Streptokoková angína - Vše o zdraví - ČNFO - České Národní Fórum Proti Osteoporóze

Zánět mandlí se nejčastěji objevuje v zimě a na počátku jara z důvodu větších klimatických změn, doprovází jej ostrá bolest a škrábání v krku zejména při polknutí.

časté projevy:

bolest v krku
kašel
ucpaný nos
zarudlý krk
nateklé mandle
zvýšená teplota

méně časté projevy:

bolest svalů
chrapot
horečka nad 38 °C (u dětí i o stupeň více)
čepy v krku
nevolnost

Čepy na mandlích

Viditelné drobné bílé tečky se nazývají čepy. Vypadající jako bílé hrbolky, jsou často doprovázené silnou bolestí v krku, zápachem a zarudlými mandlemi. Proti čepům neexistuje stoprocentní účinná prevence kromě úplného odstranění krčních mandlí.

Angína u dětí

U malých dětí se kromě výše uvedených příznaků může přidat bolest bříška. Často dětem nechutná nebo zvrací. Zvětšování mandlí může být pro menší děti nebezpečné, protože vede k potížím s dýcháním. V horším případě průběh nemoci může vést ke spánkové apnoe (nekontrolované zástavy dechu).

Angína v těhotenství

V těhotenství je angína velmi častá a prakticky neexistuje žádná spojitost mezi infekcí a těhotenstvím.

Nebezpečná je obzvlášť v prvním trimestru a je důležité co nejdříve navštívit lékaře, který předepíše antibiotika nepředstavující pro dítě žádné nebezpečí. Léčba se neliší od klasické léčby.

Důležitý je klid na lůžku a vyvarovat se jakékoli zvýšené námaze. V žádném případě by se příznaky neměly ignorovat a přecházet.

Těhotná žena by měla dát pozor na zvýšený přísun vitamínu C, kdy denní dávka v těhotenství nesmí překročit 500 mg. Podobně by měla být opatrná při výběru některých rostlinných a přírodních přípravků. Například echinacea je v těhotenství nebezpečná, proto vše raději konzultovat s lékařem.

Druhy angíny

Angínu můžeme z hlediska původu rozdělit na:

bakteriální – nejčastěji způsobená streptokoky
virovou – způsobená například chřipkovým virem, herpes simplex a jinými viry
mykotickou – výjimečný druh angíny způsobené mykózou

Streptokoková angína – bakteriální

Při bakteriální angíně se často objeví horečka, zvětšené uzliny, velká bolest v krku a nemocný se celkově necítí dobře. Někdy se může stát, že nemocný trpí pouze bolestí v krku bez ostatních příznaků, a přesto se jedná o streptokoka. Pokud se streptokok prokáže, půjde o klasickou angínu a proto je na místě léčba antibiotiky.

Virová angína

Virová angína nebývá tak častá jako bakteriální. Přenáší se kapénkovou infekcí, která se šíří od infikovaného jedince během kýchání, kašlání nebo prskáním slin. Léčba spočívá v potlačení příznaků užíváním léků na horečku nebo ke zmírnění kašle. K rychlejšímu uzdravení je doporučený klid na lůžku.

Chronická angína

Pokud se angína často vrací, může se jednat o tzv. chronickou angínu. V tomto případě je vhodné poradit se s lékařem o chirurgickém odstranění krčních mandlí, které je trvalé, protože mandle již znovu nedorostou.

Spálová angína

Dalším neméně známým druhem je spálová angína, která se projevuje především horečkou a bolestmi v krku. Často se objeví i spálová vyrážka – nejčastěji na hrudi, vnitřní straně končetin a podbřišku. Většinou začíná ustupovat po 4 dnech. Kromě uvedených příznaků lze spálovou angínu poznat podle tzv.

„malinového jazyku“, tedy rudě zbarveného jazyka s bílošedým povlakem, který se začne po cca 2 dnech loupat. Typicky se spálová angína vyskytuje v kolektivu menších dětí od 3 do 10 let. Šíří se vzduchem nebo přes trávicí trakt – kontakt s předměty, hračkami nebo nádobím, které používal nakažený.

Inkubační doba spálové angíny se pohybuje v rozmezí 1 až 5 dní. Léčí se antibiotiky.

Hnisavá angína

Nejčastějším projevem hnisavé angíny je vysoká horečka, zimnice a zarudlé mandle pokryté žlutými flíčky.

Lékař obvykle předepíše nemocnému penicilin současně s léky proti horečce. Neléčená angína může způsobit hnisavý zánět tkání, který je nutný chirurgicky odstranit.

Další nebezpečnou komplikací je selhání ledvin (hlavně u dětí) nebo revmatické horečka.

Letní angína

Příliš chladná klimatizace, zmrzlina nebo ledové nápoje jsou důvodem letní angíny. Příčinou je teplotní šok, který tělo zažívá přechodem z venkovních veder do klimatizovaných kanceláří, obchodních center nebo aut.

Angína může mít horší průběh než angína v zimních měsících. Naštěstí antibiotika zabírají rychle. Pouze je nutné omezit na několik dní pobyt na slunci, který oslabený organismus ještě více vyčerpává.

Některá antibiotika reagují na sluneční záření tím, že zvyšují citlivost pokožky, která se rychleji a snadněji spálí.

Jak je dlouho člověk infekční

Inkubační doba angíny je 2 až 4 dny. Nakažená osoba přestává být nakažlivou za 24 až 48 hodin po zahájení léčby. V opačném případě se angína přenáší od nakažlivých lidí kýcháním a kašláním až po dobu 2 týdnů.

Kdy navštívit lékaře

Rozdíl mezi tím, jestli se jedná o viry nebo bakterie, je důležité zjistit kvůli určení způsobu léčby. Bezbolestným výtěrem z krku a vyšetřením mízních uzlin, případně odběrem krve lékař určí, zda se jedná o angínu a případně bakteriální nebo virový původ nemoci.

Laik sám nepozná, o jaký druh angíny se jedná. Pokud nechcete jít k lékaři, je možné zakoupit si domácí test pro zjištění bakteriální infekce, tzn. CRP test. Hodnota CRP je důležitá při rozhodování v léčbě antibiotiky.

Stačí jedna kapka krve z prstu a za pár minut víte, jestli se jedná o virovou nákazu nebo bakteriální. Pokud test ukazuje nízké CRP hodnoty (do 40 mg/l), nejedná se o bakteriální infekci a nejsou zapotřebí antibiotika.

Test je vhodný jak pro dospělé, tak pro děti.

Léčba

Angína je většinou způsobená bakteriemi, proto se k její léčbě používají antibiotika, a sice penicilin. U virové angíny je použití antibiotik zbytečné, protože jsou proti virům neúčinná.

Jak rychle antibiotika zaberou

Antibiotika obvykle zaberou 2. až 3. den od začátku jejich užívání.

Pokud nedochází ke zlepšení po nasazené léčbě do 3 až 4 dnů, je na místě navštívit lékaře, který provede vyšetření, o jakou konkrétní bakterii jde a nasadí antibiotika jiná.

Antibiotika nezabírají z různých důvodů a jedním z nich může být právě špatná indikace. Pokud se jedná o viry nebo mykózu, léčíme angínu bez antibiotik. Kromě předepsaných medikamentů utiší bolest v krku dezinfekční kloktadla, spreje, pastilky nebo obklady.

Přírodní léčba

Pokud se jedná o viry nebo mykózu, léčíme angínu bez antibiotik. Kromě předepsaných medikamentů utiší bolest v krku dezinfekční kloktadla, spreje, pastilky nebo obklady.

Priessnitzův obklad

Tím nejznámějším obkladem, který zmírňuje bolest, je tzv. Priessnitzův zábal. K jeho zdárnému účinku je důležité dodržet následující postup.

Co budeme potřebovat:

studený, mokrý obklad
nepromokavou vrstvu (např. igelit)
suchou a teplou látku (např. ručník, šála nebo šátek)

Postup:

na krk se položí studený, mokrý obklad
dále přiložíme nepromokavou vrstvu tak, aby zakrývala celou plochou obklad (tím dojde k zapaření)
nakonec přidáme ručník nebo šátek
s obkladem vydržíme na krku 2 až 3 hodiny a postup opakujeme nejdříve po 3 až 4 hodinové pauze

Nevadí Vám kloktat?

Můžete si namíchat různé kloktací směsi: postačí obyčejná kuchyňská sůl rozmíchaná ve vlažné vodě. Doporučuje se kloktat: pravidelně každé 2 hodiny.

Šalvějový nálev

Co budeme potřebovat:

2 až 3 lžičky sušené bylinky šalvěje
250 ml vroucí vody

Postup:

bylinku zalijeme vroucí vodou
necháme louhovat zhruba 15 minut
odvar můžeme použít ke kloktání i k přípravě obkladů

Pokud Vám nevyhovuje kloktání, můžete si do čaje přimíchat kombinaci skořice s medem (na 1 lžičku medu zhruba ½ lžičky skořice), cucat stroužek česneku, který uvolňuje antiseptické látky proti bacilům nebo si připravit cibulový čaj.

Cibulový čaj

Co budeme potřebovat:

2 velké cibule
2 lžíce majoránky
800 ml vroucí vody
1 citron
med

Postup:

do nádoby dáme oloupanou cibuli rozkrojenou na čtvrtiny, přidáme majoránku a zalijeme vroucí vodou
přiklopíme talířkem a necháme 10 až 15 minut louhovat
scedíme do jiné nádoby, přidáme vymačkaný citron a osladíme medem
podle chuti můžeme přidat zázvor, skořici nebo hřebíček
pijeme 1 šálek 3x denně

Jak se angíně vyhnout

Proti angíně neexistuje žádné očkování jako např. proti chřipce. Důležitý je dostatečný přísun tekutin, klidový režim při únavě, zvýšená osobní hygiena, zvyšování imunity kvalitní a pestrou stravou. Pro zvýšení imunity pomáhají také vhodné doplňky stravy.

Autor: Ver

Angína

Jako angína
jsou označovány akutní
záněty krčních mandlí
a jejich okolí. Mohou se projevovat jako samostatné záněty
, nejčastěji patrových mandlí
(akutní tonzilitidy), nebo jako součást nebo komplikace
zánětů horních dýchacích cest
.

Zajímavé: Otok mozku následky - Vše o zdraví

Původcem angín jsou bakterie
nebo viry
. U pacientů s poruchou imunity
, při chronické léčbě na potlačení imunity, u diabetiků
, při AIDS
nebo při chronickém průběhu (chronická tonzilitida) mohou být infekce
mykotického
(plísňového) původu.

Základním příznakem jsou bolesti v krku.

Ty jsou projevem zánětu
nosohltanu
a patrových mandlí
jako součásti akutního
zánětu horních dýchacích cest
virového
původu (chřipka
a chřipce podobná onemocnění) a mohou být provázeny dalšími příznaky, jako jsou teplota, celková zchvácenost, kašel, rýma, chrapot nebo průjmy
.

Obtíže obvykle odezní spontánně během několika dnů, případně do týdne při léčbě podle příznaků, ale mohou se i komplikovat bakteriální superinfekcí
. Léčba podle příznaků (tzv.

symptomatická
léčba) obvykle obsahuje klidový režim, podávání tekutin, obkladů, léků proti horečce a bolestem (paracetamol
, ibuprofen), léků působících lokálně
(kloktadla), léků podporujících vykašlávání (tzv. expektorancia) nebo tlumících kašel (tzv. antitusika). Podání antibiotik nepomůže. Návštěva lékaře má smysl obvykle nejdříve po 3 dnech trvání takových příznaků, případně při komplikacích
. Odlišení od bakteriálního
původu potvrdí nízká hladina CRP
, obvykle pod 30 mg/l.

Bakteriální onemocnění

Závažnější než virová onemocnění (viz výše) jsou bolesti v krku bakteriálního původu.

Typickou bakteriální angínou je streptokoková
tonzilitida. Přenáší se kapénkovou infekcí
a její průběh je obvykle bouřlivý. Nejčastěji postihuje školní děti a mladé dospělé a často se opakuje.

Vyznačuje se rychlým nástupem horečky nad 38 °C, iniciální třesavkou, zchváceností, u dětí často bolením břicha a zvracením. Oboustranná bolest v krku
se zhoršuje při polykání a vyzařuje do uší. Provází ji zápach z úst
, zvýšené slinění a bolestivé zduření podčelistních uzlin.

V krku vidíme rudé, zvětšené a prosáklé mandle, někdy s povlaky. Hodnota CRP je obvykle vyšší než 50 mg/l. Streptokoková angína
reaguje velmi dobře na podání penicilinových antibiotik. V případě alergie
na penicilin mají lékaři k dispozici tzv. makrolidová antibiotika.

Horečku
a další příznaky můžeme ovlivnit stejnou symptomatickou léčbou
, jaká byla uvedena u virových onemocnění.

Obrázek 1: Lakunární angína. (Zdroj: Michaelbladon at English Wikipedia / Public domain)

Podobný obraz může mít tzv. spálová angína. Kromě bolestí v krku ji provází výrazné celkové příznaky a typická spálová vyrážka na podbřišku
, na hrudníku a vnitřních stranách končetin. Stav vyžaduje konzultaci s lékařem, léčbu antibiotiky
a protiepidemická opatření.

Jako angína se může zprvu projevovat také infekční mononukleóza. Je to onemocnění především dětského věku a dospívání.

Bolest v krku doprovází vyčerpávající horečky, zejména ráno a večer, bolesti hlavy
, svalů a kloubů
, nechutenství
a celková nevůle. Lymfatické uzliny
na krku, ale i na jiných místech jsou zduřelé.

Diagnózu stanoví lékař podle klinického obrazu
a laboratorního vyšetření krve.

léčba angíny | Angina.cz

Jako u každé nemoci je velmi důležitá správná DIAGNÓZA.

Když má lékař podezření na angínu, tak může kromě rychlého streptokokového testu (Rapid Strep A test), který je otázkou několika minut (ale většinou nebývá hrazen zdravotní pojišťovnou, cena cca 50 Kč), nechat laboratorně přesně zjistit původce zánětu mandlí. Vzorek se později nechá mikrobiologicky testovat v nemocniční laboratoři, při čemž se zjistí, jestli je zánět virového nebo bakteriálního původu. Bohužel v běžné praxi se u diagnostiky angíny potýkáme se dvěma hlavními problémy:

:: Obvodní lékaři často výtěr vůbec neprovedou a raději rovnou předepíšou antibiotika.

V takovém případě stačí lékaře požádat, aby výtěr provedl, jedná se o jednoduchý a bezbolestný úkon a včetně následné analýzy v laboratoři je zcela hrazen zdravotní pojišťovnou.

Nasazení antibiotik bez přesné diagnózy, takzvaně „pro jistotu“ přitom může nejen poškodit imunitu pacienta, ale i posílit bakterie, které nepřesně zacílenou léčbu antibiotiky přežijí. Před touto hrozbou varuje i zpráva Světové Zdravotnické Organizace.

:: Dalším problém je časová prodleva mezi výtěrem a výsledkem laboratorního testu. V laboratoři se totiž bakterie musí takzvaně kultivovat, tzn. namnožit v laboratorních podmínkách, aby bylo možné zjistit, zda a jaké bakterie jsou příčinou nemoci, což trvá zpravidla 2 dny. To je často příliš dlouho a v případě agresivní streptokokové angíny může v této době dojít k závažným komplikacím.

Proto je třeba ihned postupovat maximálně obezřetně a zodpovědně, tzn. klid na lůžku a dezinfekci hrdla. Za tímto účelem doporučujeme STREPTOkill, přírodní produkt, se kterým mají pacienti velmi dobré zkušenosti.

Když se pak do 2-3 dnů laboratorně prokáže, že je původce skutečně bakterie, např. Streptococcus pyogenes, tak se pacient může rozhodnout, zda zahájí léčbu antibiotiky nebo zda bude pokračovat v léčbě angíny bez antibiotik.

LÉČBU TEDY MŮŽEME ROZDĚLIT DO DVOU ZÁKLADNÍCH SKUPIN:
1. LÉČBA ANGÍNY ANTIBIOTIKY
2. LÉČBA ANGÍNY BEZ ANTIBIOTIK
KOMPLIKACE
Někdy dojde ke komplikacím, jakými je například absces na mandlích, který by měl být odsán injekční stříkačkou s jehlou, rozříznutý skalpelem či vytržením mandlí (tonsilektomie).
Pokud dojde zvětšením mandlí k zablokování dýchacích cest, tak může být nasazena dokonce i krátká léčba kortikosteroidy k potlačení infekce a zánětu.

Neléčená angína může způsobit celou řadu komplikací. Angína se může přenést na nosní mandle nebo hltan, také je možné že způsobí zánět ledvin nebo revmatickou horečku, která se může projevit až několik týdnů po odeznění příznaků angíny a postihnout například srdce, klouby a kůži.

Tyto vážné komplikace jsou už v dnešní době, kdy je většina angín přeléčována antibiotiky velmi vzácné.

Chce-li se pacient ujistit, že má angínu vyléčenu správně a riziko těchto vážných komplikací po prodělání streptokokové infekce minimalizovat, může požádat lékaře o kontrolu moči a krve po prodělané angíně. Je ale nutné podotknout, že vyšetření nemusí být vždy jednoznačná. Např.

krevní sedimentace se po angíně snižuje poměrně pomalu, ještě pomaleji vzrůstají, ale i klesají také hodnoty tzv. ASLO (ASL) protilátek proti Streptolysinu, jedovaté bílkovině tvořené Streptokoky.

REKONVALESCENCE

Běžně naše tělo potřebuje k rekonvalescenci okolo 2 týdnů. Tato doba je však velmi individuální. Po opakované léčbě antibiotiky musíme počítat s tím, že může rekonvalescence trvat i déle než měsíc naopak po úspěšném vyléčení angíny bez antibiotik je rekonvalescence zpravidla výrazně kratší.

Angínu nepodceňujte

Každá bolest v krku neznamená, že se jedná o angínu. Většinou nás dostihlo běžné nachlazení, viróza nebo chřipka. Při angíně zpravidla dojde k zduření a zarudnutí krčních mandlí s typickým povlakem hnisu. Přestože angína patří spíše k onemocněním chladnějších měsíců, můžeme ji dostat i v létě (studené nápoje v horkém počasí, vliv klimatizace).

Pro toto onemocnění není typickým příznakem teplota (tu nemusíte mít vůbec), ale nateklé hrdlo, nemožnost polykat. Někdy se přidává i bolest břicha. Angínu způsobují bakterie Streptococcus pyogenes.

Podobné příznaky mohou způsobit i podtypy tohoto streptokoka.

Angína způsobené virem Epstein-Barr, která může mít podobné příznaky, nereaguje na penicilin a na jeden speciální typ penicilinu může reagovat velmi negativně.

Streptokoková angína bývá obvyklá u dětí ve věku 5 až 15 let, ale může postihnout i dospělé. Jen ojediněle postihuje děti do 3 let věku. Neléčená streptokoková angína může vést i k revmatické horečce, k ledvinovým potížím a jiným nemocem. Příznaky streptokokové infekce se snadno zamění za příznaky chřipky nebo nachlazení.

Skutečný stav se prokáže výtěrem z krku nebo testem na streptokoka. Okamžitá léčba antibiotiky obvykle zmírní příznaky během jednoho nebo dvou dnů; dítě je infekční do 48 hodin po podání antibiotik. Rozhodně neposílejte dítě do školy nebo do mateřské školy, dokud neuplyne alespoň 48 hodin od dobrání antibiotika.

Sníží se tak náchylnost k nemocem dýchacích cest u vašeho dítěte při kontaktu s kolektivem.

Bakterie Streptococcus pyogenes způsobuje kromě klasické angíny také spálu. Proto se jí také říká spálová angína. Nejčastěji postihuje zase děti, ale nakazit se může i dospělý. Na rozdíl od angíny je u spály vždy charakteristická vyrážka. Ta má podobu světle červených teček.

Vyskytuje se nejčastěji v podbřišku (tam se objeví nejdříve), na hrudníku a pak se šíří na další místa na těle. Vyrážka asi po čtyřech dnech začne ustupovat. Kromě léčby antibiotiky je nutné zachovávat klid na lůžku a dodávat tělu dostatek tekutin.

Neléčená spála může být příčinou abscesů na mandlích nebo revmatické horečky, která se může projevit 2 až 3 týdny po výsevu vyrážky.

Přecházet angínu není rozhodně dobrý nápad, léčba antibiotiky musí být nasazena cíleně s přesným dávkováním. Odběr z krku se může doplnit sedimentací, která ukáže sílu probíhajícího zánětu. V případě streptokokové angíny lékaři v diagnostice pomůže i šarlatové zarudnutí hrdla a malinový jazyk. Pokud vám lékař nasadí antibiotika, dodržujte dobu i délku jejich užívání.

Zajímavé: Výživa A Potraviny Pro Zdraví?

Jedině tak budete dostatečně vyléčeni. Neléčená angína může vést i k rozvoji zkřížené imunitní reakce, kdy si naše tělo začne vytvářet protilátky proti streptokoku, které však mohou napadnout i je, a to zejména v oblasti srdečních chlopní a kloubů. Při zhoršeném polykání je velmi účinné kloktání. Zkusit můžete například slanou vodu nebo odvar z heřmánku.

Udělejte si Priessnitzův obklad a tělu dodejte zinek.

Mandle, ven!

V souvislosti s angínou se často mluví o tom, že je nutné krční mandle odstranit. Krční mandle jsou součástí Waldeyerova mízního okruhu a jedná se o dva oválné ostrůvky lymfatické tkáně, které se nacházejí na zadní stěně mezi patrovými oblouky. Obsahují buňky imunitního systému.

Bohužel se někdy přihodí, že tato lymfatická tkáň je zdrojem infekce, takže mikroorganismy přetrvávají v prostoru mezi krční mandlí a jejich lůžkem; pak dochází k recidivám angín. Lymfatická tkáň se zjizví a přestává plnit svou imunologickou funkci. Pouze v tomto případě uvažujeme o odstranění mandlí.

Vždy záleží na rozhodnutí specialisty na ORL. Odstranění mandlí pak probíhá v celkové narkóze.

Pravda versus nejčastější mýty o angíně

Rozdíl mezi tím, jestli je původcem infekce virus, nebo bakterie, je klíčový kvůli způsobu léčby. U bakteriální infekce dostává pacient antibiotika, na viry však neúčinkují. Proto je u běžných virových infekcí nemá smysl předepisovat ani užívat.
Foto: Profimedia.cz

V řadě seriózně vyhlížejících článků se dočtete, že hnisavou angínu mohou vyvolat bakterie, viry a v některých případech dokonce i plísně. Nemohou. Hnisavou angínu vyvolávají pouze bakterie. V naprosté většině případů jde o streptokoky.

Bolest v krku, horečku a další problémy však velmi často způsobí také viry. „Až 90 procent zánětů hltanu, se kterými pacienti přicházejí za lékaři, vyvolávají právě viry,“ říká Roman Michálek, specialista ORL (ušní, nosní, krční) z Pardubické nemocnice.

„Rozdíl mezi tím, jestli je původcem infekce virus, nebo bakterie, je klíčový kvůli způsobu léčby. U bakteriální infekce dostává pacient antibiotika, na viry však neúčinkují. Proto je u běžných virových infekcí nemá smysl předepisovat ani užívat.“

U těchto viróz obvykle stačí, když člověk zůstane v klidu a v teple, nejlépe v posteli, pije dostatek vhodných tekutin a na krk si dá třeba Priessnitzův obklad. Když se jeho stav po dvou, třech dnech nezlepší, měl by zajít k lékaři.

Může se stát třeba to, že na virovou infekci nasedne infekce bakteriální, což není nic neobvyklého. Pak už je samozřejmě vhodná léčba antibiotiky.

Naprostá většina lidí si myslí, že typickým příznakem angíny jsou čepy v mandlích. „Tohle je bohužel častý omyl,“ vysvětluje doktor Michálek.

„Čepy, tedy drobné nažloutlé hrudky v mandlích, se objevují i u zdravých jedinců. Ve větší míře pak u pacientů, kteří trpí vleklým zánětem mandlí. Jsou příznakem jejich nesprávné samočisticí schopnosti, nikoli hnisavé angíny.

Patrové mandle u nemocných, které trápí jejich vleklý zánět, pak bývají viditelně zvětšené. Pacient má pocit tlaku v krku, může ho trápit i zápach z úst nebo chrápání. Ale ani v tomto případě nejde o angínu.“

Podobné je to podle doktora také s bělavými plochami na mandlích. Ty signalizují takzvanou hyperkeratózu, tedy rychlejší olupování jejich povrchu.

Mandle jsou součástí naší imunity. Pokud je stimuluje k výkonu třeba zátěž bakterií, může se jejich povrch obnovovat zvýšenou rychlostí. A projevuje se to právě tímto způsobem. Častěji se s tím setkáváme u dětí.

„Nedělá se s tím nic, nemá smysl ani si vykloktat ústa nějakými dezinfekčními nebo zklidňujícími roztoky,“ vysvětluje Michálek. „Je to prostě přirozený projev imunity a intenzivně pracujících mandlí.“

Lidé si bohužel tato bělavá místa často pletou s povlaky u hnisavé angíny. Ty ale vypadají jinak a lékař by to měl umět rozeznat. Stejně tak obraz mandlí, které postihla virová infekce, bývá jiný než těch, které zasáhla bakteriální nákaza. V každém případě platí, že čepy a bělavé plochy na mandlích nejsou příznaky hnisavé angíny.

Co hnisavou angínu doopravdy signalizuje? Mezi typické příznaky patří:

Zarudlé prosáklé mandle se žlutavými povláčky typického vzhledu na povrchu;

silné, někdy až kruté bolesti v krku, které se zhoršují při polykání;

horečka, obvykle 38 °C až 39 °C, u někoho se může objevit i zimnice nebo třesavka;

zvětšené lymfatické uzliny na obou stranách krku, které bolí na dotek;

choroba často vyvolá nechuť k jídlu.

I zde platí: v první řadě si dopřejte klid a teplo. „Ideální je, když pacient vydrží dva tři dny doma,“ vysvětluje Michálek.

„Nastartuje si imunitní reakci, a to je důležité. Pokud se jeho stav nezlepší, znamená to, že si jeho imunita sama s nemocí neporadí. Pak je dobré, aby zašel za svým praktickým lékařem. Ten ho vyšetří, a pokud u něj zjistí jasné příznaky hnisavé angíny, nasadí mu antibiotika.“

Lékem první volby je u hnisavé angíny úzkospektrý penicilín (pokud na něj pacient nemá alergii). Jde o velmi bezpečný lék, který účinkuje spolehlivě. Streptokoky si na něj zatím nedokázaly vyvinout odolnost, i když se používá už 80 let. To se nedá říci o některých jiných antibiotikách, byť novějších.

Je však nutné, aby pacient bral penicilin v přesném rytmu. Původně se užíval po čtyřech hodinách, dnes se podává po šesti. „Pokud ho nemocný bere v delších intervalech, které výrobci léků v příbalových letácích připouštějí, hrozí selhání léčby,“ říká lékař. „Antibiotikum nedosáhne v těle správné hladiny a škodlivé bakterie nezahubí.“

Řada pacientů nedodržuje šestihodinové intervaly. A místo 8 až 10 dnů užívá léky jen několik dní. Vysadí je hned, jak povolí bolesti v krku, teploty a další subjektivní potíže. To bývá nejčastější důvod, proč se choroba vrací.

Pokud pacient dodržuje léčebný režim podle doporučení lékaře, je léčba hnisavé angíny vysoce úspěšná. Za jeden až dva týdny po dobrání antibiotik bývá opět v kondici.

V řadě článků, a to i na seriózních internetových adresách, se dočtete, že by lékař měl pacientovi udělat vždy výtěr, aby zjistil, jaké bakterie ho nakazily a jaké léky mu nasadit. A to samé by prý měl udělat na konci léčby, aby si ověřil její účinnost.

„V běžném případě, kdy vidíte typický obraz hnisavé angíny, je to zbytečné,“ vysvětluje Michálek.

„Když má pacient nejasný nález, bývá vhodné, aby mu lékař vyšetřil zánětlivý faktor CRP ještě předtím, než mu nasadí antibiotika.

Spolehlivě tak odliší, jestli v organismu probíhá virová, nebo bakteriální infekce. Výtěr z mandlí a jeho bakteriální rozbor dělají lékaři obvykle tehdy, když se angína opakuje. Nebo při jejích komplikacích.

Po léčbě může lékař zkontrolovat pacientovi také sedimentaci, pokud je to potřeba.“

Dřív lékaři odstraňovali lidem krční mandle častěji než dnes. To platí zejména pro děti. Dnes už to dělají zřídka. Začali totiž využívat takzvaný pittsburghský protokol. Ten přesně stanoví, kdy pacientovi může přinést největší zisk to, že mu mandle odstraní. Vodítkem je frekvence, s jakou se angíny za určité období opakují.

Spousta lidí si také myslí, že nemohou dostat angínu, když jim lékaři v dětství odstranili krční mandle. To není vždy pravda. Abychom pochopili, proč to možné je, musíme říct o mandlích něco víc. Jsou součástí Waldeyerova mízního okruhu, který máme v hltanu. Pomáhá nám, aby se tudy nedostávaly infekce do těla.

Součástí tohoto okruhu jsou patrové mandle (jako jediné je přímo vidíme po obou stranách hltanového čípku). Ale také hltanová mandle, uložená v nosohltanu, a jazyková mandle na kořeni jazyka. Součástí okruhu jsou i mandle, které najdete podél vyústění Eustachovy trubice, a patří do něj také mízní tkáň na zadní stěně hltanu. Celý systém je vzájemně propojený a funguje jako jeden celek.

Pokud nám lékaři odstraní patrovou mandli, může zánět postihnout i jinou část Waldeyerova okruhu, obvykle mandli hltanovou nebo ty jazykové.

Ty se ale praktickému lékaři velmi špatně diagnostikují, pokud se zanítí. Nemá totiž potřebné přístroje, aby na ně v hltanu dobře viděl. V případě nejasného nálezu by proto měl nemocného poslat na vyšetření k ambulantnímu ORL specialistovi.

Vůbec nejčastěji se odstraňují mandle hltanové, a to v dětském věku. Zvětšená hltanová mandle vede u dítěte k trvalému dýchání ústy, opakovaným středoušním zánětům, poruše Eustachovy tuby se zhoršením sluchu, huhňavosti a k tomu, že neprospívá.

Zajímavé: Prostředky Výchovy Ke Zdraví?

Méně často lékaři odstraňují pacientům mandle patrové, a to především v dospělém věku. Hlavním důvodem jsou opakující se hnisavé angíny.

„Po odstranění patrových mandlí se během dvou let situace v hltanu stabilizuje a dochází k snížení počtu bakteriálních zánětů hltanu, ale často i dalších infekcí horních cest dýchacích. Tradované tvrzení, že se po odstranění patrových mandlí infekty přestěhují do dolních cest dýchacích, nebylo prokázáno,“ vysvětluje doktor Michálek.

Někdy hnisavou angínu doprovázejí komplikace. Jejich příznakem je horečka a bolest v krku na jedné straně. Bývá tak silná, že pacient nemůže polykat ani tekutiny, navíc bolest často vystřeluje až do ucha.

Vedle mandle obvykle vznikne ložisko hnisu. Je nutné ho vyčistit (někdy je třeba ho naříznout) a nasadit antibiotika. Občas lékaři musí odstranit i patrové mandle, pokud je už v minulosti neodstranili a ložisko hnisu nevzniklo vedle jejich zbytku.

Angíně překvapivě nesvědčí jen zima, nárůst počtu pacientů lékaři evidují i v létě. „Nejvíc jich bývá v červenci,“ říká lékař.

„Nevíme přesně proč. Důvodem je zřejmě to, že se o prázdninách a o dovolené častěji potkávají s jinými lidmi. Roli hraje i vlhko, teplo a prochladnutí, když si nedají pozor.“

Nejlepší prevencí proti angíně je zdravý životní styl a otužování, včetně saunování.

Pokud pacienta pobolívá několik týdnů v krku, a to bez zjevné příčiny, navíc nevysvětlitelně hubne, případně se mu ve slinách nebo v hlenu objevuje příměs krve, může jít o příznaky zhoubného nádoru hltanu. Měl by svůj stav okamžitě konzultovat s praktickým lékařem.

V posledních letech výrazně přibývá počet pacientů s rakovinou hltanu. Příčinou není jen kouření nebo přílišné pití alkoholu, ale také infekce HPV, tedy lidským papilomavirem. Častější bývá u mladších lidí. Může u nich souviset s oblibou orálního sexu.

Hlavní zprávy

Angína u dětí i dospělých – příznaky a léčba nemoci

Hlavním příznakem angíny jsou zarudlé a oteklé mandle. U některých případů se objevuje také bílý povlak nebo čepy.
Na bolest v krku se doporučuje takzvaný Priessnitzův obklad.
Kromě antibiotik pomohou při léčbě angíny také dezinfekční kloktadla a spreje.
Nemocní často bojují také s bolestí hlavy.
Objevit se může také nevolnost a zvracení.
Mnohem častěji onemocní angínou děti. Nevyhýbá se však ani dospělým.

Angína je infekční zánět krčních mandlí, jehož nejčastějším původcem je streptokoková bakterie. Mnohem častěji se vyskytuje u dětí, běžně však postihuje také dospělé. Ačkoli se jedná o velmi častou nemoc, její léčbu se nedoporučuje podceňovat.

Přechozená angína může vést až k zánětu ledvin či odstranění krčních mandlí.

Tonzilitida čili angína je akutní zánět krčních mandlí způsobený bakteriální infekcí, přibližně u 10 procent případů bývá však původce i virového či mykotického původu. K jejímu šíření dochází pomocí kapénkové infekce v období větších klimatických změn. Nemoc se tak nejčastěji objevuje v zimě a na počátku jara. Častěji než dospělé, postihuje děti.

Příznaky angíny

Angína většinou propuká náhle. Zprvu se objevuje vysoká horečka, kterou následuje bolest při polykání způsobená zvětšenými mandlemi a celková schvácenost. K příznakům se přidává také zduření lymfatických uzlin, které jsou uloženy za dolní čelistí. Na mandlích je patrný bílý povlak, často se vyskytují také bílé čepy. Kromě uvedených příznaků se však může objevit také:

Kašel
Chrapot
Bolest hlavy
Nevolnost
Zvracení
Bílý povlak na jazyku

Virová angína, které se vyskytuje méně často, se vyvíjí o poznání pomaleji, její průběh navíc nebývá tak dramatický. U většiny pacientů vůbec nedochází ke zvětšení uzlin. Přítomný nemusí být ani bílý povlak na mandlích.