Adenoidní vegetace – vše o zdraví

Hledání

osobnostiVIPo homeopatii Adenoidní vegetace - Vše o zdraví Homeopatická poradna Zeptejte se lékaře.Dnes odpovídá

MUDr. Jana Šumanová

Pampeliška (Taraxacum) obsahuje vitamin A. List pampelišky obsahuje více betakarotenu než mrkev, rovněž květ je bohatý na karotenoidy. Obsahuje i vitamin B, C a D, který vedle pampelišky obsahuje z rostlin už jen kopřiva, petržel, oves, avokádo a houby.

Při dnešních pokusech prováděných v Japonsku a USA na myších bylo pozorováno, že pampeliška působí proti rakovině a má vliv na imunitu. Taraxacum je rovněž výborný homeopatický lék na žaludeční a žlučníkové záchvaty a na bolesti hlavy žaludečního původu.

Doporučuje se na jaře k detoxikaci jater a žlučníku v ředění 5 CH 2x denně 5 granulí.

Svet Homeopatie na sociálních sítích

Adenoidní vegetace - Vše o zdraví Adenoidní vegetace - Vše o zdraví Adenoidní vegetace - Vše o zdraví

Autor: MUDr. Jaroslav Čupera

Nosní mandle je lymfatická tkáň bohatá na sekreční žlázky. Je umístěná v horní části hltanu a představuje jednu z prvních obranných bariér proti infekci. Na tvorbě imunity se podílí tím, že produkuje imunoglobuliny a lymfocyty. Největší aktivita této tkáně je dětském věku, nejvíce mezi 3. až 5. rokem života, po 7. roce života postupně mizí.

Adenoidní vegetace - Vše o zdravíZdroj: Wikipedia

Její ochranná funkce je nicméně podmíněna zdravou tkání.

Pokud dojde k jejímu zvětšení, což se velmi často odehraje při nástupu dítěte s nezralým imunitním systémem do kolektivu, pak většinou její přínos k obranyschopnosti klesá a navíc se může stát fokálním zdrojem infekce.

Zvětšená adenoidní vegetace podporuje zátěž imunitního systému, což je umocněno, když je mandle infikována opakovanými záněty horních cest dýchacích či středouší. Krom toho se uplatňují i hormonální vlivy či nevhodné složení výživy.

Klinický obraz zvětšené nosní mandle

Tvoří jej v prvé řadě problémy dané samotným mechanickým zúžením dýchacích cest, které se projeví především v noci, kdy dítě typicky chrápe, dýchá ústy a v některých případech může docházet až k obrazu tzv. spánkové apnoe.

U některých dětí může zvětšená mandle vyvolávat problémy s polykáním. Pokud se zúžení přenese až na Eustachovy trubice, dochází k postižení středouší. To se projeví zhoršením sluchu či opakovanými záněty středního ucha.

Samotné infekční postižení nosní mandle vyvolává opakované rýmy, záněty středouší, bronchitidy a záněty horních cest dýchacích.

V pokročilých stavech, kdy se onemocnění dlouhodobě neřeší a zvětšení mandle je výrazné, dochází k tomu, že je dítě otupělé, unavené, trvale dýchá ústy a může trpět i nočním pomočováním. Z nedostatečného okysličení mozku může docházet i ke zpomalení psychomotorického vývoje dítěte. Dlouhodobě neřešené postižení může vést až k deformitám hrudníku a vzniku skoliózy.

Diagnóza

Většinou je jednoduchá, s typickou anamnézou a vzhledem nemocného dítěte. Vyšetření ORL včetně endoskopie a vyšetření mandle prstem vše doplní a potvrdí.

Klasická léčba

Spočívá především v chirurgickém odstranění nosní mandle, tzv. adenotomii. Je to velmi častý výkon, v České republice je to nejčastější chirurgický výkon u malých dětí. V současné době se provádí již v celkové anestezii, kdy se veškerá zbytnělá tkáň adenoidní vegetace může pečlivě odstranit.

Homeopatická léčba

  • Agraphis nutans 9 C – lék vhodný pro často nemocné dítě, které snadno onemocní v chladném počasí. Má zvětšené krční i nosní mandle, neustále ucpaný nos a dýchá ústy. Trpí na rýmy s hojným výtokem, opakované infekce středního ucha a kvůli zvětšené lymfatické tkáni má zhoršený sluch. Podává se 1−2x denně 5 granulí.
  • Hydrastis canadensis 9 C – je to lék na postižení všech sliznic s hustým žlutým sekretem, proto má neustálou potřebu smrkat a zhoršený sluch. Pacienti mají povšechné zvětšení lymfatických uzlin, zvětšené nosní mandle s rýmou a hustým, žlutým sekretem. Podává se 1−2x denně 5 granulí.
  • Kalium bichromicum 9 C – je lék, který se hodí především pro obézní děti, které trpí katarem sliznic horních cest dýchacích s hustým, žlutým sekretem, který může zasychat až do zátek. Mají ucpaný nos, zejména s pocitem sevření v oblasti kořene nosu a neustále kýchají. Podává se 1−2x denně 5 granulí.
  • Calcarea phosphorica 15 C – je to již hluboce působící lék, který je vhodný pro vysoké, štíhlé děti, které jsou bledé a anemické. Zbytnění nosních mandlí je důsledkem celkového postižení lymfatické tkáně. Tyto děti také mívají pozdní a velmi bolestivé prořezávání zubů, které se pak snadno kazí. Celkově bývají podrážděné, roztěkané a zhorší se chladem. Podává se 1−3x týdně v dávce 5 granulí.
  • Calcarea carbonica 15 C – je lékem pro děti bledé, obézní a ochablé. Při tělesné námaze jsou snadno unavené, nevýkonné, snadno se zapotí a pak také snadno nastydnou. Celkové zbytnění lymfatické tkáně je patrné tak, že mají velké a měkké uzliny, zejména na krku. Podává se 1−3x týdně v dávce 5 granulí.
  • Baryta carbonica 15 C – je lékem pro děti, které mívají zvětšené mandle včetně nosní a opakované infekce ORL oblasti, zejména angíny. V důsledku zúžení dýchacích cest v noci chrápou. Celkově jsou to bázlivé a zpomalené děti s opožděným psychomotorickým vývojem. Podává se 1−3x týdně v dávce 5 granulí.
  • Thuya occidentalis 15 C – je lékem pro osoby, které jsou velmi citlivé na chlad a vlhko, proto snadno nastydnou v chladném a deštivém počasí. Celkově u nich můžeme pozorovat tendence k abnormálnímu růstu tkání, což se projeví sklony k tvorbě bradavic či například nosních polypů, zvětšenou lymfatickou tkáň nevyjímaje. Podává se 1−3x týdně v dávce 5 granulí.

Adenoidní vegetace - Vše o zdraví

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

  • Adenoidní vegetace - Vše o zdraví Spalničky a homeopatie
  • Adenoidní vegetace - Vše o zdraví Když má dítě horečku
  • Adenoidní vegetace - Vše o zdraví Co dělat, když dítě špatně spí?

Источник: https://svethomeopatie.cz/cs/2184-nosni-mandle-neboli-adenoidni-vegetace

Adenoidní vegetace (zbytnělá nosní mandle)

Adenoidní vegetace - Vše o zdraví

Tento pojem budeme znát spíše pod názvem zbytnělá nosní mandle. Ta je významnou součástí lymfatického systému vstupní brány nosohltanu. Podstatou adenoidní vegetace je nahromadění lymfoidní tkáně. Největšího rozměru dosahuje u batolat a v pubertě se začíná vytrácet. Ale někdy se s ní setkáváme ještě také u mladých dospělých lidí.

V některých případech dochází k nahromadění lymfoidní tkáně v oblasti ústí Eustachovy trubice, a to pak souvisí s opakujícími se záněty středního ucha, protože hlen s infekcí se snadno dostává do ucha. Ke zbytnění této mandle často dochází po recidivách zánětů horních cest dýchacích.

Naprosto typickou situací dnešního věku je období, kdy dítě nastoupí do dětského kolektivu a jeho imunitní systém ještě není dokonale vyvinut. Podle epidemiologických studií se dá říci, že zbytnění postihuje více děti žijící v městských průmyslových oblastech než děti žijící na venkově.

Nosní mandle je v klidové fázi růžová a bez patologického sekretu. Při aktivaci je kryta větším či menším množstvím hlenu či hlenohnisu a její povrch je zarudlý a výrazněji členitý.

Zbytnění mandle způsobuje ucpávání nosního průduchu, které se zvětšuje hlavně v noci. Dítě pak dýchá otevřenými ústy a chrápe. Tím jsou samozřejmě porušeny fyziologické poměry v nose a ve vedlejších dutinách a zvyšuje se sklon k jejich zánětům.

Hlas bývá huhňavý, objevuje se chrapot a pokašlávání. Když tento stav trvá dlouho, špatně se vyvíjí hrudníček a postavení páteře. Hovoříme o vadném držení těla, které může dospět až do skoliózy.

Další nepříjemností jsou opakované záněty středního ucha spojené s nedoslýchavostí.

Infekce se může projevovat zvýšenými teplotami jindy z dráždění infikovaným sekretem z nosohltanu vznikají chronické rýmy, angíny, laryngitidy či bronchitidy. Z nervových a psychických změn se uvádí souvislost s nočním pomočováním, opožděným vývojem řeči a vývoje duševního, nesoustředěností a zhoršením školního prospěchu.

Metodou volby je chirurgické odstranění této “překážky”. Často dostávám otázky zda mandli odstranit nebo nechat. Odpověď není jednoduchá, je to komplexní problém.

Zbytnění nosní mandle je obrazem nedobrého vnitřního prostředí v těle (jako celku). Tento proces nevznikl najednou, ale tělo se na něj postupně připravovalo, naplňovala se hladina a nyní již přetekla.

Všechny výše uvedené příznaky jsou následkem.

V takovém případě se v celostní medicíně snažíme redukovat faktory, které organismus stresují, posilovat obranný systém, doplňovat do těla vše, co organismus potřebuje (stopové prvky, minerály enzymy atd., a to nejdůležitější – “odlehčovat” detoxikačnim orgánům, jako jsou játra, ledviny a střevo).

Tam bývá nejčastěji dysbióza, nesprávné střevní osídlení střevní mikroflórou. Je to způsobeno častým podáváním antibiotik, pojídáním přemíry sladkostí, pitím chemicky upravovaných limonád apod. Svůj vliv má prostředí, kde dítě žije. Panelák, suchý vzduch, kouření rodičů, vaření na plynu, prašné prostředí. Málo pohybu, sledování televize, videa.

Odstraníme-li nosní mandli, a přitom bude dítě přetrvávat ve svých návycích, je otázkou času, kdy znovu nosní mandle zbytní a nebo se problém přenese na jiný orgán. Často slýchávám tuto větu: “Rýma se nám zlepšila, ale objevily se záněty průdušek”. Jestliže je nosní mandle anatomickou překážkou, pak je nutné a často osvobozující řešení chirurgické.

Ale také musí nastat již uvedená změna celkového životního stylu. To není jenom otázka dítěte. Je to otázka celé rodiny a dá se říci, že celé společnosti. Je žádoucí, aby rodiče změnili prostředí, přístup k dítěti. Aby s ním často chodili do přírody, na hory, do lesa, k moři. Věnovali se sportu.

Změnili jídelníček, který má obsahovat více zeleniny, ovoce, omezovat sladkosti. Když je to nutné, nedávat dítě do školky.

Z pomocných prostředků používáme homeopatika: Kalium bichromicum, Sulfur Iodatum, Pulsatilu, Tuberculinum.

Nebo drenážní prostředky jako jsou Lymphomyosot, Galium, Euphorbium nosní spray.

Vhodná je metoda Endogenního dýchání (Frolovův dýchací trenažér), které zvyšuje buněčnou energetiku, příznivě působí v první etapě na krev, cévy mozek, štítnou žlázu, ledviny, v další etapě i na střeva, játra, slezinu atd. Cílevědomě nacvičujeme nosní dýchání, jsou vhodné všechny foukací hry. Báječná je hra na flétnu.

Источник: https://www.celostnimedicina.cz/adenoidni-vegetace-zbytnela-nosni-mandle.htm

Adenotomie aneb Co rodiče zajímá?

Adenoidní vegetace - Vše o zdravíIlustrační foto

„Třetí mandle“ je velmi časté onemocnění zejména u dětí předškolního a školního věku. Děti jsou často po neuspokojivém výsledku léčby recidivujících sekrecí z nosu odesílány pediatrem na ORL ambulanci k vyšetření adenoidní vegetace a zvážení následné terapie.

SOUHRN

Nosní mandle za normálních okolností působí, spolu s mandlemi krčními, jako obrana organismu před infekcí. Opakovanými záněty se však nosní mandle zvětšuje a způsobuje řadu obtíží. Jediná možná léčba spočívá v chirurgickém zákroku.

Fyziologie: V klenbě nosohltanu je umístěna adenoidní tkáň tvořící nosohltanovou mandli, tzv. třetí mandli. „Třetí mandle“ je součástí Waldeyerova lymfatického okruhu, který je tvořen tonzilami a lymfatickou tkání. Zdravá tkáň zajišťuje místní ochranu proti infekci.

Zvyšuje odolnost organismu proti nákazám tím, že se podílí na tvorbě imunity výrobou lymfocytů. Zároveň udržuje normální vlhkost sliznice hltanu. Nejvíce je vyvinutá v dětském věku – mezi 3. až 6. rokem –, postupně se zmenšuje, takže u dospívající mládeže se vyskytuje pouze ojediněle.

Adenoidní vegetace (AV): Zbytnění nosohltanové mandle vzniká nejčastěji v důsledku vleklých zánětů v dutině nosní.

Zvětšená nosní mandle – adenoidní vegetace – působí jako mechanická překážka v nosohltanu a zároveň jako zdroj infekce. Často je jednou z příčin zánětu středního ucha. Dnes je pojem nosní mandle dobře známý.

Mandle se nachází v klenbě nosohltanu a v klidové fázi je růžová bez patologického sekretu. Za normálních okolností se podílí na lokální imunitě organismu.

Patologie

Adenoidní vegetace je zbytnělá nosohltanová mandle. Jde o masivní shluk lymfoepiteliální tkáně široce nasedající na klenbu hltanu. Povrch zduření bývá nerovný, laločnatý, členitý a může zasahovat až k hltanovému ústí Eustachovy trubice. Adenoidní vegetace je onemocnění dětského věku, v pubertě lymfatická tkáň evoluje.

Zajímavé:  Bolest v podžebří - vše o zdraví

Příčina: Důvodem zvětšení mandle jsou nejčastěji opakované záněty a infekce HCD, ale také dlouhodobě kouř, prach, smog a alergeny.

Příznaky: Velká AV zhoršuje dýchání nosem. To vede k tzv. respiračnímu obturačnímu syndromu – úporné a vracející se infekty HCD, sinobronchiální syndrom (kašel vyvolaný hlenem, který zatéká do dýchacích cest). Dalším příznakem je chrápání, mělký spánek, únava, noční pomočování.

Dýchání ústy může vést ke špatnému vývoji hrudníku a celkově k vadnému držení těla. Nesprávný vývoj tvrdého patra, zubů vede k huhňavosti. Velká AV může utlačovat ústí Eustachovy trubice do nosohltanu a tím zhoršovat ventilaci středouší. To vede k převodní nedoslýchavosti, možnosti rozvoje sekretorické otitidy (zaplnění středoušní dutiny hlenem).

AV může být fokusem (ložiskem infekce) a vede k častým recidivujícím středoušním zánětům – mediotitidám.

Diagnostika

Diagnostika spočívá v typické anamnéze a lokálním nálezu. Vyšetření se provádí rinoskopickým zrcátkem (zadní rinoskopií) a palpací.

Léčba „třetí mandle“

Léčba nosohltanové mandle spočívá v chirurgickém zákroku v celkové narkóze. Adenotomie (AT) se provádí transorálně (ústy) pomocí krytých nožů (adenatomů) a ostrých kyret pod endoskopickou kontrolou. Principem operace je odstranění celé nosní mandle, při šetření okolních struktur, zástava krvácení.

Doporučení k objednání: K výkonu se objednávají děti na doporučení ORL lékaře. Výkon se provádí týž den.

Děti s jiným, dalším onemocněním – alergologické, kardiologické, nefrologické, neurologické, psychické – musí mít výsledky od specialistů, kde jsou evidovány. Děti mladší tří let jsou hospitalizovány již den před operací na dětském oddělení. Setkáváme se i s dospělými pacienty.

U těch je doporučován operační výkon pro obstrukční potíže nebo k vyloučení onkologického nálezu. Tito pacienti jsou hospitalizováni na ORL oddělení.

Předoperační vyšetření: Operační výkon je prováděn v celkové narkóze, proto je nutná předoperační příprava.

Předoperační vyšetření zajišťuje pediatr a specialista, pokud je dítě evidováno v odborné ambulanci.

Výsledky odběrů (KO + diff, FW, Quick, APTT, moč) a vyjádření k narkóze (popřípadě předoperační zaléčení) nesmí být starší 10–14 dnů. Výkon nelze provádět při probíhajícím infektu nebo dříve než za 3 týdny po dobrání ATB.

Hospitalizace dítěte: Děti jsou přijímány v 7.00 hod. v den operace. Sestra zkontroluje lačnost dítěte, správné a kompletní vyplnění všech dotazníků, poučení a podepsání informovaného souhlasu s operací. Z právního hlediska je nutné mít operační souhlas podepsaný oběma rodiči. U opatrovníků (zástupců dítěte) je nutné doložit kopii pověřovací listiny.

Lékař vyšetří dítě, sepíše s rodiči anamnézu a určí premedikaci. Dítě přechází s rodičem k hospitalizaci na dětské chirurgické oddělení. Hospitalizace trvá dva dny. S dítětem může být hospitalizován jeden z rodičů, případně jiný příbuzný.

U dětí bydlících v Opavě je anesteziologem povoleno propuštění do domácí péče večer v den operačního zákroku. Doprovod dítěte může sedět u lůžka dítěte.Hospitalizace doprovodu dítěte: Hospitalizace doprovodu dítěte do 6 let je hrazena pojišťovnou. Rodič platí pouze 60 Kč na den. Doprovod dítěte nad 6 let je samoplátcem, hradí za pobyt 680 Kč/noc.

Rodič nemá po dobu pobytu nárok na „paragraf“. Na vyžádání se vystavuje DPN na dobu pobytu v nemocnici.

Operace: AT je prováděná nalačno, po premedikaci na operačním sále. Po operaci je dítě monitorováno na dospávacím pokoji pod dohledem anesteziologické sestry.

Pooperační stav: Ve stabilizovaném stavu je pak dítě předáno na standardní oddělení. Zde se nadále sledují vitální funkce, krvácení, celkový stav. Čtyři hodiny po výkonu může dítě začít popíjet vlažný čaj.

Pokud jej toleruje, podáváme piškoty (měkká strava). Dítě setrvává v klidu na lůžku. Bolesti jsou tlumeny podle potřeby analgetiky podle ordinace lékaře.

Standardně provádí ORL lékař kontrolu (vizitu) po výkonu odpoledne a druhý den ráno.

Komplikace: Nejčastější komplikací je zvracení, a to jako důsledek anestezie. Podle frekvence a intenzity buď samo ustává, nebo jsou podána antiemetika. Zvýšená TT je po zákroku normální. Febrilie je nutno snížit, aby nedošlo k recidivě krvácení. Přetrvává-li subfebrilie dlouhodobě, je třeba dítě dovyšetřit. Při krvácení krev vytéká nosem nebo ji dítě vyplivuje se slinami.

Spolykaná krev je většinou vyzvracena nebo se projeví až ve stolici – černá. Podle stavu jsou podávána hemostyptika. Při větším krvácení je nutná revize, která se provádí opět pod narkózou. Ve výjimečných případech se krvácení staví zadní nosní tamponádou. Ojedinělé jsou poruchy polykání – při polknutí zejména tekutin, jež částečně unikají nosem ven. Tento stav lze zvládnout rehabilitací.

Režimová opatření ukončení hospitalizace

Pacient bývá z nemocnice propuštěn v den výkonu nebo druhý den ráno. Dítě je předáno do domácího klidového režimu. Pooperační kontrola probíhá v pediatrické ambulanci a je provedena ORL lékařem týden po výkonu. Na domácí péči může být pediatrem, na základě propouštěcí zprávy, vystaven „paragraf“ pro jednoho rodiče.

Edukaci pacienta, resp. zákonného zástupce provádí lékař i sestra.

Sestra připomene nejdůležitější informace:* týden rekonvalescence, zdržovat se mimo dětský kolektiv,* 3 dny nesmrkat, nos pouze utírat,* nepodávat dráždivá a kořeněná jídla (lze podávat bramborovou kaši, rýžový nákyp…),* nepodávat perlivé nápoje, džusy, vitaminové nápoje (jsou ostré), ale spíše bylinkové vlažné čaje,* stravu + tekutiny podávat vlažné, ne horké,* nekoupat se v horké vodě, spíše rychlé osprchování vlažnou vodou,

* při zvýšené TT podávat Paralen či Panadol čípek, ne Brufen sirup – způsobuje krvácení,

* nácvik správného dýchání nosem, podle příslušné brožury,* kontrola za týden spádově u ORL lékaře,

* v případě krvácení IHNED příjezd na ORL ambulanci.

Источник: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/adenotomie-aneb-co-rodice-zajima-462316

Adenoidní vegetace u dětí – zbytnělá nosní mandle

Adenoidní vegetace - Vše o zdraví

Pokud zvětšená nosní mandle přetrvává déle, dítě začíná mít typický vzhled obličeje: unavená tvář s pootevřenými ústy

Adenoidní vegetace neboli zvětšená nosohltanová mandle – zejména u dětí. Problém velmi běžný u dětí do 6. roku života. Pojmem “adenoidní vegetace” označujeme zbytnění nosní mandle, ke kterému dochází nejčastěji v důsledku recidivujících zánětů horních dýchacích cest. Je to onemocnění typické pro dětský věk. Nosní mandle je součástí imunitního systému a podílí se na obranyschopnosti organismu. Největších rozměrů dosahuje v dětství mezi 4. – 7.rokem, v dospělosti obvykle spontánně zaniká.

Co je nosní mandle

Nosní mandle se nachází vzadu v nosohltanové klenbě. Pouhým okem není viditelná. Je to drobné tkáň, které je zejména v dětském věku vysoce imunologicky aktivní (zabraňuje vstupu virům a bakteriím a produkuje protilátky).

Proč se zvětšuje

Po opakovaných infekcích a vleklých zánětech se může nosní mandle zvětšit. Zvětšení objemu nosní mandle způsobuje mechanickou překážku v dýchacích orgánech.

Čímž omezuje dýchání přes nos, dítě dýchá ústy. Děti se rodí s malou nosnou mandlí, která mezi 3. a 5. rokem roste a pak se opět začne zmenšovat.

Zvětšenou nosnou mandlí trpí zpravidla děti kolem pátého roku života.

Příznaky zvětšené nosní mandle

  • dýchání přes ústa,
  • noční chrápání,
  • zvýšená náchylnost k infekcím (časté resp. dlouhotrvající záněty horních cest dýchacích),
  • nedoslýchavost (pokud se zablokuje Eustachova trubice, která spojuje střední ucho s hrdlem), bolesti ucha,
  • mluvení “přes nos”,
  • zřetelně hmatné zduření krčních uzlin.

Pokud zvětšená nosní mandle přetrvává déle, dítě začíná mít typický vzhled obličeje: unavená tvář s pootevřenými ústy, ospalý, tupý pohled jakoby bez zájmu. Při dlouhodobě zvětšené nosní mandlí může vzniknout sklon k zánětu středního ucha pokud zánětu vedlejších nosních dutin. Pokud příznaky přetrvávají déle než měsíc je třeba vyhledat lékaře.

Vyšetření, které vaše dítě čekají

Odborné vyšetření dělá otorinolaryngolog (česky ušní, nosný a krční v jedné osobě). Můžete očekávat, že se vás bude ptát na podrobnosti obtíží vašeho dítěte. Následně vyšetří uši, nos a krk. Vyšetření je bezbolestné, nutná je však spolupráce dítěte.

Jelikož nosní mandle není viditelná pouhým okem, lékař pravděpodobně použije, aby ji uviděl, malé zrcátko, které vloží do úst dítěte. Může také použít přístroj na prosvícení nosních dutin (speciální baterka, která se přiloží na čelo), resp.

vás může odeslat na rentgen dutin.

Léčba adenoidní vegetace

Klasická medicína

Většina případů zvětšené nosní mandle se ponechává bez léčby, časem se mandle sama zmenšuje a příznaky se postupně vytratí. Lékař může navrhnout lokální léčbu kortikoidním sprejem do nosu. Při alergii se léčba navrhuje ve spolupráci s alergologem.

Při výrazných obtížích (nedoslýchavost, záněty středního ucha, dlouhotrvající a závažné infekce dýchacích cest) může lékař doporučit odstranění nosních mandlí chirurgickým zákrokem – adenotomie.Adenotomie se provádí buď v celkové anestezii nebo v tzv.

neuroleptanalgezie (dítěti se podají léky, které způsobí, že si na daný zákrok nebude vůbec pamatovat). Patří k jednodenní chirurgii. Zákrok se řadí k nejběžnějším v dětském věku.

Svépomoc:

Zlepšení celkového zdravotního stavu dítěte. Zvýšit jeho odolnost stravováním, otužováním, pohybem, relaxací.

Fytoterapie:

Vhodné jsou výtažky následujících bylin: šalvěj lékařská, jablečník, eukaliptus, listy podbělu, kůra divoké třešně, echinacea. Na podporu celkové imunity jsou vhodné i preparáty z hlívy ústřičné.

Je možná prevence?

Správné doléčování běžných infekcí dýchacích cest.Během infekcí dítě účinně odhleňuje. 2-3 leté dítě by mělo být schopno si vysmrkat nos. U menších dětí použijeme odsávačku (pozor, s mírou, přílišné odsávání způsobí více škody než užitku).

Víte jak se správně smrká nos? Nejprve pořádně jednu nosní dírku a až s druhým výdechem druhou. Nedělejte “přehazovačku” tj během jednoho výdechu střídáte ucpání nosních dírek.

A pokud to náhodou tak děláte, alespoň děti to naučte dělat správně. Povzbuzujte dítě, aby vykašlávalo, co nejvíce. Nevadí, pokud vykašlané hleny neumí vyplivnout, ale spolkne je.

Je to menší zlo, než je nechat v dýchacích cestách.

Proč má moje dítě zvětšené mandle?

Už při narození jsme vybaveni nosnou mandli, s růstem dítěte se zvětšuje i ona – maximum dosahuje kolem 8. roku života. Směrem k pubertě se začne zmenšovat, až úplně vymizí. Během období růstu nosní mandle může dojít k jejímu nadměrnému zvětšení. Proč se tak stane: Na to neexistuje ze strany lékařů jednoznačná odpověď.

Nadměrný růst nosní mandle může být způsoben:

  • Geneticky – zejména pokud se objeví do 1. narozenin,
  • Akutní infekcí horních cest dýchacích (stoupá aktivita lymfatické tkáně a nosní mandle roste). I když se infekt přeléčit, nemusí dojít k tomu, že mandle se zmenší na původní velikost. Proto pak po každém takovém infektů zůstává mandle větší a větší.
  • Imunitními, alergickými a endokrinními faktory.

Projevy zvětšených mandlí u dítěte

To, že se nosní mandle zvětší, nemusí automaticky znamenat problém. Pokud se však příznaky objeví, lékaři toto považují za situaci, kterou je třeba řešit.

  • Snad prvním příznakem je problém s dýcháním přes nos. Přes den dítě dýchá ústy, obvykle dýchá hlasitě. V noci chrápe. Jako rodiče můžete mít pocit, že dítě má ucpaný nos, ale žádný sekret z nosu nejde. Lékaři upozorňují, že dýchání ústy je zpočátku nenápadné, ale postupně už dítě dýchá téměř výhradně ústy. V extrémně závažných případech zvětšené nosní mandle může u dítěte dojít během spánku ke spánkovému apnoe (k zástavě dýchání).
  • V spánku se může objevit skřípění zubů a také pomočení (ve věku, kdy už dítě běžně udržuje hygienu a už dávno se nepomočilo).
  • Takové děti obvykle spí neklidně, budí se ráno unavené, nejsou odpočaté, mají následně problém se ve škole či školce soustředit.
  • Jako důsledek nesprávného dýchání se v nose hromadí hleny. Ty pak mohou stéci do hltanu, dítě je spolkne, což může být příčinou následného nechutenství. Část hlenů může zatéci hlouběji do dýchacích cest a způsobovat opakovat záněty hrtanu a průdušek.
Zajímavé:  Furunkl - vše o zdraví

Další bod v seznamu příznaků patří uším. Mohou se objevit opakované záněty středního ucha nebo bolest uší při rýmě. Případně se objeví porucha sluchu. Po opakovaných infekcích horních cest dýchacích je často nosní mandle zvětšená.

Jelikož jsou v ní usídleny bakterie a nachází v blízkosti sluchových trubic, velmi snadno dojde k tomu, že bakterie se tam dostanou a způsobí zánět.

Podle odborníků z dětské ORL kliniky “pokud je nosní mandle tak velká nebo uložena tak, že ucpává vyústění sluchových trubic, do středního ucha se nemůže dostat vzduch, ten, který tam je, se vstřebá a pak dochází k tomu, že ve středním uchu se začne vytvářet tekutina.

Ta nejdříve nemusí dělat žádné potíže, ale jak postupně houstne, může se z ní stát až klih, což se následně projeví tak, že dítě špatně slyší. Projeví se to nejčastěji tím, že nahlas vypráví, dává si nahlas televizor, nebo samo řekne, že má pocit, že v oušku má zalehnuté, nebo v něm slyší praskání nebo šplouchání”.

Problém se ztrátou sluchu však může nastat i dříve, než je nám to dítě schopné říci, ve věku mezi 1,5 – 2,5 rokem. Toto následně negativně ovlivňuje vývoj řeči dítěte. Proto je třeba mít na paměti u malých dětí i tuto souvislost se sluchem a v rámci diagnostiky požádat např. o audiometrické vyšetření dítěte.

Odhalení včas je důležité

Lékaři upozorňují, že včasné odhalení zvětšených nosních mandlí je velmi důležité, neboť mohou vzniknout nevratné komplikace. Kvůli zhoršenému dýchání nosem a přerušovaného dýchání v noci může dojít k nízkému přísunu kyslíku do organismu a to může mít za následek poškození mozku a jiných orgánů.

U neléčených dětí se časem objeví typické projevy na tváři. Protáhlá tvář (facies adenoidea) – unavený vzhled obličeje, kruhy pod očima, pootevřená ústa, ospalý, tupý pohled bez zájmu, vystupující horní řezáky, typicky tenké nozdry.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Источник: https://www.rehabilitace.info/zdravi-deti/adenoidni-vegetace-u-deti-zbytnela-nosni-mandle/

Vegetationes adenoideae

Z WikiSkript

Pojmem adenoidní vegetace (AV) se označuje patologické zbytnění nosohltanové mandle (tonsilla pharyngea), ke kterému dochází nejčastěji v důsledku chronických rinosinusitid. Jedná se o onemocnění dětského věku postihující obě pohlaví.

Nosohltanová mandle se také označuje jako tzv. třetí mandle (vedle patrových mandlí). Je součástí Waldeyerova lymfoepitelového okruhu. Její funkcí je podílet se na obraně organismu proti infekci. Nejvíce je vyvinutá u dětí ve věku 4–7 let, poté zvolna involvuje.

  • Pokud se jedná o čistou hyperplazii, je mandle zvětšená stejnoměrně a v nosohltanu se nenachází žádný sekret.
  • Pokud jde o zvětšení způsobené infekcí, zvětšení je naopak nepravidelné, povrch mandle je rozbrázděn a pokryt sekretem, který je přítomen i v nosohltanu a v nose.

Význam a vývoj AV[upravit | editovat zdroj]

  • lymfatická tkáň bohatá na sekreční žlázky;
  • význam: spoluúčast na tvorbě imunity, produkce imunoglobulinů a lymfocytů, součást lymfoepitelové bariéry;
  • hyperplazie koresponduje s imunobiologickou aktivitou dětského věku (přirozená hypertrofie z aktivity mízní tkáně a sekrečního aparátu);
  • hyperplazie je stimulována zatěžováním imunologického systému, špatnou výživou, opakovanými záněty horních cest dýchacích, hormonálními vlivy (zánětlivá hypertrofie se zmnožením vazivového stromatu);
  • největší mezi 3. a 5. rokem života;
  • od 7. roku života involuje a mizí, může však perzistovat;
  • pro tvorbu celkové imunity je význam nosní mandle okrajový a je nahraditelná ostatními orgány Waldayerova okruhu;
  • nejčastější infekční fokus u dětí v ORL oblasti.[1]

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

  • nosní neprůchodnost – děti dýchají ústy (zejména ve spánku), noční chrápání, rhinolalia clausa;
  • syndrom spánkové apnoe
  • facies adenoidea – charakteristický výraz obličeje (otevřená ústa, nezřetelná nazolabiální rýha, retrakce horního rtu, obnažené horní řezáky, oploštělé tváře, vyklenuté a úzké tvrdé patro – gotické patro);
  • opakující se nemoci z nachlazení, rinosinusitidy;
  • opakující se mezotitidy;
  • nedoslýchavost – zvětšená mandle překrývá ústí Eustachovy trubice, ve středouší vznikne podtlak, dojde ke vpáčení bubínku a ke katarálnímu zánětu s exsudací;
  • může být noční pomočování
  • mechanická dysfagie a neprospívání.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit benigní nádory a cysty epifaryngu, zejména pak juvenilní angiofibrom a antrochoanální polyp.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • adenotomie – kyretáž nosohltanu kyretou v celkové inhalační nebo intubační celkové anestesii; endoskopická adenotomie;
  • sanace zánětů HCD;
  • rehabilitace dýchání nosem.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
  • HAHN, Aleš, et al. Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. 390 s. ISBN 978-80-247-0529-3.
  • ↑ KOLÍN, Jan. Adenoidní vegetace. Vox Pediatriae [online]. 2003, roč. 3, vol. 2, s. 28, dostupné také z . 
  • Источник: https://www.wikiskripta.eu/w/Vegetationes_adenoideae

    Nosní mandle

    Nosní mandle (též nosohltanová mandle, adenoidní vegetace) je lymfatické tkáň v nosohltanu, které má svou úlohu v budování imunity dítěte. V pubertě přestává tuto svojí úlohu plnit a postupně atrofuje, čili se zmenšuje.

    Zvětšená nosní mandle

    Na každou infekci (která se může, ale i nemusí projevit) reaguje zvětšením a produkcí látek a buněk pomáhajících imunitě. Po odeznění infekce se stáhne. Pokud je ale s infekcemi v častém kontaktu, tak se postupně po překonání infekce zmenšuje méně a méně, až nakonec zůstane zvětšená. A začne dělat problémy.

    Tím, že blokuje částečně nebo úplně nosohltan, zhoršuje až zabraňuje dýchání nosem. A tedy vyřadí z funkce čisticí stanici těla – nos, neboť při dýchání nosem se vzduch v nose a nosních dutinách oteplí, očistí a zvlhčí.

    Pokud nos nefunguje tak jak má, tak dýcháme ústy studený, neočištěný a suchý vzduch, což se může postupem času projevovat záněty hrdla a průdušek, čili děti bývají často nemocné.

    A rodiče si stěžují, že dítě vydrží ve školce maximálně týden a zase je nemocné.

    Zvětšená nosní mandle se může projevovat i dlouhotrvajícím kašlem. Buď ze zatékajících hlenů z nosohltanu, které dráždí hrdlo a dítě se je snaží vykašlat. Nebo je to způsobeno tím, že dítě dýchá ústy, zadní stěna hrdélka se vysuší a to dráždí na suchý záchvatovitý kašel, který je nejsilnější většinou ráno. Ale nejčastěji je to kombinace obou případů, čili suché hrdélko a zahlenění.

    Dýchání nosem podporuje růst nosních dutin, dýcháme i jimi, čili se zvětšuje prostor na dýchání a je to dohromady velká čistící stanice. A je tím i ovlivněno naše vzezření.

    Ústní dutina nemá takovou kapacitu jako nos s nosními dutinami a proto, aby se zvětšila velikost nádechu ústy, tak se mění tvar patra z pěkného plochého na tzv. gotické – má vysokou klenbu, což ovlivňuje tvar zubořadí a různé zubní problémy (předkus, špatný zkus apod.).

    Zároveň se zvyšováním klenby tvrdého patra se toto patro vtlačuje do nosních dutin a zmenšuje jejich prostor. Dítě dýchá otevřenými ústy, což mimo jiné má za následek, že dítě vypadá ‚přihlouple‘.

    Správné je tedy dýchat nosem, pokud dýcháme ústy, nedostává tělo tolik kyslíku jak by mělo.

    Následky nedostatečného dýchání

    Jeden z následků nedostatečného dýchání je i chrápání, noční neklidné spaní – dítě putuje po posteli, převaluje se, budí se, skřípe zuby, kňourá, protože tělo si podvědomě hledá polohu, v níž se mu lépe dýchá.

    Dítě může být přes den pro nedostatečně kvalitní a klidný spánek nervózní, podrážděné, unavené, někdy navzdory únavě je paradoxně hyperaktivní, neposedné, na nic se neumí soustředit, protože mozek si v noci dostatečně neodpočinul.

    Další podstatná věc je, že v nosohltanu je vyústění vnitřních sluchových trubic (Eustachova trubice), což je propojení mezi nosem a středním uchem. Toto propojení zajišťuje odtékání sekretu, který se tvoří ve středním oušku (jako na každé sliznici, žádná zdravá sliznice není suchá), zajišťuje vyrovnání tlakových poměrů ve středním uchu.

    Pokud je hlen (sopel) na nosní mandli, může tento hlen (protože neumí stéct dolů, protože je tam zvětšená nosní mandle) projít přes sluchovou trubici do středního ucha a je na světě zánět středního ucha8.

    Příznaky choroby

    Pokud nosní mandle tlačí na propojení, tak se zastaví ventilování středního ucha, vznikne podtlak, blána bubínku se vpáčí.

    Následkem toho může být, že dítě udává buď bolest ouška, nebo zhoršený sluch (nebo si toho všimnou nejbližší, že dítě nereaguje na první oslovení, pouští si hlasitě televizi, opakovaně se ptá na totéž, dělá chyby ve vyslovování slov, nerozumí dobře apod.).

    Při dlouhotrvajícím podtlaku se začne nasávat tekutina z okolí a hromadí se v uchu (protože nemá jak odtéct přes sluchovou trubici, která je blokována zvětšenou nosní mandlí), tím se zhorší sluch (zvuk se hůře přenáší přes tekutinu jako vzduchem), může dojít k porušení hybnosti sluchových kůstek a znovu mohou být bolesti ucha.

    Některé děti jsou odeslány na vyšetření logopedem pro poruchy řeči, problémy s vyslovováním některých hlásek. Často je to následek poruchy sluchu, čili dítě neumí rozeznat některé hlásky, plete si je a neslyší samo sebe dobře při jejich vyslovování.

    Mezi méně časté příznaky patří i noční pomočování. Souvisí to pravděpodobně s nekvalitním spánkem. Zde je třeba kromě nosní mandle vyloučit příčinu v infekci močových cest, či v nevhodném režimu.

    Ne každé dítě reaguje na zvětšení nosní mandle častými infekcemi, některé děti mají ‚jen‘ poruchu sluchu, některé ‚jen‘ chrápou a proto nejsou dostatečně odpočinuté neumí se na nic soustředit (a ani jejich rodiče), některé mají ‚jen‘ záněty oušek . A některé děti mají vše najednou.

    Diagnostika

    Diagnózu zvětšené mandle musí určit Otorinolaryngolog (ORL, ušní-nosní-krční doktor) na základě vyšetření dítěte. Měl by vyšetřit pohledem uši, nos, ústní dutinu a prohmatat krk, zda nejsou zvětšené krční uzlinky. To je základní vyšetření při každé návštěvě ORL.

    Samotná nosní mandle není viditelná při otevření úst, pokud tedy není enormně zvětšena. Proto ji musí vyšetřit endoskopicky.

    Endoskop je optický přístroj, taková ‚trubička‘ se světýlkem, přes kterou se lékař dívá, nebo je napojena na monitor a tam se zobrazuje vyšetřovaná oblast. Může se vyšetřovat přes nosní dutinu nebo přes ústa.

    Při obou způsobech je alespoň trošku nutná spolupráce dítěte. Ani jeden způsob není bolestivý, ale děti se jich bojí, což je ale pochopitelné.

    Při vyšetřování přes nos mohou před vyšetřením vložit do nosu vložky s lokální anestézií, které nosní dutinu znecitliví, ale zároveň to způsobí oplasknutí nosní sliznice, což může vést k tomu, že se např. nediagnostikuje alergický otok sliznice v nose.

    Při vyšetřování přes ústa by dítě mělo být uvolněné, nemělo by se napínat, mělo by dýchat otevřenými ústy, ale ne rychle, normálně klidně si dýchat.

    Pokud dítě nedýchá ústy při vyšetření, je velmi výrazný napínací reflex, čímž se uzavře nosohltan a nosní mandle se nedá dobře vyšetřit.

    Nosní mandle se dá ještě vyšetřit zrcátkem přes ústa. Stejně si dítě dýchá ústy jako při endoskopickém vyšetření. Zrcátko je ale nutné před vyšetřením nahřát na tělesnou teplotu, aby se nezarosovalo.

    Je dobré dítě na to připravit, aby se nezaleklo, hlavně když má ambulance starší vybavení a nahřívá se nad kahanem. Lékař vždy zkouší zda je zrcátko teplé tak akorát, takže popálení dítěte určitě nehrozí.

    Zajímavé:  Excipial - vše o zdraví

    Při extrémně nespolupracujícím dítěti (ať už pro věk, nebo strach) se dá nosní mandle vyšetřit i pohmatem. Lékař prstem přes ústa nahmatá nosní mandli a tak posoudí její velikost.

    Vyšetřování sluchu dítěte

    Při problémech s oušky je třeba vyšetřit uši pod mikroskopem, je třeba vyšetřit sluch dítěte – šeptem, audiometricky, tympanometricky.

    Audiometrie se provádí u spolupracujících dětí, které již chápou, co se od nich vyžaduje (zmáčknout tlačítko, když slyší zvuk), zjistíme tak o jakou poruchu sluchu se jedná (tedy zda je postiženo střední nebo vnitřní ucho) a umíme určit velikost poruchy. Tympanometrií zjistíme, jak se přenáší zvuk přes střední ouško, zda je či není ve středním oušku tekutina.

    Další možné vyšetření podle problémů dítěte a nálezu při vyšetření jsou – výtěr z krčních mandlí, nosu, nosohltanu. U starších dětí v rámci pátrání po ložisku infekce rentgen dutin.

    Léčba

    Medikamentózní léčba

    Pokud je nosní mandle hraniční velikosti, je možné zkusit ji zmenšit medikamentózně.

    Důkladnou hygienou nosu, povzbuzením imunity (otužování, vitamíny, bylinky, léky na imunitu, ať už volně prodejné nebo na předpis), prevence onemocnění, adekvátní přeléčení infekcí a lze je použít léky antihistaminika a do nosu lokální kortikoidy nebo lokálně antihistaminikum.

    Tyto pomáhají k oplasknutí sliznice, nejen při alergickém podkladě, léky je ale třeba nechat zatéci do nosohltanu, čili po jejich aplikaci je třeba záklon hlavy. Pokud bývá dítě často nemocné, bylo by dobré udělat výtěr alespoň u nejbližší rodiny, jestli někdo není bacilonosičem.

    Tato léčba může, ale nemusí pomoci zmenšit nosní mandli, měla by trvat alespoň měsíc a potom zhodnotit efekt léčby. Pokud léčba nezabírá nebo je nosní mandle velmi velká, tak je potom doporučená operační léčba.

    Operační léčba

    Pokud lékař zjistí, že je nosní mandle zvětšená a dělá problémy, tak je ji třeba operačně zmenšit. Operační zákrok se nazývá Adenotomie. Jelikož nosní mandle nemá svůj vlastní obal (jako mají krční mandle), tak se nedá odstranit úplně (vždy je riziko, že tam nějaká buňka zůstane) a tudíž je určité riziko, že znovu doroste.

    Předoperační vyšetření zahrnuje odběr krve, čili krevní obraz, základní biochemie, srážení krve, kompletní pediatrické vyšetření a pokud je v plánu operace v celkové narkóze, tak je třeba i před anesteziologická vyšetření (čili vyšetření lékařem, který uspává dítě).

    Tento lékař zároveň i určí, zda je třeba dítě nějak speciálně připravit na operaci (léky, zda je třeba nějaké podat – to závisí již na ostatních onemocněních děťátka – alergie, srdíčko apod.).. Tato vyšetření mohou být maximálně 14 dní staré.

    Přesně ale vše vysvětlí konkrétní zdravotnické zařízení, kde se operace provádí, každá nemocnice má svůj vlastní systém.

    Dítě musí být na zákrok alespoň 2 týdny zdravé (bez akutních, nových onemocnění) a bez antibiotik (pokud se nejedná o dlouhodobou léčbu). Léky, které bere dítě dlouhodobě není třeba vysadit, ale upřesní to předoperační vyšetření.

    Na zákrok, ať už v celkové nebo místní anestézii, je třeba být alespoň 4 hodiny nalačno. Operace probíhá v lokální nebo celkové anestézii.

    Lokální anestézie

    Lokální anestézie, čili dítě nespí a je při vědomí, ale je pod vlivem sedativ, ‚oblbováků‘, aby dítě moc nevnímalo, co se s ním děje. A velmi dobrý účinek těchto léků je, že ve většině případů způsobují krátkodobý výpadek paměti, čili děťátko si na zákrok nepamatuje.

    Po podání léku děťátku (sirup, tabletka, injekce) je děťátko sledováno a při vrcholu účinku (některé děti pláčou, jiné jsou vysmáté, někdy je přechodné dvojité vidění, někdy jsou děti hyperaktivní, některé děti jsou takové omámené jakoby ‚připité‘) se děťátko odvede na operační sál, kde se provede zákrok.

    Ten se dělá ústy, dítě sedí, je pevně drženo zdravotnickým personálem, aby se nepohnulo. Zákrok je rychlý, potom děťátko vyplive a vyfouká krvičku (jako při každé operaci i tuhle provází krvácení).

    Po zkontrolování úst, zda krev už neteče z nosu do úst jde děťátko k rodičům (nebo k doprovázející osobě). Nadále může plivat a foukat z nosu ještě krev, ale nesmí toho být hodně. Dítě je průběžně sledováno zdravotnickým personálem.

    Krvácení většinou velmi rychle přestane.

    Dítě po chvíli usne, protože účinek „oblbováku“ plynule odezní. Hodinu po zákroku, pokud dítě nespí nebo nekrvácí, se může zkusit napít, nejprve málo, pokud nezvrací tak může po malých doušcích pít. Jíst nejdříve po třech hodinách.

    Výhody lokální anestézie: rychlý zákrok, při podání ‚oblbováků‘ ztráta paměti na období zákroku, minimum léků (hlavně žádná anestetika).

    Nevýhody: tím, že se zákrok dělá ‚naslepo‘ (čili operatér nevidí místo operace) je větší riziko ponechání zbytku tkáně a tedy větší riziko dorůstání, cíleně se nedá zastavit krvácení, je riziko, že „oblbovák“ nezabere a tedy dítě si bude pamatovat celý zákrok. Nedají se ošetřit ouška, pokud jsou postiženy.

    Celková anestézie

    Děťátko po přípravě, kterou určí anesteziolog, je zcela uspáno, jeho životní funkce jsou monitorovány, dýchání řídí stroj.

    Po uvedení děťátka do anestézie se zákrok provádí přes ústa pod kontrolou optiky, čili operatér vidí celé operační pole a tedy umí odstranit téměř celou nosní mandli, umí cíleně zastavit krvácení, umí ošetřit ústí sluchových trubic. Děťátko se z anestézie budí až když je zákrok ukončen, krvácení zastaveno.

    Po probuzení, když už má děťátko reflexy, je při vědomí a jakžtakž spolupracuje (odpovídá na základní otázky, nebo alespoň adekvátně přikyvuje) a jde na svůj pokojíček. Po zákroku je sledováno zdravotnickým personálem. Dítě může vyfoukne růžový soplík, nebo vyplivnout růžové sliny, ale ne čerstvou krev. To je třeba hlásit hned zdravotnickému personálu.

    Výhody celkové anestézie: zákrok se provádí pod kontrolou zraku, čili je menší riziko ponechání zbytku tkáně a tedy menší riziko dorůstání, cíleně se dá zastavit krvácení, dají se ošetřit sluchové trubice a ouška (viz můj článek o zánětu středního ucha), dítě si určitě zákrok nepamatuje.

    Nevýhody: léky při celkové anestézii a rizika celkové anestézie, zákrok trvá déle (ale většinou do hodiny), možný pooperační otok měkkého patra a uvuly (to je ten čípek, co visí v ústech) a tedy huhňavý hlas a ztížené polykání, mohou být větší bolesti (ale stačí běžné léky na bolest).

    Celkově je ve světě trend dělat tento zákrok v celkové anestézii, lokálka zůstává pro velmi malé dětičky – tam, kde je celková anestézie velké riziko, pokud je problém jen s dýcháním, či na žádost rodiče. Pokud se jedná o opakovaný zákrok, nebo pokud jsou problémy s oušky, tak je doporučená celková anestézie.

    Rekonvalescence – zotavení se ze zákroku

    Děti snášejí tento zákrok většinou velmi dobře. Mohou být bolesti, které je třeba tlumit léky na bolest, většinou zabírají běžné léky na bolest – ale nesmí se acylpyrin.

    Zhojení sliznice (je jedno jestli po lokálce nebo po celkové) trvá těch 14 dní, přičemž většinou po 7 dnech je sliznice téměř zahojená. Rána se hojí slizniční strupem, jakoby povlakem.

    Někdy, pokud je povlak hrubší, může z úst zapáchat, nejedná se o infekci. Po zákroku se mohou uvolnit z nosu hleny a stékat dolů do hrdélka.

    Může pomoci proplach nosu, ale je třeba nejprve zkusit, zda neštípe, přece jen rána a sůl.

    Po operaci je důležitý pitný režim. Nedoporučuje se horké, bublinkové, kyselé a příliš sladké nápoje. Strava má být měkčí, aby dítě nemuselo velmi žvýkat, také ne horká, ale v podstatě může jíst skoro všechno.

    Je třeba dodržet klidový režim alespoň týden (což je velmi náročné, protože většina dětí nemá žádné potíže a tudíž nechápe, proč nesmí ven, běhat apod..) A nesmí se chodit ani na slunce. Teplo rozšiřuje cévy a mohou tedy krvácet.

    Čili se nedoporučuje ani koupání a pozor také na mytí vlasů v předklonu.

    Minimálně týden by dítě nemělo jít do kolektivu.

    Po adenotomii se u dětí, zejména u menších, spontánně obnoví dýchání přes nos. Je ale důležité si uvědomit, že děti, které dlouhodobě dýchají ústy, se odnaučí při dýchání používat nos a po určitém čase se u nich vyvine tzv..

    Habituální dýchání přes ústa, které bude trvat i po vyjmutí mandle. Tento problém nelze podceňovat, protože pokud má dítě vytvořen pevný návyk dýchání přes ústa, sám se nevyřeší a takové dýchání může přetrvávat i v dospělosti.

    Proto dítěti třeba pomoci.

    Je velmi důležité, aby si po operaci rodiče všímali, jak dítě dýchá. Pokud stále dýchá ústy, je třeba jej opakovaně upozorňovat, aby si ústa zavřelo a samo si uvědomilo, že nos je již volný. To však často nestačí. Je dobré hravou formou dítě nutit, aby nos začalo používat.

    Dá se to například tak, že si rodiče po stole foukají pomocí nosu kousky vaty a trefují je do branek nebo děti rozfoukávají nosem plastové vrtulky (takové, jako se dostanou na kolotočích). Velmi důležité je i to, aby uměli děti správně smrkat.

    Trénujeme i techniku dýchání, vícekrát za sebou se nadechneme a následně pomalu vydechneme přes nos oběma dírkami, pak střídáme jednu a druhou nosní dírku. Tato cvičení opakujeme každý den, dokud dítě nenabude znovu správně dýchací návyky.

    Pooperační komplikace

    Pooperační komplikace nejsou časté.

    • Teplota – každá operace je stres a při stresu dětem velmi rychle může stoupnout teplota. Je třeba zvýšit pitný režim. Při výstupu teploty nad 38 st. podáváme léky na snížení teploty. Je třeba vyloučit infekci, která by teploty způsobila a přeléčit ji.
    • Infekce – každá operace je zásahem do imunity, protože tělo je operací oslabené a vydává mnoho sil na hojení, tedy je náchylnější k infekcím. Je třeba každou infekci důkladně a adekvátně přeléčit. Ne vždy jsou nutná antibiotika. Infekce prodlužuje dobu hojení.
    • Krvácení – jakmile děťátko po operaci krvácí, je třeba jít do nemocnice (i se zprávou o zákroku), nejlépe na Orl pracoviště. Lékař dítě vyšetří a podle krvácení určí, zda stačí léky na zastavení krvácení, tamponáda nebo třeba zopakovat zákrok. Někdy je nutná hospitalizace, málokdy je krvácení tak závažné, že je nutná transfúze.
    • Otok v hrdle někdy způsobí, že po spolknutí jde potrava nebo tekutiny ven nosem. Je to přechodné a po ústupu otoku to zmizí.
    • Zápach z hrdla je způsoben povlakem na ráně. Je třeba proplachovat nos, ale i vyloučit infekci.
    • Otevřená rinolalia-fufňavá řeč – Pokud po adenotomii zůstane velký prostor v nosohltanu, tato komplikace se řeší foniatrickou rehabilitací měkkého patra.
    • Zřídka Griselův syndrom – zánět kloubu prvních krčních obratlů (C1-2 atlantoepistrofický kloub), který vzniká přestupem infekce z rány. Při tomto syndromu má dítě nakloněnou hlavu na jednu stranu a léčba spočívá v podání antibiotik a následné rehabilitaci.

    Kontraindikace chirurgického výkonu

    Adenotomie se nesmí provádět u pacientů s poruchou srážení krve, respektive je třeba je připravit hematologem na zákrok, a u pacientů s vývojovou poruchou měkkého patra, k tomuto se má vyjádřit specializované pracoviště.

    Více o nosní mandli na modrykonik.cz

    Источник: https://www.modrykonik.cz/zdravi/nosni-mandle/

    Diskuze

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *