Rentgen ruky - Vše o zdraví - ČNFO - České Národní Fórum Proti Osteoporóze

Přinášíme vám zajímavosti o rentgenovém záření.

V roce 1895 byl Wilhelm Roentgen, profesor fyziky ve Würzburgu v Bavorsku, byl první, kdo našel cestu k pohledu do vnitřku lidského těla bez nutnosti operace. Večer 8. listopadu experimentoval s vedením elektřiny pomocí nízkotlakých plynů pomocí indukční cívky a částečně vakuované skleněné trubice, když náhodou objevil tajemný paprsek, který dokáže zapnout zářivku z několika metrů. Když dal ruku mezi paprsek a plátno, zahlédl stín vlastních kostí.

Další experimenty ukázaly, že plátno může být nahrazeno fotografickou deskou – a tak vznikl rentgen. Wilhelm Roentgen později za tento objev získal první Nobelovu cenu za fyziku (bylo to v roce 1901).

Od té doby zažívá rentgen doslova revoluci – používá se pro lékařskou diagnózu, způsobil však obrovský dopad i na astronomii, chemii a další oblasti vědy. Dovolí nám nahlédnout do našeho vlastního těla, stejně jako do vzdálených galaxií. V roce 2009 byl rentgenový paprsek označen za nejvýznamnější moderní vědecký objev, dokonce i penicilin byl až druhý druhý.

Podívejme se společně v tomto článku na nejzajímavější fakta o rentgenovém paprsku. Budete koukat. Jdeme na to.

1. X v názvu znamená NEZNÁMÝ a RTG záření bylo objeveno v podstatě náhodou

Wilhelm Roentgen pojmenoval při objevení paprsek jako „X-strahlen“ – strahlen znamená „paprsek“. V angličtině se pak pro rentgenové záření používá výraz „X-ray“.

Jak možná víte, „x“ je používáno v matematice k označení neznámého množství (neznámé hodnoty). I když nyní víme mnohem víc o tom, jak pracuje rentgenové záření, jejich jméno se zachovalo ve smyslu svého původního názvu.

Takže Roentgen pojmenoval paprsky X, protože i pro něj byly v počátku neznámé a nevěděl, s čím má tu čest.

2. Jeden z prvních rentgenů byla ruka manželky Wilhelma Roentgena

Stejně jako mnoho vědců začal Roentgen experimentovat na své ženě. Jeden z jeho prvních rentgenů, ne-li první, byla ruka manželky Anny Berthy s prstenem (dole na fotografii). Anna byla údajně velmi překvapená obrazem – podle některých informací vykřikla: „Viděla jsem svou smrt!“, když poprvé uviděla obrázek.

Jeden z prvních snímků pomocí rentgenu. Zdroj obrázku: By Wilhelm Röntgen. ([1].) [Public domain], via Wikimedia Commons

3. Rentgenové záření bylo používáno doslova hned po jeho objevu, nebyly žádné byrokratické prostoje

Doslova během několika týdnů od oznámení Roentgena evropští chirurgové používali rentgenové záření k hledání kulek a jiných cizích látek v lidských tělech.

Jedna z nejčasnějších diagnóz pocházela od britského lékaře, který našel jehlu zapíchnutou v ruce ženy.

V následujícím roce bylo v Glasgowské královské nemocnici založeno rentgenové oddělení a v USA bylo používáno rentgenové záření k diagnostice zlomenin kostí.

Ne všechna použití však byla jen medicínská – jedna žena například uvedla, že „na jedné narozeninové párty jsme měli dětské prstýnky a bavili jsme se obrázky z rentgenu. Pro děti to bylo absolutně vzrušující. Vědět, co víme dnes, samozřejmě bychom to nedělali.“

4. Lidé nevěděli, že rentgenové záření může být škodlivé

V raných fázích si lidé mysleli, že rentgenové záření prochází tělem stejně neškodně jako normální světlo. Teprve v roce 1904 zemřel na rakovinu kůže muž, který hodně pracoval s rentgenovými paprsky. Pak lidé začali vážně brát zdravotní ohledy na novou technologii.

Částečně v důsledku vnímané neškodnosti – ale hlavně kvůli novinkovému faktoru – se objevil rentgenový paprsek na konci 19. a začátku 20. století na karnevalech a divadelních představeních jako zajímavost.

Slovo „rentgen“ bylo dokonce přidáno jako propagační trik na výrobky, jako jsou tablety na bolesti hlavy a leštící kachle – byla to taková „rentgenové mánie“, která uváděla paprsky často i v reklamě, písních a karikaturách.

Během třicátých, čtyřicátých a počátku padesátých let byly rentgenové stroje také neobyčejným rysem amerických obchodů s obuví, které je používaly k zajištění lepšího uchycení obuvi. Ukázku tohoto použití si můžete prohlédnout v tomto klipu z roku 1920:

5. Rentgenové paprsky způsobily revoluci v diagnostice tuberkulózy

Až do příchodu antibiotik (v polovině 20. století) byl odpočinek v sanatoriu obecně považován za jediný lék na tuberkulózu.

Včasné odhalení bylo považováno za klíčové pro léčbu této nemoci, ale tradiční metodou diagnostiky bylo poslouchat zvuky hrudníku, takže bylo obecně hodně obtížné přesně tuberkulózu diagnostikovat.

Rentgenové záření konečně umožnilo lékařům vidět charakteristické stíny a skvrny na plicích způsobené masami bakterií Mycobacterium tuberculosis. Masově se radiografie začala používat v armádách, továrnách a v dolech, přičemž v důsledku toho bylo ušetřeno mnoho životů.

6. RTG paprsky mohou zabíjet rakovinu

Experimentátoři s rentgenovými paprsky si všimli, že paprsky mají tendenci spálit kůži (uvědomme si, že starší stroje vystavily pacienty mnohem vyšším dávkám radiace než dnes). Přestože nadměrná expozice paprskům může způsobit rakovinu, může ji také léčit.

Dokonce už v Roentgenových dnech lékaři používali rentgenové záření ke spalování krtků. Kromě toho, že jsou používány k diagnostice, dnes se v některých formách radioterapie používají úzce zaměřené rentgenové paprsky k ničení nádorových tkání.

7. Rentgen pomáhá při zobrazení šroubovice DNA

Naše chápání tvaru dvojité šroubovice DNA bylo částečně zajištěno rentgenovou krystalografií – technikou, ve které rentgenové paprsky odrážejí trojrozměrný vzorec atomů uvnitř krystalové mřížky, aby vytvořily stínový obraz struktury.

Na počátku padesátých let minulého století ukázala britská výzkumná pracovnice Rosalind Franklinová rentgenové fotografie, které jako první ukázaly strukturu DNA. Zemřela bohužel předtím, než mohla získat Nobelovu cenu.

8. Díky rentgenovým paprskům vidíme do vesmíru

Více než tucet teleskopů, které používají rentgenové záření, bylo vypuštěno do vesmíru, což nám umožnilo objevovat daleko za naši sluneční soustavu.

V roce 1999 NASA nasadila rentgenovou observatoř Chandra na palubě raketoplánu Columbia, která od té doby objevila černé díry, pokročili jsme díky tomu v chápání temné hmoty a kromě jiných úspěchů se podívala na obrovskou černou díru uprostřed Mléčné dráhy.

9. Rentgen odhaluje tajemství uměleckých děl

Rentgenové záření umožnilo vědcům a historikům umění, aby viděli „podsvětí“ uměleckých děl – hrubé náčrtky malířů, kteří je kdysi používali k vedení své práce.

Vidět tyto scenérie může pomoci historikům umění získat lepší pochopení způsobu, jakým umělci pracovali.

Röntgenové záření také dokáže ukázat, jak byly obrazy změněny a obnoveny v průběhu času, což někdy umožňuje kvalitnější restaurování uměleckých děl.

Rentgenové paprsky také zkoumaly neocenitelné artefakty – například egyptské mumie – aniž by je nějak poškozovaly. A odhalily mnohá tajemství a překvapení, jako lidskou mrtvolu uvnitř jedné čínské sochy. Nebo pohled na jinak neviditelné fosílie starých zvířat, hmyzu a rostlin uvnitř jantaru a jiných materiálů.

10. Nacisté chtěli rentgenový paprsek použít k ničení

Nacistické Německo mělo výzkumný program (Wunderwaffe), který zahrnoval zajímavé věci. Mimo jiné stealth bombardér, noční vidění, super tank Landkreuzer P. 1500 Monster s vahou 1 500 tun či podmořský transportér letadel. Existoval i návrh na rentgenovou zbraň a satelit s konkávním zrcadlem, který měl „uvařit či zapalovat města“.

Vědci nyní pracují na „GPS“ systému, který pracuje ve vesmíru. Využívá rentgenové paprsky vysílané pulsary, aby určil polohu kdekoli ve vesmíru, přesně na 5 km. Říká se mu XNAV. Systém XNAV tedy bude naprosto nadčasový, pro navigaci po sluneční soustavě i vzdáleném vesmíru totiž bude používat rentgenové paprsky.

+ další minizajímavosti

Ještě nekončíme. Podívejme se na další minizajímavosti o rentgenovém záření.

Rentgenové paprsky byly objeveny náhodou, když německý vědec Wilhelm Conrad Roentgen (27. března 1845 – 10 února 1923) experimentoval s vakuovými trubkami v roce 1895.
Wilhelm Roentgen odmítl převzít patenty týkající se jeho objevu, protože chtěl, aby celé lidstvo mělo z tohoto objevu prospěch.
Rentgenové záření je forma vysokoenergetického elektromagnetického záření. Jiné typy EM záření, které tvoří elektromagnetické spektrum, jsou mikrovlny, infračervené světlo, viditelné světlo, ultrafialové světlo a záření gama. Všechny cestují ve vlnách, ale mají různé vlnové délky.
Rentgenové záření lze rozdělit na tvrdé rentgenové záření a měkké rentgenové záření. Vzhledem k tomu, že tvrdé rentgenové záření má vyšší energii, a proto mají vyšší penetrační schopnost, používá se v lékařské radiografii a letištní bezpečnosti.
Účinky rentgenového záření jsou kumulativní, což znamená, že menší dávky v průběhu několika let se mohou rovnat velké dávce najednou.
Rentgenové záření má dostatek energie k ionizaci atomů a narušení molekulárních vazeb, což škodí životním tkáním.
Rontgen používal zinkové krabice a olověnou desku, které chránily fotografické desky v jeho laboratoři před zářením. To ho náhodou ochránilo. Jiní ranní vědci nebyli tak šťastní, a mnozí trpěli popáleninami, radiační nemocí, předčasným stárnutím, ztrátou vlasů a rakovinou.
Prvním známým člověkem, který byl zabit rentgenovými paprsky, byl Clarence Dally, který několik let pracoval na rentgenové žárovce Thomase Edisona. Po letech práce mu vypadly vlasy a na kůži měl léze, které se nehojily. Zatímco Edison zrušil tuto žárovku, Dally pokračoval v práci s rentgenovými paprsky. Popáleniny na rukách se staly rakovinnými a nakonec měl obě ruce amputované. Zemřel v roce 1898 ve věku 39 let.
Thomas Edison řekl o rentgenových paprscích: „Bojím se jich. Přestal jsem s nimi experimentovat před dvěma lety, když jsem skoro přišel o zrak a Dally, můj asistent přišel o obě ruce.“
Emil Grubbe (1875-1960), student na Hahnemann Medical College v Chicagu, si všiml, že kůže z jeho ruky se odlupuje po položení ruky do rentgenového paprsku. Navrhl zkusit paprsky na pacienta s rakovinou prsu. Rose Lee, která byla diagnostikována beznadějná rakovina v pokročilé fázi. Její rakovina se zmenšila a zdálo se, že se léčí. Radioterapie se narodila přesně v tuto dobu.
Zemská atmosféra je natolik silná, že téměř žádné rentgenové záření z vesmíru nepropustí na zemský povrch.
Mnoho objektů ve vesmíru vydává rentgenové záření, včetně černých děr, neutronových hvězd, slunce, některých komet, zbytků supernovy a binárních hvězdných systémů.
Rentgen poskytuje zhruba 10 miliónkrát více energie než rádiové vlny. nyní už víte, proč rádiové vlny nám nijak neublíží, ale rentgenové záření ano.
Když rentgenové paprsky prochází tělem, některé vlny procházejí tkáněmi. Jiné vlny jsou blokovány (např. kostmi), což na filmu zanechává bílé stíny. Každý druh tkáně reaguje na rentgenové záření různým způsobem.
Rentgenové paprsky byly původně považovány za bezpečné – dokud vědci a další, kteří s nimi pracují, nezačali tajemně umírat. Byla to práce Marie Curie, která by vedla k bezpečnostnímu pokroku v oblasti radiologie a radiografie.
V roce 2011 byla představena veřejnosti kamera, která využívá rentgenovou technologii. Pro srovnání HD kamery zachycují 24 snímků za sekundu. Rentgenová kamera dokáže zachytit cca 4,5 milionu snímků za sekundu.
Zvláštní typy rentgenových paprsků jsou mamografy, zubní rentgenové záření, fluoroskopie a CT vyšetření. Jiné zobrazovací techniky jako MRI a ultrazvuk nepoužívají rentgen.
Těhotné ženy by obecně neměly být vystaveny rentgenovému záření – kromě nějaké mimořádné události. Expozice plodu rentgenovým paprskům může zvýšit riziko vzniku leukémie dítěte.
Rentgenové záření zůstává základním kamenem zobrazovacích technik a představuje nejméně 60% -80% všech diagnostických obrazů.
Rentgenové záření může rovněž detekovat žlučníkové kameny nebo ledvinové kameny.
Neexistuje žádný práh, který by byl radiaci považován za zcela bezpečný. Dokonce i malé dávky gama a rentgenového záření zvyšují riziko rakoviny, ačkoli ve velmi malém množství.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí Světové zdravotnické organizace, klasifikuje rentgenové a gama záření jako „známý karcinogen pro člověka“. Například mladé ženy a mladiství, kteří podstoupili mnoho rentgenů pro kontrolu skoliózy, jsou vystaveni vyššímu riziku vzniku rakoviny prsu.
Nedávná studie zjistila, že děti, které dostaly radiační dávku nejméně 30 mGy (miligramy) z CT do kostní dřeně, měly trojnásobné riziko leukémie ve srovnání s těmi, kteří dostávali dávku 5 mGy nebo méně.
Přibližně 0,4% současných druhů rakoviny v USA je způsobeno vyšetřeními CT. V roce 2006 byli Američané vystaveni více než sedmkrát více ionizujícího záření z lékařských postupů, než tomu bylo v brzy osmdesátých létech. Tento nárůst byl částečně způsoben vyšším využíváním výpočetní techniky (CT) a nukleární medicíny.
Během dvacátých let dvacátého století, jak muži, tak někdy i ženy hledali způsob, jak odstranit nechtěné chloupky. A rentgen se jim náramně hodil. Slabší rentgenové záření jim dočasně odstranilo vlasy, byly aplikovány i silnější dávky rentgenového záření. Bohužel, pacienti si brzy prodělali vážné zdravotní problémy, včetně ztráty kostní hmoty, zjizvení kožních tkání, znetvoření, vaskulární léze, hyperpigmentace a hypopigmentace. Rentgenové odstranění chloupků bylo zakázáno až ve čtyřicátých létech, u mnoha pacientů se o několik let či měsíců později vyvinula rakovina.
První použití rentgenového záření pro klinické účely bylo v Anglii dne 11. ledna 1896 – byl to John Hall-Edwards v Birminghamu, kdy X-ray hledal jehlu v ruce svého spolupracovníka. On byl také první, kdo použil rentgenové záření v chirurgické operaci.
Rentgenové záření je skutečně viditelné, když je oko přizpůsobené tmě. Navíc je možné vidět pouhým okem ionizaci molekul vzduchu, pokud je intenzita rentgenového paprsku dostatečně vysoká.
V roce 2013 byli dva mladíci z New Yorku zatčeni za to, že vyvíjeli mobilní rentgenový přístroj, který by byl používán z dálky k zabíjení lidí, o kterých si mysleli, že jsou nežádoucí – a to „nepřátelé Izraele“.
Objev prvního kosmického zdroje rentgenového záření (kromě slunce) se objevil v roce 1962. Tento zdroj, nazvaný Scorpius X-1, je nejsilnějším zdrojem rentgenového záření na obloze. Nachází se asi 9 000 světelných let, v souhvězdí Scorpius. Dnes je známo mnoho tisíc rentgenových zdrojů, i když nejsou tak silné jako tento.
Barium je látka, která se často používá u rentgenového snímkování. Jedná se o látku, kterou vypijete, než vám je udělán rentgenový snímek. Bylo objeveno v roce 1808 chemikem jménem Sir Humphrey Davey. Jedná se o 56. prvek na periodické tabulce a zjistilo se, že absorbuje rentgenové záření – to poskytuje přesné rentgenové snímky. To ve finále umožňuje lékaři provést přesnou diagnózu.

Zajímavé: Tříselná Kýla Uskřinutí Příznaky?

Doufáme, že jste se něco přiučili 🙂 Něco vám o rentgenovém záření chybělo? Budeme rádi za komentáře a zajímavosti pod článkem.

Co si ještě o rentgenu přečíst?

Jak to je s rentgenem v těhotenství?
O zubním rentgenovém vyšetření

Zdroj článku

Wilhelm Conrad Röntgen and the discovery of X-rays Autor: M Tubiana

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Rentgen a CT škodí zdraví, ale TRD nikoliv

Klasická školská medicína se v současné době drží diagnostických metod, které na rozdíl od TRD jsou přitom buď zdraví škodlivé anebo mohou odhalit nemoc pozdě.

Stále běžným vyšetřením je dodnes rentgenové snímkování. Přestože jsou již dávno pryč časy, kdy jste museli čekat na chodbě, až sestřička vytáhne ze sušičky vyvolané plošné filmy, princip se příliš nezměnil. Lékaři sice vidí snímek v počítači, nicméně stále předtím museli pacienta zasáhnout ionizujícím zářením na bázi elektromagnetismu o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

Tedy přesně to záření, před kterým již na konci devatenáctého století varoval vědeckou komunitu geniální fyzik Nikola Tesla. Bohužel mnozí výzkumníci nedbali jeho upozornění a prováděli pokusy i nadále. A sice s takovou intenzitou, že některé z nich, například Johna Halla Edwardse, čekala amputace rukou v důsledku nádoru z ozáření.

Samozřejmě běžné vyšetření nezaplaví pacienta takovým množství paprsků. Nicméně při častějším snímkování mohou být nebezpečné.

Rentgenového záření

Rentgenového záření využívá rovněž počítačová tomografie. Jde o metodu, která je založená na prostupu paprsků přes tkáně, takže operatér je schopen detailně vidět vnitřní stavbu organismu pacienta. Nevýhodou počítačové tomografie je ovšem skutečnost, že k vyšetření je nutná mnohem vyšší dávka záření než u běžného rentgenu.

Oproti počítačové tomografie vyšetření pomocí magnetické rezonance nenese žádná rizika spojená s ozářením. Nedá se ovšem využít u osob s kardiostimulátory, obecně jakýmikoliv kovovými předměty v těle, u raně těhotných žen, s tetováním a klaustrofobiky.

Termoregulační diagnostika

Termoregulační diagnostika na rozdíl od uvedených metod nemá žádné nebezpečné vedlejší účinky na zdraví a dá se využít u kohokoliv. Jedná se totiž o neinvazivní vyšetření na bází snímání teplotních rozdílů na povrchu těla, takže do pacienta nevstupuje žádné rakovinotvorné záření ani punkční sonda.

A především dokáže odhalit energetickou poruchu v těle daleko dříve než se ukáže fyzicky. To znamená, že například vznikající zánět zjistí TRD jako potencionální problém, který může vyústit v onemocnění. U běžných metod se ovšem taková funkční porucha na snímku vůbec neukáže, protože ještě fyzikálně nezměnila daný orgán či tkáň.

Závěr

Závěr tedy zní, že lékař dokáže pomocí TRD zjistit chorobu dříve, než samotná propukne. Jde tedy především o preventivní vyšetření. Zároveň ale také umí odhalit nemoc v začínajícím či pokročilejším stádiu.

Zdroj: http://www.energiezivota.com www.zdravi.euro.cz

Netušená rizika doby | Prameny zdraví

Žena sotva ví, že je těhotná, a již se její ruce spojují na břiše a vytvářejí před dítětem ochranný kruh. Obává se z tisíce různých důvodů a cítí zodpovědnost za jeho pohodu. Je připravená na všechny oběti a lačná po informacích, přijímá a vyzkouší skoro všechno, jestliže věří, že by mu to mohlo prospět.

Rubrika: Zdraví ženy | Typ článku: Články

Žena by si měla nicméně dávat velký pozor na početné nabídky, které jsou jí často dělány údajně v zájmu jí pomoci či zlepšit průběh těhotenství. Naše doba je velmi plodná na novinky přinášející vážné vedlejší účinky, které se mohou přenášet i na následující generace.

Všechny ženy by se měly již v raném mládí dozvědět o tragédiích, jakými byly aplikace thalidomidu a DES (diethylstilbestrol), které byly podávány s jistotou, že se jedná o neofenzivní látky, zvláště v prvním případě, a které vytvořily generace dětí a rodičů zmučených na těle i na duši.

Žena, která je těhotná anebo která by mohla otěhotnět, si musí být rozhodně vědoma nebezpečí, která s sebou nesou určité metody lékařského diagnostikování, užívání léků, některé součásti domácího vybavení i jisté techniky sledování postupu těhotenství.

Pozor na paprsky XRentgenové snímkování se stalo během let běžnou diagnostickou metodou. „Lékaři už nevěnují čas tomu, aby nemocného pečlivě prohlédli anebo vyzpovídali.

Dávají přednost metodám propracovanějším, současně ale pro zdraví rizikovějším. Moderní medicína je otrokem moderní technologie.

Lékař dnes již nic nerozhodne bez toho, že by se utekl k metodám, které jsou nebezpečné a nákladné – a jejichž použití je často zbytečné.

Během posledních let se využívání rentgenového snímkování tak rozšířilo, že je používá i řada nespecialistů, kteří nerespektují veškerá ochranná opatření a nejsou si plně vědomi toho, že tyto užívání této techniky s sebou nese určitá rizika.

Pomysleme například na zubní lékaře, kteří dnes provádějí rentgenová snímkování dětských úst v 80 procentech během jejich první návštěvy – toto snímkování se přitom opakuje každých šest měsíců nebo každý jeden rok.

Sedmdesát procent zubařů používá rentgenové snímkování již u dětí ve stáří tří až čtyř let. Riziko je dosti vysoké a možný prospěch malý, zvláště když vezmeme v úvahu citlivost malých dětí na záření a nedostatečnou ochranu, které se jim dostává.

Chiropraktici zase vystavují 90 procent své klientely snímkům o rozměrech 35 x 90 cm, které pokrývají celý trup a při jejichž provádění jsou dávky ozáření tak silné, že mohou zasáhnout i pohlavní orgány.

Lékaři ani radiologové se nepodřizují elementárním principům, které regulují užívání rentgenového snímkování na poli medicíny. Podle těchto principů by se nemělo provádět snímkování v jiných případech, než když je to nezbytně nutné. Je však dobře známo, že asi ve třiceti procentech případů bývá toto vyšetření zcela zbytečné.

Dochází i k dalšímu zneužívání, ať už se jedná o používání prošlého materiálu či o neochotu obtěžovat se s dodržováním norem. Může se například stát, že pacient je vystaven zbytečně příliš silnému ozáření, nemusí být ověřeno, zda je filtr v dobrém stavu, používají se filmy horší kvality, což často vede k tomu, že se snímkování musí opakovat.

Jedním z vážných rizik, která se váží k nadměrnému užívání rentgenu, je riziko vzniku rakoviny. Již velmi slabé dávky stačí totiž k tomu, aby vyvolaly rakovinné bujení: všechno záleží na zasažené tkáni.

Krev a kmenové buňky obsažené v morku jsou zvláště náchylné a riziko vzniku leukémie je velmi vysoké. Dětská leukémie je velmi často výsledkem vystavení matky rentgenovému snímkování během těhotenství.

Je pravděpodobné, že u lidí, kteří byli vystaveni rentgenovým paprskům, se mohou rozvinout i jiné formy rakoviny; bylo například pozorováno, že zhoubné nádory štítné žlázy se významně často vyskytovaly u osob, jejichž hlava, krk a horní část hrudníku byly vystaveny záření. A konečně, ví se, že ozařování může zkracovat život, a to tím, že tkáně a cévy jsou vystaveny účinkům, které jsou obdobné jako stárnutí.

Nezapomínejme, že veškeré rentgenové snímkování, ať je zaměřeno na kterýkoliv orgán, zasahuje celý organismus.

To je důvod, proč je třeba pečlivě chránit pohlavní orgány, abychom zabránili defektům, které mohou být zřejmé v krátkém i dlouhodobém časovém horizontu. Nemocní obou pohlaví by měli být chráněni speciálními olověnými kryty.

Zajímavé: Porucha osobnosti - Vše o zdraví

Tato ochrana je zvláště důležitá pro děti, které jsou velmi zranitelné – vzhledem k malé postavě jsou totiž jejich pohlavní žlázy blíže té části těla, která je snímkována.

Embryo i plod jsou rovněž rentgenovým zářením velmi zranitelné. Těhotná žena by nikdy neměla svolit ke snímkování žaludku. Během šesti prvních týdnů po početí se vytvářejí orgány, které se diferencují a nabírají svoji konečnou podobu. Jestliže je embryo zasaženo zářením, může dojít k deformacím.

Mnohé ženy však naneštěstí v průběhu tohoto období ještě neví, že jsou těhotné. V důsledku toho by neměli lékaři předpisovat toto vyšetření ženám v plodném věku, s výjimkou období menstruace anebo deseti následujících dnů, a samozřejmě s výjimkou naléhavých případů.

Rizik embryonálního poškození je tak vysoké, že někteří lékaři doporučují těhotným ženám, jejichž břišní oblast byla podrobena rentgenovému snímkování, aby raději podstoupily potrat.

Všichni pacienti by si měli být jisti, že jejich ošetřující lékař nepředpisuje snímkování bez důkladného rozmyšlení.

O tomtéž by se měli přesvědčit i u svých zubařů: neměli by podstupovat pravidelné snímkování každých šest měsíců nebo každý rok, zvláště to samozřejmě platí pro děti; měli by si ověřit, zda je přístroj opatřen límcem omezujícím průměr paprsku, zda užívaný film nemá více než jeden čtvereční palec a konečně trvat na tom, že v průběhu celého snímkování budou chráněni olověným krytem.“

Je ironické, že v době, kdy se nikdo neostýchá vstoupit do soukromého života jednotlivce, se ona jednoduchá otázka: „Jste těhotná?“ – před tím, než jsou směrovány směrem k rentgenovému přístroji -ženám v plodném věku skoro nikdy neklade.

Ještě závažnější je, že někteří lékaři a zubaři vyžadují rentgenové snímkování u žen, které jsou viditelně těhotné. Tito praktici se snaží rizika snímkování bagatelizovat. Takoví lékaři praktikují zastaralou medicínu a neexistuje žádná nebezpečnější forma specializace než „medicína, která je mimo svou dobu“.

Ať je žena těhotná nebo ne, v takové situaci musí u sebe rozvinout jinou formu specializace: zdravý skepticismus vůči zázrakům medicíny.

Navíc, jako žena jste vystavena kampani, které je vedena ve jménu prevence a která vám radí, abyste neměla děti po třicítce. Jeden slavný lékař se nad tím zamýšlel: „Když jsem byl na lékařské fakultě, učili mne, že by ženy starší 45 let neměly mít děti. Když jsem byl asistentem, byl tento věk snížen na 40 let. Když jsem nastoupil na stálé místo, poklesl na 38 let.

Před deseti lety byl stanoven na 35 let. A nyní kolísá mezi 32 a 30 lety. Důvod, který obvykle lékaři uvádějí, aby ospravedlnili tato omezení věku matky, je, že „vajíčka ženy, jak stárne, se opotřebovávají a stárnou“. A tak se setkáváme se syndromem „unavených vajíček“, které způsobují deformace u miminek, ale nikdy se nesetkáte s problematikou unavených spermií.

Ve skutečnosti nemá věk vůbec nic co do činění se skutečností, zda se matce narodí postižené dítě. Jedna studie, provedená na John Hopkins University (a přednesená během 33.

Výročního setkání Americké asociace pro veřejné zdraví), ukázala, že počet rentgenových snímkování (včetně snímkování chrupu) byl sedmkrát vyšší u těch matek, kterým se narodily mongoloidní děti, než u matek podobného věku, které daly život normálním miminkům.

Tato studie byla potvrzena další studií, a to tak dobře, že skutečná příčina malformací u miminek je spojována s věkem pouze v závislosti na tom, jestli se starší ženy – nebyly-li opatrné – nechaly vystavit více, a to povětšinou zbytečným, rentgenovým vyšetřením.“

Na tomto místě by bylo dobré ukázat, že mongolismus může být způsoben také zářením, které obdržel otec. Ve studii na John Hopkins University byli otcové mongoloidních dětí častěji v kontaktu s radarovými zařízeními – v důsledku své vojenské služby anebo svého zaměstnání.

Naše společnost oplývá netušenými riziky… Když mluvíme o záření, neměli bychom se zmínit také o zářivkovém osvětlení, barevných televizích či mikrovlnných troubách?

Z knihy Daniele Starenkyj „Les cinq dimensions de la sexualité feminine“. Vydalo nakladatelství Orion.

Počet přečtení: 4 015 Datum: 4. 8. 2006

Rentgen

Nemoci, při nichž je rentgen využíván: plicní emfyzém, rakovina kostí, peritonitida, rozštěp rtu a patra, Fallotova tetralogie, defekt septa síní a komor, ileus, fibrilace síní, pneumokonióza, mezoteliom

Rentgen představuje základní vyšetřovací metodu, která je používána převážně pro zobrazení zlomeniny nebo vykloubení pohybového aparátu, dále pro zobrazení hrudníku či břicha, avšak nezřídka se provádí také rentgenový snímek měkkým zářením pro odhalení rakoviny prsu (tzv.

mamografie) a díky rentgenu zubů je možné odhalit zubní kaz ještě před jeho plným rozvinutím. Rentgen představuje rychlou a pro pacienta nezatěžující vyšetřovací metodu, která je navíc finančně dostupná.

Rentgen neboli skiagrafie navíc posloužil jako základ dalším a modernějším vyšetřovacím metodám, jako je například počítačová tomografie neboli CT.

Rentgenové záření objevil na konci 19. století v Německu Wilhelm Conrad Röntgen, který za objev dostal v roce 1901 Nobelovu cenu. Tento německý fyzik pojmenoval rentgenové paprsky jako paprsky X a daný název se i v současnosti používá v anglosaských zemích.

Paprsky lze popsat jako ionizující záření, které může způsobit přeměnu neutrálních částic vzduchu na ionty, nabité částice. Paprsky zároveň dokážou projít i materiálem světlo nepropouštějícím, avšak hmota o vyšší hustotě je pohltit dokáže.

V medicíně mají zcela zásadní význam především proto, že umožňují zobrazovat i věci na první pohled skryté, jako jsou právě tělesné orgány.

Na rentgenový snímek je nutné použít, stejně jako pro fotografii, fotografický papír, který působením světla zčerná. Položíme-li na fotografický papír ruku a osvítíme ho světlem, zůstane místo, které bylo přikryto rukou, bílé, zatímco okolí zčerná.

I rentgenové záření bude mít na fotografický papír obdobný efekt, avšak s menším účinkem. Na rentgenové snímky proto potřebujeme fotografický papír uzavřený v neprůhledné kazetě, neboť tak dovnitř světlo nepronikne, zatímco rentgenové paprsky ano.

Uvnitř je ještě zesilovací fólie, která má za úkol přeměňovat rentgenové paprsky na světelné, a tzv. luminiscencí dosáhneme vyšší intenzity snímku.

Zjednodušeně lze říci, že pokud položíme ruku na kazetu (namísto fotografického papíru), nezískáme jen světlý obrys ruky na černém podkladě, ale budeme si moci prohlédnout i její vnitřní strukturu, takže uvidíme kost i měkké tkáně. To je umožněno i díky tomu, že rentgenové paprsky sice snadno projdou svalem, ale přes kost již v menším množství.

Rentgenové záření definujeme jako elektromagnetické vlnění s vysokou energií, jehož vlnová délka dosahuje 10 nanometrů až 1 piktometru. Lze říci, že čím vyšší energie, tím snadnější je průchod hmotou, ačkoliv svoji roli hraje i hustota hmoty. V našem těle prochází rentgenové záření nejsnadněji plícemi, poté svalem, zatímco kostmi již v menší míře.

Kovy pak nejsou pro rentgenové záření propustné vůbec. Právě díky rozdílné hustotě tkání lze zobrazit vnitřní strukturu těla. Při rentgenu tak budou plíce zobrazeny tmavou barvou, zatímco kosti světlou. V současné době se fotografický papír používá jen zřídka, v kazetě jej nahradily speciální detektory, které mají na starost převod rentgenových paprsků na elektrické signály.

Snímek je digitální a uložen je v počítači.

Jako zdroj záření je využívána rentgenka, což je skleněná trubice, v níž je ve vakuu umístěna katoda (záporně nabitá) a anoda (kladně nabitá), mezi nimiž je napětí 10 až 100 kV. Katoda je obvykle tvořena wolframovým drátem.

Po jejím rozžhavení dochází k vylétávání elektronů na anodu, kde jsou elektrody zbrzděny, čímž dochází k uvolnění energie. Ta se z 99 % projeví ve formě tepla, z 1 % pak ve formě rentgenového záření.

Rentgenové záření je ale také součástí přírody například v podobě kosmického záření, které se k nám dostane z vesmíru.

Pokud bychom přijímali rentgenové záření ve vyšší míře, hrozí nám riziko poškození buněk těla. Při této vyšetřovací metodě však vstřebává naše tělo jen velmi malé množství záření, které jde připodobnit k záření z přírodních zdrojů, jež by se v našem těle vstřebávalo po několik dní.

Proto nepředstavuje rentgenové vyšetření pro pacienta žádné riziko. Vyvarovat by se ho měly akorát těhotné ženy zvláště v prvních čtyřech měsících těhotenství, neboť právě dělící se buňky jsou na rentgenové záření obzvláště citlivé.

Je-li to možné, odložíme tedy u těhotné ženy rentgenové vyšetření.

Na toto vyšetření není nutné se nějak speciálně připravovat.

Samotný proces rentgenového vyšetření se odvíjí podle vyšetřované oblasti. Obecně ale platí, že je nutné odložit oblečení v dané oblasti, neboť snímek by mohly narušit obzvláště například knoflíčky, zipy apod. Proto vždy dbejte pokynů zdravotnického personálu.

Následně je nutné zaujmout určitou polohu, v případě rentgenu končetin pak položit onu končetinu na desku. Vyšetřovaná osoba v dané poloze chvíli vydrží, než je udělán rentgenový snímek. Obvyklé bývají alespoň dva snímky vyšetřované oblasti, často z různých úhlů.

Rentgenem lze vyšetřit například:

Pohybový aparát

Rentgen je velmi užitečný v případě úrazů, neboť pomáhá odhalit zlomeniny či vykloubení končetin. Na základě rentgenového snímku pak může lékař danou končetinu zasádrovat, ale toto vyšetření je důležité také kvůli případnému posunutí úlomků kostí. Slouží rovněž k prognóze, zda mohou kosti dobře srůst i bez dalšího léčebného zásahu.

Pomocí rentgenu lze odhalit také nádorová onemocnění, infekci kostí či chronické kostní onemocnění, posoudit lze i stupeň artrózy.

Hrudník

Rentgenový snímání hrudníku je základní vyšetřovací metodou při srdečním či plicním onemocnění. Jako součást předoperačního vyšetření se pak provádí u pacientů nad 60 let.

Při rentgenovém vyšetření hrudníku pacient stojí, zhluboka se nadechne a na krátkou chvíli dech zadrží.

Břicho

Rentgen břicha není tak obvyklý, jako je tomu v případě hrudníku či končetin, avšak může pomoci odhalit ileus, což je akutní neprůchodnost střev. Používá se i pro lokalizaci cizích těles v organismu.

Zajímavé: Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Rentgenový snímek je vyhotoven za krátkou chvíli, avšak musí jej vždy posoudit zkušený doktor. V případě úrazů vás lékař informuje o výsledku ihned.

Chat: Vlastimil Válek — Sama doma — Česká televize

Monika Třebíč,24let: „dobrý den,v pondělí mi dělali RTG ruky a ve středu nohy.Mohla bych mít nějaké následky?Pokud ano,jaké?Děkuji za odpevěď a přeji hezký den.“

Vlastimil Válek: „žádné. Zdravím. VV Jste první dotaz o:))“

STANA 24 LET: „DOBRÝ DEN, CHTĚLA JSEM SE ZEPTAT JESTLI RTG MÁ VLIV NA PLODNOUST U ŽEN NEBO I U MUŽŮ? DĚKUJI“

Vlastimil Válek: „Ano, může mít, ale ne jen negativní a i tak pouze při dlouhodobém vystavení záření. Tedy u zaměstnanců. Na druhé straně já jsem RTG záření vystavený hodně a mám čtyři děti. I z toho je vidět, jak je to relativní. VV“

[email protected]: „Jaký vliv má na můj celkový zdravotní stav to, že jsem asi od svých 9-ti let chodila na „povinné snímkování plic“ – povinně jako dítě – (otec měl v té době tuberkulozu). Děkuji“

Vlastimil Válek: „Žádný, dávka z RTG plic je zanedbatelná. VV“

Bc. Nová, Praha: „Dobrý den, blízká příbuzná byla pro bolesti v oblasti břišní poslána na RTG vyšetření – bez jiných předcházejících vyšetření. Zde se zjistilo že je těhotná. Myslíte že lékaři postupovali správně? Může RTG záření v raném stádiu těhotenství plod poškodit? Pokud se dítě narodí, může se „postižení“ projevit později? Děkuji“

Vlastimil Válek: „Záleží o jaké RTG vyšetření se jednalo. Pokud o obyčejný snímek, není čeho se bát. Postup lékařů nedokážu posoudit – musel bych mít více informací. VV“

franta: „Jak dlouho probíhá léčba?“

Vlastimil Válek: „Čeho? o:)))“

Martina: „Dobrý den, takže chcete říct, že klasický RTG škodí dětem? Máme 2 letého syna a už jich podstoupil poměrně dost RTG!“

Vlastimil Válek: „To jistě ne, ale u dětí je zvláště třeba dbát opatrnosti. Prostý snímek ale není výrazné riziko, I tak je ale lépe, když vše dělá specialista – dětský radiolog. VV“

STANA 24 LET: „CHTĚLA JSEM SE ZEPTAT JE DOBRÉ MÍT SEX S DO ANÁLNÍCH PARTIÍ? PŘI RADIOLOGICKÉ LÉČBĚ?“

Vlastimil Válek: „To fakt netuším.“

Petra 36 let: „Dobrý den, léčím se na IVF v Podolí. Včera mi byl zjištěn vysoký prolaktin. Mám navštívit magnetickou rezonanci, aby se vyloučil nádor na hypofýze. Je to časté onemocnění ? Byl by takový nádor zhoubný ? Ani ze samotného vyšetření nemám moc velkou „radost“. Děkuji“

Vlastimil Válek: „Vyšetření se bát nemusíte a tento nádor nepatří mezi ty výrazně nebezpečné. VV“

petra f.: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat,proč musí novorozenci podstupovat CT vyšetření v anestezii a jaké má toto vyšetření riziko pro dítě.“

Vlastimil Válek: „Riziko (pokud je vyšetření správně indikované) je prakticky nulové. Anestezie je nutné, aby se dítě nehýbalo. VV“

Lada z Brna: „Diobrý den, chtěla jsem se zeptat, co přesně zjišťuje scintiograf a zda je při něm člověk vystavován silnému ozáření.Děkuji“

Vlastimil Válek: „Jedná se o vyšetření na oddělení nukleární medicíny. Dávka záření je vyšší než při RTG vyšetření. VV“

Andrea Nyklíčková.: „Chodím na vyšetření tlusteho střeva,je mi to velmi nepříjemné a dost je to pro mne bolestivé.Existuje už nějaký jiný způsob vyšetření.Mám postižené tlusté střevo ulcerozní kolitidou.“

Vlastimil Válek: „Možné je provést UZ střeva, dále dvojkontrastní irrigografii, CT střeva a CT kolonografii. VV“

J. Žáková: „Pane profesore, prosím Vás provádí se někde u nás v ČR vyšetření střev pomocí polknutí mikrokamery? Děkuji za odpověď.“

Vlastimil Válek: „Ano – gastroenterologická pracoviště v Brně – Bohunicích, v Hradci, v Motole atd. je jich celá řada. VV“

STANA 24 LET: „A když si dám projímadlo,nestane se mi nic?“

Vlastimil Válek: „Ne. VV“

K.Kvetonova Jeseník: „hezký den, můj půlroční syn jde za 14 dní na mikční cystouretrografii, nemůže mu RTG záření nějak ublížit?“

Vlastimil Válek: „Ne, zetejte se ale, zda místo tohoto vyšetření nelze provést totéž na ultrazvuku. VV“

Kateřina Bílková: „Jelikož nežiji v Brně je možné i v Praze navštívit specializované pracoviště pro děti. Je možné si vybrat kam chci jít na RTG. Děkuji Bílková“

Vlastimil Válek: „Ano, v Praze je jich celá řada – prakticky v každé fakultní nemocnici. VV“

Marcela Svobodová: „Dobrý den! Pracuji u zubního lékaře jako zdr. sestra. Chci se zeptat jestli neškodí rtg záření při zhotovování snímků, když bych byla těhotná. Při snímkování jsem v jiné místnosti. Děkuji za odpověď“

Vlastimil Válek: „Ne, musíte ale nosit dozimetr!! A nechat si ho vyhodnocovat. VV“

Tomas 16let: „myslim ze v decke nemocni neni tak spickovy personal jak rikate v TV“

Vlastimil Válek: „Je to úhel pohledu. Já taky nejsem na Travianu tak dobrý, jak si myslím. o:)))“

Lada z Brna: „Ještě doplňuji dotaz -minulý měsíc jsem toto vyšetření (scinti kostí) absolvovala den před výsledkem biopsie(negativni). Neuškodilo mně, když vlastně nebylo díky benignímu nálezu nutné?“

Vlastimil Válek: „Na seriózní odpově´d mám málo informací. Ptejte se lékaře, který Vás na vyšetření poslal, proč Vás tam poslal. VV“

petra f.: „Ještě jsem se chtěla „dozeptat“ na vliv na zrak, kdyby jen spal a při vyšetření otevřel oči, může se poškodit zrak? Nebo je anestezie aplikována vždy.“

Vlastimil Válek: „Ne!“

Ondra Válek: „Ahoj tati mamka se ptá kdy přijedeš domů. Ondra“

Vlastimil Válek: „To kdybych věděl, musím zpátky do nemocnice. Asi okolo šesté. Tata.“

Marta 23 let: „Dobrý den, hned po porodu mé dcery bylo viditelné, že stále přikládala hlavičku k levému ramínku. Sestřička s ní byla na rentgenu krku, zda je vše v pořádku. Já jsem u toho nebyla. Měla bych se obávat u takhle malého miminka nějakého nebezpečí?“

Vlastimil Válek: „Co se RTG týče, tak ne. VV“

Pavla Karviná: „Dobrý den! Dcera nosila od3 měsíců do 6 měsíců řemínky.Po té měla vše v pořádku, ale je pozývána co 3 roky na rentgen .Vždy měla vše v pořádku pan doktor mi na otázku jak dlouho jěště bude chodit na RTG řekl že každé 3 roky do 18 let. Mám obavy jestli to není zbytečné ozařování a nemůže jí to do budoucna poškodit např. nebude moct mít děti.Děkuji moc“

Vlastimil Válek: „Tomu nerozumím, ptejte se, proč stav dcery nekontrolují ultrazvukem. VV“

MM: „Vážený pane profesore,přeji hodně zdaru ve vaší ušlechtilé práci a stále skvělou náladu a optimismus který z vás srší i přes tel.obrazovku.Díky“

Vlastimil Válek: „Všechno si pamatuji a píšu!!! VV“

STANA 24 LET: „vy hrajete travian? na jakým serveru?“

Vlastimil Válek: „Já, já Vám to řeknu a vy mě vyfarmíte. VV“

K.Kvetonova Jeseník: „děkuji za odpověd,UTZ ledvin a moč. měchýře mu už dělali, ale prý na UTZ nejde poznat jestli mu fungují správně „záklopky“ a jestli se mu moč nevrací v nějaké míře zpět. takže asi nás to nemine:-(“

Vlastimil Válek: „To je pravda a pak je mikční OK. VV“

Zbyněk: „Dobý den. Potřebuji k gastroenterologickému vyšetření v Brně nějaké doporučení od ošetřujícího lekaře, nebo se stačí na příslušném pracovišti objednát?“

Vlastimil Válek: „Myslím, že je doporučení vhodné. VV“

Soudková, Praha: „Dobrý den, mám půlroční holčičku, již v těhotenství zjištěna ageneze ledviny, při sono vyšetření ve čtvrt a půl roce nález upřesněn – jednostranná hypoplazie ledviny. Dcera je objednaná na vyšetření DMSA scanu. Vzhledem k malému věku dcery (6 měsíců, 10kg), nepřevyšují rizika tohoto vyšetření jeho výsledek? Neexistuje jiné šetrnější vyšetření. Děkuji za odpověď.“

Vlastimil Válek: „Nevím, co je ..DMSA scanu… VV“

Marie: „dobrý den, dcera měla meniskus kolene, dělali 4krát rengen během týdne, nyní má jít znovu , je možné rengen kolene a páteře nahradit jiným vyšetřením?,Děkuji za odppověd.“

Vlastimil Válek: „Vyšetření na magnetické rezonanci a to především u menisku. VV“

I.Dobešová: „Dobrý den , moje dcera v 18 měsících podstoupila rentgenové vyšetření žaludku a střev, dvakrát za sebou, během cca 1hod. , krytku, kterou jí daly na intimní partie sjela, je to nebezpečné? i ta krátká doba RTG po sobě? děkuji moc?“

Vlastimil Válek: „Ne. VV“
Martina: „A jak může RTG dítěti ublížit?“
Vlastimil Válek: „Každé zbytečné vyšetření může ublížit. VV“
Bohumila Musilová,Kralice nad Oslavou,196 67572: „chtěla bych se Vás zeptat,co to je Radiofotografie.Děkuji“
Vlastimil Válek: „Dnes už nic, dříve to byl určitý typ RTG snímku. VV“

L.: „dobrý den, mé dítě bylo po narození hodně rengenováno-rengen plic-asi 15krát za rok, mám velké obavy z následků, co mohu udělat preventivně-odpovězte prosím, jsme z Brna a okolí.“

Vlastimil Válek: „Není se čeho bát. VV“

Vanda N.: „Dobrý den, nevím zda sem má otázka patří, ale i tak se zkusím zeptat. Mému synovi na mag. rezonanci zjistili :VYSOCE SUSP.TROMBÓZA SINUS TRANSVERSUS. Vůbec nevím co to znamená, v nemocnici nám k tomu lékařka nic neřekla – nevysvětlila. Můžete mi Vy jako odborník říct o co se jedná, jestli se to nějak léčí a jaké jsou rizika.Moc děkuji za odpověď.“

Vlastimil Válek: „Pokud je vše co uvádíte pravda, jedná se o poměrně velmi vážnou diagnózu a předvším neurolog případně dětský neurolog by měl říct co a jak dál. VV“
Denisa nachod: „dobry den chtela bych se zeptat co vsatne znamena to slovo radiologicka?predem dekuji za odpoved“
Vlastimil Válek: „Zjistění diagnózy pomocí RTG záření. VV“