O jak ožehavé téma se může jednat, dokládá i případ ženy z Pensylvánie (USA) hospitalizované pro symptomy infekce močových cest, které z moči vykultivovali kmen bakterie odolné na antibiotikum poslední volby. Naštěstí pro pacientku byla bakterie citlivá na jiné záložní antibiotikum.
Jen o několik měsíců později je zjištěna stejná bakterie v pitné vodě ve Francii.
Pravděpodobně v reakci na výskyt tohoto odolného kmene vydává Evropská léková agentura aktualizované doporučení a vyzývá k omezení používání tohoto léku v léčbě infekce u zvířat, aby se tímto opatřením snížilo riziko vzniku a šíření odolnosti rezistence! „Je tak jasné, že zdraví lidí a zvířat je propojené, že nemoci jsou přenášené z lidí na zvířata a obráceně. Tento přístup také zahrnuje životní prostředí, tj. další propojení mezi lidmi a zvířaty a stejně jako i potenciální zdroj nových odolných mikroorganizmů,“ dodává Mgr. Milan Peterka, farmaceut nemocniční lékárny.
Mohu užívat jakákoliv antibiotika?
Znalosti, postoje a chování veřejnosti mohou mít zásadní význam při zavádění a zajišťování uvážlivého používání antimikrobiálních léčiv jak z hlediska očekávání, tak z hlediska tlaků, které mohou vyvíjet na zdravotnické pracovníky a své kolegy a na dodržování harmonogramů medikace z jejich strany.
„Široká veřejnost a pacienti by se měli aktivně sami informovat a v případě potřeby požádat svého ošetřujícího lékaře, eventuálně lékárníka, o informace o přiměřeném používání antimikrobiálních léčiv, například antibiotik, antimikrobiální odolnosti a nepříznivých reakcích na antibiotika,“ upozorňuje farmaceut Peterka.
Pacienti by měli užívat antibiotika, jedině když jsou předepsány lékařem a upustit od používání antibiotik, které nebyly předepsány, jako jsou zbylá balení antibiotik z předchozí léčby, antibiotika předepsaná jiné osobě (příbuzným, sousedovi) nebo antibiotika získaná bez předpisu (např. nelegálně prostřednictvím internetu z jiných zemích).
Zbylá nevyužívaná balení antibiotik by měli pacienti vracet do lékáren.
Co by měl lékař sledovat?
Lékaři by měli podporovat alergologické testy u pacientů s alergickou reakcí na beta-laktamová antibiotika (např. penicilin) jako opatření na podporu používání antibiotik první volby u nealergických pacientů.
Lékaři by se měli zabývat očekáváním pacienta, odpovídat na jeho dotazy a řešit jeho preference jako základní složku individualizované péče a jako účinnou intervenci na podporu uvážlivého používání antibiotik.
Lékaři by měli pokud možno informovat pacienta o důvodu antibiotické léčby a potenciálních vedlejších účincích a zajistit, aby pacient rozuměl dávkování a době trvání léčby. Toto vše zlepšuje dodržování léčby pacientem a zvyšuje její úspěšnost.
„Zároveň lékárníci by měli zajistit, aby pacient rozuměl dávkování a délce léčby, jelikož to může zlepšit léčbu a zvýšit její úspěšnost. Měli by poskytovat poradenství pacientům v souvislosti s kontraindikacemi, interakcemi léků mezi sebou a interakcemi potravin a léků,“ říká farmaceut Peterka.
Uvážlivé používání antibiotik
Uvážlivé používání antibiotik je přínosné pro pacienta a současně minimalizuje pravděpodobnost vzniku nepříznivých účinků na jeho zdraví (např.
výskyt nežádoucích účinků) a pravděpodobnost vzniku a šíření antimikrobiální odolnosti.
To znamená, že se antibiotika používají jen tehdy, pokud jsou skutečně nutná, a to ve správné dávce, ve správném dávkovacím intervalu a po předepsanou dobu léčby.
Jak správně užívat?
Antibiotika účinkují pouze na bakteriální infekci, kterou určí váš lékař, proto jsou antibiotika pouze na lékařský předpis. Na nachlazení, chřipku či jinou virózu antibiotika neúčinkují, proto nepoužívejte nikdy zbylá antibiotika k samoléčení.
Předepsaná antibiotika užívejte vždy po celou dobu, kterou určí váš lékař a zároveň dodržujte předepsané dávkovací intervaly. Mírné prodloužení dávkovacího intervalu okamžitě napravte a pokračujte v nastaveném dávkování, ale výrazné prodloužení dávkovacího intervalu konzultujte se svým lékařem.
Během léčby antibiotiky i krátce po jejím ukončení odpočívejte a dodržujte režimová opatření. Dodržujte doporučení svého lékárníka, protože účinnost některých předepsaných antibiotik mohou ovlivňovat další vámi užívané léky, potravní doplňky, ale i některé potraviny a alkohol.
Jen správným užíváním antibiotik společně zachováme účinnost antibiotik pro další generace lidského pokolení.
Když vám lékař předepíše antibiotika
Antibiotika se stala běžně skloňovaným podstatným jménem. Víme ale o nich vše, co bychom měli? Například odnášíte-li si z ordinace předpis na antibiotika, vyzvedněte si je v lékárně co nejdřív. Proč?
Existují dva hlavní důvody:
1) Než začne lék s obsahem antibiotika působit, trvá to dva nebo i tři dny. Každý odklad léčby tak prodlouží dobu, než se zotavíte. Budete-li otálet se zahájením léčby déle než jeden nebo dva dny, může se stát, že zvolené antibiotikum nezabere, protože se vaše nemoc rozvine.
2) Recept na antibiotika je platný 3 dny, včetně dne vystavení vaším lékařem.
Samozřejmě existují výjimky, například u některých pacientů, kteří užívají antibiotické léky pravidelně, nebo dostanete-li předpis na medikament proto, že odlétáte na dva měsíce do divočiny. Tyto specifické případy však ponechám stranou.
V lékárně byste se měli dozvědět vše, co potřebujete znát proto, aby byla léčba vaší nemoci úspěšná. Lékárník vás musí informovat o následujícím:
- v jakých intervalech budete léčivo užívat (kapat, mazat nebo zavádět)
- jestli je potřeba dodržovat nějaký odstup od jídla nebo některých specifických potravin, léků či jiných látek
- že musíte dobrat celé balení, eventuálně kolik dní máte medikamenty užívat
- pokud budete do půl hodiny po podání léku zvracet, musíte si ho vzít znovu
- jak se zachovat, budete-li na léky alergičtí
- zda je potřeba vyhnout se slunění, kouření nebo alkoholu
- upozornit na volně prodejné léky, které nesmíte s předepsaným antibiotikem kombinovat
- vysvětlit, proč je vhodné doplnit léčbu antibiotikem probiotiky a jak dlouho probiotika brát
Pokud vám nebude cokoliv jasné, nestyďte se zeptat. Je vždy lepší všechno probrat, třeba i několikrát, než udělat chybu. Pokud jste na některá antibiotika alergičtí, je dobré to zopakovat i v lékárně, nejen u lékaře. Budete tak mít dvojitou kontrolu.
Stejně tak se někdy stane, že vám antibiotika předepíše lékař, který neví o všech lécích, které pravidelně užíváte. Vzpomenete-li si na to v lékárně, určitě to řekněte.
Jsou totiž určité nedoporučené kombinace a v lékárně se dá vše ještě zachránit a vyřídit tak, abyste neměli závažné nežádoucí účinky, jen proto, že jste zapomněli informovat lékaře.
| • Především užívejte léky tak, jak vám byly předepsány, a dodržujte, co vám bylo doporučeno. Možná se to může zdát malicherné, ale má to své dobré důvody. • Pokud si zapomenete vzít svou dávku léčiva včas, vezměte si ji ihned, jak si vzpomenete a pokračujte pak dále ve správném intervalu. Vzpomenete-li si, až když máte brát další dávku, nezdvojujte ji.
• Nenasazujte si antibiotika sami bez konzultace s lékařem. V žádném případě si je „nevyměňujte“, ani nepůjčujte v rodině nebo mezi přáteli. • Neschovávejte si nedobraná antibiotika (např. z důvodu alergie) „na příště“ nebo pro rodinné příslušníky.
|
Proč je tohle všechno důležité? Hlavní důvody jsou dva. Prvním je oslabení imunity. Antibiotika zabijí ve vašem těle jak ty „zlé“ mikroorganismy, co způsobily infekci, tak ty „hodné“, které žijí v zažívacím traktu, v pochvě apod.
a výrazným způsobem zvyšují vaši odolnost proti nemocem. Když po léčbě antibiotiky tyto hodné bakterie zemřou a vy je nedoplníte, „skolí“ vás pak jakákoliv běžná viróza či jiná infekce.
Často se pak stane, že se vyléčíte a téměř ihned dostanete průjem, výtok, plíseň nebo se nachladíte.
ČTĚTE TAKÉ: CRP test. Konec nadbytečnému užívání antibiotik
Druhým důvodem je rezistence. Část mikroorganismů léčbu antibiotikem přežije a zachová se podle hesla: „co tě nezabije, to tě posílí“, takže na ně už to určité antibiotikum nikdy nezabere a oni se množí vesele dál. Čím častěji a zbytečně budeme léky s antibiotiky užívat a čím častěji je nedobereme (nedoléčíme se), tím více odolných kmenů přežije a my je nebudeme umět zabít.
Bohužel to není strašák typu globálního oteplování, ale realita dnešního dne. Pacienti umírají na infekce, na které by před 60 lety stačila čtvrtinová dávka „obyčejného“ penicilinu, který používáme dnes.
Mgr. Leona Štěpková
Alphega lékárnice, Hostomice nad Bílinou
Jak správně užívat antibiotika? Vyvarujte se těchto chyb
Již od nepaměti se v medicíně užívaly nejrůznější plísně, opravdový průlom v historii antibiotik ale nastal při objevení penicilinu Alexandrem Flemingem v roce 1928.
Od té doby antibiotika vyléčila nespočet nemocí a zachránila miliony lidských životů. V současné době se ale potýkáme s nadužíváním tohoto léku, což může mít velmi vážné důsledky pro nás i budoucí generace.
Přečtěte si, co přesně ta antibiotika jsou a jaké jsou zásady jejich užívání, abyste zbytečně neohrozili své zdraví!
Co vlastně jsou antibiotika?
Antimikrobiální látky jsou léčiva využívaná k prevenci a terapii infekčních onemocnění.
Velkou podskupinu těchto antiinfektiv tvoří antibiotika, což jsou látky přírodního původu produkované plísněmi či bakteriemi a slouží k zástavě množení bakterií nebo k jejich usmrcení.
Léčiva s antibiotickým účinkem mohou být také uměle vyráběna a řadí se mezi chemoterapeutika. Tyto látky nemají nic společného s protinádorovou léčbou, jak bývají často všechna chemoterapeutika mylně interpretována.
Obecně totiž chemoterapie označuje jakoukoli léčbu spočívající v podání chemické látky, včetně užití zmíněných syntetických ATB či protinádorových cytostatik. Mezi antimikrobiální látky dále patří antivirotika, antimykotika, antimalarika či antihelmintika.
„Až 70 % infekcí horních cest dýchacích je virového původu a antibiotická terapie tak není indikována.“
V jakých případech jsou antibiotika vhodná?
V dnešní době dochází velmi často k nadužívání a nesprávnému použití antibiotik. To podporuje rozvoj bakteriální rezistence a dalších nežádoucích účinků. Aby k tomu dále nedocházelo, je důležité dodržovat zásady racionální antibiotické terapie.
Antibiotika by měla být užívána pouze u infekčních stavů způsobených bakteriemi. Nikdy sami nezačínejte brát ATB, která vám např. zbyla doma po předchozí léčbě. Až 70 % infekcí horních cest dýchacích je virového původu a antibiotická terapie tak není indikována.
Jedním z takových případů je známá chřipka. Zda se jedná o virovou či bakteriální infekci, může napovědět vyšetření CRP (C-reaktivní protein), což je bílkovina detekovatelná v krvi při zánětu.
Výsledná hodnota slouží lékaři pouze orientačně a je důležité ji správně interpretovat vzhledem k příznakům nemoci a nálezu při vyšetření pacienta.
Zásadní pravidla užívání antibiotik
Aby byla léčba účinná, je nutné správně dodržovat dávkování a intervaly mezi jednotlivými dávkami.
Dále je třeba si uvědomit, že ke zlepšení stavu nemusí dojít ihned po začátku terapie (zpravidla nastává za 2-3 dny), proto léky nepřestávejte užívat bez předchozí konzultace s lékařem.
Stejně tak nepřerušujte léčbu předčasně, i kdybyste se již cítili zcela zdraví. Dáváte tím šanci odolnějším bakteriím přežít a šířit rezistenci.
Během nemoci je samozřejmostí dodržovat klidový režim a dostatečně se hydratovat. Podání některých typů antibiotik je navíc doprovázeno speciálními omezeními, jako je např.
vyhýbání se nadměrnému slunění a zákaz požívání alkoholu. Některá ATB totiž způsobují zvýšenou citlivost kůže ke slunečnímu záření a může tak dojít ke vzniku vyrážky.
Dále může být přechodně snížená schopnost jater odbourávat alkohol.
Pokud vás trápí propuknutí nemoci v oblasti uší, nosu nebo krku, doporučujeme navštívit jednu z našich ordinací, případně ordinaci praktického lékaře nebo jiné ORL pracoviště. Jen lékař může pomocí příslušných vyšetření určit, zda se jedná o virové nebo bakteriální onemocnění, a jestli je vhodná léčba antibiotiky.
Antibiotika se musí předepisovat s rozumem
Jednak jde o nebezpečí pro pacienta samotného, kdy následkem nadměrného užívání antibiotik může dojít k narušení střevní mikroflóry, a potom je to nebezpečí obecné.
Pokud budeme dávat antibiotika neuváženě a zbytečně, bude se snižovat citlivost různých mikroorganismů k antibiotikům, což už se ostatně děje a začíná to být problém.
Podle Národního antibiotického programu, který byl zahájen v roce 2009, je účinnost antibiotik vážně ohrožena narůstající a rychle se šířící rezistencí mikrobů a tato rezistence zvyšuje nemocnost i úmrtnost a ohrožuje tak bezpečí pacientů.
Ale nejde jen o tento problém. Antibiotika mění střevní mikroflóru a z posledních studií například vyplývá, že podání antibiotik dětem do jednoho roku zvyšuje riziko vzniku zánětlivého onemocnění střeva pětkrát a také, že už jedna týdenní kůra antibiotik způsobuje snížení počtu střevních bakterií i zúžení spektra této mikroflóry.
Dále je tu riziko vzniku zánětu střeva, tzv. colitidy způsobené bakterií Clostridium difficile a také riziko vzniku alergie. Z toho důvodu je racionální předepisování antibiotik velmi důležité a osvěta jak odborné tak laické společnosti nezbytná.
Až 90 % antibiotik je předepisováno v primární péči a často zbytečně, takže odpovědnost leží zejména na pediatrech a praktických lékařích.
Ano, proto například když doporučujeme dávat probiotika, nesouvisí to jen s narušením střevní flóry po léčbě antibiotiky. I alergologové doporučují probiotika pro posílení imunity, obzvláště u dětí.
Střevo zajišťuje nejen trávení potravy, ale musí se také vyrovnat s patogeny, které se do něj s potravou dostanou. Takže provázanost s imunitním systémem je jasná. Střevo jako takové je velmi komplexní orgán. Pro zajímavost: je dlouhé 7–10 m, jeho povrch je velký jako tenisový kurt a bakterie, které ho osídlují, váží zhruba kilo.
Všem těmto bakteriím se říká lidský mikrobiom a jsou pro zdraví samozřejmě velmi důležité. Bez nadsázky můžeme tyto „hodné“ bakterie nazvat naším rozšířeným já, které plní mnoho funkcí.
Lidský mikrobiom tvoří zhruba 100 bilionů mikroorganismů, což je desetkrát více, než máme našich vlastních buněk v těle, a dohromady obsahují stokrát více genů než lidský genom. A nenachází se jen v trávicím traktu, ale i na kůži, v respiračním systému či v urogenitálním traktu nebo ve slinách.
V jednom mililitru slin je například okolo miliardy bakterií. A na všechny tyto bakterie, které v našem těle dělají spoustu důležité práce, samozřejmě působí i antibiotika.
Tak například jsou-li ve správné rovnováze, produkují vitamin K a B12 a mají nezastupitelnou roli v trávicím procesu a v imunitních reakcích organismu. Zamezují třeba osídlení střeva patogeny.
A odchylky ve složení těchto mikroorganismů narušují imunitní regulační mechanismy a vedou k alergiím, autoimunitním chorobám anebo třeba k obezitě. Ale mnoho se toho ještě neví. Lidský mikrobiom se intenzivně zkoumá.
Výzkum by měl ukázat, které bakterie konkrétně souvisejí s určitým onemocněním.
Péče o lidský mikrobiom začíná už během porodu a raného dětství. Důležitý je třeba vaginální porod. V děloze je sterilní prostředí, střevo novorozence je také sterilní. Porodem dochází k počátku kolonizace bakteriemi a k nastartování celého procesu budování slizniční imunity.
Také kojení hraje svoji roli, kojené děti mají jinou skladbu střevních mikroorganizmů než děti krmené umělým mlékem. Dalším důležitým prvkem je také zdravá strava. Konzervanty totiž nezabíjejí pouze bakterie v potravinách, ale můžou mít vliv i na bakterie v těle.
A svoji negativní roli sehrávají samozřejmě i antibiotika, takže k jejich užívání je potřeba přistupovat s rozumem.
Může to mít vliv na imunitu, na střevní mikroflóru, může dojít k superinfekci jinou bakterií, která je potom velice svízelná a komplikovaná co do léčby. Dlouhodobý problém představují stavy, kdy ve střevní sliznici dojde k nějakým zánětům či autoimunitním procesům.
Obecně lze říct, že nesprávné a nadměrné užívání antibiotik zejména v raném dětství může zapříčinit, že v dospělosti dojde k zánětlivému onemocnění střeva, například ke Crohnově chorobě.
Stává se také, že kvůli podávání antibiotika se vybije střevní mikroflóra a přerostou v ní bakterie, které by tam jinak žádný prostor neměly a neměly by možnost se tam usadit. Ty pak působí značné problémy – velký zánět, krvácivost, průjmy.
Vloni se u nás na klinice objevili rodiče s 12letým synem, kterému byla kvůli kloubnímu zánětu a s tím spojené vysoké horečce v nemocnici, kde byl hospitalizován, nasazena poměrně intenzivní a široká antibiotická léčba. Zhruba tři týdny po vyřešení problémů s kloubním zánětem chlapec začal mít krvavé průjmy a bolestivé křeče v břiše, ztrácel na váze, byl bledý.
Podrobné vyšetření odhalilo, že má velký zánět v zažívacím traktu. Došlo totiž k tomu, že jeho normální střevní mikroflóra byla potlačena antibiotickou léčbou, což umožnilo, že se mu v trávicím traktu rozmnožila nepříjemná bakterie Clostridium difficile, která je považovaná za nejzávažnějšího původce průjmů spjatých s antibiotiky.
Tato bakterie běžně přežívá v lidském organismu, ale když se přemnoží, bakterie začnou uvolňovat toxiny, které mohou způsobovat nadýmání, zácpu a průjem spojený s velkými bolestmi břicha.
Chlapec si vytrpěl své a bylo velice obtížně se této bakterie zbavit, léčba se táhla několik měsíců a nakonec jsme museli v zahraničí objednat lék za několik desítek tisíc korun, který nehradí zdravotní pojišťovna. Lék naštěstí pomohl, ale byla to velmi nepříjemná a komplikovaná situace.
Riziko je větší proto, že střevní mikroflóra je u dětí citlivější než u dospělých a podávání antibiotik u nich může mít dlouhodobější následky. U malých pacientů jsme tedy obzvláště opatrní – s indikací antibiotika, s délkou podávání, s druhem antibiotika a s tím, jak často dětem antibiotika dáváme.
V naší uspěchané době se zdá, že to je rychlé a jednoduché řešení na všechny infekce, které se objevují nebo se kterými pacient bojuje. Jenže to tak není.
Často hlavně dospělí preferují to, aby dostali předepsáno antibiotikum, než aby se snažili nemoc nějakým jiným způsobem vyléčit – zůstat doma, v klidu, vyležet ji s pomocí běžně dostupných domácích prostředků.
Tak preferují rychlý způsob, který ale není správný.
Určitě také. A naším úkolem je takové pocity vyvracet a dělat osvětu v tom smysl, že běžné infekce, tedy rýma, kašel, bronchitida či zánět středního ucha, jsou povětšinou virové, tudíž dát na ně antibiotika je zbytečné a je to špatně.
Ano, je to zbytečné. Jedině to stojí za úvahu v případě, kdy se obáváme superinfekce – to znamená, že na virové onemocnění nasedne nějaká bakteriální infekce a virózu zkomplikuje. Potom je antibiotikum indikováno, jinak ne.
Tam jsou dvě otázky. Jednak jde o rozhodnutí, zda antibiotikum nasadit, zda s ním začít léčit. A druhé rozhodnutí je, které antibiotikum – máme mnoho skupin od úzkospektrých po širokospektrá.
To první rozhodnutí se odvíjí od historie nemoci, klinického nálezu v den, kdy pacient přijde, i celkové anamnézy pacienta a k tomu obvykle přichází ještě nějaký test. To je na zvážení lékaře. Nejjednodušší je udělat přímo v ordinaci tzv.
CRP nebo odběr na krevní obraz, sedimentaci, test na streptokoka a podobně. Jde o rychlé testy, kdy výsledek je buď ihned, nebo v ten samý den, a podle nich se lze zorientovat v tom, zda je opravdu nutné antibiotikum nasadit a případně jaké.
To druhé rozhodnutí se pak odvíjí od dalších věcí – od toho, zda se jedná o opakované onemocnění, zda pacient nemá nějakou alergii apod.
To nelze říct takto obecně, záleží na tom, jak je dítě staré, v jaké zdravotní kondici…, je tam spousta okolností.
Dalo by se říci, že u dětí do jednoho roku věku by se mělo jednat o zcela mimořádnou záležitost, opravdu indikovanou, podloženou i nějakými testy, aby bylo jisté, že dítě antibiotika potřebuje.
U dětí ve školkovém věku, když jsou nemocné, jde většinou o virová onemocnění, takže i u nich by měla být přísná indikace a zase alespoň jeden dva testy, které by podpořily indikaci k tomu, že antibiotikum je nutné dát.
Určitě, takové dítě by mělo mít základní pediatrické vyšetření, ale třeba i imunologické vyšetření, abychom zjistili, jestli tam není například nějaký imunologický defekt, který způsobuje, že jsou opakovaně potřeba antibiotika. U zdravých dětí to tak nebývá. U opakovaných infekcí, například když má dítě v krku streptokoka, se snažíme zjistit, zda není nosič té bakterie v rodině či někdo jiný v blízkém okolí dítěte danou bakterii nemá – to je asi nejtypičtější příklad.
Najít vztah mezi akutním infektem a nějakým psychosomatickým podkladem je myslím docela těžké. Takovou spojitost lze mnohem snáze vysledovat u dětí, které trpí opakovanými bolestmi hlavy, bříška, kloubů, … Tedy v případech, kdy po vyloučení všech organických příčin je namístě zamyslet se, zdali tam není nějaká psychická příčina.
To se děje spíše jen v situacích, kdy mají nějaký plán – například když mají někam odjet a nechtějí jít do rizika, že dítě bude nemocné, že nemoc přeroste v bakteriální infekci a podobně. Snažím se s nimi dohodnout, aby antibiotika dítěti podali jen v případě, že to bude opravdu nutné, aby je nedávali preventivně.
Jinak pokud není důvod, stres, tak rodiče spíše souhlasí s konzervativním postupem – mají možnost zavolat mi ve dne v noci, přijít i o víkendu… U větších dětí je situace potom zase trochu jiná. Rodiče většinou chtějí, aby dítě bylo rychle zdravé, nezameškalo vyučování. Nasazení antibiotika je rychlé, jednoduché řešení.
Bohužel se stává, že lékař vychází ze své zkušenost a z klinického stavu pacienta, ale už třeba nesahá k nějakému dalšímu ověření, ať už z jakéhokoli důvodu. Když se antibiotikum nenasadí, péče o nemocné dítě složitější, musí se hlídat, je to víc práce. A větší odpovědnost ze strany lékaře.
Stará se tím ale i o dlouhodobější zdraví.
Vodítkem je deset infekcí za rok, což je pro rodiče často šokující zjištění. V podstatě jde o to, že dítě má horší či mírnější infekci průměrně jednou měsíčně a zpravidla se jedná o jeden až dva roky na začátku školní docházky.
Ze začátku jsou z toho rodiče, jejichž dítě častější nemocností dosud netrpělo, překvapení a nervózní a hned vyhledávají lékaře, pak se s tím ale naučí zacházet.
U jinak zdravého dítěte je vhodné první dny vyčkávat doma, kontrolovat teplotu a případné symptomy (rýmu, kašel) léčit domácími prostředky, lékař jim stejně nic jiného neporadí.
Praktický pediatr se nejčastěji setkává s infekčními onemocněními dýchacího systému, zažívacího systému a močového systému. To je to, s čím se u dětí potýkáme. Důležité je mít na to jasný názor, jasný postup, snažit se eliminovat škodlivé vlivy různých léků a neškodit. Snažit se rodiče a děti tímto obdobím provést bez újmy.
Je těžké dávat obecná doporučení, záleží na mnoha okolnostech – v jakém věku dítě je, jaký je jeho zdravotní stav, jestli jsou v rodině další děti… Když dítě často stůně, obecně doporučujeme, aby po nějaký čas nechodilo do kolektivu, aby jeho imunitní systém vyzrál, a po nějakém čase zkusí jít znovu mezi děti.
Jde-li o častá onemocnění, která vyžadují aktivní léčbu antibiotiky, pak je namístě další vyšetření, které by mělo osvětlit, zda u dítěte není nějaký další problém. Otužování dětí, vhodná strava, častý pobyt na čerstvém vzduchu a podobně – to jsou obecné rady, které platily, platí a platit budou.
Doporučujeme probiotika a také preparáty na posílení imunity u dětí, které jsou často nemocné, nemají žádný imunitní defekt a u nichž potřebujeme mírně podpořit imunitu. Probiotika a imunoglukany působí velice dobře a mají minimum vedlejších účinků.
U dítěte, které se potýká s nějakými problémy, je určitě lepší vítězit nad nemocí s pomocí takových podpůrných doplňků a preparátů než dávat složité léky, které mají nějaké vedlejší účinky. U zdravého dítěte žádné doplňky a preparáty nedoporučujeme.
Často předepisujeme k antibiotikům rovnou i probiotika a doporučujeme, aby rodiče začali probiotika dávat už během antibiotické léčby a pokračovali i nějakou dobu po ukončení léčby.
Tato možnost se využívá hlavně u dětí, které mají závažnější infekce a dáváme jim širokospektrá antibitiotika, o nichž víme, že mají negativní efekt na střevní flóru, že děti je budou brát dlouho a že riziko je tam velké. Dále probiotika doporučujeme také u dětí, které mají opakované infekce.
Imunoglukany a jiné preparáty, které posilují imunitu, dáváme v mezidobí, kdy se dítě vyzdraví a my se snažíme jeho imunitu trochu aktivovat, aby záhy nedošlo k dalšímu onemocnění.
V případě nemoci se objednávejte k našim praktickým lékařům a pediatrům, kteří pomocí moderních metod zjistí, zda je vhodné antibiotika nasadit či nikoliv. Telefonické objednání je nejrychlejší cestou: +420235360133
Antibiotický den upozorňuje na zdraví škodlivé časté užívání antibiotik – KNTB
Evropský antibiotický den, který připadá na 18. listopadu, má veřejnost upozornit na rizika spojená s nadměrným užíváním antibiotik. Častá léčba antibiotiky, a to hlavně v případech, kdy není třeba je nasadit, snižuje totiž jejich účinek a poškozuje i zdraví člověka.
„Antibiotika jsou určena k léčbě bakteriálních onemocnění. Ne proti chřipce nebo rýmě, což jsou onemocnění virová. A proti virům jsou antibiotika neúčinná. Když pak člověk potřebuje k vyléčení skutečně antibiotika, nezaberou,“ upozorňuje primářka oddělení lékařské mikrobiologie Krajské nemocnice T. Bati, a. s. (KNTB), ve Zlíně Nataša Bartoníková.
Antibiotika jsou pro léčbu bakteriálních infekcí používána více než 50 let.
Význam objevu antibiotik je podle ní obrovský. Prvním takovým lékem byl ve čtyřicátých letech 20. století penicilin. Do té doby byly různé infekce způsobené bakteriemi největší příčinou úmrtnosti. Postupně se objevovaly další přípravky – tetracyklin, chloramfenikol atd.
„Mluvilo se o zlaté éře antibiotik a díky nim se dokonce uvažovalo o vymizení bakteriálních onemocnění. Jenže antibiotika se začala užívat neuváženě a tím docházelo k antibiotické rezistenci. To znamená, že organismy, které způsobovaly bakteriální infekce, začaly být vůči antibiotikům imunní, antibiotické léky prostě přestaly zabírat.
Dnes tedy musíme spíše upozorňovat na jejich nadužívání,“ vysvětlila primářka. Antibiotická rezistence, tedy odolnost infikujících organismů vůči antibiotikům, je jedním z vedlejších efektů chybného užívání antibiotik. „Patří už několik let k významným celosvětovým problémům ve zdravotnictví.
Bakterie byly na naší planetě mnohem dříve než lidé a zvířata a také déle budou, proto je důležité udělat vše, aby doba společného soužití byla co nejdelší. Proto by měla být antibiotická léčba omezena pouze na infekce, použité antibiotikum namířeno jen na původce onemocnění.
Dávkování, interval podávání a délka léčby by měly být optimální a léčebný režim by měl pacientovi vyhovovat,“ zdůraznila primářka. Náklady na antibiotickou léčbu tvoří významný podíl prostředků vynaložených ve zdravotnictví. Aplikace antibiotik bohužel není vždy racionální.
Až v 50 % jsou antibiotika používána bez stanovené etiologické diagnosy, to znamená bez hledání příčin onemocnění. Nedodržování zásad antibiotické politiky vede k poškození pacienta, k narůstání odolnosti vůči antibiotikům, k šíření odolných organismů.
„To pak vede k používání antibiotik s širším spektrem účinku a tím dochází opět ke zvyšování finanční zátěže ve zdravotnictví. Znát rezistenci – odolnost k antibiotikům je základní podmínkou pro správnou volbu antibiotika při léčbě pacientů.
Musíme vyvinout co největší úsilí, aby se nepříznivá situace ve vývoji rezistence snížila. Zodpovědné používání antibiotik zabraňuje vzniku a šíření odolných bakterií a tím napomáhá k zachování jejich účinnosti i pro další generace.
Je to celospolečenský problém a musí být intenzivně řešen na lokálních úrovních i celosvětově,“ dodala primářka.
16.11.2011
Karla Havlíková
Tisková mluvčí KNTB
Antibiotika – pomocníci nebo škůdci?
Antibiotika jsou látky, které mají schopnost buď bakterie zabíjet (baktericidní), nebo potlačit jejich růst (bakteriostatické).
Jednoduše řečeno jsou antibiotika všechny léky, které působí na bakterie a pomocí kterých se léčí infekce vyvolávané těmito mikroby. Mechanismy působení antibiotik jsou různé.
Mohou ovlivňovat syntézu buněčné stěny, nebo zasahovat tak, že zabraňují buněčnému dělení.
Často se pro léčbu antibiotiky lékař rozhodne na základě svých vlastních zkušeností. Typické je, že předepíše širokospektrální antibiotikum, které působí na celou řadu různých bakteriálních kmenů.
Někdy, po identifikaci bakteriálního kmene, změní širokospektrální antibiotika za taková, která mají účinek přímo na ty bakterie, které ohrožují naše zdraví.
Při léčbě antibiotiky je velmi důležité udržet stabilní, dostatečně vysoké koncentrace léku v krvi.
V ČEM NÁM ŠKODÍ ANTIBIOTIKA
- Poškození střevní mikroflóry – mikroflóra je po antibiotické léčbě více nebo méně narušena.
- Zvýšená přecitlivělost na určitou látku
- Oslabení imunitního systému – má za následek opakované infekční onemocnění a celkové strádání lidského organismu.
- Únava
- Zažívací potíže
- Bolesti hlavy
- Alergické reakce
- Toxické projevy – postižení krve, sluchu, ledvin, jater, nervového systému.
- Riziko vzniku deformit plodu během těhotenství
- Gynekologické výtoky
V KTERÝCH PŘÍPADECH SE ANTIBIOTIKA NEPODÁVAJÍ
Antibiotika nejsou doporučována při lehkých infekcích, například při rýmě, chřipce apod. V případě, že byste užívali antibiotika i u běžných nemocí, získají baktérie časem odolnost vůči antibiotikům.
ANTIBIOTIKA JAKO NEJČASTĚJI PŘEDEPISOVANÝ LÉK
Prodej antibiotik představuje celosvětově částku kolem 45 miliard dolarů ročně. Kontrolní audity uvádějí, že se dokonce až v 50 – 80% zbytečně předepisují antibiotika.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK
Při a po léčbě antibiotiky nás často zastihnou vedlejší účinky jako je nadýmání, zvracení, zácpa, nevolnost, nechutenství, alergické reakce, bolesti hlavy, ale třeba i gynekologické problémy. Tyto, ale i mnoho dalších příznaků, zná každý z nás, kdo antibiotika někdy užíval.
Je to dané tím, že antibiotika vždy naruší všechnu naši bakteriální mikroflóru, protože nedokáží rozeznat bakterie, které jsou našemu tělu prospěšné od těch, které mu škodí. To vždy vede k oslabení našeho těla, a to i v případě, že si nevšimneme žádných vedlejších účinků.
JAK PODPOŘIT LÉČBU A REKONVALESCENCI PO NEMOCI?
Pokud už budeme nuceni jíst antibiotika, měli bychom na naše prospěšné bakterie pamatovat a chránit je, protože zastávají velmi důležité funkce v našem těle. Posilují různými způsoby imunitu, těsní epitelové stěny, takže do naší do krve nevstupují škodlivé látky, ale mají vliv i na produkci buněk, které bojují proti bakteriím.
V trávicím traktu, jsou zodpovědné za udržování zásadité rovnováhy, čímž brání infekcím a průjmům, ale také snižují hladinu cholesterolu, zlepšují vstřebávání potravy, nebo se účastní syntézy vitamínů B a K. Chceme-li, aby naše dobré bakterie nebyly úplně zničeny, musíme je podpořit například chlorellou, nápojem z mladého ječmene, nebo probiotiky.
JAK NA PROBIOTIKA
Probiotické přípravky jsou ve formě tablet, kapslí, prášku, nebo tekutin. Musíme si ale uvědomit, že na rozdíl od zelených potravin, které jsou vhodné za všech okolností, neexistuje žádné univerzální probiotikum, které by ochránilo celé naše tělo. Právě proto bychom si před použitím probiotik měli prostudovat, k čemu jsou vhodná.
Konzumací probiotických potravinových doplňků posilujete užitečné mikroorganizmy, které na střevní sliznici neustále bojují se škodlivými. Obzvláště důležité je to například po průjmovém onemocnění či antibiotické léčbě. K narušení rovnováhy, přemnožení škodlivých bakterií a poruše imunitních mechanizmů ovšem může vést také špatná životospráva, nedostatek vlákniny ve stravě apod.
Ještě bychom si měli připomenout, že jak probiotické přípravky, tak zelené potraviny bychom měli začít konzumovat nejpozději v den zahájení léčby antibiotiky a to i v případě, že nemáme žádné zjevné vedlejší účinky!
Během nemoci naše tělo ztrácí nejen cenné bakterie, ale také vitamíny. Chceme-li zabránit nutričním nedostatkům, musíme jíst daleko více zelených potravin, zeleniny, ale i ovoce.
Top v našem jídelníčku by se měly stát nápoje z mladého ječmene a čerstvé ovocné a zeleninové šťávy, které poskytují nejlepší dostupné vitamíny a minerály.
Velmi důležitý je i vitamín C, jehož největším zdrojem je chlorella, mladý ječmen, petrželová nať, brokolice, růžičková kapusta a zelí.
S CITRUSY PŘI LÉČBĚ ANTIBIOTIKY OPATRNĚ
Zapamatujme si jednu základní věc! Citrusové plody sice obsahují mnoho vitamínu C, ale také obsahují sloučeniny, které brání vstřebávání antibiotik, takže na citrusové plody a šťávy z nich v průběhu léčby antibiotiky úplně zapomeňme!
Antibiotika bezesporu udělala revoluci v medicíně a zachránila mnoho životů, protože dokáží léčit velké množství nemocí, na které se dříve běžně umíralo. Mějme však na paměti, že dokáží napáchat i mnoho škody, takže se snažme jim co nejvíce vyhýbat a užívat je opravdu v krajním případě.
Při menších zraněních, nebo infekcích můžeme antibiotika plnohodnotně nahradit zelenými potravinami, které jedinečně podporují naši imunitu, navíc dokáží i výborně podpořit léčení otevřených ran, popálenin, nebo jizev, které nám po takových zraněních zůstanou, a na které používáme antibiotické masti.
Poradny pro Vaše zdraví
Zajímá Vás, proč se antibiotika musí užívat v pravidelných intervalech, proč musíte užívat celou předepsanou dávku, přestože se Vám ulevilo? V týdnu od 18. do 22.
listopadu 2014 bude v lékárnách probíhat pátý ročník informační kampaně Antibiotický týden v prostředí lékáren.
Přijďte se poradit do naší lékárny! Zapojily jsme se do projektu, rádi Vás uvítáme, poradíme Vám a odpovíme na Vaše otázky týkající se léčby antibiotiky.
Antibiotika jsou léky, které působí specificky proti bakteriím a jsou lékařem předepisovány pouze na léčbu bakteriální infekce. Jsou proto vázány na lékařský předpis a pacienti by je rozhodně neměli užívat bez lékařského dohledu (například pokud Vám zbydou z předcházející léčby doma).
Kdy užívat antibiotika?
Antibiotika jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím – nemohou Vás vyléčit z infekcí, které jsou způsobeny viry, jako je běžné nachlazení nebo chřipka. Mezi příznaky běžného nachlazení se řadí zejména rýma a pálení v nosohltanu. Tyto příznaky trvají obvykle přibližně jeden týden a nevyžadují podání antibiotik.
Nejdůležitější při léčbě rýmy, kašle a bolesti v krku je zvýšit příjem tekutin a zachovat klidový režim. V takovém případě radíme pít teplý čaj a zodpovědně odpočívat na lůžku. V lékárně můžete zakoupit volně dostupná léčiva je vhodné používat, aby se příznaky onemocnění zmírnily. Nejčastěji se jedná o desinfekční pastilky pro bolesti v krku, kapky do nosu a přípravky na kašel.
Lidé užívající léky na chronické potíže by na to měli lékaře a lékárníka upozornit, než začnou užívat další léky. Většina infekcí horních cest dýchacích trvá asi dva týdny – nachlazení a rýma asi 1,5 týdne, bolest v krku asi týden, kašel jako následek nachlazení až tři týdny.
Je důležité mýt sobě i dětem pravidelně ruce, například po kýchání a kašli, než se člověk dotkne jiných věcí nebo lidí. Antibiotika při onemocnění virového původu skutečně nepomohou.
Při závažnějších příznacích jako je dále přetrvávající horečka, dechové obtíže, bolesti na hrudníku a rychlé zhoršování zdravotního stavu, vždy kontaktujte svého ošetřujícího lékaře.
Může se jednat o závažnější bakteriální infekci, která naopak antibiotika vyžaduje.
V lékárně si můžete zakoupit jednoduchý test, díky kterému z kapičky krve sami poznáte, jestli je jejich onemocnění virového nebo bakteriálního původu.
Jak užívat antibiotika?
Pokud lékař rozhodl, že antibiotika jsou nezbytná, je velice důležité, aby byla užívána správně a zodpovědně. nesprávným způsobem (nedoužívání celého balení, špatný časový režim) může vzniknout rezistence neboli odolnost bakterií na antibiotika a příští léčba pak již nemusí být účinná.
- Užívejte antibiotika pouze tehdy, předepíše-li je lékař.
- Dodržujte rady lékaře a lékárníka jak antibiotika užívat, aby mohla zůstat účinná i do budoucna.
- Užívejte antibiotika po dobu, kterou lékař určil, a dodržujte časový režim užívání.
- Neuchovávejte zbytky antibiotik. Pokud Vám během užívání lékař změnil lék, poraďte se s lékárníkem, jak zbylé léčivé přípravky zlikvidovat. Nikdy je nelikvidujte sami, lékárně zajistí jejich odbornou likvidaci!
- Při užívání antibiotik se mohou objevit vedlejší účinky, jako například průjem. Je proto vhodné zároveň užívat tzv. probiotika.
Proč užívat antibiotika zodpovědně?
Zneužívání antibiotik vede pouze k tomu, že se bakterie stanou odolnými vůči antibiotické léčbě, takže pokud budete vy nebo vaše děti potřebovat antibiotika někdy v budoucnosti, nemusejí již účinkovat.
Zachování účinnosti antibiotik je zodpovědností každého z nás!
Projekt Antibiotický týden v prostředí lékáren je doprovodnou akcí celoevropského projektu Evropský antibiotický den 18. 11. 2014, který se koná již pátým rokem. Projekt České lékárnické komory (ČLnK) vznikl za podpory Státního zdravotního ústavu, Farmaceutické fakulty VFU v Brně, Mladých lékárníků a Světové zdravotnické organizace.
Antibiotika: Mocná zbraň na předpis, která viry rozhodně nezabije. Ví to váš lékař?
Antibiotika jsou považována za klíčový objev 20. století, který přinesl patrně největší převrat v moderní medicíně. Po celém světě zachraňují životy milionů lidí, svou roli hrají při samotné léčbě nemocí, stejně tak i při náročných operacích, které jsou bez antibiotik těžko představitelné. Co všechno o těchto lécích v dnešní době víme?
Stále větším problémem pro lékaře na celém světě je antibiotická rezistence. Lidstvo si z bakterií původně vnímavých vůči antibiotikům „vyšlechtilo“ takové, které jsou vůči působení antibiotik odolné. U mnoha nemocí se tak bohužel omezuje počet antibiotik, která mohou lékaři nasadit.
Zatímco rezistence bakterií vůči antibiotikům se stále rozšiřuje, podařilo se v posledních letech farmaceutickým firmám vyvinout pouze několik nových typů antibiotik.
Do budoucna proto lékaři antibiotickou rezistenci považují za jednu z hlavních hrozeb pro veřejné zdraví, která je srovnatelná s rizikem vzniku pandemií.
Jednou z cest, jak zabránit vzniku rezistence, je omezit nevhodné používání antibiotik.
Zabíjejí jenom bakterie
Antibiotika mohou pomoci léčit jenom nemoc způsobenou bakteriemi, užívat je při virových onemocněních tedy nemá smysl. Ačkoli se to zdá být banální pravda, kterou se učí už středoškoláci, bohužel ve skutečném životě se tím neřídí nejenom mnoho laiků, ale dokonce i řada lékařů.
Světová zdravotnická organizace v rámci akce nazvané „Evropský antibiotický den“ upozornila, že podle dostupných studií až v polovině případů jsou antibiotika používána v nesprávných případech. Typickým příkladem jsou běžná dýchací onemocnění, kterým se laicky říká nachlazení a která jsou způsobena rozmanitými typy virů, proti kterým antibiotika nepomohou.
Jen na lékařský předpis a podle pravidel
Antibiotika bychom měli užívat jen na lékařský předpis, protože laik mnohdy není schopen rozpoznat, zda jde skutečně o nemoc bakteriálního původu.
A nemá ani znalosti toho, jak dlouho a v jakých dávkách antibiotikum používat tak, aby na jednu stranu co nejúčinněji léčilo, a na druhé straně mělo co nejmenší nežádoucí účinky. Infekce jsou různé, a proto se liší i jejich léčba.
Rozhodně nevhodné jsou tedy pokusy o samoléčbu zbytky antibiotik z domácí lékárničky nebo přípravky získanými pokoutně třeba v internetovém obchodě.
V zájmu svého zdraví i v rámci prevence vzniku rezistence je důležité užívat antibiotika v lékařem stanovených dávkách a po stanovenou dobu. Svévolně si „vysadit“ antibiotika, jakmile se člověku subjektivně ulevilo, může znamenat to, že si člověk léčbu značně zkomplikuje.
Antibiotika v éře koronavirové
Světová zdravotnická organizace (WHO) se snaží apelovat na lékaře a pacienty, aby na pravidla správného užívání antibiotik nezapomínali ani v době pandemie koronaviru. Stále platí, že antibiotika neúčinkují proti virům, a výsledky lékařských studií ukazují, že jsou bohužel pacientům předepisována zbytečně.
Podle WHO by antibiotika měla být podávána jenom u pacientům s covid-19 ve vážném stavu, u kterých jsou příznaky komplikující bakteriální infekce. Výzkumy ukazují, že bakteriální komplikace postihují jen 8 % pacientů hospitalizovaných s covid-19.
Naopak 72% pacientů s covid-19 dostává antibiotika neodůvodněně nebo z preventivních důvodů.
Pozor na nežádoucí účinky
Antibiotika podobně jako další léky mohou vyvolávat i nežádoucí účinky. Může jít o širokou škálu projevů od nevolnosti, průjmu a dalších zažívacích problémů až po alergické reakce. Před tím, než začnete antibiotika užívat, byste si proto měli pročíst příbalový leták. Pokud se u vás projeví neobvyklý nebo vážnější nežádoucí účinek, neváhejte ho ohlásit buď svému ošetřujícímu lékaři, nebo přímo Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
Myslete na svůj mikrobiom!
Dobrým důvodem, proč neužívat antibiotika zbytečně a proč se řídit doporučením svého lékaře, je skutečnost, že v lidském těle je ohromné množství mikroorganismů, které se označují jako mikrobiom. Drtivá většina mikroorganismů, které žijí uvnitř nebo na povrchu lidského těla, nám neškodí.
V mnoha případech jsou dokonce důležité pro naše trávení, imunitu a další aspekty našeho zdraví. Antibiotika tak kromě žádoucího zničení nebezpečných bakterií mohou bohužel zároveň škodit bakteriím, které nám jsou prospěšné.
Proto bychom měli antibiotika užívat jen v případě, kdy nám je indikuje lékař.
Novější nutně neznamená lepší
Jedním z častých mýtů o antibiotikách je to, že čím jsou novější, tím jsou lepší. Ve skutečnosti řada antibiotik objevených před desítkami let je stále velmi efektivní a mohou mít menší nežádoucí účinky než nověji zavedená léčiva. U těch může být pro změnu výhodou to, že je lze nasadit v případech rezistence bakterií na starší antibiotika, byť třeba za cenu určitých nežádoucích účinků.