Sodná sůl liothyroninu – vše o zdraví

Sůl je sloučenina sodíku a chlóru. Sodík hraje důležitou roli při udržování rovnováhy mezi tekutinami uvnitř buněk a v mezibuněčném prostoru. Je nezbytný pro přenos nervových vzruchů a kontrakci svalů.

Rovněž se uplatňuje při membránových přenosech. Ty jsou základním předpokladem správné funkce všech buněk.

Dospělý jedinec obsahuje ve svém těle v průměru 129 g sodíku a z toho polovina je rozpuštěna v tekutinách mimo buňky. Asi 58 gramů sodíku je uloženo v kostech.

Chlor je rovněž důležitý prvek. Uplatňuje se při trávení potravin a spolu se sodíkem udržují acidobazickou rovnováhu v organismu. Minimální příjem sodíku pro zajištění důležitých životních funkcí není jasně stanoven.

• Podle Světové zdravotnické organizace WHO by se spodní hranice příjmu měla pohybovat v rozmezí 200-500 mg sodíku za den, což odpovídá příjmu soli 500-1250 mg za den.

Rizika vyššího příjmu soli

Existuje celá řada studií, které ukazují, že vyšší příjem sodíku zvyšuje krevní tlak. Studie byly konány v různých částech světa a testovány v různých populacích. V Evropě patří mezi nejznámější studie Intersalt, v níž bylo sledováno více než 10 000 subjektů z 52 center rozmístěných v 32 zemích.

Reakce krevního tlaku na změny příjmu sodíku nejsou u každého stejné. Jedinci s vysokým krevním tlakem, diabetem a chronickým onemocněním ledvin, stejně jako osoby starší bývají více citlivé na změny krevního tlaku související s příjmem sodíku.

Krevní tlak ovlivňují i jiné faktory jako tělesná hmotnost, fyzická aktivita a genetické predispozice. Černoši jsou citlivější na změny krevního tlaku než běloši.

Významný vliv má i příjem draslíku, který má opačný vliv na krevní tlak než sodík.

Studie INTERSALT ukázala, že každé zvýšení příjmu draslíku o přibližně 600 mg se projevilo snížením krevního tlaku o 1 mm Hg.

Osoby s vyšším příjmem soli mají větší pravděpodobnost onemocnění rakovinou žaludku, tato pravděpodobnost vzrůstá u osob infikovaných Helicobacterem pylori. Objevují se i nepřímé vazby mezi příjmem soli a obezitou. Zvýšená konzumace slaných jídel vyvolává pocit žízně, často vede ke zvýšené konzumaci nápojů s vysokým obsahem cukru a nárůstu příjmu energie.

Vysoký příjem soli zvyšuje množství vápníku vylučovaného močí, část z toho může pocházet přímo z kostí. Vysoký příjem soli má proto negativní vliv na rozvoj osteoporózy.

Představuje méně soli vyšší riziko?

V nedávné době se objevily i studie, které ukazují, že závislost kardiovaskulárních rizik na příjmu sodíku je ve tvaru písmene U nebo J. Jinými slovy při nižších hodnotách příjmu soli vzrůstají kardiovaskulární rizika.

Zdroje dat však nebyly získány standardní metodikou analýzy vzorků moči odebírané po dobu 24 hodin.

Do studie byly zahrnuty i osoby nemocné s intenzivní farmakoterapií, což mělo vliv na výsledky. Vedle příjmu sodíku nelze opomíjet příjem draslíku.

Nízký příjem draslíku vykazuje negativní důsledky jako zvýšený příjem sodíku. Odborná veřejnost tyto nedostatky kritizovala.

Jaká jsou doporučení?

• WHO doporučuje snížit příjem sodíku na 5 g denně.

Některá národní doporučení pracují s omezením denního příjmu sodíku na 1500 mg sodíku (3,75 g soli), jinde se můžeme setkat s hodnotou 6 g soli na den. Evropská komise mapovala příjem sodíku v jednotlivých zemích Evropské unie.

• Podle této studie je příjem soli v České republice velmi vysoký u mužské populace činí 16, 6 g a u žen 10,5 g soli denně.

Z toho vyplývá, že příjem soli je v České republice 2-3 krát vyšší než tolerovaný horní limit. Společnost pro výživu se zabývala příjmem soli u dětí předškolního a raného školního věku.

Došla k závěru, že tolerovaná hodnota příjmu soli je překračována 4 až 6 krát. Zde je nutno vzít v úvahu, že tolerovaný příjem soli pro tuto věkovou skupinu je zhruba poloviční než u dospělých.

Oba údaje spolu korespondují.

Děti, které konzumují stravu jako dospělí, mají obdobný příjem soli, tolerovaný příjem je u nich však nižší. Státní zdravotní ústav analyzoval v roce 2016 výživovou hodnotu školních obědů.

Všechny obědy obsahovaly vyšší obsah soli než by odpovídalo doporučením s ohledem na to, jakou roli hraje oběd v denní skladbě stavy.

U všech obědů byl zároveň zjištěn nedostatečný příjem draslíku.

Odkud sůl ve stravě pochází

• Hlavní zdroj sodíku ve stravě obyvatel většiny evropských zemí představují průmyslově vyrobené potraviny (70-75 %).

Přirozený výskyt sodíku v potravinách neupravovaných se podílí na celkovém příjmu ve stravě 10 až 15 %. Dalších 10 až 15 % přidáváme při vaření nebo dosolování hotových pokrmů.

Z hlediska výrobkových kategorií patří mezi největší přispěvovatele k celkovému příjmu sodíku chléb a výrobky z obilovin, masné výrobky a různé pochutiny (bramborové lupínky, oříšky), které konzumujeme mezi jídly.

Co s tím můžeme dělat? Nepřisolovat

Snížení příjmu sodíku je cílem snahy řady národních iniciativ. Příjem soli v potravinách je nutno snižovat postupně.

Snížení obsahu o 10 % bývá často chuťově nerozpoznatelné. Vyšší snížení obvykle vede k odmítání výrobků nebo pokrmů ze strany spotřebitele.

Část soli lze nahradit používáním bylinek, koření, česneku či jiných chuťově výrazných surovin.

• Kuchaři rádi používají k vaření rajčata, žampiony nebo parmazán. Tyto potraviny mají vyšší podíl přirozeného obsahu kyseliny glutamové, která se používá jako přídatná látka zvýrazňující chuť.

Jednoduchým pravidlem vedoucím ke snížení příjmu soli je jídlo na talíři nepřisolovat, v restauracích odstranit slánky z bezprostředního dosahu lidí. Částečná náhrada sodíku v potravinách draslíkem je rovněž řešením. Úplná záměna možná není díky negativním chuťovým vjemům.

• Snížení obsahu sodíku a zvýšení obsahu draslíku má navíc synergické působení na snížení krevního tlaku.

Ano, méně soli – lepší tlak

Závěrem lze konstatovat, že existuje dostatečné množství důkazů o pozitivním vlivu snižování příjmu sodíku na zdraví.

Závislost mezi příjmem sodíku a krevním tlakem je podložena dostatkem důkazů.

Snížení příjmu sodíku na hodnotu 2000 miligramů denně (ekvivalent 5 gramů soli denně) má prokazatelně pozitivní efekt na krevní tlak a rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Prospěšnost snížení příjmu soli pod tuto hladinu je méně průkazná. Nejsou žádné důvody, proč by tato doporučení neplatila obecně pro celou populaci. Příjem soli v rozmezí 5 až 6 gramů denně je součástí současných doporučení Společnosti pro výživu i Doporučených postupů SVL ČLS JEP pro arteriální hypertenzi.

Nadměrný přísun soli

Smrtelná dávka chloridu sodného se u člověka pohybuje mezi 150 až 280 gramů. Takovéto množství soli nezvratně změní osmotickou rovnováhu tak, že z buněk unikne příliš mnoho vody.

Při dlouhodobém zvýšeném příjmu soli se zvýší krevní tlaku, srdce je přetížené a dochází k jeho poškození. Sůl zadržuje vodu a zvyšuje se tak objem tekutiny v organismu. Tím dochází k nadměrnému zatížení ledvin. Ledviny jsou poškozovány zvýšeným tlakem a trvalým zvýšením vylučování natria.

Některé bolesti hlavy mají souvislost s přemírou soli, což patrně souvisí se zvýšeným krevním tlakem.

Nejzávažnějším důsledkem nadměrného příjmu sodíku je vznik hypertenze – neboli vysokého krevního tlaku.

Souvislost mezi příjmem sodíku a výší krevního tlaku je vědecky prokázána. U populací s denním přívodem soli do 3 gramů, je průměrný tlak velmi nízký a nestoupá s věkem (u některých afrických kmenů, které žijí původním způsobem života a nejsou vystaveny solné zátěži, se hypertenze nevyskytuje).

Naproti tomu u populací s přívodem soli nad 6 gramů, je vzestup tlaku závislý na přívodu soli. U pacientů s vysokým krevním tlakem vede snížení soli o 3 gramy denně ke snížení systolického tlaku o 5 až 7 torrů a mozkových příhod o 13 %.

Doporučená spotřeba soli dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je u rizikových pacientů (diabetici, hypertonici) jen 3 gramy soli za den oproti 5 gramům u zdravé populace.

Vztah mezi výší příjmu sodíku a krevním tlakem je ovlivněn i geneticky, neboť v populaci existuje jisté procento lidí „rezistentních“ vůči jakémukoli množství přijímané soli a hypertenzi ani při vysokém příjmu soli nedostanou. A určitá skupina hypertoniků nereaguje na snížení přívodu soli snížením krevního tlaku. Proto je třeba k hypertonikům přistupovat individuálně.

Existují však i další nemocnění, jejíž vznik může mít příčinu v nadměrné konzumaci soli:

hypertenze

srdečně cévní onemocnění (infarkt, mrtvice)

osteoporóza

otoky

rakovina žaludku

ledvinové kameny

astma

obezita

Reálná spotřeba soli v ČR je alarmující. Každý Čech sní za rok šest kilogramů soli. Na den tak v průměru připadá 16,5 gramů. To je třikrát víc, než je doporučená dávka.

Denní doporučená dávka soli je 5 gramů

Při tom 4 gramy jsou ukryté v potravinách, takže na dosolení a do pokrmů nám zbývá pouze 1 gram.

• dospělý člověk v ČR má příjem soli 3x vyšší (8 až17g/den) než doporučený
• u dětí (předškoláků a školáků) byl zjištěn příjem 3 až 4x vyšší
• 80% dětí ve věku 7 až 12 měsíců překračuje doporučenou dávku soli o 80%
• 95% dětí ve věku 12 až 18 měsíců překračuje doporučenou dávku soli o 190%
• 100% dětí ve věku 18 až 36 měsíců překračuje doporučenou dávku soli o 320%

Doporučené množství soli pro děti

Věk	Denní dávka soli v g / den
0 – 6 měsíců	< 1
7 – 12 měsíců	1
1 – 3 roky	2
4 – 6 let	3
7 – 10 let	4
11 – 14 let	5

Vše o soli: Kolik jí škodí a kde všude je skrytá

Sůl pro zdraví

Sůl je díky obsahu draslíku, sodíku, jódu a dalších minerálních látek nepostradatelná pro správné fungování lidského organismu.

  Spolu s dalšími minerálními látkami se podílí na udržování rovnováhy tekutin v těle, správné výši krevního tlaku a je důležitá pro správné fungování srdce, cév, nervů i svalů a také vstřebávání látek v ledvinách.  Doporučená denní dávka soli pro dospělého člověka je asi 5 g, u dětí jsou to 3 g.

Tím se ale nemyslí jen sůl, kterou si vědomě dochutíte pokrm, ale i ta, o které možná ani nevíte, že ji konzumujete. Podle odborníků většina z nás ale denní dávku překračuje až třikrát a tím si zahrává se svým zdravím.

Když je soli moc

Co se stane, když konzumujeme soli příliš mnoho? Následkem je vysoký krevní tlak, což vede k riziku mozkové příhody a srdečního selhání.

Podle vědců dokáže příliš mnoho soli v organismu spustit autoimunitní onemocnění, choroby jako je roztroušená skleróza a také zánětlivé stavy.

Zvýšený příjem soli navíc vyvolává pocit žízně, kterou se často snažíme uhasit ne obyčejnou vodou, ale slazenými nápoji. Konzumace příliš slaných potravin tedy často vede také k obezitě.

Sůl je i tam, kde byste ji nečekali

Sůl je obsažena téměř ve všech potravinách, podle odborníků tak do těla dostáváme asi 77% denní dávky potřebné ke správnému fungování organismu, proto tedy není často zapotřebí pokrmy dále vůbec solit.

Nejvíce přidané soli obsahují uzeniny, pokrmy z rychlého občerstvení, chipsy a slané pochutiny, konzervovaných a nakládaných potravinách nebo sýrech.

Pro příklad: 100 g šunky obsahuje asi 1,8 g soli, 100 g balkánského sýra obsahuje 3,25 g soli, porce instantní polévky obsahuje 2 g soli, 100 g taveného sýra obsahuje 2,2 g soli a 100 g kečupu obsahuje 2,5 g soli.

Sůl se ale vyskytuje i tam, kde byste ji možná vůbec nečekali. Velké množství jí obsahují například snídaňové cereálie, mražená jídla, ale třeba i zeleninové šťávy. Stejně tak najdete její zvýšený obsah v baleném mase, marinádách a dresincích, omáčkách na těstoviny nebo kořenících směsích. Také minerální vody mají vysoký obsah soli a najít jej můžete dokonce i v některých sladkostech.

Na etiketách nehledejte jen obsah soli a sodíku, ale také tato označení:alginát sodnýaskorbát sodnýhydrogenuhličitan sodný (jedlá soda)benzoát sodnýkaseinát sodnýchlorid sodnýcitronan sodnýhydroxid sodnýsodná sůl sacharinumléčnan sodný – Stearoylsiřičitan sodnýdihydrátglutamát sodný (MSG)

fosforečnan sodný

Škodlivost soli není jednoznačně prokázaná – PharmDr. Margit Slimáková

Solit je třeba co nejméně, to je roky omílané přesvědčení, přesněji řečeno domněnka. Ve skutečnosti zatím nemáme dostatek důkazů, že by snižování příjmu soli mělo jednoznačně jenom příznivý efekt na zdravotní stav člověka. Mýtů ohledně stravy panuje více, k přehledu o nich doporučuji svůj dřívější článek, který je ke dnešnímu dni absolutně nejčtenějším příspěvkem mezi blogy na Aktuálně.cz za poslední rok Ve výživě je skoro všechno naopak.

Sůl zůstává i nadále kontroverzním tématem. Většina lékařských a státních organizací doporučuje všem lidem její omezování, přestože rozsáhlé studie prospěšnost plošného omezení soli nepotvrzují a přestože je sodík esenciální mikroživinou.

Ti, kdo chtějí doporučení omezovat sůl ve stravě podložit fakty, mají smůlu. V současné době není prokázáno, že by snižování příjmu soli vedlo ke snížení nemocnosti či úmrtnosti, a to jak v případě kardiovaskulárních, tak všech ostatních chorob.

Strava bez soli je nechutná a kampaň za omezování soli (a cholesterolu) maskuje skutečný problém naší stravy, kterým je přejídání se cukry. Přejídat se sacharidy totiž prokazatelně škodí.

Jejich nadbytek, který mnozí z nás denně konzumují, je spojován s většinou běžných nemocí, mezi které patří obezita, cukrovka, nemoci srdce a cév včetně vysokého krevního tlaku.

Přehled výsledků základních studií

• Zde je  souhrn zásadních studií posledních třiceti let, které sledovaly souvislost mezi konzumací soli (příjmem sodíku), nemocností a úmrtností:
• 1985 – Nebyl nalezen žádný vztah mezi příjmem soli a výskytem mozkové mrtvice.
• Dietary and other risk factors for stroke in Hawaiian Japanese men.
• 1995 – Konzumenti diety omezující sůl měli čtyřikrát vyšší výskyt srdečního infarktu ve srovnání s konzumenty stravy s běžným obsahem soli.
• Low urinary sodium is associated with greater risk of myocardial infarction among treated hypertensive men.
• 1997 – Nebylo nalezeno žádné zlepšení zdraví u jedinců omezujících sůl.
• Comparison of the prediction by 27 different factors of coronary heart disease and death in men and women of the Scottish Heart Health Study: cohort study.
• 1998 – Zjištěno o dvacet procent více infarktů srdce u jedinců na dietě s nízkým obsahem soli. 
• Dietary sodium intake and mortality: the National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES I).
• 2002 – Významné omezení soli vedlo u senzitivní populace k velmi malému snížení krevního tlaku, ale nevedlo k žádné zdravotní prospěšnosti.
• Cochrane Collaboration meta-analysis: Systematic review of long term effects of advice to reduce dietary salt in adults
• 2003 –  Nebyla nalezena žádná konzistentní souvislost mezi obsahem sodíku v moči, draslíku v moči ani v poměru sodíku k draslíku a úmrtností na srdečně cévní nemoci a celkovou úmrtností.
• Sodium and potassium intake and risk of cardiovascular events and all-cause mortality: the Rotterdam Study.

2004 – Lidé s nízkým příjmem sodíku měli třetinu výskytu smrtelných mozkových mrtvic. Studie, ale probíhala v Japonsku a nízký příjem byl ve skutečnosti 20 procent nad průměrným příjmem Američanů.

1. Sodium intake and risk of death from stroke in Japanese men and women.
2. 2006 – Zjištěna o 37 procent vyšší úmrtnost při dietě s nízkým obsahem sodíku.
3. Sodium intake and mortality in the NHANES II follow-up study.
4. 2007 – Japonská strava je spojována s nízkou úmrtností na kardiovaskulární onemocnění, přestože existuje vztah mezi příjmem sodíku a vysokým krevním tlakem.
5. Dietary patterns and cardiovascular disease mortality in Japan: a prospective cohort study.
6. 2007 – Nebyl nalezen žádný pozitivní dopad diet s omezením soli na omezení mozkové mrtvice, srdečního infarktu a úmrtnosti.
7. Sodium and potassium intake and risk of cardiovascular events and all-cause mortality: the Rotterdam Study
8. 2008 – Nebyla nalezena žádná zdravotní prospěšnost diety s nízkým obsahem soli při sledování srdečně cévních nemocí a úmrtnosti na ně.
9. Magnesium, calcium, potassium, and sodium intakes and risk of stroke in male smokers.

Výsledky uvedených a mnoha dalších studií shrnuje Cochrane Review z roku 2011: Nebyla nalezena přesvědčivá evidence, že dieta s nízkým obsahem soli zlepšuje nebo zhoršuje zdraví lidí. Souhrn zohledňoval výsledky více než 150 randomizovaných klinických studií a 13 populačních studií. 

Co tedy zvyšuje krevní tlak?

(kromě dospívajících dětí, vzteklých šéfů a marnotratných manželek)

Sodík, který přijímáme hlavně ve vysoce průmyslově upravovaných potravinách, je udáván za hlavního pachatele. Zvyšuje však krevní tlak jen velmi omezeně a jen u části populace – odhaduje se, že je mezi námi pouze asi 20 procent lidí tzv. senzitivních na sodík.

Snížení běžného denního příjmu soli na polovinu, tj.

přibližně ze 6 gramů na 3 gramy (což je prakticky velmi obtížně realizovatelné a takováto strava pro většinu nechutná), vede u jedinců senzitivních na sodík ke snížení systolického krevního tlaku o pouhých 4 až 5 milimetrů rtuťového sloupce, u nesenzitivních o 2 až 3 milimetry.

Pro mnohé překvapivý hlavní pachatel

Zcela přehlíženým viníkem vysokého tlaku je cukr. Příjem cukru podporuje uvolňování hormonu inzulinu ze slinivky břišní. Hormon inzulin podporuje zadržování vody a sodíku v ledvinách. Vyšší objem vody a sodíku v našich cévách je pak základem vyššího krevního tlaku. To je však pouze jedna z cest. Inzulin nám „pomáhá“ zvýšit tlak i dalšími mechanismy.

Třeba podobně jako stresový hormon kortizol aktivací sympatiku podporuje zúžení cév, které také vede ke zvýšení krevního tlaku. Obdobné účinky má dokonce i nadměrný příjem ovocného cukru – fruktózy.

Přesto nám mnozí odborníci a odborné organizace stále doporučují přejídat se sacharidy, jak nejlépe znázorňuje naše desítky let stará potravinová pyramida se základem v sacharidech.

Jezte skutečné potraviny a netrapte se solí

Omezení soli v jídle je na místě u jedinců s vysokým krevním tlakem a současně s nadměrným příjmem soli. Omezení konzumace vysoce průmyslově upravovaných potravin (junk food) s hromadami soli a cukru prospěje úplně každému z nás. Výraznější omezením soli u zdravých jedinců škodí, protože strava s nízkým obsahem soli může zvyšovat riziko nemocí srdce a cév a úmrtnosti na ně.

Co mohu doporučit všem, je:

• jezte skutečné potraviny, které nejsou dosolené ani nijak jinak „vylepšené“ průmyslem
• vyhýbejte se vysoce průmyslově upraveným produktům včetně těch, které doporučují experti na omezování tuku a soli
• dochucujte solí podle vlastní chuti, excesivní hlídání počtu miligramů chloridu sodného na talíři není třeba
• upřednostňujte kvalitní soli s pestřejším obsahem minerálních látek před chemicky čištěným a běleným chloridem sodným (nejběžnější sůl)
• v případě nadváhy, cukrovky 2. typu a nemocí srdce a cév výrazně omezte příjem všech cukrů; na pomoc s tímto bodem právě intenzivně v rámci think-tanku Globopol pracujeme na edukační webové stránce Cukr pod kontrolou, kterou zpřístupníme v průběhu září.

Koupit T3 Cytomel online | kulturistika-anabolika.is

Obchodní značky: T3 Cytomel, Triostat, Thyro 3
Skupinový název: Liothyronin
Aktivní složka: Liothyronin

Cytomel je obchodní značka generického léku Liothyronin, což je nepřirozený druh hormonu štítné žlázy T3. Tablety Cytomel (sodná sůl liothyroninu) obsahují liothyronin (L-trijodtyronin nebo LT3), syntetickou formu non-umělého hormonu štítné žlázy, a lze jej získat jako sodnou sůl.

Cytomel T3 (sodná sůl liothyroninu) je nejběžnější nepřirozenou formou T3 nebo triodotyroninu. T3 není vytvářen přímo štítnou žlázou, ale hormonem stimulujícím štítnou žlázu nebo THS. THS je také zodpovědný za tvorbu T4 nebo tyroxinu.

Léky s účinkem hormonů štítné žlázy, jako je Cytomel T3 (sodná sůl liothyroninu) se používají k léčbě obezity, protože tyto léky jsou úspěšnými léky na spalování tuků.

Tento přípravek vykazuje svou schopnost spalovat tuky prostřednictvím následujících chemických reakcí metabolismu a procesů.

Tento léčivý přípravek reguluje beta-2 adrenergní receptory v tukových tkáních. Při rozpadu tuku v tukových buňkách hraje důležitou roli enzym HSL (lipáza citlivá na hormony). HSL řídí rychlost rozpadu tuku.

Aby byl HSL účinný, je nutný epinefrin a nonepinefrin (katecholominy).

Tyto katecholominy se váží na receptory beta-2, a tak když Cytomel stimuluje beta-receptory, dochází ke správnému zvýšení schopnosti katecholominů aktivovat HSL, což vede ke zvýšené lipolýze.

Tento lék je také přijímán ke stimulaci UCP-3 nebo odpojujícího proteinu-3. Tato akce významně stimuluje odbourávání tuku. Tento produkt dále stimuluje produkci hormonů, což je doloženo několika studiemi. A protože růstový hormon je termogenní, přispívá k procesu ničení tuku tímto lékem. To je důvod, proč když kulturisté užívají tento lék, nemusí používat HGH.

Informace o předepisování přípravku Cytomel T3 (sodná sůl liothyroninu)

Lékaři mohou předepsat Cytomel za účelem vyléčení a vyloučení určitých forem strumy a vyléčení hypotyreózy, což je nedostatek přirozeného vytváření liothyroninu.

Osoby, které trpí hypotyreózou, mohou mít příznaky, které se projevují únavou, zvýšenou hmotností, stimulovanou citlivostí na chlad, sníženým růstem, zpožděnou řečí, ztrátou vlasů a vysušením nebo zesílením pokožky.

Lékaři doporučují Cytomel, aby tyto účinky zrušil nebo zmírnil.

Cytomel T3 pro atletické účely

Sportovci stimulují svůj metabolismus užíváním Cytomelu T3, což vede k rychlejší přeměně sacharidů, bílkovin a tuků. Kulturisty zvláště zajímá stimulovaná lipolýza, to znamená stimulované ničení tuků.
Cytomel T3 (Liothyronine Sodium) lze použít v kombinaci s různými druhy anabolických steroidů.

Kombinací tohoto léku s anabolickými steroidy lze běžně dosáhnout výraznějšího anabolického účinku. To znamená, že osoba, která ji používá, má výraznější svaly.

Sportovci bojují o dokonalou rovnováhu mezi velkými silnými svaly a štíhlou postavou; Cytomel T3 může pomáhat jim dosáhnout takovou rovnováhu poměrně efektivně.

Cytomel T3 (dávka Liothyronine Sodium)

Doporučená dávka závisí na určitých faktorech, včetně hlavní příčiny hypotyreózy pacienta a jeho věku, tělesné hmotnosti, dalších zdravotních stavech a dalších lécích. Pokud lékař doporučil dávku, která se liší od zde uvedených, neměňte způsob, jakým podáváte lék, bez konzultace s lékařem.

Osoby s mírnou hypotyreózou obvykle začínají užívat 25 mikrogramů (mcg) denně a mohou se zvýšit na udržovací dávku 25 až 75 mcg denně.

Na základě analýzy laboratorních testů, aby se zjistilo množství hormonu štítné žlázy v krvi, lékař zvýší dávku liothyroninu správně, každé 1 až 2 týdny, dokud nejsou v krvi přítomny požadované hladiny hormonu štítné žlázy. Bez konzultace s lékařem neměňte dávku Cytomelu, kterou podáváte.

Počáteční dávka liotyroninu pro děti při léčbě hypotyreózy je 5 mcg denně, což se zvýší každým 3 až 4 dny, dokud se nevyskytne požadovaný výsledek.

Počáteční dávka liothyroninu pro dospělé k léčbě goiteru nebo myxedému je 5 mcg jednou denně. Znovu na základě krevních testů lékař postupně zvyšuje dávku liotyroninu každý 1 až 2 týdnů, dokud se neprojeví potřebný výsledek.

Tyto přípravky je třeba denně podávat pravidelně před snídaní. Náhradní terapie hormonem štítné žlázy se normálně musí užívat po celý život.
Je důležité užívat přípravek Cytomel T3 (sodnou sůl lithyroninu) přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud vynecháte dávku, vezměte ji co nejdříve a pokračujte podle pravidelného rozvrhu.

Pokud se blíží k další dávce, přeskočte vynechanou dávku a pokračujte podle pravidelného dávkovacího schématu. Nepoužívejte dvojnásobnou dávku, abyste vydělali zmeškaný přípravek. Pokud si nejste jisti, co dělat po chybění dávky, vyhledejte radu svého lékaře.
Tento přípravek uchovávejte při pokojové teplotě.

Uchovávejte jej mimo dosah dětí.

Zeptejte se svého lékaře, jak zlikvidovat léky, které již nepotřebujete.

Cytomel T3 (Liothyronine Sodium) negativní vedlejší účinky

Mnoho léků může způsobit nežádoucí výsledky. Vedlejším účinkem je nežádoucí reakce na léčivo, pokud je podáváno v normálních dávkách. Nežádoucí důsledky mohou být mírné nebo závažné, nestálé nebo neutuchající. Negativní výsledky uvedené níže se neobjeví u každého pacienta, který používá tento lék.

Před použitím přípravku Cytomel T3 (sodná sůl liothyroninu) informujte svého lékaře, pokud jste na něj alergičtí; nebo v případě, že máte jiné alergie.

Tento výrobek může obsahovat další přísady, které mohou způsobit alergické reakce nebo jiné problémy. Podrobnější informace získáte u svého lékaře.

Následující nežádoucí příznaky byly hlášeny nejméně 1% osob podávajících tento přípravek. Mnoho z těchto negativních vedlejších účinků lze zvládnout.

Zavolejte svého lékaře, pokud trpíte těmito nežádoucími výsledky a jsou-li závažné nebo trvalé. Lékař vám může poradit se zvládáním nežádoucích výsledků.
Ačkoli většina z těchto nežádoucích účinků uvedených níže se nestává příliš často, mohou způsobit vážné problémy, pokud nebudete kontaktovat svého lékaře nebo vyhledat lékařskou pomoc.

Možné negativní výsledky používání přípravku Cytomel T3 (sodná sůl lithhyroninu):

• zmatek
• závrať
• rychlý nebo nepravidelný srdeční tep
• Pocit mdloby
• změny nálady
• svalová slabost
• psychóza
• Neklid (extrémní)
• Příznaky alergické kožní reakce (např. Vyrážka, svědění)

Přestaňte užívat léky a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, jestliže se objeví alespoň jeden z následujících nežádoucích účinků:

• bolest na hrudi
• Příznaky srdečního záchvatu (např. Bolest na hrudi, úzkost, pocit tlaku nebo stlačování v hrudi, bledost, dušnost, bolest šířící se na ramena, krk, čelist)

U některých pacientů se mohou objevit jiné než uvedené nežádoucí účinky. Obraťte se na svého lékárníka, pokud trpíte jakýmikoli nežádoucími účinky, které vás trápí během užívání přípravku Cytomel.

Cytomel T3 (Liothyronine Sodium) pro snížení tělesné hmotnosti

Hormon štítné žlázy se nedoporučuje k léčbě obézních osob s dobrou funkcí štítné žlázy. Liothyronin není účinný při snižování hmotnosti u zdravých pacientů se štítnou žlázou a může stimulovat závažnou nebo smrtelnou toxicitu, zejména pokud je užíván s amfetaminy.

Použití více než doporučené dávky Cytomelu může vést ke smrtelným a život ohrožujícím komplikacím. Důsledky předávkování se mohou pohybovat od průjmu, bolesti žaludku, menstruačních nepravidelností, nervozity, bolesti hlavy a nespavosti, až po silné pocení, bolesti na hrudi, zrychlený tep a namáhavé dýchání.

Lidé, kteří používají Cytomel, mohou také mít šok, srdeční zástavu nebo městnavé srdeční selhání.

Varování pro Cytomel T3 (sodná sůl liothyroninu)

Než začnete užívat drogu, informujte svého lékaře o každém zdravotním faktoru nebo alergii, kterou můžete trpět, a o všech lécích, které užíváte, ať jste těhotná nebo kojíte, a o všech dalších důležitých faktorech vašeho zdraví. Tyto věci mohou ovlivnit způsob, jakým byste měli tento lék užívat.

Cukrovka: Liothyronin může způsobit zvýšení hladiny cukru v krvi. Může tedy dojít k vysoké hladině cukru v krvi, změně glukózové tolerance a zhoršení cukrovky. Osoby s cukrovkou musí přísně kontrolovat hladinu cukru v krvi a o případných anomáliích mluvit se svým lékařem.

Srdeční choroba: Zahájení užívání liothyroninu může způsobit, že srdce bude fungovat více, než obvykle funguje. Proto se osoby s anginou pectoris nebo jinými srdečními chorobami musí zeptat svého lékárníka na to, jak tento lék může ovlivnit jejich zdravotní stav, jak může jejich zdravotní stav ovlivnit dávkování a účinnost tohoto přípravku a zda je nutné nějaké zvláštní sledování.

Těhotenství: Tento přípravek je bezpečný během těhotenství.

Kojení: Cytomel T3 (Liothyronine Sodium) prochází do mateřského mléka v malém množství. Je důležité pokračovat v podávání hormonu štítné žlázy i při kojení. Informujte svého lékárníka v případě, že kojíte nebo plánujete kojit během užívání cytomelu.

Senioři: Starší pacienti mohou být citlivější na výsledky vyvolané přípravkem Cytomel T3 (sodná sůl liothyroninu) a musí být ostražití ohledně nežádoucích účinků, zejména těch, které se týkají srdce.

Jaké další přípravky mohou interagovat s Cytomel T3 (Liothyronine Sodium)? 
Mohlo by dojít k interakci mezi liotyroninem a některým z níže uvedených léků:
– amfetaminy (např. Dextroamfetamin)
– antacida, která obsahují hliník nebo vápník
– antidiabetické léky (např.

Inzulin, glyburid, metformin)
– beta-blokátory (např. Metoprolol, propranolol)
– antikoncepční pilulky
– polystyren vápenatý
– doplňky vápníku (např.

Uhličitan vápenatý, citrát vápenatý)
– karbamazepin
– cholestyramin
– colestipol
– pilulky na hubnutí
– digoxin
– estrogeny
– doplňky železa (např. Fumarát železnatý, síran železnatý)
– ketamin
– fenytoin
– rifampin
– jodid sodný I131
– polystyren sodný
– sympatomimetické léky (např.

Epinefrin, norepinefrin)
– teofyliny (např. Aminofylin, oxtriphyllin, teofylin)
– tricyklická antidepresiva (např. Amitriptylin, imipramin) –

• – warfarin
• Používáte-li některý z těchto léků, poraďte se s lékařem. V závislosti na vašich určitých podmínkách může Váš lékař chtít:
  – přestat podávat některý z léků;
  – přepnete z jednoho z léků na jiné;
  – upravit způsob, jakým podáváte jeden nebo oba léky;
• – nechte všechno tak, jak to je.

Interakce mezi léčivými přípravky 2 neznamená vždy, že musíte přestat administrovat jednu z nich.
Promluvte si se svým lékařem o každém receptu, receptu a rostlinných přípravcích, které užíváte.

Také informujte svého lékaře o každém doplňku, který užíváte.

Protože kofein, alkohol, nikotin a nelegální drogy mohou ovlivnit účinek mnoha léků, musíte o tom informovat svého lékaře, pokud je podáváte.

Cytomel T3 (sodná sůl liothyroninu) a Klenbuterol

Mezi kulturisty se Cytomel T3 (sodná sůl liothyroninu) také často používá v kombinaci s Klenbuterolem, dalším velmi účinným přípravkem na spalování tuků. Je docela běžné, že kulturisté kombinují Cytomel T3 s Klenbuterolem, slavným anabolickým steroidem v naději, že získají ten nejrobustnější vzhled.

Cytomel T3 (Liothyronine Sodium) recenze

Některá uživatelská recenze produktu Cytomel T3 (Liothyronine Sodium) jsou zobrazeny níže.

Osoba, která používala Cytomel T3, napsala: „Cytomel T3 mi nepomohl. Doufal jsem, že přidání nějakého T3 do mého Synthroid T4 bude magickým prostředkem, který mi pomůže cítit se lépe a zmírnit některé z mých CFS / FM / hypotyreoidních příznaků. T3 stimuloval mé příznaky a měl jsem nebezpečný pokles, který pokračoval i poté, co jsem T3 zastavil. “

Jiný pacient napsal: „Nemůžu bez toho být. Cytomel léčí mou depresi lépe než jakýkoli jiný přípravek. “

Pacient uvedl: „Ztratil jsem 50% vlasů! Psychiatr v nemocnici předepsal Cytomel jako další lék na můj bipolární koktejl, který zahrnoval kombinaci Effexor, Wellbutrin, Topamax a Abilify.

Koktejlu se dařilo dobře, takže nikdo nezpochybňoval použití Cytomelu ani nekontroloval hladinu mé štítné žlázy. Po 2 letech mi začaly vypadávat vlasy a ztratil jsem 30 liber.

Endokrinolog řekl, že Cytomel T3 by se neměl užívat déle než 3 týdny !!! “
Jiný člověk napsal, že pro něj byl Cytomel velmi účinný. Přinesl mu dostatek energie, aby se léčil stále víc.

Sůl a její vliv na lidské zdraví – Vitalia.cz

Proč je sůl pro člověka nezbytná a jaký má v těle úkol?

Nezbytnou součástí naší výživy jsou minerální látky, které náš organismus nutně potřebuje k bezchybnému fungování všech orgánů a tkání. Nedokáže si je však sám vytvořit a je odkázaný na příjem zvenčí v podobě potravy a tekutin.

Kuchyňská sůl neboli chlorid sodný (NaCl) je chemickou sloučeninou sodíku a chloru a v podobě bělavých krystalků ji zná snad každý z nás. Ionty sodíku a chloru jsou nezbytné pro normální fungování pochodů v organismu.

Spolu s dalšími minerály a stopovými prvky se podílejí na udržování rovnováhy tekutin a výši krevního tlaku, nezbytné jsou také pro správnou funkci srdce, nervů a svalů i pro vstřebávání různých látek ve střevě či ledvinách. Chlor ve formě své kyseliny je hlavní součástí žaludečních šťáv.

Roztok NaCl také představuje jednu z nejdůležitějších iontových složek krve, proto se i v medicíně využívají solné roztoky jako okamžitá krevní náhrada. V koncentraci 0.9 % se setkáváme s NaCl v podobě fyziologického roztoku, který se používá jako nejčastější medicínské vehikulum pro nitrožilní aplikaci léků.  

Jaké jsou zdroje soli a které potraviny obsahují hodně soli?

Asi 75 % konzumovaného chloridu sodného pochází z průmyslově zpracovaných potravin, asi 15 % je přidáváno do pokrmů během jejich přípravy a ochucování během jídla, jen přibližně 10 % soli je obsaženo v přírodních surovinách a potravinách.

Největším zdrojem soli pro náš organismus jsou průmyslově konzervované masné výrobky a výrobky z ryb, dále uzeniny, potraviny naložené ve slaných nálevech, některé tvrdé a plísňové sýry, salátové dressingy, instantní polévky a omáčky, kořenící směsi a masové extrakty, paštiky, slané pochutiny a slané pečivo.

K významným zdrojům sodíku také patří některé minerální vody a glutaman sodný, který je přidáván jako látka zvýrazňující chuť do řady potravinářských výrobků.

Naopak mezi potraviny s nízkým obsahem soli můžeme zařadit čerstvé ovoce a zeleninu, čerstvé ryby a maso připravované doma, mléko, jogurty, tvarohové sýry, domácí ovocné šťávy, těstoviny, rýži, vejce, byliny, neslané pečivo a potraviny označené etiketou „snížený obsah soli“ či „bez přídavku soli“.

Kolik by měl člověk solit, aby to bylo ještě zdravé?

Přestože by dospělému člověku stačil denní příjem asi 2–4 g soli v závislosti na stupni fyzické aktivity, v současné době představuje průměrná spotřeba v naší společnosti více než 16 g na den, což je téměř trojnásobek oproti doporučeným hodnotám.

Maličká životodárná zrnka soli se tak mohou při dlouhodobé nadměrné konzumaci proměnit v zákeřného zabijáka.

Světová zdravotnická organizace i národní společnosti pro kardiovaskulární prevenci proto bijí na poplach a doporučují omezit denní příjem soli pro dospělé pod 6 g na den a u dětí se denní konzumované množství rapidně snižuje s věkem.

Tyto denní dávky jsou považovány za bezpečné a zdraví neškodné, neboť nadbytek soli je vyloučen ledvinami do moče. Problém může nastat, pokud příjem soli převyšuje denní doporučené dávky nebo má člověk onemocnění ledvin, které jej limituje při eliminaci nadbytku solí.

Příkladem vysokého příjmu soli v naší populaci může být náhodný denní jídelníček s uvedeným obsahem NaCl:

• Snídaně – 150 g vepřové párky s hořčicí a chlebem (5 g)
• Polévka – 300 ml gulášová (2 g)
• Oběd – 150 g Španělský ptáček, rýže, nakládaná okurka (5 g)
• Večeře – 400 g Pizza se šunkou, sýrem, olivami a kečupem (4 g)

Celkový příjem soli ze všech jídel je 16 g za den!!!

Když budeme solit moc, co se může stát?

I když je sůl pro lidské tělo potřebná a velmi důležitá, její nadbytečný příjem nepříznivě působí na kardiovaskulární systém a poškozuje funkci ledvin.Nadbytečný přísun soli ničí chuťové buňky a snižuje citlivosti na slanou chuť. Začarovaný kruh pak končí dalším bezděčným dosolováním.

Mezinárodní lékařské výzkumy již dříve ukázaly, že vysoký příjem sodíku v podobě soli má velmi těsný vztah se zvyšováním krevního tlaku neboť sodík, mimo jiné, zadržuje v organismu vodu. Ve společnostech s trvalým příjmem soli nad 8 g denně byl zjištěn významný nárůst nemocných s hypertenzí.

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem při vzniku kardiovaskulárních a mozkových příhod a podílí se také nemalou měrou na poškození ledvin a cév. Téměř 50 % ze všech úmrtí tvoří právě kardiovaskulární příhody (srdeční infarkt a srdeční selhání).

Selhání ledvin pak odkazuje pacienta k trvalému několikahodinovému očišťování krve, které je nutné podstupovat i vícekrát do týdne.

Přitom snížení spotřeby soli, třeba jen o jeden gram denně, způsobí pokles krevního tlaku, který ve svém důsledku vyvolá ve velké populaci významné snížení kardiovaskulární nemocnosti a úmrtnosti, jak to již prokázaly mnohé klinické studie u nás i ve světě. Kromě běžné zdravé populace by zcela určitě měly dodržovat denní doporučené dávky soli osoby s vysokým krevním tlakem, srdečním či mozkovým onemocněním, lidé s onemocněním ledvin a s otoky.

Co když někdo nebude sůl přijímat vůbec?

I když sodík i chloridy představují esenciální složky potravin, na rozdíl od jiných nezbytných výživových složek u nich dochází k nedostatku jen velmi zřídka.

Může se to stát za předpokladu vysokých ztrát solí a jejich nedostatečným hrazením v přijímaných potravinách či vodě, například při úporném a déle trvajícím zvracení či průjmech nebo při nadměrném pocení.

Důsledkem těchto významných solných ztrát bývá silný pocit žízně, únavy či závratí, někdy se mohou vyskytnout i křeče svalů či kolaps. V těchto případech je třeba hradit zvýšené ztráty soli speciálními iontovými nápoji, které ztracené soli a další stopové prvky rychle doplní.

Jak je to s malými dětmi – kdy začít přisolovat pokrmy? Jak moc?

V lidském těle hrají ionty sodíku a chloru nepostradatelnou roli a vytváří nezbytné podmínky pro existenci živého organismu. Avšak malé děti mají omezenou kapacitu ledvin, které se teprve vyvíjí, a znamená to, že nemohou tak snadno udržovat minerální a vodní hospodářství.

Větší dávky soli by u nich mohly způsobit poškození ledvin. V důsledku toho musí mít příjem soli přiměřený a vyrovnaný.

Zdravé děti s postupem času zlepšují schopnost sodík vylučovat, proto byly odborníky na dětskou výživu doporučeny denní dávky soli vhodné pro děti v závislosti na věku.

Věk	Denní dávka soli v g / den
0 – 6 měsíců	< 1
7 – 12 měsíců	1
1 – 3 roky	2
4 – 6 let	3
7 – 10 let	4
11 – 14 let	5

Vařené příkrmy pro kojence by se neměly solit vůbec. Starší kojenci mohou dostat v malém množství některé potraviny, které přidanou sůl obsahují (pečivo, sýry apod.). Nepodáváme jim však nikdy příliš slané potraviny, jako jsou např.

uzeniny, masové konzervy, slané sýry a pečivo sypané solí, solené pochutiny nebo nakládanou zeleninu, která obvykle obsahuje také mnoho soli.

 Stejně jako u dospělých platí, že nadměrný přívod soli do organismu může vyvolat zvýšení krevního tlaku se všemi dalšími důsledky včetně poškození některých životně důležitých orgánů.

Jaká jsou obecná doporučení pro konzumaci soli?

• Snížení celkového příjmu soli pod 6 g denně, odstranit solničku z jídelního stolu.
• Zvýšení příjmu čerstvých či mražených potravin, ovoce a zeleniny.
• Při přípravě, vaření a konzumaci pokrmů omezit dosolování.
• Snížení příjmu konzervovaných a sterilizovaných pokrmů a uzenin.
• Ke zvýraznění chuti pokrmů použít byliny, česnek a cibuli namísto přidání soli.
• V případě použití soli volit náhražky NaCl.
• Při průmyslové výrobě potravin trvale snížit obsah přidávané soli.
• Povinné uvádění obsahu soli v potravinách na etiketách výrobků.
• Povinné varování při překročení limitů v potravinách „pozor vysoký obsah soli“.
• Stanovení maximálních cílových hodnot množství soli v jednotlivých potravinách.
• Trvalá edukace obyvatelstva o škodlivosti vysokého příjmu soli na organismus.
• Nejen v případě konzumace soli platí jedna stará dobrá rada – všeho s mírou.