ALERGIE – nemoc 21. století – vše o zdraví

ALERGIE – nemoc 21. století

K nejčastějším onemocněním lidské populace patří bezesporu alergie. Poslední výzkumy potvrzují, že více jak 60 % veškeré populace v sobě nejspíš nese geny pro možný rozvoj alergického onemocnění. Vliv interakce mezi touto genetickou dispozicí a zevním prostředím vyúsťuje v současnosti k projevu alergií asi u 25% populace.

V České republice se odhaduje počet alergiků na 2,5 milionů, z toho je registrováno kolem 15 % postižených alergickou rýmou, 10 – 12 % s různými projevy alergických kopřivek, 10 % široce alergických forem ekzému a asi 500 000 astmatiků. Méně časté, ale o to závažnější, jsou těžké anafylaktické reakce (po aplikaci léků, po bodnutí hmyzem, reakce na některé potraviny apod.). – zvýraznit v textu

 Alergické onemocnění je příznakový komplex řady chorobných jevů alergického charakteru: souhrn příznaků kožních a dýchacích. V posledních letech přicházejí pacienti do ordinací lékařů čím dál dříve, než tomu

bylo v minulosti. Zatímco ještě nedávno propukala pylová sezona ve vysloveně jarních měsících, dnes není výjimkou, že díky klimatickým výkyvům v přírodě, hlásí alergici potíže už v polovině února. Přestože jsou dnes léky kvalitnější a cíleněji působící, nepodařilo se plně vyloučit jejich nežádoucí účinky.

 ALERGIE - nemoc 21. století – vše o zdraví

 Máte alergii?

Příznaky alergie: plný nos, časté smrkání, vodnatá rýma, zvýšené slzení, průjem, kopřivka, oteklé víčko, svědění kůže, svědění oka, řezání oka, ucpaný nos, bolest břicha, kýchání, ekzém, otok, obtížné dýchání, oteklé rty, jazyk. Jestli se u Vás některý z těchto problémů objevuje, je možné, že máte nějakou alergii. 

Co se odehrává v těle, do něhož se dostane alergen?

Alergen vždy pochází z vnějšího prostředí. Je-li patologická imunitní reakce namířena proti částem vlastního

těla, pak se hovoří o autoimunitních chorobách. Projevy alergie mohou být sotva znatelné, ale mohou nemocného i výrazně obtěžovat, až ohrožovat na životě.

Záleží na tom, jak silně je alergie vyvinutá, jakou cestou a v jakém množství do těla alergen vstoupí. Potencionálními alergeny mohou být např.

pyly, prach, roztoči, bakterie, plísně, látky obsažené v potravě a v léčivech. Dále bílkoviny tvořené bodavými hmyzem a živočišné jedy.

Aby mohla vzniknout alergická reakce, musí se imunitní systém s cizorodou částicí nejprve seznámit a rozhodnout o její škodlivosti. Toto rozhodnutí je zcela zásadní, neboť na jeho základě částice už nikdy

nebude obyčejnou částicí, ale vždy alergenem. Vznik přecitlivělosti na tuto částici se nazývá senzibilizace a celý proces trvá 3 týdny. Dle způsobu vstupu alergenu do těla vznikají pak reakce místní nebo celkové.

  • Vyšetření provádí alergolog, který pacientovi do předloktí podkožně aplikuje zředěné alergeny a po cca půl hodině zhodnotí kožní reakce na konkrétní alergen.
  • Léčba
  • Léčba alergií je založena na několika
  • základních pilířích:
  • a/ pokus o identifi kaci příčinného alergenu
  • b/ pokus o eliminaci příčinného alergenu

Někdy je to možné a dostatečné, hlavně u alergií na potraviny, léky, zvířecí alergeny. Jindy je alergen v prostředí příliš široce nebo obecně zastoupen, a proto možnost eliminace alergenu je tak značně omezena (pyly travin, stromů, plevelů, vzdušné plísně, roztoči apod.).

Farmakoterapii alergií pak dělíme na farmakoterapii protizánětlivou, na léčbu úlevovou od příznaků, na specifickou alergenovou imunoterapii (podávání alergenových vakcín) a biologickou léčbu. K protizánětlivé léčbě se používají především kortikosteroidy, systémová antihistaminika, případně biologická léčba.

Nejčastěji používanou lékovou skupinou jsou antihistaminika, která se uplatňují jako úlevové léky. Nejnovější generace už mají i významné protizánětlivé účinky. Mohou se tedy používat i jako preventivní léky.

  1. Jako v léčbě jakéhokoliv jiného onemocnění, tak i zde je velice důležitá spolupráce pacienta, čili pozorujete-li na sobě některý z výše uvedených příznaků, raději navštivte lékaře. S velkou pravděpodobností Vám
  2. pomůže zbavit se, nebo alespoň značně eliminovat některé nepříjemné problémy, s nimiž se potýkáte, a zároveň zabránit například vzniku chronické rýmy, astmatu, chronických zánětů nebo atopického ekzému. 
  3. Antihistaminika 1. generace
  4. (např. Dithiaden, Tavegyl, Fenistil, Prothiaden,
  5. Prothazin; jsou vázána lékařským předpisem) se používají jako úlevové léky zmírňující svědění, pálení sliznic a kůže, ale mají sedativní účinek, a proto se užívají především na noc. 
  6. Antihistaminika 2. generace

mají minimální sedativní účinek. Je však třeba počítat s individuální vnímavostí. Patří sem například Zyrtec tablety i kapky, Claritin tablety. To jsou originální přípravky. Četné jsou i generické výrobky – Zodac, Alerid,

Letizen, Analergin tablety, dále Flonidan, Loratadin atd. V této skupině jsou zastoupeny i volně prodejné léky – např. Zyrtec 7 i 20 tablet, Claritin 7 i 10 tbl., Zodac 7 i 10 tbl., Analergin 10 tbl. apod. Tato skupina

má i významné protizánětlivé účinky. 

Antialergika např. Aerius, Xyzal, Cezera, Zenaro, Volnostin, Ewofex – mají silný protizánětlivý účinek a ještě silný antihistamínový a antialergický účinek. 

Antihistaminika jsou k dispozici jednak k perorálnímu (ústy), systémovému použití ve formě kapek, roztoků či tablet, ale i k lokální aplikaci ve formě očních kapek či nosních sprejů – např. Allergodil gtt., Livostin kapky a sprej nebo kožní gel – Fenistil gel a roll-on.

Lokálně (místně) aplikované formy se používají hlavně  jako přechodně úlevové léky nebo jako léky preventivní. Výhodou je jejich rychlý účinek, který se projevuje do několika minut po aplikaci. Celkově podávaná antihistaminika se mohou použít také jako úlevovéléky – nárazově podávané jen při potížích.

Ale výhodnější je kontinuální, pravidelné podávání u sezónních potíží – např. u pylové alergie v průběhu celé pylové sezony – sníží se tím četnost a intenzita alergických projevů.

Při léčbě alergické rýmy se často používají kombinované přípravky antihistaminik s degongestivy (látky, které způsobují oplasknutí sliznice) např.

Disophrol tablety (pouze na recept), Vibrocil kapky a gel (volně prodejné), Spersalerg kapky (jen na recept), Sanorin – analergin kapky oční i nosní (volně prodejné), Clarinase tablety (jen na recept), Nasivin, Olynth kapky nebo sprej (volně prodejné). Nově jsou olejové kapky do nosu Prevalin, které zabraňují vniku alergenů do nosu.

Kortikosteroidy, podávány systémově či lokálně (vázány na recept). Jedná se například o tablety Prednison, Hydrocortison, Solu-Medrol inj, Medrol tbl.

V topických formách se především objevují masti, krémy, oční kapky, roztoky a hlavně inhalační aerosolové či práškové formy k aplikaci do průdušek nebo do nosu.

Pak jsou další lékové formy, které se používají k léčbě dalších příznaků alergických onemocnění (vázány jen na recept). Například inhalační kortikoidy v léčbě průduškového astmatu (Ecobec, Pulmicort, Alvesco), kortikosteroidy

v léčbě alergické rýmy – nosní spreje (Beclomet, Nasobec, Tafen, Rhinocort 50 mcg, volně prodejný, Nasofan, Nasonex, Avamys spray atd.). Podávají se 1x denně. Další skupiny jsou vázány na recept – např. účinná látka montelukast, přípravek Singulair, Kromony (farmakologická skupina léků): Cromohexal, Cromobene,  llergocrom ve formě očních kapek a nosního spreje.

Úlevovou léčbou u průduškového astmatu jsou krátkodobě působící spreje – např. Ventolin, Ecosal, Buventol, Bricanyl, což jsou inhalátory s dávkovacím aerosolem. Léčba počínající anafylaktické reakce (selhávání dechu, oběhové selhávání) – je třeba rozkousat 2 tbl. kortikosteroidu (Prednison, Medrol tbl. a 2 tbl. antihistaminik).

Dále inhalační úlevový lék (Ventolin, Berotec). V případě oběhového kolapsu ihned aplikovat nitrosvalově adrenalin (Epipen).

Komplikace neléčené alergie: zhoršování příznaků – např. původní občasná rýma se mění v rýmu chronickou

a ta nakonec v astma. Dále se rýma může zvrhnout v chronické záněty spojivek, nosních dutin nebo dokonce záněty středouší. Jako komplikace se může vyvinout i atopický ekzém.

PharmDr. Darina Šrolová 

Alergie a astma – daň za zdraví v 21. století?

Alergickým onemocněním v nějaké podobě dnes trpí až každý třetí člověk v civilizovaném světě. Projevy alergie jsou různé, ale ve všech formách jde o nepřiměřenou reakci imunitního systému organismu na některé látky, obvykle bílkoviny, na které lidé bez alergie vůbec nijak nereagují.

Alergie je vždy onemocněním celého organismu, neboť jejím základem je odchylka reaktivity imunitního systému. Ten se nepřiměřeALERGIE - nemoc 21. století – vše o zdravíně brání látkám z prostředí, které by jej za normálních okolností nijak nepoškodily. Tyto látky se nazývají alergeny. Alergen je rozpoznám buňkami imunitního systému a ty spustí reakci vedoucí k vyplavení celé řady buněčných působků. Ty ovlivní krevní cévy, nervy, hladké svaly a rozběhnou často až dramatickou reakci vedoucí ke svědění, otokům, zahlenění nebo dokonce dušnosti. Nejdramatičtější alergickou reakcí je reakce anafylaktická, při které dochází i k celkovému rozšíření cév, poklesu krevního tlaku, bezvědomí a někdy i smrti. Podle místa vstupu alergenu do organismu tak vidíme např. alergický zánět oční spojivky, alergickou rýmu, alergii potravinovou s projevy v zažívacím traktu. Jednou ze specifických forem alergie je i průduškové astma. Astma se odehrává v průduškách, kde vzniká významně vyšší dráždivost, průdušky se při kontaktu s alergenem stáhnou, otékají, produkují hlen. Výsledkem je pak snížení jejich průchodnosti. To nemocný pociťuje jako dušnost, může mít i kašel, tlak na hrudi. U nejzávažnějšího stavu může dojít i k ohrožení na životě dušením. Kromě alergické reakce se na vzniku a průběhu akutní astmatické reakce podílejí virové respirační infekce.

Výskyt alergie a astmatu dramaticky stoupl především ve druhé polovině 20. století. Příčiny tohoto vzestupu byly mnohokrát studovány a dosud není zcela jednotný názor na to, proč vzestup nastal právě v této době. Určitým vodítkem je porovnání vzestupu výskytu alergie s některými dalšími skutečnostmi, které se objevily ve stejném období.

 Jedním z významných faktorů, který je v této souvislosti uvažován, je snížení výskytu infekčních nemocí. Nástup antibiotik, zavedení očkování a tím snížení výskytu těžších infekčních onemocnění v civilizovaných zemích mohou být jedním z faktorů, který dává imunitnímu systému volný prostor k zaměření proti alergenům.

Podobně jsou zvažovány vlivy lepší hygieny, zlepšení podmínek bydlení, čistá voda a omezení kontaktu s hospodářskými zvířaty. Některé studie ukázaly, že u lidí žijících na farmách v přímém kontaktu s hospodářskými zvířaty, je alergií méně než u lidí z městského prostředí.

 Ukazuje se tak, že civilizační změny, změny v kultuře bydlení a výrazné zlepšení zdravotní péče, které nastaly především v druhé polovině 20. století, velmi úzce korelují s vzestupem výskytu alergie.

Lze tak do určité míry soudit, že různé formy alergie včetně průduškového astmatu jsou určitou daní za dramatické zlepšení zdravotního stavu populace v civilizovaných zemích, snížení novorozenecké a kojenecké úmrtnosti, vymizení některých závažných nemocí a lepší prognózy řady infekcí, například zánětů plic.

Nejde jistě jen o tyto faktory, určitý vliv má samozřejmě i celková změna životního prostředí a prostředí domácností se zvýšeným výskytem různých látek chemické povahy. Určitý vliv mají i změny ve stravovacích návycích, kde se uplatňuje i ovlivnění střevní mikroflóry a rozšíření některých alergizujících látek mimo svá původní geografická území.

Co umíme dělat s alergií a astmatem?

Péče o alergii a astma začíná vždy podrobnou a kvalitní diagnostikou, která má za úkol zjistit, které konkrétní alergeny se u konkrétního nemocného uplatňují.

Tato diagnostika pak pomáhá se určitým alergenům vyhnout, případně zavést některé léčebné postupy, které intenzitu alergie mohou zmírnit (například tzv.

imunoterapie alergenem, při které se podává postupně zvyšující dávka alergenu, až si organismus na alergen „zvykne“ a vytvoří si na něj toleranci).

Hlavní součástí léčby je léčba protialergickými léky a léky, které dovedou potlačovat alergický zánět na sliznicích dýchacích cest, v průduškách nebo v jiných postižených oblastech.

Preventivní protizánětlivé léky udělaly v posledních 20 letech velké pokroky. Lidé, kteří by dříve pro astma byli v životě velmi omezení, byli např.

v invalidním důchodu nebo dokonce v ohrožení života, vedou dnes normální život, jsou schopni práce, studia, ale i tělesné zátěže a sportu.

Je ovšem třeba, aby nemocní svou alergii znali, uměli se příčinným alergenům vyhnout, respektovali svou alergii při péči o své domácí i pracovní prostředí a dokázali dlouhodobé pravidelné podávání preventivních léků zařadit do svého každodenního života.

Zajímavé:  Pěnová sklerotizace - Vše o zdraví

Je možné vzniku alergie zabránit?

Postupy, které mají zabránit vzniku onemocnění označujeme jako prevenci. Jako primární prevenci označujeme postup, který by zcela zabránil vzniku onemocnění. To zatím u alergie a astmatu neumíme. Účinnější jsou postupy prevence sekundární, která má již vznikající onemocnění včas podchytit a zamezit jeho dalšímu rozvoji nebo jeho zhoršování.

 To se týká hlavně rodin, kde je již známý výskyt alergie a kde se snažíme pečlivě sledovat vývoj a zdravotní stav dětí, abychom včas zachytili případné první příznaky a mohli účinně zasáhnout. Do sekundární prevence patří i různá opatření v prostředí rizikového dítěte, které by nemělo být nadměrně vystaveno kontaktu se známými alergeny.

Terciární prevence se snaží především zabránit dalšímu zhoršování nemoci a opakování stavů akutního zhoršení. V terciární prevenci jsou velmi účinné právě preventivní protizánětlivé léky. V sekundární i terciární prevenci vedle léčebných postupů hrají významnou roli i preventivní opatření v prostředí.

Je třeba zabránit nepřiměřené expozici alergenů v prostředí.

Nejvýznamnějším prostředím pro pacienty s alergií bývá prostředí bytu, pracoviště nebo školy, kde se mohou objevovat značné koncentrace alergenů.

 Opakovaný či trvalý kontakt s alergeny může pak onemocnění stále udržovat aktivní nebo i vést k jeho zhoršování a riziku akutních stavů.

Venkovní prostředí má význam spíše sezónní, kdy jde především o expozici pylovým alergenům, případně vzdušným plísním.

Alergeny významné v domácím prostředí jsou alergeny s celoročním výskytem. Hlavním alergenem jsou roztoč domácího prachu (Dermatophagoides pteronyssinus) a alergen kočky domácí.

 V posledních letech přibývá v domácnostech i alergie na některá další zvířátka, především na hlodavce. Rozložení alergenů podle významu se může v různých oblastech světa lišit. Vedle alergie na roztoče přibývá např. v USA alergie na šváby.

 Velmi důležitým negativním faktorem je kouření. To se týká nejen kouření aktivního, ale i jakéhokoliv kontaktu s tabákovým kouřem.

Jak se lze alergenů v domácím prostředí zbavit?

Úplné odstranění alergenů je bohužel velmi obtížné. Nicméně platí, že chceme-li astma a alergii úspěšně léčit, musíme se snažit i o snížení kontaktu nemocného s příčinnými alergeny. K péči o prostředí patří jak obecné principy, tak cílená opatření. Prospěšné je časté větrání, nekouření, udržování rel. vlhkosti v rozmezí 30 – 50 %.

 K cíleným opatřením pak řadíme konkrétní kroky směřující k odstranění alergenu. V tom je důležitá péče o lůžka, kde se nejvíce udržují roztoči. Lůžkoviny by měly být převlékány nejméně jednou za týden, pokud jde o umělý materiál tolerující vyprání, pak je vhodné kromě převlékání lůžkoviny v určitých intervalech i vyprat.

Matrace by neměla být plněna biologickým materiálem, pokud je již starší, je její čištění obtížné a je třeba ji vyměnit. Doporučuje se i časté vysávání matrace a její krytí polopropustným obalem, jehož póry neumožňují roztočům procházet. Dávno známým rizikovým faktorem jsou v lůžku i plyšové hračky.

Ty je třeba dobře udržovat, pokud možno volit takové, které je možno vyprat.

Souhrn

Alergie a astma jsou faktory našeho současného života, se kterými se musíme smířit a které s námi budou i nadále.

Tato daň za významné zlepšení celkového zdravotního stavu populace a razantní zlepšení našeho životního standardu v posledních 50 letech je z celkového pohledu vcelku přijatelnou cenou.

Je velkým štěstím, že dnes máme dostatek účinných léčebných možností, které dokážou alergii a astma ovlivnit do té míry, že u většiny nemocných nebrání plně kvalitnímu životu a pracovnímu i společenskému uplatnění.

 Současná péče o alergii a astma je založena na velmi účinných lécích, které dokážou dostat nemoc pod plnou kontrolu. Bez účinné prevence a průběžného odstraňování alergenů a eliminace kouření je nicméně i moderní léčba účinná jen částečně. Alergik by proto měl svou nemoc znát, vědět o preventivních opatřeních a průběžně je dodržovat.

Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
ředitel České iniciativy pro astma o.p.s.

Léčba alergií vyžaduje individuální přístup a zdravý rozum

Na dráhu alergoložky ji nasměrovala náhoda, když pro nově zřizovanou alergologickou ambulanci chybělo to hlavní – alergolog. Do dneška Jana Wankatová pomohla tisícovkám pacientů, a protože se opírá o integrativní medicínu, nejde výhradně o alergiky.

Co vás přivedlo k alergologii?

Po promoci v roce 1982 na III. lékařské fakultě UK v Praze jsem se rozhodla pro vnitřní lékařství a první atestaci také z interny složila.

Jenže v době, kdy jsem se chystala na druhou a zvažovala, zda internu, či hematologii, neboť mě bavila práce v hematologické ambulanci a na transfuzní stanici, přišel jeden z významných zlomů ve zdravotní situaci obyvatelstva – alergologické ambulance na konci 80.

 let minulého století přestávaly zvládat nápor nových pacientů. Urychleně se proto zřizovaly nové, logicky se nedostávalo odborníků a já jsem obdržela nabídku na práci v takové ambulanci spolu se zařazením do atestační přípravy z oboru Alergologie a klinická imunologie.

Na tuto výzvu jsem zareagovala tak, že jsem skončila jako sekundární lékařka Interní nemocnice Vršovice a stala se ze mne ambulantní specialistka-alergoložka. Posléze jsem zakotvila v pražských Dejvicích, kde působím bezmála čtvrt století.

Jak početná a jak vyprofilovaná je vaše klientela?

Mám v evidenci několik tisíc pacientů napříč celým věkovým spektrem, tj. od novorozenců a kojenců až po seniory ve věku 80–90 let. Pochopitelně převažují alergici či jiné imunopatologie, ale protože se zabývám integrativní medicínou, mám v péči i jiné pacienty, například s obtížemi pohybového aparátu, s gastrointestinálními a onkologickými diagnózami.

Co se nejvíce změnilo od doby, kdy jste s alergologií začínala?

Především došlo k velkému nárůstu alergických pacientů, dnes se dokonce hovoří o tom, že alergie je nejrozsáhlejší neinfekční pandemií 20. a 21. století. Dle epidemiologických studií je dnes každý třetí Evropan alergik a v roce 2025 bude každý druhý Evropan trpět nějakou formou alergického onemocnění.

Dává se to do souvislostí s řadou faktorů: s genetickými, se zátěží ze životního prostředí a obecně s životním stylem populace. Dále pozoruji výrazný nárůst pacientů s potravinovými alergiemi či intolerancemi.

Bylo by to na velkou diskusi o kvalitě potravin, genetických manipulacích s plodinami, chemických a dalších zásazích do plodin i výroby potravin.

V neposlední řadě je nutno zmínit další významný fenomén, se kterým jsme se v minulosti tolik nesetkávali a jímž je polysenzibilizace pacientů, tedy polyvalentní alergie na řadu inhalačních i potravinových alergenů, často komplikovaná zkříženou reaktivitou. Objevily se tak nové diagnózy jako např.

ACOS – překryvný syndrom astmatu a chronické obstrukční choroby bronchopulmonální, EGID – onemocnění GIT asociovaná s eozinofily, FODMAP syndrom – problém s trávením fermentabilních sacharidů a polyolů, neceliakální glutenová senzitivita, EPIES – syndrom enterokolitidy navozené potravinovými proteiny, histaminová intolerance a další.

Významné změny také nastaly jak v diagnostice, tak v terapii alergických onemocnění.

Jaké? A jak je to s včasností diagnostikování alergií? 

V diagnostice alergií došlo k posunu směrem k laboratorní diagnostice, využití tzv. komponentové diagnostiky (CRD), která umožní rozlišit primární a zkřížené alergie i závažnost senzibilizace.

Dále dnes máme k dispozici testy aktivace bazofilů v diagnostice potravinové a lékové alergie, začínají se více používat provokační a expoziční testy.

Otázka včasnosti zjišťování alergického terénu závisí spíše na pediatrech, kdy se rozhodnou dítě k vyšetření odeslat; kožní testy se doporučuje dělat až ve věku kolem čtyř let, ale běžně se provádějí i dříve, z krve lze vyšetření provést i u kojence, ale pochopitelně vše má svá úskalí.

Jaká například?

Získáváme někdy falešně pozitivní i falešně negativní výsledky, u expozičních i kožních testů hrozí riziko alergické reakce.

Z pohledu lékaře zabývajícího se celostní medicínou je nutno upozorňovat na to, že alergie se i v kojeneckém věku může projevovat na různých systémech a že by se na ni mělo pomýšlet např.

také u neprospívajícího kojence, poruch spánku u kojenců a malých dětí, u recidivujících KHCD a mediootitid, které mohou být projevem alimentární intolerance. Lze se tak vyhnout chybné léčbě, především nadužívání antibiotik.

Jaké jsou vaše zkušenosti s prevencí alergií?

Prevence alergie je velmi diskutované téma jak mezi odborníky, tak mezi laiky. Existuje řada studií na celém světě, avšak bohužel nedocházejí k žádným shodám, mnohdy jsou publikovány zcela opačné výsledky. Středem zájmu je pochopitelně především tzv. primární prevence alergie, tj.

nalézt taková opatření, která by zabránila vzniku senzibilizace k alergenům z prostředí – potravinám či aeroalergenům – u vyvíjejícího se jedince během intrauterinního vývoje a v časných fázích po porodu.

Zkoumají se eliminační diety během těhotenství a kojení, použití náhradních mlék – hydrolyzovaných, sójových, rýžových, termín, kdy zavést nemléčné tuhé stravy, vliv probiotik a prebiotik, délka kojení… Zatím však nebyl prokázán žádný pozitivní vliv ničeho z toho, co jsem zmínila, na pozdější vývoj alergie u dítěte.

Jednoznačně prokazatelný efekt na snížení prevalence alergie v prvních dvou letech života má pouze kojení do šesti měsíců věku dítěte, ovšem týká se výhradně atopického ekzému a potravinové alergie.

Co klasická prevence v podobě eliminace alergenů?

Ano, další studie se týkají ovlivnění senzibilizace na inhalační alergeny, zejména prach, roztoče, plísně, šváby, zvířecí alergeny, vliv polutantů, elektrosmog. Doporučují se proto úpravy bytového prostředí – odstranění koberců, závěsů, plyšových hraček, čističky vzduchu, vysavače s roztočovými filtry, nepropustné povlaky na matrace a lůžkoviny.

Tato témata se hodně probírají v tisku, na internetu a na serverech pro alergické pacienty, existují webové aplikace, které třeba hlásí výskyt pylů právě v tom místě, kde se pacient nachází.

Vrací se tak do hry otázka „hygienické hypotézy vzniku alergií“, podle níž je způsobuje nedostatek expozice infekčním činitelům v raném dětství, což vede k utlumení vývoje imunitního systému a z něj vyplývající přehnané reaktivitě Th2 lymfocytů.

Já si myslím, že se musí volit individuální přístup, pokud jde o zmíněná opatření, a používat i „zdravý selský rozum“.

Byly to spíše vědecké poznatky, nebo onen zdravý selský rozum, co vás přivedlo k využívání postupů fyziologické regulační medicíny (FRM)? 

Oboje. FRM mě oslovila tím, že respektuje jednotu psycho-neuro-endokrino-imunitního systému, studuje vzájemné ovlivňování jeho složek a vnímá lidský organismus v jeho komplexnosti.

Vychází z vědeckých poznatků o mechanismech nemocí a k obnově fyziologického stavu organismu využívá biologicky aktivní molekuly známé u zdravého jedince – hormony, cytokiny a růstové faktory, tedy komunikační molekuly imunitního systému.

Přípravky FRM lze nasazovat v podstatě „na diagnózu“ při respektování mechanismů, které se účastní na vzniku dané nemoci. Kombinace léků si ověřuji metodou EAV, tedy elektroakupunkturou podle dr. Volla, a volím zcela individuálně dle potřeb daného pacienta.

Moje zkušenost je taková, že klinický efekt tohoto přístupu se projevuje již při prvním nasazení léčby, snížením jak intenzity, tak délky trvání alergických projevů v pylové sezóně a výrazným omezením symptomatické farmakoterapie.

Takže využíváte i postupy standardní alergologické medicíny?

Řekla bych, že tak z padesáti procent.

Určitě využívám klasické diagnostické metody, jako je imunologické vyšetření, ale například v diagnostice potravinových a lékových intolerancí mnohem častěji používám zmíněnou EAV, která je neinvazivní, umožňuje jednorázové vyšetření velkého počtu vzorků, neohrožuje pacienta žádnou nepříznivou reakcí a dovoluje vyšetřovat již kojence prakticky od narození. Jsme tak schopni vybrat např. vhodné náhradní mléko, zjistit a ovlivnit intoleranci mateřského mléka při neprospívání dítěte, vyhnout se nežádoucím reakcím např. při výběru antibiotik.

Co se týká léčby, tak mám pochopitelně řadu pacientů, kteří chtějí být léčeni pouze podle vědecké medicíny (EBM), tedy symptomaticky farmakoterapií a kauzálně specifickou alergenovou imunoterapií, třebaže by na jejich diagnózy FRM v roli komplementární terapie byla velmi vhodná.

Mám však také pacienty, kteří klasickou medicínu zcela odmítají; u nich, pokud to jde, používám metody integrativní medicíny: homeopatii, akupunkturu, Bachovu květovou terapii, FRM. Ve většině případů však používám kombinaci obou přístupů.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Pochopitelně existují stavy a situace, kdy je klasická farmakoterapie zcela nezbytná a nezastupitelná – anafylaktický šok, astmatický záchvat, těžké imunodeficitní stavy, autoimunitní onemocnění.

Avšak i v těchto případech můžeme použít některé metody integrativní medicíny jako doplňkovou léčbu, tak zajistíme lepší prospívání pacienta, usnadníme toleranci farmakoterapie a omezíme její nežádoucí účinky.

Vraťme se zpět k samotným alergiím. V jedné z vašich publikací zmiňujete termín „promarněné mechanismy orální tolerance“, můžete jej rozvést?

Je to otázka týkající se vztahu možného vývoje alergického onemocnění a časování termínu zavádění nemléčné stravy. Existuje řada studií. U nás se nejvíce diskutuje zavádění lepku a bylo jednoznačně prokázáno, že optimální časový úsek je mezi 4.–6.

měsícem věku dítěte; konzumace lepku před 3. měsícem vede k několikanásobnému zvýšení rizika celiakie u geneticky predisponovaných jedinců. Avšak stejně tak stoupá riziko celiakie i budoucí alergie na lepek po 7.

 měsíci věku, což se vysvětluje právě „teorií promarněných mechanismů orální tolerance“.

Jaká je příčina?

Nabídneme-li antigen imunokompetentním buňkám střevní sliznice pozdě, můžeme očekávat selhání fenoménu pozitivní či negativní selekce, tedy selhání mechanismů správného naladění regulace vůči cizorodým antigenům.

Za tuto situaci zodpovídají T regulační lymfocyty. Pokud jim „nenabídneme práci“ v prvním půlroce života, předají později zodpovědnost především Th2 lymfocytům, jejichž převaha vede k proalergickému nastavení a může se spustit kaskáda tzv.

alergického pochodu dle prof. Špičáka.

Ve zmíněném textu také zmiňujete souvislost alergií s psychikou – jaké máte na tomto poli zkušenosti?

Alergická reakce se někdy připodobňuje k „hysterii imunitního systému“. Z psychologie je známo, že alergik má problémy se svou přirozenou agresivitou.

Tu ovšem nevnímá, nebo ji vědomě potlačuje, takže agrese je vytěsněna z psychiky do těla, kde se projeví nějakou patologií, např. jako astma bronchiale či ekzém.

Psychosomatika má u alergií mimořádný význam, stres, vztek nebo strach vedou ke vzniku či zhoršení projevů alergózy.

V čem dalším se vztah hlava-alergie projevuje?

Alergik často svoji nemoc zneužívá k získání určitých výhod a k dominanci, kdy se mu rodina musí významně podřídit, kdy se musí odstranit z jeho blízkosti alergeny a zvířata, nesmí se větrat atd.

Dítě naopak může reagovat dušností na „dusno v rodině“, když mají rodiče neshody a hádají se; strach o zdraví až život dítěte je však může opět stmelit.

Dalších příkladů by byla celá řada, ale to určitě přesahuje rámec této otázky.

Dostáváme se k rodičům alergických dětí. Na jakých principech funguje spolupráce lékaře s nimi?

Pochopitelně především na principu vzájemné spolupráce a důvěry.

S rodiči především mluvíme a vysvětlujeme: jaké jsou příčiny onemocnění jejich dítěte, jaké jsou orgánové a systémové vztahy, pochopitelně nabízíme řešení dané možnostmi klasické i celostní medicíny a také zdůrazňujeme, co pro zlepšení stavu malého alergika mohou udělat oni. Je nutné, aby si rodiče uvědomili, že alergie je celoživotní, ne zcela vyléčitelné, ale dobře léčitelné onemocnění.

Co všechno to znamená?

Jak už jsem naznačila, nemoc dítěte prověřuje vztahy v celé rodině a významnou měrou ovlivňuje chod celé domácnosti. Mnohdy je tedy třeba podpořit ostatní členy rodiny, udělat celou řadu změn, zejména v jídelníčku dítěte.

Zde již záleží na individuálním přístupu rodičů, někteří celou situaci pochopí, snaží se sami proniknout do příčin a problému, spolupracují, dodržují režimová, léčebná, dietní a další opatření, někteří to naopak přeženou a pak až terorizují celou rodinu i okolí dítěte, kdy je nutné jejich přehnané aktivity korigovat.

Jindy ta omezení pro rodiče představují takový problém, že nejsou ochotni ani v zájmu zdraví svého dítěte nic takového podstoupit a pak nezbývá než znovu vysvětlovat, anebo prostě ponechat na jejich volbě, jakou cestou se vydají.

Jaké jsou nejčastější rodičovské chyby?

Já bych je viděla ve dvou extrémech.

Prvním jsou rodiče hyperprotektivní a „vědečtí“, kteří toho hodně nastudují a znají pomalu více než lékař, avšak bohužel často nejsou jejich informace správné – nicméně chtějí mít stále vše potvrzeno, přehánějí veškerá doporučená opatření, pořizují drahé čističky vzduchu, ionizátory, protialergické vybavení bytu, dítě např.

nesmí chodit do školní jídelny, do kolektivu, aby se nenakazilo, ani do bytu ke kamarádovi, protože by bylo ohroženo roztoči. Tím dítěti velice komplikují život, izolují ho od vrstevníků, „dusí ho“, vytvářejí mu alibi a obranu proti okolnímu světu a dítě se nakonec ve své nemoci „zabydlí“, jeho stav se nezlepšuje, nebo naopak ještě zhoršuje.

A druhý extrém?

Představují jej rodiče, kteří mají pocit, že zlepšení zdravotního stavu musí zajistit lékař kvalitní léčbou a oni pro to nemusí nic udělat. Především si třeba nedovedou představit, že by dítěti museli odepřít např.

olivy nebo ořechy, je pro ně nepředstavitelné zavedení jakýchkoli dietních opatření, protože jsou extrémně pracovně vytíženi a často ani doma nevaří.

Další problém často představují prarodiče, kteří odmítají změnit své zvyklosti ve vaření nebo nechápou, že by ten „chudáček“ nesměl dostat trochu té čokolády nebo ovoce, vždyť se nemůže nic stát. Musím však říci, že naštěstí se ve většině případů setkávám se spolupracujícími a chápavými rodiči a pak vše funguje lépe.

ALERGIE - nemoc 21. století – vše o zdraví

MUDr. Jana Wankatová

Po atestaci z interního lékařství se začala intenzivně věnovat alergologii a imunologii. Již zhruba dvacet pět let provozuje ordinaci v Praze-Dejvicích, v níž se opírá o integrativní medicínu. Mezi její pacienty tak patří nejen alergici či osoby s jinými imunopatologiemi, ale i lidé například s obtížemi pohybového aparátu, s gastrointestinálními a onkologickými diagnózami.

Alergie – nemoc 21. století

Alergické onemocnění je příznakový komplex řady chorobných jevů alergického charakteru, souhrn příznaků kožních a dýchacích. Zatímco ještě nedávno propukala pylová sezona ve vysloveně jarních měsících, dnes není výjimkou, že díky klimatickým výkyvům v přírodě hlásí alergici potíže už v polovině února.

Máte alergii?

Příznaků alergie je celá řada: plný nos, časté smrkání, vodnatá rýma, zvýšené slzení, průjem, kopřivka, oteklé víčko, svědění kůže, svědění oka, řezání oka, ucpaný nos, bolest břicha, kýchání, ekzém, otoky, obtížné dýchání, oteklé rty, jazyk. Pokud se u vás některý z těchto problémů objevuje, je možné, že máte nějakou alergii.

Co se děje v těle?

Alergen vždy pochází z vnějšího prostředí. Je-li patologická imunitní reakce namířena proti částem vlastního těla, pak se hovoří o autoimunitních chorobách. Projevy alergie mohou být sotva znatelné, ale mohou nemocného i výrazně obtěžovat, až ohrožovat na životě.

Záleží na tom, jak silně je alergie vyvinutá, jakou cestou a v jakém množství do těla alergen vstoupí. Potenciálními alergeny mohou být např. pyly, prach, roztoči, bakterie, plísně, látky obsažené v potravě a v léčivech.

Dále bílkoviny tvořené bodavými hmyzem a živočišné jedy.

Aby mohla vzniknout alergická reakce, musí se imunitní systém s cizorodou částicí nejprve seznámit a rozhodnout o její škodlivosti.

Tento okamžik je zcela zásadní, neboť na jeho základě částice už nikdy nebude obyčejnou částicí, ale vždy alergenem. Vznik přecitlivělosti na tuto částici se nazývá senzibilizace a celý proces trvá tři týdny.

Podle způsobu vstupu alergenu do těla vznikají pak reakce místní nebo celkové.

Možnosti léčby

Léčba  alergií je založena na dvou základních pilířích. V první řadě je nutné identifikovat příčinný alergen, v druhé fázi jde o snahu eliminovat jej.

Vyšetření provádí lékař – alergolog, který pacientovi do předloktí podkožně aplikuje zředěné alergeny a po cca půl hodině zhodnotí kožní reakce na konkrétní alergen. Jako v léčbě jakéhokoliv jiného onemocnění, i zde je velice důležitá spolupráce pacienta.

Pozorujete-li tedy na sobě některý z výše uvedených příznaků, určitě navštivte lékaře. Léčba je založena na aktuálních příznacích, ale je např. také nutné zhodnotit osobní i rodinnou anamnézu každého pacienta už od narození.

Přestože jsou dnes léky kvalitnější a cíleněji působící, nepodařilo se ještě plně vyloučit jejich nežádoucí účinky i jejich možný dopad je třeba nechat posoudit odborníka. Ruku v ruce s odbornou léčbou jde pak celá řada režimových opatření, jako je úprava jídelníčku apod.

Alergie v číslech

V České republice se odhaduje počet alergiků na 2,5 miliónu, z toho je registrováno kolem 15 % postižených alergickou rýmou, 10 – 12 % pacientů s různými projevy alergických kopřivek, 10 % široce alergických forem ekzému a asi půl miliónu astmatiků! Méně časté, ale o to závažnější jsou těžké anafylaktické reakce (po aplikaci léků, po bodnutí hmyzem, reakce na některé potraviny apod.). 

Civilizační pandemie 20. a 21. století: Jednoznačně alergie, proti některým stále nemáme obranu

Alergie je přitom nemoc, kterou trpí téměř 1 milion obyvatel naší země. Zároveň je jedním z rizikových faktorů vzniku astmatu. Účinným řešením problému je alergenová imunoterapie, kterou lze na rozdíl od jiných případů alergie zahájit kdykoliv během roku.

Z běžné alergie nebezpečné astma

Většina z nás příznaky podceňuje, což zpravidla vede v souvislosti s progresí onemocnění k vývoji zvýšené reaktivity i na další alergeny nebo také k vývoji astmatu. Probouzíte se ráno s pocitem, že jste si neodpočinuli a jste stejně unavení, jako když jste šli večer spát?

Důvodem je možná fakt, že sdílíte postel zhruba se dvěma milióny dalších nevítaných spolunocležníků – s roztoči. Jejich přítomnost většina lidí neřeší, pokud jste ale na roztoče alergičtí, mohou vám způsobit velké problémy, které se projevují i během dne například únavou, malou produktivitou a celkovým snížením kvality života.

  • Mezi nejčastější příznaky alergie na roztoče patří:
    – ucpaný nos nebo rýma
    – kýchání
    – pálení a slzení očí
    – zarudlá oční víčka
    – dýchavičnost
    – tlak na prsou
    – kašel a sípavý dech
    – nekvalitní spánek
  • – únava a ospalost

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a jejich statistiky chronických onemocnění zabírá alergie druhé místo – hned za onemocněním pohybové soustavy a těsně před vysokým krevním tlakem.

Nějakou alergií trpí téměř milion obyvatel naší země. Avšak roztoči jsou přesto největším původcem alergií u lidí po celém světě.

Způsobují rýmu, kýchání a slzící oči, což může dále vést k problémům se spaním a dokonce k astmatu.

Rozdíl v léčbě příznaků je velký

Dříve jen injekce nebo kapky, dneska i tablety.

Víte, jaký je rozdíl v léčbě příznaků a alergie? Velký! „Máte-li podezření na alergii na roztoče a dosud jste nebyli diagnostikováni, měli byste se svým praktickým lékařem konzultovat vhodnost alergologického vyšetření pro objasnění příčiny vašich obtíží,“ říká MUDr. Iva Pončáková z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce v Praze.

„Naštěstí alergie na roztoče se dá v dnešní době léčit mnoha různými způsoby, od volně prodejných léků a farmak zaměřených pouze na potlačení symptomů až po hlavní možnost kauzálního ovlivnění alergického onemocnění specifickou alergenovou imunoterapií,“ doplňuje lékařka.

Snižování překvení sliznice

Oba hlavní přístupy k léčbě alergie na roztoče zahrnují řadu prostředků, které vám poskytnou úlevu od nepříjemných příznaků a zbaví vás pocitu, že jste nemocní. Jsou mezi nimi ale významné rozdíly. Léčba příznaků funguje pouze po dobu, kdy užíváte léky, ale nemá dlouhodobý účinek. Zaměřuje se jenom na koncové projevy onemocnění – léčbu symptomů alergie.

Základní onemocnění, alergii, ale neléčí, protože na rozdíl od alergenové imunoterapie nevytváří požadovanou toleranci na alergen. Léky omezující příznaky alergie dostanete běžně ve volném prodeji, a to jak v lékárnách, tak třeba v supermarketech. Symptomatická léčba zahrnuje především antihistaminika, steroidy ve formě nosních sprejů nebo inhalátorů a látky snižující překrvení sliznice.

Zajímavé:  Demence a Alzheimerova choroba – vše o zdraví

Možností řešení je více

Léčba alergie pomocí alergenové imunoterapie je léčba vhodná pro pacienty, u nichž léčba příznaků neměla dostatečný účinek.

Alergenová imunoterapie je sice dlouhodobá léčba, je rozvržená do tří až pěti let, přináší ale trvalé zlepšení stavu, které přetrvává i několik let po jejím ukončení.

Jedná se o medikamentózní léčbu ve formě injekcí – aplikovaných buď v nemocnici, nebo v jiném zdravotnickém zařízení.

Při alergenové imunoterapii se do organismu dodává přesně ten alergen, na který je pacient alergický. Imunitní systém pomalu mění typ reakce a konkrétní původce alergie mu přestává způsobovat potíže. Součástí léčby alergie jsou i režimová opatření, díky nimž by se pacienti měli snažit vyhýbat kontaktu s alergeny, které jim škodí.

Dnes už ale není výjimkou, že injekce nahrazují kapky pod jazyk nebo v současnosti také i pro užívání příjemnější tablety, které vás nijak neomezují a můžete je užívat doma.

Roztočová tableta se užívá denně pod jazyk a je vhodná i pro děti a dospívající od 12 let s alergickou rýmou vyvolanou roztoči.

Hlavní rozdíl mezi léčbou symptomů alergie a alergenovou imunoterapií je, že alergenová imunoterapie vytváří toleranci na alergen a léčí tak hlavní a původní příčinu nemoci, nikoli pouze její příznaky. 

V hlavní roli čas

 „Alergenová imunoterapie je specifický léčebný postup oboru alergologie a klinické imunologie. Doporučuje se především v případech alergií na pyly stromů, trav a plevele, roztoče a hmyz (včela a vosa). Ve zvláštních případech lze tuto léčbu použít i k léčbě alergie na zvířecí alergeny.

Jejím hlavním přínosem kromě zmírnění či vymizení alergických obtíží je také skutečnost, že brání progresi onemocnění, vzniku astmatu a rozvoji dalších alergií na jiné alergeny. Představuje jedinou preventivní léčbu u těžkých celkových reakcí (anafylaxi) při alergii na hmyzí jed,“ uvádí alergoložka MUDr.

Iva Pončáková.

Podstatou alergie je zánětlivá reakce vznikající kvůli celkové poruše imunity a zvýšené přecitlivělosti na alergeny. Není-li včas diagnostikována a léčena, postupuje a rozvíjí se v organismu do stále těžších stadií. Konkrétní formu léčby byste měli zvolit na základě konzultace s lékařem.

Špatně se vám dýchá? Vzduch je špinavý, zatočte s plísněmi a roztoči. Čtěte zde.

Onemocnění, choroby, SZÚ

Alergie/atopický ekzém

Atopický ekzém,: leták -1.vydání Praha 1995, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.Obsah : Co je to atopie● Jak často se atopický ekzém vyskytuje● Jaký je klinický obraz a průběh nemoci

Režimová a výživová doporučení pro děti se zvýšeným rizikem alergického onemocnění; leták – 1. vydání Národní program zdraví ČR 2000; 2. vydání SZÚ, Praha 2003, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah : Co jsou alergie a atopie ● Prevence ● Režimová opatření

Víme si rady s alergií?; brožura – 1. vydání, Praha 1993; 2. vydání, Praha 2004, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.

Obsah: Co je to alergie ● Co jsou to alergeny ● Jak poznáme, že je dítě alergické ● Jak bojovat s alergeny ● Rady budoucím rodičům ● Rady rodičům předškoláka a mladšího školáka ● Starší školák a dospívající ● Protialergenový režim v bytě pro všechny

Infekční a parazitická onemocnění

Hepatitidy „žloutenky“ typu A, B, C, D, E; leták – 1. vydání, Praha 1999; 4., upravené vydání, Praha 2008, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Virové hepatitidy typu A, B, C, D a E – příznaky průběh, léčba

Jak se chránit před průjmovým onemocněním infekčního původu; 2. vydání, Praha 2000; 3., doplněné vydání, Praha 2003, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.

Obsah: Příčiny průjmových onemocnění ● Bakteriální střevní infekce ● Intoxikace z potravin ● Střevní virové infekce ● Parazitární střevní infekce ● Plísně ● Osobní hygiena ● Dieta ● Deset zlatých pravidel k zabezpečení zdravotní nezávadnosti pokrmů

Prevence toxoplazmózy u gravidních žen, autor: RNDr. Kamil Zitek; leták – 1. vydání, Praha 2001, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Co je toxoplasmóza a jak se klinicky projevuje ● Jak se dá onemocnění zjistit ● Léčba ●Prevence

Svrab; leták – 1. vydání, Praha 2000, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.Obsah: Co je svrab ● Co víme o původci svrabu ● Jak dlouho žijí zákožky ● Příznaky onemocnění u dospělých ● Svrab u dětí ● Zdroje nákazy ● Jiné formy svrabu ● Nákaza od zvířat ● Diagnostika svrabu ● Jak proti nákaze ● Nákaza v blízkém okolí – jak se chovat ● Léčba

Tuberkulóza; leták – 1. vydání, Praha 2007, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Historie onemocnění tuberkulózou ● Co byste měli o onemocnění vědět v 21. století

Veš dětská, svrab, roupi; leták – 1. vydání, Praha 2004, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.

Obsah: Co je veš dětská, jak se přenáší a projevuje ● Jak se vši zbavit ● Co je svrab ● Původce svrabu ● Zákožky ● Příznaky onemocnění svrabem u dospělých a u dětí ● Zdroje nákazy ● Jak se chránit proti nákaze ● Léčba ● Co jsou to roupi a jak se projevují ● Zdroje nákazy ● Léčba ● Jak se chránit před roupy

Veš ve vlasech vám nasadí brouka do hlavy aneb všichni si šímáme vší; leták – 1. vydání, Praha 2015,  ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Prevence přenosu ● Jak se chránit proti nákaze ●

1. el. verze

  • 2. verze plný tisk
  •  
  • Klouby, kosti

Juvenilní chronická artritida: leták – 1. vydání, Praha 1996, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Jaká nemoc je juvenilní chronická artritida● Jak se onemocnění projevuje● Jak zabezpečit správnou léčbu

Revmatická onemocnění: leták – 1. vydání, Praha 1998, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Revmatoidní artritida● Bechtěrevova nemoc● Dna

Cvičení a životospráva po totální endoprotéze kyčelního kloubu, leták – 1. vydání, Praha 1993; 2. vydání, Praha 1996 ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah:

Životospráva při osteoporóze, autoři: Prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc., Mgr. Blanka Beránková; brožura – 1. vydání, Praha 2000; 3.,doplněné a upravené vydání, Praha 2003, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Příčiny a důsledky osteoporózy ● Vyšetření ● Hormonální léky ● Cvičeni

Nádory

Co víte o rakovině prsu; leták – 1. vydání, Praha 2002; 2. vydání, Praha 2004, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Výskyt zhoubných nádorů prsu ● Příznaky ● Stanovení diagnózy ● Léčebné metody ● Vedlejší léčebné účinky ● Péče po skončené léčbě

Co víte o nádorech varlat?; leták – 1. vydání, Praha 2002, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Příčiny vzniku ● Příznaky ● Samovyšetřování ● Léčebné metody ● Vedlejší léčebné účinky ● Péče po skončené léčbě

Nádorová onemocnění – prevence, včasné odhalení: listy – 1. vydání , Praha 2001, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Listy s informacemi o nádorových onemocněních

Nádory kůže; leták – 1. vydání, Praha 2006, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Basaliom ● Spinaliom ● Melanom ● Jak se chránit před kožními nádory

Rady ženám po operaci prsu, autor: doc. MUDr. J. Abrahámová, DrSc., brožura – 1. vydání, Praha 1997, Obsah: Samovyšetřování ● léčba rakoviny prsu ● léčebné metody● péče po léčbě

Rakovina tlustého střeva a konečníku; leták – 1. vydání, Praha 2004, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Výskyt ● Příčiny vzniku ● Projevy onemocnění ● Vyšetření a diagnóza ● Léčba ● Předpověď vývoje onemocnění, úspěšnosti léčby, vyléčení ● Sledování po skončení léčby, kontroly ●Prevence

Samovyšetřování prsu: leták – 1. vydání, Praha 1999, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.Obsah: Příznaky● Prevence●Samovyšetřování

Samovyšetřování prsu- kartička; kartička – 1. vydání, Praha 2001, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Jak provádět samovyšetřování prsu ● Rizikové faktory ● Příznaky onemocnění

Nebojte se chemoterapie a radioterapie,leták – 1. vydání, Praha 1999, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah:

Onemocnění spojená s výživou a životním stylem

Celiakie a bezlepková dieta; leták – 1. vydání, Praha 2001, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Příznaky celiakie ● Bezlepková dieta

Diabetes: 1. Světový den diabetu, 14.listopad, SZÚ, Praha, 2013,©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.

Metabolický syndrom; leták – 2. vydání, Praha 2006, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Co je metabolický syndrom a jaký je jeho význam ● Jak se diagnostikuje a léčí

Několik slov o cukrovce; leták – 1. vydání, Praha 1994; 2., upravené vydání, Praha 1997; 3. vydání, Praha 1999; 4., upravené vydání, Praha 2002, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Čím je cukrovka způsobena ● Život s cukrovkou ● Cukrovka a dietní opatření ● Pohybová aktivita v životě diabetika

Onemocnění z potravin (Alimentární nákazy) leták – 1. vydání, Praha 2007, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Kdo je nejvíce ohrožen● Jak se bakterie do potravin dostanou● Jak se chránit před rizikem onemocnění z potravin

Problémy s nadváhou u dětí a dospívajících; leták – 1. vydání, Praha 2000; 2.vydání, Praha 2004, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Proč jsme obézní ● Poznejme sebe sama ● Obezita snižuje šanci na úspěch ● Jakou bychom měli mít hmotnost ● Začněme rozumně jíst a změňme životní styl

Prevence toxoplazmózy u gravidních žen; leták – 1. vydání, Praha 2001, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Co je toxoplasmóza a jak se klinicky projevuje ● Jak se dá onemocnění zjistit ● Léčba ●Prevence

Salmonelóza nejčastější alimentární nákaza: leták – 1.vydání, Praha 1994, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Co jsou salmonely a jaký je mechanismus vzniku onemocnění● Jak se zachovat při onemocnění salmonelózou● Které potraviny řadíme mezi rizikové

Onemocnění srdce / žilní onemocnění

Hemoroidy: leták – 1. vydání Praha 1997,©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ. Obsah: Co jsou hemoroidy● Výskyt● Potíže● Vyšetření● Prevence

Příznaky a léčba srdečních arytmií; leták – 1. vydání, Praha 1998, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.Obsah: Jaké je normální vedení elektrických vzruchů v srdci ● Jaké arytmie se mohou vyskytovat ●Jaké jsou příznaky ● Jaké jsou léčebné možnosti k odstranění arytmií ● Je možné vzniku arytmií předcházet ● Co dělat při podezření na srdeční arytmii

Žilní onemocnění dolních končetin; leták – 1. vydání, Praha 1997; 2. vydání, Praha 2002, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.Obsah: Křečové žíly ● Záněty žil ● Trombózy ● Bércové vředy

Ostatní

Alzheimer:  plakát – 1 . vydání, Praha 2014 ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.

  1. Antibiotická rezistence,SZU, MZČR, 2014 ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.

Chřipka-ordinace: plakát – 1. vydání, Praha 2014, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ.

  • Chřipka-pexeso SZU Praha 2014, ©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ
  • Ošetřování dětí při středoušním zánětu,leták – 6., upravené vydání, Praha 1997,©Státní zdravotní ústav, NEPRODEJNÉ

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *