Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 1. 2020 — 31. 12. 2022
39 502 621 Kč
Předmětem projektu je zlepšení komunikace a důvěryhodnosti informací resortu zdravotnictví, čehož bude dosaženo komplexní metodickou a odbornou podporou nově vznikajícího Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP).
V rámci NZIP bude publikován pouze plně garantovaný a metodicky standardizovaný obsah a NZIP se tak stane stěžejním komunikačním kanálem v oblasti zdraví nejen pro státní správu, ale zejména pro širokou laickou i odbornou veřejnost.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 1. 2020 — 31. 12. 2022
49 985 900 Kč
Cílem projektu je zajistit pro efektivní spolupráci jednotlivých aktérů a institucí ve zdravotnictví jednoznačnou interpretaci sdílených informací.
Jasná definice a přesně stanovené pojmy a jejich zařazení v rámci ontologických systémů na úrovni aktuálního vědeckého poznání je nutné pro úspěšnou elektronizaci informačních toků a pro zajištění interoperability mezi jednotlivými subjekty jak v místní rovině (rodina-pacient-poskytovatel zdravotních služeb) tak v rovině mezinárodní spolupráce.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 1. 2020 — 31. 12. 2022
39 521 015 Kč
Projekt reaguje na právě probíhající významné změny ve zdravotnictví, kdy dochází k rozvoji zdravotních registrů, byla zahájena postupná digitalizace a modernizace řady zastaralých sběrů dat a zejména reaguje na vybudování základní resortní infrastruktury eHealth, kdy byl ÚZIS ČR pověřen realizací aplikačního dopadu připravovaných nařízení (věcný záměr o elektronizaci zdravotnictví, bezpečném sdílení dat mezi poskytovateli zdravotních služeb a o Národním zdravotnickém informačním systému – zákon o elektronizaci zdravotnictví). S postupem těchto legislativních změn se resort zdravotnictví začíná potýkat s problémem, že stávající interní procesy, postupy a normy plně neodpovídají stavu nové legislativy a aktuálně implementovaným nástrojům.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 2. 2019 — 30. 9. 2022
17 769 299 Kč
Předmětem projektu je zvýšení efektivity časného záchytu tyreopatií (zejména hypotyreózy a eufunkční chronické lymfocytární tyreoiditidy) v časné fázi gravidity a v důsledku časné intervence minimalizovat negativní dopady tyreopatie na vyvíjející se plod. Součástí projektu je navržení způsobu zavedení tohoto programu formou standardizovaných diagnostických a klinických postupů ve všech gynekologických a endokrinologických ambulancích České republiky.
3. akční program EU v oblasti zdraví
1. 1. 2019 — 30. 6. 2021
176 710 €
Předmětem tohoto projektu je zefektivnit shromažďování informací o vzácných nemocech a implementace Orpha kódů (kódovací systém vzácných onemocnění) v zemích členských organizací tohoto projektu s cílem zvýšit využití nomenklatury databáze Orphanet a zavést standardizovaný a konzistentní informační systém sdílený na evropské úrovni.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 11. 2018 — 31. 12. 2022
23 860 870 Kč
Předmětem projektu je pilotní projekt časného záchytu familiární hypercholesterolémie u novorozenců.
Nález FH u nich umožní zahájit včas režimová opatření a nezbytnou farmakologickou intervenci, která u nich povede k dramatickému snížení rizika předčasných úmrtí a nefatálních kardiovaskulárních ischemických příhod v jejich produktivním věku. Projekt ověří vhodnost zavedení metody časného záchytu onemocnění FH u novorozenců v České republice.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 5. 2018 — 30. 11. 2021
16 836 071 Kč
Předmětem projektu je v českém zdravotním systému připravit a otestovat pilotní projekt časného záchytu kritických srdečních vad u novorozenců prostřednictvím neinvazivní metody pulzní oxymetrie, realizované před propuštěním novorozence z porodnice s cílem časného postnatálního rozpoznání kritické vrozené srdeční vady.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 5. 2018 — 30. 11. 2021
8 165 917 Kč
Předmětem projektu je návrh, vytvoření a praktická verifikace metodik, které zvýší efektivitu adresného zvaní ke screeningům karcinomu tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla.
Projekt je zaměřen na všechny lege artis probíhající onkologické screeningy a umožní i srovnat účinnost navrhovaných metodik mezi nimi.
Metodické dokumenty budou pilířem a základním referenčním materiálem pro plánování a realizaci adresného zvaní ke screeningům zdravotními pojišťovnami v České republice.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 5. 2018 — 31. 12. 2022
32 900 867 Kč
Předmětem projektu je pilotní projekt sekundární prevence osteoporotických zlomenin. Cílem projektu je snížení počtu následných osteoporotických zlomenin po první prodělané osteoporotické zlomenině a s nimi svázaných dalších zdravotních komplikací.
Pilotní projekt ověří fungování koordinovaného vyhledávání pacientů s osteoporózou po prodělané zlomenině s následným diferenciálně-diagnostickým vyšetřením na osteologickém pracovišti a případnou léčbou osteoporózy a intervencí k prevenci pádů.
Projekt povede ke změně stávající organizace péče o pacienty s osteoporózou, ke zvýšení efektivity jejich vyhledávání a tím k poklesu počtu následných osteoporotických zlomenin po první prodělané zlomenině.
3. akční program EU v oblasti zdraví
1. 4. 2018 — 31. 3. 2021
148 073 €
Společná akce Inovativní partnerství pro boj proti rakovině (zkratka iPAAC JA z anglického názvu Innovative Partnership for Action Against Cancer Joint Action) sdružuje 44 partnerů – kompetentních orgánů a přidružených subjektů – z 24 evropských zemí. Jejím koordinátorem je slovinský Národní ústav veřejného zdraví (Nacionalni inštitut za javno zdravje, NIJZ).
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 4. 2018 — 31. 3. 2022
23 316 006 Kč
Předmětem projektu je v českém zdravotním systému připravit, otestovat a posoudit zavedení screeningového programu QUiPP do praxe. Jedná se o pilotní ověření podložené metody užívané ve Velké Británii.
Hlavními výstupy projektu bude příprava metodického a technického zázemí pro zavedení programu na národní úrovni, otestování programu QUiPP v praxi a vyhodnocení jeho efektivity v českém zdravotním systému, které MZ ČR napomůže přijetí následných kroků, včetně legislativních.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 4. 2018 — 31. 3. 2022
11 058 950 Kč
Předmětem projektu je pilotní projekt časného záchytu karcinomu prostaty ve skupině osob dispenzarizovaných u lékaře po předchozím onkologickém onemocnění. Jde tedy o projekt zaměřený na jasně definovanou populaci mužů.
Cílem tohoto projektu je časný záchyt karcinomu prostaty pomocí screeningu PSA vedoucí k včasnému zahájení léčby a eliminaci rozvoje obtížně léčitelného metastatického onemocnění. Současně lze očekávat i snížení mortality.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 4. 2018 — 31. 12. 2022
15 026 784 Kč
Předmětem projektu je vyhledat pacienty s dosud nediagnostikovanou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) v raném stadiu a definovat rizikové skupiny osob v populaci. Včasná identifikace tohoto závažného onemocnění umožní terapii a zabrání progresi nemoci do ireverzibilní fáze, ve které dochází i k opakovaným hospitalizacím, akutním exacerbacím a smrti.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 3. 2018 — 28. 2. 2021
39 678 720 Kč
V rámci projektu „Data pro psychiatrii“ bude iniciována a následně budována dosud chybějící komplexní informační základna psychiatrické péče v České republice.
Vybudování datové základny a informačního zázemí pro produkci reprezentativních a referenčních dat je základem modernizovaného systému psychiatrické péče a je nezbytné pro hodnocení, dlouhodobé zlepšování kvality péče o duševně nemocné a pro další tvorbu státních politik v této oblasti.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 3. 2018 — 30. 6. 2021
16 272 782 Kč
Předmětem je realizace pilotního projektu časného záchytu diabetické retinopatie a makulárního edému ve skupině diabetiků 1. nebo 2. typu v péči dispenzarizujících lékařů. Jde o projekt zaměřený na jasně definovanou populaci osob s diabetem.
Cílem projektu je časný záchyt diabetické retinopatie a makulárního edému pomocí non-mydriatické funduskamery vedoucí ke snížení rizika její progrese a minimalizaci rizika ztráty zraku, zachování soběstačnosti a přijatelné kvality života nemocných.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 3. 2018 — 31. 12. 2021
12 124 878 Kč
Projekt směřuje k praktickému ověření zdravotnické technologie založené na vědeckých důkazech, která má reálný potenciál zvýšit efektivitu (diagnostickou bezpečnost, kvalitu, účinnost, nákladovou efektivitu) programu screeningu karcinomu děložního hrdla, který je v ČR bohužel stále nezanedbatelnou příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. V případě úspěšného ověření lze očekávat zvýšení kvality programu a zvětšení jeho potenciálního dopadu na snížení úmrtnosti pro karcinom děložního hrdla.
Evropský fond pro regionální rozvoj – Integrovaný regionální operační program
1. 1. 2018 — 31. 12. 2021
296 000 000 Kč
Projekt „Informační a datové resortní rozhraní“ (IDRR) zamýšlí zajistit základní, jednotný, informační, komunikační a datový bod resortu zdravotnictví. Vybudování IDRR zároveň představuje nezbytnou infrastrukturní komponentu pro realizaci dalších projektů Národní strategie elektronického zdravotnictví a je s touto strategií jako její nedílná část v plném souladu.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 9. 2017 — 31. 8. 2022
39 489 744 Kč
Cílem tohoto projektu je vybudovat systém evaluace programů časného záchytu onemocnění tak, aby byl zajištěn jejich maximální pozitivní dopad na zdraví obyvatel a jejich nákladová efektivita.
Tento projekt navazuje na projekt Národní koordinační centrum programů časného záchytu onemocnění I a poskytne tak sjednocené a doplněné datové zdroje vhodné pro realizaci programů časného záchytu onemocnění.
Součástí projektu je i ověření efektivity, účinnosti a ekvity stávajících čtyř realizovaných programů.
Evropský fond pro regionální rozvoj
1. 7. 2017 — 30. 6. 2020
1 825 506 EUR
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vstoupil na základě souhlasu významných evropských institucí do vedení projektu INTENT, kde je odpovědný za budování relevantního IT zázemí a za vývoj evropského virtuálního „know-how“ centra zlepšujícího informovanost onkologických pacientů a kvalitu péče. Projekt INTENT patří do programu Interreg Central Europe, který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 2. 2017 — 30. 9. 2021
28 915 309 Kč
Cílem projektu je vytvořit koordinační řídící strukturu a metodické zázemí pro zavádění, realizaci a evaluaci programů časného záchytu onemocnění v ČR.
V rámci projektu vznikne Národní screeningové centrum, které bude navrhovat realizaci pilotních studií a vyhodnocovat jejich dopad a zavede postupy pro monitoring, evaluaci a inovace jednotlivých projektů časného záchytu onemocnění.
Tím dojde ke zvýšení dopadu těchto projektů na zdraví obyvatel a optimalizaci jejich nákladové efektivity.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 3. 2016 — 28. 2. 2023
241 273 098 Kč
Předmětem projektu je vytvoření a implementace manažerského informačního systému úhrad lůžkové péče (DRG), jehož zavedením dojde k vyšší efektivitě výkonu státní správy ve smyslu manažerského řízení, kontroly a optimalizace rozdělování finančních toků v oblasti zdravotnictví.
Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost
1. 3. 2016 — 28. 2. 2019
61 992 428 Kč
Projekt je zaměřen na metodický rozvoj registrů Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), zvýšení jejich informační kapacity a hodnoty, a dále na vývoj nezbytných podpůrných SW aplikací a komponent. Rovněž zásadně přispěje k efektivnějšímu sběru dat, lepší utilizaci informací státní správou a celkovému rozvoji systému resortních registrů NZIS.
Evropský fond pro regionální rozvoj – Integrovaný operační program
1. 12. 2010 — 30. 6. 2015
299 700 000 Kč
V rámci projektu došlo k vytvoření a rozvoji jednotného technologického prostředí JTP pro provoz informačního systému národních zdravotnických, hygienických a administrativních registrů (dále také „eREG“).
Evropský fond pro regionální rozvoj – Integrovaný operační program
1. 8. 2014 — 30. 11. 2015
62 992 600 Kč
Cílem projektu bylo zlepšit, zefektivnit a zjednodušit způsob využívání registrů, zlepšit tím informovanost státní správy, jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotnických pracovníků, odborné i laické i veřejnosti a zlepšovat zdravotní stav populace, zefektivňovat proces péče a zajistit průběžné sledování a zvyšování kvality poskytované péče.
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o reformě psychiatrie, ale báli jste se zeptat
Psychiatrická společnost ČLS JEP vydala informační brožuru Malý průvodce reformou psychiatrické péče (duben 2017, 15 stran). Publikace seznamuje s principy a plánem reformy psychiatrické péče v Česku. Ta má probíhat po dobu následujících 15 až 20 let. První etapa transformace by měla být dokončena do roku 2021. V příštích pěti letech by měla být reforma podpořena z evropských fondů částkou 3,35 miliard korun. Pro jednotlivé psychiatrické nemocnice vzniknou transformační plány. Nový systém úhrad má podpořit život v přirozeném prostředí. K tématu reformy péče o duševní zdraví se 11. dubna 2017 konal kulatý stůl „Mysli na duši“ (viz prezentace online). Viz videozáznam → blok reforma; blok komunita; blok destigmatizace, přejít na → struktura psychiatrických pacientů.
Současný model péče nezajišťuje dostatečně podporu pacientů v jejich vlastním prostředí ani spolupráci a koordinaci mezi jednotlivými složkami poskytovatelů péče o duševně nemocné. Služby v komunitě (ve vlastním prostředí pacientů/klientů) existují jen na některých místech, a to ještě v nedostatečné míře.
Pro péči, kde je převažující složkou sociální péče, strategie předpokládá fungování malokapacitních sociálně-zdravotních rezidenčních zařízení, která budou mít charakter chráněného bydlení.
Nový systém úhrad má podpořit život v přirozeném prostředí a inkluzi
Jedním z cílů reformy je nastavit zcela nový systém úhrad péče o duševně nemocné. Systém financování nemotivuje poskytovatele ke spolupráci a akutní péče je pro poskytovatele ztrátová a komunitní a terénní péče nemá nastaveny mechanismy udržitelných úhrad.
Dlouhodobá lůžková péče je motivována k dlouhodobým hospitalizacím a plné obsazenosti lůžek.
Úhradové mechanismy by proto měly být nastaveny tak, aby motivovaly poskytovatele k chování, které je v souladu se základním záměrem reformy, a to přesunem péče do vlastního prostředí pacienta/klienta.
Na novém systému financování se bude podílet státní rozpočet, zdravotní pojišťovny i kraje. Systém by měl respektovat budoucí podobu sítě služeb pro duševně nemocné, která vznikne v podobě regionálních plánů sítě v každém kraji.
Zdravotní i sociální služby pro lidi s duševním onemocněním jsou podle Psychiatrické společnosti ČLS JEP podfinancované.
Strategie reformy předpokládá růst celkového objemu finančních prostředků do tohoto segmentu péče nad hranici průměru ostatních segmentů zdravotní péče.
Centra duševního zdraví by měla přispět k prevenci hospitalizace a včasné diagnóze a léčbě
Centra duševního zdraví (CDZ) mají poskytovat mobilní, ambulantní, krizové a denní služby. Měla by přispět k prevenci hospitalizací či jejich zkracování, včasnému záchytu rozvoje vážného onemocnění a napomoci k reintegraci dlouhodobě hospitalizovaných do běžné komunity. Tým centra duševního zdraví by měl pracovat formou případového vedení a poskytovat flexibilní, individualizovanou službu cílové skupině pacientů/klientů ze spádové oblasti bez čekací doby.
V ČR by mělo být sto center duševního #zdraví. https://t.co/wh2nLHqpJ1 @ZdravkoOnline @MiloslavLudvik
— ozdravotnictví.cz (@ozdravotnictvi) 14. dubna 2017
Multidisciplinární přístup je koordinace a spolupráce pracovníků různých povolání a institucí a musí probíhat na třech základních úrovních:
- Koordinace a spolupráce různých profesí v rámci jednoho týmu
- Koordinace a spolupráce napříč jednotlivými službami
- Koordinace a spolupráce v rámci komunity (včetně místní správy a samosprávy, úřadu práce, odborů sociálních a zdravotních služeb apod.)
Počet pacientů v ambulancích psychiatrů vzrostl za patnáct let o 80 procent
V roce 2015 bylo ošetřeno celkem 650,6 tisíc pacientů. Nejvíce pacientů v ambulancích tvoří pacienti s neurotickými poruchami (celkem 40 %, 238 307 pacientů), dále pacienti s afektivními poruchami (celkem 18 %, 104 298 pacientů) a pacienti s organickými duševními poruchami (celkem 12 %, 69 146 pacientů).
Za posledních patnáct let došlo k celkovému nárůstu počtu pacientů o 80 %. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u pacientů s organickými duševními poruchami (více než 100 %). Celkově má zkušenost s duševním onemocněním 1 z 5 dospělých a 1 z 25 dospělých žije s duševním onemocněním.
Polovina chronicky duševně nemocných onemocní před 14. rokem života, tři čtvrtiny před 24. rokem života. Dlouhodobě také stoupá počet žadatelů s duševní nemocí o invalidní důchod. Některou z nich trpí každý pátý nový žadatel. Ročně kvůli těmto nemocem dostane nově přiznaný invalidní důchod víc než 27 000 lidí.
Invalidní důchody jsou v tomto případě často přiznány již ve velmi mladém věku.
Počet prvních návštěv v ambulanci psychiatra v letech 2000 až 2015 a struktura pacientů v roce 2015
Zdroj: ÚZIS, NUDZ
Vznikne zákon o duševním zdraví?
Nezbytnou podmínkou úspěchu realizace Strategie reformy psychiatrické péče je úzká spolupráce mezi resorty, které se agendou dotýkají problematiky lidí s duševním onemocněním. Jedná se především o Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo obrany.
Ve většině vyspělých zemí je pro oblast duševního zdraví spolupráce a odpovědnost jednotlivých resortů upravena zvláštním zákonem právě proto, že jde o problematiku procházející napříč odpovědností řady resortů.
V průběhu realizace Strategie reformy psychiatrické péče bude posouzeno i to, zda by v podmínkách ČR bylo vhodným řešením mít samostatný zákon o duševním zdraví.
Pokud by se nešlo touto cestou, budou v průběhu realizace reformy navrženy dílčí úpravy dotčených zákonů.
Peníze na reformu psychiatrie z Evropské unie
Reforma bude podpořena z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) částkou 2 miliardy Kč (výzva č. 54) a Operačního programu zaměstnanost (OPZ) částkou 1,35 miliardy Kč (výzva č. 39).
IROP je určen na investice na zřízení nebo rekonstrukce akutních oddělení všeobecných nemocnic, center duševního zdraví, stacionářů, ambulancí s rozšířenou péčí a vybavení mobilních týmů. Příjemci dotace jsou přímo poskytovatelé zdravotních služeb. OPZ je určen na tzv.
měkké projekty na podporu transformace a deinstitucionalizace zdravotnických služeb v oblasti psychiatrické péče. Příjemci dotace jsou Ministerstvo zdravotnictví, Národní ústav duševního zdraví nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Prostředky jsou dále distribuovány úhradou mzdových a provozních nákladů nebo veřejnými zakázkami.
Kulaté stoly o reformě psychiatrické péče a péče o duševní zdraví
K tématu reformy Ministerstvo zdravotnictví pořádá kulaté stoly. Poslední s názvem “Mysli na duši” se uskutečnil 11. dubna 2017 (viz níže).
- Emily Ellis, Regional Office, McCann London „Velké firmy věří na duši – úspěšná spolupráce mezi Prince´s Trust a L´Oréal“ (2:12)
- Jan Růžička, Nahlas, z.s., University of Cambridge „CSR v oblasti duševního zdraví začíná být trendy“ (19:50)
- Marie Salomonová, Nevypusť duši, z.s., University of Nottingham „Jak nevypustit duši na internetu“ (33:18)
- Petr Winkler, Národní ústav duševního zdraví, King´s College London „Stigmatizace a destigmatizace v ČR“ (43:19)
Další informace
Dva a půl tisíce pacientů se už díky reformě dostaly z léčeben domů
Už před osmi lety odstartovala v Česku reforma psychiatrické péče. Vznikla pro to dokonce vládní strategie a existuje také Rada vlády pro duševní zdraví, která reformu koordinuje.
Přerod české psychiatrie, jež má péči o duševně nemocné v tuzemsku dostat na úroveň běžnou v západních státech, se ale naplno rozjel až v roce 2017, především díky projektu Evropské unie.
Ta do reformy posílá celkem 2,5 miliardy korun, díky kterým se rozhýbalo množství navzájem se doplňujících aktivit. Peníze se mohou čerpat až do roku 2023.
„Český systém psychiatrické péče zdaleka nedosahuje takových kvalit, jakých by měl dosahovat v 21. století. Našim pacientům toho hodně dlužíme.
Strádáme v ambulantní péči i v akutní lůžkové péči a stejně tak v péči, které říkáme následná,“ řekl Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v diskusi HN, která se uskutečnila v prosinci v pražském Karlíně.
Jejím hlavním tématem byla právě reforma psychiatrické péče v Česku, kterou všichni diskutující označili za velmi úspěšný projekt.
„Reforma je potřebná i proto, že v republice máme naprostý nedostatek akutních lůžek. Existuje tu dvě stě všeobecných nemocnic a pouze ve 30 z nich funguje takzvaná akutní psychiatrie.
To znamená, že pokud vás postihne nějaká psychická nemoc v nemocnici, která nemá akutní péči, může se stát, že vás z toho zařízení přeloží do jiného i třeba několik desítek kilometrů vzdáleného,“ upozornil Anders.
Součástí reformy je proto mimo jiné i zvýšení počtu akutních lůžek.
Kromě nemocniční péče o duševně nemocné je podle diskutujících potřeba posílit také péči komunitní. Když se totiž pacient dobře zaléčí léky, může velmi dobře fungovat v běžném životě a nemusí být zavřený v nemocnici. Může například chodit do práce a žít se svou rodinou.
„Komunitní týmy, které by tohle pacientům umožňovaly, ale v Česku chybí, nejsou dostupné ve všech oblastech republiky. Když se podíváme na to, kolik lidí v populaci zažívá nějaké duševní onemocnění, zjistíme, že systém psychiatrické léčby nestačí.
Velmi důležitá je prevence, ti lidé se o sebe musí starat sami,“ podotkl další z diskutujících Petr Winkler, vedoucí programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví.
Většina lidí psychické problémy přehlíží
Podle průzkumu vědců tohoto ústavu z října roku 2018 duševní onemocnění prožije v Česku každý rok přibližně každý pátý člověk.
Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu a ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Většina postižených se ovšem neléčí.
U úzkostných poruch se neléčí 61 procent, u poruch nálady 69 procent, a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent postižených. „Stejně jako v jiných oblastech medicíny i zde je naprosto zásadní prevence.
Ovšem gramotnost v oblasti duševního zdraví je v naší zemi na velmi nízké úrovni,“ upozornil Winkler. I proto Národní akční plán pro duševní zdraví, který v lednu 2020 schválila vláda, počítá s tím, že by se na prevenci duševních onemocnění více zaměřily i školy.
„Ideální stav, kterého chceme dosáhnout ze strany pacienta, je tento: když zjistím, že mi není psychicky dobře, budu mít přístup k potřebným informacím, ať už třeba v podobě letáků, televizních pořadů a další edukace.
Když pak přijdu na úřad, úřednice bude znát danou problematiku a dokáže mi poradit, jak v mé životní situaci postupovat dál,“ popsala další účastnice diskuse Dita Protopopová, tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví.
Kromě edukační kampaně je podle ní také potřeba rozšířit ambulantní péči, aby pacienti nečekali na pomoc dva měsíce, jako tomu v některých regionech bývá. A pokud už pacient potřebuje hospitalizaci, dostane ji blízko svého bydliště, a to jen na nejnutnější dobu, stejně jako službu rehabilitace. To vše dnes pokulhává.
„Jsou místa v Česku, jako třeba Karlovarský kraj, kde prakticky nefunguje psychiatrická péče. A pokud tam onemocníte, odvezou vás do psychiatrické nemocnice, která je velmi vzdálená,“ upozornil Anders.
Pohled pacientů s duševním onemocněním v diskusi reprezentoval Břetislav Košťál, manažer projektu Studio 27. „I tito lidé potřebují žít plnohodnotný život, ne pobývat někde v léčebnách. Člověk potřebuje pokrýt všechny základní domény života, jako je bydlení, práce, vztahy, partnerství, volný čas a podobně.
Je důležité, aby takový člověk mohl žít normálně mezi ostatními lidmi, ve stejném domě, žít stejný běžný život jako všichni. A samozřejmě to v léčebnách nejde,“ poznamenal Košťál. Důležitý je podle něj také respekt ostatních lidí k duševně nemocným.
„Například i respekt personálu nemocnic k těmto pacientům, což často nebývá,“ posteskl si.
Smyslem psychiatrické reformy je i to, aby se pacienti dostali mimo zdi léčeben. Mnoho psychiatrických pacientů, kteří v léčebnách pobývají delší dobu, trpí syndromem, kterému se říká hospitalismus, tedy jsou už úplně závislí na léčebné instituci a nedokážou fungovat samostatně.
Celkem má fungovat sto regionálních center
Již nyní v rámci reformy vznikají centra duševního zdraví, což, jak poznamenal Petr Winkler, je velmi důležitá forma komunitní péče, jež by se měla také v Česku více rozšířit.
Reforma počítá se vznikem tří desítek těchto regionálních center ve všech regionech země. Většina z nich již funguje. Jedná se o zcela novou službu, která je založená hlavně na terénní práci týmů složených ze zdravotníků a sociálních pracovníků.
Minimálně polovinu času pracují v terénu, tedy v přirozeném prostředí lidí s duševním onemocněním.
Pacienti tak fungují samostatně, nejsou zavření v léčebnách a mohou se aktivně zapojovat do společnosti. „V tom týmu je lékař, psychologové, psychiatrické sestry, sociální pracovníci, kteří se specializují třeba na bydlení nebo podporu práce, a jsou tam takzvaní peer pracovníci.
To jsou lidé jako já, kteří sami mají zkušenost s duševním onemocněním a pomáhají inspirovat a motivovat klienty ke zlepšení stylu života. Vlastní inspirací jim pomáhají k tomu, aby se i oni dokázali začlenit a žít plnohodnotný život,“ popsal Košťál.
Celkově ministerstvo zdravotnictví počítá se vznikem stovky těchto center po celé republice.
O reformě psychiatrické péče hovořil v diskusi Hospodářských novin Petr Winkler, vedoucí programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví a Dita Protopopová, tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví.
Foto: HN – Zbyněk Pecák
Na reformě v současnosti pracuje více než 300 lidí a výsledkem jejich práce jsou nejen centra duševního zdraví, ale také změna systému úhrad psychiatrické péče. Zlepšilo se financování následné péče i akutní péče. „Zhruba dva tisíce pacientů se už také podařilo přesunout z následné péče v nemocnicích do domácí péče.
Jsou to lidé, kteří nyní fungují v komunitních službách a nemusí být v psychiatrických nemocnicích.
Stejně tak se díky jednomu velkému projektu, který funguje pod Národním ústavem duševního zdraví, podařilo velmi zvýšit povědomí o duševních nemocech a zmenšit to stigma, kdy se veřejnost často psychicky nemocných bojí a odmítá je,“ vyjmenovala Protopopová.
Experti: reforma je úspěšný projekt
Nyní začíná implementace plánu reformy na první tříleté období.
Kromě medicínského prostředí se zapojí například i resort vzdělávání, protože součástí je i edukace učitelů, aby uměli u dětí rozpoznat psychické nemoci a pomoci jim, případně jim pomoci najít dobrou péči.
U poloviny psychicky nemocných se totiž první příznaky projeví už dříve než ve 14 letech. Stejně tak by mělo dojít k dalšímu rozvoji sociálních služeb pacientům a psychiatři by měli posílit spolupráci s praktickými lékaři.
„Jsem spokojený s tím, jak rychle a kvalitně reforma probíhá. Když se podívám na období od roku 2013, kdy se projekt teprve chystal, do roku 2017, kdy skutečně odstartoval, tak se toho skutečně moc neudálo. Změna za poslední tři roky je ale opravdu veliká, projekty se začaly hýbat,“ chválil Winkler.
Oproti tomu Břetislav Košťál oponoval, že dostupnost psychiatrické podpory v krajích je stále ještě dost obtížná a dojezdová vzdálenost pro blízké, aby navštívili svého kamaráda nebo člena rodiny v léčebně, je stále často velmi velká. „Bohužel také v některých nemocnicích stále ještě přetrvává dost nehezké zacházení s lidmi, kteří přišli sdílet zkušenost s psychickou nemocí.
Je to věc dlouhodobé změny v přemýšlení o těchto lidech a přístupu k nim,“ myslí si Košťál.
Evropská unie posílá do projektu dva typy financí: investiční finance, tedy peníze, ze kterých se může stavět nebo rekonstruovat. Za ty už se v českých nemocnicích například rekonstruovala již existující akutní psychiatrická nemocniční oddělení a nyní vypadají jako moderní zdravotní péče. A za druhé posílá takzvané měkké finance, což jsou peníze na lidské zdroje.
„To jsou podle mě finance, které teď tvoří hlavní dopad reformy. Z nich jsou hrazeni lidé, kteří pracují v centrech duševního zdraví nebo pracují v nemocnicích na tom, aby pacienti dříve odcházeli domů. Stejně tak pracují na tom, aby se změnilo myšlení a přístup veřejnosti k psychicky nemocným lidem a lépe se dodržovala jejich lidská práva.
Na tohle všechno potřebujete lidi a peníze na jejich platy,“ vysvětlila Protopopová. Na investice i na lidské zdroje unie dohromady posílá 2,5 miliardy korun. Evropské peníze jsou ovšem jen na pilotáž a udržování nastolených služeb. Například centra duševního zdraví jsou z EU finančně krytá jen na 18 měsíců a zbytek je už na státu.
Na konci roku 2021 bude již 17 center hrazeno ze zdravotního pojištění a z rozpočtu krajů.
Seminář Reforma péče o duševní zdraví
Dne 13. prosince 2019 se uskutečnil seminář Reforma péče o duševní zdraví – Uskutečněné kroky a nejbližší cíle, pořádaný Vládním výborem pro osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením (dále jen „Výbor“) se průběhem reformy péče o duševní zdraví zabývá od roku 2013, kdy byla schválena její strategie. Přinejmenším každý rok je na zasedání Výboru prezentována Ministerstvem zdravotnictví zpráva o postupu prací.
Výbor vítá, že práce na reformě postupují a začínají se objevovat první konkrétní výsledky. Na jednom z příštích zasedání Výboru bude téma reformy péče o duševní zdraví opět na programu.
Kromě seznámení s aktuálním stavem reformy péče o duševní zdraví byl seminář věnován tématům: transformace psychiatrických nemocnic, kvalita péče, podpora nových služeb – adiktologické multidisciplinární týmy a ambulance s rozšířenou péčí specializované na adiktologii. Dále zazněly zkušenosti z dobré praxe, a to Centra duševního zdraví Přerov.
Aktuální stav reformy péče o duševní zdraví
Reforma je v gesci Ministerstva zdravotnictví. Je třeba zjistit i spolugestorství dalších resortů, především Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva spravedlnosti.
Nejen z tohoto důvodu vznikla Rada vlády pro duševní zdraví.
Prioritou tohoto poradního orgánu vlády bude kontrola plnění a koordinace implementace Národního akčního plánu duševního zdraví a souvisejících plánů – Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a Národního akčního plánu prevence sebevražd.
Aktuálně je v rámci reformy realizováno několik projektů. Jedním z nich je projekt Deinstituacionalizace, který řeší změnu institucionálních procesů, zejména klade důraz na to, aby péče byla individuální a aby byly dostupné navazující služby.
V rámci reformy vznikají Centra duševního zdraví (dále jen „CDZ“), prvních 17 již, další 4 jsou vybrána, do roku 2022 by jich mělo být zřízeno dalších 30, ideální počet pro pokrytí celého území ČR je 100.
Komplexní péči, složenou ze sociální a zdravotní části, v CDZ budou zajišťovat multidisciplinární týmy, v současné době probíhá jejich pilotáž. Na zajištění financování zdravotní části CDZ je uzavřena smlouva se zdravotními pojišťovnami, sociální část CDZ je financována v rámci krajských sítí sociálních služeb.
Financování je namodelováno tak, aby bylo udržitelné. Cílové skupiny CDZ se budou rozšiřovat.
K financování akutních oddělení psychiatrické péče v rámci všeobecných nemocnic i psychiatrických nemocnic bylo v roce 2019 uzavřeno memorandum mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli lůžkové péče a Ministerstvem zdravotnictví. V řešení je i udržitelnost ambulantních a terénních služeb.
Důležitým dokumentem reformy je Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030, který navazuje na Strategii reformy psychiatrické péče.
Jeho cílem je především zlepšení řízení a poskytování péče o duševní zdraví a dodržování lidských práv. Plán se věnuje mimo jiné i zdravotně-sociálnímu pomezí.
V současné době je tento materiál ve fázi vypořádávání připomínek vzešlých z meziresortního připomínkového řízení před předložením Radě vlády pro duševní zdraví.
Transformace psychiatrických nemocnic
V rámci transformace se nejedná o redukci lůžek, ale o změny v systému, které tuto redukci umožní. Od roku 2012 došlo v psychiatrických nemocnicích k poklesu o 600 lůžek, plánuje se další snížení o 1.000 lůžek.
Jednotlivé psychiatrické nemocnice zpracovávají své transformační plány, které se týkají změn v oblasti zdravotní péče, personální i materiálně technické oblasti a v jejich rámci je dbáno na vyvážený poměr lůžkové péče a komunitní a ambulantní péče. Cílem transformace je opustit paternalistický model vyléčení a zaměřit se na rozvíjení a zvýšení kompetencí pacienta.
V rámci transformace došlo ke snížení počtu dlouhodobých hospitalizací, krátkodobé a střednědobé se nemění.
U dlouhodobě hospitalizovaných pacientů bylo v rámci hodnocení sociálních kompetencí zjištěno, že často mají problémy se zajištěním bydlení, nízkými příjmy, polovina z nich má omezenou svéprávnost. Pouze u jedné pětiny pacientů převažuje zdravotní důvod pro hospitalizaci.
Kvalita péče
Kvalita péče byla předmětem analýzy, ke které poskytla metodický standard Světová zdravotnická organizace.
Hodnoceno bylo pět oblastí – právo na přiměřenou životní úroveň, právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň fyzického a duševního zdraví, právo na uplatnění právní způsobilosti a právo na svobodu a osobní bezpečnost, ochrana proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení, právo na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti. K mapování stavu kvality péče byli přizváni také lidé se zkušeností s duševním onemocněním. Výsledkem analýzy je, že naplňování těchto práv často iniciováno je, ale ne dostatečně. Na základě výsledků byly s personálem nemocnic projednávány systémové změny, byla zavedena pozice manažera kvality, na úrovni krajů působí rovněž manažeři kvality, kteří mají za úkol podporovat naplňování kvality a lidských práv v nemocnicích a dalších organizacích věnujících se problematice duševního zdraví.
V současné době jsou překládány metodické nástroje WHO QualityRights zaměřené na oblast naplňování lidských práv, proces deinstitucionalizace péče o duševně nemocné, život v komunitě, prevence užití omezovacích prostředků a další. Jsou určeny nejen profesionálům, ale i lidem se zkušeností s duševním onemocněním a jejich rodinným příslušníkům a měly by být v nejbližší době zveřejněny na stránkách reformy psychiatrické péče.
Centrum duševního zdraví Přerov
CDZ Přerov kombinuje zdravotní a sociální péči, stará se i o celkový zdravotní stav pacienta a jeho zařazení do společnosti, je vhodné i pro nespolupracující pacienty se závažným onemocněním, poskytuje krizové služby a nonstop krizovou linku, nabízí i psychoterapii pro rodiny pacientů. Členem multidisciplinárního týmu je peer konzultant, což se ukazuje jako velmi prospěšné. CDZ se zaměřuje i na destigmatizační osvětové aktivity.
Projekt podpory nových služeb v péči o duševně nemocné – adiktologické multidisciplinární týmy a ambulance s rozšířenou péčí specializované na adiktologii
Mimo velká města jsou služby pro lidi s duševním onemocněním často nedostupné. Systém ambulancí se rozpadl, v lůžkových zařízeních je proto umístěna řada lidí, kteří takovou péči nepotřebují. Co je třeba provést: vytvořit síť ambulantních služeb, oddělit cíle léčebných programů, vytvořit nové typy služeb, změnit vnímání odborné i laické veřejnosti.
Projekt Nové služby má za cíl výše uvedené problémy řešit, a to především z hlediska dostupnosti služeb.
Základem je, aby člověk, který má problém se závislostí, zkusil problém řešit sám, a až následně využil služeb poradenství nebo svépomocné aktivity. Tento postup nejméně člověka vytrhává z původních rolí a také je nejméně finančně náročný.
Projekt umožní ověřování poskytování adiktologických služeb v CDZ a rozšíření péče v ambulancích a proběhne pilotáž fungování adiktologických multidisciplinárních týmů.
V průběhu celého semináře účastníci pokládali dotazy, které se týkaly například toho, jak bude probíhat destigmatizační osvěta u odborníků, jak bude probíhat podpora organizací, které poskytují služby lidem se zkušeností s duševním onemocněním, jak bude realizováno naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Nejvíce otázek padlo k příspěvku o CDZ Přerov, a to na konkrétní zkušenosti z praxe.
Více informací o reformě lze nalézt na webových stránkách: http://www.reformapsychiatrie.cz/.