Tak jako je rozmanitá krev, jsou rozmanitá i krevní onemocnění a jejich příznaky. Každý se obává rakoviny a leukémie není žádnou neznámou, už méně z nás ale ví o krevních – tzv. myeloproliferativních onemocněních.
Zpočátku se projevují nenápadně či vůbec, jejich dopady na život mohou být ale zásadní. I malé příznaky mohou předznamenávat veliké zdravotní problémy. Když je krev nemocná, tělo se ozve, vnímejte jeho signály.
Ani příliš rychle, ani pomalu
Autor: Havas
Tkáň, která protéká 100 000 km krevních cest našeho těla, mu dává vláčnost i pevnost, sílu i energii. Umí vehnat červeň do tváří i chlad do nohou. Má jasně danou strukturu i „provozní řád“. Stejně tak je synchronizován počet krevních elementů, které v oběhové soustavě nesmí chybět, ale ani přebývat. Jedině tak mohou udržovat správné tempo naší krve, tak aby tekla, jak má – ani příliš rychle, ani pomalu.
Nastane-li porucha, často trvá, než si uvědomíme, že je něco v nepořádku. Jsme unavení, bojujeme se zažívacími potížemi, nepříjemný pocit v břiše je stále s námi či pociťujeme zvláštní svědění celého těla, které nejde zahnat. I tímto způsobem může nemocná krev volat o pomoc.
Existuje řada onemocnění a mnoho příznaků, které s nimi souvisí. Nezapomínejme na nemoci krve, i ony mohou sužovat náš život, a nejedná se pouze o leukémii.
Dojde-li k poruše rovnováhy v množství krevních složek, je to problém a naše tělo může mít co do činění s některou z krevních – myeloproliferativních chorob. „Mezi myeloproliferativní onemocnění řadíme především čtyři základní choroby, a to pravou polycytémii, esenciální trombocytémii, primární myelofibrózu a chronickou myeloidní leukémii.
Tato onemocnění mají zejména v počátečních stadiích jen mírné příznaky, ale díky moderním molekulárněbiologickým metodám je nyní dokážeme poměrně rychle diagnostikovat. Někteří nemocní mohou být sledováni v regionálních hematologických centrech, jiné ale musíme léčit v centrech specializovaných. Každopádně všem nemocným lze nabídnout pomoc.
Máme možnosti, jak zlepšit jejich stav a zabránit rozvoji komplikací,“ říká prof. Michael Doubek.
Onemocnění se rodí u kmenových buněk krvetvorby, které se vyskytují v kostní dřeni. Právě ony mají na starosti výrobu červených a bílých krvinek i krevních destiček.
V případě poruchy začnou buňky nadměrně produkovat především některou z těchto krevních složek. To způsobí narušení vyváženosti krevní skladby, a tedy i onemocnění.
Lékaři ho zpravidla odhalí prostřednictvím krevního obrazu či vyšetřením kostní dřeně, které zviditelní abnormality a odchylky, jež se v krvi utvořily.
Autor: Havas
„Myeloproliferativní onemocnění jsou onemocnění vzácná, ročně se s nimi setkáme přibližně u jednoho až tří pacientů ze sta tisíc lidí. Jak už bylo řečeno, nemoci se nemusí zpočátku nijak projevovat, ale na druhou stranu mohou nemocným život značně zkomplikovat.
Nebezpečné je zvýšení krevní srážlivosti, které bývá někdy u těchto onemocnění překvapivě spojeno i se zvýšením krvácivosti. Další velkou komplikací provázející tyto nemoci je výrazné zvětšení sleziny či celkové příznaky jako svědění kůže, hubnutí nebo pocení.
Myeloproliferativní onemocnění mohou v krajních případech představovat i předstupeň akutní leukémie,“ dodává prof. Michael Doubek.
Čtyři základní krevní choroby – jak o sobě dávají vědět
1. Pravá polycytémie
Onemocnění se vyznačuje přílišnou tvorbou všech krevních elementů. Přemnožené krevní složky navýší vazkost krve a následně hrozí její nadměrnou srážlivostí.
Projevy: Nežádoucí vazkost krve se projevuje např. bolestí hlavy, závratěmi i trávicími problémy. Nevšedním, ale o to více obtěžujícím příznakem je nesnesitelné svědění po celém těle, od kterého neuleví žádný krém či mast.
2. Esenciální trombocytémie
V tomto případě dochází k výrazně zvýšené produkci především krevních destiček, což se často po delší dobu děje zcela bez příznaků. Krevní destičky mají díky své výborné přilnavosti a schopnosti shlukovat se na starosti zastavení případného krvácení.
Projevy: Nadměrný počet krevních destiček s sebou však nese riziko vzniku sraženin a následného ucpání cév, jiní pacienti mohou naopak pozorovat krvácivé projevy. Neobvyklá není ani bolest na hrudníku, bolest hlavy či otoky a brnění konečků prstů.
3. Primární myelofibróza
Jedná se o vzácné nádorové onemocnění kostní dřeně, při němž nejprve dochází k nadprodukci krevních elementů. Onemocnění vede k postupné náhradě kostní dřeně vazivem. Úbytek kostní dřeně má za následek sníženou tvorbu krevních destiček, bílých i červených krvinek. Zodpovědnost za krvetvorbu přeberou játra a slezina, ty však dostatečné množství krevních složek nestačí vyrábět.
Projevy: Nemoc se zpravidla dlouhou dobu neprojevuje, příznaky přicházejí často až ve spojení se zvětšenou slezinou, která zapříčiní bolesti či nepříjemný pocit v břiše. Dostavují se i zažívací obtíže a únava.
4. Chronická myeloidní leukémie
Představuje jeden z typů leukémie, s níž je spojen rostoucí počet nemocných bílých krvinek. Přílišně se tvořící bílé krvinky neplní řádně svoji funkci a navíc stojí v cestě tvorbě dalších důležitých krevních elementů. Pacient mimo jiné čelí riziku infekcí a krvácení.
Projevy: První symptomy jsou velmi obecné, jedná se např. o noční pocení, horečky, únavu a nepříjemné bolesti kloubů. Onemocnění se může projevovat i chudokrevností či nadměrnou krvácivostí.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D.
Vedoucí lékař leukemické skupiny, vedoucí lékař laboratoře průtokové cytometrie
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a FN Brno, Interní hematologická a onkologická klinika, technologický institut CEITEC
Krevní obraz a zánětlivé markery (I.)
Pamatujme však, že „normální“ rozmezí znamená „zdraví“ v nejširším slova smyslu, naopak hodnoty pro ideální sportovní formu se určit nedají. „Laboratorně zdravý“, tj. v normálních mezích se pohybující sportovec může být závodně nepoužitelný a naopak, závodník v nejlepší formě může balancovat na hraně normality – naopak to ovšem rozhodně neplatí. Při aplikaci výsledků ve sportu jsou mnohdy víc než absolutní hodnoty důležité trendy výsledků v čase, nejlépe hodnocené v sepjetí s detailní znalostí tréninkového a závodního zatížení. Změny v laboratorních vyšetřeních jsou skoro vždy nespecifickými příznaky, mohou být následkem mnoha různých procesů. Sama o sobě je každá hodnota informačně téměř prázdná, teprve zapadne-li do mozaiky dalších laboratorních hodnot a ostatních informací od závodníka a trenéra, začne dávat smysl.
A ještě jedna poznámka: pokud se dále dočtete, že určitý stav je v „laboratoři“ provázen nebo se projevuje určitou hodnotou, obráceně to neplatí – tedy určitá laboratorní hodnota nutně neznamená konkrétní stav nebo nemoc.
1. Krevní obraz
Krevní obraz je test, který určuje počet krevních buněk v periferní krvi.
Zahrnuje:
- počet červených krvinek – erytrocytů
- hemoglobin – Hb (krevní barvivo)
- hematokrit – HTK
- střední objem erytrocytu – MCV
- průměrná hmotnost hemoglobinu v erytrocytu – MCH
- průměrná koncentrace hemoglobinu v erytrocytu – MCHC
- počet bílých krvinek – leukocytů
- počet krevních destiček – trombocytů
Výsledky krevního obrazu poskytují informaci nejen o počtu, ale také o velikosti a některých dalších charakteristikách krevních buněk. Doplňujícími vyšetřeními krevního obrazu mohou být nátěr periferní krve a diferenciální rozpočet leukocytů. Některá z těchto vyšetření si přiblížíme podrobněji.
Vyšetření krevního obrazu se provádí k odhalení příčiny v případě, že je pacient často unavený, cítí se slabý, pozorujeme příznaky infekce, snadno se u něj tvoří podlitiny nebo i po malém podnětu a dlouho krvácí.
V případě zvýšení bílých krvinek je lékař schopen potvrdit přítomnost infekce a provést další testy k odhalení její lokalizace a původce. U sníženého počtu červených krvinek (anémie) jsou dále vyšetřovány změny velikosti a tvaru červených krvinek, které mohou napomoci odhalit příčinu.
Tou může být snížení tvorby, zvýšení ztrát, nebo zvýšení destrukce červených krvinek. V případě nižšího počtu krevních destiček hrozí zvýšené riziko krvácení (krev se nesráží, jak by měla, a proto i z malé rány můžete vykrvácet).
V případě vyššího počtu lze odhalit hrozbu trombotických stavů (krev se sráží až příliš ochotně a sražená krev neteče – bohužel ani v krevním řečišti :). Výsledky zkrátka můžou napovědět, co je špatně a kudy by se pátrání po příčinách problémů mělo ubírat dál.
Erytrocyty (ery) – červené krvinky
Norma: muži 4,2 – 5,8 x 1012/l, ženy 3,5 – 5,2 x 1012/l Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)
Červené krvinky produkované kostní dření přenášejí z plic do tkání kyslík a zpět transportují oxid uhličitý (CO2). Ženy mívají nižší počty červených krvinek než muži.
Klesne-li počet červených krvinek a hemoglobinu pod určitou mez, mluvíme o anémii. Zvýší-li se počet nad stanovenou mez, hovoříme o polyglobulii, či polycytémii.
Změny v počtu červených krvinek jsou obvykle spojeny se změnami v množství hemoglobinu, kde si o možných příčinách povíme více.
Hemoglobin (Hb)
Norma: muži 135 – 174 g/l, ženy 116 – 163 g/l, u sportovců lépe nad 140 g/l u žen a nad 145 g/l u mužů Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)
Tento test zjišťuje hmotnost krevního barviva hemoglobinu v 1 litru krve.
Hemoglobin je červené krevní barvivo, které je obsaženo v červených krvinkách a má schopnost vázat a uvolňovat kyslík a v menší míře přenášet oxid uhličitý.
Běžný hemoglobin dospělého člověka (HbA) se skládá ze 4 podjednotek, dvou alfa (α) a dvou beta (ß).
Každá podjednotka je tvořena bílkovinnou částí – globinem a prostetickou (nebílkovinnou) částí – hemem (obsahuje železo). Hemoglobin tvoří asi 33 % červené krvinky.
Množství hemoglobinu v krvi určuje její schopnost přenášet kyslík z plic do tkání a z nich odvádět odpadní oxid uhličitý zpět do plic, odkud je vydechován. V případě, že je hladina hemoglobinu v krvi nízká, může se jednat o anémii.
Ta způsobuje nedostatečné okysličení těla, které se projeví únavou, bledostí, dušností, bušením srdce, slabostí a vyčerpáním.
Anémie vzniká, když se sníží tvorba červených krvinek (nedostatek železa, kyseliny listové či vitamínu B12 v potravě nebo je organismus neumí vstřebat, útlum krvetvorby v kostní dřeni následkem chronického onemocnění- zánětu, tumoru, či po ozáření), nebo se zvýší proces jejich destrukce (autoimunitní reakce organismu). Snížení hemoglobinu může být také způsobeno krevní ztrátou – krvácením, akutně při úrazu i chronicky třeba při krvácení do trávicího traktu při rakovině tlustého střeva.
Množství hemoglobinu stoupá v případě, že roste počet červených krvinek (i relativně – tedy při dehydrataci klesá objem, absolutní počet zůstává stejný, ale počet na litr roste). Např.
při poruchách krvetvorby v kostní dřeni, kdy dochází k nekontrolovanému množení buněk červené krevní řady (pravá polycytémie), ale i stavech, kdy jsou tkáně chronicky nedostatečně zásobeny kyslíkem a zpětnou vazbou „volají pro posily“ do kostní dřeně, vzkaz „vyřizuje“ erytropoetin – při pobytu v nadmořských výškách vyšších než 4000 m n. m., u kuřáků, kde je v krvi chronická intoxikace oxidem uhelnatým, který se váže na hemoglobin mnohem pevněji než kyslík, nerad ho opouští a tím blokuje jeho přenosovou kapacitu pro kyslík, při chronických plicních onemocněních, při srdečních vadách, onemocnění ledvin… (sekundární polycytémie/polyglobulie), výsledky jsou zvýšené i při dehydrataci (nepravá polycytémie/relativní polyglobulie).
Hematokrit (HTK, HCT)
Norma: muži 39 – 51 %, ženy 33 – 47 %, u sportovců lépe nad 40 % – přípustnou horní hranici určují obvykle sportovní federace výš, než je norma Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)
 |
Hematokrit určuje, jakou část celkového objemu krve zaujímají červené krvinky. Hodnota je vyjádřena v procentech. Např. hodnota hematokritu 40 % znamená 40 mililitrů červených krvinek ve 100 mililitrech krve.
Hematokrit odráží počet i objem červených krvinek (MCV). V případě menší velikosti červených krvinek bude tedy hematokrit snížen i při zachování jejich počtu.
Nejčastější příčinou zvýšení hematokritu je dehydratace. S odpovídajícím doplněním tekutin se hematokrit vrátí k normálu. Zvýšení či snížení obecně způsobují obdobné příčiny, jaké jsme zmiňovali u hemoglobinu.
Erytrocyty, hemoglobin a hematokrit jsou součástí tzv. „červeného krevního obrazu“. Červený krevní obraz je důležitým parametrem zvláště pro vytrvalostní sportovce, protože určuje přenosovou kapacitu krve pro kyslík.
Základní hladina je zřejmě jedinci daná, částečně geneticky a částečně možná i tréninkem v mládí a je tedy jednou z mnoha složek „talentu“.
Ovlivnění červeného krevního obrazu ve smyslu zvýšení je (povolenými prostředky) poměrně obtížné a málokdy trvalé.
Zhoršení červeného krevního obrazu u vytrvalostních sportovců může být součástí únavy a přetrénování.
Krevní barvivo hemoglobin snese pouze určitý počet navázání a uvolnění kyslíkové molekuly a poté musí být spolu s celou červenou krvinkou „recyklováno“ cestou náročnou na energii i bílkovinné zdroje v játrech a kostní dřeni.
Při dlouhotrvajícím stresu z vysokého zatížení se kapacita recyklace vyčerpá a dochází k poklesu červeného krevního obrazu a tedy i transportní kapacity pro kyslík a výkonnosti.
V tomto případě nepomůže zvýšený příjem železa v potravě, protože ho tělo už nedokáže do červených krvinek zabudovat. Největší problémy s udržením dostatečného hematokritu mají údajně vytrvalostní běžci, vina je dávána mechanickému poškození krevních elementů následkem otřesů při dopadech nohy na podložku.
Druhou příčinou snížených hodnot krevního obrazu bývá (zvláště u sportovkyň) nízký energetický příjem a zejména nízký příjem kvalitních bílkovin. Typicky tato situace nastává při snaze o redukci tělesné hmotnosti souběhem diety s intenzivním tréninkem.
Ani tady příjem samotného železa problém nevyřeší, při radikální dietě chybí faktory pro vstřebávání železa i energie a bílkovina pro výstavbu hemoglobinu.
Taková výchylka v krevním obraze u velmi štíhlé a ambiciózní sportovkyně by měla v hlavě trenéra rozsvítit varovnou kontrolku „anorexie-bulimie“, protože mnohdy až vražedně nízký krevní obraz je pro dívky postižené tímto psychickým onemocněním charakteristický.
- Třetí příčinou je proběhlé virové onemocnění, které někdy dokáže (většinou dočasně) poškodit krvetvorbu v kostní dřeni či přímo červené krvinky v oběhu.
- Příště si můžete přečíst pokračování o tom, jak je to s bílými krvinkami a krevními destičkami a jak se z krve dá poznat, že je v těle zánět.
Zdroje: Zima, Tomáš, et al. Laboratorní diagnostika. 2. vydání. Praha: Galén a Karolinum, 2007 Klener, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 1. vydání. Praha: Galén a Karolinum, 2006 Duchoň, Jiří, et al. Lékařská chemie. 1. vydání. Praha: 2.
LF UK, 1998 Trojan, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 2. vydání. Praha: Grada, 1996 Ganong, William. Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén, 2005 Konrádová, Václava, et al. Histologie. Praha: 2. LF UK, 1995 www.labtestonline.
cz
www.ondrej-vojtechovsky.cz
Co lze vyčíst z krevního obrazu?
Začneme krevním obrazem a zánětlivými markery, vyšetřeními, se kterými se potkal snad naprosto každý bez výjimky.
V sadě vyšetřovacích hodnot by rozhodně neměla chybět tehdy, pokud je důvodem vyšetřování známý stav měňák, tedy „mě ňák není dobře“. V přehledu mimo jiné najdete i cenu za provedení pro případ, kdybyste si je vyžádali jako samoplátci.
Krevní obraz
Hematokrit (HT, Htc),
Norma: muži 0,39-0,49, ženy 35-45, u sportovců lépe nad 0,4, přípustnou horní hranici určují obvykle sportovní federace výš než je norma.Poměr masy červených krvinek oproti zbytku krevního objemu (tj. 0,4 = 40%).
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)
Hemoglobin (Hb)
- Norma: muži 132 – 173 g/l, ženy 117-155 g/lu sportovců lépe nad 140 g/l u žen a nad 145 g/l u mužů
- Hmotnost krevního barviva hemoglobinu v 1 litru krve.
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení) 
Erytrocyty (ery)
Norma: muži 4,2 – 5,8 mil./ml, ženy 3,5-2,18 milionů/mlPočet erytrocytů (červených krvinek) v objemové jednotce krve
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)
Hematokrit, erytrocyty a hemoglobin jsou součástí tzv. „červeného krevního obrazu“. Občas se dokonce červený vynechává a „špatný krevní obraz“ znamená nízký hematokrit a hemoglobin a netýká se dalších další složek.
Pro vytrvalostní sporty je červený krevní obraz parametrem smrtelně důležitým, protože určuje přenosovou kapacitu krve pro kyslík.
Základní hladina je zřejmě jedinci daná, částečně geneticky a částečně možná i tréninkem v mládí a je tedy jednou z mnoha složek „talentu“.
Ovlivnění červeného krevního obrazu ve smyslu zvýšení je (povolenými prostředky) poměrně obtížné a málokdy trvalé. Zhoršení červeného krevního obrazu může mít mnoho příčin, u sportovců vytrvalců je často součástí únavy a přetrénování.
Krevní barvivo hemoglobin snese pouze určitý počet přijetí a uvolnění kyslíkové molekuly a poté musí být spolu s celou červenou krvinkou „recyklováno“ cestou náročnou na energii i bílkovinné zdroje v játrech a kostní dřeni.
Při dlouhotrvajícím stresu z vysokého zatížení se kapacita recyklace vyčerpá a dochází k poklesu červeného krevního obrazu a tedy i transportní kapacity pro kyslík a výkonnosti.
Dlužno říci, že v tomto případě nepomůže zvýšení příjmu železa v potravě, protože chybí kapacita, která by ho vestavěla do červených krvinek. Největší problémy s udržením dostatečného hematokritu mají údajně běžci vytrvalci. Vina se v jejich případě dává navíc ještě mechanickému poškození krevních elementů otřesy při dopadech nohy na podložku.
Druhou příčinou nízkého krevního krevního obrazu bývá (nejen) u sportovců a především u sportovkyň nízký energetický příjem a zejména nízký příjem kvalitních bílkovin.
Typicky tato situace nastává při snaze o redukci tělesné hmotnosti souběhem diety (často téměř absolutní) s intenzivním tréninkem.
Ani tady příjem samotného železa problém nevyřeší, vyřazeny jsou tu všechny složky krvetvorby – při radikální dietě chybí faktory pro vstřebávání železa i energie a bílkovina pro výstavbu hemoglobinu (železo je důležitou, ale hmotnostně velmi malou složkou hemoglobinu).
Špatný krevní obraz u velmi štíhlé a ambiciozní sportovkyně by měl v hlavě trenéra rozsvítit varovnou kontrolku „anorexie-bulimie“, protože mnohdy až vražedně nízký krevní obraz je pro děvčata postižená tímto psychickým onemocněním charakteristický.
Třetí příčinou je proběhlé virové onemocnění, které v některých případech dokáže (většinou dočasně) poškodit krvetvorbu v krevní dřeni či přímo červené krvinky v oběhu.
Existuje a asi není výjimečný i katastrofický scénář, spojující všechny tři popsané příčiny do jednoho začarovaného kruhu. Viróza vyvolá pokles krevního obrazu.
Předčasný nástup do tréninku s dosud nízkou přenosovou kapacitou způsobí, že závodník trénuje ve vyšších intenzitách (neboť pomaleji už to nejde) a rychleji opotřebovává prořídlé řady erytrocytů.
No a protože usoudí, že během nemoci přibral, ještě si nasadí dietu…
Leukocyty (leu)
Norma: 4,5-11,0 tisíc/mlPočet leukocytů (bílých krvinek) v objemové jednotce krve.
Dynamika: zvýšení v zánětu hodiny až dny, jiné změny v týdnechBílé krvinky zajišťují imunitní odpověď organismu na vnější i vnitřní vlivy. Zvýšení typicky doprovází infekční onemocnění. Bakteriální infekce, tj.
taková, kterou má smysl léčit antibiotiky, je provázena výrazným zvýšením leukocytů, zatím co u virové vzrostou nepatrně a nebo dokonce nepřekročí hranice normy.
Únavové stavy, ke kterým patří i přetrénování, může být provázeno dlouhodobým mírným zvýšením, ale i snížením množství leukocytů v „laboratoři“.
Kromě absolutního počtu všech bílých krvinek se provádí jako navazující složitější vyšetření ještě tzv. diferenciální obraz, popisující procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek.
Rozbor „diferenciálu“ je již mimo hloubku tohoto článku a vpravdě i hloubku mých schopností :-).
Stačí si říct, že právě únavové stavy jsou pravidelně provázeny změnami v diferenciálním krevním obraze, i v případech, kdy celkový počet bílých krvinek je normální.
Sedimentace(erytrocytů) (FW)
Norma: muži 2-10, ženy 3-21 mm/1hod
Sedimentace je klasické, poměrně staré a přitom velice rychlé a laciné vyšetření.
Možná právě pro tu láci mám pocit, že se dnes už nepoužívá ani zdaleka tak často jako v dobách nedávno minulých ???? Principem je empirické zjištění, že červené krvinky zdravého člověka ponechané v klidu ve zkumavce usedají na dno mnohem pomaleji než červené krvinky člověka nějak stresovaného. Důvod této změny myslím ještě není úplně objasněn, předpokládá se, že to je změnou povrchového náboje v důsledku navázání protilátek na povrch erytrocytu (či kýho čerta).
Sedimentace je vyšetření velmi citlivé, ale nespecifické – poznáte, že je něco v nepořádku, ale nepoznáte co.
Lehké zvýšení sedimentace (dejme tomu na 20 za první hodinu) může způsobit i vyčerpání či dehydratace po závodě.
Střední zvýšení je typické pro lehčí infekční choroby, bakteriální nákazy opět zvyšují sedimentaci více než virové. Stovková a vyšší sedimentace znamená potom vážný zdravotní problém.
C-reaktivní protein (CRP)
Norma: 0-10 mg/l
Zatím co sedimentace pomalu vychází z módy, CRP jí nenápadně nahrazuje. Na rozdíl od sedimentace by totiž měl být specifičtější. CRP je totiž zjednodušeně řečeno odštěpek bílkoviny, kterou imunitní systém proráží díry do buněčných stěn. Jeho zvýšení tedy znamená, že organismus bojuje s něčím, co má buněčnou stěnu – a viry jak známo buňkami nejsou.
Nejčastěji je to bakteriální infekce, ale stejně tak to může být i zhoubný nádor a nebo parazit.
Právě pro tuto specifitu, umožňující s velkou pravděpodobností odlišit bakteriální (tedy na antibiotika) infekci od virové (na kterou jsou antibiotika zbytečná) se v poslední době objevují miniaturní přístrojky na stanovení hladiny CRP, podobné těm na glykémii nebo laktát, v ambulancích praktických lékařů.
Pro sportovní účely nemá zřejmě CRP příliš vysokou vypovídací hodnotu. Největší výhodu může přinést v případě rozhodování zda antibiotika ano či ne a tedy o délce tréninkového výpadku.
A ještě důležitá poznámka ke všem zánětlivým markerům dohromady – je dobrým a praktickým zvykem dělat všechny jednoduché krevní markery dohromady. Spolu s ostatními klinickými znaky, jako je horečka či třesavka skládají dohromady obraz,který může být pro některé záněty či nemoci typický.
Zdroj – www.sportvital.cz – Vše, co potřebujete vědět o zdraví a sportu. Autor článku: MUDr. Ondřej Vojtěchovský
Špatný krevní obraz
Chodíte-li na pravidelné preventivní prohlídky k lékaři, jistě jste se setkali s tím, že vám nechal udělat krevní obraz. Je to vlastně podrobné vyšetření odebrané krve.
Dá se z něj zjistit mnoho informací o pacientově zdravotním stavu. Dobrý krevní obraz je tak důvodem k radosti. Naopak špatný dokáže člověku pokazit náladu.
V článku si nejprve řekneme něco o samotném krevním obraze a poté se podíváme na příčiny špatných hodnot.
Co je to krevní obraz a co o nás prozradí?
Krevní obraz patří mezi základní vyšetření krve. Řekne nám o počtu krevních buněk, o jejich velikosti a dalších ukazatelích lidského zdraví. Na co se lékaři konkrétně zaměřují?
Následující výčet představuje veškeré informace, které získá lékař ze základního krevního obraz. Podle nich si pak případně vyžádá další testy:
- · hemoglobin
- · hematokrit
- · střední objem červených krvinek
- · průměrná hmotnost a koncentrace hemoglobinu v červené krvince
- · distribuční křivka červených krvinek
- · počet krevních destiček
- · objem krevních destiček
- · destičkový hematokrit
- · distribuční křivka krevních destiček
Většinu pojmů pravděpodobně neznáte a ani je znát nepotřebujete. Váš obvodní lékař z nich vyčte potřebné informace o vašem zdraví – to je jediné podstatné. Krev vám lékař odebere z žíly v paži a výsledky jsou většinou známé v řádech několika dnů.
Takové vyšetření by měl dospělý člověk podstoupit minimálně jednou za dva roky a pak pokaždé, když je potřeba prozkoumat zhoršený zdravotní stav. To je zpravidla při časté únavě, při podezření na výskyt rakoviny v těle, podezření na zánět, chudokrevnost a tak podobně.
Co když nejsou hodnoty v normě?
Každá z výše zmiňovaných hodnot může být v normě, zvýšená nebo snížená. Jakmile se odchýlí od normálních hodnot (s přihlédnutím na pohlaví, věk a tělesné dispozice pacienta), je nutné pátrat po konkrétní příčině.
Nemusíte se však hned lekat. V dnešní době se každý obává jediné diagnózy a tou je rakovina. Jenže pravda je taková, že v drtivé většině případů bude problém někde jinde.
Může to být obyčejný nedostatek nějakého důležitého vitamínu nebo minerálu.
Dále běžné nachlazení, zánět, nadměrný stres, náročné zaměstnání, nadměrné zatěžování těla sportovními aktivitami nebo chudokrevnost.
Opravu nemusíte vše vidět hned černě. Zvláště jestliže na sobě nepozorujete žádné příznaky související s jednotlivými druhy rakoviny (nateklé mízní uzliny, velká únava, modřiny bez příčiny, čichání divných pachů a tak podobně). Opatrnost a důraz na prevenci se samozřejmě vyplácejí a dvojnásob lidem, na které čeká méně přátelská diagnóza.
Je váš organismus fit? Řekne vám to test krve a moči
Cítit se dobře nemusí znamenat být skutečně zdravý. Zprávu o tom, jestli je ve vašem organismu vše v pořádku, vám může dát laboratorní rozbor krve a moči. Některé nemoci, často závažné, mohou probíhat dlouhou dobu skrytě a projeví se až ve chvíli, kdy už je na jejich léčbu příliš pozdě.
Další neviditelný problém může být špatný stav některých životně důležitých orgánů, jako například jater či ledvin. Pro všechny, kdo se zajímají o své zdraví, chtějí znát své hodnoty a mít jistotu, že nic nezanedbali, sestavil tým odborníků laboratoří SYNLAB balíček diagnostických testů Jsem fit.
Zahrnuje vyšetření všech základních ukazatelů zdravotního stavu a nejdůležitějších orgánů. K diagnostice stačí pouze jeden vzorek krve a moči.
Na základní vyšetření krve a moči má každý nárok jednou za dva roky na preventivní prohlídce u praktického lékaře. Vyšetřuje se při nich hladina cukru či cholesterolu a tukových látek v krvi, další testy lékař provádí pouze v případě podezření na některé onemocnění.
Dva roky jsou však dlouhá doba, během níž se v těle může odehrávat spousta věcí, které navenek nemusí být vidět ani cítit. „Vyšetření základních parametrů vypovídajících o stavu organismu se u osob starších 40 let doporučuje jednou ročně.
Vhodné je ale také, pokud dojde k náhlé změně zdravotního stavu, a to například po intenzivní fyzické zátěži s následnou přetrvávající únavou či po dlouhodobém trvání běžného onemocnění, jako je nachlazení, rýma a kašel,“ říká MUDr.
Marek Antoš z laboratoře SYNLAB.
Co patří mezi základní ukazatele zdravotního stavu a co nám tyto parametry poví?
Krevní obraz odhalí nemoci krve
Výsledky vyšetření krevního obrazu vám poskytnou informace o počtu a velikosti červených a bílých krvinek, krevních destiček a množství hemoglobinu v krvi. Na základě těchto údajů lze odhalit skrytou chorobu krve, zánětlivé změny či chudokrevnost, která může upozornit na probíhající chronické onemocnění.
Znalostí hladiny cukru proti cukrovce
Hladina cukru neboli glykémie v krvi odhalí případné onemocnění cukrovkou. Pokud je cukrovka neléčená delší dobu, může vést k závažným zdravotním komplikacím. Je proto velmi důležité odhalit ji včas.
CRP odhalí probíhající zánět
„CRP čili C-reaktivní protein je bílkovina vznikající v játrech, která se podílí na přirozené imunitní odpovědi organismu. V případě zánětlivé reakce v organismu je vylučován do krve.
Vzestup hladiny CRP tedy nespecificky ukazuje na probíhající zánětlivý proces či odumírání tkání,“ přibližuje MUDr. Marek Antoš.
Nejčastěji se jedná o zánět způsobený bakteriální infekcí, například revmatická horečka, zánět imunopatologický neboli revmatoidní artritida či zánět abakteriální, jako je infarkt myokardu, trauma nebo pooperační stavy.
Test jater
Při vyšetření jater se stanovuje hladina tří enzymů, které mají zkratky ALT, AST a GGT. Naměří-li se vysoká hladina některého z těchto enzymů, je velmi vysoký předpoklad výskytu některého onemocnění jater či žlučových cest. Test může poukázat také na onemocnění jiných orgánů.
Důležitost tuků a cholesterolu při prevenci onemocnění srdce
Podle hladiny tuků a cholesterolu je možné zjistit riziko budoucího onemocnění srdce a oběhového aparátu. Jednoduše řečeno, na základě naměřených hodnot lze předejít vzniku chorob, jako je infarkt myokardu či mozková mrtvice.
„Zvýšený cholesterol nebolí ani není vidět. Pokud pacient hladinu svého cholesterolu delší dobu nesleduje, může se její zvýšení projevit až nástupem nebezpečné aterosklerózy a následnými uzavíráním tepen,“ upozorňuje MUDr. Marek Antoš.
Hladina kreatininu a vyšetření moči
„Kreatinin je látka, která vzniká ve svalech a podílí se na přeměně chemické energie při svalovém stahu. Měření hladiny této látky se využívá pro ověření stavu neboli filtrační schopnosti ledvin a odhalení případných onemocnění tohoto orgánu,“ vysvětluje MUDr. Marek Antoš. Moč se dále vyšetřuje na přítomnost látek, které mohou odhalit močové infekce a onemocnění močového ústrojí.
Své zdraví si můžete ověřit kdykoli bez objednání
Chcete-li mít komplexní obraz o svém zdraví, všechna potřebná vyšetření podstoupíte v rámci balíčku Jsem fit. Pořídit si ho můžete také velmi jednoduše na našem novém e-shopu.
A nebo můžete bez objednání zajít do kteréhokoliv z odběrových pracovišť SYNLAB a o balíček požádat. Zaplatíte za něj 390 Kč.
S sebou je potřeba mít pouze vzorek ranní moči, krev vám odeberou na místě. Průměrná doba zpracování vzorků v laboratoři je 2 hodiny od doručení do laboratoře, výsledky obdržíte tedy do druhého pracovního dne. S dalším postupem na základě výsledků vám nejlépe poradí váš praktický lékař.
Krevní obraz – jaké jsou optimální hodnoty?
Krevní obraz je naprostým základem diagnostiky, bez které se zodpovědný lékař neobejde.
V aktuální době a obzvlášť v České republice jsme ve stavu, kdy lékaři dostatečně nevysvětlují lidem otázky a témata ohledně zdraví. Dnes je zcela běžné, že při jakémkoliv onemocnění se vás lékař ani nezeptá, co děláte za práci či jaký vedete životní styl.
Ano, nejspíš se jedná o bakterie, tak nasadíme antibiotika na 3 týdny. Nebo nejspíše se jedné o specifickou oblast, tak vás pošlu na odborné vyšetření. Až moc často slyšíme tyhle fráze.
Krev je nositelkou života a dle ayurvédy je první tkání, kterou tělo vytváří z konzumované potravy. Dává to smysl, krev spolu s lymfatickým systémem tvoří zásobní trasy pro všechny ostatní tkáně. Z krve se vše ostatní tvoří. Proto je stav krve a krevní obraz tak důležitý.
Špatný krevní obraz = špatný stav tkání = špatné zdraví. Je to vyloženě do očí bijící, že odběry a analýza krve nejsou primárním cílem diagnózy zdravotního stavu pacienta. Z těchto důvodů bychom měli chtít po našem praktickém lékaři pravidelné odběry krve, abychom znali svůj krevní obraz a jeho vyhodnocení. Na co se ale dívat?
Maca peruánská umí navodit hormonální rovnováhu.
Krevní obraz a 4 základní složky
V naší krvi neustále operuje spousta krevních buněk, které celkově ovlivňují naší vitalitu, imunitu a regenerační schopnosti. Krevní obraz nám dává informace obzvláště ohledně hladiny erytrocytů (červených krvinek), hemoglobinu (složka červených krvinek), leukocytů (bílých krvinek) a trombocytů (krevních destiček).
Pokud od praktického lékaře žádáme krevní testy, tak se nebojme říci si i o sledování hladiny vitamínů a minerálů, případně hormonů. To vše jsou další indikátory našeho zdravotního stavu. Avšak bohužel zdravotní pojišťovny tyto nadstandartní testy neproplácí a musíme počítat, že tu tisícovku zaplatíme.
Krevní obraz – co vše lze z něj vyčíst:
- síla imunitního systému
- stav transportů kyslíku a tedy i vitality organismu
- stav regeneračních schopností těla
- zda máme vysoký výskyt stresových hormonů a jsme tedy ve stresu
- zda je náš jídelníček dobře sestavený
- zda si nezaděláváme na propuknutí chronické či akutní nemoci
Jak optimalizovat jednotlivé složky a posílit tak funkce organismu?
Erytrocyty
Když se podíváme na krevní obraz a budeme chtít hovořit o erytrocytech, tak budeme hovořit převážně o vitalitě našeho organismu. Téměř všechny tkáně v našem těle pracují díky kyslíku – mozek obzvlášť. Se slabým transportem kyslíku jsme často malátní, unavení a nevýkonní. Hodně spíme a celkově máme problém se dokopat ke sportu.
Látky a ostatní složky potřebné pro správnou tvorbu erytrocytů jsou hemoglobin, měď, kyselina listová a vitamín A.
Hemoglobin
Hemoglobin je základní část erytrocytů a tělo pro jeho tvorbu potřebuje převážně železo a vitamín C, díky kterému se železo dobře vstřebává.
Leukocyty
Leukocyty představují naše bílé krvinky a tedy sílu našeho imunitního systému. Jejich slabé množství je důvodem vzniku oslabené imunity a tedy častých bakteriálních a virových nákaz. Pokud má krevní obraz vysoké množství leukocytů, tak hovoříme o možném autoimunitním onemocnění.
Pro správnou funkci imunitního systému a tvorbu leukocytů je nutné tělu dodávat měď, řadu vitamínu, minerálů – hlavně zinku a omega 3 mastných kyselin. Pro zvýšení tvorby leukocytů, aby se krevní obraz zlepšil, můžeme využít echinaceu.
Trombocyty
Trombocyty jakožto krevní destičky představují část z regeneračních sil. Tělo je využívá při akutních poraněních, kdy pomáhají zacelit ranky proti krvácení.
Pro jejich správnou funkci je nutné pít 2 – 3 l vody denně a podpořit jejich tvorbu dostatečným přísunem omega 3 mastných kyselin, vitamínem K i B9.
Čím celkově posílit tvorbu krevních buněk a zlepšit si tak krevní obraz:
Velký význam a dopad na krevní obraz má náš životní styl. Imunitní systém je mnohem silnější a aktivnější u sportovců, než u gaučových povalečů.
Kvalitní krevní obraz vzniká správně sestaveným jídelníčkem, který by měl obsahovat dostatek listové zeleniny, bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů a minerálů.
Sportujte a jezte více zeleniny, ovoce, semínek a užívejte kvalitní suplementy či přírodní produkty. Kvalitní krevní obraz totiž určuje naše zdraví.
Doporučujeme přečíst si knihu Krev od Ulricha Strunze.
Za energii života vám pěkně červenou a dobrou krev přeje Jakub
- erytrocyty
- hemoglomin
- krev
- krevní obraz
- leukocyty
Krevní obraz | Lab Tests Online
Co je vyšetřováno?
Krevní obraz je automatizovaný test určující počet krevních buněk v periferní krvi. Krev se skládá z tekuté složky – krevní plazmy a ze tří typů krvinek: bílé krvinky (leukocyty), červené krvinky (erytrocyty) a krevní destičky (trombocyty). Jsou produkovány a vyzrávají v kostní dřeni a za normálních okolností jsou zralé krvinky podle potřeby uvolňovány do krevního oběhu.
Krevní obraz je standardně vyšetřován na automatických analyzátorech krevních částic, které hodnotí celou řadu parametrů. Ve výsledcích najdeme nejen počet jednotlivých krvinek obsažených ve vzorku krve, ale i jejich některé další charakteristiky. Standardní vyšetření krevního obrazuzahrnuje:
- Počet bílých krvinek – leukocytů, může, ale nemusí obsahovat diferenciální rozpočet leukocytů
- Počet červených krvinek – erytrocytů, hemoglobin (Hb), hematokrit (Hct), střední objem erytrocytu (MCV), střední množství hemoglobinu v erytrocytu (MCH), střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytu (MCHC) a někdy šíře distribuce erytrocytů (RDW). Hodnocení erytrocytů může, ale nemusí obsahovat vyšetření retikulocytů
- Počet krevních destiček – trombocytů, součástí může, ale nemusí být hodnocení středního objemu krevních destiček (MPV)a/nebo šíře distribuce destiček (PDW).
Bílé krvinky – leukocyty
Existuje pět typů bílých krvinek, které mají za úkoludržet organismus zdravý, bojovat s infekcí a hojit poranění. Rozdělujeme je na neutrofily, bazofily, eosinofily, lymfocyty a monocyty. Jsou přítomny v krvi v relativně stálém poměru. Jejich počty se mohou dočasně zvyšovat, nebo snižovat v závislosti na potřebách těla, např.
infekce vede ke zvýšení koncentrace neutrofilů, (a k posunu doleva – více mladých forem). Neutrofily mají za úkol potlačovat bakteriální infekce. Při alergické reakci bývá zvýšený počet eosinofilů. Při virové infekci může dojít k vzestupu lymfocytů.
V případě některých nemocí jako je leukémie dochází ke zvýšení celkového počtu bílých krvinek vyplavením abnormálních a (nezralých nebo zralých)bílých krvinek.
Červené krvinky – erytrocyty
Jsou červeně zbarvené buňky, kulaté, zploštělé a uprostřed s prohlubní – bikonkávního tvaru. Jsou tvořeny kostní dření a po dosažení zralosti jsou uvolňovány do krevního oběhu. Obsahují hemoglobin, což je bílkovina přenášející kyslík v těle. Obvyklá délka života červené krvinky je 120 dnů.
Kostní dřeň kontinuálně produkuje nové erytrocyty, které nahrazují staré a rozpadlé krvinky, nebo ty, které tělo ztratí krvácením. Produkce erytrocytů kostní dření a/nebo jejich životnost může být ovlivněna celou řadou onemocnění, ale také např. silným krvácením.
Krevní obraz počet červených krvinek, množství hemoglobinu, jakou část krve tvoří červené krvinky (hematokrit) a jsou-li normálního vzhledu. Všechny červené krvinky mají za normálních okolností stejný vzhled, minimálně se navzájem liší ve velikostia tvaru. Nicméně některé stavy jako např.
nedostatek vitamínu B 12, kyseliny listové, železa mohou vyvolat výrazné změny. Pokud je nedostatečné množství červených krvinek, potom hovoříme o anémii. Anémie může mít projevy jako slabost, nebo únava.
Méně často se vyskytuje zvýšené množství červených krvinek (erytrocytóza, polycytémie), které může v extrémních případech až omezit průtok krve cévami (krev je příliš „hustá“).
Krevní destičky – trombocyty
Krevní destičky jsou fragmenty (úlomky) buněk, které sehrávají důležitou roli při srážení krve. Nemá–li pacient dostatek krevních destiček, může mít vyšší riziko krvácením a tvorby hematomů.
Krevní obraz zjišťuje množství a velikost trombocytův krvi. V některých případech se u některých lidí objevují giganticky velké destičky, nebo shluky destiček, které není možno změřit automatickým analyzátorem krevních částic.
Pak je nutné provést nátěr periferní krve a jeho mikroskopické vyšetření.
Pokud jsou zjištěny závažné odchylky v jedné nebo více populacích krvinek, může to znamenat přítomnost nemoci/í. Ke stanovení diagnózy je nutné provést další vyšetření.
Jedním z nich je provedení nátěru periferní krve a zhodnocení vzhledu krvinek pod mikroskopem. Laborantka hodnotí velikost, tvar a barvu krvinek, všímá si však všech přítomných odchylek od normy.
Každá doplňující informace je zaznamenána a předána lékaři, kterému pak pomáhá odhalit příčinu abnormálního výsledku krevního obrazu..
Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán? Vzorek je odebírán jehlou ze žíly na paži, nebo píchnutím do prstu, ucha. U dětí je navíc ještě možnost píchnutí do paty.
- ´Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.
- Je nutná nějaká příprava, aby byl získaný vzorek kvalitní?
- Není.