Srdeční mrtvice – Vše o zdraví

Epidemiologie cévní mozkové příhody

Cévní mozková příhoda (CMP) je 2. nejčastější příčina úmrtnosti ve světě (1. místo patří nemocem srdce). Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 miliónů lidí. Každému šestému z nás cévní mozková příhoda hrozí, a to bez ohledu na náš věk (ročně CMP postihne více než 80 000 lidí mladších 20 let).

V České republice se za rok vyskytne cca 25 tisíc cévních mozkových příhod. I přes tato vysoká čísla a hrozící následky, většina lidí neví, jakými příznaky se CMP může projevit, jak na ně reagovat, případně, jak se proti tomuto onemocnění preventivně chránit.

Co je CMP, jak vzniká a jaké má následky?

CMP, lidově mrtvice, je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Jde o akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc, kdy nejdůležitější roli hraje čas.

 Čím dříve jsou příznaky rozpoznány, tím dříve může být zahájena účinná léčba v nemocnici. Podle mechanismu vzniku se dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody.

Léčba těchto onemocnění se liší.

Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku.

Srdeční mrtvice - Vše o zdraví

Krevní sraženina ucpala cévu a způsobila ischemii (nedokrvení) mozku

Hemoragická CMP (tzv. krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní zakrvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.

Srdeční mrtvice - Vše o zdraví

Vlevo krvácení do mozku, vpravo mozkový infarkt v důsledku přerušení krevního zásobení

U ischemické i hemoragické CMP přestanou být mozkové buňky zásobeny okysličenou krví a brzy začnou odumírat. Tím dochází ke ztrátě mozkových funkcí, kterou postižená část kontrolovala – např. centrum pohybu (objeví se poruchy hybnosti), řeči (objeví se nesrozumitelná nebo drmolivá řeč) či zraku (poruchy zraku či rozmazané vidění).

Až 30 % pacientů na následky CMP umírá. Častým následkem bývá trvalá invalidita, např. narušení schopnosti hýbat jednou polovinou těla, porucha tvorby řeči, zhoršení zraku anebo poruchy paměti. Pokud se však člověku zasaženému akutní CMP dostane včasné pomoci, může vyváznout bez jakýchkoliv následků, nebo jen s lehkým postižením (např. mírné oslabení končetin).

Rizikové faktory a primární prevence CMP

CMP vzniká z mnoha příčin, které označujeme jako rizikové faktory. Některé z nich, tzv. ovlivnitelné rizikové faktory, lze výrazně snížit naší vlastní snahou. Stačí pravidelná fyzická aktivita (alespoň 10 000 kroků denně), zdravý jídelníček (s omezením živočišných tuků), střídmá konzumace alkoholu, správná tělesná hmotnost a žádné kouření.

Zbylé rizikové faktory vyžadují pravidelné lékařské kontroly a správně nastavenou léčbu. Proto je důležité pravidelně navštěvovat praktického lékaře a další specialisty (internista, kardiolog, diabetolog, neurolog, obezitolog atd.). Jedná se o tzv. primární prevenci, díky které se vzniku CMP můžeme zcela vyhnout nebo riziko významně snížit.

Ovlivnitelné rizikové faktory:

  • vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • nejrůznější onemocnění srdce, chlopní anebo nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
  • zvýšená hladina cholesterolu v krvi (hyperlipidemie)
  • cukrovka (diabetes mellitus) aj.

Důležitý je také životní styl, např. u kuřáků se riziko postižení CMP zvyšuje až šestkrát. Nepříznivý vliv mají rovněž alkohol, drogy, či hormonální antikoncepce.

Na náš organismus působí i tzv. neovlivnitelné rizikové faktory, jako jsou vyšší věk a některá dědičná onemocnění, které zvyšují pravděpodobnost vzniku CMP.
Obecně platí, že čím déle rizikové faktory působí, tím vyšší je pravděpodobnost vzniku onemocnění.

Pokud k CMP dojde, pak je nejdůležitější co nejdříve rozpoznat její příznaky, nečekat a ihned kontaktovat rychlou záchrannou službu, protože jen tak je možné člověku s CMP v přednemocniční péči pomoci.
Nejdůležitějším faktorem je čas!!!

Příznaky – jak ověřit, že člověka postihla CMP?
Nejčastějšími projevy CMP jsou:

  • ochrnutí, tedy oslabení horní a dolní končetiny na jedné straně těla (pacient není schopný např. zvednout ruku, pohnout nohou a tedy i hůře chodí)
  • ochrnutí poloviny obličeje a skles ústního koutku na jedné straně tváře
  • potíže s mluvením či porozuměním řeči (postižený člověk může působit až zmateným dojmem)
  • porucha rovnováhy a koordinace pohybů
  • závratě s nucením na zvracení anebo se zvracením
  • problémy s chůzí či stáním na místě
  • silná bolest hlavy (typická pro mozkové krvácení)
  • náhlé potíže s viděním (rozmazané vidění, výpadek části zrakového pole)

Srdeční mrtvice - Vše o zdraví

Příznak CMP – ochrnutí poloviny obličeje

Většinou se jedná o náhlou a často dramatickou změnu oproti předchozímu stavu. Zrádné je, že u většiny pacientů se nemusí vyskytnout bolest (na rozdíl od srdečního infarktu, pro který je typická tíseň, dušnost a bolest na hrudi), a proto velmi často dochází k prvotnímu podceňování příznaků.

U některých pacientů mohou předcházet před vznikem závažného mozkového infarktu pouze krátkodobé a přechodné příznaky. To znamená, že se objeví výše zmíněné příznaky, jako je slabost končetiny nebo porucha řeči v trvání jen několika sekund až minut, které však úplně odezní.

Těmto přechodným symptomům se říká transitorní ischemická ataka (TIA). Avšak i příznaky TIA nesmí být podceňovány.

V případě vzniku TIA je potřeba se ihned dostavit do nemocnice k neurologickému vyšetření, na základě kterého se stanoví riziko zhoršení příznaků.

Včasné nastavení léčby anebo krátkodobá hospitalizace u rizikových pacientů mohou zabránit zhoršení příznaků a trvalým následkům.

Pokud si nejsme jisti, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, můžeme postiženého požádat o několik jednoduchých úkonů. Jedná se o tzv. FAST test, kterým můžete rychle diagnostikovat příznaky a tímto pomoci člověku.

Srdeční mrtvice - Vše o zdraví

Jak správně pomoci?

Jedinou správnou reakcí je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 155 nebo 112. Pacienta se snažíme udržet ve stabilizovaném stavu (umožnit mu volné dýchání, nikam ho nepřevážet). Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodin od vzniku příznaků.

Statistiky bohužel ukazují, že povědomí o CMP je v populaci České republiky velice nízké (v celosvětovém měřítku je situace velmi podobná). Přitom čas je nejdůležitějším ovlivnitelným faktorem. Mozkové buňky jsou schopny bez kyslíku a živin přežít jen několik minut. Jen pro představu – každou minutu od vzniku mozkového infarktu nenávratně umírá téměř 2 milióny mozkových buněk.

Přitom úloha laické veřejnosti v boji proti této chorobě je velmi důležitá a bohužel stále podceňovaná. Proto se řada lékařů a epidemiologů snaží o pravidelné edukační kampaně, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o CMP a tímto snižovat následky CMP.

SHRNUTÍ KAPITOLY

Nejdůležitější je včasné rozpoznání příznaků cévní mozkové příhody, např. jednoduchou metodou FAST, kterou zvládne kdokoliv. Lékaři mají možnosti, jak CMP účinně léčit, avšak pacient musí být do nemocnice přivezen co nejdříve.

U mrtvice rozhoduje čas. Příliš se o ní nemluví, ale každý den na ni jen v Česku umírají desítky lidí | Zdraví

Cévní mozková příhoda, iktus nebo lidově mrtvice. Moc se o ní nemluví, ale každý den na ni jen v Česku umírají desítky lidí. „Jedna věc je závažnost onemocnění, a druhá je účinnost léčby,“ říká profesor neurologie Robert Mikulík. Působí jako vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra První neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

„Mozková mrtvice je velice závažné onemocnění, které pacienta ohrožuje nejenom tím, že může zemřít, ale může zůstat dlouhodobě, i do konce života, invalidní a připoutaný na lůžko,“ vysvětluje neurolog. „Mnoho pacientů může mít navíc poruchu komunikace.“

Jde o velmi stresovou situaci jak pro nemocného, tak rodinu nebo ošetřující personál. Léčba mozkové mrtvice je v dnešní době naštěstí velice účinná. Je dokonce jedna z nejvíce efektivních v medicíně.

Jde o minuty

„V Česku jsme na světové špici v léčbě iktu i srdečního infarktu,“ pochvaluje si Mikulík. Obě tato onemocnění vyžadují okamžitou lékařskou péči. Jakákoliv prodleva znamená snížení šance, že léčba bude účinná. Lidé však příznaky mrtvice stále podceňují. Do nemocnice se dostanou několik hodin po jejím vzniku.

„V takové chvíli už můžeme pouze řešit následky, což je daleko složitější, méně účinné a často jde o běh na dlouhou trať,“ stěžuje si lékař specialista na mrtvice. Mozková mrtvice je akutní stav, při kterém dojde k náhlé poruše krevního oběhu v mozku.

„Laicky řečeno se ucpe nebo praskne mozková tepna,“ vysvětluje Mikulík. „Část mozku nedostává kyslík a živiny, takže přestane fungovat. Příznaky se proto projevují okamžitě a náhle, z plného zdraví.“ Konkrétní projevy nemoci se odvíjí od umístění poškození.

„Když je zasaženo centrum řeči, člověk najednou mluví nesrozumitelně a zmateně,“ říká Mikulík. „Pokud je postižena oblast, která je zodpovědná za hybnost jedné poloviny těla, člověk na tuto polovinu těla ochrne.“

Rizikové faktory

Za vznikem mozkové mrtvice stojí nejčastěji ateroskleróza, neboli zneprůchodnění tepen vlivem ukládání tuků na jejich stěnách. Devadesát procent mrtvic přitom vzniká z deseti nejčastějších rizikových faktorů aterosklerózy.

Patří k nim například kouření, vysoký krevní tlak, fibrilace srdečních síní (porucha rytmu, při níž se jejich stěny nedostatečně stahují), nadváha nebo diabetes („cukrovka“). Všechny tyto problémy poškozují tepny v mozku nebo jiným způsobem zvyšují šanci vzniku krevní sraženiny, která následně mozkovou mrtvici způsobí.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

„U mladých pacientů jsou příčiny vzniku mozkové mrtvice odlišné,“ popisuje Mikulík. „Často jde např. o poranění tepny v důsledku prudkého pohybu hlavou nebo poruchy krevní srážlivosti podpořené kouřením, antikoncepcí nebo užívám drog.“

Kohokoliv, kdykoliv

Mrtvice může postihnout prakticky kohokoliv a kdykoliv. Některé skupiny pacientů jsou však přece jen více ohrožené. „Nejvyšší výskyt je však u lidí nad 65 let. S přibývajícím věkem pravděpodobnost vzniku rapidně roste,“ říká Mikulík.

„Obecně jsou nejohroženější skupinou lidé, u kterých se setkává několik rizikových faktorů naráz,“ dodává. Při mozkové mrtvici znamená čas vše. Čtvrtina lidí po záchvatu zemře, u zbývajících je velké riziko trvalého postižení.

Mozek je totiž extrémně citlivý na přísun kyslíku a živin. Když je nedostává, tak v průměru každou minutu odumírají zhruba dva miliony mozkových buněk.

Proto také platí, že čím dřív začnou odborníci s léčbou, tím větší oblast mozku zachrání. Důležité tedy je včas poznat, že k ataku mrtvice došlo.

Metoda FAST

Jenže to nemusí být zrovna snadné. „Mrtvice se může projevovat rozličnými symptomy, které se objeví náhle, z plného zdraví. Ve většině případů se ale projeví některým ze tří hlavních příznaků, vysvětluje Mikulík. „Člověk si je může zapamatovat pomocí takzvané metody FAST – Face, Arm, Speech, Time.“

Jedná se o ochabnutí části obličeje (Face), především ústního koutku (skles), nemožnost hýbat horní končetinou (Arm) či dolní končetinou na jedné polovině těla a nesrozumitelná, zmatená řeč (Speech).“

V akutní fázi je nejdůležitější postiženému ihned zavolat záchranku na čísle 155. Čím dříve se dostane do lékařské péče, tím vyšší je šance na jeho uzdravení (Time). „Jako laik přivoláním záchranky uděláte maximum – jedná se o naprosto zásadní krok, kterým skutečně můžete zachránit život,“ připomíná brněnský lékař.

Když už se to stane…

Poměrně častou příčinou vzniku mrtvice bývá nepravidelnost srdečního rytmu, například už zmíněná fibrilace síní. „V případě fibrilace srdečních síní dochází ke stagnaci krve v srdeční síni a k tvorbě krevních sraženin,“ vysvětluje Mikulík. „Ty se v jeden moment uvolní a docestují do mozku, kde ucpou tepnu.“

Fibrilace síní se projevuje nepravidelností srdeční frekvence. Proto je důležité, aby si zejména starší lidé občas změřili vlastní tep. V případě, že bude nepravidelný, stačí k potvrzení diagnózy pouze EKG.

„Prevence potom spočívá v podávání léků, které ředí krev, a tato forma prevence je velmi účinná,“ líčí Mikulík. Pokud k mrtvici přece jen dojde, léčba začíná okamžitě. První léčebné postupy aplikuje už posádka sanitky.

Léčba začíná v sanitce

„Díky výborné spolupráci se záchranáři jsou iktová centra informována o příjezdu pacienta dopředu,“ popisuje Mikulík. To umožňuje, aby lékař byl na příjezd pacienta připraven např. tím, že si přečte informace z předchozích kontrol pacienta v nemocnici. Po příjezdu by již nemělo docházet k žádnému zdržení.

Optimální je, když záchranná služba přiveze pacienta přímo na počítačovou tomografii. Po krátkém neurologickém vyšetření čeká nemocného zobrazení mozku. Hned poté se lékaři začnou pokoušet odstranit krevní sraženinu.

Zkouší to napřed pomocí léků (tzv. trombolýza), pak mechanicky pomocí katetru. Katetr je tenká ohebná trubička, která se zavádí dovnitř těla. „Čas od přijetí pacienta do podání trombolýzy je v ČR v průměru pouze 25 minut, v naprosté většině zemí včetně USA to je kolem 60 minut,“ pochvaluje si specialista na mrtvice.

Srdeční mrtvice - Vše o zdraví

10 nejlepších potravin pro vaše srdce

Srdeční mrtvice - Vše o zdraví

Nemoci oběhové soustavy jsou nejen v České republice velkým strašákem. Podle údajů Centra preventivní medicíny jsou zodpovědné dokonce za 52 % všech úmrtí. Naštěstí můžeme zdraví svého srdce a cév vlastním přičiněním ovlivnit. A začít můžeme zrovna u vyváženého stravování. Jak na to? Celkově platí, že bychom se měli orientovat na potraviny s vysokým podílem vlákniny, zařadit do svého jídelníčku více ovoce a zeleniny nebo zdravých tuků.

Není těžké začít, ale vydržet

Podobně jako u mnoha diet platí, že nejnáročnější není začít, největší výzvou je nepřestat po prvním zaškobrtnutí. Nebuďte proto na sebe přísní a dopřejte si občas za odměnu kousek hořké čokolády nebo skleničku červeného vína. Odborníci také radí potraviny střídat: pokud byste jedli pořád ty samé, přestane vás zdravá strava za chvíli bavit a vrátíte se k původním návykům.

Tohle už raději ne

Už víme, co je pro správné fungování oběhové soustavy dobré, ale čemu bychom se měli vyhýbat? Doporučuje se vynechat smažené potraviny plné nasycených tuků, vhodné nejsou ani průmyslově zpracované pokrmy (instantní polévky, rybí prsty, čokoládové tyčinky). Naproti tomu je ideální jíst jídlo doslova tak, „jak bylo utrženo“, čili co nejméně upravené a vařit z tzv. primárních surovin (třeba ze zeleniny, luštěnin, syrového masa).

Problémem je i vysoká konzumace sodíku, kterou do našeho těla dostáváme se solí často právě v nejrůznějších polotovarech.

American Heart Association doporučuje pro zdravého dospělého maximálně 2 300 miligramů sodíku denně. To je asi jedna čajová lžička. Nechutnají vám málo slaná jídla? Existují i zdravější způsoby dochucování.

Začněte více používat bylinky, výborným způsobem, jak chuť zdůraznit, je také přidat trochu citronové šťávy.

A co přesně našemu srdci vyhovuje? Zde je deset potravin, které je pomáhají udržet v kondici.

1. Listová zelenina

Pepek námořník dobře věděl, co dělá, když do sebe obracel naráz celé plechovky špenátu. Špenát, kapusta, ledový salát a další listová zelenina je totiž plná vitamínů, antioxidantů a minerálních látek.

Navíc obsahuje vitamín K, který chrání cévy a podporuje správné srážení krve.

Pozitivní účinky listové zeleniny potvrzuje studie z roku 2014, která zkoumala přes 29 000 italských žen a prokázala souvislost mezi její vyšší konzumací a nižším výskytem srdečních chorob.

2. Bobule

Ať už se jedná o jahody, ostružiny, borůvky nebo maliny: tyto drobné plody bývají občas považovány přímo za superpotraviny. Jsou plné antioxidantů, které mimo jiné zabraňují zánětům, jež přispívají k rozvinutí onemocnění srdce. Navíc si je můžete dát jako zdravou svačinu nebo je použít jako základ lehkého dezertu.

3. Avokádo

Tato trendy zelenina obsahuje velké množství zdravých tuků, které jsou spojovány se snižováním hladiny cholesterolu a rizika srdečních onemocnění.

Zároveň také obsahuje draslík, který je pro zachování správného fungování oběhové soustavy nepostradatelný. Pouze jediné avokádo obsahuje 975 miligramů draslíku, což je 28 % doporučené denní dávky.

A jak si jej nejlépe dopřát? Buď jako součást salátu se superzdravou listovou zeleninou nebo na křupavém celozrnném toastu.

4. Celozrnné výrobky

Právě celozrnný chléb, hnědá rýže, pohanka nebo quinoa jsou bohaté na vlákninu, která pomáhá snižovat „špatný cholesterol“. Vláknina také podporuje správné funkce našeho zažívání. Studie z roku 2016 prokázala, že konzumace alespoň tří celozrnných potravin za den snížila systolický krevní tlak až o 6 mmHg, což je dost na to, aby tím pravděpodobnost mrtvice poklesla o 25 %.

5. Tučné ryby a rybí olej

Tučné ryby jako losos, sardinky, makrely či tuňák jsou doslova plné omega-3 mastných kyselin. Ty pomáhají snižovat krevní tlak a příznivě působí také na oči a fungování mozku.

Naše tělo si je neumí samo vyrobit, proto je nutné je doplňovat ve stravě nebo v potravinových doplňcích.

Pokud byste mořské ryby nekonzumovali dostatečně často (což se v našich zeměpisných šířkách může snadno stát), můžete sáhnout po rybím tuku.

6. Olivový olej

Olivový olej je neodmyslitelnou součástí středomořské kuchyně, která zahrnuje mnoho potravin dobrých pro srdce: od ryb, přes česnek až po čerstvou zeleninu. Obsahuje antioxidanty, které působí protizánětlivě a snižují riziko chronických zdravotních problémů. Můžete jej použít jako zálivku do salátu nebo jím lehce pokapat již hotové pokrmy.

7. Fazole

Fazole jsou výživné, lehce stravitelé a dobře vás zasytí (obsahují totiž velké množství rostlinných bílkovin). Kromě toho je jejich vyšší konzumace spojována s nižším krevním tlakem, který je rizikovým faktorem srdečních onemocnění.

8. Hořká čokoláda

Tato oblíbená pochoutka také překvapivě patří mezi potraviny, které přispívají ke správnému fungování srdce.

Například velká studie, která zkoumala téměř pět tisíc lidí mezi 25 a 93 lety, ukázala, že u těch, kteří mlsají čokoládu pětkrát týdně, je riziko rozvinutí obtíží s oběhovou soustavou o 57 % nižší než u těch, kteří si ji nedopřávají! Vybírejte si ale takovou, která má alespoň 70 % kakaa, a užívejte si ji s mírou.

9. Vlašské ořechy

Vlašské ořechy jsou výborným zdrojem vlákniny a stopových prvků jako je hořčík, mangan nebo měď. Navíc v nich najdeme vitamíny skupiny B, z nichž zejména B1 má pozitivní vliv na srdce. Zároveň pomáhá zmírňovat psychické problémy – například depresi nebo úzkost. Na správnou funkci našeho srdce dále působí mandle nebo nejrůznější semínka (chia, lněná nebo konopná).

Zajímavé:  Popáleniny 2. Stupně Léčba?

10. Rajčata

Rajčata jsou bohatá na lykopen, přírodní barvivo se silnými antioxidačními účinky. Antioxidanty neutralizují škodlivé volné radikály a snižují nebezpečné záněty. Studie prokázaly, že nízká hladina lykopenu má souvislost s vyšším rizikem mrtvice a infarktu.

Jak by tedy měl vypadat pro srdce co nejzdravější oběd?

Mohl by to být třeba salát s kousky opečeného lososa a rajčátky, zakápnutý olivovým olejem a posypaný semínky, ke kterému budeme přikusovat celozrnný chléb. A jako dezert čtvereček hořké čokolády.

Rozpoznejte včas riziko mozkové mrtvice

Úvod » Informace o zdraví » Odborné články » Stále platné odborné články a informace – Edukace zákazníků » Rozpoznejte včas riziko mozkové mrtvice

Srdeční mrtvice - Vše o zdraví

Věděli jste, že nejčastější příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění, z nichž jsou vedle srdečních infarktů nejčastější mozkové mrtvice?

datum : 27.01.2015 autor : receptyprimanapadu.cz

Věděli jste, že nejčastější příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění, z nichž jsou vedle srdečních infarktů nejčastější mozkové mrtvice?

Na rozdíl od srdečního infarktu je u mozkové mrtvice významným rizikovým faktorem srdeční arytmie (fibrilace síní) a vliv hypertenze je tak větší. Odhaduje se, že na celém světě má v současnosti více než 1 miliarda lidí hypertenzi a více než 30 milionů lidí fibrilaci síní.

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak urychluje vývoj aterosklerózy (tvorbu sklerotických plátů ve stěně tepen) v tepnách mozku a takto poškozené tepny mohou, především v důsledku neléčené nebo špatně léčeného vysokého krevního tlaku, prasknout nebo se ucpat krevní sraženinou vzniklou na sklerotickém plátu a následně způsobit mozkovou mrtvici.

Fibrilace síní je nejčastější setrvalou poruchou srdečního rytmu a častěji se vyskytuje u hypertoniků. Je diagnostikována u 1–2 % populace a její výskyt stále roste. Provází ji zvýšená nemocnost a úmrtnost a například riziko cévní mozkové příhody je tak až pětinásobné.

Každý třetí pacient, který trpí fibrilací síní, je tak postižen trombotickou cévní mozkovou příhodou. „Při fibrilaci síní se totiž srdeční síně vzhledem k vysoké frekvenci stahů účinně nestahují, ale pouze se chvějí, resp.

míhají (odtud český název arytmie míhání síní) a prakticky vlastně stojí, což nahrává vzniku krevní sraženiny. Trombus se může vytvořit již za krátkou dobu trvání a za různě dlouhou dobu se může celý trombus nebo jeho část uvolnit a krevní proud ho vmete do některé z tepen velkého oběhu.

V nejzávažnějším případě do některé z mozkových tepen, kde způsobí mozkovou mrtvici“, vysvětluje MUDr. Jan Peleška z Centra preventivní kardiologie III. Interní kliniky 1. LF a VFN.

Nejdůležitější je prevence

Výzkumy ukazují, že domácí měření krevního tlaku je spolehlivý způsob, jak detekovat a včas odhalit fibrilaci síní. Včasnou protisrážlivou léčbou lze pak snížit riziko vzniku mozkové mrtvice. Dnes jsou již na trhu tlakoměry, které disponují indikátory nepravidelné srdeční akce, které dokáží odhalit síňovou fibrilaci.

Především u starších pacientů bychom měli možnosti včasné diagnostiky věnovat vysokou pozornost a vybrat si vhodný přístroj, který má klinické ověření přesnosti. Ten, kromě spolehlivě naměřených hodnot krevního tlaku, poskytuje také informaci o přítomnosti arytmie.

V případě zjištění opakující se indikace arytmie je třeba co nejdříve navštívit lékaře a arytmii (nejspíše fibrilaci síní) potvrdit a ověřit pomocí EKG.

Měření v pohodlí domova

Lékaři mohou pacienty zkontrolovat ve své ordinaci, ale správně prováděné domácí měření krevního tlaku, zvyšuje pravděpodobnost zachycení nepravidelného srdečního rytmu včetně fibrilace síní.

Zvláště v případě hypertenze potvrzené pomocí domácího měření (průměrný tlak 135/85 mm Hg a vyšší z několikadenního měření TK) je třeba pátrat po dalších méně častých rizikových faktorech – kouření, cukrovce, dyslipidemii (zjednodušeně vysoký cholesterol) a obezitě. „Jejich současný výskyt ve srovnání se samotnou hypertenzí podstatně více zvyšuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice.

Riziko onemocnění zvyšuje také předčasný výskyt kardiovaskulárních onemocnění u rodičů a sourozenců – u otce a bratra mladších 55 let, matky a sestry mladších 65 let“, dodává MUDr. Jan Peleška.

TIP:

Většina pacientů, kteří používají digitální tonometr pro měření tlaku v domácím prostředí, bohužel nezná zásady správného měření tlaku.

Je třeba používat tonometry s manžetou na paži, které usnadňují a zpřesňují měření tlaku kontrolou správného utažení manžety a upozorňují na přítomnost nepravidelného srdečního rytmu.

Vhodný je tak například tonometr OMRONM6Comfort, který pomáhá v prevenci mozkové mrtvice inovativní Intelli manžetou s vysokou přesností pro sledování hypertenze a zobrazením nepravidelného srdečního rytmu odhalující s více než 90% přesností fibrilaci síní.

Měření krevního tlaku v domácím prostředí:

  • Před měřením tlaku krve alespoň 5 minut vsedě odpočívejte.
  • Nejméně 30 minut před měřením NEKUŘTE a NEPIJTE ALKOHOL.
  • Tlak si měřte vsedě s opřenými zády a s paží podepřenou o stůl, obě nohy mějte na zemi (nezkřížené). Během měření nemluvte a nehýbejte se.
  • Tlak měřte vždy na stejné paži.
  • Vyhrňte si rukáv – nikdy nedávejte manžetu přes oblečení. Na paži si dejte manžetu tonometru, okraj manžety by měl končit zhruba 2 centimetry nad loketní jamkou. Mezi manžetou a paží by měl být prostor maximálně na jeden prst. Předloktí mějte volně opřené o stůl tak, aby manžeta byla v úrovni srdce.

Měřte si krevní tlak opakovaně

(alespoň dvakrát ráno a dvakrát večer v intervalu zhruba 1-2 minuty před jídlem a léky)

  • Vhodné je měřit si tlak optimálně 7 dní před návštěvou lékaře (nebo v případě, že byla změněna léčba). Dlouhodobě si stačí měřit tlak 1–2 x týdně.
  • Hodnoty krevního tlaku si zapisujte, včetně zaznamenání každé významné události (např. změna medikace, aktuální zdravotní potíže).
  • Pravidelné měření krevního tlaku v domácím prostředí se zaznamenáváním hodnot může být velmi prospěšné. Tyto záznamy pomáhají vašemu lékaři zjistit, jaké hodnoty krevního tlaku máte v domácím prostředí, a tudíž jak dobře jste léčeni.

Jak předcházet vysokému krevnímu tlaku

  • Buďte fyzicky aktivní minimálně 30–60 minut denně (mírná fyzická aktivita znamená, že se lehce zapotíte a zadýcháte).
  • Jezte zdravě! Váš jídelníček by měl obsahovat hlavně zeleninu a ovoce, ryby, luštěniny a ořechy
  • Nepřisolujte jídlo!
  • Omezte konzumaci jídla připraveného z polotovarů, omezte konzumaci jídel z restaurací a fast-foodů. Tato jídla obvykle obsahují velké množství soli a tuku.
  • Pokud máte nadváhu, snažte se zhubnout. Váš BMI (body mass index, BMI = hmotnost v kg/výška v m2 by se měl pohybovat mezi 20 a 25.)
  • Snažte se omezit vliv stresu, který na vás působí (pomáhá pravidelný pohyb, jóga, meditace, čas strávený s vaší rodinou a přáteli). Mluvte o svých problémech!
  • Omezte příjem alkoholu (u muže 1 pivo denně, u ženy malé pivo denně).
  • Nekuřte a vyhýbejte se místům, kde kouří ostatní.

Pro více informací navštivte www.krevnitlak.cz

Klinicky ověřené tlakoměry OMRON přichází s jedinečnou novinkou. Díky nové internetové platformě OMRON Bi-link (www.bi-link.cz) můžete aktivně spravovat své zdraví vždy a všude. Služba Bi-link je váš nový, jedinečný a komplexní zdravotní rádce, který vám pomůže sledovat, porozumět a vést záznamy o vašich životně důležitých zdravotních ukazatelích.

Na svůj účet můžete nahrát údaje ze zdravotních přístrojů OMRON, což vám ušetří práci se zapisováním nebo manuálním vkládáním údajů do počítače. Připojit lze měřiče krevního tlaku, krokoměry (monitory aktivity), tukoměry nebo glukometry.

Všechny naměřené hodnoty jsou bezpečně uloženy a analyzovány. Následně je vytvořen kompletní obrázek o vašem zdraví. Nakonec můžete pomocí Bi-link.cz naplánovat aktivity a nastavit osobní cíle. Tím vás Bi-link.cz motivuje k udržení nebo dokonce ke zlepšení vašeho zdraví.

Své zkušenosti a názory můžete navíc sdílet s ostatními uživateli.

autor: receptyprimanapadu.cz

« Zpět

Zákeřná srdeční choroba způsobuje mrtvici. Nemáte ji i vy?

Autor: istock.com

V Česku žije odhadem půl milionu lidí s fibrilací síní, každý rok jich přes 11 tisíc přibude. Ačkoliv samotná fibrilace síní pacientův život obvykle neohrozí, podstatným nebezpečím je zhruba pětkrát vyšší riziko cévní mozkové příhody čili mrtvice, zapříčinit může i srdeční selhání. Riziko zmírňují léky na ředění krve, ty moderní však užívá jen zlomek pacientů.

Fibrilace síní je srdeční arytmií, která se projevuje mimo jiné nepravidelným nebo rychlým tlukotem srdce. Při neléčené fibrilaci síní může dojít ke vzniku sraženiny v srdci, která krevním řečištěm putuje až do mozku, kde zapříčiní zmiňovanou mozkovou mrtvici. V České republice je mrtvice jednou z nejčastějších příčin smrti.

Léky nejsou dostupné všem

K prevenci cévní mozkové příhody způsobené fibrilací síní pomáhá pacientům takzvaná antikoagulační léčba, která snižuje srážlivost krve a zabraňuje vzniku sraženin.

Tradiční léky ovšem od pacientů vyžadují přísnou dietu a minimálně jednou měsíčně testování srážlivosti krve (Quickův test) kvůli případné úpravě dávkování. Moderní tzv.

„NOAC“ (nová orální antikoagulancia) jsou podle lékařů účinnější, bezpečnější a nenáročná. Přesto je užívá pouze 24 procent pacientů s diagnózou fibrilace síní. 

Jaká jsou tři nejčastější onemocnění srdce? Více čtěte zde.

Největší překážkou většímu rozšíření je fakt, že je lékaři nemohou napsat pacientům rovnou, ale až v „druhé linii“, tedy až ve chvíli, kdy nevyhovují tradiční léky. „V současné době musí pacient absolvovat nejdříve léčbu tradičními léky na ředění krve.

Až když ji nelze udržet nebo jinak nevyhovuje, můžeme předepsat NOAC. V tuto chvíli je pro nás klíčové dostat léky mezi co nejvíce lidí, ale obávám se, že debata o uvolňování preskripčních omezení se kvůli ekonomickým důsledkům pandemie může výrazně zpomalit,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

, předseda České kardiologické společnosti. 

Zajímavé:  Ataralgin Na Krční Páteř?

Podle něj jsou tyto moderní léky například v Německu běžně dostupné a již téměř vytlačily tradiční léčiva. „NOAC jsou účinnější, jejich síla se projevuje v nižším výskytu ischemických příhod neboli mrtvic, ale také vyšší bezpečností. Jejich uživatelé nemají tolik krvácivých příhod, ke kterým dochází v důsledku přílišného zředění krve,“ říká prof. Linhart, DrSc. 

Proč vzniká fibrilace

Proč lidé trpí fibrilací síní, není možné jednoznačně říct. Její výskyt se zvyšuje s věkem a nejčastějšími rizikovými faktory kromě věku jsou vysoký krevní tlak, různá onemocnění srdce, nadměrná funkce štítné žlázy, špatná životospráva a dále stres či psychické napětí. Projevy jsou taktéž velmi rozmanité.

„Fibrilace síní se může u každého člověka projevovat různě. Nejběžnější je pocit nepravidelného a rychlého srdečního pulzu, dušnost, snížená fyzická výkonnost, únava, tlak na hrudi nebo „motání hlavy“.

V mnoha případech ale pacient žádné příznaky nemá a fibrilace síní se odhalí náhodou při vyšetření, které se provádí za jiným účelem. Včasné diagnostikování fibrilace síní je zásadní, protože jedině tak lze předejít nebezpečným následkům, např. mozkové mrtvici,“ vysvětluje doc.

MUDr. Martin Fiala, Ph.D. z Centra kardiovaskulární péče Neuron Medical v Brně.

Nemoc bez příznaků

Mnoho lidí však při fibrilaci síní není schopno popsat své příznaky, nebo dokonce bývají bezpříznakoví. „Včasné vyšetření u lékaře a provedení elektrokardiografického (EKG) vyšetření jsou zásadní pro včasné odhalení fibrilace síní a prevenci dalších komplikací.

U pacientů, u kterých se fibrilace síní vyskytuje pouze záchvatovitě a není přítomna při jednorázovém EKG vyšetření, lze šanci na její záchyt zvýšit dlouhodobějším monitoringem EKG. Díky tomu může lékař nastavit individuální léčbu a započít snahu o obnovení normálního srdečního rytmu,“ doplňuje doc.

MUDr. Martin Fiala, Ph.D.

Podívat se můžete například na webové stránky www.provasesrdce.cz, kde si ověříte, jestli fibrilaci síní rozumíte správně.

Autor: Marie Chmelíková

Lékaři radí hlídat si pulz a srdeční rytmus jako prevenci mrtvice

ČTK

Předejít mozkové mrtvici mohou lidé tím, že si hlídají pulz a kontrolují pravidelnost srdečního rytmu. Upozorní na to Světový den mrtvice, který letos připadá na 29. října.

Podle lékařů se spojitost cévní mozkové příhody s nepravidelným chodem srdce podceňuje. A to i přesto, že nepravidelnost nazvaná fibrilace síní zvyšuje riziko mrtvice až pětkrát. V ČR postihne mrtvice ročně přes 35.

000 lidí, až třetina zemře a třetina má trvalé následky.

Ilustrační foto | Foto: shutterstock.com

„Lidé, kteří zjistí nepravidelnost pulzu, nepřiměřeně rychlý nebo pomalý tep, by se měli nechat vyšetřit lékařem, včetně EKG,“ řekl novinářům předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík.

Při fibrilaci síní se u části nemocných vytvoří v srdci krevní sraženiny. Pokud se dostanou krevním řečištěm do mozku, vytvoří překážku v zásobení okysličenou krví.

Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou smrti, každých šest vteřin na ni ve světě umírá jeden člověk. Jeden za čtyř mužů a jedna z pěti žen žijících do 85 let prodělá mozkovou mrtvici. Loni na ni v Česku zemřelo 10.669 lidí.

Častěji se nepravidelný chod srdce vyskytuje ve vyšším věku, při vyšší konzumaci alkoholu, u lidí s chlopenními srdečními vadami, při vyšším krevním tlaku či zvýšené funkci štítné žlázy, doplnil Vrablík. Pokud by tito pacienti užívali léky snižující srážlivost krve, nemuseli by podle něj dospět až k mrtvici.

„Odhadujeme, že celkem v Česku za péči o nemocné cévní mozkovou příhodou se vydá 40 miliard korun ročně,“ doplnil přednosta neurologického oddělení a iktového centra chomutovské nemocnice a člen výboru cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Jiří Neumann.

V rámci světového dne si lidé mohou v sobotu 1. listopadu orientačně nechat změřit okysličení krve a krevní tlak a informovat se o příznacích, rizikových faktorech a možnostech prevence mrtvice.

Příležitost k tomu budou mít od 09:00 do 21:00 ve stánku Centra zdraví v Praze v Arkádách na Pankráci.

Pacientské sdružení ICTUS (mrtvice) dodá informační brožury o riziku mrtvice do čekáren praktických lékařů po celé ČR.

příznaky mrtvicenáhlá slabost nebo pokles ruky či nohy na jedné straně tělapokles ústního koutkupotíže s řečí nebo porozuměním řečináhlá porucha zrakunáhlá porucha rovnováhy nebo koordinacevelmi silná bolest hlavy bez zjevné příčiny

28.10.2014

  • lékař,
  • Michal Vrablík,
  • srdce,
  • mrtvice,
  • Česko,
  • Jiří Neumann,
  • Praha,
  • trvalý následek,
  • krevní tlak,
  • mozek,
  • smrt

Co se děje při mozkovém infarktu?

Mozkový infarkt, který je znám spíše pod pojmem mozková mrtvice znamená, že – podobně jako u srdečního části srdce  – není v tomto případě určitá část mozku již správně prokrvena, protože céva přivádějící krev je v důsledku trombózy nebo embolie ucpána.

Zhruba kolem 80% všech mozkových mrtvic vznikají následkem sníženého prokrvení částí mozku. Označuje se to jako ischemický mozkový infarkt nebo cerebrální ischemie. Podle druhu, místa a rozsahu jsou projevy velice rozdílné: např.

se projevují ohluchnutím, poruchami vidění nebo řeči, bolestmi hlavy, ochromením jednotlivých končetin nebo poloviny těla, ale také se projevují symptomy, které nejsou pro postiženého bolestivé.

Společné znaky

Ischemické mozkové infarkty mají mnoho podobného s ischemickými srdečními infarkty, zejména k nim dochází většinou v noci nebo k ránu, kdy dochází k poklesu krevního tlaku, obvyklému v průběhu spánku.

V důsledku sníženého krevního tlaku pak prokrvení v už tak zúžené cévě nepostačuje k tomu, aby byla příslušná oblast mozku zásobována kyslíkem a výživnými látkami. K mozkovému infarktu dochází i při krvácení v mozku, když krev z roztržené cévy proudí do mozkové tkáně.

Svým tlakem ničí toto krvácení přilehlé nervové buňky a vyvolávají stejné příznaky, jaké vznikají při mozkové mrtvici.

Jaké jsou varovné příznaky mozkového infarktu?

Ve většině případů patří mezi příznaky nedostatečné prokrvení, které  trvá často velmi krátkou dobu, v řádu několika sekund nebo minut. Za takových okolností uzavřela malá krevní sraženina přechodně důležitou krevní cévu a poté se opět rozpustila.

Potom dojde opět k prokrvení. Takové přechodné poruchy prokrvení se nazývají transientní nebo tranzitorní  (přechodné) ischemické ataky, zkráceně TIA. Pro mozek představují něco jako záchvat anginy pectoris pro srdce.

Záchvaty TIA trvají: déle než minut, většinou 5-10 minut, méně než 24 hodin. I když popsané neurologické výpadky nejpozději po 24 hodinách odezní, nemůžeme je podceňovat.

Mezi typické přechodné příznaky pro mozkovou mrtvici patří: náhlá slabost nebo poruchy cítění části těla, náhlé potíže s komunikací, přechodné dvojí vidění, prudké bolesti a přechodné potíže při chůzi.

Srdeční infarkt

Při srdečním infarktu dochází k náhlému, místně omezenému nedostatečnému prokrvení srdečního svalu, jelikož se některá z cév zcela nebo částečně ucpala. V úseku srdce, který má být touto cévou zásobován krví se dostanou buňky srdečního svalu do takové kyslíkové nouze, že nemohou dále přežít.

Krev, která má dopravovat kyslík k buňkám, již sotva protéká nebo vůbec neprotéká příslušnými věnčitými srdečními cévami, přístup je zcela nebo částečně ucpán.  Samo srdce má rezervu kyslíku, která postačuje pouze na několik sekund.

Z toho důvodu neobsloužený úsek srdce odumírá a je po nějaké době nahrazen tkání jizev. Jestliže je krevní céva ještě z části průchodná, např. při stenóze, čímž se označuje zúžené místo, dochází k potížím podobajícím se infarktu. Tyto potíže jsou však méně intenzivní a trvají po kratší dobu.

Pokud dojde ke spontánnímu vytvoření krevní sraženiny, protože se rozlomí arteriosklerotický plak, shluknou se trombocyty za pomocí koláží a tato krevní zátka zcela ucpe již tak zúženou arterii, přeruší se zcela  a úplně proudění krve a nezásobovaná část srdce je v krátké době zničena.

Při takovém akutním infarktu se pacient dostává do ohrožení života a jedná se o minuty.

Jaké jsou varovné příznaky srdečního infarktu?

Infarkt myokardu se ve většině případů ohlásí, avšak příznaky jsou často velice rozdílné. Jedná se o „bolesti srdce“, bolesti v hrudi, pocit úzkosti, který právě při námaze vyústí v bolesti, nebo pocit tlaku v oblasti hrudi, který se postupně rozrůstá až do pálivých bolestí.

Někdy cítí pacient stahy za hrudní kostí, které vystřelují do levé paže, žaludeční krajiny, nadbřišku nebo dokonce i zad, šíje a až do zubů. Také poruchy prokrvení srdce cítí postižen velmi často již předem.

Jedná se o bolesti, které jsou označovány jako angina pectoris a které se objevují ve stále častějších a silnějších záchvatech.

Příznaky akutního srdečního infarktu

  • prudký tlak nebo těžké déletrvající bolesti v hrudním koši, které vystřelují do obou paží, břicha, mezi lopatky a do dolní čelisti
  • pálení v hrudním koši, bolest v krku nebo nadbřišku
  • bledá  barva v obličeji
  • dušnost, zhroucení krevního běhu s bezvědomím nebo bez něj
  • smrtelná úzkost

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector