Veronika a Ivan žijí větší část roku ve Španělsku
Co vás na životě ve Španělsku přitahuje? Veronika: Zaujalo nás hlavně chování lidí. Všichni jsou veselí, spokojení, radují se ze života, umí se bavit.
Jasně, taky mají své problémy, ale vždycky se snaží na všem hledat pozitiva. A pak samozřejmě jejich životní styl. Nepřejídají se, jedí zdravé a čerstvé potraviny, dbají o sebe.
Asi to souvisí s tím jejich pohledem na svět a život.
Právě s životním stylem souvisí i má další otázka. Pamatujete si moment, kdy jste se poprvé setkali s mikrofiltrovanou mořskou vodou viz mar agua? Byl to pro vás šok? Ivan: Byl. My jsme mořskou vodu znali hlavně jako ten sprej z lékáren, který se používá při rýmě.
Taky víme, že moře obecně má dobrý vliv na nejrůznější ekzémy, alergie a další problémy. Ale nic moc dalšího jsme toho o mořské vodě nevěděli. Proto pro nás byl šok, když jsme se šli poprvé podívat do obchodu. Ve Španělsku je totiž mnohem širší nabídka produktů zdravého životního stylu.
Protože rádi připravujeme čerstvé a zdravé jídlo, zaujalo nás, že mořskou vodu používají k vaření světové kuchařské špičky jako Ferrán Adriá nebo Ángel León. Když jsme potom přišli domů, začali jsme o mořské vodě hledat na internetu.
Objevili jsme nadaci AquaMaris, studie Reného Quintona a rozšířili jsme si znalosti o benefitech mořské vody, neboli Thalassoterapii. Veronika: Mě nadchlo, že jsem účinky mořské vody začala pociťovat týden potom, co jsem ji začala pravidelně používat.
Zbavila jsem se nepříjemných stavů, které mě trápily – například svalových křečí, otékání obličeje nebo únavy. I pokrmy měly najednou úplně jinou chuť, přišly mi přirozenější a mnohem bohatší.
Mořská voda se využívá mimo jiné při vaření
Takže se dá říci, že užívání mořské vody je teď ve Španělsku takový módní výstřelek? Ivan: Není to módní výstřelek, protože užívání mořské vody má velmi dlouhou tradici. Již v antice o jejím terapeutickém využití mluvili Hippokrates, Celsus, Galén nebo Avicenna.
Staré mořské národy v okolí Středozemního moře používaly mořskou vodu na vaření. Později napsal o thalassoterapii knihu lékař Richard Russell z Oxfordu. V roce 1750 vydal latinské pojednání De Tabe Glandulari, ve kterém doporučuje používání mořské vody pro léčbu zvětšených lymfatických žláz. W.
Owen ji v roce 1752 přeložil do anglického jazyka a vydal pod názvem Práce na využívání mořské vody v postižení žláz. V roce 1769 dosáhla publikace šestého vydání. Byla to první kniha, která naznačovala přímou souvislost mezi pitím a koupání v mořské vodě a zlepšení v oblasti zdraví.
Stěžejním dílem jsou ale studie Reného Quintona, který demonstroval podobnost složení krevní plazmy a mořské vody. V roce 1904 publikoval dílo „Mořská voda – organické prostředí“ s popisem všech svých pokusů.
Otevřel několik klinik, kde byla poskytována léčba pro děti i dospělé všech věkových kategorií, kteří trpěli nějakou formou onemocnění nebo poruchy. Jeho objev ředěné mořské vody zachránil mnoho tisíce životů trpících nemocemi jako je cholera, tyfus, nebo tuberkulóza. V souvislosti se vznikem antibiotik se od této léčby začalo postupně ustupovat.
Asi před třiceti lety se ale zájem o složení a využití mořské vody obnovil, vznikají nové studie, organizace a projekty např. Ocean Research Institute university v Tokiu, španělská nadace AquaMaris, Miami Sea Water nebo kolumbijský projekt ProdiMar.
William Fenical z kalifornské univerzity La Jolla se potom zabývá antibiotickými účinky mořské vody. Výzkum doktorky Marie Theresy Ilari Valenti ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví v Nikaragui přesvědčil tamější vládu, aby přijala zákon o využití mořské vody jako oficiální léčebné metody.
Doktorka Valenti podle svých slov spojení mořské vody a alternativních medicínských postupů úspěšné využívá pro léčbu řady chorob, m.j. hypertenze, diabetu, jaterní cirhózy, revmatismu, artrózy, alergické rinitidy, lupénky, srdečních choroba mnoha dalších neduhů.
Mořská voda se dnes běžně prodává třeba ve Francii, Kanadě, Itálii, Kolumbii nebo Nizozemí.
Užívání mořské vody má v přímořských státech dlouhou tradici
Mnoho Čechů dodnes považuje pití mořské vody za něco nepředstavitelného. Vždyť se již v prvních hodinách přírodovědy na základní škole učíme, že pití slané vody způsobuje dehydrataci.
V čem se tedy skrývá tajemství mořské vody? Veronika: Mořská voda je 4× slanější než lidský organismus.
Čistou (hypertonickou) ji tak můžeme používat jen v malém množství, které nám nemůže způsobit dehydrataci, nebo ji naředit (izotonizovat) sladkou vodou v poměru 3:1 (75 % sladké vody : 25 % mořské vody) a docílit tak stejné slanosti, jaká je v našem organismu.
Může se tedy pít v přesných dávkách a slouží jako minerální doplněk podporující regeneraci buněk. Rozhodně se ale nejedná o náhradu sladké vody a nepije se stejným způsobem. I to, co je pro naše tělo prospěšné, v příliš velkých dávkách škodí.
Takže můžeme pití mořské vody přirovnat třeba k pití léčebných minerálních vod, které užíváme například při nachlazení? Ivan: Ne tak úplně. Obsah látek v mořské vodě a jejich vzájemný poměr je odlišný. Minerální vody sice obsahují několik minerálů získaných filtrací z hornin, ale ne v organické podobě.
Mořská voda obsahuje většinu prvků periodické tabulky (všech 78 minerálů a stopových prvků ), vitamíny, karotenoidy, mastné kyseliny, polypeptidy, organické kyseliny, enzymy, polysacharidy, polyfenoly, chlorofyl, přírodní antibiotika a antimykotika.
Jak prokázal René Quinton, všechny prvky jsou v mořské vodě obsaženy ve velmi podobných vzájemných poměrech, jaké jsou v krevní plazmě. Důležité je si uvědomit, že je velký rozdíl mezi organickými a anorganickými podobami materiálu.
Kupříkladu při nedostatku železa vám nepomůže pozřít jemně mletý železitý prach, jelikož jej tělo nevstřebá až na buněčnou úroveň a prvek se navíc může v těle usazovat. Naopak pokud sníte řepu, železo v ní obsažené je organické, protože rostlina ho z půdy díky fotosyntéze přetvořila do pro nás lehce vstřebatelné podoby.
V mořské vodě tuto funkci zabezpečují procesem fotosyntézy fytoplankton a zooplankton. Kompletní zastoupení stopových prvků je nezbytné pro vzájemné pozitivní ovlivňování vstřebaných materiálů, zajištění jejich správné funkčnosti pro buňky a vnitřní prostředí organismu. Přibližně 70 % lidského těla je tvořeno vodou.
Zředěním soli v mořské vodě na poměr našeho vnitřního prostředí získáme roztok, který se velmi podobá krevní plazmě. Tento všestranně vyvážený a vyrovnaný přírodní koktejl už ve velmi malých dávkách 50-250ml denně pomáhá také díky své vysoké zásaditosti (8,4pH) proti překyselení organismu. Dále dodává organismu komplexni řadu minerálů a látek nezbytných pro správnou funkci a regeneraci buněk.
Které benefity tedy do našeho života mikrofiltrovaná mořská voda přináší? Veronika: Pijeme ji právě proto, že obsahuje všechno, co naše tělo potřebuje. Pomáhá posilovat imunitu, dodává energii, odbourává stres a urychluje regeneraci buněk.
Slouží nám taky jako perfektní zdravá náhrada za rafinovanou sůl v kuchyni. Obrovsky zlepšuje chuť každé složky pokrmu. Ivan: Důvěřujeme přírodě, jejím poměrům a vzájemným funkcím.
Člověk vzhledem k industrializaci a patentním právům začal důležité látky z přírody izolovat a znovu slučovat v ochuzených nebo rozdílných poměrech. Jako příklad slouží obecně známá rafinovaná sůl.
Tento lidský produkt byl ochuzen o všechny důležité minerály a zůstal jen zvýšený poměr sodíku, chlor, dodaný jod a aditiva pro bělení a strukturu. Deficit ostatních látek je pro tělo zátěž, protože je musí dodat ze svých zásob.
Národní park Cabo de Gata odkud Veronika s Ivanem mořskou vodu získávají
Proč jste se rozhodli dovézt mořskou vodu i k nám do Čech? Veronika: Mořskou vodu jsme nejprve představili našemu nejbližšímu okolí. Zaznamenali jsme významné zlepšení obranyschopnosti proti nachlazení, zmizely svalové křeče, došlo k vyrovnání hormonálních hodnot.
Výrazný rozdíl pociťují i naši blízcí se žaludečními problémy, trpící únavou nebo problémy s vysokou hmotností. Vynikající byly ale i výsledky při řešení kožních problémů. My sami jsme neměli rýmu snad už 3 roky. Mořskou vodu určitě nepovažujeme za všelék, ale to nejsou ani bio produkty nebo doplňky zdravé výživy.
Rozhodně si ale myslíme, že jsou důležitými pomocníky v předcházení potenciálním zdravotním problémům či chronickým onemocněním.
Po těchto zkušenostech jste se tedy rozhodli založit Bohémar? Ivan: Ano, přesně tak. Věříme, že mořská voda opravdu napomáhá k vyrovnávání vnitřního prostředí, a tím zvyšuje imunitu.
Od doby, kdy jsme začali vodu používat a byli jsme z ní nadšeni, dávali jsme jí zkoušet i kamarádům a rodině a to z různých důvodů. Někteří chtěli zvýšit imunitu, jiní měli jiné důvody pro její používání od malých až po ty vážné.
Protože se mořská voda zalíbila i jim, napadlo nás ji v České republice zpřístupnit. A tak vznikl Bohémar – Moře do Čech.
Jak se firmě Bohémar v České republice daří? Veronika: Používání mořské vody je zatím v České republice považováno za něco nepředstavitelného, jsme teprve na začátku cesty.
Naproti tomu ve Španělsku se podle našeho výrobce produkce vzhledem k poptávce i vlivem současné situace okolo koronaviru ztrojnásobila. Když vidíme, jak to vypadá v jiných zemích, máme naději, že blahodárné účinky mořské vody brzy uvidí i Češi a začnou ji používat.
Zatím trošku bojujeme s tím, že lidé znají jen vodu do nosu či drahé ampule z lékáren.
Rozhovor se zakladateli projektu Bohémar pro magazín Vitalitis.cz
Mořská voda pro každodenní užití – Aqua de Mar
Zahrnutí mořské vody do jídeníčku je snadná cesta z oslabené imunity. Bez chemických přísad, zato však se 78 minerály bude bojovat za vaše zdraví.
Mořskou vodu můžete používat při vaření, na proplach dutin, ale i na pití – naředěnou 1:3. Z dvoulitrové láhve tak získáte 8 litrů vody připravené k pití, litr vás tedy vyjde na 31,10 Kč. Levné a přirozené zdraví z moře objednávejte v našem e-shopu.
Astrovíkend v Pevnosti poznání odhalí tajemství vesmíru i nejnovější vědecké objevy
Titulní foto z expozice o astronomii. V textu pak Michal Gabčo a astronaut Andrew Feustel.Foto: Pevnost poznání
Čtvrtek 15. duben 2021, 14:00 – Text: Martina Vysloužilová
Šedesáté výročí dne, kdy se Jurij Gagarin jako první člověk v historii podíval do vesmíru, si o víkendu 17. a 18. dubna připomene Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty UP.
Příznivci vesmíru a nejnovějších vědecko-technických objevů se mohou těšit na přednášky odborníků, podcasty i soutěž.
Program se z důvodu pandemie koná online a organizátoři jej nazvali Dny kosmonautiky a astronomie.
Přednáška fyzika Tomáše Lockera nazvaná Teleskopy tak, aby je pochopilo i tele posluchače zavede do minulosti a odpoví jim na otázky, kdy se lidé poprvé podívali dalekohledem na oblohu a jak se taková konstrukce přenašečů do jiných světů měnila v čase. Další přednášku s názvem Jak se staví satelity pak prosloví Michal Gabčo.
„Mám radost, že se do programu zapojili naši bývalí kolegové, kteří v expozici pracovali v době studia jako animátoři a prováděli návštěvníky.
Kromě Tomáše se přidá také Michal Gabčo, který už několik let působí ve vesmírném průmyslu a spolupracoval také na projektech Evropské vesmírné agentury (ESA).
Ten vysvětlí, jak se staví satelit a kolik to zabere času, peněz a taky nervů,“ řekla Anna Krčmářová, která vede expozici Světlo a tma a je hlavní organizátorkou akce. Obě přednášky budou k dispozici na webu Pevnosti poznání od soboty 17. dubna od 8 hodin.
Podcast se zaměří na nejvýraznější hvězdy
Podcast Průvodce noční oblohou studenta nanotechnologií Michala Koutného se zaměří na nejvýraznější hvězdy a snadno pozorovatelná souhvězdí. Na webu Pevnosti poznání budou k dispozici dvě varianty prezentace – video a audio. U té druhé mohou posluchači vylézt na kopec a při poslechu pozorovat noční oblohu.
„Vesmírné dálky lákaly lidstvo od nepaměti. A proto se snažíme zprostředkovat tuto oblast bádání všem generacím bez rozdílu.
Vždyť vesmírný průmysl je jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí lidského bádání.
Denně přichází nové zprávy o významných úspěších na poli objevování vesmíru a my se snažíme být u toho společně s našimi návštěvníky,“ řekl Roman Chvátal, programový ředitel science centra.
Soutěž o ilustrovanou Knihu vynálezů
Kdo má rád vesmírné výzvy, určitě se připojí k soutěži o ilustrovanou Knihu vynálezů. Stačí zodpovědět tři otázky, které stejně jako podmínky soutěže zájemci naleznou na webu popularizačního centra.
„Knížka poutavě vysvětluje techniku okolo nás a také povzbuzuje děti, aby se rozhlédly a zamyslely nad tím, co by se dalo vylepšit. Nemusí to být hned převratný světový objev, může to být drobnost, která pomůže a potěší. Jako například hrneček, který se nepřeklopí.
Ten pro svého dědečka vymyslela osmiletá holčička Lily, aby si dědeček nevylil svůj čaj.
Kniha vynálezů vznikla ve spolupráci s Muzeem vědy v Londýně, naše české vydání určitě potěší příznivce Pevnosti poznání,“ popsala výhru Klára Kuncová ze společnosti Mapcards, která knížku do soutěže věnovala.
Interaktivní centrum vědy organizuje akci Dny kosmonautiky a astronomie od roku 2018, kdy Pevnost otevřela tematickou expozici astronomie s časovou osou vývoje vesmíru a modely barevných planet zavěšenými na trámech v podkroví. O rok později se do popularizačního centra přijel podívat slavný astronaut Andrew Feustel, který navštívil Českou republiku na pozvání Akademie věd České republiky. Astronautovu návštěvu si můžete připomenout zde.
Mořská voda a zdraví – balzám pro naše zdraví
Mořská voda obsahuje mnoho vitaminů, minerálních solí, aminokyselin a mikroorganismů, které mají antibakteriální a antibiotické účinky na naše tělo.
Stále se rozhodujete, zda během léta strávíte několik dní u moře? Už více neváhejte – letní dovolená u moře je nejen zábavná a relaxační, ale přináší i mnohé zdravotní benefity. Ano, opravdu je pravda, že mořská voda je ve skutečnosti přírodní medicína, která dokáže zlepšit svůj celkový zdravotní stav. Zde je 8 úžasných účinků mořské vody na Vaše zdraví – tak šup do ní!
1. Díky mořské vodě budete mít silnější imunitní systém
Mořská voda obsahuje mnoho vitaminů, minerálních solí, aminokyselin a mikroorganismů, které mají antibakteriální a antibiotické účinky na naše tělo. Mořská voda má ve skutečnosti podobné složení jako lidská krevní plazma a při koupání se všechny její složky dostávají do těla. Tak mohou posilovat náš imunitní systém a dělat nás odolnějšími před mnoha druhy infekcí.
2. Péče o pokožku
Koupání v mořské vodě otevírá póry v pokožce, proto se mohou minerály dostat dovnitř. Zároveň se přes otevřené póry vylučují z těla toxiny, takže pleť bude vypadat zdravěji.
Mořská voda také obsahuje hodně magnézia, které je velmi účinné při hydrataci pokožky.
Výzkumy ukázaly, že mořská voda opravdu zlepšuje hydrataci pleti, čímž snižuje výskyt nepříjemností, jako je zarudnutí nebo drsnost pokožky.
3. Lepší cirkulace krve
Plavání v mořské vodě také zlepšuje krevní oběh v těle a přispívá k tomu, aby všechny orgány a svaly pracovaly efektivně. Plavání nebo třeba jen namáčení se v mořské vodě tedy může pomoci zvrátit negativní následky stresu, nevhodné stravy a environmentálních zátěží, které často způsobují problémy s krevním oběhem. Zní to super, nemyslíte?
4. Zmírnění nepříjemných symptomů nachlazení či bronchitidy
Výzkumy ukázaly, že mořská voda dokáže velmi účinně zmírnit nepříjemné příznaky onemocnění, jako je nachlazení, chřipka nebo bronchitida.
Pacientům s plicními chorobami se také doporučuje trávit co nejvíce času v blízkosti moře, protože jejich symptomy jsou tehdy mírnější.
Pokud i Vy trpíte nepříjemnými příznaky různých onemocnění, pokuste se toto léto strávit co nejvíce času u mořské vody.
5. Lepší spánek s mořskou vodou
Všimli jste si, o kolik lépe se Vám obvykle spí, když jste na dovolené u moře? Je to díky vzduchu, který obsahuje různé látky nacházející se v mořské vodě – patří mezi ně například i zdravé záporné ionty. Urychlují schopnost absorbovat kyslík, proto je Váš spánek mnohem klidnější a osvěžující.
6. Urychluje hojení různých ran a řezných poranění
O mořské vodě se ví, že má léčivé účinky. Pokud se říznete nebo jinak povrchově zraníte na pokožce, zkuste co nejdříve skočit do moře. Zpočátku bude rána trochu štípat, ale mořská voda ji vydezinfikuje, vyčistí a rychleji zahojí. Totéž dosáhnete i tak, že si na ránu přiložíte alkohol, ale myslíme si, že první možnost je přece jen příjemnější.
7. Zlepšuje kvalitu vlasů
Všimli jste si někdy, jak měkké jsou Vaše vlasy po tom, jak vyjdete z moře? Je to právě díky mořské vodě, která je přírodním šamponem – odstraňuje lupy, mastnotu, špínu a chemikálie, které ve vlasech zůstávají po kondicionérech, gelech a dalších výrobcích pro péči o vlasy. Také důkladně vyčistí pokožku hlavy, takže vlasy budou pevnější a silnější.
8. S mořskou vodou se dostanete se do formy
Plavání v moři patří mezi nejlepší fyzické aktivity, které Vám pomohou posílit celé tělo. Zpevníte si svaly na ramenou, břiše, zádech i nohách.
Zároveň je to super způsob, jak se zbavit nadbytečných kilogramů, protože za hodinu plavání můžete spálit asi tak 400 až 900 kalorií.
Pokud strávíte většinu léta u moře, určitě se dostanete do formy – a to bez přísných diet nebo vyčerpávajících návštěv fitness centra. A být ve formě určitě znamená i být zdravější!
Co vyléčí mořská voda?
Čokoládová pokožka a nekonečný relax jsou jen jedny z mála vymožeností, které na vás čekají, pokud se rozhodnete strávit svou dovolenou v mořském prostředí. Mořská voda totiž ovlivňuje příznivě nejen na duši, ale i na tělo.
Není však moře jako moře a proto pokud chcete víc, než jen polehávat na pláži a sem tam se omočí u břehu, pečlivě uvažte, kam se vydáte.
Jednotlivá moře se totiž odlišují nejen obsahem soli a minerálních látek, ale i jejich případných znečištěním.
Mořská voda na problémy v intimních oblastech
Pokud máte problémy se záněty v intimních oblastech, mořská voda vám otevře širokou náruč a pomůže vám při léčbě. Čistá mořská voda má antibakteriální účinky ve srovnání s možnostmi městských koupališť nebo přírodních jezer, kde právě můžete přijít k různých infekcím.
Pokud tedy jedete k moři s cílem vyléčit komplikace v intimních oblastech, nezapomínejte i na péči po tom, jak vyjdete z vody. I když se vám může zdát, že v takovém teple vám plavky vyschnou samy od sebe a chvíli vás příjemně chladí, raději se vyhněte delšímu pobytu v mokrém oblečení a převlečte se do suchého a čistého vždy, když vyjdete z vody.
Rovněž je třeba klást důraz na hydrataci a dodržování pitného režimu, neodkládejte pití až na moment, kdy se dostaví pocit žízně.
Mnoho minerálů
Mořská voda a vůbec pobyt na pláži působí blahodárně i na množství dalších faktorů lidského zdraví.
Přírodní wellness je přece nejúčinnější a všechno to máte na jednom místě – slanou vodu, sluneční záření, teplý vlhký vzduch obsahující množství minerálů.
Zvýšené množství jódu a selenu v mořské vodě má příznivé účinky na funkce štítné žlázy. A samozřejmě, čím více času takovým odpočinkem strávíte, tím bude mít větší účinek.
Mořská voda je skvělá pro rehabilitaci
Voda poskytuje možnosti i pro rehabilitaci, jelikož se v ní rovnoměrně rozkládá hmotnost těla a procvičuje se celé tělo.
I zde ale musíte dbát na výběr pohybů a cvičení, doporučuje se splývání s hladinou, nadnášení, plavání dozadu, chůze ve vodě případně i plavání kraulem. Pozor byste si měli ale dát, pokud máte ve zvyku déle plavat ve stylu prsa, tato poloha může škodit krční páteři.
Dokonce i na souši máte možnost rehabilitace – chůze po písku naboso ovlivňuje pozitivně na klenbu chodidla a také působí akupresurně. Pokud se nacházíte na pláži, kde si nejste úplně jisti čistotou písku, dívejte se pro jistotu pod nohy, aby se z akupresury nestala nechtěná akupunktura.
Talasoterapie, léčba mořskou vodou
Takzvanou thalassoterapii (řecký thalassa = moře, Therapia = léčba), proceduru založenou na využití slané mořské vody, bahna, chaluh, minerálních solí či mořského klimatu k relaxačním, léčebným a regeneračním postupům, využívali už starověcí Řekové před více než 4000 lety.
Stopové prvky v mořské vodě
Mořská voda je velmi bohatá i na stopové prvky. Náš organismus sestává přibližně ze 70 miliard buněk. Každá funguje jako mikroskopická laboratoř neustále uskutečňující chemické reakce k zajištění správné funkce organismu. Všechny tyto reakce závisí na enzymech, které urychlují prakticky každou chemickou reakci v těle.
Aby chemická reakce proběhla, enzymy potřebují spouštěč, a tím jsou právě stopové prvky. Stopové prvky jsou základními spouštěči pro mnohé biochemické mechanismy v trávicím traktu, svalech, oběhovém a nervovém systému.
Přesto, že jsou v těle přítomny pouze v minimálních množstvích, jsou nezbytné pro správnou funkci organismu a udržování jeho zdravé rovnováhy.
Existují dva typy stopových prvků:
Neesenciální stopové prvky – tyto se obvykle nevyskytují v lidském organismu, nemají žádné přirozené fyziologické účinky, ale mají farmakologické vlastnosti. Jde např. o zlato, stříbro, bismut, hliník či lithium.
Esenciální stopové prvky – v lidském organismu bylo identifikováno více než 80 prvků, ale jen asi patnáct je skutečně nezbytných.
Jsou označovány jako esenciální, protože působí jako katalyzátory biochemických reakcí. Tyto stopové prvky jsou minerály, které náš organizmus nedokáže vyprodukovat sám, a proto je třeba získat je ze stravy.
Mořská voda je plná stopových prvků, které podporují naše zdraví.
Není to jen o soli v mořské vodě
Víme, že tajemství mořské vody nespočívá jen v její slanosti. Podle mnoha vědeckých výzkumů obsahuje mnohem více než se předpokládalo.
Laboratorní rozbory odhalily pozitivní účinky některých jejích složek na lidský organismus a potvrzují víceméně známou skutečnost, proč je pobyt u moře, kde se většině lidí z více příčin dobře dýchá, tak vyhledáván a doporučován také lékaři.
Jak dále může moře pomoci vašemu zdraví?
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Covidový stres a duševní zdraví
Toto číslo Vesmíru je věnováno stresu.
Stres jako pojem daleko překročil hranice medicíny a je používán jak v širším významu jako označení pro jakoukoli zátěž, či nesprávně pro libovolnou duševní poruchu („má stresy“), tak v odborném smyslu jako označení pro takový stav zdravého organismu člověka nebo zvířete, ve kterém se ve zvýšené míře vyplavuje adrenokortikotropní hormon (ACTH).
V psychologii, psychiatrii a ve fyziologii můžeme stres studovat v souvislosti s frustrací či konfliktem nebo jako důsledek fyzikální zátěže (přehřátí, podchlazení, hladovění, vyčerpání). Zde je však na místě upozornit na to, že stres, podobně jako pohyb, není veskrze negativní fenomén a že v lidské fyziologii do značné míry platí Nietzscheho „co tě nezabije, to tě posílí“.
Podobně jako pohyb, i stres je za normálních okolností žádoucí zátěží organismu, jež stimuluje zdravý metabolismus a zvyšuje obranyschopnost a adaptaci. Avšak pokud běháte v desetistupňovém mraze s horečkou 39 °C a se zápalem plic, pohyb se může stát smrtelně nebezpečným. Se stresem je to stejné.
To, co odlišuje „zlý“ stres, tedy distres, od toho „hodného“, tedy eustresu, je nemožnost ovlivňovat události. Umíme-li se stresem zacházet, je většinou neškodný. Ztratíme-li však vliv na události a naučíme se pouze tomu, že se nelze nic naučit (naučená bezmocnost), stává se stres smrtelně nebezpečným a působí řadu civilizačních poruch jako diabetes II.
typu a kardiovaskulární onemocnění včetně hypertenze, arytmií a infarktu myokardu.
V posledním roce byla celá společnost uvržena do situace, jež na naše každodenní starosti soustavně superponovala určitou míru prohlubujícího se distresu. Nepříjemný společenský dopad covidové nákazy vzbuzoval v obyvatelstvu obavy udržované neutuchajícím proudem zpráv o počtu nakažených, těžce nemocných a mrtvých.
To spolu s restriktivními opatřeními vedlo ke zvýšené míře distresu, jenž je rizikovým faktorem rozvoje deprese a úzkosti.
Ta spolu s izolací, jež je důsledkem lockdownu, zvyšuje riziko sebevraždy, podobně jako konzumace alkoholu (domácí pití), neboť alkohol je depresogenem, a nadto spolu s izolací vede k nárůstu domácího násilí.
Restriktivní opatření povedou k poklesu ekonomiky, k omezování veřejného života, kultury a sportu a k útlumu péče v „necovidových“ oborech medicíny. Tím dále klesne kvalita života obyvatel, stoupne nemocnost a opět se sníží produktivita. Pro mnohé z uvedeného již svědčí studie podložené daty, které byly od nástupu covidové pandemie publikovány.
Nárůst prevalence duševních poruch po nástupu covidu dokládá solidně založená studie Petra Winklera a kol. z Národního ústavu duševního zdraví, publikovaná v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences.1) Autoři analyzovali data z opakované průřezové studie na reprezentativním vzorku dospělých obyvatel ČR.
Sběr proběhl jednak v listopadu 2017 (n = 3306; 54 % žen), jednak v květnu 2020 (n = 3021; 52 % žen). Průzkum byl prováděn s použitím mezinárodního neuropsychiatrického interview (MINI) jako skríningového nástroje. Výzkumníci porovnali prevalenci vybraných duševních poruch jak před prvním vrcholem pandemie, tak těsně po něm, kdy u nás zároveň platil přísný lockdown.
Výskyt těch, kteří vykazovali alespoň jednu aktuální duševní poruchu, vzrostl z původních 20,02 % v roce 2017 na 29,63 % v květnu 2020. Prevalence jak velké deprese, tak rizika suicidia stoupla na trojnásobek a prevalence úzkostné poruchy se téměř zdvojnásobila. U alkoholu byl pozorován výrazný nárůst týdenního opíjení (binge drinking behaviour) z 4,07 % na 6,39 %.
Máme tedy pádné důkazy svědčící pro významný dopad nákazy covid-19 na duševní zdraví.
Navíc byly publikovány práce dokládající, že ti, kdo prodělají covid-19, čelí zvýšenému riziku psychiatrických následků, a naopak ti, kteří mají psychiatrickou diagnózu, čelí zvýšenému riziku onemocnění covid-19. Pokračování práce českého týmu na podzim r.
2020 navíc ukazuje, že kromě zdravotníků jsou dopady pandemie disproporčně zasaženi také mladí dospělí, studenti, lidé, kteří ztratili zaměstnání nebo si byli nuceni v souvislosti s pandemií vzít dovolenou, a lidé pouze se základním vzděláním.
To vše nepochybně souvisí s distresem, jehož významnou složkou je absence vlivu na události, tedy bezmocnost, s následnou kaskádou negativních dopadů na imunitu (oslabení), metabolismus (diabetogenní působení) a kardiovaskulární soustavu (hypertenze, arytmie, tromboembolie).
Tato skládanka příčin a následků demonstruje logické souvislosti metabolických a afektivních poruch, při nichž distres hraje zásadní roli.
1) Winkler P. et al.: Increase in prevalence of current mental disorders in the context of COVID-19: analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Epidemiology and psychiatric sciences 29, 1–8, 2020, DOI: 10.1017/S2045796020000888.