a především v jaké měně.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *