Tisková zpráva, 27. 9. 2017, Brno
Srdeční selhání je nemoc, při které naše srdce nezvládá plnit základní funkci a dostávat do našeho těla dostatečné množství krve která se tak hromadí na nesprávných místech. V České republice onemocněním trpí 200 000 pacientů a každý rok na něj umírá více lidí než na rakovinu, které se lidé paradoxně více bojí. Často je srdeční selhání zaměňováno za infarkt.
Srdeční selhání je vážné onemocnění a život s ním není nic jednoduchého. Pacienti mají problém zvládnout zátěž, která by se zdravému člověku zdála jako samozřejmá.
Běžné úkony, jako úklid bytu, vaření, procházka se psem, dopoledne s dětmi se může stát fyzicky nezvladatelnou činností, u které je třeba pravidelně odpočívat.
Pokud pacient pociťuje dušnost a lapá takzvaně po dechu, špatně dýchá během sportu a při větší námaze, kdy tělo potřebuje zvýšený příjem živin a kyslíku, může se jednat o první příznaky srdečního selhání. Jak srdce postupně slábne, dochází k pocitům dušnosti i během dne.
Velmi často se nemocnému špatně dýchá vleže. Srdce totiž nezvládá pumpovat krev a ta se hromadí v různých částech těla, například na plicích, takže aby mohl klidně spát, musí si záda a hlavu podložit polštáři, čímž dojde k uvolnění dýchacích cest.
„Krev se může hromadit v břišní dutině, proto pozorujeme zvětšení v pase. Klasickým projevem jsou také otoky kotníků a nohou.
Jelikož naše tělo v sobě zadržuje jak krev, tak vodu, dojde k náhlému nárůstu váhy, přestože často pociťujeme ztrátu chuti k jídlu, právě proto, že nahromaděná tekutina tlačí na orgány v břiše.
To jsou příznaky, které můžeme přisuzovat stáří, typickým pacientům je kolem 65 let,“popisuje prof. Lenka Špinarová, přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
V případě srdečního selhání se snaží tělo s nemocí vyrovnat a zajistit všechny životně důležité funkce. Spuštěny jsou takzvané „kompenzační mechanismy“, které tělu pomáhají zvládnout nároky organismu i navzdory tomu, že srdce trpí srdečním selháním.
Jedním z kompenzačních mechanismů je rozvádění krve pouze životně důležitým orgánům na úkor svalů a dalších částí těla. To se projeví narůstající únavou.
„Pokud bych to tedy celé shrnula, nejčastějšími příznaky jsou: pocit dušnosti, otoky nohou a kotníků, zvětšení pasu tedy břišní dutiny, nevysvětlitelná únava až malátnost, nárůst váhy, nechutenství, dalšími příznaky mohou být také nadměrné bušení srdce a častější frekvence močení v průběhu noci,“ doplňuje Lenka Špinarová.
Srdeční selhání má jak akutní, tak chronickou podobu. To znamená, že nemoc se rozvíjí postupně a srdce se snaží zvládnout veškeré nároky organismu. Chronický průběh nemoci je o to zrádnější, že příznaky se projevují postupně a řadu z nich si s nemocí srdce nespojíme.
Největším rizikem je právě to, že se nemoc projevuje nenápadně a příznaky se zdánlivě nepojí se srdcem. Lidé trpící srdečním selháním často svádí příznaky nemoci na stáří nebo špatnou kondici nebo na to, že přibrali.
Přitom se jedná o závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči. Úplné vyléčení bohužel není možné, ale velmi důležitá je včasná diagnostika.
Srdce pacienta musí být neustále kontrolováno, při nastavení vhodné léčby a režimových opatření však mohou žít pacienti plnohodnotným životem.
„Srdeční selhání a infarkt jsou dvě zcela odlišná onemocnění srdce,“ upozorňuje Lenka Špinarová a doplňuje: „Naše srdce je vyživováno věnčitými tepnami, v případě infarktu se v tepně vytvoří nejčastěji krevní sraženina, nebo se tepna zúží a srdeční sval tak není vyživovaný a umírá. Projevem infarktu je dlouhotrvající bolest na hrudníku. Pokud se nám podaří srdce zachránit, jedna z komor může zůstat postižena a nezvládá dále dostatečně plnit svou funkci, tím pádem se rozvine chronické srdeční selhání. Infarkt může být jednou z jeho příčin. Na rozdíl od srdečního selhání má pouze akutní formu.“ Oproti infarktu se srdeční selhání může rozšiřovat postupně a jeho projevy jsou nenápadné. Má chronickou podobu, která je nebezpečná v tom, že si lidé často příznaky srdečního selhání s takto závažným onemocněním nespojí.
V případě infarktu je zřejmé, že se jedná o problém se srdcem. Bolest bývá silná a projevuje se přímo na hrudníku. Do povědomí lidí se dostalo, že pokud je srdce nemocné, projeví se nemoc přímo u srdce. Srdeční selhání je však komplikovanější v tom, že se jeho příznaky se srdcem zdánlivě nepojí a navíc má, jak už bylo zmíněno, i chronickou podobu.
Léčba srdečního selhání zahrnuje režimová opatření: omezení námahy v době akutního zhoršení, tak také dodržování příjmu tekutin, sledování hmotnosti, krevního tlaku a tepové frekvence. Pokud má pacient otoky, tak se doporučuje i omezení příjmu soli.
Prvním krokem v léčbě je nasazení vhodných léků, jejichž spektrum se u srdečního selhání neustále rozšiřuje. Důležité je také dosažení maximálně tolerovaných dávek těchto léků.
Dalším krokem je přístrojová technika: z důvodů zabránění arytmií u pacientů se sníženou srdeční funkcí implantace kardioverteru defibrilátoru a u pacientů s poruchou převodu implantace biventrikulárního kardiostimulátoru.
Pro pacienty s nejtěžší formou srdečního selhání je posledním krokem implantace čerpadel – tzv. podpor levé komory srdeční nebo transplantace srdce.
Srdečnímu selhání jako takovému se bránit nelze, protože to je klinický syndrom, ke kterému vede řada diagnóz.
Nejčastější příčinou srdečního selhání je ischemická choroba srdeční a proto prevence tohoto onemocnění vede přeneseně k prevenci srdečního selhání.
Primární prevence ischemické choroby srdeční zahrnuje zdravý způsob života: pohyb, udržování přiměřené tělesné hmotnosti, zdravá výživa, kontroly krevního tlaku a lipidového spektra. Samozřejmostí je nekouřit.
I. interní kardioangiologická klinika FNUSA je komplexní kardiologické pracoviště, kde se staráme o pacienty s akutním koronárním syndromem, s chronickou formou ischemické choroby srdeční, se srdečními arytmiemi, srdečním selháním a po transplantaci srdce. Ročně je u nás ošetřeno zhruba 700pacientů s infarktem myokardu.
Pacienti se srdečním selháním a po transplantaci srdce jsou hospitalizováni na specializovaném oddělení naší kliniky, kdy v roce 2016 jich bylo celkem přijato 1 124.
Ke specializovaným vyšetřením pacientů se srdečním selháním patří pravostranná katetrizace, kdy se žilní cestou měří tlaky v plicním řečišti a dále zjišťuje i minutový výdej srdce: těchto vyšetření bylo provedeno 247 a srdeční biopsie, kdy se odebere drobný vzorek tkáně ze srdce, který se dále zpracovává pod mikroskopem.
Slouží jednak k vyloučení přítomnosti zánětu v srdci či vyloučení odhojování srdce (rejekci) u pacientů po transplantaci srdce. Těchto výkonů bylo loni na našem pracovišti provedeno 365.
prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D.,FESC
Lenka Špinarová se narodila 6. srpna 1961 v rodině dvou lékařů v Brně. První čtyři roky prožila spolu s prarodiči a strýcem Radíkem. Na základní škole nastoupila do jazykové třídy a zde se začal projevovat její velký talent na jazyky, který byl završen státní zkouškou z angličtiny.
Kromě toho hovoří plynně německy a rusky. Gymnázium studovala s vynikajícím prospěchem a při olympiádě z biologie se poprvé sešla – i když na krátko – se svým budoucím manželem Jindřichem. V roce 1979 nastoupila na LF v Brně a zde se hned na počátku studia setkala s Jindřichem podruhé a jejich příkladný a následování hodný vztah trvá stále.
V té době udivovala mnohé bezchybnou hrou mariáše a zápalem pro odbíjenou. Se svým budoucím manželem se už jako medici začali díky prof. Ivo Dvořákovi z II. interní kliniky FN u sv. Anny věnovat kardiologii v rámci SVOČ a společně dosáhli významných výzkumných úspěchů nejen v rámci republiky, ale také mezinárodně.
Lenka Špinarová promovala v roce 1985 s červeným diplomem a obdržela cenu rektora UJEP za vynikající studijní i odborné výsledky. Po promoci nastoupila na interní oddělení nemocnice v Ivančicích. V roce 1987 se narodila dcera Monika, která je rovněž lékařkou. Po mateřské dovolené dostala Lenka Špinarová nabídku pracovat na I. interní klinice FN u sv.
Anny, kterou v té době vedl doc. MUDr. Z. Lupínek, a na této klinice je doposud. V roce 1989 složila úspěšně atestaci z vnitřního lékařství, v roce 1993 atestovala z kardiologie. Od roku 1994 do roku 2002 byla odbornou asistentkou LF MU. V roce 2000 dokončila post graduální vědecké studium při LF MU Brno a získala titul Ph.D.
Její doktorandská práce byla oceněna Cenou rektora za nejlepší doktorandskou práci v rámci MU. Dva roky poté habilitovala téma „Humorální aktivace u srdečního selhání,“ v roce 2005 byla jmenována prezidentem republiky profesorkou vnitřního lékařství na LF MU.
Od roku 2002 byla zástupkyní přednosty kliniky pro školství, přednostkou kliniky se stala v roce 2013 jako první žena. Je významnou osobností v kardiologii, což je vyjádřeno v mnoha členstvích odborných společností.
Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122
Infarkt myokardu – Mojezdraví.cz
Rizikovými faktory jsou dále nadváha, stres, kouření, vysoká hladina cholesterolu nebo vysoký krevní tlak. Výjimkou však nejsou ani mladší osoby, kde bývá příčinou nejčastěji špatný životní styl, vysoká srážlivost krve a genetické dispozice. Infarkt je pro jednu čtvrtinu postižených smrtelný.
V některých případech, zejména u mladých mužů, dochází k infarktu vlivem jiné nemoci – dědičné poruchy metabolismu tuků, zejména cholesterolu. Proto v rodinách, kde je zvýšené riziko výskytu infarktu (tzv. pozitivní rodinná anamnéza – někdo v rodině infarkt měl) – by měli být dospívající chlapci na tuto chorobu vyšetřeni.
hrudník, bolest může vystřelovat do břicha nebo levé ruky
Příznaky infarktu
Infarkt myokardu se projevuje náhlou, ostrou, bodavou bolestí na hrudní kosti. Tato bolest může vystřelovat do levé ruky, zad, čelisti nebo horní části břicha. Charakteristické je, že bolest neustupuje a je v každé poloze stejná. Na rozdíl od anginy pectoris se bolest objevuje bez vazby na pohybovou aktivu či stres a neustupuje ani po podání nitrogrycelinu.
Postižený je na pohled bledý, špatně se mu dýchá a silně se potí. Může se také objevit nevolnost až zvracení. Pacienti bývají zmatení, někdy až agresivní a zvláště při nemožnosti dobře dýchat se objevuje panika a strach ze smrti.
Léčba infarktu myokardu
Při akutním infarktu myokardu je třeba co nejrychleji zavolat záchrannou službu. Postiženého posaďte a uvolněte mu oblečení v oblasti krku. Dbejte na to, aby zůstal v klidu, protože každá aktivita vyžaduje kyslík a toho má v této chvíli nedostatek. Do příjezdu záchranářů hlídejte, zda pacient dýchá, má puls a nepřechází do šokového stavu. Snažte se pacienta udržet při vědomí.
Léčba začíná po příjezdu záchranky.
Po změření krevního tlaku, tepové frekvence, natočení EKG jsou pacientovy podány kyslík kyslíkovou maskou a potřebné léky žilní kanylou – Fentanyl, Morphin nebo Diazepan pro zmírnění bolesti a uklidnění pacienta, Heparin, Anopyrin, Aspirin pro zastavení nárůstu případně rozpuštění trombu.
Pak následuje rychlý přesun do nemocnice. Pacient je za stálého monitorování životních funkcí převezen na koronární jednotku či jednotku intenzivní péče (JIP). Tato opatření při převozu zabraňují přechodu pacienta do šokového stavu, který může vést k náhlé zástavě srdce.
V nemocnici je pacientův stav nadále monitorován. Pokračuje se v kyslíkové terapii, farmakoterapii a je dodržován absolutní klid na lůžku. Při těžkém infarktu či komplikacích je třeba zasáhnout chirurgicky.
V takovém případě lékaři provádí balónkovou koronární angioplastiku, tzv. PTCA, či se zavádí stent.
Jde o umělé roztažení cévy, kdy se v oblasti třísel zavede stehenní tepnou do srdeční tepny trubička (katetr) na konci s balónkem, balónek se nafoukne a nechá se několik dní působit. Po zákroku zůstane céva dostatečně roztažená.
Další možností je zavedení tzv. koronárního stentu – kovové trubičky, která drží cévu v místě zúžení dostatečně roztaženou.
Pokud není možné provést angioplastiku, provádí se takzvaný by-pass, což je v podstatě objížďka postižené tepny. Jde o uměle vytvořenou cévní spojku mezi dvěma tepnami srdce tak, aby místo zúžení bylo přemostěno a tok krve k srdečnímu svalu obnoven.
Po odeznění bolestí na hrudi se začíná s postupnou rehabilitací. Jelikož po prvním infarktu myokardu se výrazně zvyšuje riziko dalšího, je třeba začít s takzvanou sekundární prevencí.
Základem jsou pravidelné lékařské kontroly a dodržování předepsaných nařízení. Úmrtnost pacientů, kteří přestanou kouřit, je dvakrát nižší, proto se doporučuje ihned se vzdát cigaret.
Dále se klade důraz na snížení váhy, zlepšení jídelníčku a životosprávy. Je vhodné omezit živočišné tuky a zvýšit podíl ovoce a zeleniny ve stravě.
Ošetřující lékař také doporučí vhodnou fyzickou aktivitu, nejčastěji jízdu na kole nebo aerobní cvičení.
Léky
Pacientům jsou předepsány léky, které se užívají dlouhodobě. Jsou to léky, které působí proti srážlivosti (nejčastěji užívaný je Anopyrin), ty snižují riziko dalšího infarktu až o 25 %. Dále pak betablokátory, které působí na vysoký krevní tlak a vysokou tepovou frekvenci, a léky na snížení hladiny cholesterolu.
Vyšetření
Infarkt myokardu se diagnostikuje ihned po ošetření záchrannou službou. Je snadno čitelný z křivky EKG. Také se pacientovi odebere krev a zjišťuje se zvýšená sedimentace, stav a počet bílých krvinek a srdeční enzymy.
Možné komplikace
Možných komplikací je hned několik. Pokud je dlouhodobě postižena levá srdeční komora, nedostává se dostatek okysličené krve plicím. To vede k otoku plic (plicní edém). Mohou se objevit život ohrožující srdeční arytmie. A v nejhorším případě může postižená srdeční tkáň prasknout (ruptura srdce), krev se začne vylévat do osrdečníku a dochází k srdeční zástavě, tzv. tamponáda srdeční.
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
Prevence
Zvláště patříte-li do rizikové skupiny (muži nad 50 let s rodinnou anamnézou), je vhodné vyvarovat se kouření, konzumaci tučných jídel a dlouhodobým stresovým situacím.
Pokud trpíte vysokým krevním tlakem nebo cholesterolem, začněte neprodleně s jeho léčbou. U lidí trpících nadváhou se doporučuje zhubnout.
Pomoci může také pravidelná fyzická aktivita, například jízda na kole nebo plavání.
Srdeční selhání nemusí být strašák. Nepodceňujte kontroly ani životosprávu
Infarkt je akutní a život ohrožující situace, kdy dojde k odumření části srdečního svalu. Vzniká náhlým uzavřením nebo výrazným zúžením věnčité tepny, která příslušnou oblast srdce zásobuje. To je po prodělaném infarktu oslabené a může se rozvinout v chronické srdeční selhání.
KVÍZ: Jak dobře znáte lidské srdce? |
Jeho příznaky jsou zprvu nenápadné, nastupují postupně a se srdcem si je nemusíme hned spojit. Lidé je běžně přisuzují špatné kondici nebo přibývajícímu věku, o to více v době pandemie. Často se na ně přijde až s první nutnou hospitalizací, kdy se srdce při akutním zhoršení může poškodit ještě více.
Nebojte se lékaře
Včasné ošetření při infarktu a následná léčba hrají klíčovou roli ve snížení rizika úmrtí a dalších komplikací. Pro pacienty je důležité dodržovat životosprávu a pravidelně užívat léky.
Srdce máte jenom jedno a jste to právě vy, na kom vše závisí. Pokud jste problémy měli nebo máte, praktické informace najdete třeba na internetových stránkách www.rukunasrdce.cz. |
„Bohužel, často vidíme, že v období pandemie přibylo množství lidí, kteří se báli cesty k lékaři a tím ohrožovali své zdraví. Problémem nejsou jen preventivní prohlídky, ale i větší počet přechozených infarktů, které srdce zásadně oslabují,“ říká profesor Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc.
„Takové chování může vést k rozvoji chronických srdečních potíží, jako je srdeční selhání. Pacientů s tímto onemocněním je dnes v ČR už okolo 300 až 350 tisíc. Ještě před pěti lety jsme přitom toto číslo odhadovali na 200 tisíc,“ dodává.
Sledujte příznaky
Mezi příznaky, na které je důležité dát si pozor, patří dušnost, otoky nohou a břicha, únava, nadměrné bušení srdce, nechutenství, náhlý nárůst hmotnosti a časté močení v nočních hodinách.
„Je zásadní příznaky srdečního selhání nepodceňovat, být v kontaktu s lékařem a informovat ho o změnách, které tělo po infarktu zažívá. Jen tak je možné včas odhalit nastupující chronické srdeční selhání a nasadit léčbu pro zachování kvality života. Pacienti proto nesmějí péči o sebe zanedbávat,“ zdůrazňuje profesor Táborský.
Když se hraje o minuty. První pomoc při infarktu či mrtvici |
Dodržování režimu
Vedle pravidelných kontrol by měli pacienti po infarktu a s již diagnostikovaným srdečním selháním dodržovat režimová opatření. Ta totiž mohou oddálit další zhoršení zdravotního stavu a opakované hospitalizace.
„Za posledních 20 let se počet hospitalizací u srdečního selhání až čtyřnásobně zvýšil. Akutní zhoršení stavu s následnou hospitalizací jsou mnohdy zbytečná a srdce mohou výrazně poškodit. Dodržování doporučeného režimu je pro pacienty vhodnou cestou, jak se jim mohou vyhnout,“ vysvětluje profesor Táborský.
Mezi doporučená opatření se řadí měření tlaku a pulzu, užívání předepsaných léků, kontrola hladiny cholesterolu, abstinence od kouření a alkoholu, přiměřený pohyb, pravidelný odpočinek a vyvážené stravování, se kterým se pojí i zdravá váha.
Proberte vše se svým lékařem a pečujte o sebe zodpovědně a s láskou.
Důležitá pestrost
Nikoho asi nepřekvapí doporučení, že je vhodné jíst velké množství ovoce a zeleniny. Jedná se o skvělé a přirozené zdroje minerálů a vitaminů, navíc mnoho druhů ovoce a zeleniny obsahuje i vlákninu, důležitou pro zažívání.
Salát místo nezdravé svačinky pomáhá snižovat množství spořádaných kalorií za den a tím zmenšovat nápor na srdce a cévy.
Celozrnné potraviny jako pečivo či těstoviny jsou vynikajícím zdrojem vlákniny, která je dobrá nejen při trávení, ale pomáhá i s regulací krevního tlaku.
Tuky dělají v cévách neplechu – není ovšem tuk jako tuk. Vyhýbat bychom se měli především těm nasyceným, jež najdeme v másle a sádle. Tuk z ryb je naprosto v pořádku.
Zdeňka Netíková, Čas pro hvězdy
Zdravá životospráva může zlomit i dědičnou dispozici k srdečnímu selhání
„Srdeční selhání je neschopnost srdce přečerpat dostatečné množství krve do oběhu tak, aby byly pokryty nároky organismu na prokrvení,“ definoval lékař.
Zástava je něco jiného. „Při zástavě se srdce zastaví navždy, přestane pumpovat úplně, zatímco srdeční selhání znamená, že srdíčko stále pumpuje, ale nedostatečně. Lze to přirovnat k nevýkonnému čerpadlu, voda teče pomalu, odkapává a ve studni se nám hromadí voda,“ doplnil.
Je přirozené, že tyto pojmy se laikům pletou, stejně tak jako zaměňujeme nemoc nazvanou srdeční selhání za ischemickou chorobu srdeční nebo infarkt. „To jsou ale příčiny srdečního selhání. Zrovna tak, jako to může být třeba chlopenní vada a jiné důvody, proč se srdeční selhání vyvine,“ vysvětluje kardiolog Štěpán Havránek.
Srdeční selhání se týká stovek tisíc pacientů
Jak se to stane? „Základní onemocnění se postupně zhoršuje a srdce čím dál tím hůře čerpá krev. Někdy se tato schopnost snižuje pozvolna, někdy skokově, až dojde k tomu, že selhání je nevratné a pacient může zemřít.“
Podle lékaře se kondice pacienta může měnit. „Velký vliv mají změny počasí a tlaku, zejména jde-li tlak dolů, dále prodělávaná infekční onemocnění, zánět plic, zánět močového měchýře a další. A pak jsou chvíle, kdy je pacientovi zase lépe, je na lécích a kompenzovaný,“ doplňuje.
Srdeční selhání se u nás týká stovek tisíc registrovaných pacientů. O mnohých ale medicína ještě neví, stejně tak, jako o svém onemocnění nevědí ani oni sami.
Jak tedy srdeční selhání poznáme? „Hlavním příznakem je dušnost, vyšší než u vrstevníků. Druhým příznakem jsou otoky dolních končetin. Platí ale, že to mohou být příznaky něčeho jiného. Za dýchavičností může stát větší námaha, nadváha, plicní problém či chudokrevnost.
Otoky zase můžeme připisovat třeba ledvinám. Ty související se srdcem jsou typické tím, že jsou symetrické, na obou nohách stejné, a že je ráno pacient nemá, vznikají až navečer po delším stání či sezení. V oblasti srdce nic cítit nemusíme,“ popisuje Štěpán Havránek.
Optimální je svěřit se s potížemi praktickému lékaři. Pokud pojme podezření, že příčinou obtíží je srdce, doporučí vyšetření kardiologa. „Pokud nastanou obtíže akutně, jako třeba v těchto horkých dnech, pak je asi lepší vyhledat pomoc rovnou v nemocnici,“ soudí kardiolog.
I když je chronické srdeční selhání nemocí na doživotí, řešení má. „Podáváme léky, které mají za úkol prodloužit pacientovi život a ulevit mu od obtíží. Existují operativní zákroky jako katetrizace, kardiostimulátor nebo v odůvodněných případech i transplantace srdce,“ uvádí Štěpán Havránek.
A co pro sebe v rámci prevence můžeme udělat my sami? „Důležitý je přísun vody a minerálů, omezení tučného a sladkého jídla a zdravý pohyb po poradě s lékařem. Právě životospráva je schopna zlomit i dědičnou dispozici k srdečnímu selhání. Souvisí totiž často také s pohybovými a jídelními návyky v rodině,“ vysvětluje lékař a doporučuje webové stránky s dalšími informacemi rukunasrdce.cz.
Tipy pro zdravé srdce od nejlepších kardiologů
Možná vaše babička, otec nebo jiný člen rodiny trpí srdečním onemocněním, ale i s těmito silným dědičnými dispozicemi máte šanci bojovat a snížit tak vaše riziko. A to dodržováním zdravého životního stylu, prospěšného vašemu srdci. Je to lehčí než si myslíte.
Přes 800 000 Američanů zemře každý rok na srdeční záchvat nebo jiné kardiovaskulární onemocnění. Ale až čtyřem z pěti těchto úmrtí bylo možné předejít. Díky několika tipům od předních kardiologů, zveřejněných na webu WebMD, můžete mít zdravé srdce.
Jíte to nejlepší pro vaše srdce?
„Podle výsledků naší studie, jedna z hlavních věcí u níž si lidé nejsou jisti, co je správné, je strava, která je zdravá pro jejich srdce,“ říká kardioložka Lori Moscaová, zakladatelka Centra kardiologie na Lékařské fakultě Kolumbijské univerzity v New Yorku. „Každý týden je zveřejněn výzkum nebo kniha, která vždy vyvrátí tvrzení té předcházející.“
Nejlepší informace, jak jíst správně a zdravě, aby to prospívalo vašemu srdci, je řídit se podle pokynu Americké asociace pro zdravé srdce. Jsou tvořeny těmi nejlepšími odborníky, kteří sledují nejnovější výzkum a nenechají se ovlivnit nejnovějšími trendy. „Popravdě je to jednodušší, než si lidé myslí,“dodává doktorka Moscaová.
Zde je několik tipů vhodných pro zdravé srdce:
- Konzumujte stravu bohatou na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky a vlákninu.
- Jezte rybu nejméně dvakrát týdně.
- Omezte příjem nasycených tuku a potravin s vysokou mírou cholesterolu. Jen 30% vašeho denního příjmu by mělo být tvořeno tuky a jen velmi málo z toho, mohou být ty nasycené.
- Vybírejte si nízkotučné mléčné výrobky.
- Snižte příjem potravin, které obsahují rostlinné oleje.
- Snižte příjem soli
Jedním ze způsobů, jak zaručit, že vaše strava bude bohatá na ovoce, zeleninu a vlákninu a zároveň omezíte nasycené tuky, je rozdělení talíře na části: polovinu by měla tvořit zelenina, ¼ kvalitní bílkoviny( zkuste luštěniny – jsou výborným zdrojem bílkovin a velmi zdravé pro vaše srdce) a ¼ by mělo tvořit ryba nebo netučné maso.
Pamatujte na to, že byste výživné látky, měli přijímat z potravin. Antioxidanty a další látky vhodné pro srdce se nachází například v borůvkách, fazolích a artyčocích.
Vyhněte se módním dietám. „ Téměř každý se jednou za život rozhodl zhubnout, ale udržet tuto váhu i poté je to, co je obtížné. Zabránit tomu, aby jste znovu přibrali, je velmi důležité. Takto značně chráníte své srdce,“dodává doktorka Moscaová.
Prospívá pohyb vašemu srdci?
Je těžké zařadit pravidelnou pohybovou aktivitu do nabitého dne. Lidé, které vidíte cvičit v posilovně, vypadají, jako by tam trávily hodiny. A vy jste přitom neuběhli ani kilometr od vysoké školy. Ale žádné výmluvy – stejně jako zdravé stravování, tak i pravidelný pohyb není tak obtížný jak to vypadá.
Pokud nemáte velkou nadváhu, stačí, když pětkrát týdně nebo i víckrát zařadíte 30ti minutovou pohybovou aktivitu. Není třeba cvičit třicet minut v kuse. Klidně si můžete rozdělit tuto půlhodinku na dvě části – jednu ráno a jednu večer.
„Pravidelný pohyb je základ pro zdravé srdce,“ říká doktorka Moscaová. Tím, že nebudete aktivní riskujte rozvoj některého z kardiovaskulárních onemocnění.
Pravidelný pohyb rovněž prospívá:
- krevnímu tlaku
- předcházení cukrovce
- udržuje zdravou hladinu cholesterolu.
Pokud chcete shodit pár kilogramů, budete muset vynaložit více úsilí. „V tomto případě je třeba cvičit alespoň 60 minut denně,“říká doktorka Moscaová. „Jediný způsob jak zhubnout, je snížit příjem kalorií a zvýšit jejich výdej. Pokud jen snížíte příjem energie, vaše tělo zpomalí metabolismus.“
Jaký typ aktivity si zvolíte už není až tak podstatné, důležité je, že něco opravdu děláte. Podstatné je nevynechávat. Vždy mějte pohyb zařazený ve svém každodenním plánu. Zkuste aktivitu, do které zapojíte celou rodinu.
Znáte další rizikové faktory pro vaše srdce?
Zdravý životní styl, který prospívá vašemu srdci ale není jen o vyvážené stravě a pohybu. Nejnebezpečnější věc pro vaše srdce je kouření. Cigaretový kouř zvyšuje riziko vzniku srdečního onemocnění, ale zároveň zhoršuje i další faktory, které ke kardiovaskulárním nemocem vedou:
- Zvyšuje krevní tlak.
- Zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin.
- Snižuje hodnotu dobrého cholesterolu.
Pokud vykouříte krabičku cigaret denně, riziko infarktu je u vás až dvakrát vyšší, než u nekuřáků.
„Každá cigareta, kterou nevykouříte, je důležitá,“ říká doktorka Moscaová. „Cíl by samozřejmě měl být úplně s kouřením přestat, ale i snížení o jednu cigaretu denně udělá změnu. Začněte tedy postupným ubíráním cigaret, až přestanete úplně.“ radí doktorka.
Velkou výhodou je, že vašemu tělu a tedy i srdci netrvá dlouho, než začne využívat prospěch, který mu skoncování s kouřením přineslo. Dvacet minut po vaší poslední cigaretě začíná klesat krevní tlak a srdeční tep. Zlepšení krevního oběhu a funkce plic trvá od dvou týdnů do tří měsíců. Rok poté je vaše riziko infarktu o polovinu nižší než u kuřáka.
Dalšími rizikovými faktory pro vaše srdce jsou úzkost, stres, zlost, deprese a sociální izolace. Tyto velmi obvyklé problémy, často přehlížené, představují nebezpečí pro vaše srdce.
„Například deprese je velmi rozšířená a může vést k srdečním onemocněním,“říká doktorka Moscaová. „Pokud někdo z vašich blízkých vypadá, že depresí trpí, hromadí v sobě vztek nebo se vám zdá osamocený, pomožte mu vyhledat odbornou pomoc. Je mnoho způsobů, jak se těmito problémy vypořádat.“
Jaká je vaše rodinná historie?
Existují některé rizikové faktory, které nemůžete ovládat a rodinná historie je jedním z nich. Pokud někdo z vašich blízkých – matka, otec, sestra nebo bratr měli srdeční záchvat nebo zemřeli – zejména v mladém věku, je zde zvýšené riziko i pro vás.
„Rodina může mít určité dispozice k tomuto onemocnění. Nejen že sdílíte geny, ale rovněž životní styl,“ říká doktorka Moscaová. „Zdědíte polovinu genů od vaší matky, polovinu od otce, ale co rovněž pravděpodobně získáte, je způsob jejich stravování a vztah k pohybu.“
„Pokud se ve vaší rodině nachází srdeční onemocnění, je důležité, aby jste pravidelně nechával své srdce kontrolovat,“doporučuje doktorka Moscaová.
Můžete přijít například na to, že máte příliš vysoký cholesterol a je třeba užívat léky. Na druhou stranu je možné, že infarkt vašeho otce byl způsoben jeho kouřením a nadváhou a vy přitom ani jeden z těchto problémů nemáte. Vaše riziko se tedy snižuje. V každém případě můžete udělat pro vaše srdce něco dobrého – dědičnost není vše.
Je důležité si uvědomit, že většinu rizikových faktorů pro vaše srdce, můžete ovládat a riziko tak snížit.
„I když v tuto chvíli u vás riziko zvýšené není, už teď se můžete začít chovat tak, aby ani toto risk nevzrostl a zažít zdravě žít.“