V případě výpisů od pojišťoven je důležitá ochrana os. údajů – vše o zdraví

Chcete vědět, co vše musíte zařídit při nástupu Vašeho prvního zaměstnance? Přinášíme přehledný návod pro všechny, kteří se chystají vstoupit do spletitých vod zaměstnavatelů.

Obsah

Pokud ve Vás uzrálo rozhodnutí, že potřebujete na některé činnosti odborníka, případně, že již máte dlouhodobě tolik práce, že na ni sami nestačíte, logicky jste došli do bodu, kdy jste se rozhodli stát se zaměstnavatelem. První otázkou, na kterou je třeba si v tuto chvíli odpovědět je, kde takového člověka vlastně najít.

Nabízí se velká řada možností – můžete podat inzerát, nabídnout místo prostřednictvím online portálů či Úřadu práce, můžete však tento úkol svěřit i externímu odborníkovi, který se zabývá vyhledáváním lidí a náborem zaměstnanců.

Za zváženou však stojí i úvaha nad doporučením známých. Již v této fázi je však nezbytné dbát na dodržování řady zákonů a nařízení.

Z těch základních to jsou Zákoník práce (dále jen „ZP“), Antidiskriminační zákon a Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (známé pod názvem GDPR).

Než podepíšete pracovní smlouvu

Postup před vznikem pracovního poměru obecně popisují §§ 30 – 32 ZP. Před samotným podpisem pracovní smlouvy je nezbytné budoucího zaměstnance seznámit se všemi skutečnostmi týkajícími se práce tak, jak to určuje § 31 ZP, tj.

s právy a povinnostmi, které pro něj z pracovní smlouvy vyplývají, s pracovními podmínkami, s podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a dále také s povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k dané práci.

S tím souvisí i zajištění vstupní lékařské prohlídky, která má potvrdit, zda je uchazeč o zaměstnání zdravotně způsobilý pro předmětnou práci. Otázku pracovnělékařských prohlídek řeší zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ve znění pozdějších předpisů.

Pracovní smlouva

Povinné náležitosti pracovní smlouvy upravuje § 34 ZP.  Každá pracovní smlouva musí obsahovat 3 základní údaje: druh práce, místo/místa výkonu práce a den nástupu do práce. Mimo tyto nezbytnosti je ve smlouvě možné uvést řadu dalších ujednání.

Je ale dobré si uvědomit, že obsah pracovní smlouvy může být měněn či doplňován jen po vzájemné, tj. oboustranné dohodě. Právě z tohoto důvodu se nedoporučuje do pracovní smlouvy uvádět mzdu apod. Tyto záležitosti se totiž dají upravit jednostranně (ze strany zaměstnavatele), a to např.

mzdovým výměrem či vnitřním předpisem. Nutno zdůraznit, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně!

Na internetu lze nalézt nepřeberné množství vzorů pracovních smluv, při jejich užití je však ale třeba dbát velké opatrnosti. Pokud obor, ve kterém pracujete, nabízí možná úskalí či specifika, vždy se doporučuje svěřit vypracování pracovní smlouvy odborníkovi.

Každopádně podpisem pracovní smlouvy to všechno začíná …

V případě výpisů od pojišťoven je důležitá ochrana os. údajů – vše o zdraví

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele

Zaměstnáte-li alespoň jednoho zaměstnance (a je jedno zda na pracovní smlouvu nebo na některou z dohod konaných mimo pracovní poměr), jste ze zákona povinni platit pojištění, ze kterého bude uhrazena vašemu zaměstnanci případná škoda na zdraví či škoda vzniklá v souvislosti s pracovním úrazem a nemocí z povolání.

Na toto zákonné pojištění se neuzavírá žádná pojistná smlouva, jednoduše se k němu přihlásíte prostřednictvím elektronického formuláře nebo vyplněním přihlášky na pobočce. Provádění zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání bylo od 1. 1.

1993 uloženo České pojišťovně a.s. (nově Generali Česká pojišťovna a.s.) a Kooperativě, československé družstevní pojišťovně, a.s. (v současné době Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group). U Generali České pojišťovny jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednané před 31. 12.

1992, u Kooperativy všichni ostatní zaměstnavatelé.

Právní úprava tohoto pojištění je obsahem vyhlášky 125/1993 Sb.

Finanční úřad

Stanete-li se zaměstnavatelem je nezbytné splnit svou registrační povinnost vůči finančnímu úřadu, a to jako plátci daně z příjmů ze závislé činnosti (tzv. zálohové daně), příp. i srážkové daně.

Plátce daně (zaměstnavatel) je povinen podat přihlášku k registraci nejpozději do 8 dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat.

Přihlášku k registraci (přihláška pro fyzické osoby, přihláška pro právnické osoby)  jste povinni podat u svého věcně a místně příslušného správce daně, tj. na příslušném finančním úřadě, resp. územním pracovišti.

Nejste-li zastáncem osobního obíhání úřadů, můžete registraci provést také například prostřednictvím Centrálního registračního místa nebo odeslat přihlášku prostřednictvím datové schránky. Veškeré informace týkající se výše uvedených druhů daní, tj. daní z tzv. závislé činnosti, pak naleznete na portále finanční správy.

Úřad práce

V současné době není nic neobvyklého, že tuzemský zaměstnavatel přijme do pracovního poměru cizince – a to ať už občana EU nebo tzv. cizince z třetích zemí. V souladu se Zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.,  § 87 a § 98, který nabyl účinnosti 1.

10. 2004, je povinností každého zaměstnavatele informovat písemně o této skutečnosti příslušný úřad práce dle místa výkonu práce, a to nejpozději v den nástupu zaměstnance
do zaměstnání.

Veškeré potřebné formuláře k zaměstnávání cizinců naleznete přímo

na stránkách MPSV.

Okresní správa sociálního zabezpečení

Budete-li zaměstnávat osoby v pracovněprávním vztahu, který jim založí účast na nemocenském pojištění, jste povinni se přihlásit do registru zaměstnavatelů u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (viz přihláška).

To znamená, že povinnost k přihlášení zaměstnavateli vznikne, přijme-li zaměstnance do pracovního poměru nebo na základě dohody o provedení práce (DPP) se započitatelným příjmem vyšším než 10.000 Kč nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), je-li započitatelný příjem vyšší než 3.500 Kč (tato hranice byla od 1. 1.

2021 změněna na základě Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 436/2020 Sb.).

  • Na základě této přihlášky obdržíte desetimístný variabilní symbol, který používá zaměstnavatel a případně jeho mzdová účtárna ve styku s OSSZ a ČSSZ.
  • Další povinností zaměstnavatele je oznámit příslušné OSSZ den nástupu zaměstnance
    do zaměstnání na předepsaném tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání, a to opět ve lhůtě 8 kalendářních dnů.
  • Všechny další povinnosti, které budete muset jako zaměstnavatel vůči OSSZ průběžně plnit, naleznete přehledně na jejich portále zde.

Zdravotní pojišťovna

Zaměstnavatel se neregistruje automaticky u všech zdravotních pojišťoven, ale jen u těch, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci. Každá zdravotní pojišťovna má svůj vlastní registrační formulář (ZPMV, VZP, RBP, VoZP, CPZP, OZP, ZP Škoda). Znamená to,
že nejprve musíte vyplnit přihlášku jako zaměstnavatel sám za sebe, resp.

svoji firmu a následně přihlásíte ještě zaměstnance – pojištěnce této zdravotní pojišťovny. K přihlášení zaměstnavatele se zpravidla přikládá v případě právnických osob kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo v případě fyzických osob kopie výpisu z živnostenského rejstříku.

Lhůta pro registraci zaměstnavatele a zároveň přihlášení zaměstnanců činí
8 dní.

Shrnutí

Jak z výše uvedeného vyplývá, stát se zaměstnavatelem není jen tak, protože člověk se musí připravit na značnou administrativu. Abychom Vám však usnadnili start v další životní roli, tedy v roli zaměstnavatele, připravili jsme pro Vás pomůcku, díky které už neopomenete žádný důležitý krok, jehož případná absence by Vám přinesla nemalé problémy a vysoké sankce.

V případě výpisů od pojišťoven je důležitá ochrana os. údajů – vše o zdraví

46 otázek a odpovědí k GDPR

Nedávno jsme organizovali webinář na novou EU legislativu GDPR (General Data Protection Regulation) – obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které se týká každé firmy i státní organizace v ČR i SR. Sešlo se spoustu dotazů a zde jsou odpovědi:

Je možné někde získat plný seznam všech položek, které se považují za osobní údaje?

V GDPR je tato definice napsaná obecně. Konkrétní příklady a nejčastější typy osobních údajů v organizacích uvádíme v našich prezentacích, bohužel však z důvodu široké působnosti zákona, resp. nařízení není jednoduché vyjmenovat všechny možné údaje, které jsou považovány za osobní data. Jedná se o jakýkoliv údaj, týkající se určené nebo určitelné fyzické osoby.

Pokud eviduji ve webové aplikaci jméno, příjmení a e-mail člověka, jde o osobní údaje, které pod tento zákon spadají? A musí k nim takto přistupovat jak já, tak i provozovatel této webové aplikace?

Ano, pokud se jedná o kontaktní údaje fyzické osoby, půjde o osobní údaje. Tato data spadají do působnosti zákona, resp. regulace. Musíte k nim dle toho přistupovat jak vy, tak provozovatel aplikace.

Jak je to s údaji poskytnutými policii (DNA, otisky prstů atd..) vzhledem k právům?

Pokud se jedná o údaje poskytované z důvodu, že jejich zpracování vyžaduje samostatný zákon (jako v případě policejního vyšetřování), pro jejich sběr není vyžadován explicitní souhlas subjektu údajů. Samozřejmě se ale na ně vztahují další požadavky GDPR, mimo jiné také povinnost je zabezpečit před zneužitím ze strany policie.

Právo na výmaz je absolutní? Pokud zákazník, kterému mám doručit objednávku požádá o výmaz, tak já musím tyto údaje smazat? Jak se řeší následky tohoto výmazu?

Právo na výmaz není absolutním právem. Je možné ho uplatnit pouze za předpokladu, že nejsou osobní údaje již potřebné pro účel, pro který byly shromažďovány nebo zpracovávány.

Dalším důvodem, kdy nemůže dojít k výmazu osobních údajů, je existence jiné právní povinnosti či zákona, který výmazu brání, např.

zákon o archivaci a povinnost organizací archivovat dokumenty obsahující osobní údaje po určitou, zákonem stanovenou dobu.

Jakým způsobem je možné ověřit, kde všude jsou má data v dané organizaci uloženy? Na jedné straně vidím požadavek, na druhé straně se jedná o tvrzení dané organizace, kde všude má data uloženy.

Pro ověření musí proběhnout analýza ze strany Vaší organizace, abyste zjistili, kde všude se s osobními daty pracuje. Jinak nebudete schopni naplnit požadavky zákona, resp. GDPR. Pokud totiž dojde k incidentu nebo porušení zákona, odpovědnost spadá na organizaci, která data zpracovávala.

Pokud si ve svém CRM vedu e-mailovou adresu a mobil na zaměstnance u zákazníků, znamená to, že si najednou budu muset žádat explicitní souhlas, že si údaje mohu uložit?

Záleží, jestli jste již o souhlas žádali v době sběru dat a také od účelů takového sběru. Pokud je zpracování nevyhnutné pro agendu spojenou s poskytnutím služby nebo produktu (např. rozhodně potřebujete adresu pro to, abyste mohli zákazníkovi produkt poslat.

Ve Vašem případě je na pováženou, jestli skutečně potřebujete kontaktní údaje od každého zákazníka – záleží na důvodech), osobní data v minimálním rozsahu můžete zpracovat i bez souhlasu subjektů. Samozřejmě na Vás ale spadají další povinnosti zákona, resp.

nařízení.

Bylo zmíněno, že souhlas rodičů se vztahuje na děti od 16 let. Musí tedy všechny služby evidovat věk uživatelů? Stačí zákazníka/uživatele vyzvat k zadání věku – například na internetu, nebo je třeba to nějak kontrolovat?

Věková hranice pro rodičovský souhlas je dána v rozmezí od 13 do 16 let věku, kdy si každý stát může určit minimální věkovou hranici, kdy je vyžadován rodičovský souhlas. Ano, z toho důvodu je nezbytné ověřit si věk osoby, která uděluje ke zpracování svých osobních údajů souhlas.

Sledujte kalendář našich akcí. Přijďte na naše přednášky, konference či webináře zjistit více o GDPR i bezpečnosti dat obecně.

  • Chci o všech akcích vědět včas
  • Právo na přenositelnost dat je bezplatné –  je banka povinna mi tyto údaje předat bezplatně?
  • Ano, správce je povinen vydat tyto informace bezplatně.
  • Kdo reguluje/kontroluje textaci „Souhlasu se zpracováním osobních dat“?
Zajímavé:  Zánět Oka U Psa Příznaky?

Konkrétní znění není regulováno, pro doporučení v této oblasti je možné se obrátit na doporučení EU, resp. poradenské služby právních kanceláří.

Koho se tedy přesně GDPR týká? Konkrétně mi jde třeba o e-shop, který má jen třeba 2 zaměstnance, ale zpracovává údaje stovek zákazníků.

Ano, i e-shop, který zpracovává osobní údaje zákazníků, spadá do účinnosti GDPR. V podstatě jakákoliv organizace, která má alespoň 1 zaměstnance, musí zpracovávat osobní údaje zaměstnanců, takže je musí ze zákona chránit.

Bude se i jmenování pověřence týkat i personálních agentur?

S ohledem na množství a charakter osobních údajů si troufáme tvrdit, že personální agentury budou mít povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO).

Z čeho vyplývá „rozsáhlé zpracování“? Co je bráno jako rozsáhlé? Je vydefinováno množství dat?

Tyto termíny nejsou v nařízení jasně definovány, dle výkladových vodítek WP 29 je rozsáhlé definováno pomocí několika faktorů: počet dotčených subjektů údajů, objem dat, doba trvání zpracování, územní rozsah.

Jako příklad rozsáhlého zpracování lze uvést například zpracovávání údajů o pacientech v rámci běžné činnosti nemocnice (zpracování údajů o pacientech jednotlivým lékařem se však za rozsáhlé nepovažuje).

Rozsáhlým zpracováním bude i zpracování osobních údajů vyhledávačem pro potřeby cílené reklamy či zpracování zákaznických dat v rámci běžné obchodní činnosti pojišťovny nebo banky.

Jak často musí být prováděna kontrola outsourcovaným DPO?

Výkon funkce pověřence není časově jakkoliv omezen, výkon kontroly nad správným nakládáním s osobními údaji je soustavnou činností a je jen na samotné organizaci, zda-li si jmenuje interního nebo externího pověřence.

Jakou roli bude mít nadále úřad na ochranu osobních údajů? Bude dále probíhat registrace u úřadu?

Povinnost registrace (oznámení zpracování osobních údajů) s účinností GDPR odpadá. Úřad ale dostane vyšší pravomoci i možnosti výše pokut v případě porušení zákona, resp. regulace.

Kdo je odpovědný při incidentu a kdo bude platit pokutu – správce nebo zpracovatel?

Na tuto otázku rozhodně není jednoznačná odpověď. Velmi bude záležet na tom, zdali k úniku dat došlo na straně správce nebo zpracovatele, v případě existence smlouvy mezi oběma stranami doporučuji si odpovědnost obou subjektů velmi precizně vydefinovat.

  1. Aplikuje se GDPR na zaměstnance dané firmy?
  2. Povinnosti GDPR se vztahují na organizace, ale povinnosti ochrany osobních údajů samozřejmě přecházejí i na zaměstnance, kteří s nimi pracují.
  3. Vyplývá z tohoto tedy vlastní vyšší odpovědnost správce nebo zpracovatele, aby sám implementoval požadavky GDPR?

Samozřejmě, pokud správce či zpracovatel mají zaměstnance, a tudíž zpracovávají jejich osobní údaje, tak se musí řídit povinnostmi vyplývajícími z GDPR. Taková společnost může být ve dvojí roli, pro svoje klienty může být v roli zpracovatele, zatímco pro svoje zaměstnance v roli správce.

Pokud správu GDPR bude provádět externí firma, kdo bude penalizován při úniku citlivých dat? Je stále zodpovědná firma nebo se to dá smluvně přenést na dodavatele?

Povinnost ochrany osobních údajů se dle GDPR vztahuje jak na správce, tak i zpracovatele (externí organizaci, která data zpracovává). Obě entity jsou tedy odpovědné za jejich ochranu, jelikož tato data zpracovávají – i v případě, že správce pouze data posbírá a pošle dodavateli.

V dostupných informacích o GDPR jsem se dočetl, že bude také zapotřebí upravit Privacy policy. Je někde možné nalézt informace ohledně toho, jak by měl souhlas se zpracováním údajů vypadat? Jedná se mi hlavně o to, zdali to bude možné řešit podobně jako v případě zpracovaní cookies, pomoci malého banneru s odkazem na celé Privacy policy?

Privacy policy je jedním z nejdůležitějších dokumentů, který musí mít každá společnost pracující s osobními údaji osob. Zde doporučujeme kontaktovat právníky a přípravu této směrnice rozhodně svěřit do jejich rukou.

Také jsem se dočetl, že v případě, že návštěvník neodsouhlasí sběr osobních údajů, měl by mu být přístup na web kompletně odepřen? Je to pravda?

Jedním z nových principů GDPR je udělení jednoznačného a ničím nepodmíněného souhlasu subjektem údajů.

Pokud ke zpracování osobních údajů je takový souhlas vyžadován, tak nemůže být jeho neudělení důvodem k neposkytnutí služby, pokud to samotná služba nevyžaduje.

Konkrétní příklad u e-shopu: pokud poskytnu jejímu provozovateli osobní údaje nezbytné k zakoupení výrobku, tak neudělení souhlasu k zasílaní marketingových mailů nemůže být důvodem odmítnutí samotného zakoupení produktu.

Mohou zákaznici zakázat sběr konkrétních osobních informací? Například nepřeji si abyste o mě ukládali telefonní čísla nebo IP adresu?

V tomto případě záleží na zákonném důvodu zpracování osobních údajů. Pokud k němu dochází bez souhlasu osoby, např.

ve veřejném zájmu, tak takový zákaz nelze explicitně udělit, nicméně uplatněním práva na přístup může osoba vznést námitku a dotaz, proč je konkrétní osobní údaj zpracováván.

Pokud ke zpracování osobních údajů dochází na základě uděleného souhlasu, tak potom sama osoba rozhoduje, jaké její osobní údaje mohou být zpracovány.

Prosím o technické, kvantifikované vysvětlení následujících pojmů: vhodná opatření na ochranu práv a svobod, vhodná technická a organizační opatření, nezbytné záruky, dostatečné záruky, vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob. Jak jednoznačně rozhodnout, co tato slova znamenají nebo kdy jsou tyto požadavky splněny? Jaká je předepsaná či schválená metodika pro „Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“?

Tyto formulace jsou popsané v regulaci takhle obecně, protože jsou specifické pro každé zpracování osobních údajů.

Proto je korektní postup pro každou organizaci provést v první řadě analýzu rizik, které se vztahují na konkrétní zpracování osobních údajů v rámci organizace a na základě jejich výsledků implementovat taková opatření, která budou adekvátní k rozsahu a dalším specifikům zpracování.

  • Je osobní údaj i služební telefon a služební e-mailová adresa a služební IP adresa zákazníka právnické osoby?
  • Ano, pokud je z nich možné přesně identifikovat konkrétní fyzickou osobu.
  • Může mít společnost zasmluvněného více než jednoho pověřence pro ochranu osobních údajů?

Výkon funkce pověřence je týmovou činností, nicméně společnost je povinna uvést kontaktní údaje vždy na jednu osobu vykonávající funkci pověřence, která bude hlavní kontaktní osobou např. pro dozorový úřad.

Pokud splňujeme ISO 27001 a tyto postupy vesměs již máme – je to postačující?

V první řadě je nutno přezkoumat rozsah ISMS, jestli se skutečně vztahuje na všechny zpracování osobních údajů v rámci organizace. V rámci ISO 27001 je důležitým bodem také shoda se zákony – do této oblasti je také nutno zařadit GDPR.

V neposlední řadě, GDPR se nevztahuje jenom na bezpečnost osobních dat, ale také na další oblasti (práva subjektů údajů, přenos osobních dat do zahraničí atd.

) – doporučujeme prověřit, že jsou nastaveny procesy správně i pro tyto oblasti zpracování.

Jakou formou by měl být jmenován DPO? Stačí zápis z jednání statutárního orgánu společnosti, nebo je třeba nějaký „jmenovací dekret“? 

Domníváme se, že těch forem uvedení pověřence do funkce může být vícero, např. uzavřením pracovní smlouvy s osobou, která bude tuto funkci vykonávat jako zaměstnanec, uzavřením smlouvy o poskytování služeb pověřence v případě externí služby, jmenovacím dekretem např. u státních institucí.

Jak Safetica DLP splňuje GDPR, když obsahuje spousty citlivých údajů?

Safetica je pouze nástrojem (systémem), který sbírá a zpracovává osobní údaje. Bezpečnost samotného systému je podpořena šifrováním jak samostatných komponent Safetica, tak komunikace a uložení osobních dat (logů).

Jak již ale bylo zmíněno, GDPR klade také další organizační a personální požadavky, které jdou nad rámec softwarového řešení – pro tyto specifika dodáváme doporučení, jaké kroky přijmout pro používání našich produktů v mezích zákona (resp. GDPR).

Funguje Safetica i na MAC OS?

Zatím pouze na Windows, ale brzy plánujeme rozšířit podporu také na Mac OS. Máme také řešení na mobily pro Android, iOS and Windows Phone.

Ochrana osobních údajů a GDPR

Preambule
V souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27.

dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále jen GDPR – informuje Vysoká škola ekonomická v Praze subjekty údajů o podmínkách, za jakých jsou zpracovávány osobní údaje. Osobní údaje jsou zpracovávány plně v souladu s GDPR.

  1. Správce osobních údajů
    Správcem osobních údajů je Vysoká škola ekonomická v Praze, nám. W. Churchilla 1938/4, 130 67 Praha 3 – Žižkov, IČO: 613 84 399, DIČ: CZ61384399, ID schránky: canj9d5 (dále jen VŠE). VŠE je veřejná vysoká škola podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. V rámci svého poslání VŠE svobodně a samostatně uskutečňuje vzdělávací a v souvislosti s ní vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a s nimi související činnosti.
  2. Pověřenec pro ochranu osobních údajů
    Pověřencem pro ochranu osobních údajů VŠE je RNDr. Karel Nenadál, [email protected], telefon +420 224 095 710. Další kontaktní informace pověřence jsou uvedeny na webové stránce https://insis.vse.cz/lide/clovek.pl?id=1053. Na pověřence se můžete obrátit v případě, že budete mít jakékoliv dotazy či požadavky ke zpracování a  ochraně Vašich osobních údajů.
  3. Zásady pro zpracování osobních údajů na VŠE
    VŠE považuje ochranu osobních údajů za důležitou a věnuje ji velkou pozornost. Vaše osobní údaje zpracováváme pouze v rozsahu, který je nezbytný pro činnost univerzity, případně souvisí se službou, kterou na VŠE využíváte. Osobní údaje chráníme v maximální možné míře a v souladu s platnými právními předpisy. Zásady a pravidla při zpracování osobních údajů na VŠE upravuje směrnice „Ochrana a zpracování osobních údajů (SR 05/2018)“. Směrnice aplikuje principy a zásady vyplývající z nařízení GDPR:

    1. Zásadu zákonnosti, která nám ukládá zpracovávat Vaše osobní údaje vždy v souladu s právními předpisy a na základě alespoň jednoho právního titulu.
    2. Zásadu korektnosti a transparentnosti, která nám ukládá povinnost zpracovávat Vaše osobní údaje otevřeně a transparentně a poskytnout Vám informace o způsobu jejich zpracování spolu s informací o tom, komu budou Vaše osobní údaje. Patří sem také naše povinnost Vás v případech závažného porušení bezpečnosti či úniku osobních údajů o takové skutečnosti informovat.
    3. Zásadu účelového omezení, která nám umožňuje shromažďovat Vaše osobní údaje pouze za jasně vymezeným účelem.
    4. Zásadu minimalizace údajů, která nám ukládá zpracovávat pouze osobní údaje nezbytné, relevantní a přiměřené ve vztahu k účelu jejich zpracování.
    5. Zásadu přesnosti, která nám ukládá přijmout veškerá rozumná opatření umožňující nám zajistit pravidelnou aktualizaci či opravu Vašich osobních údajů.
    6. Zásadu omezení uložení, která nám ukládá uchovávat Vaše osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná pro konkrétní účel, pro který jsou zpracovávány. Jakmile tedy pomine doba pro zpracování nebo účel zpracování, Vaše osobní údaje vymažeme nebo je anonymizujeme, tedy upravíme tak, aby nebyly propojitelné s Vaší osobou.
    7. Zásadu integrity a důvěrnosti, nepopiratelnosti a dostupnosti, která nám ukládá Vaše osobní údaje zabezpečit a chránit před neoprávněným či protiprávním zpracováním, ztrátou či zničením. Z těchto důvodů přijímáme četná technická i organizační opatření pro ochranu Vašich osobních údajů. Současně dbáme na to, aby k Vašim osobním údajům měli přístup pouze pověření zaměstnanci.
    8. Zásadu odpovědnosti, která nám ukládá povinnost umět doložit soulad všech shora vyjmenovaných podmínek.
  4. Pro které účely osobní údaje zpracováváme
    Při naplňování svého poslání zpracovává VŠE osobní údaje pro následující účely:

    1. Vzdělávací činnost
      1. Studium
      2. Výuka
      3. Přijímací řízení
      4. Výměnné pobyty
      5. Celoživotní vzdělávání
      6. Knihovní služby
    2. Vědecko-výzkumná, vývojová a tvůrčí činnost
      1. Řešení projektů
      2. Pořádání odborných konferencí
      3. Publikační a vydavatelská činnost
      4. Habilitační a profesorská řízení
    3. Administrativa a provoz organizace
      1. Personalistika a mzdy
      2. Ekonomika a účetnictví
      3. Správa majetku
      4. Provozní agendy
      5. E-infrastruktura (výpočetní a úložné systémy, počítačová síť, elektronická pošta)
    4. Ochrana majetku a bezpečnost
      1. Kamerové systémy
      2. Přístupy do zabezpečených prostor
      3. Bezpečnostní monitoring provozu počítačové sítě
      4. Zpracování bezpečnostních incidentů
    5. Komerční činnost
      1. Stravovací a ubytovací služby
      2. Smluvní komerční činnost
    6. Informační a propagační činnost
      1. Weby
      2. Marketing a propagace
      3. Absolventi
  5. Kategorie osob, jejichž osobní údaje zpracováváme
    VŠE zpracovává osobní údaje těchto kategorií osob (subjektů údajů):

    1. Zaměstnanci (osoby v pracovně-právním vztahu k VŠE)
    2. Studenti (osoby účastnících se všech forem vzdělávání na VŠE)
    3. Uchazeči o studium (osoby účastnící se přijímacího řízení ke studiu na VŠE)
    4. Absolventi (osoby, které v minulosti studovaly na VŠE)
    5. Externí spolupracovníci (osoby bez pracovněprávního vztahu na VŠE zapojené do vzdělávacích, výzkumných, smluvních a dalších aktivit VŠE)
    6. Účastníci výzkumu (osoby zapojené v roli zkoumaných subjektů do výzkumných aktivit a projektů)
    7. Zákazníci (osoby využívajících či nakupující služby a produkty VŠE).
  6. Kategorie zpracovávaných osobních údajů
    VŠE zpracovává jednak osobní údaje poskytnuté přímo jednotlivými fyzickými osobami (ať již na základě souhlasu nebo jiných právních důvodů), jednak další osobní údaje vytvořené v rámci činností zpracování a nezbytných pro jejich zajištění. To může zahrnovat následující kategorie osobních údajů:

    1. Adresní a identifikační údaje (jméno, příjmení, datum a místo narození, rodinný stav, rodné číslo, titul, státní příslušnost, adresa (včetně elektronické), telefonní číslo, číslo osobního dokladu, digitální identifikátor, podpis apod.)
    2. Popisné údaje (vzdělání, znalost cizích jazyků, odborná kvalifikace, znalosti a dovednosti, počet dětí, portrétní fotografie, video/audio záznam o osobě, vojenská služba, předchozí zaměstnání, zdravotní pojišťovna, členství v zájmových organizacích, trestní bezúhonnost, apod.)
    3. Studijní údaje (záznamy o studiu a studijních aktivitách, studijní výsledky, studijní ocenění)
    4. Ekonomické údaje (bankovní spojení, mzda, odměny, poplatky, závazky a pohledávky, objednávky, nákupy, daně apod.)
    5. Pracovní údaje (záznamy o práci a pracovních aktivitách, zaměstnavatel, pracoviště, pracovní zařazení a pozice, pracovní hodnocení, pracovní ocenění apod.)
    6. Provozní a lokační údaje (typicky údaje z elektronických systémů vztahujících se ke konkrétnímu subjektu údajů – např. údaje o využití informačních systémů, o datovém provozu a elektronické komunikaci, o využívání telefonu, o přístupu do různých prostor, záznamy z kamerových systémů apod.)
    7. Údaje o aktivitách subjektu (publikační činnost, údaje o odborných aktivitách, účasti na konferencích, zapojení do projektů, údaje o pracovních či studijních cestách apod.)
    8. Údaje o jiné osobě (adresní a identifikační údaje člena rodiny, manžel/manželka, dítě, partner apod.)
    9. Zvláštní kategorie osobních údajů (citlivé osobní údaje zachycující informaci o zdravotním stavu, členství v odborech apod.)
  7. Právní důvody pro zpracování osobních údajů
    Zpracování osobních údajů v rámci výše uvedených činností probíhá na základě odpovídajících

    právních důvodů, kterými jsou:

    1. Plnění právní povinnosti vztahující se na správce:
      Vaše osobní údaje zde potřebujeme za účelem jejich zpracování pro splnění naší legislativní povinnosti jako správce. Jedná se zejména o Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví; Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti; Zákon 181/2014, o kybernetické bezpečnosti; a další.
    2. Plnění smlouvy:
      Vaše osobní údaje zde potřebujeme pro účely uzavření smluvního vztahu a následného plnění z něj, případně také před uzavřením smlouvy.
    3. Oprávněný zájem správce, který spočívá zejména v:
      • ochraně majetku a zamezení podvodům,
      • předávání osobních údajů v rámci organizační struktury VŠE pro vnitřní administrativní a provozní účely,
      • zajištění bezpečnosti počítačové sítě a informací.
    4. Souhlas subjektu údajů:
      souhlas, který jste nám udělil ke zpracování Vašich osobních údajů pro jeden či více

      konkrétních účelů.

  8. Předávání osobních údajů
    Za účelem naplnění zákonných povinností může VŠE předat vybraná data určeným subjektům (například orgánům veřejné moci). Toto obdobně platí i pro případy, kdy zmocnění pro předání osobních dat vně VŠE je dáno individuálními souhlasy subjektů údajů.
  9. Doba uchování osobních údajů
    Údaje se uchovávají pouze po dobu nezbytně nutnou ve vztahu k dané činnosti zpracování osobních dat a v souladu s platným skartačním plánem jsou pak zlikvidována nebo archivována. Osobní údaje, které zpracováváme s Vaším souhlasem, uchováváme pouze po dobu trvání účelu, k němuž byl souhlas udělen.
  10. Uplatnění práv subjektu údajů
    Subjekt údajů je oprávněn uplatnit svá práva vyplývající z GDPR, počínaje dnem 26. 5. 2018. Práva musí subjekt údajů uplatňovat vůči správci osobních údajů a to zasláním žádosti na datovou schránku VŠE canj9d5, e-mailem na pověřence [email protected] nebo osobním podáním u pověřence, viz https://insis.vse.cz/lide/clovek.pl?id=1053. Před zpracováním žádosti má VŠE právo a povinnost ověřit identitu žadatele.
  11. Právo podat stížnost u dozorového úřadu
    Subjekt údajů má právo podat stížnost na zpracování osobních údajů dozorovému úřadu, kterým je Úřad na ochranu osobních údajů. Kontakt:
    Úřad pro ochranu osobních údajů
    adresa: Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7
    tel.: 234 665 111

    web: www.uoou.cz

Zajímavé:  Zácpa ve stáří – vše o zdraví

Tato informace je dostupná v české a anglické verzi. Dojde-li k rozporu mezi těmito verzemi, přednost má verze česká.

Ochrana osobních údajů a GDPR

Vážený zákazníku,dovolte nám, abychom Vás informovali o změnách smluvních podmínek v souvislosti s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 – General Data Protection Regulation zkráceně GDPR –

nařízení o zpracovávání a ochraně osobních údajů. Tato změna pro Vás obecně nic nemění a ani není třeba žádný dodatečný zásah z Vaší strany. Pouze bychom Vás rádi informovali, v jakém rozsahu nakládáme s Vašimi osobními údaji, pro jaké účely je využíváme, jak s nimi nakládáme a jaké máte práva v souvislosti s Vašimi osobními údaji.

Vaše osobní údaje nyní zpracováváme a chráníme podle těchto zásad zpracování a ochrany osobních údajů.  Je možné, že jste na našem webu nebo při registraci potvrdili, že si přejete zasílat informace o produktech, zdravém stravování, novinkách a výhodných nabídek prostřednictvím emailů.

Na základě oprávněného zájmu důvodně předpokládám, že vás tyto informace zajímají. 

Nyní mohou nastat 2 situace:

1) Chcete dostávat e-maily s informacemi o zdraví, produktech a výhodných nabídkách: Pokud e-maily chcete i nadále dostávat, tak mám z toho radost. Je to pro mě malý důkaz toho, že moje rady vám pomáhají. A to mě těší. V takovém případě nemusíte nic dělat, nikde klikat, zůstáváme v e-mailové komunikaci.

2) Nechcete dostávat e-maily s informacemi o zdraví, produktech a výhodných nabídkách:

Přeji si, aby e-maily, které posílám, pomáhaly každému, komu je posílám. Pokud cítíte, že vám moje e-maily nepomáhají, že si je už nepřejete dostávat, prosím, odpovězte na tento e-mail větou: Nechci již dostávat e-maily od Health&Detox®. 

Bohužel Vás musíme upozornit, abyste po e-mailu NEžádali žádné zdravotní poradenství (zákon o zdravotních službách) a v korespondenci NEuváděli žádné citlivé údaje, ani v přílohách (GDPR).

Prohlášení o ochraně osobních údajů

V souladu s poskytováním našich produktů a služeb nakládáme s některými vašimi osobními údaji. Uvědomujeme si důležitost jejich ochrany, proto při jejich zpracování postupujeme zodpovědně a výhradně v souladu s platnou legislativou.

V souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, dále jen „Nařízení“) bychom vás rádi informovali o tom,

  • jaké osobní údaje shromažďujeme,
  • k jakým účelům osobní údaje využíváme,
  • zda a komu je poskytujeme,
  • jaká práva máte v souvislosti se zpracováním svých osobních údajů,
  • jakým způsobem tato práva u nás můžete uplatnit.

Firma Health&Detox® Jan Trávníček nakládá se všemi osobními i citlivými údaji (ať už spadají pod nařízení GDPR, či je právním základem pro zpracování těchto osobních údajů plnění smlouvy, nebo nařízení GDPR vůbec nepodléhají) s největší obezřetností a uchovává je pouze po dobu nezbytnou pro splnění daňových a jiných povinností uložených platnými zákony ČR.

Moto naší firmy vždy byla kvalita, díky které si nás zákazníci nachází přes doporučení od lékařů a spokojených uživatelů („Investujeme do kvality, nikoli do reklam“) proto neděláme analýzy IP a nikoho neobtěžujeme prodejními emaily, ani jinou formou podbízení se.

Základní pojmy GDPR

Kdo je subjekt údajů? – Vy zákazníci Health&Detox®Subjekt údajů je žijící fyzická osoba, které se osobní údaje týkají.

Kdo je správce osobních údajů? – Health&Detox® Jan TrávníčekSprávcem je subjekt jakékoliv právní formy, který za zpracování primárně odpovídá. Určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů.

Kdo je zpracovatel osobních údajů? ten kdo zpracovává osobní údaje: Jan Trávníček a Ti kdož spravují systémy k zajištění provozu eshopu a dodání  produktů zákazníkovi:

  • Provozovatel: Jan Trávníček IČO: 69936404
  • IT specialista: Ondřej Huk IČO: 88259081
  • PC servis: X-Computer, Karlovy Vary IČO: 26375206
  • Daňový poradce: Václava Bittnarová IČO: 27180387
  • Dopravce: Česká pošta
  • Platební brána: GoPay
  • Poskytovatel hostingu: Ondřej Huk, IČO: 88259081

Mutumutu. Levnější životko výměnou za zdravý životní styl (recenze)

Mutumutu má dva hlavní znaky. První, životko sjednáte jen online. Druhý, za zdravý životní styl vám dá slevu max. 30 % z ceny pojistného. To je nabídka, která je v životním pojištění stále unikátem a souvisí hlavně s rozvojem technologií, které dokážou měřit životní styl člověka.

Mutumutu je striktně rizikové životní pojištění. Když se tedy nic nestane, jsou to vyhozené peníze, psáno lidově. Pojišťovnickou hantýrkou jste si tímto ale zaplatili jistotu, že když dojde k dané pojistné události, nezůstanete bez peněz. Nebo aspoň vaší pozůstalí. A o to přece jde, ne?

Mutumutu nabízí tři délky pojištění (viz tabulka), nad 65 let věku vás nepojistí. Konkurence umí do 75 let, na druhé straně je fakt, že v důchodovém věku takto nastavené životní pojištění už nebudete potřebovat (ale kvalitní úrazovku ano).

Doba pojištění u Mutumutu

Minimální doba pojištění

Střední doba pojištění

Maximální doba pojištění

Čekací doba

do 55 let
do 60 let
do 65 let
3 měsíce od sjednání pojištění, vyjma úrazů

Mutumutu ve zkratce

  • Životní pojištění sjednáte jen online. Tedy bez poradců.
  • Forma sjednání je přehledná a vede krok za krokem.
  • Ve výlukách nejsou žádná nečekaná překvapení.
  • Zásadní je ale malý počet výluk. Navíc jsou přesně definované a transparentně vysvětlené.
  • Smluvní dokumentace má jen 8 stran. Na živovní pojišťovnu velmi dobrá práce.
  • Smlouvu lze ukončit kdykoli, nejen běžných 6 týdnů před výročím smlouvy.
  • Za ověřený zdravý životní styl dostanete slevu na pojistném, max. 30 %.
  • Do 31. 1. 2021 nabízí za uzavření smlouvy chytré hodinky Apple Watch (38 mm) nebo Garmin Vívoactive 3.

Pojďme si rozebrat jednotlivá pojistná krytí.

Pojištění smrti

Když zemřete, pojišťovna plní. Když žijete, neplní. Zatímco invalidní být můžete, ale nemusíte, smrt je jistota. Jen nevíme, kdy přijde. Pojištění smrti má význam vždy, kdy potřebujete finančně zajistit vaše pozůstalé nebo vaše závazky (pro pozůstalé). Pokud jste sami, nepotřebujete jej (zatím).

Zajímavé:  Zadní Rýma U Kojenců Příznaky?
Pojištění v případě smrti

Minimální pojistná částka

Maximální pojistná částka

10 000 Kč
5 000 000 Kč

Plní se při úmrtí z jakýchkoliv příčin (úraz, nemoc, přirozená smrt).

Výluky pro pojištění smrti

  • Škody, které vznikly v souvislosti s válkami, vzpourami, nebo pokud jste teroristé. Pokud ale budete obětí terorismu, pojišťovna plní. Pokud pojedete na výlet do války, neplní se.
  • Sebevražda a pokus o ni.
  • Smrt pod vlivem alkoholu nebo omamných látek.
  • Smrt v důsledku jaderné havárie nebo radioaktivní kontaminace.

Většina pojišťoven sebevraždu plní, ale s čekací dobou 2 let od počátku pojištění. Vychází se z předpokladu, že „normální“ člověk si sobě na život nesáhne. Pokud to udělá, není „normální“, tedy je psychicky nemocný a za nemoc se plní. Aby se však zamezilo pojistnému podvodu, aplikuje se právě čekací doba. Mutumutu má ale na sebevraždu výluku.

Pozor je potřeba dávat také na výluku smrt pod vlivem alkoholu nebo omamných látek. Stačí jen rozbor krve, kde bude zjištěn alkohol (i „malé“ pivo), nebo se zjistí, že v těle jsou přítomné látky THC (i když jste si jointa dali přes měsícem). Hledá se však příčinná souvislost.

Zatímco smrt vlivem alkoholu a drog je zcela ve výlukách, u úrazů dojde jen ke snížení plnění. Pojistné plnění může pojišťovna snížit až o 50 %, pokud došlo k úmrtí následkem úrazu za těchto okolností:

  • v příčinné souvislosti s požitím alkoholu nebo návykové látky,
  • pokud jste svým jednáním spáchali trestný čin,
  • pokud jste svým jednáním jinému způsobili těžkou újmu na zdraví nebo smrt.

Pojištění pracovní neschopnosti

Pokud jste jako zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, při pracovní neschopnosti od státu získáte nemocenské. Jako OSVČ můžete být dobrovolně nemocensky pojištěni.

V obou případech dostanete však jen část peněz (zaměstnanci cca 60 %, OSVČ třeba i jen 10 %, nebo taky nic). Rozdíl dorovná komerční zdravotní pojištění.

To lze sjednat samostatně (umí Generali Česká pojišťovna, Pojišťovna VZP a UNIQA pojišťovna), nebo v rámci životního pojištění (umí ostatní životní pojišťovny).

V životním pojištění vždy platí pravidlo, že si jej sjednáváte v době, kdy jste (ještě) zdraví a de facto jej nepotřebujete. Až jej potřebujete, už jej totiž nesjednáte. A pokud se vám to „podaří“, pravděpodobně bude sjednání neplatné.

Mutumutu má pracovní neschopnost se spoluúčastí 30 nebo 60 dnů, poté začne vyplácet pojistné plnění (rentu). Pokud hledáte pojišťovnu, která vám začne peníze vyplácet již po 14 dnech pracovní neschopnosti, konkurence to umí, ale je to drahé.

A ruku na srdce, dobrá rizikovka má řešit jen životní situace, které vás finančně ohrozí. Tím by neměla být ani měsíční pracovní neschopnost. Dobrou zprávou je, že Mutumutu kryje i bolesti zad a psychické choroby.

To u pojišťoven přitom není obvyklé.

Osobně doporučuji u pracovní neschopnosti obecně nastavit 60denní spoluúčast. Je levná a kryje opravdu vážné situace.

Pojištění pracovní neschopnosti

Minimální spoluúčast (čekací doba)

Minimální spoluúčast (čekací doba)

Maximální měsíční plnění

30 dnů
60 dnů
30 000 Kč

Měšec: Co se děje, když zákazník (ne)sdělí, že má pojištění pracovní neschopnosti i u jiné pojišťovny?

Mutumutu: Neděje se nic. Žádnou podmínku „nemít pojištění jinde“ nemáme. Ale potřebujeme mít přehled mimo jiné jako určitou prevenci podvodu. Stačí být upřímný a říct nám pravdu.

Měšec: Zkoumáte rovněž, zda je váš klient nemocensky pojištěn? Krátí se o to pojistné plnění při pojistné události?

Mutumutu: Nezkoumáme to a nekrátíme. Naopak doporučujeme jej mít, aby klient dostával více peněz. Na začátku se klientů, kteří jsou OSVČ, zeptáme, a pokud si ho neplatí, doporučujeme pojistit se na větší částku, aby lidi nebyli úplně bez příjmu, protože od státu v tu chvíli nic nedostanou.

Kolik dostanete?

Když se sečte případné státní nemocenské a plnění od Mutumutu, měli byste být na max. 100 % vypadlého příjmu. Ale ne více. Ovšem i Mutumutu má své limity a nejvyšší plnění je 30 000 Kč měsíčně za předpokladu, že skutečně prokážete relevantní příjmy.

Nevýhodou je, že Mutumutu automaticky počítá s dorovnáním příjmu do 100 %, přitom některým by stačil i nižší (a tedy levnější pojistné).

Co je to čistý měsíční příjem

Zaměstnanec

  • Průměrný měsíční výdělek zaměstnance stanovený zaměstnavatelem dle pracovněprávních předpisů.

OSVČ

1) Používáte výdajový paušál.

  • 50 % vašich příjmů dle § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů.

2) Ostatní

Od příjmů dle §7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů se odečtou:

  • výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů,
  • daně z příjmu,
  • pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
  • pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

Příklad pro OSVČ s výdajovým paušálem: Příjem OSVČ je 600 000 Kč ročně (hrubého). 50 % je 300 000 Kč (parametr Mutumutu, nejde o základ daně). Zůstává tak 300 000 Kč děleno počtem měsíců v roce = 25 000 Kč měsíčně. Více od Mutumutu pro tento příklad nedostanete.

Měšec: Jak dokládá klient příjmy, přes daňové přiznání? Výpisy z účtů apod.?

Mutumutu: Pokud je to potřeba u vyšších částek (do 15 000 Kč měsíčně nezkoumáme), zaměstnanci dokládají pracovní smlouvu nebo obdobný doklad. Živnostníci dokládají daňové přiznání.

Pojištění pracovní neschopnosti – pojistné částky a plnění

Měsíční dohodnutá částka plnění Příjem zaměstnance Příjem OSVČ do 15 000 Kč

16 500 Kč

18 000 Kč

19 500 Kč

21 000 Kč

22 500 Kč

24 000 Kč

25 500 Kč

27 000 Kč

28 500 Kč

30 000 Kč

bez omezení nezkoumá se
16 500 Kč 21 500 Kč
18 000 Kč 22 500 Kč
19 500 Kč 23 500 Kč
21 000 Kč 25 000 Kč
22 500 Kč 27 500 Kč
24 000 Kč 31 000 Kč
25 500 Kč 34 500 Kč
27 000 Kč 37 000 Kč
28 500 Kč 39 500 Kč
30 000 Kč 41 500 Kč

Pojištění invalidity

Invalidita může vzniknout následkem nemoci nebo úrazu. Stát rozeznává tři stupně invalidity:

  1. Invalidita 1. stupně se týká státních pojištěnců (sociální pojištění), jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, nejvíce však o 49 %.
  2. Invalidita 2. stupně znamená pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, nejvíce však o 69 %.
  3. Invalidita 3. stupně se týká těch, kterým poklesla pracovní schopnost nejméně o 70 %.

Po dosažení 65 let věku dojde k automatické transformaci invalidního důchodu na důchod starobní.

Přesná výše plnění záleží na vašem příjmu. Mutumutu má své hranice na částce 13 500 Kč pro 3. stupeň, více v tabulce níže. Pojišťovna sama píše, že respektuje a nerozporuje přiznaný stupeň invalidity od státní správy, což je takřka forma veřejného příslibu (jinak to obecně pojišťovna pro plnění rozporovat může).

Přiznáním invalidity pojištění ale nekončí, nadále jste pojištěni na ostatní rizika a stupně invalidity. To je plus.

Pojištění invalidity

Invalidita Maximální možné měsíční plnění 1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň

4000 Kč
6500 Kč
13 500 Kč

Výluky pro pojištění invalidity a pracovní neschopnosti

  • Horolezectví včetně vysokohorské turistiky, tj. turistiky či výstupů v terénu stupně obtížnosti 4 UIAA a vyššího (lezení, při kterém je vyžadována technika tří pevných bodů) včetně výstupů po předem zajištěných cestách, turistiky v horském terénu mimo povolené turistické cesty a turistiky v ledovcovém terénu; v místech s nadmořskou výškou nad 3000 m je vyloučen i pohyb v terénu nižšího stupně obtížnosti).
  • Létání jakýmikoliv prostředky (např. létání ultralehkými letadly, bezmotorové létání, paragliding, parasailing, seskoky s padákem z letadel a z výšin) s výjimkou letadla pravidelné letecké osobní dopravy nebo speciálním skupinovým letem registrovaným u OAG Worldwide Flight Guide).
  • Bungee-jumping.
  • Kanoe nebo rafting od úrovně WW3.
  • Skoky do vody.
  • Shark-diving.
  • Potápění s použitím dýchacího přístroje.
  • Lyžování a jízda na snowboardu a skibobech mimo vyznačené tratě, případně na vyznačených tratích mimo určenou dobu provozu.
  • Akrobacie na lyžích a snowboardech.
  • Skoky a lety na lyžích.
  • Heli-skiing (biking).
  • Motoskijöring.
  • Jízda na závodních bobech, závodních skibobech a závodních saních.
  • Snowrafting.
  • Zorbing.
  • Canyoning.
  • Black-water-rafting.
  • Speleologie.
  • Ultimate fighting.

Zásadním tahákem Mutumutu je sleva za zdravý životní styl. Pojišťovna jej má rozdělený na 3 oblasti, přičemž maximální výše slevy je 30 % z pojistného.

Zdravý životní styl má pozitivní vliv na dožití i kvalitu života. Pokud se o sebe staráte, Mutumutu vás odmění a vrátí vám až 30 % zaplaceného pojistného. Peníze vám vyplatíme, pokud budete sportovat, vyhýbat se cigaretám a pravidelně chodit na hrazené prohlídky k lékaři.

Každý kvartál můžete získat 20 % pojistného zpět za dosažení cílů stanovených pro běh, jízdu na kole, chůzi nebo aktivity na sportovištích.

Za aktivity na sportovištích Mutumutu považuje sportovní aktivity, které děláte v zařízeních k tomu určených a které aplikace Mutumutu rozpozná dle vaší GPS polohy. Takže potřebujete mít chytrý mobil.

Roční slevu 5 % + 5 % (celkem 10 %) lze získat tím, že nebudete kouřit (5 %) a absolvujete alespoň jednou za 2 roky preventivní lékařskou zdravotní prohlídku (5 %). Nekouření potvrzujete čestným prohlášením.

Kvartál je pro Mutumutu období 13 po sobě jdoucích týdnů od počátku pojištění. Ke každému 4. kvartálu připočítá zbylý jeden až dva dny do konce roku.

Rok je pro Mutumutu období 365 (nebo 366 v přestupném roce) po sobě jdoucích dnů od počátku pojištění.

Body za pohybové aktivity

Sledovaná hodnota Maximální počet získatelných bodů Den

Týden

Kvartál

40 bodů
100 bodů
1000 bodů (= 20% sleva)

Za každých 250 bodů je sleva 5 % na pojistném. Maximální výše slevy je ale 20 %.

Každý týden musíte dosáhnout cíle 100 bodů, to vám zajistí kvartálně 20% slevu. Nižší body znamenají nižší slevu, ale pořád slevu. Zisku 100 bodů lze dosáhnout pravidelnou sportovní aktivitou v průběhu týdne. Body budete získávat na denní bázi a budou se vám v průběhu týdne sčítat.

Body sbíráte za různé aktivity – chůzi, běh, jízdu na kole nebo aktivity na sportovištích. Pokud při chůzi, běhu nebo jízdě na kole dosáhnete denního minima, získáte 5 bodů. Po dosažení minima budete dále dostávat jeden bod za každou další vykonanou aktivitu z tabulky níže. Za aktivity na sportovištích získáte max. 20 bodů za den.

Slevy za zdravý životní styl

Sledovaná hodnota Aktivita Výše slevy Pohyb

Nekuřáci

Preventivní prohlídky

Chůze, běh a kolo, aktivity na sportovištích max. 20 %
5 %
5 %

Body za veškerou denní aktivitu se sčítají, maximálně však můžete dosáhnout 40 bodů za jeden den a 100 bodů za týden. Lze splnit některou z uvedených aktivit, nebo také jejich kombinace.

Počítání bodů za pohyb

Aktivita Denní minimum pro získání 5 bodů Nad denní limit: 1 bod za každou hodnotu níže Denní maximum za aktivitu Denní maximum bodů Chůze

Běh

Bicykl

Jiná aktivita

7500 kroků 500 kroků (cca 6 min.) 25 000 kroků (cca 18 km) 40
15 minut 1 minuta 50 minut 40
15 minut 3 minuty 120 minut 40
1 aktivita delší než 45 minut = 20 bodů 1 návštěva 20

40 bodů například odpovídá součtu prvního sloupce tabulky (7500 kroků denně, 15 minut běhu, 15 minut jízdy na kole a 45 minut aktivity denně). Anebo stačí, když půjdete z práce a do práce více pěšky, pokud vám to daná profese umožňuje.

Sleduje vás aplikace

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector