Začneme krevním obrazem a zánětlivými markery, vyšetřeními, se kterými se potkal snad naprosto každý bez výjimky.
V sadě vyšetřovacích hodnot by rozhodně neměla chybět tehdy, pokud je důvodem vyšetřování známý stav měňák, tedy „mě ňák není dobře“. V přehledu mimo jiné najdete i cenu za provedení pro případ, kdybyste si je vyžádali jako samoplátci.
Krevní obraz
Hematokrit (HT, Htc),
Norma: muži 0,39-0,49, ženy 35-45, u sportovců lépe nad 0,4, přípustnou horní hranici určují obvykle sportovní federace výš než je norma.Poměr masy červených krvinek oproti zbytku krevního objemu (tj. 0,4 = 40%).
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)
Hemoglobin (Hb)
- Norma: muži 132 – 173 g/l, ženy 117-155 g/lu sportovců lépe nad 140 g/l u žen a nad 145 g/l u mužů
- Hmotnost krevního barviva hemoglobinu v 1 litru krve.
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení) 
Erytrocyty (ery)
Norma: muži 4,2 – 5,8 mil./ml, ženy 3,5-2,18 milionů/mlPočet erytrocytů (červených krvinek) v objemové jednotce krve
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)
Hematokrit, erytrocyty a hemoglobin jsou součástí tzv. „červeného krevního obrazu“. Občas se dokonce červený vynechává a „špatný krevní obraz“ znamená nízký hematokrit a hemoglobin a netýká se dalších další složek.
Pro vytrvalostní sporty je červený krevní obraz parametrem smrtelně důležitým, protože určuje přenosovou kapacitu krve pro kyslík.
Základní hladina je zřejmě jedinci daná, částečně geneticky a částečně možná i tréninkem v mládí a je tedy jednou z mnoha složek „talentu“.
Ovlivnění červeného krevního obrazu ve smyslu zvýšení je (povolenými prostředky) poměrně obtížné a málokdy trvalé. Zhoršení červeného krevního obrazu může mít mnoho příčin, u sportovců vytrvalců je často součástí únavy a přetrénování.
Krevní barvivo hemoglobin snese pouze určitý počet přijetí a uvolnění kyslíkové molekuly a poté musí být spolu s celou červenou krvinkou „recyklováno“ cestou náročnou na energii i bílkovinné zdroje v játrech a kostní dřeni.
Při dlouhotrvajícím stresu z vysokého zatížení se kapacita recyklace vyčerpá a dochází k poklesu červeného krevního obrazu a tedy i transportní kapacity pro kyslík a výkonnosti.
Dlužno říci, že v tomto případě nepomůže zvýšení příjmu železa v potravě, protože chybí kapacita, která by ho vestavěla do červených krvinek. Největší problémy s udržením dostatečného hematokritu mají údajně běžci vytrvalci. Vina se v jejich případě dává navíc ještě mechanickému poškození krevních elementů otřesy při dopadech nohy na podložku.
Druhou příčinou nízkého krevního krevního obrazu bývá (nejen) u sportovců a především u sportovkyň nízký energetický příjem a zejména nízký příjem kvalitních bílkovin.
Typicky tato situace nastává při snaze o redukci tělesné hmotnosti souběhem diety (často téměř absolutní) s intenzivním tréninkem.
Ani tady příjem samotného železa problém nevyřeší, vyřazeny jsou tu všechny složky krvetvorby – při radikální dietě chybí faktory pro vstřebávání železa i energie a bílkovina pro výstavbu hemoglobinu (železo je důležitou, ale hmotnostně velmi malou složkou hemoglobinu).
Špatný krevní obraz u velmi štíhlé a ambiciozní sportovkyně by měl v hlavě trenéra rozsvítit varovnou kontrolku „anorexie-bulimie“, protože mnohdy až vražedně nízký krevní obraz je pro děvčata postižená tímto psychickým onemocněním charakteristický.
Třetí příčinou je proběhlé virové onemocnění, které v některých případech dokáže (většinou dočasně) poškodit krvetvorbu v krevní dřeni či přímo červené krvinky v oběhu.
Existuje a asi není výjimečný i katastrofický scénář, spojující všechny tři popsané příčiny do jednoho začarovaného kruhu. Viróza vyvolá pokles krevního obrazu.
Předčasný nástup do tréninku s dosud nízkou přenosovou kapacitou způsobí, že závodník trénuje ve vyšších intenzitách (neboť pomaleji už to nejde) a rychleji opotřebovává prořídlé řady erytrocytů.
No a protože usoudí, že během nemoci přibral, ještě si nasadí dietu…
Leukocyty (leu)
Norma: 4,5-11,0 tisíc/mlPočet leukocytů (bílých krvinek) v objemové jednotce krve.
Dynamika: zvýšení v zánětu hodiny až dny, jiné změny v týdnechBílé krvinky zajišťují imunitní odpověď organismu na vnější i vnitřní vlivy. Zvýšení typicky doprovází infekční onemocnění. Bakteriální infekce, tj.
taková, kterou má smysl léčit antibiotiky, je provázena výrazným zvýšením leukocytů, zatím co u virové vzrostou nepatrně a nebo dokonce nepřekročí hranice normy.
Únavové stavy, ke kterým patří i přetrénování, může být provázeno dlouhodobým mírným zvýšením, ale i snížením množství leukocytů v „laboratoři“.
Kromě absolutního počtu všech bílých krvinek se provádí jako navazující složitější vyšetření ještě tzv. diferenciální obraz, popisující procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek.
Rozbor „diferenciálu“ je již mimo hloubku tohoto článku a vpravdě i hloubku mých schopností :-).
Stačí si říct, že právě únavové stavy jsou pravidelně provázeny změnami v diferenciálním krevním obraze, i v případech, kdy celkový počet bílých krvinek je normální.
Sedimentace(erytrocytů) (FW)
Norma: muži 2-10, ženy 3-21 mm/1hod
Sedimentace je klasické, poměrně staré a přitom velice rychlé a laciné vyšetření.
Možná právě pro tu láci mám pocit, že se dnes už nepoužívá ani zdaleka tak často jako v dobách nedávno minulých ???? Principem je empirické zjištění, že červené krvinky zdravého člověka ponechané v klidu ve zkumavce usedají na dno mnohem pomaleji než červené krvinky člověka nějak stresovaného. Důvod této změny myslím ještě není úplně objasněn, předpokládá se, že to je změnou povrchového náboje v důsledku navázání protilátek na povrch erytrocytu (či kýho čerta).
Sedimentace je vyšetření velmi citlivé, ale nespecifické – poznáte, že je něco v nepořádku, ale nepoznáte co.
Lehké zvýšení sedimentace (dejme tomu na 20 za první hodinu) může způsobit i vyčerpání či dehydratace po závodě.
Střední zvýšení je typické pro lehčí infekční choroby, bakteriální nákazy opět zvyšují sedimentaci více než virové. Stovková a vyšší sedimentace znamená potom vážný zdravotní problém.
C-reaktivní protein (CRP)
Norma: 0-10 mg/l
Zatím co sedimentace pomalu vychází z módy, CRP jí nenápadně nahrazuje. Na rozdíl od sedimentace by totiž měl být specifičtější. CRP je totiž zjednodušeně řečeno odštěpek bílkoviny, kterou imunitní systém proráží díry do buněčných stěn. Jeho zvýšení tedy znamená, že organismus bojuje s něčím, co má buněčnou stěnu – a viry jak známo buňkami nejsou.
Nejčastěji je to bakteriální infekce, ale stejně tak to může být i zhoubný nádor a nebo parazit.
Právě pro tuto specifitu, umožňující s velkou pravděpodobností odlišit bakteriální (tedy na antibiotika) infekci od virové (na kterou jsou antibiotika zbytečná) se v poslední době objevují miniaturní přístrojky na stanovení hladiny CRP, podobné těm na glykémii nebo laktát, v ambulancích praktických lékařů.
Pro sportovní účely nemá zřejmě CRP příliš vysokou vypovídací hodnotu. Největší výhodu může přinést v případě rozhodování zda antibiotika ano či ne a tedy o délce tréninkového výpadku.
A ještě důležitá poznámka ke všem zánětlivým markerům dohromady – je dobrým a praktickým zvykem dělat všechny jednoduché krevní markery dohromady. Spolu s ostatními klinickými znaky, jako je horečka či třesavka skládají dohromady obraz,který může být pro některé záněty či nemoci typický.
Zdroj – www.sportvital.cz – Vše, co potřebujete vědět o zdraví a sportu. Autor článku: MUDr. Ondřej Vojtěchovský
Fahraeusova-Westergreenova metoda
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jistě se každý setkal v lékařských dokumentech se značkou FW.
Význam těchto dvou písmen se pomalu s dnešní technikou vytrácí, vyjadřuje pojem sedimentace červených krvinek a nazývá se tak Fahraeusova-Westergreenova metoda, při níž se zjišťuje rychlost poklesu červených krvinek v nesrážlivé krvi. Název je odvozen od jmen dvou švédských lékařů, kteří poprvé tento systém sledování sedimentace zavedli.
Měření sedimentace
Každý si pamatuje skleněné trubičky, které se naplnily krví, sestřička natáhla budík a čekali jsme hodinu, někdy dvě, jak rychle se budou usazovat červené krvinky.
Ty vlivem gravitace klesají dolů a nad nimi zůstane žlutá plazma. Rychlost klesání se měřila v mm za hodinu a vyhodnocovala se za hodinu, ev. za 2 hodiny.
Sedimentace je přitom rozdílná u mužů (2 až 5 mm za hodinu) a žen (3 až 8 mm za hodinu).
Výkyvy sedimentace
U zdravého člověka je sedimentace poměrně pomalá a stálá. Za chorobných stavů bývá většinou sedimentace zvýšena, zvláště u zánětlivých procesů.
Tehdy se více tvoří různé bílkovinné sloučeniny, které usnadňují shlukování červených krvinek do větších útvarů, proto rychleji klesají, a urychlí tak jejich sedimentaci.
Lékař může pohledem na sedimentaci orientačně mapovat probíhající proces v těle, neurčí přesnou diagnózu, ale v součinnosti s dalšími testy má cennou pomůcku při léčení.
Zvýšená sedimentace
Zvýšené hodnoty prozrazují akutní a chronické záněty, zejména bakteriální infekce, systémové autoimunitní onemocnění (to je takový stav, kdy činnost imunitního systému je zaměřena proti vlastním orgánům a tkáním), revmatická onemocnění, kolagenózy (zánětlivá postižení pojiva), vaskulitidy (zánětlivá postižení cév), nádorová onemocnění… Ovšem zvýšená hodnota FW může nastat při změně složení krve, např. při chudokrevnosti, při zvýšené koncentraci cholesterolu, fibrinogenu, gamaglobulinů, při snížené koncentraci albuminu. Hodnoty FW zvyšují také některé léky.
Snížená sedimentace
Sníženou hodnotu můžeme naopak pozorovat při stavech, kdy je zvýšený počet červených krvinek, při onemocnění spojených s nedostatkem kyslíku v těle, při chudokrevnosti se změnou tvaru červených krvinek, při změně složení krevní plazmy, při celkové sešlosti organizmu, alergických onemocnění a opět i některé léky snižují hodnotu FW.
Pomocná metoda vyšetření – CRP
Dnes se používá rychlejší a přesnější metoda vyšetření, a to metoda CRP. Do naší poradny přicházejí často dotazy, které vyjadřují naměřenou hodnotu sedimentace, a lidé se ptají, co to pro ně znamená, proč mají sedimentaci vysokou a jak se mají léčit.
Je proto nutno zdůraznit, že vyšetření je pomocné, nestanovuje přesnou diagnózu, ukazuje pouze, jak tělo reaguje, a informace o hodnotě sedimentace musí být doplněna ještě dalšími testy a popisem klinického stavu. To vše pak ukazuje na diagnózu. Máme-li vytvořenu mozaiku celkového stavu, tehdy je možno se k takovému dotazu vyjadřovat.
Sedimentace krve a její hodnoty
Sedimentace krve, přesněji sedimentace erytrocytů (červených krvinek), je běžné laboratorní vyšetření, které se provádí během odběru krve při podezření na zánětlivé či infekční onemocnění.
Při vyšetření se zjišťuje rychlost klesání červených krvinek ve zkoumaném vzorku krve, umístěném ve zkumavce. Rychlost sedimentace se sice liší u mužů a žen, nicméně je to hodnota poměrně stálá a výchylky z jejích fyziologických mezí mohou poukazovat na různé chorobné procesy.
Princip vyšetření
Krev člověka se skládá ze dvou složek – krevní plazmy, což je slámově zbarvená tekutina obsahující velké procento vody a dále množství organických a anorganických látek, a krevních buněk – erytrocytů (červené krvinky), leukocytů (bílé krvinky) a trombocytů (krevní destičky).
Při krevní sedimentaci se hodnotí rychlost klesání erytrocytů ke dnu zkumavky; naopak krevní plazma se hromadí nad nimi. Toto rozložení je dáno rozdílnou velikostí a hmotností těchto složek. Sedimentace erytrocytů se měří po 1 a 2 hodinách, kdy je vzorek ponechán v klidu v odběrové soustavě.
Rychlost klesání erytrocytů se měří v milimetrech za hodinu a liší se v závislosti na pohlaví: u žen jsou hodnoty normální sedimentace 5-12 mm/hod, u mužů 3-8 mm/hod.
Sedimentaci značně urychluje přítomnost imunoglobulinů v krvi (protilátky, které se tvoří při imunitní reakci) a další plazmatické proteiny (fibrinogen, C-reaktivní protein). Sedimentaci ovlivňuje i zvýšená hladina lipidů v krvi (proto se „na krev“ chodí nalačno) a v neposlední řadě počet a velikost erytrocytů.
Při snížení počtu erytrocytů se sedimentace urychluje. To vše jsou faktory, které mohou poukazovat na různé chorobné stavy organismu a jejich průběh, avšak nevýhodou tohoto vyšetření je, že nelze přesně určit, o jaké potíže se jedná.
Jak se provádí sedimentace?
Vzorek krve je odebrán pacientovi při ranním odběru krve nalačno. Aby bylo možné tuto krev použít, je nutné, aby se nesrážela. K vytvoření nesrážlivé krve se používá citrát sodný, který ze vzorku vysráží koagulační vápenaté ionty. Poté se již krev nemůže srážet.
Vzorek je pak nasáván do skleněné trubice se stupnicí, na které je 0 nahoře a dole je hodnota 200. Při poklesu erytrocytů např. o 5 dílků za hodinu se sedimentace vyhodnotí jako 5 mm/hod. Při kontrole za 2 hodiny by tato hodnota neměla přesáhnout dvojnásobek. Pokud je potřeba zjistit hodnoty sedimentace rychleji, provádí se tzv.
urychlená sedimentace, při které je trubice se vzorkem nakloněna na 45°. Při tomto sklonu je rychlost sedimentace větší a výsledek se kontroluje již po 15 minutách. Naměřené hodnoty pak odpovídají výsledkům, které by vyšly při měření po celé hodině.
Sedimentace je velmi citlivé vyšetření a proto je při jeho realizaci nutné striktně dodržovat časy kontroly, případně i přesný sklon trubice.
Co signalizuje zvýšená sedimentace?
Zvýšené hodnoty sedimentace nad normální mez jsou fyziologické např. během těhotenství nebo menstruace, avšak většinou poukazují na výskyt různých onemocnění. Zvýšená sedimentace je objektivním nálezem např.
při zánětlivých a infekčních onemocnění, při alergických reakcích a v horším případě značí i nádorová onemocnění. Důležité však je, že je díky sedimentaci možné určit dynamiku, tedy vývoj onemocnění.
Proto se nedivte, pokud vás lékař pošle na vyšetření sedimentace opakovaně.
Jak už bylo i výše napsáno, sedimentace je nespecifické a pouze orientační vyšetření, které nám řekne, že v těle není něco v pořádku, avšak co je tou příčinou již neozřejmí. V návaznosti na toto vyšetření se proto při zvýšených hodnotách dále zkoumá, proč je sedimentace zvýšena (pokud tedy pacient nejeví zřejmé známky infekce nebo zánětu).
Co nám říkají laboratorní testy?
Laboratorní testy jsou velice důležitou součástí moderní medicíny a v mnohých oborech tvoří součást správné diagnózy nebo léčby. Velká část laboratorních vyšetření se provádí za pomoci speciálních přístrojů, popřípadě jsou vyšetření do značné míry zautomatizována.
Naměřené hodnoty jsou dále podrobně zpracovávány a vyhodnoceny lékařem. Laboratorní testy nám dávají informace o zdravotním stavu a upozorňují na funkční schopnost mnoha orgánů, popř. druh a stupeń mnoha onemocnění.
Aby se mohly posoudit výsledky vyšetření a daly se rozpoznat chorobné odchylky, srovnávají se s průměrnými hodnotami. Tento průměr se stanovuje na základě hodnot velkého počtu zdravých jedinců.
V úvahu se bere také určité rozpětí mezi dolní a horní hranicí, protože hodnoty podléhají také různým vlivům a mohou být kolísavé.
Odchylky hodnot
I když přístroje a pracovní metody v laboratořích podléhají přísným kontrolám a mají svá kritéria, nedají se vyloučit ani chybné odchylky hodnot. Podle nových poznatků a také s přibývajícími zkušenostmi v medicíně se mnohé údaje normálních hodnot v průběhu času měnily. Mezi odborníky stále probíhají diskuse o stanovení všeobecně uznávaných hranic a kdy by se měly odchylky již léčit.
Co může ovlivnit hodnoty?
Hodnoty kolísají individuálně a tyto rozdíly podléhají mnoha faktorům. Existují také i neměnné vlivy jakými jsou např.: pohlaví, rasová příslušnost. Naproti tomu fyzická trénovanost, biologické rytmy, věk a výživa se v průběhu života neustále mění. Lékař by měl brát v úvahu všechny faktory. Jestliže je výsledek testu znepokojivý, provádějí se další testy, které výsledky ověřují.
Co jsou to testovací proužky?
Většina vyšetření, např. vyšetření krevního cukru nebo některých změn v moči, lze provést poměrně snadno pomocí testovacích proužků.
Tyto testovací proužky jsou opatřeny chemickými látkami, které při kontaktu s vyšetřovaným materiálem vyvolají určitou barevnou reakci.
Tento způsob vyšetření slouží pouze k hrubé orientaci, protože neposkytuje žádnou přesnou hodnotu, ale pouze přibližný výsledek nebo naznačuje přítomnost určité látky.
Vyšetření krve
Složení krve je odrazem našeho zdravotního stavu těla i orgánů. Změny, které se dají měřit v krvi, upozorňují na mnohá onemocnění. Většina hodnot se posuzuje v souvislosti s jinými nálezy a lékařskými vyšetřeními.
Z čeho se skládá krev?
Dospělý člověk má celkem v těle asi pět litrů krve. Krev je složena z krvinek (erytrocytů, leukocytů, trombocytů) a také z vysokého podílu tekutiny – krevní plazmy. Plazma obsahuje nespočetné množství různých substancí, jako např.
cukr, bílkoviny, tuky a minerální látky, ale také odbourané látky a zplodiny látkové přeměny. Jestliže se nechá krev srazit a potom se odstředí v centifuze, zbude vodnatá tekutina – sérum. Sérum neobsahuje ani krvinky, ani tzv. faktory srážlivosti, které vyvolávají srážlivost krve.
Slouží jako materiál pro mnohá další vyšetření (vyšetření krevního cukru, enzymů, bílkovin, hormonů minerálních látek atd.).
Odběr krve
S ohledem na požadované vyšetření, existují různé způsoby odběru krve:
- Kapilární krev – provádí se tehdy, když je potřeba pouze několik kapek krve, (stačí pouze malé píchnutí skalpelem např. na bříšku prstu nebo na ušním boltci.
- Žilní krev – používá se pro většinu vyšetření. Nejprve se zaškrtí horní část paže a krev se kanylou odebírá z povrchové žíly, zpravidla v oblasti ohybu paže.
- Tepenná krev – provádí se pouze pro zvláštní vyšetření.
Podle plánovaného vyšetření se odebraná krev plní do různých zkumavek. Většina zkumavek obsahuje chemické nebo jiné přísady, které umožňují uchování a další zpracování krve v laboratoři. Pokud se má po provedení testu zabránit srážení krve, přidává se kyselina citrónová.
Vzorek stolice
V laboratořích může být zkoumána celá řada tělesných tekutin nebo vyměšovaných produktů, ale také i různé tkáně a jednotlivé buňky. Normální stolice se skládá zhruba ze tří čtvrtin z vody. Další část tvoří zbytky potravy a bakterie vyloučené buňky střevní sliznice.
Hnědavou barvu získává stolice díky příměsi žlučového barviva. Pokud je ve stolici příměs krve, jedná se o signál, že v oblasti trávicí traktu je krvácení. Zejména při opakovaném zjištění krve ve stolici je nutné další vyšetření, protože se může jednat o rakovinné onemocnění.
Barva stolice
Pokud má stolice nezvykle zbarvení, může to být způsobeno určitou potravinou nebo to může poukazovat na závažný stav. Pomocí vyšetření stolice lze zjistit u mnoha střevních onemocnění jeho příčinu.
Původce můžeme vidět přímo pod mikroskopem, nebo se ze stolice získá kultura a původce se teprve vypěstuje, aby bylo možné jej prokázat. Světlá až bezbarvá stolice svědčí o neprůchodnosti žlučových cest nebo onemocnění jater.
Tmavě zbarvená stolice je většinou způsobena potravou a černá stolice může být upozorněním na krvácení v horní části trávicího traktu.
Hlen
Vyšetření hlenu může upozornit na onemocnění a infekci plic a dýchacích cest. Při mnohých plicních onemocněních je produkováno z průdušek zvýšené množství sekretu a také se zvyšuje množství vykašlávaného hlenu. Kromě toho se provádí mikroskopická vyšetření buněk, která jsou v hlenu obsažena.
Kostní dřeň
V kostní dřeni se neustále tvoří červené a bílé krvinky i krevní destičky a ty jsou ve velkém množství vyplavovány do krve. Vzorek tkáně kostní dřeně se získává vpichem do hrudní kosti nebo hřebene kosti pánevní. Pomocí mikroskopického vyšetření kostní dřeně získáme informace o množství, růstu a stavu zralosti vývojových stupňů krevních buněk.
Stěry a výtěry
Vyšetřovaný materiál je stírán z povrchu vatovým tamponem nebo jiným nástrojem (může pocházet z neporušených povrchů těla nebo ran). Buňky se dále nanášejí na skleněné destičky, které se preparují a barví a nakonec se posuzují pod mikroskopem. Např. cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla.
Vyšetření spermatu
Toto vyšetření se provádí především pro objasnění poruch plodnosti muže, popř. podezření na onemocnění mužských pohlavních orgánů nebo močových cest. Vyšetření se provádí na specializovaných klinikách a provádí je odborní lékaři.
Vyšetření plodové vody
Plodovou vodu lze vyšetřit punkcí plodové blány skrz břišní stěnu těhotných žen nebo pochvou. K této diagnostice se přistupuje mezi 12. a 15. týdnem těhotenství.
Pomocí chemických rozborů lze získat informace o určitých vrozených poruchách vývoje nebo poruchách látkové přeměny u plodu a zralosti plic. Imunologická vyšetření mohou upozornit na infekce nebo nesnášenlivost krevních skupin.
Získané buňky plodu mohou být vyšetřovány s ohledem na určité poruchy dědičnosti (anomálie chromozomů, jiné zděděné choroby).
Testy hormonálních funkcí
Tyto testy vyšetřují složitý hormonální systém a také orgány, které hormony produkují. Klasickým příkladem je vyšetření hormonů štítné žlázy. Ze změny naměřených hodnot může lékař získat informace o funkčnosti orgánů.
Prokázání některých látek
Pomocí speciálních testů lze prokázat jednak látky, které jsou v těle přirozeně uskladněny a také látky, které tělo přijímá zvenku (léky, drogy, chemikálie, odpadní produkty). Taková vyšetření mají význam také při podezření na otravu, doping ve sportu nebo při prokázání drog.
Dávkování léků
Mnohé léky je nutno dávkovat přesně, protože nepatrné předávkování by mohlo vést k nežádoucím účinkům. Dávky, které mají být podávány nelze vždy přesně spočítat, protože příjem i dělení účinných látek v těle různě kolísá. Z toho důvodu se u takových léků provádí krevní obraz, aby se dalo dávkování kontrolovat.
Co je to promile alkoholu v krvi?
Měření hladiny alkoholu v krvi hraje důležitou roli v soudním lékařství. Údaj promile uvádí koncentraci alkoholu v krvi. Jedno promile znamená tisícinu (uvedená hodnota odpovídá jednomu dílu na 1000 dílů krve).
Preventivní prohlídka
Řada nebezpečných změn v organismu probíhá plíživě a nepůsobí dlouho žádné potíže. Mnohá onemocnění a jejich následky by mohly probíhat mírněji nebo by bylo možno se jim zcela vyhnout, kdyby byly včas rozpoznány a léčeny. Při preventivní lékařské prohlídce se vyšetřují:
- Prodělaná onemocnění, momentální potíže, dědičné dispozice.
- Činnost srdce, plic a jiných vnitřních orgánů (játra, střevo, ledviny) a měří se krevní tlak.
- Krev se vyšetřuje na cukr (zjištění diabetu) a na celkové množství cholesterolu.
- Nepravidelný srdeční tep se dále vyšetřuje pomocí elektrokardiogramu (EKG).
Krevní sedimentace
Jakmile se plnohodnotná krev smíchá se substancí, která brání srážení krve a nechá se stát, dochází ke klesání buněk, které jsou v obsaženy v krvi. Sedimentací krve (rychlost sedimentace krevních destiček) se označuje rychlost, kterou krevní buňky klesají ve skleněné trubici dolů.
Dále se do vzorku přimíchá substance, která brání srážení krve a následně se v kolmo stojící měrné trubičce natáhne podle milimetrové stupnice až do výše 200 milimetrů. Po jedné nebo dvou hodinách se odečte o kolik milimetrů za hodinu krevní buňky v trubičce klesly.
Měření krevní sedimentace lze provádět poměrně jednoduše.
Zvýšená sedimentace
Zvýšená sedimentace vypovídá o tom, že v těle probíhá akutní nebo chronický zánětlivý proces. Kde se zánět v těle nachází, je však nutné zjistit pomocí dalších vyšetření.
Příčinou zvýšené krevní sedimentace může být mnoho. Bakterie, viry, chronické záněty, poškození jater, chudokrevnost, nádorová onemocnění.
Důležitý je také věk (nad 60 let se mohou objevit zvýšené hodnoty až do 30 milimetrů za hodinu, aniž by byl člověk nemocen).
Zpomalená krevní sedimentace
Vyskytuje se pouze zřídka a může se objevit při chorobách krve. Některé léky (anirevmatika, preparáty kortisolu, kyselina acetylsalicylová) ovlivňují hodnotu krevní sedimentace.
O čem vypovídá krevní obraz
Pro krevní obraz je nutné pouze několik mililitrů plnohodnotné krve. Z naměřeného množství lze určit celkové množství v těle. V minulosti se krevní buňky počítaly pod mikroskopem. V současné době je rozbor krve automatizován a provádí se elekronickými měřícími přístroji.
Erytrocyty
Erytrocyty (červené krvinky) jsou buňky kulatého tvaru a obsahují krevní barvivo (hemoglobin). Úkolem hemoglobinu je transportovat kyslík a oxid uhličitý v krvi.
Erytrocyty nemají žádné buněčné jádro a mohou výrazně měnit svůj tvar. Erytrocyty vznikají v kostní dřeni z tzv. kmenových buněk. Něž vzniknou zralé buňky, procházejí různými vývojovými stupni.
Jejich průměrná životnost je 120 dní. Staré buňky se odbourávají ve slezině.
Zmnožení erytrocytů
Zmnožení erytrocytů se nazývá polyglobulie. Pokud dojde ke snížené nabídce kyslíku (např. ve vysokých horách), dochází přirozenou cestou ke zmnožení erytrocytů, aby bylo zajištěno dostatečné zásobování kyslíkem. Zmnožení erytrocytů se může projevit také při chronickém onemocnění plic nebo srdce. Po velké ztrátě tekutin se může poměr buněk ke krevní tekutině zvýšit.
Malé množství erytrocytů
Tento stav označujeme jako anémii (chudokrevnost). Příčinou stavu je snížená produkce nebo zvýšená ztráta erytrocytů, která je způsobena krvácením. Jedna z nejčastějších forem anemie vzniká v důsledku deficitu železa nebo také vitaminu B12 nebo kyseliny listové. Za anémií se mohou skrývat i jiná vážná onemocnění, a proto je nutné ji vyšetřit lékařem.
Hemoglobin
Hemoglobin (červené krevní barvivo) patří mezi hlavní součásti erytrocytů a obsahuje velké množství železa, které je v těle přítomno.
Hemoglobin se váže na kyslík a oxid uhličitý a má na starosti také transport a výměnu těchto plynů mezi plícemi a tkáněmi.
Ke zvýšení hodnoty hemoglobinu dochází především současně zvýšením erytrocytů a snížení se projevuje zejména při anemii a nedostatku železa a po krvácení.
Hematokryt
Jedná se o procentuální podíl všech součástí buněk v celkovém objemu krve. Litr krve u muže obsahuje asi 460 mililitrů krevních buněk, u žen zhruba 410 mililitrů. Hodnotu velmi výrazně ovlivňuje množství erytrocytů. Normální hodnoty jsou silně závislé na věku a pohlaví. Vlastnosti proudění krve se zhoršují zvýšením hodnoty hematokrytu.
Leukocyty
Leukocyty (bílé krvinky) jsou výrazně větší než erytrocyty a jsou obsaženy v krvi ve značně menším množství.
Nevyskytují se pouze v krvi, ale ve tkáních mnoha orgánů a hrají důležitou roli při obraně našeho těla proti původcům onemocnění, proto také odchylky v množství leukocytů souvisí velmi často se záněty v těle.
Leukocyty se tvoří v kostní dřeni a v mízních uzlinách a na své úkoly se připravují ve slezině a v brzlíku. Rozlišují se různé druhy leukocytů, které plní různé funkce. Největší část bílých krvinek tvoří granulocyty.
Zmnožení leukocytů
Zmožení leukocytů (leukocytóza) má mnoho příčin. K fyziologickému zmnožení dochází v průběhu těhotenství, při nízké tělesné zátěži, po jídle. Projevuje se při akutní infekci, která je vyvolána bakteriemi, houbami, parazity nebo jinými původci. Příčinou mohou být také akutní otravy, krvácení, alergie, stavy šoků, srdeční infarkt a poruchy látkové výměny.
Snížený počet leukocytů
Snížený počet leukocytů (leukopenie) ukazuje na virovou infekci, malárii nebo tyfus. Jinými možnými příčinami jsou onemocnění nebo poškození kostní dřeně následkem rentgenového záření.
Trombocyty
Krevní destičky mají velký význam spolu s faktory srážlivosti při srážení krve. Odchylky od normy vedou k poruchám srážlivosti krve. Trombocyty jsou výrazně menší než ostatní krevní buňky a nemají žádná buněčná jádra. Tvoří se v nich kostní dřeň. Po zranění a krvácení se vylučuje do krve zvýšené množství trombocytů.
Zmnožení trombocytů
Ke zmnožení počtu trombocytů dochází po těžkých infekcích, nádorových onemocněních, operacích a zraněních, které jsou spojeny s velkou ztrátou krve a také při operativním odstranění sleziny. Méně častou příčinou jsou nemoci krvetvorných buněk kostní dřeně.
Zmenšené množství trombocytů
Příčinou jsou poruchy tvorby, které jsou způsobené nedostatkem vitaminu B12, ozářením, nebo vlivem léků. Také při zvětšení sleziny nebo nekontrolovaném srážení krve vedou k poklesu množství krevních destiček.
Jak předejít anémii z nedostatku železa?
- Kromě železa by tělo mělo dostat velké množství vitaminů C, protože podporuje příjem železa ve střevě.
- Dostatek železa je obsažen v mase, vnitřnostech a rybách.
- Vařením, pečením a grilováním se množství železa v potravinách snižuje.
- Strava by měla být vyvážená a pestrá, samozřejmý je dostatek tekutin.
- Dbejte na pravidelný tělesný pohyb na čerstvém vzduchu.
- Nezapomeňte, že alkohol, kouření a jiné drogy organismu škodí.
- S léky, které tlumí tvorbu žaludečních kyselin je třeba zacházet obezřetně, protože mohou snižovat množství železa.
Lymfocyty
Tvoří se v orgánech lymfatického systému, především ve slezině a mízních uzlinách. Dělí se podle svého původu a místa, kde se zdržují, na dvě skupiny – lymfocyty T a B. Lymfocyty B se nacházejí především ve slezině a uzlinách, mají na starosti tvorbu protilátek.
Lymfocyty T organizují obranu organismu tak, že pomocí vysílaných látek předávají zprávy žravým buňkám, lymfocytům B a dalším buňkám, které se spolupodílejí na imunitní obraně, a povzbuzují se k aktivitě.
Lymfocyty T se dále podle svých funkcí dělí na T – pomocné , T – zabijácké a T – tajné buňky.
Zmnožení a úbytek lymfocytů
Ke zmnožení lymfocytů dochází především ve fázi léčení infekčního onemocnění a lymfatické leukemie. Důvodem úbytku lymfocytů jsou poškození lymfatického systému vlivem záření, následkem otrav a různých onemocnění.
Monocyty
Jsou největší buňky v krvi. Jedná se o typické žravé buňky, které mohou bakterie a jiné původce nemoci pohltit a doručit imunitnímu systému látky, které vyvolávají jeho další aktivity.
Může zvýšená sedimentace krve znamenat výskyt nádorového onemocnění v těle?
Makina
Prosím, nevkládejte mi sem odkazy z internetu, už jsem je prošla, v některých je napsáno, že ano, v některých o tom zmínka není. Mně spíše zajímají buď osobní zkušenosti nebo zkušenosti z Vašeho okolí. DěkujiDoplňuji:
Briketka10: Více vyděsit, jste mě asi nemohla…:-(
Upravil/a: Makina
Nejlepší odpověď
hanulka11
měla jsem snad 3/4r. vysokou sedimentaci a nemohlo se na nic přijít …..nakonec se rozhodlo udělat odběry tzv. markery….které se na toto dělají …naštěstí se nic neprokázalo …..takže myslím,že jen sedimentace to neprokáže
Další odpovědi
ReHu
Zvýšená sedimentace znamená, že se NĚCO v těle děje. Ale znamenat to může opravdu mnoho věcí.Doplňuji:Briketka popisuje spousty dalších příznaků.Zvýš.sedimentace má tisíce příčin. Já kdysi byla v nemocnici na malém zákroku. Cítila jsem se úplně fit, ale pro zvýšenou sedimentaci jsem zůstala v nem. o pár dní déle. Vše v poho.
- Takže hlavu vzhůru, příčina se zjistí :-).
- Upravil/a: ReHu
barnajka
Neplaš se dopředu, rakovina to vůbec nemusí být. Vysoká sedimentace bývá typický příznak zánětu v těle. Některý záněty jsou vleklý a mají dlouhou 'inkubační dobu' – třeba se cítíš fajn, zánět se zatím nijak neprojevuje..ale je tam a bují.
Doporučuju zajít za doktorem a nechat si udělat krevní testy na přítomnost CRP. CRP je C-reaktivní protein, který se tvoří v játrech. Normálně jsou jeho hodnoty nízký, skoro až nulový..ale při zánětu narostou neskutečnou rychlostí a do neskutečných cifer.
Z CRP jde zánět určit jednoznačně a pokud je bakteriálního původu, dá se v pohodě přeléčit antibiotiky. Horší by byl zánět střevní apod, ale to teď nemá smysl rozebírat a zbytečně strašit :)Jak říkám: doktor, testy na CRP – a dál se uvidí.
Hlavně klid a žádná předčasná panika, protože psychika dělá fakt hodně..
briketka10
ano mě takto diagnostikovali nádor na mozku, měla jsem od dětství neustále horečky, byla jsem pořád unavená, usínala ve škole, nemohla se ráno probudit, večer usnout – to mi zůstalo, v 99 roce mě radikálně ozařovali 33×56 Grayů, kdyby na to přišli dřív mohlo se to operovat teď je pozdě..poprvé mi řekli, že mám snad boreliózu, ale pak se ukázalo, že ne, jsem ráda mám to za sebou a žiju, nemluvila jsem, neslyšela, špatně chodila..jako nemluvněmamince rakovinu jater, tetě rakovinu žlučníku a mému známemu rakovinu tlustého střeva..ti už tu se mnou nejsou..
OMLOUVÁM SE VÁM, LÉKAŘI SI TAKY MYSLELI, ŽE SI JEN VYMÝŠLÍM..NĚKDY TO TAK BÝT NEMUSÍ..
mosoj
Odkazy nechcete, osobní zkušenost vás vyděsí. Tak co vlastně chcete ?Život není peříčko!
kazisvět
Příčin vysoké sedimentace může být hodně moc. Pokud vím, setkal jsem se s vyšší sedimentací u svých blízkých více než 10x a nejednalo se o žádné závažné věci.Problém s nádorovým onemocněním může být (ale také nemusí), pokud je sedimentace dlouhodobě zvýšená a žádné vysvětlení lékaři nenajdou.
venkovan
Klídek, brod je daleko, tak proč vytahovat sukně nad břicho.Nejdřív bych si počkal, až se zjistí jak je brod hluboký a jestli není možnost udělat nějaké opatření, aby byla voda i v brodu mělčí.
A i hluboký brod se nechá přejít se suchou sukní. Sundá se a uváže na hlavu.
hanny 2
Když jsem chodila na ortopedii s problémem propadlé klenby,na magnetické rezonanci nález – různé výpotky a tekutiny v kloubu,podkoží atd.,měla jsem i vyšší sedimentaci.Mudr.to neřešil a když jsem se ho zeptala:“Pane doktore a co ta zvýšená sedimentace?“Tak mě odpověděl:“Sedimentace je přežitek…..“A tím to skončilo!A já jsem nemohla bolestí skoro chodit.
Už jsem tam nešla a vyléčila jsem si to sama užíváním Wobenzymu.Proto ho tady pořád všem doporučuji.
| 1Kdo udělil odpovědi palec? barnajka před 3536 dny | 0 Nominace Nahlásit |
stela
Sedimentace je první krok co se dělá.Sedimentace je min.vyšetření krve.Pokud se tam něco najde,pak už se dělají krevní obrazy s hloubkovím vyšetření krve.Zvýšná sedimentace nemusí znamenat nic závažného.Muže jít o nějaký zánět atd.Nijak bych se tím nestresovala a čekala na další vyšetření
| 0 před 3533 dny | 0 Nominace Nahlásit |
Diskuze k otázce
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek
Sedimentace – Wikipedie
Sedimentace železných kalů v kalové laguně
Sedimentace je proces usazování těžších, nerozpustných součástí (např. erytrocyty) v kapalné nebo plynné směsi. Nejčastěji se s tímto pojmem setkáváme v geologii a lékařství.
Sedimentace – pohyb dispergovaných částic disperzní soustavy, vyvolaný působením silového pole (klesání částic suspenze ke dnu, radiální pohyb při působení odstředivé síly), při němž hraje roli mj.
poměr hustot částice a disperzního prostředí, velikost a tvar částic, viskozita disperzního prostředí atd. Čirá kapalina nad sedimentem se nazývá supernatant.
Sedimentace se bere do černé zkumavky s protisrážlivým přípravkem.
Sedimentace v geologii
Podrobnější informace naleznete v článku Sedimentace (geologie).
V geologii popisuje sedimentace proces ukládání pevných látek na dolních tocích řek, v jezerech a oceánech. Usazeniny, které tak vzniknou, nazýváme sedimenty.
Sedimentace v lékařství
V lékařské praxi se sleduje například rychlost sedimentace krvinek, především erytrocytů, v krvi, která dává informaci o případném průběhu zánětlivých onemocnění. Ta se označuje zkratkou FW, podle iniciál jmen lékařů Fahraeuse a Westergrena, kteří ji zavedli. Sedimentace erytrocytů je běžné laboratorní vyšetření, které udává rychlost klesání erytrocytů ve vzorku nesrážlivé krve.
Sedimentační rychlost závisí hlavně na velikosti sedimentujících částic. Erytrocyty mají tendenci vytvářet válcovité shluky (tzv. „penízkovatění erytrocytů“), které sedimentují rychleji než samostatné erytrocyty. Tvorbu shluků podporují některé bílkoviny, hlavně fibrinogen a gama-globuliny.
Díky tomu se sedimentace krve zrychluje zejména při zánětech, infekčních chorobách, těhotenství apod. Rychlost sedimentace červených krvinek se s věkem zvyšuje. Muži mají rychlost sedimentace 2–5 milimetrů za 1 hodinu, ženy 3–10 milimetrů za 1 hodinu.
Výsledek se tedy musí přepočítat na věk a pohlaví pacienta. Tato vyšetřovací metoda je již dnes postupně nahrazována vyšetřením hodnoty CRP (C reaktivního proteinu). Sedimentační vyšetření neposkytne přesné informace o typu nemoci, ale přidá další vodítko pro určení diagnozy.
[1] Pro odběr krve se používá speciální černá zkumavka „Vacuette“ [2]
Před vyšetřením
Žádná specialní příprava není nutná. Krev se odebírá většinou ze žíly na paži nebo předloktí. Před vyšetřením dbejte pokynů lékaře. Pacient je obvykle na lačno.[1]
Reference
- ↑ a b Sedimentace erytrocytů – Anamneza.cz [online]. www.anamneza.cz [cit. 2016-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Klinická laboratoř – Pokyny pro oddělení: sedimentace erytrocytů v uzavřené kapiláře – správné provedení [online]. klinickalaborator.cz [cit. 2016-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedimentace na Wikimedia Commons
| Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
|
Portály: Fyzika | Chemie | Medicína
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sedimentace&oldid=20270924“