Aktivita klíšťat – vše o zdraví

Úvodní strana » Domácnost a zvířata » Prostředky proti hmyzu » Odstranění klíšťat

Jakmile zpozorujeme první jarní sluníčko a teploty začnou stoupat nad nulu, musíme si v přírodě, především v lese a ve vysoké trávě, dávat pozor na klíšťata. Jejich sezóna začíná v březnu až dubnu.

O aktivitě klíšťat vás informuje Český hydrometeorologický ústav či Ministerstvo zdravotnictví. Ale pozor! Klíště vás nemusí napadnout jenom v lese nebo na louce. Potkáte ho i v městských parcích a na zahradách. Účinnou ochranou proti klíšťatům je repelent, ale ani ten není stoprocentní.

Jak se tedy zachovat, když si i přes všechna opatření přinesete klíště domů?

• Sante atix sprej a pinzeta pro bezpečné odstraňování klíšťat. 329 Kč 289 Kč -12 %
• Pomocí této pinzety lehce a spolehlivě odstraníte klíště přisáté na kůži, aniž byste ho přetrhli. 46 Kč
• Bezpečné odstranění přisátých klíšťat a pinzeta – Ixoderm klíště rychle paralyzuje a usmrtí a ránu dezinfikuje. 289 Kč 259 Kč -10 %
• Skladem už jen 1 – 2 kusy Přípravek k bezpečnému odstranění klíštěte. 230 Kč 205 Kč -11 %

• 
• 
• 
• 
• 

Источник: https://www.lekarna.cz/odstraneni-klistete/

Klíště na tahu – teď jste nejvíc v ohrožení – Vitalia.cz

Předpověď aktivity klíšťat (viz box níže) vydává Český hydrometeorologický ústav v některých letech už od března, a dokonce až do listopadu. Z toho vyplývá, že v bezpečí jste jen v opravdové zimě – když je sněhová pokrývka nebo celodenní mrazy.

„Právě teď je aktivita klíšťat na velmi vysoké až nejvyšší úrovni,“ říká doc. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. „I v loňském roce se celé týdny držela na maximální možné desítce. Aktuálně jsou klíšťata čím dál aktivnější a tento trend bude až do horkých letních měsíců pokračovat.“

V suchu a teple se klíšťatům tolik nedaří – teplota nad 25 stupňů jejich aktivitu přibrzdí a ta se podle Rastislava Maďara znovu zvýší koncem léta a na podzim.

Autor: ČHMÚ www.chmu.cz

• Každé pondělí a čtvrtek vydává Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem předpověď aktivity klíšťat.
• V pondělí se jedná o výhled na zbytek týdne (úterý–neděle), ve čtvrtek o upřesnění na rozšířený víkend (pátek–pondělí).
• Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení člověka a také možnost nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou.
• Riziko je vyjádřeno v deseti stupních doplněných doporučeními, jak se v předpovídané situaci chovat v přírodě, kde hrozí napadení klíštětem.
• Předpověď se vydává od dubna do října, ale v závislosti na aktuálním průběhu počasí může být posunuta i od března a do listopadu.
• Stupeň aktivity klíšťat definuje stupnice 1–10, kdy 1–2 znamená malé riziko a 9–10 nejvyšší riziko.
• Při nejvyšším riziku, typickém pro období květen až červen, se doporučuje kromě použití repelentu nevstupovat do listnatých a smíšených lesů a pohybovat se pouze po zpevněných cestách.

Zdroj: ČHMÚ www.chmu.cz

Zima je nezbrzdila

Letošní zima klíšťatům bohužel nijak zvlášť neublížila. A ani hlodavcům, kteří jsou jejich rezervoárovými zvířaty. Počty škůdců se tedy nesnížily. A předpokládá se, že budou mít vysokou aktivitu.

Tento termín lze zjednodušeně popsat jako podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení hostitele, na celkové populaci klíštěte v dané lokalitě.

To znamená, že čím větší je počet takto „aktivních“ klíšťat, tím vyšší je i prezentovaný stupeň rizika.

„Pokud bude letos lákat hezké počasí, dobrá houbařská sezóna nebo úroda lesních plodů do přírody větší množství lidí, je na místě obava z dalšího meziročního nárůstu případů se stovkami postižených klíšťovou encefalitidou,“ varuje Rastislav Maďar. Ostatně, klíšťové encefalitidy máme nejvíc v EU.

Dá se ještě najít místo v české přírodě, kde se klíšťatům nedaří? Výrazně méně na ně narazíte v jehličnatých lesích, hlavně těch bez podrostu. A také v kamenitém prostředí s minimem porostu. Vyhýbají se také otevřeným, osluněným suchým místům. Jistí si ale nemůžeme být nikdy.

„Klíšťata totiž putují v přírodě přisátá na zvěři nebo na velké vzdálenosti na ptácích,“ upřesňuje Rastislav Maďar. „A tento proces se děje mimo možnosti ovlivnění člověkem.

Rizikové oblasti se vyskytují ve všech krajích ČR, všechny je však neznáme a nikdy znát nebudeme. Situace se neustále dynamicky mění a s jejich přítomností lze teoreticky počítat už skoro kdekoliv s výjimkou vyprahlých suchých míst bez vegetace.

Někdy se o nové endemické lokalitě dozvíme až z prvního případu nákazy člověka v daném místě.“

Naprosto typická místa pro klíšťata jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, a dále porosty na okrajích vodních toků. 

„Trendem posledních let je, že se klíšťata dostávají z volné přírody čím dál blíž k obydlím člověka, dokonce do parků i další městské zeleně, a taky stále výš a severněji,“ doplňuje Rastislav Maďar.

Galerie: Pomůcky pro vyndání klíštěte. Jak postupovat při odstranění?

I na zahradě v nebezpečí

Ani „ve svém“ nejste v bezpečí. Podle odborníka se totiž klíšťata čím dál více vyskytují i v zahradách, a dokonce ve velkých městech. A plot pro ně není žádná překážka – jednoduše ho překonají díky kočkám nebo ptákům. Jaké místo zahrady může být potenciálně nebezpečné?

„Klíšťatům vyhovuje vysoká vegetace, neposečená tráva, mají ráda především vlhká místa ve stínu a taky lokality se spadaným listím, pod kterým mohou přezimovat,“ říká Rastislav Maďar. 

Co z toho vyplývá pro zahrádkáře? Že svůj pozemek musí udržovat a nezanedbat třeba nesečením, protože vysoká hustá tráva je pro klíšťata živná půda.

A jestli vysazujete rostliny s repelentním účinkem kvůli hmyzu, klíšťata se jich bohužel neleknou. Zato některých druhů kachen, které se jimi živí, ano. Ale chovat na zahradě kachny se opravdu netýká většiny zahrádkářů.

Více se o přirozených nepřátelích klíšťat dozvíte v článku Život klíštěte: Saje kluk, nebo holka? 

Kontrola nutná

Po každé procházce i pobytu venku pečlivě kontrolujte své oblečení a následně i kůži. Klíště totiž obvykle nějakou dobu putuje, než se přisaje, někdy jde i o hodiny. A do té doby jste v bezpečí. Od momentu přisátí ale stačí pouhé dvě hodiny na přenesení viru klíšťové encefalitidy do vašeho organismu.

„Jsme-li v přírodě delší dobu, ani rychlé nalezení a odstranění klíštěte hned po návratu už nemusí pomoci. Nemluvě o tom, že malou nymfu, tedy nižší stádium klíštěte, vůbec nemusíme na pokožce najít. A přitom jsou nymfy v ohnisku nákazy mnohem častější než dospělá klíšťata. Vysokou míru spolehlivé ochrany před nákazou nám dá jen očkování,“ uzavírá odborník.

Galerie: Vývojová stadia klíšťat

Odborná spolupráce:

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.

Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity

Источник: https://www.vitalia.cz/clanky/kliste-na-tahu-mesice-kdy-jste-nejvic-ohrozeni/

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida (KE) je onemocnění vyvolané virem klíšťové meningoencefalitidy, který patří mezi arboviry. Onemocnění má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září. Mezi časté příznaky patří teplota, bolesti hlavy a neurologické příznaky. Specifická antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická. V ČR je dostupné očkování proti KE.

V současné době je Česká republika zemí s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy (KE) v celé Evropské unii. KE se vyskytuje v zemích střední, severní a východní Evropy, v Rusku, severovýchodní Číně a severním Japonsku. Je endemická nejméně ve 28 evropských zemích.

Celosvětově je hlášeno 10 000 – 15 000 případů ročně, z toho nejvíce případů v Rusku. V celé Evropské unii bylo v roce 2017 hlášeno 3079 případů, z toho 687 v České republice.

V ČR je onemocnění sledováno od roku 1945 a od roku 1971 jsou hlášeny jen laboratorně potvrzené případy.

Trend výskytu v posledních letech je setrvalý bez výrazného nárůstu, rozdíly počtech nemocných v jednotlivých letech jsou ovlivněny zejména počasím, což má vliv na aktivitu klíšťat, populací zdrojových zvířat a přenašečů (klíšťat), jakož i na pobyt lidí v ohniscích nákazy.

V roce 2018 bylo v ČR hlášeno 712 případů onemocnění KE. Nemocnost se liší v jednotlivých oblastech ČR; nejvyšší hodnoty dosahuje v Jihočeském kraji, na Vysočině a pak v Plzeňském kraji.

Ohniska KE se vyskytují v biotopech se smíšenými a listnatými porosty, jednak v přírodě, ale i v některých lesoparcích, parcích, zahradách.

Vlivem změn klimatu a charakteru krajiny se ohniska s rizikem nákazy z oblastí 200–800 metrů n. m. posouvají i do vyšších nadmořských výšek 1100 m.n.m. a postihují oblasti, kde se dříve nevyskytovala.

Dochází též k posunu výskytu KE v Evropě směrem na sever do Skandinávie.

• Onemocnění KE má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září.
• 
• Obrázek 1: Trend výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou v České republice v letech 1945–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Prevence

Spolehlivou specifickou prevencí je očkování. Ochrana se vytvoří u 99 % naočkovaných. Očkování není povinné, ale je doporučeno všem lidem v riziku nákazy.

Očkovat se mohou dospělí i děti v kterémkoliv období roku. Základní očkování sestává ze tří dávek. První přeočkování je za 3 roky, další přeočkování po 5 letech.

Pokud dojde k opomenutí přeočkování v řádném termínu, je potřeba doplnit očkování v nejbližším možném termínu.

Nespecifická prevence spočívá v ochraně před klíšťaty:

• Při vysoké aktivitě klíšťat se vyhýbat rizikovým oblastem s výskytem klíšťat, pohybovat se po cestách a nevstupovat do volné trávy, porostu a křoví, nesedat a nelehat si na zem ani při použití podložky.
• Používat preventivně repelenty, aplikovat je zejména na spodní část nohou od kolen dolů.
• Nosit oblečení z hladké světlé látky (kalhoty, obuv, rukávy), sejmout eventuálně zachycená klíšťata, po návratu všechno oblečení včetně spodního prádla svléct a vytřepat.
• Ihned po návratu prohlédnout důkladně celé tělo.
• Prohlídku je vhodné opakovat i následující den ráno, někdy se klíště pohybuje po těle několik hodin, než se přichytí. Lezoucí i přisátá klíšťata je nutno ihned odstranit.

Příznaky onemocnění

Průběh KE je obvykle dvoufázový. V první fázi trvající 2 až 7 dní, kdy se virus nachází v krvi, má nemoc chřipkovitý charakter, projevuje se zvýšenou teplotou, únavou, slabostí, bolestmi kloubů a svalů a bolestmi hlavy. První fáze klíšťové encefalitidy může někdy chybět, tzn. u části nakažených se onemocnění neprojeví nebo jsou přítomny jen lehké nespecifické příznaky.

Poté následuje 4–10denní období bez potíží, po němž nastupuje druhá fáze projevující se postižením centrálního nervového systému.

Typické onemocnění probíhá jako virový zánět mozkových blan (serózní meningitida) s bolestmi hlavy, světloplachostí, zánětem spojivek anebo jako zánět mozku (encefalitida) s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace, dochází k postižení hlavových nervů.

Při postižení mozku a míchy (encefalomyelitis) se objevují obrny. Nejzávažnější je forma bulbocervikální, kdy dochází k selhání důležitých center v prodloužené míše, tato forma často končí smrtelně. Smrtnost na klíšťovou encefalitidu je v ČR je pod 1%.

Akutní fáze KE trvá cca 2–3 týdny. Nemoc svým průběhem a následky dlouhodobě (až několik měsíců) vyřazuje člověka z běžného života, (absence ve škole, v práci, ve společenském životě).

 Po proběhlé nemoci jsou prokázány negativní dopady na zdraví formou poruch soustředění, přetrvávající bolesti hlavy, dlouhodobá únava, poruchy spánku, deprese, třes, poruchy rovnováhy, někdy i obrny končetin či obličeje.

Závažnější bývá onemocnění u dospělých a starších osob, rovněž u osob oslabených jiným onemocněním.

Další důležité informace

1. Inkubační doba: obvykle 7–14 dní.

2. Původce: virus klíšťové encefalitidy ze skupiny flavivirů
3. Zdroj: rezervoárem nákazy jsou teplokrevní obratlovci, zejména hlodavci, ptáci, savcivolně žijící, popřípadě některá hospodářská zvířata (ovce, kozy); přenašečem a zároveň rezervoárem jsou také klíšťata.

Přenos: nejčastěji se přenáší přisátím klíštěte obecného (Ixodes ricinus) infikovaného virem klíšťové encefalitidy; přenašečem východního typu viru ve východní Evropě a Asii je Ixodes persulcatus. Virus KE mohou přenést všechna vývojová stádia klíštěte (larva, nymfa i dospělec).

Dále je možný přenos při odstraňování klíštěte (nepoužívání ochranných pomůcek při odstraňování). Může dojít k přenosu i pitím nepasterizovaného mléka ovčího, kozího, kravského a konzumací nepasterizovaných sýrů nebo jiných výrobků z tepelně nezpracovaného mléka, které může obsahovat virus KE. Nakažená zvířata (ovce, kozy) mají virus v krvi několik dní a v té době se virus dostává i do jejich mléka.

Je možná i nákaza laboratorní, dále přenos transfúzí a transplantovanými orgány ve viremické fázi, tedy v době, kdy virus se nachází v krvi dárce.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: období nakažlivosti není pro onemocnění KE stanoveno; onemocnění není přenosné z člověka na člověka, pouze pokud by v období virémie (přítomnost viru v krvi po dobu několika dní na začátku onemocnění) daroval krev nebo orgány. K nákaze je vnímavý každý člověk bez ochranných specifických protilátek. Po prodělaném onemocnění vzniká celoživotní imunita.

Jak správně odstranit klíště?

• Místo přisátí dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.
• Při vyndávání přichyceného klíštěte zvířeti i lidem použijte pinzetu, gumové rukavice nebo ubrousek; nesahejte na klíště holýma rukama.
• Klíště vyviklejte pomocí pinzety nebo navlhčené textilie, nebo umělohmotné karty k tomu účelu určené; klíštětem lehce pohybujte ze strany na stranu, po 2-3 minutách se obvykle uvolní; klíštětem neotáčejte, zvyšuje se tak možnost nežádoucího přetržení.
• Místo po odstranění klíštěte opět dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.
• Odstraněné klíště zlikvidujte, na klíště nesahejte holýma rukama ani ho nemačkejte; klíště zabalte do kousku papíru a na nehořlavém podkladu zapalte.

Источник: https://www.nzip.cz/clanek/46-klistova-encefalitida

Přichycenými klíšťaty netočte, radí parazitolog. Sprcha nestačí, infekci mohou přenášet i larvy | Zdraví

Musíme udělat všechno pro to, aby nás klíšťata vůbec nenapadla. A když už se to stane, musíme je včas a správně odstranit, říká parazitolog Milan Daniel, který se problematice klíšťat dlouhodobě věnuje.

LN Kde se musíme před klíšťaty chránit nejvíc?Rizikovými místy jsou především listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami a bylinami, včetně okrajů cest. Dále pak zarostlé strže, prohlubně a vodní břehy. S výskytem klíšťat je ale třeba počítat i ve větších parcích a zahradách.

LN Kdy hrozí největší riziko?Aktivita klíšťat začíná podle místních podmínek v druhé polovině března a končí v první polovině listopadu. Vrchol je obvykle od května do července. Aktivitu ovlivňuje počasí. Český hydrometeorologický ústav proto připravuje v sezoně každodenní desetistupňovou varovnou předpověď na webu www.chmi.cz.

LN Jak bychom se měli chovat na místech s předpokládaným výskytem klíšťat?Oblečení, zejména kalhoty, by mělo být z hladké, světlé látky, na níž se klíště obtížně udrží a je dobře vidět. Měli bychom použít repelent, zejména od kolen níže, při sběru lesních plodů také na ruce a rukávy. V terénu ohroženém klíšťaty by si lidé neměli sedat na zem, ani na pokrývku.

LN Při sbírání hub je riziko vyšší?Jistě, protože se nebudete pohybovat jen po cestách. Vždycky je dobré si při chůzi občas prohlédnout spodní část nohou a sejmout případná klíšťata. Na klíšťaty ohrožená místa byste s sebou neměl brát psy, a když, tak jen na vodítku. Po návratu je třeba zvířata prohlédnout a klíšťata odstranit.

LN Jak se máme zkontrolovat my?Prohlédnout si pečlivě celé tělo. Místa nejčastějšího přisátí klíšťat jsou podkolenní jamka, třísla, podpaží a za ušima. U dětí můžeme klíště najít mezi vlasy na hlavě. Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv. Doporučuji při prohlídce použití zrcátka na místa, kam si nevidíme.

LN Je pravda, že nás mohou napadnout i nedospělá klíšťata?Ano. Mohou nás infikovat i larvy nebo nymfy klíštěte. Nymfy jsou dokonce nejčastějším vývojových stadiem klíšťat, které napadá lidi. Nenasátá larva je v průměru jen 0,8 mm a nymfa 1,2 mm velká.

LN Stačí, když se po návštěvě lesa osprchuji?Sprchování ani omytí žínkou nestačí! Je nutné prohlédnout tělo a zopakovat to i následující ráno, protože klíště se může pohybovat i několik hodin po těle, než se přichytí. Je nutné najít klíště dříve, než se plně rozvine proces sání krve. Ve slinách klíštěte jsou obsaženy i látky brzdící zánětlivou reakci, takže svědění vyvolané přisátím se dostavuje až po řadě hodin.

LN Proč je vlastně brzké odstranění klíštěte tak nutné?S postupující dobou sání se u klíštěte zvyšuje sekrece slin. Virus obsažený ve slinných žlázách se replikuje a zvyšuje se dávka patogenu, což platí i pro borrelie působící lymeskou nemoc.

Brzké odstranění je nutné také proto, že ve slinách klíštěte je obsažena i složka, která vytvoří kolem jeho sacího ústrojí pohrouženého do pokožky po několika hodinách obal z tzv. cementu.

V této fázi je uvolnění klíštěte obtížnější než hned po přichycení, kdy je zakotveno v rance pouze mechanicky zoubky na sacím ústrojí.

Klíště

LN Jak mohu správně odstranit přichycené klíště?Místo přisátí je nutné dezinfikovat jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem. Pomocí navlhčené textilie, například žínky, lehce pohybujte klíštětem ze strany na stranu. To se za dvě až tři minuty uvolní. Můžete také klíště opatrně podebrat co nejblíže u povrchu pokožky a vyjmout měkkou pinzetou.

LN Dříve se doporučovalo klíštětem otáčet…Klíšťaty netočte, jejích sací ústrojí není vrut! Při pokusu o otáčení se odtrhne přední část klíštěte, zůstane v kůži a způsobí dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět.

LN Klíště jsem tedy vyviklal, co mám dělat dál?Místo po odstraněném klíštěti byste měl znovu dezinfikovat. S klíštětem je třeba zacházet jako s potenciálně infekčním materiálem.

Zásadně ho tedy nemačkejte či nedrťte, aby nedošlo k potřísnění rukou a předmětů v okolí. Zabalte ho do kousku papíru a ten na nehořlavém podkladě zapalte.

Zásadu o potenciální infekčnosti klíšťat je samozřejmě třeba respektovat i při odstraňování klíšťat z domácích zvířat. Při této práci je žádoucí používat gumové rukavice.

LN Co se stane po odstranění klíštěte?Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždycky zarudnutí pokožky v místě přichycení. To může přetrvávat dva až tři dny. Pokud se nezvětšuje, nejde o borreliové zarudnutí kůže.

Pokud naopak zjistíte zvětšující se zarudlou skvrnu na kůži, která většinou v centru zbledne, navštivte lékaře. Stejně tak máte-li ve dnech po zjištěném přisátí klíštěte zvýšenou teplotu, jste unavení či pocítíte chřipkové příznaky.

Источник: https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/prichycenymi-klistaty-netocte-radi-parazitolog-sprcha-nestaci-infekci-mohou-prenaset-i-larvy.A200603_112624_ln-zdravi_ape

Aktivita klíšťat je nadprůměrná, ochrání vás správné oblečení i očkování

Pozor na klíšťata, letos je jejich aktivita vysoká. Foto: Profimedia.cz

Klíště je přenašeč notoricky známých nemocí, nejčastěji boreliózy a klíšťové encefalitidy. Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že nejvíce případů nákazy encefalitidou hlásí Jihočeský kraj a Vysočina.

Jak se proti nemocem a napadení klíštětem chránit, případně jak riziko nákazy nějakou chorobou alespoň minimalizovat?

Rozhodně je velmi důležité zvolit vhodné oblečení a obuv. Oblečení má být nejlépe světlé (klíšťata jsou na něm dobře vidět) a zakrývající co nejvíce částí těla. Také je doporučeno mít uzavřenou obuv a dlouhé nohavice. Ty můžete zastrčit například do ponožek, anebo boty vyměnit za holiny. Nejlepší je se pohybovat na pevných cestách, vyhýbat se vysoké trávě a nesedat si na zem.

Nezapomínejte na repelent. Krémové varianty aplikujte rovnou na tělo, repelentem ve spreji ošetřete oblečení a boty.

Po návratu domů se nikdy nezapomeňte pořádně prohlédnout. Požádejte někoho blízkého, aby vám s kontrolou pomohl. Zaměřte se především na podkolenní jamky, podpaží, vlasy, místa za ušima, ale i na třísla a intimní partie. Protože klíště může prozatím putovat po těle, prohlédněte se ještě ten samý den večer, nebo následující den ráno.

V případě, že na sobě objevíte klíště, nepanikařte. Vyndávejte ho ideálně pinzetou nebo speciálními kleštičkami či kartou určenou na odstraňování klíšťat. Pokud u sebe žádnou z propriet nemáte a klíště vytahujete rukama, je velmi důležité si po odstranění nezvaného hosta pořádně umýt ruce teplou vodou.

Klíště uchopte co nejblíže kůži a kývavými nebo otáčivými pohyby jej pomalu vyviklejte. Kdysi se doporučoval i zaručený směr, báchorkám nevěřte. Na směru otáčení nezáleží.

Po odstranění klíštěte místo ihned dezinfikujte, nejlépe přípravkem obsahujícím jód.

Lymeskou boreliózu přenáší každé třetí klíště a v ČR je ročně hlášeno 4500 případů výskytu této nemoci. První příznaky se objevují po 1-2 týdnech od doby, kdy se klíště přisálo. Borelióza má ze začátku podobný průběh jako například chřipka. Provází ji bolesti hlavy, kloubů, ospalost a malátnost.

Ve 20 – 30 % případů se ovšem žádné počáteční příznaky onemocnění neobjevují. Okolo místa, kde bylo klíště, se pak vytvoří jen typická skvrnka, které si ale nakažený, například v případě, že měl klíště na zádech nebo za ušima, nevšimne.

Pokud se na boreliózu nepřijde hned, dostaví se další, velmi nepříjemné příznaky a nemoc se dostane do dalšího, obtížně léčitelného stádia. To zahrnuje například chronické záněty kůže, šlach, kloubů, infekci centrálního nervového systému, dokonce může napadnout i srdce nebo oči.

Nemocný si velmi často stěžuje na bolest pohybového aparátu a může trvat poměrně dlouho, než se na skutečnou příčinu jeho problémů přijde. Proti borelióze zatím neexistuje očkování, proto je nejdůležitější v případě jakéhokoli podezření navštívit lékaře. V případě zjištění nemoci se diagnóza léčí antibiotiky.

Klíšťovou encefalitidou onemocní ročně 500 – 800 lidí. Jedná se o zánětlivé onemocnění mozku a promořenost klíšťat se pohybuje okolo 4 %. V takzvaných přírodních ohniscích může být však až několikanásobně vyšší.

Onemocnění se rozvíjí týden až dva od prvního přisátí klíštěte. Nejprve se projevuje jako nemoc dýchacích cest spojená s horečkami.

U některých lidí může dojít do druhé, závažné fáze, které je spojena s napadením centrální nervové soustavy. Intenzita příznaků je velmi individuální, závisí na odolnosti organismu. Bohužel neexistují účinné léky, nemoci lze ale předejít očkováním.

Lidé si rizika spojená s nemocemi od přisátých klíšťat uvědomují čím dál víc. Z dat zdravotní pojišťovny VZP vyplývá, že za posledních pár let stoupá zájem veřejnosti o očkování proti klíšťové encefalitidě.

Všeobecná zdravotní pojišťovna za první pololetí letošního roku vyplatila příspěvek na péči bezmála u 75 000 klientů. To je dramatický nárůst vzestupného trendu oproti loňsku, kdy za celý rok (!) stejný benefit využilo jen o 10 000 klientů více.

Za jeden z důvodů zvyšujícího se zájmu o proočkovanost považují odborníci i výši příspěvku. Loni se jednalo o 500 korun, letos, v rámci speciálního očkovacího programu, jde až o 650 korun.

Pro zajímavost – pokud člověk onemocní encefalitidou, průměrné roční náklady na léčbu této nebezpečné nemoci se pohybují okolo 14,5 tisíce korun. Nemoc ovšem může zanechat i trvalé následky (ochrnutí, porucha soustředění). S tím pak souvisejí i další náklady v sociální a zdravotní oblasti.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Источник: https://www.novinky.cz/zena/zdravi/clanek/aktivita-klistat-je-nadprumerna-ochrani-vas-spravne-obleceni-i-ockovani-40002511

Klíšťata mají svůj web. O jejich aktivitě je určitě dobré vědět

Zmíněnou stránku provozuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Každý týden zhruba od dubna do října zveřejňují předpověď aktivity klíšťat na území České republiky.

Hodnotí se na každý den zvlášť na stupnici od 1 do 10, přičemž čím vyšší hodnota, tím vyšší je podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení člověka jakožto hostitele, a tím je také vyšší riziko.

Se stoupajícím rizikem jsou také přísnější doporučení, která se týkají chování v přírodě.

Při nízkém riziku (1 až 2) se doporučuje pouze vhodné oblečení, jeho občasná kontrola a následná prohlídka těla po návratu domů.

V případě středního rizika (stupně 5 a 6) už se doporučuje navíc repelent, nesedat si na trávu, ani nevstupovat do křovin.

V případě vysokého rizika (stupně 9 a 10) se doporučuje raději jen pohyb po zpevněných cestách a nevstupovat volně do listnatých nebo smíšených lesů.

Kde mají klíšťata pré? A kam už se jim nechce?

Klíšťata mají určité nároky na vlhkost prostředí, proto se jejich výskyt podstatně liší v různých typech terénu. Nevyhovují jim suché a prosluněné plochy, ale ani rašeliniště nebo trvale podmáčený terén. Naopak se hojně vyskytují hlavně v listnatých nebo smíšených lesích a v křovinách s bylinným podrostem, především na jejich okrajích.

Dále na okrajích vodních toků, ale můžeme se s nimi setkat i v zahradách, parcích nebo na neudržovaných pastvinách. Podstatně méně klíšťat nalezneme v jehličnatých lesích a v minulosti platilo, že jejich výskyt klesal s rostoucí nadmořskou výškou.

V posledních desetiletích se však klíšťata rozšířila i do vyšších poloh a jejich výskyt byl u nás zaznamenán v horských polohách až na horní hranici lesa.

Proč se chránit? Asi nejznámější nemocí, kterou klíšťata přenášejí, je virový zánět mozku způsobovaný flavivirem neboli klíšťová encefalitida. Infikovaná klíšťata se vyskytují na velké části našeho území a představu o míře rizika onemocnění si můžete udělat z mapy, kterou připravili odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nejčastějším onemocněním přenášeným klíšťaty se ale v posledních letech stala lymeská borelióza, kterou způsobují mikroby zvané Borrelia burgdorferi. Méně častými infekčními chorobami jsou pak rickettsiosa, bartonellosa, bobesiosa nebo lidská granulocytární ehrlichióza.

3 rychlá pravidla…

V principu bychom měli dodržovat tři jednoduché zásady. Bránit se před napadením klíšťaty, co nejrychleji je odhalit, pokud se dostala na naše tělo, a správně je odstranit, jestliže nás už napadla.

Jak se chránit?

Odborníci doporučují oděv z hladké světlé látky, na kterém je možné případné klíště snadno zahlédnout. Dále doporučují použít repelent přímo na oděv, a to hlavně na kalhotách od kolen dolů.

V oblastech s výskytem klíšťat není dobré si sedat ani lehat na zem.

Během pobytu v přírodě je vhodné si příležitostně prohlédnout spodní část nohou (nohavice, ponožky, podkolenky), zda se na nich klíšťata nezachytila.

Kde se klíště nejčastěji přichytí?

Po návratu z přírody bychom si měli pečlivě prohlédnout celé tělo a zjistit, jestli nedošlo k přichycení klíštěte.

Pozor bychom si měli dát hlavně na podkolení jamky, třísla, podpaží, prostory za ušima. Ale mějte na paměti, že klíšťata se mohou přichytit kdekoli na těle.

Navíc se klíště po těle může pohybovat i několik hodin, než se přichytí, proto je vhodné se raději prohlédnout ještě druhý den ráno.

Jak odstranit přichycené klíště? Rozhodně nekruťte!

Včasné odhalení klíštěte je nutné proto, abychom ho mohli odstranit dříve, než se plně rozvine proces sání krve. Klíšťata mají ve svých slinách vypouštěných do lidského těla látky, které brzdí zánětlivou reakci.

Proto přisáté klíště vyvolá varovné svědění, které na něj upozorní, až po několika hodinách. Pokud je klíště infikované, tak čím déle je přisáto, tím se zvyšuje sekrece jeho slin a s tím stoupá dávka viru nebo borrelie, která se do těla případně dostává.

To je důležitým faktorem pro případný vznik infekce a jeho klinické projevy.

Místo přisátí je vhodné dezinfikovat jodovým nebo jiným prostředkem. Podle doporučení Státního zdravotního ústavu bychom následně pomocí navlhčené textilie (např. žínka) měli lehce klíštětem viklat ze strany na stranu, případně ho opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou. Obvykle se klíště za 2 až 3 minuty uvolní. Poté je vhodné opět místo přisátí dezinfikovat.

Rozhodně bychom se neměli pokoušet klíště vytáčet kroucením, a to ani po směru, ani proti směru hodinových ručiček, jak se mezi lidmi často traduje. Při otáčení dochází k odtržení přední části klíštěte, která zůstane v kůži a může způsobit zánět.

A co po odstranění klíštěte?

V místě, kde se klíště přisálo, může po několik dní přetrvávat nevelké zarudnutí, asi do 5 cm v průměru. Pokud nezmizí v řádu týdnů, skvrna se zvětšuje, objeví se zvýšené teploty, únava nebo chřipkové příznaky, obraťte se na svého lékaře a poraďte se s ním.

Источник: https://plzen.rozhlas.cz/klistata-maji-svuj-web-o-jejich-aktivite-je-urcite-dobre-vedet-7569538

Aktivita klíšťat stoupá. Na jihu Moravy se zvyšuje počet případů klíšťové encefalitidy

pondělí, 20. července 2020, 14:00

Sedmadvacet případů klíšťové encefalitidy zaznamenali letos Jihomoravští hygienici (KHS JMK), což je o dva více než ve stejné době loni. Velká aktivita klíšťat v těchto dnech souvisí s příznivým počasím, popsala v tiskové zprávě ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek.

Aktuální počasí přeje klíšťatům, jelikož díky letošnímu vlhčímu počasí jsou schopna být aktivní po celý den. Český hydrometeorologický ústav, který sleduje a prognózuje aktivitu klíšťat, pro následující týden uvádí na desetistupňové škále stupeň aktivity 7, což je vysoké riziko.

Bez repelentu ani krok

Zároveň lidem doporučuje použít před procházkou do přírody repelent, nesedat a nelehat si v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Co nejdříve po návratu je doporučeno zkontrolovat kůži celého těla a pokud nalezneme klíšťata, měli bychom je ihned odstranit.

Pinzeta a viklat

Krajští hygienici před manipulací s klíštětem doporučují nejprve místo dezinfikovat, ideálně  přípravkem s obsahem jódu, čímž dojde k usmrcení klíštěte.

Nikdy se klíštěte nedotýkáme rukama a k odstranění používáme pinzetu, kterou uchopíme klíště těsně při kůži a opatrně vikláme, dokud se klíště nepustí.

S klíštětem manipulujeme velmi jemně, nemačkáme, dbáme o to, abychom klíště nepřetrhli. Poté, co klíště vyjmeme místo znovu vydezinfikujeme jódovým preparátem.

Zarudnutí by mělo zmizet

Zarudnutí, které se v místě přisátí tvoří bezprostředně, představuje jen dráždivou reakci a během jednoho až třech dnů vymizí.

„Pokud se naopak za několik dnů po odstranění klíštěte objeví červená skvrna, případně se v době od jednoho do dvou týdnů po odstranění klíšťat dostaví chřipkové příznaky spojené s bolestí hlavy a celkovou únavou, je nutné vyhledat lékaře,“ doporučila Renata Ciupek z KHS JMK.

Proti klíšťové encefalitidě je možné se očkovat, proti borelióze nikoliv

Nejzávažnější onemocnění, která klíšťata přenáší, jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Borelióza nemá tak dramatický vývoj jako klíšťová encefalitida, ale způsobuje například záněty kloubů nebo třes rukou. Proti borelióze není očkovací látka, jen účinná léčba.

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Průběh nemoci může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty, ale hrozí i těžký průběh, který lidem může způsobit trvalé následky. Inkubační doba je sedm až čtrnáct dní. Jedinou spolehlivou prevencí je očkování, ale průměrná proočkovanost české populace je pouze 25 %.

Jedinou spolehlivou prevencí je očkování

Nejvyšší počet očkovaných je u dětské a mladé populace, přitom u menších dětí mívá onemocnění zpravidla lehčí průběh. „U dospělých a starších osob bývají častěji dlouhodobé komplikace a onemocnění může vést k invaliditě nebo k úmrtí pacienta.

Nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií a stoupá výskyt trvalých následků,“ popsal prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv.

Anny v Brně a LF MU.

Počet zájemců o očkování roste

V letošním roce zájemců o očkování proti klíšťové encefalitidě přibylo. „V naší ambulanci jsme zatím nezaznamenali žádný případ této nemoci, ale máme již několik pacientů s diagnostikovanou lymskou boreliózou,“ řekla primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová

Источник: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/zdravi/18103-aktivita-klistat-stoupa-v-jihomoravskem-kraji-je-sedmadvacet-pripadu-klistove-encefalitidy.html

Aktivita klíšťat stoupá. Případů encefalitidy přibylo oproti loňsku zhruba o čtvrtinu

Větší klíšťata z ciziny jsou aktvinější, ale nesvědčí jim česká krajina

Odborníci evidují také cizí druhy klíšťat, které jsou do Česka zavlečené například ptáky z jižní Evropy nebo Afriky. Tato klíšťata však pro lidi nepředstavují větší nebezpečí než ta tuzemská.

„Toto klíště (zavlečené) je aktivní, má dokonce i oči. To za vámi skutečně třeba i deset minut poběží. V naší vegetaci ale není pro toto klíště úplně terén,“ řekl výzkumný pracovník Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Jan Perner. 

Fakta

• Virové  onemocnění napadající mozek a mozkové blány
• Nemoc může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty, hrozí ale i těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace, ztuhnutím šíje atd. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění, snížení intelektuálního výkonu.
• Hlavní přenos se odehrává prostřednictvím infikovaných klíšťat. Relativně účinnou prevencí je očkování.

Těchto větších klíšťat si člověk podle Pernera snadněji všimne a zbaví se jich dříve, než se stihnou přisát. Častěji se tak objevují na hospodářských zvířatech, pro která však nepředstavují žádné nebezpečí. „Nebezpečné viry nevyvolávají žádné onemocnění u těchto zvířat, virus se tam maximálně pomnoží, ale žádné symptomy nevyvolává,“ dodal. 

V nemocnicích končí hlavně pacienti s encefalitidou

Více případů nemocných potvrzují také nemocnice v Česku, zejména ty v jižní části republiky. „Máme hospitalizovaných osm pacientů s klíšťovou encefalitidou. Minulý týden jich tu bylo patnáct,“ řekl primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle. 

Nemocnice v Českých Budějovicích naopak nemá hospitalizovaného žádného pacienta s boreliózou, která podle Chrdleho není tak závažná jako encefalitida. Tvrdí však, že lidé mají stále větší strach právě z lymeské boreliózy. 

Fakta

• Borelióza je typické onemocnění přenosné ze zvířete na člověka. Poprvé byla popsaná v městečku Old Lyme ve státě Connecticut v USA. Zde je jejím původcem spirocheta Borrelia burgdorferi. V Evropě k tomuto druhu přistupují další dva – Borrelia afzelii a Borrelia garini. 
• V přírodě napadá hlavně hlodavce, ale i vysokou zvěř a některé ptáky. V přenosu se pak uplatňují pouze klíšťata. Aby se nákaza přenesla na člověka, musí být klíště maximálně milimetr veliké a přisáté alespoň 24 hodin. Jiný krev sající hmyz proto nemoc nepřenáší, protože se přisaje pouze na krátkou dobu.
• Prvním příznakem onemocnění je šířící se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí. Objevují se i nepříliš specifické příznaky, jako je horečka, bolesti svalů, únava. Chřipku připomínající příznaky se však nemusejí objevovat ve všech případech. 
• Pokud onemocnění zůstává neléčeno, postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Některým z těchto komplikací bývá připisován autoimunitní původ, spuštěný imunitní reakcí namířenou proti infekci.
• Proti borelióze neexistuje očkování. Léčí se antibiotiky. K přenosu z klíštěte na člověka dochází asi u pěti procent lidí. 

Na jednotkách intenzivní péče většinou končí pacienti, kteří se nakazili encefalitidou. Jde o nemocné, u kterých jsou ohroženy základní životní funkce nebo jsou v bezvědomí a je potřeba je monitorovat. Většina pacientů však zůstává na standardním lůžkovém oddělení. 

Lékaři někdy evidují i případy, kdy se člověk nakazí jak lymeskou boreliózou, tak i klíšťovou encefalitidou. „Léčíme obě nemoci tak, jak jsme zvyklí je léčit. Snažíme se zjistit, zda se to projevuje tím, že lidé mají těžší průběhy, zatím to ale tak nevypadá,“ uvedl Chrdle. 

Očkování zatím existuje pouze proti klíšťové encefalitidě, vědci z českobudějovického Biologického centra už ale spolupracují s americkými odborníky na vzniku očkovací látky proti lymeské borelióze. V tuto chvíli vědí, že vakcína funguje, látku však ještě čeká další testování. 

Источник: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3140732-aktivita-klistat-stoupa-pripadu-encefalitidy-pribylo-oproti-lonsku-zhruba-o-ctvrtinu

Nové děsivé choroby, „stěhování“ klíšťat! Buďte na pozoru, riziko napadení nebezpečným parazitem je vysoké!

Naše klíště obecné se posouvá do vyšších nadmořských výšek a čím dál severněji. „Vhodná teplota pro jeho aktivitu je mezi 7 až 25 st. Celsia a tyto podmínky jsou po většinu roku už i v jižní Skandinávii nebo v Pobaltí,“ vysvětluje epidemiolog Maďar.

Turistika do přírody severoevropských zemí tedy přináší čím dál vyšší riziko nákazy klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou ale i méně známými nemocemi, jako jsou babezióza či anaplazmóza. „I na to je nutné myslet v rámci prevence i včasné diagnostiky,“ upozorňuje Maďar.

 Tak, jak se »naše« klíště obecné posunuje víc na sever, s oteplováním se k nám do střední Evropy mohou dostávat klíšťata a komáři dosud domácí v jižních částech Evropy.

„Do dnešní doby se jednalo spíše o ojedinělé záchyty na základě importu klíšťat migrujícími ptáky, vyšší průměrné teploty však mohou způsobit, že časem budou u nás schopni dokončit svůj vývojový cyklus a množit se, a tedy v naší geografické oblasti zdomácnět,“ varuje epidemiolog.

Hrozí nové nemoci

Tito komáři a nové druhy klíšťat jsou přitom schopní přenášet nové nemoci, např. klíšťata ehrlichiózu, komár tygrovaný (Aedes albopictus) horečky dengue a chikungunya.  „Potom by stačilo, kdyby náš turista přivezl virus ve své krvi z dovolené v Asii nebo v Karibiku,“ vysvětluje Maďar.

Jak k přenosu dojde?

„Člověk se nakazí v Asii (Thajsku) nebo v Karibiku či jinde bodnutím tohoto druhu komára a přiveze virus ve své krvi do Evropy, kde jej bodne komár stejného druhu žijící v Evropě,“ popisuje Maďar a upřesňuje destinace, kde se jmenovaný komár tygrovaný  vyskytuje.  Žije ve Středomoří, mimo jiné v typických dovolenkových destinacích našich turistů, od Španělska přes Francii, Itálii, Balkán až po Řecko a Bulharsko.

A řetězec pokračuje..

„Komár nasaje virus, který následně přenese na jiné lidi, které  potom bodnou další jedinci stejného druhu a roznáší se to tak dál i na obyvatele, kteří nikdy v exotice nebyli, tedy na běžnou domácí populaci.

Taková situace nastala s horečkou chikungunya v Itálii v roce 2007 (sever, provincie Emilia Romagna) a vloni v oblasti Lazio u Říma,“ vysvětluje mechanismus přenosu Maďar.

Tak se podle epidemiologa stejně přenášená horečka dengue v roce 2012 usadila na Madeiře, kde se jí nakazili turisté z dalších 10 evropských zemí.

Co je ehrlichióza?

Lidská ehrlichióza je infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Ehrlichiózu je těžké diagnostikovat jen podle klinických příznaků. Projevuje se horečnatým stavem po kousnutí klíštětem, trvajícím 3-7 dní, často ale mnohem déle.

Doprovázena bývá bolestí hlavy a svalů, jen ve 20 % se vyskytuje vyrážka. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina, objevují se bolesti svalů, břicha, horečka, malátnost, zvracení a častá bývají i různá ochrnutí.

Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (4:1).

Onemocnění může být velmi závažné v těhotenství.

Horečka dengue

Týká se cestovatelů vracejících se z Karibiku, Střední Ameriky a Jižní Asie. Dengue probíhá nejčastěji ve dvou fázích.

 Pro první fázi jsou typické horečky, pro druhou charakteristická vyrážka zejména s postižením trupu. Současně se zvětšují mízní uzliny, hlavně na krku.

Komplikací může být zánět srdečního svalu nebo poškození nervové soustavy.

V případě krvácivé horečky se objevují krvácivé projevy na kůži, často s břišním a hrudním výpotkem, neklidem, zvracením a bolestmi břicha. Postup onemocnění se projeví nízkým krevním tlakem až obrazem oběhového šoku. Těžká forma nemoci se objevuje zejména při opakovaných infekcích. Léčba je pouze symptomatická, očkování  v současnosti neexistuje.

Horečka chikungunya

Virus, který způsobuje onemocnění chikungunya, vědci poprvé izolovali v roce 1952 v Tanzanii a Ugandě.  Neobvyklý název nemoci „ten, který se kroutí“ pochází z afrického jazyka makonde a je odvozen od polohy těla nemocných s urputnými bolestmi svalů a kloubů. Přenašečem nákazy jsou komáři, zdrojem jsou především opice, při vypuknutí epidemie i člověk.

Hlavními projevy tohoto onemocnění je horečka, bolesti kloubů, hlavy a svalů. Někteří nemocní pacienti mají další příznaky, například vyrážku, nevolnost, únavu, krvácení z nosu nebo dásní. Inkubační doba je pět až sedm dní. Očkovací látka proti horečce chikungunya není k dispozici, prevencí je používání účinného repelentu.

VIDEO: Náměstek ministra: Došlápneme si na lékaře, kteří dávají falešná potvrzení o očkování

Náměstek ministra: Došlápneme si na lékaře, kteří dávají falešná potvrzení o očkování Blesk – David Vaníček, Bohuslav Štěpánek

Lidská ehrlichióza je infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Ehrlichiózu je těžké diagnostikovat jen podle klinických příznaků. Projevuje se horečnatým stavem po kousnutí klíštětem, trvajícím 3-7 dní, často ale mnohem déle. Doprovázena bývá bolestí hlavy a svalů, jen ve 20 % se vyskytuje vyrážka.

Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina, objevují se bolesti svalů, břicha, horečka, malátnost, zvracení a častá bývají i různá ochrnutí. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta.

Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (4:1).

Источник: https://www.blesk.cz/clanek/radce-zdravi-a-zivotni-styl-zdravi/605291/nove-desive-choroby-stehovani-klistat-budte-na-pozoru-riziko-napadeni-nebezpecnym-parazitem-je-vysoke.html