Rotaviry – Vše o zdraví

Významná část akutních průjmových onemocnění u dětí < 5 let věku je rotavirové etiologie. Do 5 let věku prodělá rotavirovou gastroenteritidu alespoň jednou více než 95 % dětí. Kvůli vysoké incidenci a závažnosti jsou rotavirové infekce nejenom zdravotním problémem malých dětí, ale představují současně významnou zátěž zdravotního systému.

Souhrn

Důležitá je skutečnost, že rotavirus patří mezi nejvýznamnější původce nozokomiálních průjmů u dětí. V současnosti již existuje možnost specifické ochrany. V České republice jsou dostupné dvě očkovací látky. Jedná se o živé oslabené vakcíny určené k perorální aplikaci a indikované pro děti od 6 týdnů věku.

Summary

Smetana, J., Boštíková, V., Boštík, P., Chlíbek, R. Rotavirus infections and vaccination

A significant portion of acute diarrhea diseases in children < 5 years of age has rotavirus etiology. Within the first 5 years of age more than 95% of all children undergo at least one rotavirus gastroenteritis.

Rotavirus infections are not only a health problem of small children, but also represent a significant burden for the health system due to their high incidence and severity. It is an important fact that rotavirus belongs among most important agents of nosocomial diarrheas in children. Currently an option of specific protection already exists.

Two vaccines are available in the Czech Republic. They are live attenuated vaccines intended for oral administration and indicated for children from 6 weeks of age.

Rotavirus je celosvětově nejčastější příčinou akutních průjmových onemocnění u dětí ve věku < 5 let. Je odpovědný asi za třetinu případů závažných průjmů vyžadujících hospitalizaci.(1) Odhaduje se, že ročně způsobí kolem 115 miliónů rotavirových gastroenteritid (RVGE).

Na rotavirovou infekci každoročně zemře asi 600 000 dětí, ze kterých připadá > 85 % na rozvojové země. Celosvětově jsou tak rotavirové infekce u dětí ve věku < 5 let příčinou 20–25 % všech úmrtí na průjem, 6 % celkově všech úmrtí a asi 40 % hospitalizací pro průjem.

(2, 3) V současné době jsou dostupné dvě očkovací látky, které navozují ochranu proti rotavirovým infekcím.

Vedle přímé ochrany zdraví může vakcinace při vysoké proočkovanosti snížit nemocnost RVGE, čímž sníží nejenom zátěž zdravotnického systému (ambulantní ošetření, pohotovost, hospitalizace), ale může rovněž snižovat náklady na zdravotnickou péči (léčiva apod.).(4)

Původce a přenos

Rotavirus je řazen do čeledi Reoviridae. Jedná se o neobalený RNA virus o průměru 70 nm. Poprvé byl popsán jako příčina průjmů a identifikován v elektronovém mikroskopu v roce 1973.(5) Následně, vzhledem k morfologické podobnosti viru ke kolu (rota = latinsky kolo), byl pojmenován jako rotavirus (Obr.).

Ikosahedrální jádro viru obsahuje virový genom, který je tvořen 11 segmenty dvouvláknové RNA. Segmentovaný genom umožňuje při koinfekci různými rotavirovými kmeny významné genetické změny. Rotaviry mohou vyvolávat onemocnění nejenom lidí, ale i zvířat. Zvířecí kmeny jsou však od lidských odlišné a způsobí onemocnění člověka jen velice zřídka.

V současné době rozlišujeme 7 skupin rotavirů: A–G.(1)

Rotaviry - Vše o zdraví

Rozdělení je dáno charakteristikami virového proteinu 6 (VP6), který je lokalizován ve střední virové kapsidě.(6) Humánní onemocnění mohou vyvolat rotaviry skupin A-C, skupina A je nejvýznamnější.

Dále jsou rotaviry rozděleny do sérotypů podle virových proteinů 4 a 7 (VP4, VP7), které jsou součástí zevní virové kapsidy. Podle VP7 rozlišujeme tzv. G typy a podle VP4 tzv. P typy.

Pět G sérotypů (G1–G4 a G9) celosvětově představuje > 90 % sérotypů detekovaných u lidí.(7) V České republice se nejčastěji vyskytuje G1P[8] sérotyp.

Rotaviry jsou poměrně odolné vůči zevnímu prostředí, což umožňuje jejich dlouhodobé přežívání. Jsou relativně stabilní v rozmezí pH 3,5–10,0, dobře snášejí zmrazování.(8) Ve vnějším prostředí ve vodě mohou rotaviry přežívat i řadu týdnů.

Při pokojové teplotě přežívají na povrchu předmětů až hodiny, při vhodné vlhkosti kolem 50 % se doba prodlužuje až na několik dnů.(9) Po infekci jsou rotaviry vylučovány několik dnů stolicí, u imunosuprimovaných osob může být prodlouženo až na týdny.

V prvních dnech onemocnění může množství virů dosáhnout až 1012 na gram stolice. Vzhledem k velice nízké infekční dávce, pouze přibližně 10–100 virových částic, je riziko nákazy vysoké. K infekci může dojít jak v dětské, tak i dospělé populaci.

U dospělých bývá průběh zpravidla asymptomatický nebo mírný.

Virus se šíří fekálně-orální cestou. Z člověka na člověka se může přenést přímým i nepřímým kontaktem. Nejvýznamněji se uplatňuje především přenos prostřednictvím kontaminovaných rukou a předmětů (hračky, povrchy předmětů, pleny, hygienické potřeby apod.).

Tyto způsoby se uplatňují při šíření jak v domácím prostředí, tak i v zařízeních péče o malé děti (jesle, mateřské školy, dětská oddělení nemocnic apod.). Další možností šíření je přenos kontaminovanou vodou a potravinami. Diskutuje se o možnosti přenosu vzdušnou cestou, avšak tento nebyl zatím jednoznačně neprokázán.

Po orálním přijetí se virus dostává do tenkého střeva, kde se v oblasti duodena a horní části jejuna množí a způsobuje destrukci střevních klků. To způsobuje poruchu absorpce vody a minerálů, která vede ke klinické manifestaci (průjmy). Vedle tohoto mechanismu se pravděpodobně uplatňují i jiné mechanismy.

Zmiňuje se produkce NSP4 enterotoxinu, který stimuluje zvýšenou sekreci vody do střeva, čímž se průjem zvýrazňuje. Současně se předpokládá, že rotaviry aktivují střevní nervový systém, dochází k zrychlení peristaltiky, a tím opět k zvýraznění průjmu.

Epidemiologie

Rotavirovou gastroenteritidu prodělá alespoň jednou více než 95 % dětí < 5 let věku. Nejvyšší incidence bývá ve věku 6–24 měsíců.(10) Údaje mexické studie z let 1987–1988 uvádějí, že první infekci prodělá 96 % dětí do 2 let věku, přičemž u řady dětí byly zaznamenány opakované nákazy. První infekce bývá zpravidla nejzávažnější, každá další méně závažná.

Epidemiologické studie prokázaly, že prodělaná infekce chrání proti následné infekci. S každou prodělanou nákazou se úroveň protekce zvyšuje, proto každá další infekce probíhá klinicky méně závažně. Dvě prodělané infekce, bez ohledu na to, zda symptomatické nebo asymptomatické, vedou k téměř 100% ochraně proti další těžké nebo středně těžké RVGE.

(11) Incidence rotavirových infekcí v rozvojových a rozvinutých zemích je podobná.

Odlišné jsou však následky. V rozvojových zemích je významným problémem nejenom počet nemocných, ale i zemřelých. Naproti tomu v rozvinutých zemích vede dostupnější a kvalitnější zdravotní péče k nižší mortalitě.

Uplatňuje se tak pouze vysoká incidence onemocnění, která představuje významnou zátěž zdravotnických systémů – častá ambulantní ošetření, hospitalizace apod.

Model odhadující výskyt rotavirových infekcí v Evropské unii udává u dětí < 5 let věku 3,6 miliónu RVGE ročně, které vedou k více než 87 000 hospitalizacím, 700 000 ambulantním návštěvám u lékaře a asi k 230 úmrtím. To odpovídá výskytu asi 1 symptomatické infekce u každého 7. dítěte za rok.

(12) Jednou ze studií poskytujících reálné údaje o výskytu rotavirových infekcí v Evropě je Reveal studie, která proběhla v letech 2004–2005 v sedmi evropských zemích (Belgie, Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Švédsko a Velké Británie).

Roční incidence byla nejvyšší u dětí ve věku 6–23 měsíců, kdy se objevilo 56,7–74,2 % všech případů RVGE. U dětí < 6 měsíců věku představovala v pěti zemích RVGE 18,1–31,9 % všech akutních gastroenteritid (AGE).

Celkově byla rotavirová gastroenteritida příčinou 27,8–52,0 % všech AGE, vedla k 2/3 hospitalizací včetně pohotovostních ošetření a 1/3 ambulantních ošetření u praktických lékařů pro akutní gastroenteritidu.(13) Rotavirové gastroenteritidy jsou celosvětovým onemocněním, avšak v různých částech světa je odlišný výskyt onemocnění v průběhu roku.

V mírných klimatických oblastech, kam patří i Česká republika, je jednoznačně patrná sezónnost onemocnění s významným nárůstem počtu případů nákazy v zimních měsících, zejména v období prosinec – květen.(14)

V tropických oblastech není sezonalita výrazněji vyjádřena.(15) Vzhledem k této sezónnosti hrozí riziko současného výskytu s dalšími sezónními onemocněními, jako jsou chřipka a další akutní respirační onemocnění.

Významnou epidemiologickou charakteristikou je rovněž fakt, že rotavirus je jedním z hlavních původců nozokomiálních průjmů u dětí.(16) Uvádí se, že přibližně 20 % všech pacientů hospitalizovaných s RVGE bývá infikováno během pobytu v nemocnici.

Zajímavé:  Bakerova cysta kolena - vše o zdraví

(17) Následkem nozokomiální nákazy pak může být prodloužení stávající hospitalizace, rehospitalizace nebo v době sezónního zvýšení incidence onemocnění i uzavření nemocničního oddělení.

Klinická manifestace

Rotavirová gastroenteritida začíná po inkubační době 1–3 dnů horečkou, zvracením a průjmem. Horečka bývá kolem 38–40 °C s dobou trvání asi 4 dny, zvracení se objevuje zpravidla v prvních třech dnech onemocnění. Stolice bývají vodnaté nebo řídké kašovité v počtu až desítek denně. Průjem trvá průměrně 3–8 dnů.

Mezi dalšími projevy lze uvést respirační příznaky, nechutenství, bolestivé břicho s meteorismem a projevy plynoucí z dehydratace (oschlé sliznice, snížený kožní turgor, oligurie, vpadlá malá fontanela apod.), která je i nejčastější komplikací onemocnění. Méně častou komplikací jsou febrilní křeče při vysokých horečkách. Vzácnou komplikací může být rotavirová meningoencefalitida.

Hlavním důvodem hospitalizace bývá dehydratace a porucha acidobazické rovnováhy.

Na závažnost onemocnění poukazují i data ze zmíněné Reveal studie, která ukázala, že u dětí s RVGE je až 5,5krát vyšší riziko dehydratace než u rotavirus negativních AGE.

Při porovnání rizika hospitalizace bylo zjištěno, že u RVGE bylo hospitalizováno 10,4–36,0 % dětí, zatímco u rotavirus negativních AGE pouze 2,1–23,5 % dětí. Šíře intervalu rizika je dána rozdílným přístupem k léčbě a hospitalizaci v jednotlivých zemích, kde studie probíhala.

(18) Kauzální léčba onemocnění neexistuje. Léčba je symptomatická spolu s rehydratací a úpravou vnitřního prostředí. Rehydratace může být podle klinického stavu perorální nebo parenterální.

Při perorální rehydrataci se doporučuje orální rehydratační roztok v množství dle klinického stavu a úrovně dehydratace. Vedle rehydratace je významné i udržení dostatečné výživy. Kojené děti se neodstavují a pokračuje se v kojení. Podávání antibiotik nemá význam.

Specifická prevence – dostupné očkovací látky

V dnešní době existuje možnost specifické prevence rotavirových gastroenteritid. V České republice jsou na trhu dostupné dvě očkovací látky, Rotarix a Rotateq. Jedná se o živé oslabené vakcíny určené k perorální aplikaci.

Rotarix je monovalentní vakcína obsahující živý atenuovaný humánní rotavirus RIX4414, G1P[8] kmen pomnožený na Vero buňkách. Rotateq je pentavalentní vakcína, která obsahuje pět humánněbovinních rotavirových reasortant G1, G2, G3, G4 a P1[8] pomnožených rovněž na Vero buňkách.

Obě očkovací látky jsou indikovány k aktivní imunizaci dětí za účelem prevence gastroenteritidy způsobené rotavirovou infekcí. Vakcinační schéma Rotarixu je tvořeno 2 dávkami podanými v intervalu nejméně 4 týdny. První dávka se může podat od 6 týdnů věku dítěte.

Maximální věk pro podání první dávky není v České republice v SPC (Souhrn o přípravku) stanoven.

Obě dávky by měly být aplikované nejlépe před dosažením 16 týdnů věku dítěte, nejpozději však do věku 24 týdnů. Předčasně narozeným dětem s gestačním věkem alespoň 27 týdnů lze Rotarix podat ve stejném dávkování. Vakcína RotaTeq se aplikuje v třídávkovém schématu.

První dávka se může podat od 6 týdnů věku dítěte, ne však později než ve věku 12 týdnů. Intervaly mezi jednotlivými dávkami mají být nejméně 4 týdny. Všechny tři dávky by měly být aplikované nejlépe do věku 20–22 týdnů, nejpozději však do věku 26 týdnů.

RotaTeq může být podáván předčasně narozeným dětem, jejichž gestační věk je nejméně 25 týdnů. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné údaje o možné zaměnitelnosti vakcín, se doporučuje, aby děti, které dostaly jeden typ rotavirové vakcíny, dokončily očkování stejnou vakcínou.

Po řádně provedeném očkování se žádná další dávka již nepodává.

Obě vakcíny jsou určené pouze k perorálnímu podání. V žádném případě nesmí být podány parenterálně (i. m., s. c. apod.). Lze je podávat bez ohledu na konzumaci jídla, nápojů nebo mateřského mléka před nebo po očkování. Kojení nesnižuje vakcínou navozenou ochranu, proto je možné v době očkování pokračovat v kojení.

Pokud dítě vyplivne nebo vyzvrací část dávky očkovací látky, nová dávka se nepodává. Po očkování dochází k vylučování viru z vakcíny stolicí, s maximem okolo 7. dne po aplikaci. Existuje tedy riziko možného přenosu vakcinálního viru na séronegativní osoby.

Proto je nezbytné k podání vakcíny u dětí, které jsou v úzkém kontaktu s imunodeficitními osobami (osoby s nádorovým onemocněním, imunosupresivní léčbou apod.), přistoupit se zvýšenou opatrností.

Vakcinace je kontraindikována při známkách hypersenzitivity na jakoukoli složku vakcíny v anamnéze, hypersenzitivity po předchozím podání rotavirových vakcín, při výskytu závažných reakcí po předchozím podání vakcíny (kolapsové stavy, křeče, hyperpyretické reakce apod.

), při akutním horečnatém onemocnění se středně těžkým nebo těžkým průběhem, při zjištění intususcepce v anamnéze, u dětí s vrozenými malformacemi gastrointestinálního traktu, které by mohly predisponovat k intususcepci, u dětí se známým deficitem imunity nebo s podezřením na něj.

Aplikace vakcíny musí být odložena u dětí trpících průjmem a zvracením.

Obě vakcíny jsou dobře tolerované. Nejčastějšími nežádoucími účinky bývají nechutenství, zvracení, průjem, horečka, podrážděnost, poruchy spánku, únava a pláč.

Rotavirové vakcíny lze podávat současně s běžnými monovalentními nebo kombinovanými dětskými vakcínami: vakcíny proti diftérii (D), tetanu (T), pertusi (acelulární – Pa), Haemophilus influenzae typu B (HiB), proti hepatitidě B (HBV), inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě (IPV), konjugovaná pneumokoková vakcína a konjugovaná meningokoková vakcína séroskupiny C, včetně hexavalentní vakcíny (DTPa-HBV-IPV-HiB) Infanrix hexa používané v České republice.

Aktuální doporučení k očkování

V současné době je rotavirová vakcinace obecně doporučována řadou autorit počínaje Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Ta vydala v roce 2009 doporučení začlenit očkování proti rotavirům do všech národních imunizačních programů s důrazem na rozvojové země s vyšší mortalitou.

(19) V současné době je plošná vakcinace zavedena například v USA, Austrálii, v některých zemích Latinské Ameriky i Evropy (Finsko, Belgie, Lucembursko, Rakousko).

V těchto zemích jsou popisovány oddálení začátku, celkové zkrácení doby trvání a snížení intenzity rotavirové sezóny při srovnání se sezónami před zavedením plošné vakcinace.(20, 21)

V České republice byla v roce 2009 proočkovanost proti rotavirovým infekcím velice nízká a pohybovala se pouze na úrovni desetin procenta.(22) Díky zavedené úhradě pneumokokových vakcín a zrušení plošného očkování proti tuberkulóze dojde jistě ke zvýšení proočkovanosti.

V roce 2010 byly v souvislosti s rotavirovými vakcínami diskutovány některé poznatky. Jedním z nich bylo zjištění přítomnosti DNA Porcin circoviru (PCV) ve vakcínách. Zdroj virové DNA nebyl zjištěn.

Tento virus bývá často nalezen v některých druzích masa a dalších potravinách a není známo, že by způsoboval onemocnění zvířat nebo lidí. Po pečlivém vyhodnocení vydala Evropská léková agentura (EMA) stanovisko, že daná příměs nepředstavuje zdravotní riziko a je možné dále pokračovat v distribuci vakcín.

Nicméně PCV DNA by však neměla být ve vakcínách přítomna a výrobcům bylo zadáno upravit výrobní postupy tak, aby se nežádoucí příměsi ve vakcínách dále nevyskytovaly.(23)

V říjnu 2010 zveřejnilo Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) vyjádření k informacím o zvýšeném riziku intususcepce po aplikaci rotavirových vakcín.

Nutno podotknout, že právě kvůli riziku intususcepce u dříve používané vakcíny Rotashield jsou dnes obě registrované vakcíny v tomto směru velice pečlivě sledovány.

Zmíněné vyjádření posuzuje informace z několika studií, které udávají mírné zvýšení rizika intususcepce po podání rotavirových vakcín, především po první dávce vakcíny. Pozorované riziko intususcepce je však významně nižší než u zmíněného Rotashieldu.

Na základě předložených dat bylo vydáno stanovisko podporující pokračování vakcinace proti rotavirovým infekcím, přičemž malé riziko zvýšení výskytu intususcepce nelze vyloučit. Proto je dále nezbytné pokračovat ve sledování bezpečnosti obou vakcín.(24)

Zajímavé:  Orgán Ochrany Veřejného Zdraví Provádí?

Závěr

Vakcinace proti rotavirovým infekcím je dnes doporučována plošně všem dětem. Zkušenosti ze zemí, kde byla plošná vakcinace zavedena, ukazují na významný pokles incidence rotavirových průjmů u malých dětí. Současně se objevují informace o nepřímém pozitivním vlivu očkování na pokles incidence průjmů u jedinců, kteří nebyli očkováni.

O autorovi: 1MUDr. Jan Smetana, Ph. D., 1RNDr. Vanda Boštíková, Ph. D.,*, 2doc. MUDr. Pavel Boštík, Ph. D., 1doc. MUDr. Roman Chlíbek, Ph. D.
1Univerzita obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra epidemiologie

  • 2Univerzita obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Centrum pokročilých studií
  • *korespondující autor
  • e-mail: [email protected]

Rotaviry: Největší rizika nákazy! Pomůže očkování

Léčit lze jen příznaky, jedinou ochranou před rotaviry je preventivní vakcína, kterou je dětem možné podat pouze v rozmezí od šesti týdnů do šesti měsíců, přitom první dávku by dítě mělo dostat od 6 do 12 týdnů.

Vysoce nakažlivé onemocnění

„S rotaviry se v ordinacích setkáváme poměrně často – jsou vysoce nakažlivé a pro malé děti mohou být nebezpečné.

Protože jde o virovou infekci, léčíme pouze projevy jako horečku nebo se snažíme zastavit zvracení, průjem.

Bohužel většinou – zvlášť malé děti – končí v nemocnici, protože do nich rodiče nemohou dostat tolik tekutin, aby zabránili dehydrataci,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

Ročně kolem 4 000 dětí v nemocnicích

Ročně skončí v nemocnicích asi 4 000 dětí do pěti let, přibližně 30 000 dětí projde léčbou ambulantní.

Vakcínu proti rotavirům, která se dětem podává ve formě sladkého roztoku do úst, pojišťovny nehradí, rodiče o ní většinou projeví zájem, když už jejich první dítě infekci prodělalo a skončilo kvůli ní na nemocničním lůžku. „Tomu se chce vyhnout každý rodič,“ říká MUDr. Hülleová.

Odborníci odhaduji, že v případě, že by se začalo s plošným očkováním jako v jiných zemích, pak by již druhý rok byla proočkována polovina, a do pěti let většina dětí v nejvíce rizikovém věku.

Že jsou rotaviry nejčastější příčinou dehydratace a důvodem proč děti končí v nemocnici, potvrzuje infektolog MUDr. Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí Dětské nemocnice v Brně. Podle něj nelze příliš předvídat, jaký průběh může tato infekce u dětí mít.

„Některé děti ji zvládnou bez větších obtíží a nemoc je imunitně posílí, ale některé zkrátka nemoc natolik zdevastuje, že je potřeba aby strávily několik dní u nás na oddělení, abychom jim zkorigovali vnitřní prostředí a doplnili tekutiny infuzní cestou. Samozřejmě tato zkušenost není příjemná ani pro ně, ani pro rodiče.

Musíme jim zavést infuzi do žíly, což může být u úplně malých dětí obtížné, a někdy se zavedení infuzní kanyly podaří až na několikátý vpich. Současně jim odebíráme krev kvůli základním vyšetřením.

Rodiče chtějí být většinou s dětmi, ale když mají druhé doma nebo neúplné rodinné zázemí, bojují s tím, kde mají být dříve,“ popisuje praxi MUDr. Mikolášek.

Koho očkovat?

Rozhodnutí o tom, zda dítě ochránit vakcínou, leží podle něj především na rodičích a jejich zhodnocení situace – například podle toho, jaké mají rodinné zázemí nebo kde žijí a jak daleko mají do nejbližšího zdravotnického zařízení.

„Očkování rozhodně doporučujeme dětem oslabeným jinou nemocí, například různými vrozenými onemocněními nejen zažívacího traktu, syndromem krátkého střeva, potravinovými alergiemi, či nedonošeným dětem, pro něž by průběh mohl být výrazně horší,“ doplňuje infektolog.

Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování všem zdravým kojencům v ČR, a doporučuje i očkování nedonošených dětí.

Rotavirová infekce je vysoce nakažlivá, přenáší se dotykem, orálně, ze stolice, ale je možná i vzduchem, a v drtivé většině onemocní celá rodina.

Nejvíc případů v únoru až květnu

Nejvíce případů rotavirových infekcí lékaři evidují v únoru až květnu. „Tato infekce probíhá většinou v délce dva až sedm dní. Pokud je její průběh závažnější, dokáže dítě odvodnit i za několik málo hodin a způsobit tak těžkou dehydrataci s rozvratem vnitřního prostředí.

Rodiče by určitě neměli váhat a raději dítě přivézt,” apeluje MUDr. Mikolášek. Nákaza se rychle šíří i na dětských odděleních, v mateřských školkách či jeslích.

„Výjimečně se může stát, že i přes očkování dítě rotavirovou infekcí onemocní – její průběh je ale vždy mírnější, jen raritně s nutností hospitalizace,“ doplňuje MUDr. Mikolášek.

Lékaři odhadují že proti rotavirové infekci je v Česku naočkovaných přibližně 16 % dětí. V Evropě umírá kvůli rotavirům ročně kolem 230 dětí mladších pěti let, 87 tisíc je hospitalizováno a 700 tisíc dětí tohoto věku je ročně ambulantně ošetřeno. 

Malé děti jsou v nemocnici nejčastěji s rotaviry

Rotavirové onemocnění je virové onemocnění, které způsobuje právě rotavirus. Infikuje střeva, a tím vyvolává závažné průjmy, které jsou doprovázeny zvracením a také zvýšenou teplotou.

Rotavirové infekce patří mezi nejčastější onemocnění dětského věku a závažné komplikace doprovázející toto onemocnění se nevyhýbají ani dětem v zemích s vysokou úrovní zdravotní péče.

Charakter přenosu virů, schopnost přežívat na povrchu předmětů i několik dní a vyšší vnímavost dětí pak dělá z rotavirů hlavní příčinu hromadných onemocnění ve školkách i školách.

Až u poloviny dětí do jednoho roku věku, které jsou přijaty do nemocnice s průjmem, jsou podle epidemioložky Jany Prattingerové příčinou rotaviry.

Podle dětské lékařky Hany Cabrnochové jsou rotaviry nejčastějším důvodem hospitalizace malých dětí. Rodiče přitom mohou potomka chránit očkováním, které musejí stihnout do půl roku věku dítěte.

Cabrnochová radí dítě očkovat před plánovanou hospitalizací.

„Rodiče dostávají informace o povinném i doporučovaném nepovinném očkování, o očkovacím kalendáři platném v České republice a o dostupných očkovacích látkách při preventivní prohlídce v 6 týdnech věku dítěte.

Následně zahajujeme očkování v 9. týdnu nebo dle zdravotního stavu dítěte i později.

Rodiče tak mají dostatek času se zorientovat v této problematice a rozhodnout se ve prospěch zdraví dítěte,“ řekla pražská praktická lékařka pro děti a dorost Gabriela Kubátová.

Rotavirové onemocnění je dle literatury a statistických dat sezónní onemocnění s největším výskytem v zimních a jarních měsících, ale v podmínkách našeho mírného podnebného pásma se vyskytuje v podstatě neustále. Rotavirovou infekcí se může nakazit jak dospělý člověk, tak i malé dítě, přičemž nejohroženější skupinou jsou děti do věku pěti let.

Viry se do těla dostávají především orální cestou, k nakažení tak stačí velmi málo, například nedostatečná hygiena po styku s kontaminovaným předmětem. Děti se často dostávají do kontaktu s virem prostřednictvím hraček, s nimiž si hrají společně s ostatními ve školce. Také malá batolata, která mají tendenci zkoumat i „ochutnávat“ vše kolem sebe, patří do velmi ohrožené skupiny.

Kde se dá nakazit

Hlavním důvodem, proč je snadné se rotavirem nakazit, je především jeho abnormální stabilita. Jelikož je virus dlouho stabilní, zůstává po celou dobu infekční, a tak dochází k jeho přenosu velice jednoduše.

Nakazit se tak může téměř každý, i když dbá pravidelné a poctivé hygieny, dokonce je možné se virem infikovat, aniž bychom přišli do přímého styku s nakaženou osobou. Rotaviry přežívají v suchém prostředí až několik dní. Navíc mohou přečkávat také na lidské kůži, a to i několik hodin.

Historie rotaviru

Rotavirus je rychle se množící sezonní virus, který způsobuje velké obtíže jak malým dětem, tak i dospělým. Byl objeven už ve 40. letech 20. století, ale podrobněji byl prozkoumáván až o tři desetiletí později. V roce 1974 byl Thomasem Henrym Flewettem oficiálně označen názvem „rotavirus“. Základ slova pochází z latinského „rota“, což v překladu znamená „kolo“. Rotavirus byl pojmenován dle svého kruhového tvaru.Rotavirová gastroenteritida je druhou nejčastější příčinou hospitalizace dětí do dvou let. Zároveň ji prodělá 95 % dětí před svými 5. narozeninami.

Zajímavé:  Šedý zákal - Vše o zdraví

Rotavirové onemocnění se obvykle začíná projevovat zvýšenou teplotou či horečkou, zvracením a častými průjmy. Obecně platí, že pokud jsou zvracení a průjem doprovázeny vysokou teplotou, poruchou chování či ztrátou vědomí a pokud se nepodaří obnovit příjem tekutin během čtyř až šesti hodin, je třeba u dětí do tří let věku minimálně telefonická konzultace s lékařem či návštěva jeho ordinace.

Rotaviry jsou velmi invazivní viry, které napadají sliznici převážně tenkého střeva, kde poškozují specifické funkce buněk a následně tak dochází k poruše vstřebávání vody, minerálů i živin.

Hlavním projevem tohoto poškození je průjem, jako je opakovaný odchod objemné a vodnaté stolice, který pak může vést k rychlým ztrátám tekutin a výrazné nerovnováze minerálů v těle.

Tento stav může být příčinou závažného ohrožení zdraví a někdy i života dítěte.

I když je terapie onemocnění i jejich komplikací většinou dobře zvládnutelná, bohužel je často nutné řešit i další přidružená onemocnění, a tak se relativně mírná rotavirová gastroenteritida komplikovaná rozvojem bakteriální infekce může stát příčinou hospitalizace.

Žádná speciální léčba u samotné rotavirové infekce není odborníky doporučována. Lidé se zdravým imunitním systémem se s tímto virem dokáží vypořádat sami během několika dní, podobně jako s běžnou střevní chřipkou. U dětí je nutné sledovat průběh a případně navštívit lékaře. Základním faktorem pro správnou léčbu je především pravidelný přísun tekutin, aby se zabránilo dehydrataci organismu.

Většina rotavirových infekcí trvá zhruba 3 až 9 dnů a jejich průběh bývá obvykle nekomplikovaný. V některých případech vede infekce až k těžké dehydrataci, která může v krajních případech skončit i smrtí. Téměř každé čtyřicáté dítě s rotavirovou infekcí je nutné hospitalizovat a zavést mu nitrožilní výživu.

Rotavirovému onemocnění se dá předcházet pomocí hygieny rukou, ale také předmětů, s nimiž přijde dítě během dne do styku. Tímto způsobem můžeme přispět ke snížení rizika nákazy, avšak vzhledem ke stabilitě viru existují i místa, kde je hygiena i sanitace na vynikající úrovni, a přesto jsou stále riziková. Nejspolehlivější prevencí je očkování.

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE | Informace z epidemiologie – detail

V zimních a časných jarních měsících dochází každoročně k nárůstu akutních střevních infekcí virového původu. Viry jako původci akutních střevních infekcí se uplatňují především u dětí, infekce u dospělých jsou méně časté. Mezi nejčastější vyvolavatele patří rotaviry a noroviry.

Rotaviry způsobují lokální epidemie v dětských kolektivech (jesle, školka, kojenecké odd. apod.). V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji hlášeno 803 laboratorně potvrzených rotavirových infekcí, v roce 2012 došlo k mírnému poklesu. Bylo hlášeno 579 onemocnění, přičemž nejvyšší výskyt byl zaznamenán ve věkové skupině 1-4 roky.

Průběh onemocnění může být různě závažný, od lehkého až po těžké, život ohrožující stavy vyžadující hospitalizaci.

Rotavirové infekce nejčastěji postihují děti do 5 let s maximem v období 6 měsíců až 2 roky. U dospělých osob, novorozenců a kojenců do 2 měsíců je výskyt ojedinělý, často s bezpříznakovým průběhem.

Inkubační doba onemocnění je 1-2 dny, nejčastějšími příznaky jsou horečka, zvracení a vodnatý průjem trvající 2 – 6 dní. Mezi závažné komplikace patří rychlé odvodnění organismu (dehydratace).

Virus může být stolicí vylučován i po odeznění klinických příznaků onemocnění, proto je třeba i po prodělaném onemocnění dbát na důslednou hygienu rukou.

Zpravidla je virus přítomen ve stolici 7 -10 dnů po nákaze, u osob se sníženou imunitou však může přetrvávat i mnohem déle.

K přenosu onemocnění dochází nejčastěji fekálně orální cestou (stolicí kontaminovanýma rukama), k onemocnění stačí malá infekční dávka. Rotaviry jsou odolné vlivům zevního prostředí, na rukou přežívají několik hodin, na předmětech mnohem déle. Tyto vlastnosti spolu s nedostatečnou hygienou rukou umožňují rychlé šíření nemoci.

Druhými nejčastějšími vyvolavateli virových průjmů jsou noroviry. Postihují spíše starší děti a dospělé osoby. K onemocnění stačí velmi nízká infekční dávka, inkubační doba se pohybuje mezi 12 – 72 hodinami.

Mezi nejčastější příznaky patří vodnatý průjem a zvracení, onemocnění trvá 1 – 4 dny. Virus může být vylučován stolicí až 2 týdny, s maximem v prvních dvou dnech onemocnění.

K přenosu dochází fekálně orální cestou, požitím kontaminovaných potravin, kontaminované vody a také vzdušnou cestou, neboť zvratky obsahují hojné množství infekčních virových částic.

Noroviry jsou hlavními původci epidemií v zařízeních pro seniory, ve zdravotnických zařízeních, na výletních lodích, v armádě apod. Počty hlášených norovirových infekcí v Moravskoslezském kraji jsou již 2 roky téměř neměnné. V roce 2011 bylo laboratorně potvrzeno 114 norovirových infekcí a v loňském roce 113. Nejvyšší výskyt byl zaznamenán ve věkové skupině nad 15 let.

Prevence virových průjmových onemocnění spočívá v zamezení cesty přenosu a šíření infekce mezi lidmi. Mezi základní opatření patří izolace nemocných, důsledná osobní hygiena, zejména mytí rukou a v ohnisku nákazy desinfekce prostředky s virucidním účinkem.

Důležitou součástí prevence rotavirových infekcí je očkování. V České republice jsou registrovány 2 vakcíny, které jsou podávány ústy. Rotavirovou vakcínou lze očkovat děti starší 6 týdnů, nejpozději do věku 8 měsíců.

Jsou podávány 2 – 3 dávky, v závislosti na zvolené očkovací látce. Očkovat lze celoročně, vhodnější je však očkovat mimo zimní měsíce, které jsou charakterizovány zvýšeným výskytem rotavirových infekcí.

Očkování není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Proti norovirům v současné době očkování neexistuje.

Zveřejněno: 21.2.2013

Rotavirové infekce, rotaviry

Rotaviry jsou nejčastější příčinou průjmových onemocnění u dětí na celém světě (40%).

Původce: RNA virus, čeleď Reoviridae, 65 – 70 nm, typický obraz loukoťovitého kola (odtud pojmenování rotavirus).

Vysoká genetická variabilita (12 G genotypů a 15 P genotypů – různé kombinace x v Evropě 5 kombinací 90% výskytu – jinde ve světě větší variabilita /mezidruhové křížení?/). Vysoce rezistentní k desinf.

prostředkům, nízká infekční dávka – snadné šíření ve zdravotnických zařízeních, dětských kolektivech a rodinách.

Zdroj: Člověk – stolice, zvratky. Vylučování stolicí ještě 7 – 10 dní po odeznění příznaků. U imunodeficitnách až 30 dní. Zdraví nosiči.

Přenos: Ruce, předměty, kapénky při zvracení.

Vnímavost a výskyt: Nejvíce děti 6 – 24 měsíců (1/3 všech gastroenteritid u dětí do 5 let věku). Sociální status. V ČR udávaný výskyt kolem 700 případů / 100 000 obyvatel (diagnostikují se zpravidla jen hospitalizované případy). Často nemocniční infekce a epidemie. Zimní období.

Klinický obraz: Horečka, zvracení, vodnaté průjmy. Výrazné nechutenství a meteorismus. Trvání 3 – 8 dní, náhlé ukončení (dif. bakteriální průjmy). Někdy lehčí průběh jen jako zvracení a zvýšená teplota bez průjmů. U starích dětí a dospělých inaparentní nákazy.

Komplikace: Nervový systém – křeče, encefalitida; trávicí systém – intususcepce, nekrotizující enterokolitida; metabolické – Kawasakiho nemoc, diabetes mellitus 1. typu (kauzalita neprokázána).

  • Inkubační doba:1-3 dny
  • Diagnostika: Průkaz antigenu (hemaglutinace, imunochromatografie, ELISA), PCR, elektronová mikroskopie.
  • Léčba: Rehydratace – nasogastrická sonda; časná realimentace za 4 – 6 hodin od nasazení rehydratace (udržení integrity střevního epitelu).
  • Prevence: Hygiena rukou.

Očkování:2 živé atenuované vakcíny pro děti od 6 týdnů (do 12/24 týdnů). Rotateq – pentavalentní, bovinní a lidské viry; není třeba rekonstituovat, 3 dávky (2 ml) á 1 měsíc min (do 8 měsíců). Rotarix – monovalentní humánní vakcína; 2 dávky (1 ml) á 1 měsíc min (do 6 měsíců).

Zdroje:Šimurka P et al.: Rotavírusové infekcie a ich prevencia. Vakcinologie 2015;9(2):63-70.Petráš M et al.: Očkování proti rotavirovým nákazám. www.vakciny.net, 27.4.2015.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector