Princip metody
Lékař provede uzavření vejcovodů, čímž se zabrání postupu spermií a naopak i transportu vajíčka do dělohy. Tím se zcela zamezí oplodnění. Vejcovody mohou být uzavřeny buď pomocí speciálních uzávěrů (klipů nebo kroužků), přerušeny mechanicky nebo působením tepla, anebo být jednoduše uzavřeny stehem.
Jak se ženská sterilizace provádí?
Ženskou sterilizaci je možno provést klasicky, při otevření břišní stěny (odborný výraz laparotomicky) a nebo pouze z jednoho vpichu, který se vede přes stěnu břicha v místě pod pupkem (odborný výraz laparoskopicky).
Existuje ještě jedna možnost, a to je sterilizace provedená přes dutinu dělohy (odborný výraz hysteroskopicky), které se ale téměř neprovádí, její účinnost ve srovnání s předchozími dvěma metodami je podstatně nižší.
S rozvojem endoskopických operačních technik až na výjimky (sterilizace při císařském řezu) zcela ustoupily metody sterilizace při otevřeném břiše.
Laparkoskopicky je možné přerušit vejcovod elektrickým proudem, naložením kroužků, např Yoonovy kroužky nebo svorek, které byly v USA nazvány po jejich autorovi, plzeňském rodákovi – Hulka clip, a nebo odstraněním celých vejcovodů.
Účinnost endoskopicky provedené sterilizace je vysoká a komplikace jsou zřídkavé.
Zůstanu po sterilizaci ženou?
Málokterý medicínský postup je opředen tolika mýty a falešnými představami jako dobrovolná sterilizace. Většina žen zaujímá vůči sterilizaci zdrženlivý a někdy až nepřátelský postoj.
Příčinou je zřejmě vědomí, že tato metoda dříve představovala neodvratnou ztrátu možnosti mít dítě. Avšak dotazníkovou studií se zjistilo, že téměř každý třetí občan v České republice neví, oč se vlastně jedná. Lidé si nejčastěji pletou sterilizaci s kastrací.
Jenže při kastraci se odstraňují zárodečné žlázy, kdežto po sterilizaci není narušena hormonální činnost ženy, která zcela normálně menstruuje a s nenarušenou kvalitou prožívá sexuální život.
Moderní medicína odstranila i onu tolik obávanou neodvratnost – mít v případě potřeby dítě. Pokud se žena po sterilizaci rozhodne mít dítě, pomůže dnes využít metody „in vitro sterilizace“.
Výhody
Jedná se ovysoce účinný druh antikoncepce. Žena nemusí pamatovat na to, aby si vzala tabletku. Laparoskopie představuje relativně jednoduchou operaci, která většinou nenese vysoká rizika komplikací. Provádí se během jednodenní hospitalizace nebo i jako ambulantní výkon s krátkodobou pracovní neschopností.
Nevýhody
Obvyklé operační a anesteziologické riziko, které je však velmi nízké. Není vhodná pro ženy, které nejsou definitivně rozhodnuty nemít další potomky.
Podle naší legislativy může být sterilizace provedena pouze ze zdravotních indikací, které jsou uvedeny ve Věstníku ministerstva zdravotnictví. Podle vyhlášky z roku 1972!!! lze sterilizaci povolit pouze z vážných zdravotních důvodů.
Výjimku tvoří dobrovolná sterilizace u ženy, která má již čtyři žijící děti. Pokud jí je víc než 35 let, pak jí stačí děti tři. Žádost o sterilizaci schvaluje sterilizační komise. Bez zdravotní indikace nelze zatím v České republice sterilizaci provést.
V mnoha zemích se stala dobrovolná sterilizace široce rozšířenou metodou plánovaného rodičovství.
Sterilizace při císařském řezu
Zvláštní situace nastává, pokud žena musí podstoupit již třetí císařský řez. Zde legislativa umožňuje vykonat sterilizaci na přání ženy jednodušším administrativním způsobem, pouze po podání jednoduché žádosti, kterou musí podepsat žadatelka, manžel nebo partner a dva lékaři, z nichž jeden bývá primář příslušného gynekologicko-porodnického oddělení.
Příklad:
Těhotnou čeká třetí císařský řez.
Protože po dvou předchozích císařských řezech se v České republice již těhotné nepovoluje rodit přirozeně (obavy z prasknutí opakovaně operované dělohy během samovolného porodu porodu), lékař v poradně pro těhotné ženu seznámí s možností sterilizace ze zdravotních důvodů (při čtvrtém těhotenství po třech předchozích císařských řezech je již riziko prasknutí dělohy i během těhotenství velmi vysoké), která by se provedla během císařského řezu, když je při operaci otevřené břicho, tedy laparotomický postup. Lékař ženě vše vysvětlí, ale výkon pouze navrhne. Žena pak musí se sterilizací souhlasit, pokud nesouhlasí, pak porodník ani během třetího císařského řezu prostě sterilizaci nesmí provést.
Pokud žena písemně podepíše souhlas, pak se sterilizace provádí i při otevření břicha různými způsoby. Nejčastěji se stehem podváží oba vejcovody, které se pak ještě mechanicky přeruší, aby byl výkon co nejspolehlivější. U nepatrného počtu žen se totiž může stát, že i stehem podvázaný vejcovod se může opět stát průchodným a žena může otěhotnět. Příroda je prostě někdy mocná čarodějka.
MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
Ivana Ašenbrenerová
Z připravované knihy o těhotenství a porodu
Ženská sterilizace a vše o ní – rizika, problémy
Základem ženské sterilizace je přerušení vejcovodů, vaječníky však zůstávají stejně funkční, jako byly dříve.
Tato metoda antikoncepce se většinou řadí až na samý okraj za všechny jiné běžně dostupné možnosti. Můžete se setkat i s mnoha mýty, které okolo ní panují. Neprovádí se příliš často a hlavním důvodem je zřejmě nevratnost tohoto celého zákroku. Jen minimum žen je připraveno na skutečnost, že možnost otěhotnět pro ně bude opravdu navždy zapovězena. Jak se sterilizace provádí a kdy na ní má žena nárok? Je těhotenství po ní opravdu nemožné?
Celkem často se můžete setkat s názorem, že po sterilizaci jako by žena ztratila něco ze své běžné sexuality, jako by to mělo být na ní nějak výrazně patrné snad na první pohled. Pravda je však taková, že při sterilizaci nedochází k ovlivnění tvorby hormonů, samotného menstruačního cyklu ani budoucího sexuálního života ženy.
Jak se ženská sterilizace provádí?
Jejím základem je přerušení vejcovodů, vaječníky však zůstávají stejně funkční, jako byly dříve. Nejčastěji se provede podvázání obou vejcovodů a jejich následné mechanické přerušení.
Sterilizací tedy dojde k zabránění setkání spermie s vajíčkem v těle ženy. Z vaječníku je vajíčko sice uvolněno, ale nastává pak jeho vstřebání v těle.
Jako hlavní výhoda bývá nejčastěji uváděna vysoká spolehlivost sterilizace.
Nejčastěji se provádí laparoskopicky
Je možné provedení po otevření dutiny břišní, ale též šetrněji při laparoskopii. Je možný přístup i před dutinu dělohy, avšak tento zákrok nebývá pro jeho nižší účinnost příliš často prováděn.
Sterilizace je spjata s nízkým rizikem dalších komplikací. Pokud se již objeví, může se jednat o alergickou reakci na podání léků, samotný průběh anestezie nebo infekci po operaci.
Nejčastěji je volena metoda laparoskopického zákroku, kdy jsou optické nástroje zavedeny do potřebných míst prostřednictvím drobných řezů. Jedná se tedy o minimálně invazivní operační výkon.
Je zde nižší zátěž pro pacientky, zkracuje se nutná doba hospitalizace a i bolestivost po zákroku je nízká. Nejčastěji se provádí při krátkodobé hospitalizaci – obvykle jednodenní.
Před operací je nutné mít aktuální interní předoperační vyšetření a se zákrokem vyslovit souhlas.
Pro koho je ženská sterilizace vhodná?
Obecně řečeno může být sterilizace provedena jakékoliv ženě na její přání. Musí být pouze starší 21 let, řádně poučena a mezi poučením a samotným zákrokem musí uplynout alespoň dva týdny.
Sterilizace může být provedena ze zdravotních důvodů, kdy tuto možnost žena nejprve diskutuje se svým gynekologem na základě jejího zdravotního stavu. Užívá se v případech, kdy by (další) těhotenství ohrozilo zdraví nebo život ženy, případně jejího dítěte.
Důvodem může být již opakovaně provedený císařský řez. Zde je možnost absolvovat sterilizaci zároveň s plánovaným porodem císařským řezem. Žena samozřejmě se zákrokem po zjištění potřebných informací vyslovuje souhlas.
V tomto případě je sterilizace hrazena zdravotní pojišťovnou.
Zákrok však může být proveden i bez zdravotních důvodů na žádost ženy. Zde je ovšem nutnost si jej uhradit. Většinou ženy volí tuto metodu antikoncepce v případech, kdy jsou si jisté, že děti již nechtějí a zároveň nemohou užívat jiné druhy antikoncepce.
Jak moc tato sterilizace ovlivní ženské tělo?
Jak již bylo řečeno, sterilizací nedojde k ovlivnění menstruačního cyklu ani sexuality ženy. Někdy je možné doslechnout se o tzv. posttubálním sterilizačním syndromu.
Jedná se o jev, kdy ženy po sterilizaci na sobě začnou pociťovat nepříjemné příznaky, které se u nich dříve neprojevovaly. Názory odborníků a pacientek se však na toto téma často zcela rozchází.
Mezi symptomy bývají uváděny návaly horka, změny nálady, nepravidelná menstruace, potíže se spánkem, ztráta libida, bolesti hlavy a mnoho dalších.
Po té, co byla u ženy provedena sterilizace, je možné otěhotnění pouze po mimotělním oplodnění (IVF). Mužova spermie je tedy spojena s vajíčkem mimo tělo a embryo je až poté zavedeno do dělohy. Předchozí zákrok nemá vliv na průběh samotného těhotenství a následného porodu dítěte.
Nejčastější otázky okolo ženské sterilizace a odpovědi na ně
Sepsali jsme pro vás odpovědi na několik nejčastějších otázek okolo tohoto tématu:
Je tento zákrok bolestivý?
Sterilizace se spojuje s mírnou bolestí, kterou však při samotném zákroku potlačí anestezie. Po probuzení se žena většinou cítí oslabena a v podbřišku pociťuje slabší bolesti. Tento „pozákrokový stav“ trvá několik dní. Pak je již vše v normálu.
Změní se nějak fungování ženského těla?
Jak již bylo řečeno, v podstatě nijak. Nadále probíhají všechny hormonální činnosti, vajíčka se produkují i nadále, ale vstřebají se do okolní tkáně. Žena má každý měsíc menstruaci, i když se mohou dostavit změny v jejím pravidelném cyklu.
Má ženská sterilizace vliv na sexuální touhu?
Ne, po sterilizaci se ženě nesnižuje chuť na sex a pohlavní život to nijak neovlivní. Po zákroku je sice třeba několik dní či týden počkat, ale po zotavení se organismu je žena na sex zcela připravena.
TIP: Poselství ženských kruhů – jak probudit ženskou sílu?
Jaká jsou rizika?
Ženská sterilizace je v porovnání s vasektomii rizikovějším zákrokem. Už jsme zmiňovali možné rozhození pravidelného cyklu, ale hrozí i mimoděložní těhotenství. Jeho varovnými příznaky jsou vynechání menstruace a bolesti v podbřišku, které je třeba okamžitě konzultovat s lékařem. Někdy se také stává, že se předčasně dostaví příznaky přechodu.
Jaké jsou výhody?
Sterilizace je nejúčinnější antikoncepcí a nevyžaduje žádné další způsoby ochrany. Když si spočítáte, kolik byste investovali do hormonální antikoncepce či kondomů, jednorázový zákrok vyjde levněji. Je rychlý, účinný a ve většině případů i bez komplikací.
Je možné sterilizaci zvrátit?
Sterilizace je v první řadě považována za trvalý zákrok, ale v některých případech se zvrátit dá. Podařit se to může pouze pokud ženě zůstal „dostatek“ vejcovodů a dají se znovu napojit. Jde však o náročný a drahý zákrok, proto by měla být sterilizace považována za nevratnou.
Jak dlouho trvá rekonvalescence po zákroku?
Doba, kdy se tělo pacientky zotaví ze zákroku je orientačně 2 – 3 dny. V tomto období doporučujeme klidový režim bez fyzické námahy. Hned po operaci jsou případné bolesti odstraněny nasazením vhodné léčby, pacientka proto nemusí mít žádné obavy z bolestivosti. Po zákroku čeká pacientku jedno kontrolní gynekologické vyšetření.
Kdy uvažovat o sterilizaci na vlastní žádost?
Vzhledem na cenu sterilizace nemá smysl výkon uskutečňovat pár let před přechodem. Ideální je o sterilizaci začít přemýšlet v době, kdy se žena definitivně rozhodne, že už neplánuje těhotenství a má své vlastní děti.
Co dále si přečíst na téma ženské sterilizace?
- O ženské sterilizaci na wikipedii
- Výhody a nevýhody sterilizace
VIDEO: Sterilizaci žen lze provádět ambulantně
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Žena má nárok na sterilizaci. Hrazena je jen ze zdravotních důvodů
Sterilizaci, tedy zákrok zabraňující početí (jde o mechanické zabránění setkání pohlavních buněk, spermie a vajíčka), je možno provést ze zdravotních příčin a v tom případě jej hradí pojišťovna, nebo z jiných důvodů – a pak si žena sterilizaci musí zaplatit sama.
„Zdravotními důvody se podle zákona o specifických zdravotních službách rozumí takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života matky v důsledku těhotenství nebo porodu, nebo zdravého vývoje, zdraví či života budoucího dítěte,“ uvádí Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Podle dřívější legislativy platilo, že sterilizaci mohla žena podstoupit z důvodu vyššího věku, resp. počtu dětí (do 35 let po čtyřech dětech, u žen od 35. roku věku po třech dětech). Dnes již tyto důvody pro pojišťovnu neplatí, nenaplňují zdravotní riziko, tedy vysokou míru pravděpodobnosti ohrožení života nebo zdraví matky nebo dítěte.
Záleží na vašem lékaři
V současné době lze sterilizaci provést se souhlasem pacienta ze zdravotních důvodů od 18 let a na základě písemné žádosti pacienta z jiných než zdravotních důvodů od 21 let.
Navrhnout sterilizaci ze zdravotních důvodů je oprávněn ošetřující lékař ženy – i když v podstatě to platí i pro muže. „Zákon to sice nespecifikuje, ale sterilizaci může podstoupit jak žena, tak muž,“ upozorňuje Oldřich Tichý.
O provedení sterilizace pak rozhoduje lékař ve zdravotnickém zařízení, kde má být zákrok proveden.
Gynekolog tedy může například u ženy, která opakovaně rodila císařským řezem a má zájem o sterilizaci, tento zákrok navrhnout, pokud podle něj při dalším těhotenství hrozí v důsledku komplikovaných porodů vážné zdravotní komplikace.
„To je zdravotní důvod a sterilizace by pak byla hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ říká mluvčí VZP. Jestliže zdravotní stav ženy neznamená vážné zdravotní riziko, musela by si sterilizaci hradit sama.
„Dříve se při opakovaném císařském řezu doporučovalo provést sterilizaci, protože děloha má na sobě dvě jizvy a už nemusí tak držet.
Dnes to sice ženám při opakovaném císařském řezu doporučujeme, nicméně ony většinou volí z takové falešné představy, co si to doktor vymýšlí, já můžu mít čtyři císařské řezy… může, ale riziko stoupá,“ říká v rozhovoru o možnostech sterilizace gynekolog Martin Charvát: Sterilizace: antikoncepce navždy
Ať je prováděna sterilizace z jakéhokoli důvodu, musí ošetřující lékař pacientovi vždy předem poskytnout informaci o povaze tohoto zdravotního výkonu, jeho možných rizicích a trvalých důsledcích. Tady je významný zejména fakt, že sterilizace je prakticky nevratná, pokud by žena chtěla v budoucnu otěhotnět, připadalo by v úvahu pouze umělé oplodnění.
- Informace musí být podány před dalším zdravotnickým pracovníkem jako svědkem.
- Záznam o podání informace, podepsaný ošetřujícím lékařem, pacientem i svědkem, je pak součástí zdravotnické dokumentace.
- Mezi podáním informace a definitivním rozhodnutím pacienta, tj. udělením jeho písemného souhlasu, což musí výkonu bezprostředně před jeho započetím předcházet, je navíc vyžadován přiměřený odstup, aby nešlo o unáhlené rozhodnutí.
- Jde-li o sterilizaci ze zdravotních důvodů, lhůta musí být nejméně 7 dnů; jinak nejméně 14 dnů.
Méně známá je u nás ambulantní forma sterilizace, která má pro ženu mnoho výhod, bohužel pojišťovny ji alespoň prozatím nehradí, hodnotí ji jako formu antikoncepce, kterou si má každý platit každý sám.
Tu chemii brát nebudu. Žen, které odmítají hormonální antikoncepci, přibývá | Zdraví
Jen máloco má za sebou tak raketový vzestup jako hormonální antikoncepce v Česku. Když se po pádu (antikoncepčně chudého) komunismu objevily nejrůznější druhy moderních pilulek, mnoho žen po nich sahalo s úlevou. Konečně budou moci řídit svůj život, aniž by se musely obávat toho, že nechtěné otěhotnění nebude mít jiné řešení než interrupci.
Dnes je vše jinak. Z medikamentu proti početí se stal strašák spojený s mnoha negativy.
Nejčastěji se mluví o mrtvici, plicní embolii, neplodnosti, karcinomu prsu, depresi, ztrátě libida a problémech s výběrem partnera.
Nemalá část Češek tudíž hormonální antikoncepci opouští, a to i po letech užívání. Ty samé ženy, které ji v minulosti užívaly bez obav, dnes tvrdí, že by ji svým dcerám nikdy nedoporučily.
Bez prášků jsem to já
Po pilulkách sáhla v období dospívání dnes osmadvacetiletá Barbora Janečková. „Jít poprvé na gynekologii a rovnou si odnést recept bylo úplně normální.
Myslím, že tehdy jsme ve třídě braly antikoncepci skoro všechny včetně holek, které ani neměly kluka,“ vzpomíná na dobu, kdy se tablety předepisovaly i jako univerzální řešení pro nepravidelnou menstruaci nebo třeba na problémy s pletí.
„Bylo nám šestnáct a nikdo nám neříkal, že by prášky mohly být problém. Přijde mi, že ani doktoři to moc neřešili,“ vypráví mladá žena.
Brala je skoro deset let, byly pro ni samozřejmou součástí života. Jenže před třemi lety se u její kamarádky objevila žilní trombóza a to ji dost vyděsilo.
„Nenapadlo mě, že by se něco takového mohlo stát holce, kterou znám,“ popisuje. Když se Barboře rozpadl dlouholetý vztah, rozhodla se antikoncepci vysadit a přišla změna.
Nejdříve na sebe byla dost naštvaná, protože se jí zhoršila pleť, menstruace začala znovu bolet. Bylo podle ní zvláštní být zase „normální“.
Největší změnou byla zvýšená chuť na sex. Myšlenky na něj se začaly objevovat každý den, což dřív neznala. „Zatím nemám stálého partnera, ale asi se k pilulkám nevrátím.
Jen nevím, jak jinak vyřešíme antikoncepci,“ krčí rameny a dodává, že by uvítala víc možností pro muže. Různé prostředky jsou sice ve vývoji, jenže muži této eventualitě nejsou nakloněni.
I sterilizaci v Česku volí spíš ženy, byť u nich je zákrok složitější a více rizikový.
Možnou souvislost mezi životní nepohodou a užíváním hormonální antikoncepce ukázala nedávno publikovaná švédská studie. Do ní bylo zahrnuto 340 žen, které během tří měsíců užívaly pilulky, a to buď obsahující ethinylestradiol a levonorgestrel, tedy nejběžnější kombinaci v tabletách, nebo placebo.
Účastnice studie, které užívaly hormony, popisovaly zhoršení nálady, potíže se sebeovládáním a také méně energie. Na druhé straně tyto změny byly velmi malé a ani nebylo zaznamenáno zvýšení depresivních příznaků. Autoři jsou s interpretací výsledků bádání nespokojeni, protože trvalo krátkou dobu a zahrnovalo malé množství žen.
Nicméně se ukázalo, že pro jednotlivé ženy mohou mít tato zjištění klinický význam. Jinými slovy, je skutečně možné, že se při užívání pilulek cítí hůř.
Poznání vlastního těla
Hormonální antikoncepce, což je mimochodem hned několik různých metod s různou mírou zdravotních rizik pro různé ženy, samozřejmě není bez chyb. Má vedlejší účinky a ty mohou být i velmi závažné. A tak není možné tvářit se, že je stoprocentně bezpečná.
Jisté je to, že se přístup českých žen k ní mění. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv ještě v roce 2007 bylo na český trh dodáno 3,49 milionu balení hormonální antikoncepce.
V roce 2015 už ale bylo u nás prodáno pouze 2,61 milionu balení a je pravděpodobné, že loni to bylo ještě o něco méně, avšak definitivní údaje ještě nejsou k dispozici.
Méně prodaných balení rovná se i méně žen, které po antikoncepci sahají. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky to v roce 2007 bylo celkem 1,38 milionu žen.
Některou z metod hormonální antikoncepce užívalo 54,7 % žen ve věku od 15 do 49 let s tím, že drtivá většina žen dávala přednost pilulkám. V roce 2015 užívalo hormonální antikoncepci 1,06 milionu žen, tedy 43,7 % žen ve věku od 15 do 49 let.
Stále ale Češky třeba ve srovnání se Slovenkami užívají antikoncepci výrazně více. U našich východních sousedů pro ní sahá pouze 18,6 % žen.
Jedním z výrazných důvodů odklonu od hormonální antikoncepce je proměna jejího vnímání ve společnosti. Před deseti nebo dvaceti lety byla tabletka spojována se samými pozitivy. V současnosti má spíš negativní hodnocení, naopak jsou vyzdvihována pozitiva přirozeného ženství.
„Ve své praxi se často setkávám s ženami, které cítí, že ve svém životě potřebují změnu.
Hledají samy sebe, přemýšlí, co v životě vlastně chtějí, a přestat užívat hormonální antikoncepci, kterou braly mnoho let, je pro ně jedním z kroků na této cestě,“ popisuje psycholožka a psychoterapeutka Jana Březinová, která vede soukromou praxi na Praze 5.
Ujasnit si svoje životní role je podle ní výzva, která stojí před každou ženou. „Řada z nich má pocit, že je okolí neustále do něčeho nutí a ony se musí chovat podle toho, co se od nich čeká. Vysadit antikoncepci je tak pro ně rozhodnutí, které konečně dělají samy za sebe,“ vysvětluje.
Podobné rozhodnutí udělaly také geografka Adéla Nováková a poradkyně v oblasti životního stylu Věra Pospíšilová, které stojí za projektem Život bez hormonální antikoncepce a snaží se o vydání stejnojmenné knihy.
„Toužíme po tom, abychom se my ženy více zajímaly o sebe sama, toužily po poznání vlastního těla, mysli a toho, co je nám příjemné,“ vzkázaly svým přispěvatelům na crowdfundingovém portálu HitHit.com. I když cílové částky 200 tisíc nedosáhly, připravují knihu alespoň elektronicky.
Autorky uvádějí, že chtějí „sesbírat různé pohledy i zkušenosti a ukázat, jakou roli v našem životě může užívání hormonální antikoncepce sehrát. Jak dokáže jedna pilulka zamíchat životem, zdravím i psychikou ženy, jak se odráží nejen na ní, ale vůbec na celé společnosti“.
Samy jsou přesvědčené o tom, že by hormonální antikoncepci už nikdy neužívaly, a to právě kvůli tomu, jak je změnila.
Jsou také ženy, které vlastní negativní zkušenosti s hormonální antikoncepcí přivedly k tomu, že nechtějí, aby pilulky užívaly jejich dcery. „Asi by mě trefil šlak, kdyby mi holka v 15-16 letech oznámila, že bere ‚HA‘.
Vím, jak mi to ve 23 letech ‚odstřihlo‘ pocity pro moje tělo, takže jsem s tím po pár měsících navždy skončila,“ popisuje jedna z matek vystupující na diskusním portálu Rodina.cz s tím, že by i případné nečekané těhotenství pro ni bylo menším problémem než užívání hormonální antikoncepce.
„Žádnou zbytečnou chemii, to je názor, který panuje u nás v rodině,“ odpovídá další diskutující. Jiná pak radí třeba poučit dceru o tom, aby měla sex jen s tím, s kým si dokáže představit mít dítě.
Sterilizace (antikoncepce) – Wikipedie
Sterilizace v lékařství se zabývá zbavením rozmnožovací schopnosti jedince. Sterilizací rozumíme umělé vyvolání sterility, kterého se dosahuje chirurgickým přerušením, uzavřením nebo odstraněním vejcovodů u ženy a přerušením chámovodů u muže (sterilizace podáním léků není známa).
Sterilizace brání oplodnění, ale neodstraňuje ani nepoškozuje samotné pohlavní žlázy (na rozdíl od kastrace). V těle ženy ani muže nedochází k žádným hormonálním změnám po provedeném výkonu, proto patří z hormonálního pohledu k nejšetrnějším metodám antikoncepce.
Každý, kdo se rozhodne nebo je mu doporučena sterilizace, musí být informován o nevratnosti provedeného výkonu a následné otěhotnění je možné již jen metodami in vitro fertilizace, IVF.
Sterilizaci ženy lze v současné době provádět laparotomicky (z otevřeného přístupu přes stěnu břišní, nejčastěji současně při císařském řezu), miniinvazivně laparoskopicky (nejčastěji z jednoho vpichu v místě pupku) a hysteroskopicky (uzávěr vejcovodů přes pochvu a dělohu).[1][2] Sterilizace muže probíhá formou podvázání chámovodů.
Způsoby provedení sterilizace[1]
Sterilizace ženy
Sterilizace ženy se vykonává přerušením, obliterací (uzavřením) nebo až odstraněním vejcovodů, čímž je znemožněno putování vajíčka od vaječníků do dělohy a pochopitelně také jeho setkání se spermiemi. Lidské vajíčko má mikroskopický rozměr a v případě, že je jeho transport vejcovodem znemožněn, beze zbytku se vstřebá.[1]
Sterilizace při laparotomii
Sterilizace při laparotomii – nejstarší způsob provedení sterilizace.
Je provedeno zhmoždění nebo přerušení vejcovodů z otevřeného řezu břišní stěny (metoda dle Pomeroye – ohnutí vejcovodu a podvázání, následné odstřižení vzniklé kličky, metoda dle Madlenera – zhmoždění vejcovodu a naložení stehu).
V současné době se nejčastěji tato metoda používá při císařském řezu nebo při otevřeném výkonu z jiného důvodu. Tento výkon prodlouží operaci asi o 1–2 minuty.[1]
Obr. č. 1: Sterilizace ženy: a) zneprůchodnění vejcovodů laparoskopicky koagulací, b) zneprůchodnění vejcovodů podvazem, event. prostřižením, c) zaklipování vejcovodů, d) uzavření vejcovodů kroužky
Metoda z minilaparotomie – tato metoda se využívá pouze výjimečně. Je možná po spontánním porodu do 48 hodin, kdy se využívá toho, že děloha je ještě velká a dosahuje až k pupku, kde jsou z řezu o velikosti přibližně 5cm přerušeny vejcovody.[1]
Tyto způsoby sterilizace jsou možné jen za užití anestézie, celkové nebo jen svodné (znecitlivění do páteře).
Laparoskopická sterilizace
Laparoskopická sterilizace – začátkem 70. let 20. století se začala rozvíjet metoda laparoskopie a jedním z prvních výkonů byla právě sterilizace.
Do dutiny břišní je nejčastěji v místě pupku z jednoho vpichu zaveden plyn a poté operační nástroj (laparoskop) s kamerou, světlem a pracovním kanálem (obsahuje elektrické pálení a nůžky). Vejcovod je možno uzavřít různými způsoby, jak je patrné na obrázku č. 1.
Tento výkon vyžaduje krátkou celkovou narkózu, trvá zpravidla 15–20 minut. Po zavedení laparoskopu zůstává v oblasti pupku jen nepatrná jizvička.[2]
Obr. č. 2: Spirály ESSURE se zavádějí vaginálně pomocí 4 mm úzkého hysteroskopu, který umožňuje opticky celý zákrok kontrolovat. Zákrok trvá 5 – 10 minut, je bezbolestný, není potřeba narkózy.
Hysteroskopická ambulantní sterilizace
Hysteroskopická ambulantní sterilizace – v současné době se rozšiřují metody sterilizace prováděné přes pochvu a přes dělohu. Do vejcovodu ústícího v dutině děložní byla v minulosti zaváděna buď látka, která vejcovod uzavře přímo jizvením (silikon, quinacrin aj.), nebo se vkládala tělíska plnící funkci jakési zátky (polyethylen, nylon aj.).
Od těchto metod bylo pro nespolehlivost upuštěno. V České republice je od roku 2012 dostupný jediný způsob z těchto metod, jedná se o ESSURE systém, kdy se vkládá do každého z obou vejcovodů expandující nikl-titanová spirálka obsahující polyethylen, který způsobí vytvoření biologické zátky a vejcovod je trvale zneprůchodněn – obr. č. 2.
Zajímavé je, že se výkon provádí bez jakéhokoliv znecitlivění a žena odchází ihned domů.[3]
Sterilizace muže
Sterilizace mužů se provádí podvázáním chámovodů (vasektomie). K operaci stačí lokální umrtvení. Po drobném naříznutí šourku může dojít k podvázání nebo přerušení obou chámovodů. Řez na šourku je tak malý, že se často ani nemusí zašívat a zahojí se sám.
Tato metoda je velice bezpečná a s minimem komplikací, je prováděna urology. Nefunguje ihned, je nutno vyšetření kontrolního spermiogramu s odstupem 15-30 ejakulací. V některých zemích jde o častou metodu antikoncepce, ale v České republice je málo využívána.
[1]
Chemická sterilizace
Jako chemická sterilizace (mužů i žen) se označuje podávání lékařských přípravků (prášků, pilulek), způsobujících neplodnost (inhibují tvorbu vajíček u žen a spermií u mužů). Na rozdíl od ostatních postupů je tento neinvazivní a do velké míry vratný.
| Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Plošné sterilizace
Plošná a nedobrovolná sterilizace určité skupiny obyvatelstva se neslučuje s demokratickými principy ani lidskými právy, přesto k ní v historii v několika případech či za určitých podmínek došlo.
Nechvalně známá byla sterilizace žen v koncentračních a vyhlazovacích táborech za II.
světové války; v některých případech docházelo k hromadným sterilizacím na tisících nic netušících občanů v rámci různých tajných státních projektů, ale jindy (typicky v 1. polovině 20. století) byly tyto programy veřejně projednané a schválené.
Příkladem může být Virginia Eugenical Sterilization Act, v jehož rámci bylo ve Virginii mezi lety 1924 a 1979 sterilizováno minimálně 65 tisíc Američanů.[4][5]
| Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Právní rámec sterilizace v České republice
Sterilizaci nově upravuje zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, který nahradil směrnici starou 40 let. Sterilizace může být provedena ze zdravotních nebo jiných než zdravotních důvodů.
Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života matky v důsledku těhotenství či porodu, nebo zdravého vývoje plodu nebo zdraví, příp. života budoucího dítěte.
Ze zdravotních důvodů lze provést sterilizaci osobě starší 18 let, která musí k výkonu udělit souhlas, přičemž mezi souhlasem a výkonem musí uplynout nejméně 7 dnů.
Bez zdravotních důvodů může o zákrok požádat každý občan starší 21 let na základě písemné žádosti, mezi souhlasem a výkonem v tomto případě je vyžadována lhůta nejméně 14 dnů.
Pacient musí být poté poučen svým ošetřujícím lékařem o povaze zákroku a jeho možných rizicích, a to v přítomnosti svědka z řad zdravotních pracovníků. Bude-li chtít, má právo i na přítomnost dalšího svědka.
Nový zákon vyžaduje souhlas komise jen v následujících případech: u pacienta s omezenou svéprávností tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí; a u nezletilého pacienta.[6]
Rizika sterilizace
Nejobávanějším rizikem je možnost, že si žena či muž následně vše třeba po letech rozmyslí – proto je velmi důležité, aby žadatelé byli důkladně poučeni o charakteru zákroku a o trvalé neplodnosti jako jeho důsledku. Opatření daná zákonem (např.
14denní lhůta, než se k samotnému zákroku předstoupí atd.) směřují právě k tomu, aby rozhodnutí o sterilizaci nečinili žadatelé neuváženě, pod tlakem momentální situace nebo ve stresu.
Dosáhnout těhotenství je poté možno jen metodami oplodnění ve zkumavce, in vitro fertilizací, IVF.[3]
V roce 1998 při revizi anglické odborné literatury bylo nalezeno více než 200 anglicky psaných odborných článků pojednávající o post-sterilizačním syndromu u žen.
Jedná se o následné poruchy menstruačního cyklu, zvýšené krvácení, změny sexuálního chování a libida a zvýšení premenstruačního syndromu. Pojednání je možno nalézt i v současné literatuře.
Zdroje se shodují, že nebyly vystopovány hormonální změny v těle ženy, ale zejména u žen, které jsou mladší 30 let může k těmto nežádoucím projevům dojít. Nicméně se přesto jedná o malé riziko.[7][8]
Spolehlivost sterilizace jako antikoncepční metody
Sterilizace patří mezi nejspolehlivější antikoncepční metody, její selhání se počítá na zlomky procenta (Pearlův index 0,02–0,5) a může nastat pouze tehdy, když je přerušení
vejcovodu provedeno nedostatečně, nebo vzácně dojde v důsledku individuální silně vyvinuté reparační schopnosti organizmu k jeho opětovnému samovolnému zprůchodnění.[1]
Současný pohled na spojitost vejcovodů a zhoubného nádoru vaječníku
V současné době se ukazuje, že vejcovody mají úzký vztah ke zhoubnému nádoru vaječníku. Zjistilo se, že pouhá sterilizace ženě snižuje až o 30 % riziko tohoto nádoru a odstranění vejcovodu o 60-70 %, proto bude ke zvážení kompletního odstranění vejcovodů při provádění sterilizace při příhodných podmínkách.[9][10]
Reference
- ↑ a b c d e f g ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7.
- ↑ a b HOLUB, Zdeněk; KUŽEL, David. Minimálně invazivní operace v gynekologii. [s.l.]: [s.n.], 2005. ISBN 80-247-0834-5.
- ↑ a b Kovář P., Kučerová J., Szewczyk M.
, Ambulantní hysteroskopická sterilizace systémem Essure – nová technologie permanentní antikoncepce, Prakt Gyn 2013, 17 (3):220-225
- ↑ Virginia to compensate victims of forced sterilizations
- ↑ eugenics could never come to America? It already has: victims now being compensated in Virginia
- ↑ § 12–16 zákona č. 373/2011 Sb.
, o specifických zdravotních službách, ve spojení s § 3032 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
- ↑ Gentile GP1, Kaufman SC, Helbig DW., Is there any evidence for a post-tubal sterilization syndrome? Fertil Steril. 1998 Feb;69(2):179-86
- ↑ Dias D.S., Dias R., Nahás-Neo H., Nahás E., A.
et al, Clinical and psychological repercussions of videolaparoscopic tubal ligation: observational, single cohort, retrospective study. Sao Paulo Med J. 2014 Dec;132(6):321-31
- ↑ Erickson B. K., Conner M. G., Landen C. N. Jr., The role of the fallopian tube in the origin of ovarian cancer. Am J Obstet Gynecol. 2013 Nov;209(5):409-14
- ↑ Cibula D., Widschwendter M.
, ikan M., Dusek L., Underlying mechanisms of ovarian cancer risk reduction after tubal ligation. Acta Obstet Gynecol Scand. 2011 Jun;90(6):559-63
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sterilizace na Wikimedia Commons
- http://www.sterilizace-ambulantne.cz[nedostupný zdroj] – Ambulantní sterilizace
|
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sterilizace_(antikoncepce)&oldid=18867759“
Ženská sterilizace: Není třeba se obávat
Je s podivem, jak málo je u nás tato forma antikoncepce využívána. Vzhledem k nezvratnosti je pochopitelné, že se příliš často neprovádí u mladších žen, ale i tak je počet zákroků ve srovnání s vyspělým světem nízký. Podobně jako u mužské sterilizace – vasektomie. Je to možná spojeno s pocitem, že se ztrátou plodnosti žena přichází i o část sexuality.
Sterilizace je také opředena mnoha mýty. Lidé ji často zaměňují s kastrací, ale při té se odstraňují vaječníky. Sterilizace znamená přerušení vejcovodů, při kterém není nijak narušena činnost vaječníků, takže zůstává plně funkční jak menstruační cyklus, tak produkce hormonů.
V současné době je možné provádět sterilizaci ze zdravotních důvodů nebo na základě žádosti ženy.
Sterilizace ze zdravotních důvodů
Sterilizaci ze zdravotních důvodů je možné provést na základě doporučení gynekologa ženám starším 18 let, které splňují následující podmínky:
- Žena by byla těhotenstvím a porodem vážně ohrožena na zdraví nebo životě.
- Hrozí těžké poškození zdraví a života dítěte.
Pokud ženě lékař doporučí sterilizaci a žena souhlasí s jejím provedením, musí podepsat záznam o tom, že byla o zákroku informována.
Záznam je současně podepsán lékařem a svědkem a stává součástí zdravotní dokumentace ženy. Definitivní písemný souhlas dává žena těsně před zákrokem.
Aby se předešlo unáhleným rozhodnutí, je možné provést výkon nejméně 7 dní od podání informací. Výkon je hrazený zdravotní pojišťovnou.
Sterilizace na základě žádosti ženy
V České republice si mohu zažádat o sterilizaci ženy, pokud jsou starší 21 let. V jejich žádosti pak musí jasně zaznít, že jsou si vědomy nevratnosti výkonu. Svůj souhlas pak musí ještě za 14 dní potvrdit. Výkon si pak ženy musí uhradit samy.
Jak se sterilizace provádí?
V současné době je možné provádět sterilizaci dvěma způsoby – laparoskopicky a hysteroskopicky. Laparoskopická sterilizace se provádí v celkové anestezii, kdy je ženě malým řezem v pupku zavedena do dutiny břišní optika a pomocí nástrojů jsou přerušeny oba vejcovody.
I když jde o jednoduchý výkon, vždy je nutné zdůraznit všechna rizika spojená s operací a anestezií. Zejména jde o alergickou reakci na léky podané během anestezie, trombembolickou příhodu, zánět, poranění orgánů v dutině břišní či krvácení. Laparoskopická sterilizace je vždy provedena za hospitalizace, jejíž délka se pohybuje mezi 24–48 hodinami.
Hysteroskopická sterilizace se provádí ambulantně bez nutnosti celkové anestezie. Pomocí optiky zavedené do dutiny děložní se ženě zavedou do vejcovodů drobné spirálky. Ty pak během tří měsíců způsobí, že vejcovod v místě jejich zavedení zaroste tkání. Po tuto přechodnou dobu musejí ženy použít ještě jinou formu antikoncepce, aby nedošlo k nechtěnému otěhotnění.
Hysteroskopická sterilizace je tedy velmi šetrná a bylo by ideální ji provádět i u sterilizací ze zdravotních důvodů. Tam ovšem nastává problém s úhradou výkonu zdravotní pojišťovnou. V současné době ji hradí pouze jedna zdravotní pojišťovna. Ceny pro samoplátkyně si každé pracoviště stanovuje samo, proto se mohou lišit.
Čtěte také:
Pro koho je sterilizace vhodná a pro koho ne?
Sterilizace na vlastní žádost je optimálním řešením pro ženy, které nemohou užívat hormonální antikoncepci (věk nad 35 let, kouření, obezita) nebo nemají dobré zkušenosti s nitroděložním tělískem. I když zákon povoluje provedení sterilizace ženě nad 21 let bez ohledu na to, zda má či nemá děti, považuji tento způsob antikoncepce u mladých bezdětných dívek za naprosto nevhodný.
Kdy uvažovat o sterilizaci na vlastní žádost?
Vzhledem k ceně sterilizace nemá smysl výkon provádět pár roků před přechodem. Ideální je o sterilizaci začít přemýšlet v době, kdy se žena definitivně rozhodne, že již neplánuje těhotenství a má své vlastní děti.
Co když se žena rozhodne mít další dítě a má provedenou sterilizaci?
Po provedené sterilizaci je možné otěhotnět pouze metodou IVF, tedy mimotělním oplodněním. Je dokázáno, že úspěšnost mimotělního oplodnění prováděného z důvodu sterilizace ženy, má vysokou úspěšnost.
Existuje sice možnost navrácení plodnosti, a to pomocí mikrochirurgického zprůchodnění vejcovodů. Jde o obtížnější operaci, než je samotná sterilizace, a její úspěšnost není nijak velká, udává se 43 až 88 %, proto se na ni nelze spoléhat.
Také lze provést dočasnou sterilizaci. Jde o relativní novinku, při které jsou vejcovody ucpány gelovou zátkou, která je vyrobena ze stejné látky jako kontaktní čočky. Tyto zátky se vloží do ústí vejcovodů a po nabobtnání je ucpou. Součástí každé zátky je tenké monofilové vlákno, pomocí kterého ji lze odstranit a vrátit vejcovodům původní funkci.
Je sterilizace 100% účinná?
Sterilizace patří mezi nejspolehlivější formy antikoncepce. Její selhání se uvádí mezi 0,05–0,1 % a může nastat v případě, že přerušení vejcovodů nebylo dostatečné a došlo k jejich opětovnému zprůchodnění.
Jak probíhá menstruační cyklus po sterilizaci?
Menstruační cyklus není provedenou sterilizací nijak ovlivněn. Sterilizací je pouze znemožněno setkání spermie a vajíčka tím, že se přeruší vejcovod. Uvolněné vajíčko tělo po ovulaci vstřebá stejně jako miliony dalších buněk každý den.
Sterilizace po opakovaných císařských řezech
Opakovaný císařský řez je častým důvodem k provedením sterilizace ze zdravotních důvodů. Místo jizvy na děloze je po opakovaném císařském řezu oslabeno a hrozí prasknutí děložní stěny. Mnoho žen o faktu, že na sterilizaci mají nárok, neví. Řada pracovišť provádí oba výkony současně, což je pro ženy nejšetrnější, protože se vyhnou další operaci.
Ideální je, pokud ošetřující gynekolog ženě tuto variantu včas nabídne, aby měla možnost sterilizaci dobře zvážit. Samotná sterilizace provedená během sekce prodlouží operaci jen o několik málo minut.
Vzhledem k nevratnosti sterilizace nepatří tento druh antikoncepce mezi nejoblíbenější. Pro ženy se zdravotními problémy ale bývá mnohdy jediným řešením, jak se spolehlivě ochránit před nechtěným či rizikovým otěhotněním. V současnosti už ženy nemusí složitě žádat komisi o schválení sterilizace, postačí, když vše důkladně proberou se svým gynekologem.
Sterilizace – VZP ČR
Je mi 37 let a mám 3 děti, rodila jsem opakovaně císařským řezem. Měla jsem zájem nechat si udělat sterilizaci, ale slyšela jsem, že možnost sterilizace starších žen s více dětmi byla zrušena. Znamená to, že by ji pojišťovna nehradila?
Sterilizaci je možno provést ze zdravotních důvodů (a pak je hrazena z veřejného zdravotního pojištění), nebo z jiných než zdravotních důvodů (a pak hrazena není).
Zdravotními důvody se podle zákona o specifických zdravotních službách rozumí takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života matky v důsledku těhotenství nebo porodu, nebo zdravého vývoje, zdraví či života budoucího dítěte.
Podle dřívější legislativy platilo, že sterilizaci mohla žena podstoupit z důvodu vyššího věku, resp. počtu dětí (do 35 let po čtyřech dětech, u žen od 35. roku věku po třech dětech). Tyto skutečnosti samy o sobě ale nenaplňují zdravotní riziko, tedy vysokou míru pravděpodobnosti ohrožení života nebo zdraví matky nebo dítěte.
V současné době lze sterilizaci provést se souhlasem pacienta ze zdravotních důvodů od 18 let a na základě písemné žádosti pacienta z jiných než zdravotních důvodů od 21 let. Zákon to sice nespecifikuje, ale sterilizaci může podstoupit jak žena, tak muž.
Navrhnout sterilizaci je oprávněn ošetřující lékař, který konstatuje riziko ohrožení na základě zdravotního stavu pacienta, resp. onemocnění, pro které ho má v péči. O provedení pak rozhoduje lékař ve zdravotnickém zařízení, kam ošetřující lékař pacienta k provedení zákroku odešle.
Pokud tedy váš gynekolog v popsané situaci prohlásí, že při dalším těhotenství hrozí v důsledku komplikovaných porodů vedených opakovaně císařským řezem vážné zdravotní komplikace, je to zdravotní důvod. Sterilizace by pak byla hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Jestliže váš zdravotní stav neznamená vážné zdravotní riziko, musela byste si ji hradit sama.
Ať je prováděna sterilizace z jakéhokoli důvodu, musí ošetřující lékař pacientovi vždy předem poskytnout informaci o povaze tohoto zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích. Informace musí být podána před dalším zdravotnickým pracovníkem jako svědkem.
Záznam o podání informace, podepsaný ošetřujícím lékařem, pacientem i svědkem, je pak součástí zdravotnické dokumentace. Mezi podáním informace a definitivním rozhodnutím pacienta, tj. udělením jeho písemného souhlasu, což musí výkonu bezprostředně před jeho započetím předcházet, je navíc vyžadován přiměřený odstup, aby nešlo o unáhlené rozhodnutí.
Jde-li o sterilizaci ze zdravotních důvodů, lhůta musí být nejméně 7 dnů; jinak nejméně 14 dnů.