Trápí vás onemocnění kloubů? – vše o zdraví

MODERNÍ MEDICÍNA

Největší problém je, že moderní medicína zásadně nehledá příčinu problému a snaží se většinou pouze tlumit, případně lehce odstraňovat důsledky nějakého konkrétního deficitu nebo procesu, případně špatného chování a jednání jedince.

Nikterak vhodná rovněž nejsou opatření typu náhodného polykání různých doplňků opěvovaných každou půlhodinu v televizních reklamách nebo jednání na základě „informační kampaně agentury JPPUŘ“ (jedna paní povídala u řezníka) a orientace na to, že když daný přípravek pomohl kamarádce, logicky pomůže i mně.

Toto ani zdaleka nemusí být pravda, a proto se musím pídit po tom, proč mě vlastně klouby bolí. Zde vám zjednoduším uvažování pro návštěvu fyzioterapeuta, nutričního poradce, léčitele nebo i lékaře.

Přijdete-li s podobným problémem do ordinace, vždy používejte zvídavé dětské „Proč?“ a nespokojte se s informací, že vás to prostě bolet bude, že to tak je normální a ve vašem věku to bolí každého a že to musíte ještě nějakou dobu vydržet, než vám dají optimální ocelovou náhradu, která vám už po zbytek života bude dobře sloužit.

PROČ VÁS BOLÍ KLOUBY?

Toto je uvažování v zásadě zcela nesmyslné a většinou k podobným operacím není potřeba se dostat.

Pokud vám kdokoliv, tedy fyzioterapeut, nutriční poradce, léčitel nebo i lékař na otázku „Proč mě bolí klouby?“ odpoví, že etiologie vaší nemoci je neznámá, nebo svou odpověď zabalí do nějakých moudře znějících a nic neříkajících latinských výrazů, převeďte si to do jednoduché češtiny, kdy vám v podstatě sděluje, že o vašem problému moc neví, a tedy logicky vzato není schopen váš problém vyřešit. Takový člověk vám nemůže pomoci a vy v jeho ordinaci ztrácíte drahocenný čas, který můžete využít třeba ke studiu informací, jež vám pomoci mohou.

POZOR, POHYB NEMUSÍ VŽDYCKY POMÁHAT

Někteří fyzioterapeuti, nutriční poradci, léčitelé a mnohdy bohužel i lékaři jsou schopni v této oblasti páchat medvědí službu dokonce i sdělováním takových doporučení, kdy ortodoxnímu tlouštíkovi doporučí více pohybu.

Sám takové chudáky na svých procházkách okolo Labe na cyklostezce často vídám, když se svými 150 kg živé váhy a brunátnou tváří běží svůj závod o život. Tito lidé si neuvědomují, že takto nesmyslné doporučení jim paradoxně ještě více rozhodí pohybový aparát a způsobí další škody, pokud se nebavíme přímo o těch fatálních, jako je infarkt nebo mrtvice.

Člověk by měl v tomto momentě vždy nejprve zapnout mozek a až pak poslouchat nějaké rady. Vždy je potřeba si uvědomit, že ani tloušťka není jen tak z leknutí, ale i ta má své příčiny, a pokud se pravidelně nehorázně nepřejídám, tak bych si měl zdravou váhu celkem bez potíží samovolně udržet.

Nebudu tedy jíst méně a nesmyslně běhat, když možná paradoxně bych měl jíst více a zrychlit tím štítnou žlázu, která mně pak váhu sama upraví do normálu, a své bolavé klouby si nedorazím nesmyslně nastavenou „sportovní“ aktivitou, třeba tím běháním.

NÁVRAT K PŘEDKŮM

Zkuste si pouze logicky odvodit něco z chování dávných předků. Myslíte, že náš pravěký předchůdce běhal? Obávám se, že nikoli. Potravy nebylo dostatek, energií musel šetřit, čili většinu svého času spíše chodil a běhal pouze v případě, že něco honil nebo něco honilo jeho.

Dnešní člověk prakticky nic honit nemusí, pokud nehoní čas, a k žádnému obdobnému fyzickému vypětí, které je absolutně nefyziologické, není důvod. Osobně bych jako přirozené viděl dvě pohybové aktivity, a to delší svižná chůze a pravidelné sexuální vyžití.

Tyto dvě aktivity si určitě dostatečně dopřával náš dávný předek a předpokládám k naprosté spokojenosti.

EXTRÉMNÍ ZÁTĚŽ A SPORT

Zde se výrazné problémy objevují i při nevhodném provozování sportovních aktivit, kde si lidé pomocí nepřirozených pohybů nebo extrémní zátěže zbytečně pohybový aparát likvidují.

A pokud tento nepřirozený pohyb nekompenzují zvýšenou dodávkou nutrientů adekvátních pro regeneraci, dojde po nějaké době k potížím, které nemusí být úplně snadno řešitelné.

To se týká i vrcholových sportovců, kteří sice obdobnou problematiku řeší pomocí hormonální léčby, nicméně je otázkou, zda jde o dobrý nápad.

NA BOLAVÉ KLOUBY VYZKOUŠEJTE VÝVAR NEBO DOMÁCÍ KOSTIVALOVOU MAST:

Recept na jednoduchý, ale účinný vývar z kostí

Co budete potřebovat?

• 1–1,5 kg kuřecích koster
• 4 litry vody
• 2 polévkové lžíce octa z jablečného moštu
• 1 cibule
• 4 stroužky česneku
• 1 kávová lžička kvalitní soli a/nebo pepře

Jak na to:

Kosti a zeleninu vložte do velkého hrnce z nerezové oceli. Nalijte do hrnce dostatek vody tak, aby byly kosti a zelenina vodou zcela přelité. Přidejte ocet a přiveďte k varu.

Jakmile se vývar začne vařit, přidejte sůl a pepř a následně pomalu vařte po dobu 4– 24 hodin (čím déle budete vývar vařit, tím bude chutnější a tím více živin bude obsahovat).

Nechte vývar zchladnout a poté z něj odstraňte všechny zbytky pevných látek (použijte kvalitní cedník). Nyní je vývar připraven.

DOBRÉ RADY:

• Pokud chcete, můžete do vývaru z kostí přidat maso, další zeleninu a koření. Nejčastěji se do vývaru přidává mrkev, petržel, celer, zázvor, citronová kůra (nepoužívejte kůru z citronů z dovozu – je chemicky ošetřena a zdraví škodlivá) a játra. Někdo přidává i čerstvé houby. Záleží na vás a vaší chuti.
• Hotový vývar můžete skladovat ve vzduchotěsném obalu v lednici, a to po dobu až 5 dní. Zmražený vývar v mrazáku vydrží až 3 měsíce.
• Namísto obyčejného nerezového hrnce můžete použít tlakový hrnec (papiňák) nebo takzvaný pomalý hrnec (Crock-Pot). Výhodou hrnců pro pomalé vaření je, že si můžete bujon uvařit přes noc, kdy spíte.

PROČ JE VÝVAR Z KOSTÍ BLAHODÁRNÝ PRO NAŠE ZDRAVÍ

Kosti, kostní dřeň a pojivová tkáň jsou tvořeny zejména kolagenem, který se vařením změní na želatinu, jež obsahuje jedinečné aminokyseliny, přičemž nejvíce je v ní glycinu. Nezapomínejte však, že obsah živin ve vývaru z kostí vždy závisí na použitých surovinách a jejich kvalitě

• Kosti jsou bohatým zdrojem vápníku a fosforu. Navíc obsahují také sodík, hořčík, draslík, síru a křemík.
• Kostní dřeň je bohatým zdrojem vitamínů A a K2, omega 3 a omega 6 mastných kyselin a také železa, zinku, selenu, bóru a manganu. Kostní dřeň z hovězích a jehněčích kostí je také bohatým zdrojem konjugované kyseliny linolenové (CLA).
• Pojivové tkáně jsou bohatým zdrojem glukosaminu a chondroitinu, které se přidávají do doplňků stravy užívaných při zánětu a bolesti kloubů (artritidě).
• Díky obsahu glycinu může mít vývar z kostí určité protizánětlivé a antioxidační účinky.
• Čistý vývar z kostí obsahuje velmi málo kalorií, ale přesto vás dokáže dobře zasytit. Pravděpodobným důvodem je obsah bílkovinné želatiny (vznikající vařením kolagenu), která vyvolává pocit sytosti.
• Vývar z kostí obsahuje glukosamin a chondroitin, které prokazatelně zlepšují zdraví kloubů a zmírňují projevy artrózy (osteoartrózy).
• Vývar z kostí obsahuje řadu prvků a živin, které jsou důležité pro zdraví kostí, včetně vápníku, hořčíku a fosforu.
• Užívání aminokyseliny glycinu před spaním prokazatelně zlepšuje spánek a fungování mozku.

NÁVOD NA DOMÁCÍ KOSTIVALOVOU MAST

Připravte si jednoduchou mast z kostivalu lékařského, kterou můžete použít například při zánětech kloubů nebo jejich vymknutí, pohmožděninách, otocích, revmatismu, po náročné sportovní aktivitě jako relaxační prostředek k masáži namáhaných svalů a šlach a při řadě dalších problémů.

Postup

Kořen kostivalu propláchneme a nakrájíme nejlépe keramickým nožem na tenké plátky. Ve vodní lázni v nekovové nádobě necháme rozpustit lékařskou vazelínu nebo sádlo. Množství musí odpovídat tomu, aby byl veškerý kořen ponořen.

Když je tuk zcela rozpuštěn, přidáme nakrájený kořen a necháme 15–20 minut v lázni. Poté necháme vše vychladnout do druhého dne, kdy znovu zahřejeme (ale nevaříme) a vybereme kořen. Přidáme trochu včelího vosku nebo medu a nalijeme do čistých sklenic či kelímků.

Uchováváme na chladném a temném místě (nejlépe se hodí lednička) a snažíme se mast co nejdříve spotřebovat.

Text: Jaroslav Zajíček :: Foto: Isifa/Shutterstock

Nemoci kloubů a kostí: artróza, artritida, osteoporóza

10. 11. 2011 | Doba čtení 17 minut

Onemocnění kloubů a kostí se nejvíc objevuje s přibývajícími lety. Někdy jde o málo závažný problém, v jiných případech se jedná o vážnou nemoc, která člověku komplikuje život. Které choroby trápí naše klouby a kosti nejčastěji a jak je léčit?

Artróza

Souvisí s věkem a zvýšenou fyzickou zátěží. Toto nezánětlivé degenerativní onemocnění postihuje především velké klouby − kyčle a kolena.

Hladká chrupavka, která kryje konce kostí na nosných kloubech a umožňuje bezproblémový pohyb, se postupně ztenčuje a zdrsňuje. Na těchto místech vznikají kostěné výrůstky, nebo se tam hromadí tekutina a postižená místa bolí.

Nejčastěji se artróza objeví na kloubech prstů rukou, na kyčlích a na kolenou. Obvykle se objeví zarudnutí, tuhnutí a bolesti, ale i citlivost na dotek a „vrzání“ při pohybu.

Problémy tohoto typu souvisí s postupnou opotřebovaností kloubů, vliv má i dědičnost. Hlavním rizikovým faktorem je obezita.

Nemoc se více objevuje u žen po menopauze, kdy ubývají hormony (estrogeny). Může jít i o důsledky zlomenin, zánětlivých onemocnění kloubů (artritida) a zatěžující druhy sportu.

Prášky, injekce, operace

injekce na zmírnění bolesti Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Po stanovení diagnózy vám lékař doporučí léčebné postupy a léky. Používají se tablety a čípky a injekce na zmírnění bolesti. Pokud jsou potíže hodně vážné, řešením je v některých případech náhrada kyčelního nebo kolenního kloubu umělým.

Artritida

Autoimunitní zánět, který se může objevit v každém věku, výjimečně také u dětí. Na rozdíl od artrózy je revmatoidní artritida onemocněním celého organismu a postihuje tělo symetricky na obou stranách. Pokud jsou chorobou zasaženy ruce, jejich malé klouby se postupně deformují.

Příznaky revmatoidní artritidy mohou být zpočátku velmi obecné a neurčité, a tak se stává, že je správná diagnóza stanovena pozdě. Později se objeví zánět s otokem kloubu, ztuhnutí tkáně a bolestivost.

Nemoc obvykle zasáhne víc kloubů najednou na obou stranách těla − nejdříve drobné klouby rukou a zápěstí, poté často i ramenní a další klouby.

Pokud se zánět neléčí nebo probíhá delší dobu, může dojít k poškození chrupavek i kostí. Klouby se zdeformují, ztuhnou, ztratí pohyblivost, nemoc může vést až k trvalé invaliditě.

lehký pohyb je velmi důležitý Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Možnosti léčby

Pokud trpíte popsanými potížemi, neváhejte s návštěvou lékaře! Čím dříve začnete s léčením, tím bude účinnější. Lékař vám odebere krev, pošle vás na rentgen, ultrazvuk nebo další vyšetření, případně odebere trochu tekutiny z postiženého kloubu na rozbor.

Ordinují se nesteroidní antirevmatika (potlačují bolest a částečně zánět), chorobu modifikující léky (tlumí zánět a zpomalují postup nemoci) a kortikosteroidy (nejúčinnější léky, které však při dlouhodobém užívání mohou mít některé nežádoucí účinky, jako je osteoporóza, vysoký krevní tlak, přírůstek hmotnosti…).

U některých pacientů může být další možností operační zákrok, při němž lékař odstraní zanícenou tkáň či revmatoidní uzly, nebo náhrada poškozeného kloubu umělým.

V posledních letech se prosazuje tzv. biologická léčba. Tento moderní typ léčení využívá preparáty bílkovinné povahy, kterým se daří ovlivnit nebo dokonce odstranit zánět tím, že cíleně zasahují přímo a účinně do imunitních reakcí organismu.

Osteoporóza

Riziko vzniku tohoto onemocnění stoupá s přibývajícím věkem a úbytkem kostní hmoty. Osteoporóza, která se víc týká žen, především po padesátce, s sebou přináší velké riziko zlomenin.

Pokud kosti řídnou (tento proces začíná už po třicítce) rychleji, než je obvyklé, můžete si i po zdánlivě banálním pádu nebo jen při nečekaném sešlápnutí z chodníku zlomit ruku nebo nohu, ale dokonce i obratel.

Terapie 

Při podezření na osteoporózu vám lékař doporučí tzv. denzitometrické vyšetření, které pomocí speciálního typu rentgenového záření stanoví hustotu kostní hmoty a stupeň onemocnění.

rentgen Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Pokud je to nutné, lékaři doporučují i doplňkový vápník ve formě tablet (podávají se obvykle během jídla), který zároveň podmiňuje správnou účinnost léků. Rychlost úbytku kostní hmoty a riziko zlomenin snižuje hormonální substituční terapie.

Co můžete udělat sami

Artróza

Rozhodně se snažte co nejrychleji zhubnout – každý kilogram navíc stav vašich kloubů zhoršuje.

Nezapomínejte na pohybovou aktivitu – ideálním cvičením je každodenní rychlá chůze alespoň po dobu 30 minut. Vyplatí se pořídit si kvalitní odpruženou obuv a používat speciální hůlky na nordic walking, které chůzi ulehčí a zároveň procvičí i horní polovinu těla.

Doporučuje se i jízda na kole, plavání a cvičení ve vodě.

Kdo má artrózu kyčlí nebo kolenou, měl by se vyhýbat dlouhému stání.

Bolesti zmírňují teplé obklady (termofor, zahřívací polštářky). V lékárně poradí s koupí vhodného krému nebo gelu.

Popřemýšlejte o některých úpravách v domácnosti, které mohou ulehčit život:

• více polštářů na křeslech usnadní vstávání,
• panoramatické zpětné autozrcátko zlepší výhled při špatném otáčení krkem,
• do koupelny si pořiďte pákové baterie a kartáč na záda na dlouhém držadle.

Šikovnými pomocníky jsou také například podávací hůlka nebo pěnová podložka před klávesnicí počítače, o kterou se ruce opírají při práci.

rentgen rukou Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Vyzkoušet můžete i akupunkturu, která pomáhá zmírnit bolest kolenou a kyčlí, vhodné typy masáží a také byliny – například vrbovou kůru, listy břízy či tužebník jilmový, které obsahují salicyláty.

Artritida

• Myslete na správné stravování, zvláště si dopřávejte dostatek zeleniny, mořských ryb (s omega-3 mastnými kyselinami), olivový olej, avokádo, sóju, pupalkový olej, slunečnicová semena.
• Kávu si připravujte jen občas, raději si zvykněte na zelený čaj.
• Pokud máte nadváhu, zhubněte – především tehdy, máte-li nemocí postiženy nosné klouby (kolena, kyčle).
• Požádejte svého lékaře o vyšetření na riziko osteoporózy.

Noste pohodlnou obuv. Dostatečně odpočívejte, především v období vzplanutí nemoci.

Nezapomínejte, že klouby se musí hýbat, jinak ztuhnou a svaly kolem nich ochabnou. Ideálním cvičením je stejně jako v případě artrózy chůze ve kvalitní sportovní obuvi, plavání a cvičení ve vodě. Nevhodné jsou sporty s tvrdými nárazy a dopady (např. squash a další). V akutních fázích nemoci necvičte!

nordic walking Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Pomáhá rehabilitace − vodoléčba, ultrazvuk nebo speciální neinvazivní světelná léčba laserem, na tlumení bolestí akupunktura.

Nekuřte a snažte se být v dobré psychické kondici.

Osteoporóza

Kvalita kostní hmoty závisí na dostatku vápníku, minerálů a vitaminů − především vitaminu D, který je důležitý pro vstřebávání vápníku.

V praxi to znamená zařazovat do svého jídelníčku mléko a mléčné výrobky (jogurty, tvrdé sýry), ryby (malé kostičky ze sardinek můžete přitom rozmačkat a sníst), myslet na dostatek zelené listové zeleniny a luštěnin.

Z minerálů je důležitý hořčík, který podporuje ukládání vápníku v kostech. Draslík, měď a zinek mají kromě kladných účinků na osteoporózu i význam pro prevenci a léčení dalších nemocí, jako jsou artróza, kardiovaskulární a další choroby.

Ženy před menopauzou by se měly poradit se svým gynekologem o vhodnosti hormonální substituční terapie, která pomáhá i při této nemoci. Nárůst kostní hmoty je měřitelný asi po roce a riziko nových zlomenin se snižuje přibližně po roce a půl léčení.

Snažte se pobývat aspoň půlhodinu denně na slunci.

Přestaňte kouřit (kouření snižuje vstřebávání vápníku) a omezte alkohol.

klouby se musí býbat Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Hodně důležitý je pravidelný pohyb. Pokud člověk zdravě jí a od dětství má dostatek pohybu, má kostní hmotu správně hustou, při nečinnosti se stav kostí zhoršuje. Důležité jsou proto v každém věku pohyb a lehké cvičení.

K praktickým opatřením v domácnosti patří odstranění volných koberců z místností (prevence pádů), dostatečné osvětlení všech prostor, kde pobýváte, a pokud je to nutné, nestyďte se za nošení hole. 

Zásobárna vápníku: kostra 

Lidská kostra je velmi důmyslný „vynález“, přesto můžete být poněkud překvapeni zjištěním, že kosti představují pouhých 12 % naší hmotnosti. Musí být dostatečně pevné, aby udržely váhu těla, současně ale dostatečně lehké, abychom se mohli snadno pohybovat.

Hustota a síla kostí se mění s věkem: Od 30. roku kosti postupně řídnou, mění se jejich kvalita, ubývá kostní hmota a kost začíná stárnout.

Máme-li vápníku málo, na stavu našich kostí se to negativně podepíše. Také proto je důležité tělu vápník dodávat především vhodnými potravinami. „Kritická“ období pro stav našich kostí jsou tři: dospívání, menopauza a stáří.

Proč osteoporózou trpí častěji ženy?

Co se týče onemocnění osteoporózou, jsou ženy v nevýhodě – statisticky se jich totiž týká šestkrát častěji než mužů. Za snižující se hustotu či křehkost kostí, které se kvůli nedostatku vápníku snáze zlomí, může celá řada faktorů.

• Na vznik osteoporózy má vliv úbytek pohlavních hormonů v menopauze i lehčí tělesná konstrukce.
• Ženy se dožívají vyššího věku než muži, nezanedbatelnou roli – stejně jako u řady jiných chronických chorob – hraje i dědičnost.

osteoporóza postihuje více ženy, navíc je částečně dědičná Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Podle statistik tak osteoporózou onemocní asi 33 % žen nad padesát let, aniž to ovšem většina z nich tuší. Pokud překročí sedmdesátku, je řídnutím kostí ohrožena téměř polovina z nich.

To ovšem neznamená, že muži onemocnět nemohou. Je jich sice méně, s vyšším věkem však přibývají počty nemocných i v mužské populaci.

Rizika v rodině

S dědičností toho mnoho nenaděláme − a osteoporóza je bohužel nemoc, na jejíž vznik mají vrozené předpoklady relativně velký vliv. Na druhé straně vývoji onemocnění můžeme účinně bránit jak prevencí, tak případnou léčbou a udržovat tak nemoc v přijatelných mezích a pod kontrolou.

Budoucí možné problémy s osteoporózou mohou signalizovat:

• Zlomenina krčku stehenní kosti u někoho z blízkých příbuzných.
• Zlomeniny, které vzniknou příliš snadno.
• Snížení tělesné výšky o více než 3 cm.
• Varovným znamením je i menopauza před 45. rokem života nebo prodělaná léčba některými medikamenty, například kortikoidy.

Všechny ženy, kterých se týká některý z uvedených problémů, by se měly zdržet vyšší konzumace alkoholu či kouření. A dozvědět se něco o prevenci, která opravdu funguje.

Prevence, prevence…

Pohyb a zdravý vyvážený jídelníček, v případě osteoporózy s dostatkem vápníku. Poněkud banální konstatování, ale opravdu se jím řídíme všichni?

zdravá strava Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Odborníci se shodují v tom, že velmi vhodným pohybem pro seniory je pravidelná chůze − na procházku svižnějším tempem si každý den vyjděte na 30 až 60 minut.

Velmi se doporučuje plavání nebo třeba lehčí práce na zahrádce.

Vedle pohybu si všímejte i jídelníčku. Konzumujte potraviny bohaté na vápník, hořčík a vitaminy D,C a K. V praxi to znamená jíst dostatek mléčných výrobků, sardinky, sóju, sýr tofu.

Méně vhodné jsou tavené sýry − při jejich výrobě se používají tavicí soli, které naopak mohou odvápňovat.

Ze zeleniny je velmi vhodná brokolice nebo kapusta. Nezapomínejte ani na mák, slunečnicová semínka a jádra lískových nebo para ořechů.

Léčba nové generace

Osteoporóza se týká mnoha seniorů. Může mít řadu podob, může způsobit hodně problémů, které se podepíšou jak na samotném zdraví, tak na kvalitě života jako takového. Dlouhodobé hospitalizace při zlomeninách, pocit, že se nemohu hýbat, jak bych chtěla a jsem někomu na obtíž…

Řadě potíží lze předejít: Osteoporózu lze dlouhodobě účinně léčit různými léky, jež se polykají jednou týdně či za měsíc. Tablety se však musí užívat ve vzpřímené poloze a nalačno, což pro starší méně mobilní seniory představuje nemalou zátěž. Léky mohou způsobovat i zažívací potíže, bolesti hlavy, zácpu nebo průjem. 

Novou možnost pro všechny pacienty s osteoporózou představuje nový preparát. Jde o lék s dlouhodobým účinkem, který se podává pouze 1x ročně. Na rozdíl od týdně či měsíčně podávaných tablet nedráždí zažívací ústrojí, protože jeho podávání je nitrožilní, formou infuze.  

Foto Shutterstock

Onemocnění kloubů

Svaly, klouby a kosti tvoří systém, který se po celý život regeneruje a opravuje svá poškozená místa. Zjistilo se, že v ideálním případě se kostra dospělého člověka každých sedm až deset let postupně kompletně odbourá a postaví z nových minerálů.

Tak to ale funguje jen v tom případě, že má tělo správných poměr potřebných minerálů, vitaminů a dalších živin. Bez správné výživy začnou tyto tkáně postupně degenerovat.

Většinu prospěšných živin získáváme ze stravy, která zahrnuje vyvážené množství obilnin, ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, masa, tuků a přiměřeného množství sacharidů. Většinou si ale dopomáháme potravinovými doplňky.

Kloubní onemocnění v současné době patří mezi nejrozšířenější choroby naší civilizace. Na bolesti kloubů si stěžuje každý druhý senior a výjimkou nejsou ani mladší lidé. Spousta z nás má také osobní zkušenosti s nějakou tou kloubní nemocí, nejčastěji s artrózou nebo artritidou. Aby klouby správně fungovaly a nebolely, potřebují jistou péči.

Základem péče o klouby je především zdravá výživa a pravidelný a přiměřený pohyb. Se změnou životního stylu bychom měli začít co nejdříve. Dojde-li už k celkovému těžkému poškození nejdůležitějších kloubů v těle, kterými jsou kyčle a kolena, často zbývá jako jediná řešení – náhrada poškozeného kloubu kloubem umělým.

Každý rok u nás přibývá více než deset tisíc nových pacientů, pro které je umělá kloubní náhrada poslední možností.

I když jsou bolesti kloubů nejčastější v pokročilejším věku, nevyhýbají se ani mladým lidem. V nižším věku ohrožují zejména příležitostné sportovce. Jejich klouby navyklé sedavému způsobu života, se totiž těžce vyrovnávají s nárazovým zatížením.

Rozbolely vás z nějakého důvodu klouby? Na občasné bolesti pomáhají různé masti, gely nebo spreje.Oblíbené jsou i náplasti s obsahem léčivé látky. Působí dlouhodobě a léčivá látka se uvolňuje postupně. Dostává se do podkoží i k cévám a léčebný efekt někdy trvá až 24 hodin. Pokud je příčina přímo v bolavém místě, pak tyto přípravky většinou pomohou.

Pokud ale trpíte bolestmi kloubů delší dobu, nepokoušejte se vyléčit je vlastními silami. Rozhodně se obraťte na svého praktického lékaře.

Existuje řada speciálních vyšetření, jež odhalí původ bolestí, a teprve potom je možné bolesti kloubů léčit cíleně. Rozhodně neužívejte dlouhodobě léky tišící bolest. Co pomohlo jinému, může ublížit vám.

Navíc, v případě že by se jednalo např. o revmatoidní artritidu, platí pravidlo, že čím dříve se začne s léčbou, tím lepší je výsledek.

Není revma jako revma

Většina z nás si při vyslovení slova revma představí babičku, která má problémy ráno vstát z postele. Pod souhrnným názvem revma se však skrývají různá onemocnění, která postihují pohybový aparát. V zásadě se revmatická onemocnění rozdělují do tří velkých skupin.

Do zánětlivých revmatických onemocnění patří kromě revmatoidní artritidy třeba i revmatická horečka, která může vést až k zánětu srdečního svalu, a Bechtěrevova nemoc. Ta postihuje hlavně mladé muže ve věku od patnácti do třiceti let.

Zánět se projevuje hlavně v kloubech páteře, ale i v ramenou nebo kyčlích. Chorobu často provázejí záněty v očích. Velmi důležitá je rehabilitace. Nejčastěji lidi ale trápí takzvané degenerativní revma, zejména artróza, u které dochází k opotřebení kloubů.

Poslední třetinu tvoří revmatismus měkkých tkání těla. Nejedná se tedy o postižení kloubů, ale jiných částí pohybového aparátu, jako jsou svaly nebo šlachy.

Artróza

Artróza je jen jedno z celkového počtu zhruba pěti set revmatických onemocnění. Jde o onemocnění, které poškozují pohybový aparát, ať už páteř, šlachy, klouby, svaly nebo chrupavky.

Touto nemocí trpí každý osmý člověk. Podle statistik trpí v Česku artrózou pětina obyvatelstva, ve věkové kategorii nad sedmdesát let až devadesát procent.

V ordinacích ortopedů ale není žádnou výjimkou ani čtyřicetiletý pacient.

Nemoc je důsledkem poruchy látkové přeměny v kostní chrupavce a souvisí s dlouhodobým zatěžováním kloubů. Chrupavka, pokrývající kosti kloubem spojené, která má tlumit nárazy, přestává být hladká a opotřebovává se, vinou toho se při pohybu kloubu kosti o sebe třou a odírají.

Chrupavkové buňky vytvářejí nekvalitní mezibuněčnou hmotu, která neumožňuje kloubu správně pracovat. Chrupavka ztrácí pevnost a pružnost, praská a zmenšuje se i její tloušťka. Zdravý kloub má chrupavku pevnou, hladkou a lesklou.

Při artróze vzniká na okrajích kloubů nová kostní tkáň, takzvané nárůstky. Ty mohou omezovat pohyb, dráždí kloubní pouzdro a vedou k bolesti a otokům kloubů. Nemoc trápí hlavně lidi s nadváhou, těžce pracující a sportovce.

S nemocí se zřejmě budou potýkat pacienti s vrozenou vadou kyčelního kloubu, lidé po některých chirurgických operacích nebo ti, kteří mají k nemoci genetické vlohy.

Většinou se artróza rozvíjí na takzvaných nosných kloubech, tedy kyčlích a kolenou. Častá je i artróza ramenních kloubů či prstů ruky. V počátečních stadiích nemoci se občasně otoky nebo bolesti kloubů objevují hlavně po nezvyklé zátěži nebo přetížení.

Časem se ale bolesti stupňují, běžné je zhoršení při změnách počasí. Ráno chvíli trvá, než se ztuhlé klouby rozhýbou. Kloub je postupně méně pohyblivý, otéká a vytváří se v něm voda. V konečných stadiích pociťuje člověk bolesti i v klidu a v noci. Stupeň artrózy lze určit z rentgenového snímku.

První stupeň je počínající, čtvrtý už těžká artróza.

Omezit sport a nenamáhat se. To je podle mnohých jediná cesta, jak se chránit před nemocí. Přílišné zatěžování kloubů je bezpochyby  nejčastější příčinou choroby. K rozvoji artrózy ale do značné míry přispívá paradoxně i nedostatek pohybu. Lidem, kteří se málo hýbou, totiž klouby ochabují. Fyzický výkon je pro ně pak velkou zátěží a rychleji  se opotřebují.

 Farmakologická léčba spočívá v podávání léků proti bolesti a s protizánětlivým účinkem (analgetika, antiflogistika). V dnešní době s podávají i symptomaticky působící léky, takzvaná sysadoa. Většinou se jedná o látky, které jsou běžně přítomny v buňkách chrupavky nebo v mezibuněčné hmotě.

Působí preventivně a zpomalují rozvoj degenerativně artrotických změn a tím zlepšují funkci kloubu. Navíc podobně jako analgetika a antiflogistika tlumí bolest a zánět, ale bez jakýchkoli nežádoucích účinků.

Jejich účinek se dostavuje za dva až šest týdnů, přetrvává ještě tři měsíce po skončení léčby. Při léčbě artrózy pomáhají i koupele, Priessnitzovy obklady, bahenní zábaly, masáže nebo bylinkové masti – například kostivalová mast.

  Na postižený kloub přiložte chladný, vyždímaný obklad, ten překryjte mikrotenovou fólií, obalte suchým ručníkem a nechte asi půl hodiny až hodinu působit.

Revmatoidní artritida

Příčin, které vyvolávají revmatická onemocnění, je celá řada. Mohou je vyvolat například poruchy vlastního imunitního systému, příčinou mnohdy bývají i metabolická onemocnění nebo dědičné vady. V některých případech vznikne revmatismus jako následek infekčního onemocnění.

Nejde o nemoc starších lidí, i když tomu slovo revma v názvu svádí. Naopak, revmatoidní artritida se obvykle objeví mezi 25. a 45. rokem. Postihuje více ženy. Ty jsou oproti mužům „v přesile“ tři ku jedné.

Choroba si ale nevybírá a postihuje i pětileté děti. Revmatoidní artritida se zatím nedá vyléčit a až polovina pacientů končí po pěti letech v invaliditě.

Bohužel postižení se dožívají průměrně o sedm let méně než průměrná populace.

Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Mnoho lidí si ji plete s podobně znějící artrózou. Rozdíl mezi nimi je ale zásadní. U artrózy nejde o zánět, ale o degeneraci kostní chrupavky v důsledku nadměrného přetěžování a opotřebení kloubů.

Revmatoidní artritida je zase následkem vážné poruchy imunitního systému. Ten se najednou začne chovat jinak, než by měl. Místo toho, aby pomáhal a chránil, dělá přesný opak.

Obranné síly, které mají za úkol bojovat s vnějším nepřítelem v podobě virů nebo bakterií, nepochopitelně začnou napadat vlastní organismus. 

Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění, které postihuje synoviální blánu vystýlající kloubní pouzdro. Synoviální blána produkuje vazkou tekutinu, která by se dala přirovnat k mazacímu oleji.

Jejím úkolem je zvlhčovat třecí plochy kloubu tak, aby kloubní hlavice klouzala v kloubní jamce. Jestliže na synoviální bláně probíhá revmatický zánět, objevují se velké bolesti při pohybu kloubu.

Kloubní pouzdro je dobře prokrvené a bohatě protkané nervovými vlákny, proto také reaguje velmi bolestivě na jakékoli poškození.

Revmatické onemocnění probíhá jako zánětlivý proces ve svalech, šlachách, nejčastěji však v kloubech. Podle typu poškození orgánů se projevuje jako intenzivní bolest a ztuhlost svalů nebo kloubů. Pacienti si většinou stěžují na největší potíže ráno, po probuzení. Během dne, kdy se klouby pomalu rozhýbou, bolesti ustupují.

Postupem času se však bolesti ozývají i po menší námaze a nakonec v klidu. Revmatoidní artritida  způsobuje nemocnému zpočátku jen minimální potíže, které ho příliš neobtěžují. Proto často ani nevyhledá lékaře. Radikálně změnit postoj ho donutí až  zvětšující se bolesti a postupná ztráta hybnosti. Při revmatické artritidě bývá začátek obtíží opravdu plíživý.

Nejdříve začne pobolívat jeden kloub, v některých případech je postiženo hned několik kloubů najednou. Projevům poškození kloubů ve většině případů předcházejí celkové příznaky revmatického onemocnění. Objevuje se zvýšená teplota, únava a někdy i hubnutí. Nemoc se projeví otokem v oblasti kloubů a zvýšenou teplotou okolní kůže.

Zánětem poničený kloub se tělo ze všech sil snaží opravit a používá k tomu vazivovou tkáň – jizvu. Následkem toho se ale kloub stává méně pohyblivým, a někdy dokonce až nehybným.

Pozor na stres

Proč se obranné buňky obracejí proti vlastním orgánům, není úplně jasné. Předpokládá se ale, že spouštěčem může být přechozená chřipka, angína, úraz nebo dlouho trvající stres.

Tedy věci, které imunitu neúměrně vyčerpávají a zatěžují. Právě to může těžce zkoušený imunitní systém osudově splést a onemocníte. Zákeřné na nemoci je, že nepostihuje jen klouby, ale může napadnout i další orgány.

Tím se choroba jen zhoršuje.

Nezbytné cvičení

Pro pacienta trpícího bolestmi kloubů způsobenými revmatickým zánětem je velmi důležitá prevence zatuhnutí postižených kloubů. Proto je nutné zařadit do denního režimu pravidelné cvičení doporučené fyzioterapeutem. Kromě cvičení jsou vhodné i pravidelné procházky.

V neposlední řadě lze doporučit dietní režim jako prevenci obezity. Zvláště v případech, kdy revmatická zánět postihl kolenní klouby, způsobuje každé kilo nadváhy zbytečnou zátěž.

Pokud bude nemocný důsledně brát léky a pravidelně docházet na rehabilitaci, nemoc je možné udržet v přijatelných mezích a výrazně zpomalit její vývoj.

Správná strava

Pro zdravé klouby je velmi důležitá i správná strava. Chrání je hlavně tučné ryby, jako jsou losos, sleď nebo makrela. Dopřejte si ořechy, slunečnicová semínka a dbejte na příjem vitaminů C a E a zinku.

Máte-li nadváhu, pokuste se zhubnout. Vědci zjistili, že pokles hmotnosti o pouhý jeden kilogram snižuje tlak na kyčelní kloub při chůzi až o tři kilogramy.

Již pět kilo nadváhy znamená pro kolena při chůzi do schodů víc než dvacet kilo navíc, a to při každém kroku.

• Vápník je nejdůležitější minerál pro silné kosti a klouby. Získáte jej nejen z mléčných výrobků, ale také z luštěnin, ovoce a zeleniny.
• Vitamin D je nutný pro vstřebání vápníku, tento vitamin si tělo dokáže vytvořit při několikaminutovém pohybu na slunci.
• Hořčík podporuje ukládání vápníku v kostech a ovlivňuje činnost svalů. Zdrojem jsou para ořechy, slunečnicová semínka nebo banány.
• Důležitou roli při udržování dobrého stavu kostí a kloubů hraje také fosfor, vitamin K, vitamin D a draslík. Ze stopových prvků pak zinek, bor, mangan a měď.

 Dopřejte si gumové medvídky. Tato cukrovinka obsahuje potravinářskou želatinu, která podporuje tvorbu kolagenu.

Ale přestože se některé aminokyseliny obsažené v želatině starají o dobrý stav kloubů, kůže a vazivových tkání, je lepší želatinové bonbony vnímat jako sladkost a s jejich konzumací to nepřehánět.

Na trhu je celá řada potravinových doplňků, které koncentráty těchto látek obsahují v účinnějším množství.

Nezapomeňte na pohyb

I když jsou bolesti kloubů častější v pokročilém věku, nevyhýbají se ani mladým lidem. V nižším věku ohrožují zejména příležitostné sportovce. Jejich klouby, navyklé sedavému způsobu života, se těžce vypořádávají s nárazovou zátěží. Jejich klouby při tom trpí a v budoucnu se může ohlásit právě artróza.

Rychlá chůze, turistika nebo plavání, to jsou sporty, které kloubům neublíží, naopak je posilují. Ale vybrat si můžete i jakýkoliv jiný sport. Důležitá je podle ortopedů jen pravidelnost, dostatečná rozcvička a vyhýbání se mohutnému přetěžování kloubů. Vyhněte se sportovním aktivitám na vrcholové úrovni, ty klouby jednostranně přetěžují.

Ne moc vhodné jsou sporty jako tenis, aerobik, squash, lyžování, fotbal nebo běh na tvrdém povrchu, například na asfaltu. Pokud se ale těmto sportům věnujete dvakrát či třikrát týdně na rekreační úrovni, nemusíte mít obavy. Klouby si navíc můžete při sportu chránit různými pomůckami. Vhodná je odpružená obuv nebo různé chrániče.

Vyzkoušet můžete ortézy, které slouží jako zpevnění pohybového aparátu.

Při práci opatrně

Doma a na zahradě pokud možno nikdy nepracujte na kolenou. Pokud jsou již vaše klouby poškozené, měli byste se vyvarovat hlubokého podřepu, především když chcete zvedat něco těžkého. Stačí jenom lehce podřepnout, ohnout nohy v kyčelních kloubech a záda se snažte držet zpříma.

Do kanceláře si opatřete dobrou židli a dávejte si pozor, jak sedíte. Často vstávejte, protahujte se a dělejte jednoduché cviky. I špatně umístěný počítač a nevhodné sezení vytváří tlak na klouby. Při práci si dělejte časté přestávky a vyvarujte se opakovaných pohybů.

Pokud v zaměstnání převážně stojíte, pořiďte si ortopedickou obuv, která kloubům odlehčí. Noste zdravou obuv. Boty by měly být pohodlné a měly by mít nízký podpatek.

Čím jsou podpatky vyšší, tím více se musí kolena ohýbat, aby udržela rovnováhu. To zatěžuje páteř a kolenní a kyčelní klouby. Pružná obuv pomáhá tlumit nárazy při chůzi po tvrdém podkladu.

Doma dbejte na to, abyste si příliš často a dlouho nenamáčeli ruce ve studené vodě. Vyvarujte se prochlazení kloubů.

Doléčte každé zranění. Je to důležité proto, že mnoho zranění porušuje stabilitu kloubu a ten je pak náchylnější k dalším zraněním. Když chcete po zranění začít se sportem, zpevněte zpočátku kloub elastickým obvazem.

Vše o bolesti kloubů

4. 11. 2016

V článku: ,,Jak vlastně fungují klouby?´´ Jsme Vám představili, jak vzniká bolest kloubů. Nyní se budeme věnovat všemu, co dělat pro to, aby klouby neboleli.

Bolesti kloubů patří mezi zdravotní obtíže, které trápí obrovské množství lidí, kterým zásadním způsobem snižují kvalitu života.

Bolesti kloubů mohou být způsobeny celou řadou příčin- může se jednat o dnu, infekční i neinfekční záněty, autoimunitní choroby a řadu dalších nemocí…

Všechny příčiny bolesti kloubů z hlediska onemocnění, Vám představíme v článku: Nemoci kloubního aparátu.

Nyní se budeme věnovat bolesti kloubů z důvodu špatného životního stylu, přetěžování, nachlazení či opotřebení.

Co dělat, aby Vás klouby neboleli?

Na začátku je dobré rozlišit, zda jde o bolest občasnou nebo vás klouby bolí déle. Pokud vás klouby bolí jen nárazově, jde většinou o nějaké přetížení vlivem většího namáhání.

Tělo vás touto bolestí varuje, že máte prostě trochu zvolnit a odpočívat. Krátkodobá bolest kloubů provází například také chřipku či nachlazení. Jiná situace ovšem nastává, pokud Vás klouby bolí dlouhodobě.

V takovém případě jednoznačně vyhledejte lékařskou pomoc.

Úprava váhy

Nadváha kloubům určitě neprospívá. Jsou tak více zatěžovány, než na co jsou připraveny. Je potřeba se zbavit přebytečných kilogramů! Každé kilo navíc zatěžuje váš nosný aparát – páteř i klouby celého těla. Jezte pravidelně malé porce 5–6× denně. Jezte pestrou stravu s dostatkem zeleniny a ovoce. Dbejte na to, aby vaše potraviny obsahovaly dostatečné množství vitaminů, vápníku a stopových prvků. Vápník a vitamin D jsou důležité v prevenci osteoporózy

Jednostranné přetěžování kloubům neprospívá

Nesmíte přetěžovat jednostranně a trvale svoje klouby! Střídejte činnosti a dopřejte si čas i na odpočinek. Důležitý je dostatek pohybu, pravidelné cvičení doma (alespoň 2× denně). Vhodné jsou procházky a sportovní aktivity prováděné na čerstvém vzduchu (jízda na kole, plavání, turistika). Jako prevence osteoporózy je vhodné například skákání přes švihadlo či míčové hry

Zdravé sezení

Práce v kanceláři – pořiďte si vhodnou židli – dostatečně vysokou, s profilovaným opěradlem (lze nahradit vložením míče nebo srolovaného ručníku do oblasti mezi opěradlo židle a vaši křížovou páteř). Za stolem neseďte dlouho, po 45 minutách se protáhněte a projděte se po místnosti. Výborné je, když si zacvičíte.

Kompenzační pomůcky

Používejte kompenzační pomůcky, které vám doporučí lékař! Hole, berle, ortézy, to vše jsou pomůcky, které chrání vaše klouby před přetěžováním, udržují je ve správné pozici, zpevňují tu část vašeho nosného a svalového aparátu, která je v dané době nedostatečně připravena/schopna plně vykonávat svoji funkci.

Lékem je i teplo

Bolavým svalům i kloubům pomáhá teplo. Bolavý kloub nebo celou končetinu zkuste dobře prohřát například před infrazářičem nebo před soluxem. Svaly se teplem uvolní a zlepší se jejich prokrvení, což prospívá i kloubům. Svaly ani klouby by neměly prochladnout ani při práci či sportu, na místě je proto správná jejich ochrana pomocí odpovídajících oblečení.

S prohřátím kloubů a prokrvením okolních tkání, Vám pomohou také různé masti a masážní emulze, obsahující např. Mentol v podobě gelu či eukalyptový olej.

Další účinnou látkou v těchto přípravcích bývá například konopí, které účinně tlumí záněty. Vyzkoušejte konopí v podobě masti.

Mast či emulzi aplikujte vždy při bolesti kloubu, některé emulze můžete použít jako zábal. V takové případě jsou účinnější.

Co všeobecně prospěje vašim kloubům?

• Přiměřené a pravidelné sportování
• Cvičení- jóga, tajči, strečink
• Teplo – nahřívání, pravidelná sauna, přiměřené oblečení
• Vitamíny C, D a vápník
• Doplňky stravy obsahující glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, kolagen a kys. Hyauluronovou. Můžeme doporučit např. Inca Collagen. Více informací o doplňcích stravy se dočtete v článku: Jaké složky jsou důlěžité pro naše klouby?
• Snížení nadváhy

Rady, jak se zbavit bolesti kloubů, najdete také v článcích: Přírodou proti bolesti a Sám sobě doktorem aneb zdravé klouby podle Cingroše.