Každý týden míří na test ošetřovatel makaků v chomutovské zoo. Chrání tak sebe i svěřené primáty, kteří patří k nejohroženějším. Každý týden testy absolvují také ošetřovatelé šelem, pand červených, velbloudů i všichni jejich další kolegové, kteří se v Chomutově o zvířata starají.
Aby se případná nákaza nešířila mezi zaměstnanci a také aby nedošlo k přenesení zákeřné nemoci na exotická zvířata. V Praze už se to stalo. Gorilí samec Richard, dva lvi a kočky krátkouché. První případy koronaviru u zvířat oznámila v minulých dnech pražská zoologická zahrada.
Obavy z přenosu covidu na zvířata mají také zoo v Ústeckém kraji. Dodržují proto přísná hygienická opatření.
„Pravidelně jednou týdně u nás probíhá testování ošetřovatelů i všech dalších zaměstnanců. Toto opatření jsme zavedli právě kvůli minimalizování možností přenosu. Je to jednak ochrana zaměstnanců, aby nedocházelo k přenosu mezi kolektivem.
A také díky testům víme, že když jsou ošetřovatelé zdraví, nepřenesou koronavirus na zvířata. Jsme pak klidnější,“ přiblížila hlavní zbraň proti „zavlečení“ koronaviru mezi zvířata ředitelka chomutovské zoo Věra Fryčová.
„Právě ochrana zdraví našeho kolektivu, zdraví ošetřovatelů, je nejlepší ochranou i pro zvířata,“ pokračovala Fryčová.
Další dvě zoologické zahrady v kraji zatím netestují preventivně, také ale dbají na minimalizaci nákazy. „Pokud má někdo kontakt s nakaženým, nebo se necítí dobře, zůstává okamžitě doma. Jde pak na test a do oznámení výsledků je stále doma,“ popisuje mluvčí ústecké zoo Matěj Kynšt. Stejné je to i v Děčíně.
Přečíst článek ›
Zoo dodržují i další přísná opatření. Chovatelé pracují ve střídavém režimu, aby jich v areálu najednou bylo vždy co nejméně, nepotkávají se. Nosí respirátory a další ochranné pomůcky, používá se dezinfekce, co nejvíce je omezen kontakt se zvířaty.Mezi personálem už koronavirus zaznamenali v Děčíně, Ústí i Chomutově, tam byla nakažena za celou dobu koronakrize pouze jedna ošetřovatelka.
Nejpřísnější jsou opatření u chovů šelem a primátů, na které byl doposud ve světě přenos prokázán. Nákazu koronavirem potvrdila v minulých dnech také pražská zoo.
Nakazila se tam právě opice a šelmy, testy prokázaly covid-19 u gorilího samce Richarda, dvou lvů, následně také u koček krátkouchých.
Jejich příznaky byly mírné, projevovaly se u lvů rýmou a pokašláváním, u gorily únavou a nechutenstvím.
Přečíst článek ›
Nakaženým zvířatům se už podle jejich ošetřovatelů daří lépe, veterinář jim naordinoval podpůrnou léčbu. Gorilímu samci se už vrátil apetit. „Stav obou lvů i Richarda se od pátku zlepšil.
Richard už konzumuje svou krmnou dávku a jako obvykle bere jídlo ostatním gorilám,“ informoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.Testy na přítomnost koronaviru se u zvířat dělají až když mají nějaké příznaky, nebo podle chovatelů „nejsou ve své kůži“.
To byl také případ z pražské zoo, preventivně se zatím netestuje. Vzorky se odebírají z krve nebo trusu zvířat.
V Ústeckém kraji zatím nebyl zaznamenán ani jeden případ covidu-19 u zvířat, zoologickým zahradám se prozatím úspěšně daří je chránit před nákazou. „U žádného zvířete jsme dosud nepozorovali žádné příznaky.
Zvířata jsou po celou dobu pod odbornou chovatelskou a veterinární péčí,“ uvedl Matěj Kynšt ze Zoo Ústí nad Labem. „Zvířata máme bez potíží,“ potvrdila také Věra Fryčová z Chomutova.
Ani v Děčíně žádné příznaky koronaviru u zvířat nezaznamenali.
Přečíst článek ›
Zoologické zahrady jsou už řadu měsíců pro veřejnost uzavřené, všechny se potýkají s finančními propady. Navíc vidina brzkého znovuotevření se vzdaluje, peníze ze vstupného budou proto chybět ještě více.
„Zaznamenali jsme v loňském roce propad o tři miliony korun. Od magistrátu jsme dostali kompenzaci 1,9 milionu korun,” vyčíslil ztráty zoo v krajském městě Matěj Kynšt. Přišlo tam o 50 tisíc lidí méně.
„V roce 2020 jsme měli tržby nižší o 4 miliony. Další uzavření pro nás bohužel znamená další propady příjmů,“ uvedla ředitelka chomutovské zahrady Věra Fryčová.
Děčínská zoo přišla loni o více než 30 tisíc návštěvníků a ztráty se šplhaly až k 1,5 milionu. Díky zvýšeným prodejům v e-shopu a většímu zájmu o „adopce“ zvířat se v Děčíně loni ztrátu podařilo víceméně dohnat. I tam se ale s obavami dívají do roku letošního, žádného návštěvníka zatím nemohli přivítat. Doposud zahrady v celé České republice odhadují ztráty na 180 milionů korun.
Zoo otevřely své brány. Do některých přišlo více lidí než před covidem
Do Zoo Liberec dorazili první návštěvníci již krátce po deváté hodině ráno, přičemž mezi příchozími převažovali rodiče se svými ratolestmi. „Jdeme se podívat jen na chvilku. Syn už dlouho neviděl zvířata naživo, zná je jen z knížek, tak bude konečně změna,“ řekla se smíchem jedna z maminek. Na důkaz jejích slov začal syn nadšeně ukazovat na velbloudy ve výběhu.
Přečíst článek ›
Od návštěvy zoologických zahrad neodradil řadu zájemců ani vytrvalý déšť, občas dokonce proložený vločkami, či vpravdě zimní teploty, které se mnohde pohybovaly jen lehce nad nulou. „Jsme hrozně natěšení. Počasí nás nemohlo odradit. Dětem jsem to několik dní slibovala. Máme zvířátka a přírodu moc rádi,“ uvedla Jitka Vopatová, která do ústecké zoo zavítala s vnoučaty.
Nejinak tomu bylo i v Chomutově. „Dětem jsem to slíbil, tak jsme museli. Počasí nás neodradí, dobře jsme se oblékli,“ popisoval Libor Zákostelecký. Zdejší zoologická zahrada si pro návštěvníky připravila novinku, nejmenšího oslíka na světě. „Slyšet byl už od vchodu, byl hodně hlasitý,“ usmíval se Zákostelecký.
Vysoká návštěvnost
Do Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem zavítalo v první den, kdy mohly mít zoologické zahrady letos otevřeno, 430 návštěvníků.
Je to více než ve stejný den před dvěma lety, kdy byla zoo v provozu za normálních podmínek – tehdy totiž přišlo 378 lidí.
„Vysoké číslo pondělní návštěvnosti potvrzuje, že i veřejnost chce a potřebuje vyrazit ven,“ domnívá se zoologický ředitel Safari Parku Jaroslav Hyjánek.
Mezi prvními návštěvníky byla Bohumila Vajsarová z Mladých Buků s vnoučaty. „Otevření zoo jsme rozhodně uvítali. Přišli jsme hned v devět hodin ráno a vydrželi až do odpoledne, kdy se počasí zhoršilo.
Překvapilo nás, jak hodně lidí tady bylo hned ráno. Vstupenky jsme si kupovali na pokladně, ve frontě byli asi čtyři lidé.
Všechno ale probíhalo bez problémů, stejně jako v areálu zoo, kde se pohybovalo hodně rodin s kočárky,“ popsala pondělní návštěvu.
Přečíst článek ›
Podle pana Jiřího z Hořic mohla být zoologická zahrada otevřena již dříve. „Klidně i celoročně. V porovnání se supermarkety je návštěvnost zoo naprosto zanedbatelná. Chápu, že jsou zavřené vnitřní pavilony, ale proč nemohly být už dříve otevřené venkovní prostory, to je hodně zvláštní, areál je obrovský,“ komentoval situaci pan.
Otevření Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem:
Na návštěvnost si první den nemohla stěžovat ani zoologická zahrada v Ostravě. „Ráno, to byly fronty!“ popsala penzistka Anna, která do zoo společně s vnučkou Aničkou zamířila až po poledni. Žena, která bydlí nedaleko, přitom hovoří o kolonách aut stojících až kilometr západně na výjezdu z centra moravskoslezské metropole.
„Přišli jsme zoo podpořit, máme ji rádi,“ nechali se slyšet Laura, Viki i Dominik vážící do Ostravy cestu z Nového Jičína. Jako jedni z mála návštěvníků první den provozu byli bezdětní. Otevření zoologických zahrad zkrátka uvítala především drobotina. Zvířata si tak musela znovu zvykat na všudepřítomný hluk. „V prvních dnech mohou být ostražitější i plašší,“ míní ošetřovatelé.
Za pět minut dvanáct
Zoologické zahrady byly kvůli nařízení vlády uzavřeny od loňského 18. prosince až do neděle 11. dubna. Loni na jaře do nich nemohli návštěvníci od 13. března do 27. dubna, na podzim pak od 9. října do 2. prosince.
Podle většiny zoologických zahrad přišlo rozvolnění doslova „za pět minut dvanáct“. Jelikož peníze ze vstupného představují výraznou část jejich příjmů, právě návštěvníci zahradám v posledních měsících bolestně chyběli.
„Za minulý rok jsme s kolegy z ostatních zahrad vyčíslili celkové ztráty na výnosech na asi 180 milionů,“ řekl Deníku již dříve ředitel Zoo Brno a viceprezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad Martin Hovorka.
Přečíst článek ›
Ministerstvo životního prostředí na konci března přislíbilo, že 28 licencovaným zoologickým zahradám vyplatí celkem 80 milionů na péči o zvířata. Velké zoologické zahrady tak mohou získat více než deset milionů, malé soukromé zřejmě jen necelý milion.
První návštěvníky přivítaly v pondělí i botanické zahrady, také v nich však musí být návštěvní kapacita omezena na dvacet procent. „Těší nás, že se k nám opět vrací návštěvníci. Obzvlášť na jaře, kdy zahrada rozkvéta a čeká nás to nejkrásnější období. Bylo by smutné, kdyby o to byli naši fanoušci ochuzeni,“ nechal se slyšet ředitel pražské botanické zahrady Bohumil Černý.
Zoo v ČR aneb které jsou ty nejlepší? Mapa a žebříček nejhezčích
Zoologická zahrada v Praze.
Nevíte kam v létě vyrazit? Vyzkoušejte zoologickou zahradu, kterých jsou v České republice desítky. Kam se v Česku vyjet podívat za bílými tygry, králem zvířat nebo klokany z Austrálie? Podívejte se na naše tipy.
Každý den se od 9 hodin ráno návštěvníkům otevírá zoologická zahrada v hlavním městě Praze. Nachází se v části pražské Troji a má rozlohu 58 hektarů.
Návštěvníci, kterých je ročně přes jeden milion, se mohou těšit na více než 150 expozic a 13 pavilonů, které obývá přes 600 různých druhů zvířat.
V letních měsících – červen, červenec, srpen – je prodloužená otevírací doba do 21 hodin, ovšem pavilony, stánky a restaurace zavírají v 19 hodin. Mimo zvířecí obyvatele zoo laká i na doprovodný program a akce.
Vstupné – dospělí 250 Kč / děti, studenti 200 Kč / důchodci 150 Kč / rodinné vstupné 800 Kč.
Nedaleko Nymburka se nachází zoologická zahrada Chleby. Každý den své brány návštěvníkům otevírá v 9 hodin ráno a od dubna do září je otevřena do 18 hodin večer, i o víkendu či svátcích.
Její vznik se datuje do roku 1997, kdy se původně jednalo o soukromou sbírku vzácných ptáků, později i s pomocí přestěhování se postupně rozšiřovala. Zhruba do roku 2012 byla nejmenší zoologickou zahradou v České republice.
Oblíbené jsou zde surikaty, velké sladkovodní akvárium nebo se tu nachází výběh velbloudů či pavilon s gepardy.
Vstupné – dospělí 150 Kč / děti, studenti, důchodci, invalidé (ZTP) 110 Kč / děti do 3 let zdarma.
Zoologická zahrada ve Dvoře Králové patří k nejznámějším zoo v České republice, zároveň svojí rozlohou 94 hektarů patří i mezi ty největší.
V roce 2018 došlo k přejmenování na Safari Park Dvůr Králové, protože jako jediní v České republice nabízí návštěvníkům Africké a Lví safari otevřené od roku 2015.
Na návštěvníky tu čeká přes 2 tisíce zvířat, prvenství drží v počtu afrických zvířat, kterých se ve Dvoře Králové nachází nejvíce v Evropě. Každý den (včetně svátků) je v hlavní sezoně otevřeno od 9 do 18 hodin. Vjezd autem do safari je pouze do 17:15.
Vstupné (hlavní sezona) – plné 240 Kč / snížené 190 Kč / rodinné: dospělí 210 Kč, dítě 170 Kč / děti do 3 let zdarma.
Zoo Dvůr Králové – Leopardi.
Východně od centra města Ústí nad Labem se nachází na svahu Mariánské skály zoologická zahrada. Vznikla v roce 1908 a ze začátku byla jen soukromou ptačí rezervací, zoologickou zahradou se v pravém slova smyslu stala až na konci 60.
let, kdy se následně do zahrady dostalo na 80 druhů zvířat. Dnes už láká na více než tisíc druhů zvířat, ať už to jsou oblíbené zebry, jejichž chovu se zde velmi daří, nebo levharty, orangutany, lamy, tapíry či tučňáky.
Otevírací doba areálu je v letním období od dubna do září od 9 do 19 hodin, pavilony i pokladny se zavírají o hodinu dříve.
Vstupné (duben – září) – dospělí 120 Kč / děti, studenti, důchodci 60 Kč / rodiné (2+2) 310 Kč / děti do 3 let zdarma.
V Ústeckém kraji můžete také navštívit Zoologickou zahradu Děčín nebo Podkrušnohorský zoopark Chomutov.
Říčka Jihlávka protékající městem Jihlava ve svém údolí ukrývá zoo. Historie zoologické zahrady v Jihlavě sahá do konce 60.
let, kdy v údolí vznikal zookoutek s papoušky a bažanty, postupem času se rozrůstala a v roce 1982 získala oficiální razítko.
Dnes láká na více než 200 druhů zvířat, 14 expozic a svoji chloubu – perské levharty, které má v České republice už jen Safari Park Dvůr Králové. Otevřeno mají v zoo od 8 do 18 hodin od května do září.
Vstupné (květen – září) – dospělí 120 Kč / děti, studenti 70 Kč / 60+ 80 Kč.
Zoo Jihlava.
Na severu Plzně se nachází zoologická zahrada, jejíž součástí je i botanická zahrada a dokonce DinoPark, který je ale otevřený jen od dubna do října. Plzeňská zoo je čtvrtou nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v České republice a patří mezi nejoblíbenější turistická místa v Plzeňském kraji.
Zoo je rozdělena na 6 hlavních zón – Evropa a netropická Asie, Tropická Asie, Severní Amerika, Jižní Amerika, Afrika a Austrálie. Lákadlem jsou nosorožci indičtí, žirafy nebo hroši, ale i spousta dalších zvířat. Otevírací doba je od března do října od 8 do 19 hodin, pokladny zavírají o hodinu dříve.
Vstupné zoo – dospělí 170 Kč / děti, studenti, senioři 120 Kč / rodinné (2+2) 550 Kč / dítě do 3 let zdarma.
Vstupné DinoPark – dospělí 130 Kč / děti, senioři, studenti 90 Kč / rodinné (2+2 350 Kč
Vstupné zoo + DinoPark – dospělí 280 Kč / děti, studenti 190 Kč / rodinné (2+2) 890 Kč / dítě do 3 let zdarma.
Chorvatsko | Řecko | Slovensko | Rakousko | Itálie | Španělsko | Francie
Cesta z Chorvatska: Na co si dát pozor při cestě zpět do Česka >
Nejstarší zoologickou zahradu v České republice najdete na severu Čech v Liberci. Byla založena roku 1919 a každoročně do zhruba 13 hektarů rozlehlého areálu zavítají statisíce návštěvníků.
Hlavním lákadlem liberecké zoo jsou bílí tygři, stejnojmenný je i místní hokejový klub Bílí Tygři Liberec. Mezi 170 druhy zvířat naleznete například lachtany, alpaky, antilopy nebo levharty.
V červenci, srpnu a září je otevírací doba od 8 hodin ráno do 20 hodin, v záři pak jen do 18 hodin. Pavilony zavírají o 15 minut dříve a pokladny 45 minut před zavřením zoo.
Vstupné (duben – říjen) – dospělí 160 Kč / děti, senioři (65+), studenti, ZTP 120 Kč / rodinné (2+2) 490 Kč / rodinné (2+3) 590 Kč / děti do 3 let zdarma / dárci krve (průkaz nutný a poslední odběr max. jeden rok) 30 Kč.
Zoo Liberec – Bílí tygři.
S rozlohou 10 hektarů se jedná o největší jihočeskou zoologickou zahradu. Původní zoo, která existovala od roku 2011, zkrachovala v roce 2015. Tehdy ji koupil Evžen Korec, znovu otevřel a postupně areál rozšiřuje.
Hlavním cílem zoo je ochrana ohrožených druhů, mezi 60 druhy zvířat naleznete například tygra ussurijského, vlka arktického, medvěda baribala, rysa karpatského a mnoho dalších. Zoo Tábor letos slaví 5. narozeniny a pro své návštěvníky si připravila speciální akce, například 24.
července se uskuteční večerní prohlídka. Až do konce srpna má otevřeno každý den od 9 do 19 hodin.
Vstupné – dospělí 110 Kč / děti 60 Kč / rodinné (2+2) 280 Kč / děti do 3 let, psi, ZTP/P, vozíčkáři zdarma.
V Jihočeském kraji můžete také navštívit Krokodýlí zoo Protivín, Park exotických zvířat Dvorec u Borovan nebo Zoologickou zahradu Hluboká nad Vltavou.
Nedaleko Brněnské přehrady se na svazích Mniší hory nachází brněnská zoologická zahrada. Ta byla otevřena v srpnu 1953. Nachází se tu přes 200 druhů zvířat, mezi největší lákadla patří lední medvědi. Dále tu žijí alpaky, anakonda velká, polární lišky nebo rosomák sibiřský, jehož mládě se poprvé v České republice narodilo právě v Brně. Až do září je zoo otevřena od 9 do 17 hodin.
Vstupné (březen – říjen) – dospělí 140 Kč / děti, senioři, studenti, ZTP 100 Kč / rodinné (2+2/3) 430 Kč / děti do 3 let, ZTP/P zdarma.
V Jihomoravském kraji můžete také navštívit Zoologickou zahradu Hodonín nebo Papouščí zoologickou zahradu Bošovice.
Zoo v Olomouci začínala jako zookoutek, kde bylo jen pár druhů zvířat. Od roku 1956 stojí na Svatém kopečku v Olomouci a návštěvníkům nabízí skoro dva tisíce zvířat. Mezi nimi klokany nebo levharty.
Do konce srpna se od 10 do 15 hodin můžete těšit co půlhodinu na komentované krmení. Přesný program najdete na stránkách zoo.
Do srpna je otevřeno od 9 do 18 hodin, jedná se o otevírací dobu pokladen, zoo musíte opustit do 2 hodin po jejich uzavření.
Vstupné (březen – říjen) – dospělí 140 Kč / děti, studenti, senioři (65+) 100 Kč / děti do 3 let zdarma.
V Olomouckém kraji se také nachází Zoopark Vyškov.
Zoo Olomouc.
Dříve park sloužící k rekreaci, na jehož stavbě se podíleli brigádnici, ostravská veřejnost i školní mládež, byl později přebudován na zoologickou zahradu. Její vznik se datuje na konec října 1951.
O 5 let později začalo její stěhování a znovuotevřena byla v květnu roku 1960. Na 100 hektarech se nachází 9 pavilonů (například Malá Amazonie nebo pavilon slonů), 21 expozic a 9 voliér s ptactvem.
Do srpna je ostravská zoologická zahrada otevřena od 9 do 19 hodin.
Vstupné (duben – říjen) – dospělí 130 Kč / děti, studenti, senioři 90 Kč / děti do 3 let, ZTP a ZTP/P do 15 let zdarma.
Zoologická zahrada ve Zlíně, která má rozlohu kolem 52 hektarů, je spíše známá jako Zoo Lešná. Na Moravě je nejnavštěvovanějším turistickým místem a je druhou nejnavštěvovanější zoologickou zahradou u nás.
Chová přes 200 druhů zvířat, například slony africké, nosorožce, tygry ussurijské, pandy červené, kivi, lachtany a další. Do září je zoo otevřena od půl 9 do 18 hodin, pokladny zavírají půl hodiny předem.
Vstupné (jen zoo do 1.11.) – dospělí 187 Kč / děti 127 Kč / senioři 147 Kč / rodinné (2+2) 588 Kč / dítě do 3 let zdarma. (vstupné 4Nature plus 3 Kč ke vstupence – na ochranu zvířat ve volné přírodě).
- Zoo Praha – ANO – 100 Kč
- Zoo Chleby – ANO (pouze do nové části) – zdarma
- Zoo Dvůr Králové nad Labem – ANO – 100 Kč
- Zoo Ústí nad Labem – ANO – 60 Kč
- Zoo Jihlava – NE
- Zoo Plzeň – NE
- Zoo Liberec – NE
- Zoo Tábor – ANO – zdarma
- Zoo Brno – ANO – 40 Kč
- Zoo Olomouc – ANO – 100 Kč
- Zoo Ostrava – NE
- Zoo Zlín – NE
- *Více informací na webové stránce konkrétní zoo.
Na další tipy na výlety redakce Seznam Zpráv se podívejte zde >
Zoologické zahrady po celém Česku zavírají. Ztráty počítají až na desítky milionů korun | Domov
PRAHA Zoologické zahrady musely kvůli nově oznámeným vládním opatřením kvůli koronaviru zavřít brány už v pátek. Je to pro ně po jarním uzavření podle informací zahrad další finanční rána. Třeba pražská zoo odhaduje další ztráty na desítky milionů korun.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) původně ve čtvrtek médiím oznámil, že zoo budou uzavřeny od pondělí 12. října. Podle opatření vlády ale musí být zoo podobně jako třeba bazény či posilovny uzavřeny od pátku. Od pondělí se pak zastaví i prakticky všechny kulturní a sportovní akce.
Uzavření od pátka na 17 dní potvrdila na svém webu Zoo Praha, která patří k nejoblíbenějším turistickým cílům v Česku. Zůstane otevřená aspoň virtuálně, například prostřednictvím videí přibližujících dění v zahradě na youtubovém kanálu Krátce ze zoo.
Loni do pražské zoo dorazilo 1,46 milionu lidí a loňský výnos ze vstupného činil 210 milionů korun. Nynější náhlé uzavření je podle ředitele zahrady Miroslava Bobka další velká rána.
„Pětačtyřicet dnů, kdy byla (zoo) zavřená na jaře, a následné omezení provozu vedly ke ztrátě, jejíž výši odhadujeme na přinejmenším 45 milionů korun.
Předpokládali jsme, že tahle ohromná ztráta naroste do konce roku ještě o 20 až 30 milionů korun, avšak nynější další vynucené uzavření povede k tomu, že bude bezpochyby ještě vyšší,“ sdělil na webu zoo.
Zahrada podle Bobka tratí kromě vstupného i na výnosech z pronájmů stánků a restaurací, prodeje suvenýrů či parkovného. „Naproti tomu výdaje příliš snižovat nemůžeme. Nadále platíme krmivo, energie i mzdy,“ doplnil. Požádal proto veřejnost, aby pražskou zoo i další zahrady v Česku podpořila třeba adopcí zvířat nebo nákupem v e-shopech zahrad.
Žádost o podporu
O pomoc své příznivce poprosil i Safari Park ve Dvoře Králové nad Labem. „V tuto chvíli předpokládáme, že zavřeno bude do 25. října, jde však o dobu minimální, která může být prodloužena,“ oznámila zoo na svých stránkách.
„Děkujeme vám za pochopení a za přízeň a budeme se těšit na vaši návštěvu později. Budeme vám rovněž vděční, pokud nás v této komplikované době podpoříte. Můžete si například adoptovat zvíře nebo ho pozvat na oběd.
Můžete přispět na konto Wildlife na podporu našich projektů v Africe anebo DMSkou podpořit nosorožce,“ sdělil park.
Uzavření připraví park o miliony korun. Zahrada chystala na závěr října hojně navštěvovanou tradiční akci Týden duchů. Další ztráty zoo zřejmě poplynou z nízké obsazenosti ubytovacích zařízení. Negativní dopad bude mít uzavření i na záchranářské aktivity zoo v Africe, řekl ve čtvrtek mluvčí Safari Parku Michal Šťastný.
Ředitel liberecké zoo David Nejedlo už ve čtvrtek řekl, že ho náhlé úplné uzavření zahrad překvapilo. „Nečekali jsme to. Čekali jsme třeba, že dojde k zavření pavilonů, ale nezbývá nám než to respektovat,“ uvedl.
Na tržbách podle odhadu ředitele ztratí zahrada řádově statisíce korun. „Kalkulace budeme teprve dělat. Pokud to ale bude 14 dnů, tak bychom to měli nějak zvládnout.
Pokud se to bude protahovat, tak to bude složitější,“ dodal.
Uzavření oznámila také Zoologická zahrada Olomouc. „Vydaná nařízení samozřejmě plně ctíme. Návštěvníkům děkujeme za sezonu, která nás posílila do těchto oslabených dnů.
Jsem si však vědom současného stavu, který příznivý není a zcela jistě pro nás zůstávají tím nejzásadnějším zdraví a život všech obyvatel, bez ohledu na to, zda jsou našimi návštěvníky, či nikoliv. Všechno ostatní je druhořadé,“ sdělil na webu zoo její ředitel Radomír Habáň.
S děním v zahradě i po uzavření bude podle něj zoo lidi průběžně seznamovat na svých stránkách a sociálních sítích.
Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo
Schváleno Radou EAZA
12. listopadu 2018
Populace tygrů ve volné přírodě se zmenšují v důsledku narůstající lidské aktivity. Lokality jejich výskytu v Asii jsou malé, omezené a izolované. Čtyři z osmi poddruhů tygra byly během posledního století vyhubeny kvůli úbytku jejich životního prostředí, lovu a nelegálnímu obchodu.
Navdory silným mezinárodním snahám přežití tygří populace i nadále vážně ohrožuje nelegální obchod s tygry a částmi jejich těl. V Asii přetrvává velká tržní poptávka po částech tygřích těl, využívaných v tradiční medicíně a pro luxusní výrobky.
Rozsáhlý komerční obchod vyvolaný touto poptávkou a z ní plynoucími vysokými cenami pokračuje nejen v oblastech přirozeného výskytu tygrů v Asii, ale i globálně, a rovněž v rámci EU.
Vedle nelegálních vývozů živých tygrů z Evropy do Asie nedávné zásahy rovněž rozkryly dobře zorganizované sítě pašeráků s produkty, pocházejícími z tygrů, kteří byli odchováni v zajetí v Evropě.
Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) má standardy a pravidla, která zaručují, že tygři chovaní v našich členských zařízeních jsou chráněni proti jakémukoli komerčnímu využití a nelegálnímu trhu.
Zoologické zahrady sdružené v EAZA monitorují a intenzivně pečují o populaci tygrů v jejich chovech, a přísná pravidla regulují převozy zvířat mezi jednotlivými zoo nebo jejich rozmnožování.
Členové EAZA po desetiletí přispívají k cílům ochrany tygrů nejen prostřednictvím této společné péče o populaci, ale i prací v terénu, kampaněmi zaměřenými na zvyšování povědomí, získáváním financí a sdílením znalostí a nejlepších postupů.
EAZA naléhavě vyzývá orgány Evropské Unie a orgány jednotlivých států, aby okamžitě podnikly kroky, jež by vedly k odstranění hrozeb, ohrožujících tygry jak v asijských státech jejich výskytu, tak i v Evropě, prostřednictvím:
– Efektivnějšího boje proti pašování produktů z volně žijících zvířat v souladu se třemi prioritami Akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícimi a planě rostoucími druhy: lepší prevencí, účinnějším prosazováním zákona a posílením globálního partnerství. Žádáme ráznější „Evropskou diplomacii pro divokou přírodu“ prosazující ochranu přírody a odrazující země třetího světa od zavádění opatření a rozhodnutí, která by stimulovala nelegální obchod.
– Zajištění ambiciózního financování ochrany biodiverzity. Efektivní a konsistentní implementací iniciativy „Evropská biodiverzita pro život“ a v souladu se strategiemi ochrany přírody v Asii vytyčenými ve studii „Větší než tygři“.
– Zajištění, aby populace tygrů ex-situ v lidské péči v Evropě sloužila nekomerčním účelům, jako je výzkum, vzdělávání a rozmnožování pro účely ochrany, tak jak to činí Programy ex-situ EAZA, popsané níže.
1. Co je EAZA?
Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), slučující více než 400 členských institucí ve 47 zemích, z nichž 26 je členským státem EU, je největší světová regionální asociace zoologických zahrad a akvárií.
Naším posláním jako neziskové ochranářské organizace je usnadnit součinnost v rámci komunity evropských zoologických zahrad a akvárií ve vzdělávání a zapojování veřejnosti, vědeckém výzkumu a ochraně přírody.
Věříme, že zoologické zahrady a akvária mohou hrát významnou roli v ochraně přírody a volně žijících živočichů a rostlin jak v našich členských institucích tak ve volné přírodě, a věříme, že zvířata v lidské péči jsou v centru tohoto poslání.
Prostřednictvím našich společných programů péče o populace se EAZA snaží zachovat zdravé a udržitelné populace živočichů, a zajistit budoucnost některým z nejzranitelnějších světových druhů. Zároveň se snažíme hrát v Evropě klíčovou roli v oblasti vědeckých znalostí o pohodě zvířat a péči o ně, a chceme být jednou z nejpřednějších environmentálně vzdělávacích sítí na kontinentu.
Členové EAZA se shodli na tom, že být součástí asociace vyžaduje naprosté dodržování Etického kodexu EAZA (Code of Ethics) a široké škály našich standardů (various Standards), například Standardu pro ubytování a péči o zvířata v zoologických zahradách a akváriích (Standards for the Accommodation and Care of Animals in Zoos and Aquaria). Další relevantní směrnice, stanoviska a pravidla týkající se managementu populace druhů obsahuje Manuál péče o populace EAZA (EAZA Population Management Manual).
2. Tygři v institucích EAZA
Chov tygrů členy EAZA je koordinován a zastřešen Poradní skupinou pro kočky (Felid Taxon Advisory Group – TAG). Ta je jednou z 39 poradních skupin vytvořených pro tůzné skupiny živočišných druhů v naší péči. Poradní skupiny se skládají z odborníků se specializovanými znalostmi všech aspektů managementu, péče a ochrany daného druhu.
Na fungování poradních skupin dohlíží Komise pro EEP, jedna ze stálých komisí EAZA, jež se zodpovídá řídícímu orgánu Rady EAZA.
Poradní skupiny jsou zodpovědné za vznik Regionálních plánů kolekcí (RCP), které vymezují, které druhy jsou doporučeny k chovu, proč mají být chovány, jak mají být chovány a zda mají být řízeny v rámci Evropského záchovného programu (EEP) nebo monitorovány poradní skupinou (Mon-T).
Evropské záchovné programy (EEP) jsou vytvořeny pro druhy, u nichž je pro dosažení jejich specifické role v ex-situ ochraně v rámci EAZA nutná aktivní péče. Každý EEP je dozorován koordinátorem EEP (z jedné z členských institucí institucí EAZA), jehož podporuje komise pro daný druh.
Koordinátor EEP zajišťuje v rámci péče o populaci celou řadu relevantních úkolů, jako je založení plemenné knihy a analýza demografie a genetiky populací v EEP.
Spolu s komisí pro daný druh koordinátor vydává doporučení pro budoucí péči o druh včetně doporučení pro rozmnožování a přesuny mezi zúčastněnými institucemi.
Poradní skupiny poskytují odborné rady o managementu, péči a welfare druhů, které mají na starosti, jejich konečným záměrem je publikovat tyto rady v rámci Pokynů pro nejlepší postupy.
Tyto pokyny usilují o shromáždění odborných znalostí o chovu, které jsou obecně přístupné jak v rámci EAZA tak i mimo ni.
Tam, kde je nutná péče v globálním měřítku, vznikají Globální plány péče o druhy, zajišťované jedním ze zapojených regionů.
Plán péče EAZA (EAZA Population Management Manual) vyžaduje, aby přesuny všech zvířat v rámci EEP byly naprosto nekomerční. Mimo to musí být každý přesun nejdříve schválen koordinátorem programu.
EEP se snaží zajistit takovou péči o populace, aby se minimalizoval výskyt „přebytečných“ zvířat, tj. zvířat, která nejsou prodaný program potřebná.
Zvířata, která jsou považívána za přebytečná, mohou být umístěna mimo EEP do instituce, která není členem EAZA, ale pouze po schválení komisí pro daný druh a v relevantních případech Komisí pro EEP, a to pouze poté, co je zajištěno, že budou adekvátně ubytována a bude o ně pečováno v souladu se Standardy EAZA pro ubytování a péči o zvířata v zoologických zahradách a ajváriích (EAZA Standards for the Accommodation and Care for Animals in Zoos and Aquaria) a Pokyny pro nejlepší postupy pro daný druh.
Druhy, které se nacházejí ve sbírkách EAZA a nevyžadují žádnou aktivní péči, jsou zastřešeny Monitorovacími programy (Mon-T).
V rámci Poradní skupiny pro kočky běží následující schémata péče o tygry:
1. EEP pro tygra ussurijského. V době publikace populace v regionu EAZA zahrnovala 234 zvířat v 93 institucích. Pro tento druh existuje globální plán péče, což znamená, že péče o populaci tygra ussurijského je koordinována mezi regionálními asociacemi EAZA, EARAZA (Euroasie), AZA (Severní Amerika) a JAZA (Japonsko).
2. EEP pro tygra sumaterského. Populace v regionu EAZA zahrnuje 119 zvířat v 53 institucích. Za Globální plán péče pro tygra sumaterského je zodpovědný člen EAZA.
3. 14 tygrů malajských v zoologických zahradách EAZA je monitorováno v rámci Mezinárodní plemenné knihy tygrů Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Plemennou knihu má v péči člen EAZA.
4. V rámci EAZA jsou monitorováni tygři neznámého původu, bílí a hybridní tygři, tj. tygři s neznámým rodokmenem a / nebo hybridním původem. Tato populace zahrnuje 144 zvířat v 53 členských institucích EAZA.
Regionální plán kolekce Poradní skupiny pro kočky doporučuje, aby členské zoologické zahrady EAZA chovaly pouze tygry sumaterské a ussurijské.
Chov tygrů malajských není doporučován protože jejich populace je příliš malá na to, aby byla životaschopná; členům je doporučováno aby se místo toho zaměřili na posilování EEP tygra ussurijského a sumaterského.
Tito tygři můžou být chováni do přirozeného konce jejich života, ale členům EAZA je důrazně doporučeno je nemnožit, v souladu se Stanoviskem EAZA k „Záměrnému rozmnožování s cílem projevení vzácných recesivních alel.“ (EAZA Position Statement on ‘Intentional Breeding for the Expression of Rare Recessive Alleles’)
EAZA po svých členech vyžaduje, aby zaslali vzorky DNA všech jejich tygrů do EAZA Biobanky. Prvotním cílem biobanky je podpora péče o populace a výzkumu pro ochranu všech druhů v péči členů EAZA. Vzorky rovněž pomáhají identifikaci jednotlivých zvířat.
EAZA může využít data z biobanky pro podporu státních orgánů, které chtějí potvrdit, že zvířata nebo jejich části, pocházející z nelegálních aktivit, nemají původ v profesionálně řízeném programu.
V současné době na takovémto projektu EAZA spolupracuje s českými orgány a Identifikačním schématem pro tygry (TigrisID).
3. EAZA a ochrana tygrů v přírodě
V letech 2002 – 2004 byli tygři tématem jedné z prvních společných kampaní EAZA na ochranu přírody (Conservation Campaigns).
Kromě zvyšování povědomí o hrozbách, kterým čelí tygři ve volné přírodě, kampaň přinesla 750 000 EUR na ochranu tygrů v přírodě (což přesáhlo původní cíle kampaně o 200%). Spolupracovali jsme s 21st Century Tiger (Tygr pro 21.
století), partnerstvím pro ochranu přírody mezi Zoological Society of London (Zoologická společnost v Londýně) a Global Tiger Patrol (Globální tygří hlídka).
V roce 2018 se 21st Century Tiger spojil s Amur Leopard and Tiger Alliance – ALTA (Aliance pro levharty mandžuské a tygry ussurijské) a vznikla tak WildCats Conservation Alliance (Aliance pro ochranu divokých koček), jenž je i nadále oficiálně podporovaná EEP.
Během posledních 20 let členové EAZA podpořili 21st Century Tiger (Tygr pro 21. století) a ALTA, a nyní WildCats Conservation Alliance (Aliance pro ochranu divokých koček) částkou převyšující 1 milion EUR.
Podpora není poskytována jen skrze získávání peněz, ale také ve formě odpracovaných hodin nebo darováním potřebného vybavení do terénu.
To umožnilo financovat a vybavit řadu projektů v oblasti výskytu tygrů, včetně podpory boje proti pytlákům na Sumatře, přizpůsobených vzdělávacích aktivit v Rusku nebo vytvoření monitorovacích a výzkumných programů v Číně (EAZA Conservation Database – Databáze ochrany přírody EAZA, říjen 2018).
Mimo to EAZA i její individuální členové vedou, účastní se nebo podporují více než padesát projektů zaměřených na ochranu tygrů a jejich prostředí. Naši členové přispěli doposud materiální podporou nebo odpracovanými hodinami v hodnotě 5,4 milionů EUR na projekty, související s ochranou tygrů.
- Příloha
- Seznam projektů na ochranu tygrů, podporovaných členy EAZA
- Ochrana tygrů ussurijských v Národním parku Zov Tigra v roce 2011, ruský Dálný východ; Boj proti pytláctví na Ruském Dálném východě; Asijský program na zvyšování povědomí v ochraně přírody, Indočína; Program na ochranu tygra indického, Indie; Vzdělávací programy Výzkumné základny pro chov pandy velké v Chengdu; Program Zoo Chester pro řešení konfliktů mezi lidmi a tygry; Komunitní leadership pro ochranu tygrů, Indie; Kompenzační program pro škody, páchané tygry, ruský Dálný východ; Ochrana tygra ussurijského a levharta mandžuského; Analýza stravy z trusu tygrů a levhartů s využitím metabarcodingu; Krizová výzva pro zemětřesení v Nepálu; Výzva pro lesní požáry, ruský Dálný východ; Management loveckých pronájmů na Ruském Dálném východě; Indonésie: Identifikace a řešení sociálních překážek v ochraně přírody; Vyšetřování pytláctví a nelegálního obchodu, Indie; Ochrana tygra v Karnataka, Indie; Projekt ochrany tygra v národním parku Kerinci Seblat; Rozvojový program v Leuser, Indonésie; Život s tygry; Školení managementu pro úředníky, zodpovědné za ochranu přírody, Indie; Péče o lokality výskytu tygrů v nechráněných oblastech na Ruském Dálném východě; Mapování výskytu levharta mandžuského; Monitorování zotavování tygrů v Útulku pro divoká zvířata v Salakpra (Salakpra Wildlife Santuary) Přesuny problematických tygrů v Rusku; Nepál: Integrovaný přístup ke komunitní ochraně přírody v Národním parku Bardia; Nepál: Zvyšování počtu tygrů v přírodní rezervaci Parsa; Operace Amba – Protipytlácké brigády v Primorském kraji, Rusko; Poh Kao; Ochrana přírodní rezervace Horní Bikin (ochrana tygra ussurijského) Red Wolf (Rudí vlci) – protipytlácké hlídky na ruském Dálném východě; Save the Tiger Fund (Nadace pro záchranu tygra); Forenzní podpora pro omezení nelegálního obchodu s volně žijícími živočichy v regionu jihovýchodní Asie; Sociální překážky ochrany přírody v tygří chráněné oblasti Berbak-Sembilang; Tým pro ochranu tygra sumaterského; Projekt na ochranu tygra sumaterského, Way Kambas, Sumatra; Podpora pro národní parky Sitanadi, Udanti a Barnawapara; Indie; Podpora pro Tigris Foundation (Nadace Tigris); The Northern Tiger Project (Projekt Severní tygr); Program pro ochranu přírody The Sumatran Tiger Trust (Nadace tygra sumaterského); Projekt na přepravní bedny pro přemísťování osiřelých / problematických tygrů ussurijských; Tygři na plantážích palmy olejné, Sumatra; Tygři na okraji lesa, Sumatra; United for Wildlife (Partnerství pro divokou přírodu), technologické testovací lokality v rezervaci Parsa; WildCats Conservation Alliance (Aliance pro ochranu divokých koček) – částečná podpora ochrany tygra ussurijského; WildCats Conservation Alliance (Aliance pro ochranu divokých koček) – částečná podpora ochrany tygra sumaterského; WildCats Conservation Alliance (Aliance pro ochranu divokých koček) – plná podpora ochrany volně žijících tygrů Veterinární program pro divoká a domestikovaná zvířata, Nepál; Ochrana volně žijících zvířat na ruském Dálném východě; Wildlife Vets International (Mezinárodní veterináři pro volně žijící zvířata), podpora programu monitorování zdraví levharta mandžuského; Zoo Outreach Organisation, Indie; (Zdroj: Databáze ochrany přírody, EAZA, říjen 2018)
EAZA je podporována v této práci finančním programem LIFE NGO Evropské Unie. Evropská Unie není zodpovědná za názory, zveřejněné v publikacích a/nebo v souvislosti s aktivitami, pro které je grant využit.