Aneurysma mozku – vše o zdraví

Otřes mozku je porucha mozkových funkcí způsobená úrazem. Jde o nejlehčí formu poranění…

Dobrý den. Před pěti lety jsem měla úspěšně operované aneurysma v mozku. Coiling. Rok jsem měla diagnózu následky krvácení do mozku /podměšek mozkový/, ale po roce mi to při angiografické kontrole již odebrali tuto diagnózu. Teď se mi jedná o něco jiného. Byl mi před měsícem a půl naměřen tlak kamarádkou… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Paní Šárko, doporučila bych Vám určitě pro těžkou hypertenzi (3.stupeň) vyšetření u praktického lékaře,… Celá odpověď

Dobrý den , minulý měsíc jsem byl na MR mozku pro přetrvávající závratě. závěr zprávy byl : Lehká asymetrie šíře jinak nerozšířených komor. Vinutost vertebrálních tepen a basilární tepny naléhající na prodlouženou míchu až pons. V roce 2012 jsem měl také MR mozku a nic takového se ve zprávě nepsalo…. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den,Miroslave, vinuté tepny jsou poměrně častým nálezem. Nejedná se o nic závážného, důležitá… Celá odpověď

Dobrý den, prosím mám dotaz. Včera jsem se uhodila do hlavy do zadní části kufru od auta – taková želená část, kde se to zavírá. Je to na pravé straně spíše ke spánku, ale na hlavě na povrchu. Měla jsem také nervový záchvat a záchvat pláče, léčím se s OCD, proto mám opět obavy, zda nemám otřes mozku… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, pokud netrpíte nevolnostmi, pokud dobře vidíte (není přítomno dvojité vidění či jiné nezvyklé… Celá odpověď

Dobrý den, mám někdy v hlavě víc vzadu na boku pocit lupnutí nebo prasknutí, hlavně když jsem vklidu, hned po prasknutí mě na tom místě začne pálet zhruba 5 vteřin a pak je to místo citlivé při pohybu hlavou, stává se mi to cca jednou za 3 měsíce, už 3 roky. Jsem kuřák, mám střední obezitu a vyšší tlak…. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, podle Vašeho popisu mi není moc jasné, kde se to lupání objevuje. Nemůže jít o lupnutí v krční… Celá odpověď

Dobrý den pane doktore/paní doktorko, obracím se na Vás s dotazem ohledně porodu. V minulosti ( bohužel se neví kdy, ale prý to mohlo být již v dětství) jsem prodělala krvácení do mozku ( vaskulární mikroléze v bílé hmotě na obou hemisférách) To mi zjistili teprve tři roky zpátky, když jsem byla hospitalizovaná… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Nikol, na tento dotaz Vám nedokážu jako praktická lékařka relevantně odpovědět, Váš dotaz předám specialistovi…. Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Vážená paní, nejrozumnější cestou jak se zbavit obav je neurologické vyšetření a na základě toho může… Celá odpověď

Dobrý den, prosím o vysvětlení nálezu z MR mozku a Cp: ‚mozek bez patolog.nálezu v MR mozku Cp-blokové postavení, spinální mícha bpn. C5/6-osteoprodukce preforaminálně 3 mm bil., foraminostenoza bil., více vpravo C6/7 – foraminostenoza vlevo při preforaminální protruzi disku 2,5mm. vedl.nález… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobr den, na krční páteři jsou popsány degenerativní změny, včetně výhřezu ploténky mezi 6. a 7. krčním… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Dobrý den, dle popisu MRI, máte degenerativní změny krční páteře (degenerace = stárnutí). Avšak Vaše… Celá odpověď

Dobrý den, je mi 34 let. Před rokem jsem prodělal silné krvácení do centrálního mozku. Při krvácení jsem celkem rychle ochrnul na polovinu těla a posléze i ztratil vědomí. Probudil jsem se o 12 hodin později. Ochrnutí mi zůstalo cca 2 týdny. Lékař v nemocnici v Cambridge mi řekl, že mi praskla výduť,… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den,Václave, tak postupně k Vašim dotazům: 1) tyto obtíže jsou zřejmě následkem prodělané… Celá odpověď

Dobrý den je možné mít krvácení do mozku když jsem se nebouch nemota se mi hlava nic jen mě trochu bolí dva dny nezvracim nic Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, bez úrazového mechanizmu by se u krvácení do mozku jednalo nejspíše o hemoragickou cévní mozkovou… Celá odpověď

Dobrý den, ráda bych zkonzultovala výsledek MR mozku. Na toto vyšetření jsem byla odeslána z důvodu migren. Ve výsledku mám napsáno solit. nespec. drobné (do 3 mm v průměru) ložisko v bílé hmotě supratentoriálně frontálně vpravo, které nejspíše odpovídá nespec. gliose pozánětlivé či vaskulárně ischem…. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den paní Hano.Glióza je něco jako ‚jizva‘ v nervové tkáni mozku. Je to zmnožení tzv.gliových buněk… Celá odpověď

Dobrý večer, mohu se zeptat co to znamená. Doktor mi řekl pouze, že je to nádor v hlavě. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, z přiložené zprávy se dá vyčíst to, že v levé polovině mozku, temporálně je magnetickou rezonancí… Celá odpověď

Dobrý den, partnerku už delší dobu trápí intenzivní a časté migrény, a proto se byla objednat u neurologa. Po návštěvě podstoupila EEG a MR mozku a páteře, kde EEG a MR páteře proběhlo v pořádku, ale na MR mozku bylo nalezeno několik ložisek. Objednána je až za dva měsíce a my bychom si moc přáli, kdyby… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

dobrý den… a to je právě to co vám nikdo neřekne, protože těch příčin může být spoustu a opravdu nemá… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Dobrý den, naprosto souhlasím s panem doktorem. Tato ložiska jsou tzv.nespecifická, skoro každý z… Celá odpověď

Za nedlouho budeme psát zápočtový test ze zbraní (zákony, ale i technickou stránku zbraní a střeliva). Ten test musím složit, je jedním ze základních předmětů mé specializace v rámci studovaného oboru. Prosím, z tohoto testu mám obrovský strach, hlavně, když vidím ty technické nákresy, (a pak jsem mezi… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, můžete zkusit preparáty s obsahem jinanu dloulaločnatého (ginkgo). Zlepšuje prokrvení mozku… Celá odpověď

Dobrý den, Před deseti lety, ve věku 9 let jsem prodělal při hokejovém tréninku střední až těžký otřes mozku. V bezvědomí jsem nebyl, trénink jsem dokončil, ale o hodinu později jsem začal děsně zvracet a chtělo se mi hodně spát. EEG ukázalo: Abnormální záznam – nedokonalá základní aktivita s výrazným… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, po otřesu mozku nedochází k organickému tedy strukturálnímu poškození mozku. Pokud k němu… Celá odpověď

Dobrý den. Byla jsem na MR mozku + Cp MNUL ,nález je : Sporná drobná flair hyperintenzita do 4mm v centrum semiovale vpravo, jinak intrakraniálně bpn. Lehké spondyl deformační změny na úrovni C5/6 s mírným zúžením pár. kanálu protruzí disku ,částečně zúženo foramen bilat. Nerozumím tomu co to znamená,… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, máte změny na krční páteři v úrovni C5/6- je mírně zúžen páteřní kanál a vyhřezlá ploténka…. Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Dobrý den, nález na MRI mozku odpovídá nejspíše drobné cévní změně – snad drobnému mozkovému infarktu,… Celá odpověď

Dobrý den, dnes po přečtení několika článků o aneurysmu mozku, jsem dostal strach a chtěl bych se na něco zeptat. Je mi 33let, mám nadváhou, od 18let se léčím s hypertenzí. Pravidelně beru léky a tlak mám při kontrolách v normálu. V posledních letech(nevím jak je to přesně dlouho) mě trápí bolesti hlavy…. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den. Aneurysma je výduť, vzniká jako vrozená výchlipka cévy. Aneurysma nebolí. Když jsme zdraví,… Celá odpověď

.Dobrý den,MR jsem měla na mozek a krční páteř.Mozek-vyšetření provedeno nativitě T2W,T2 FLAIR,DWI a SWI v rovině transverzální,T1 WI v rovině sagitální a T2 WI v rovině koronální.Konfigurace bazálních cisteren je symetrická.Subarachnoidální prostory jsou symetrické,přiměřeně široká.Komorový systém je… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, původní dotaz nevidím. Na MR byl nález mozku v pořádku, lehké ohraničené hladinky v mastoidních… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Dotaz jste nepoložil, lékařem již odpovězeno. Na MR nález mozku v normě, změny v oblasti mastoidu souvisejíí… Celá odpověď

Dobrý den, prosím o vysvětlení CT mozku při přijetí do nemocnice s TK 200/130 : Temporopolárně nepravidelně ohraničená hypodenzita velikosti orientačně 4×2 cm. Další hypodenzita patrná P. juxtakortikálně vel. 2×1,5 cm nejasný charakter hypodenzit.ischemie, TU ložiska, postraumatické změny. Nemají expanzivní… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, na CT mozku máte opravdu nález – to jsou ta ‚ hypodensní ložiska‘. Dle popisu ale není zcela… Celá odpověď

Dobrý den ,po vyšetření mozku CT.bylo zjištěné cystické ložisko vel.6mm v bazálních gangllich vpravo-v.s.postischemická pseudocysta. Mám dotaz, zda za nějakou dobu CT opakovat,magnetickou rezonanci obsolvovat nemohu(kardiostimulátor) nebo se nemám znepokojovat.Rok narození 1953. moc děkuji za odpověď. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den. Kontrolní vyšetření není potřeba, stav je stabilizovaný a pravděpodobně trvalý, jedná se o… Celá odpověď

Při krvácení do mozku a hlavy záleží na každé minutě. Hemofilici i jejich nejbližší by…

Dobrý den, manžel (42) spadl ze schodů dne 20.8.2016, byla provedena dekompresní kraniektomie vpravo, i nadále čekáme až bude otok splasklý a kalva se vrátí. Asi po 3,5 měsíci po úrazu se začal stav zhoršovat – brnění konečky prstů LHK a postupně i LDK a lévá půlka tváře, oči vidí jen, když zavře jedno… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, na Váš dotaz bude odpovídat specialista, který Vám nejlépe vysvětlí situaci a poradí, co je… Celá odpověď

Dobrý den, jsem 4 měsíce po úspěšné operaci mozkového aneurysma (mám v hlavě clip). Měsíc v nemocnici, 3 měsíce v klidu doma. Naštěstí zázrakem bez následků. Teď již v práci. Chtěla jsem se jen zeptat, mohla bych začít sama doma s posilováním ochablého svalstva a cvičením – bez dozoru. Bohužel můj neurolog… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den. Na váš dotaz by vám měl odpovědět právě váš ošetřující neurolog, který zná váš zdravotní stav… Celá odpověď

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jestli nevíte příčinu náhodné zhoršení a zlepšení u léčby nádoru na mozku. Nádor se nachází mezi hemisférami v pohybovém centru. Dotyčný, který je nemocen se takto již jednou zhoršil, po návštěvě u doktora se zjistilo, že to bylo otokem. po užitých prášcích se během… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, není nezvyklé, že u nádorového onemocnění dochází k otoku mozku, tehdy se celkový stav pacienta… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Milý Matyáši. Je třeba aby Vám opověděl Váš ošetřující lékař. Ten o Vás ví vše.My nic. S pozdravem… Celá odpověď

Dobrý den, byla bych moc ráda kdyby jste mi srozumitelně vysvětlila či napsala názor na CT mozku : Nativní vyšetření.Náplň komorového systému a SA prostorů bez navýšení.Středové struktury jsou v ose.Bez ložiskové léze supra a infratentoriálne.Pouze sporně malá hypodenzita o vel.cca 6 mm v levé části… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, na CT máte v pořádku komorový systém, vše je uloženo jak má být (‚v ose‘), nejsou patrné ložiskové… Celá odpověď

Odpovídá lékař:

Dobrý den,Ct mozku je prakticky normální. Drobná hypodenze nesvědčí pro patologii. Pokud by byla klinicky… Celá odpověď

Dobrý den, více než 3 měsíce mám občasné problémy s krátkodobou pamětí a problémy s řešením jednoduchých úkolů. Jsem studentka VŠ, je mi 22 let, nekouřím, alkohol nepiju. Mám diagnostikovanou KES bigeminii srdce (brachykardie i tachykardie), astma, vysoký cholesterol a psoriatickou artritidu. Beru… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den. Rozhodně domněnku, že zhoršené prokrvení mozku a paměť by mohla způsobovat vaše srdeční arytmie… Celá odpověď

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, můj otec je po operaci hlavy, praskla mu cévka a měl krvácení do mozku. Operovali ho, vše proběhlo v pořádku, co nám řekli. Každý den chodím k němu do nemocnice na návštěvu a nepamatuje si ani jeden den. V nemocnici je třetí den. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, ztráta časné paměti po operaci mozku z jakékoliv příčiny je jev velmi častý. Porucha paměti… Celá odpověď

Dobrý den, je mi 41 let, v březnu příštího roku to bude rok ,od mé operace klidového aneuryzma v mozku. Od operace se mi hodně zhoršil zrak ,vidění na dálku,před operací jsem neměla se zrakem problémy. Chtěla jsem se zeptat, zda to má souvislost s operací, nebo je to následek narkózy? Předem děkuji… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, příčinou zhoršení vizu mohlo být jak výkon na cévách mozku, tak delší celková anestezie, stejně… Celá odpověď

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,mám žádanku na vyšetření magnetickou rezonancí na krční páteř a mozek,bude mi tedy vyšetřena jen tato část nebo budou vidět například vnitřní orgány?Dělá se mag.rezonance vnitřních orgánů a zjistí se tím třeba žaludeční vředy,žlučníkové,ledvinové kameny nebo problém se… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

zdravím vás… to opravdu né, vidět bude pouze ta hlava a krční páteř, každé vyšetření má svoje přednosti… Celá odpověď

Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala na několik souvislostí s aneurysma mozku. V rámci přednášek patologie na VŠ, kde studuji, jsme řešili aneurysma mozku, které se může vývýjet již od dětství, během něhož člověk může prodělat několik epizod, které v tichosti přejdou s věkem v dospělosti až k akutnímu… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den. Pokud studujete medicínu, tak časem poznáte, v klinických předmětech, že se můžete najít… Celá odpověď

Supratentorialně po 4 letech stacionárni nečetná hypersignální ložiska v paraventikulárni zoně bile hmoty bilat .,vpravo největši 2 hypertinzity vel až 7 mm ,dalši dronne tečkoite., beze zmn a počtu a velikosti.stac .polyp.v L antru Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, předpokládám že jste zaslala popis magnetické rezonance Vašeho mozku, neuvedla jste ale žádné… Celá odpověď

Dobry den, na EEG jsem byla již uz po čtvrté , jelikoz se mi střídají dvě doktorky a jedna me straší ze půjdu na magnetickou rezonanci pokud to natočí stejne. Jelikoz se to po 3 měsících natočili stejne , vyšetřovali me jiná doktorka a rekla mi ze je jsem na magnetickou mladá a ze to stojí hodne penez…. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

zdravím vás… tak dg. je úzkost, to je trochu neurčitá diagnoza, pokud nemáte nějaké další příznaky… Celá odpověď

Nádorů mozku je několik druhů. Často se bohužel jedná o zhoubnou, tedy maligní formu….

Podle statistik trpí každý pátý člověk na světě metabolickou poruchou, která zvyšuje riziko…

Nejčastější typ rakoviny mozku u dospělých, takzvaný multiformní glioblastom, není pravděpodobně…

Nádory hypofýzy se mohou u pacientů vyskytnout v každém věku. Protože svým hormonálním…

Angličané používají pro tento stav označení sleepwalking – chůze ve spánku. Je to poměrně…

Ředitel prominentního institutu pro výzkum rakoviny v americkém Pittsburghu varuje své…

Stále více studií uvádí, že špatná funkce endokrinních žláz (žláz s vnitřní sekrecí) se…

Cévní mozková příhoda (CMP), mrtvice nebo iktus, je postižení mozkové tkáně vyvolané nedostatečným…

Источник: https://www.ulekare.cz/nemoci-vysetreni/aneurysma-mozku

Aneuryzma: druhy, příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Aneuryzma (aneurysma, výduť) je rozšíření tepny, způsobené zeslabením její stěny. Často se neprojevuje žádnými zjevnými příznaky, ale při jeho prasknutí může dojít k závažným až život ohrožujícím komplikacím.

Aneuryzma je zeslabení stěny tepny, při kterém na tepně vzniká rozšířené místo (výduť). Pokud je tepna jen lehce rozšířena bez většího zeslabení stěny, hovoříme o ektázii (například ektázie břišní aorty). Zjednodušeně řečeno je tedy ektázie jakýmsi předstupněm aneuryzmatu.

Většina aneuryzmat se neprojevuje žádnými příznaky a není nebezpečná. Nicméně v pokročilých stádiích může dojít k ruptuře (prasknutí) aneuryzmatu a k život ohrožujícímu vnitřnímu krvácení.

• Podle amerického Střediska pro prevenci a léčbu nemocí (Centers for Disease Control and Prevention – CDC) ve Spojených státech amerických každý rok na následky prasknutí aneuryzmatu břišní aorty zemře více než 25 tisíc lidí (1).
• Ve Spojených státech amerických každý rok dojde k ruptuře aneuryzmatu mozkových tepen u zhruba 30 tisíc osob, přičemž 40% z nich na následky tohoto typu krvácení do mozku zemře do 24 hodin (2).
• Přesné statistické údaje o rupturách aneuryzmatu v ČR nemáme, ale lze předpokládat, že četnost tohoto problému bude velice podobná jako v USA a jiných vyspělých zemích.

Rychlá fakta o aneuryzmatech

V tomto odstavci shrnujeme to nejdůležitější z celého článku. Podrobnější informace pak najdete v dalších odstavcích.

Aneuryzma se může vyskytnout na všech tepnách lidského těla. Klinicky nejvýznamnější jsou aneuryzmata na tepnách mozku, na koronárních tepnách a na aortě, což je hlavní tepna lidského těla.

1. Ruptura (prasknutí) aneuryzmatu způsobuje vnitřní krvácení.
2. Riziko vzniku a ruptury aneuryzmatu závisí na řadě faktorů, z nichž nejvýznamnější jsou kouření a vysoký krevní tlak.
3. Většina aneuryzmat je klinicky němá (tedy se neprojevují žádnými příznaky), nicméně v některých případech je nutné aneuryzma urychleně operovat, aby se zabránilo jejich prasknutí a život ohrožujícímu krvácení.
4. Někdy se na aneuryzma přijde až následně (například při došetřování příčiny cévní mozkové příhody nebo vnitřního krvácení) nebo zcela náhodně při vyšetření z jiných příčin (například na UZ nebo CT břicha).

Druhy aneuryzmat

Aneuryzmata lze dělit podle různých kritérií, ale asi nejlepší je dělení podle místa, kde se vyskytují. Tepny mozku a srdce a břišní aorta jsou nejčastějšími místy, kde vznikají život ohrožující aneuryzmata.

Podle tvaru lze aneuryzma (výduť) rozdělit do dvou skupin:

• Fusiformní (vřetenovité) aneuryzma: u tohoto typu výdutě se tepna vyklenuje na obou protilehlých stranách a výduť má tvar vřetena
• Sakulární (vakovité) aneuryzma: u tohoto typu výdutě se tepna vyklenuje jen na jedné straně a výduť má tvar vaku.

Riziko ruptury aneuryzmatu se zvyšuje s jeho velikostí.

Aneuryzma aorty

Aorta je největší tepna lidského těla, která odstupuje z levésrdeční komory, prochází hrudníkem do dutiny břišní, kde se dělí na společné pánevní tepny (a. iliacae communes). Normální průměr aorty se pohybuje mezi 2 – 3 cm, ale v případě jejího rozšíření aneuryzmatem může přesáhnout i 5 cm.

Nejčastějším místem, kde na aortě aneuryzma vzniká, je abdominální (břišní) aorta, většinou v oblasti pod odstupem tepen zásobujících ledviny (subrenální aorta). Aneuryzmata (ektázie), která nejsou symptomatická a nepřesahují 50% normálního průsvitu cévy se většinou jen sledují, symptomatická nebo větší aneuryzmata se většinou musí operativně odstranit.

• Odhaduje se, že průměrné roční přežití s aneuryzmatem břišní aorty o průměru vyšší než 6 cm je jen 20% (3).
• Ruptura aneuryzmatu břišní aorty hodně často končí smrtí pacienta, ale pokud pacient přežije převoz do nemocnice k operaci, má 50% šanci na přežití (3).
• Aneuryzma hrudní aorty je mnohem vzácnější a připadá na něj zhruba 25% všech případů aortálních aneuryzmat.
• Průměrné roční přežití pacientů s výdutí hrudní aorty (bez léčby) je 56% a po operaci stoupá na 85% (4).

Aneuryzma tepen mozku (cerebrální aneuryzmata, mozkové výdutě)

Jedná se o výdutě tepen, které zásobují mozek krví. Někdy se označují také pojmem intrakraniální (nitrolební) aneuryzmata.

1. Při prasknutí cerebrálního aneuryzmatu hrozí pacientovi smrt do 24 hodin.
2. Zhruba 40 % ruptur mozkových výdutí končí smrtí a u 66% pacientů i po léčbě přetrvávají trvalé neurologické potíže (5).
3. Ruptura cerebrálního aneuryzmatu je nejčastější příčinou subarachnoidálního krvácení, což je jeden z typů hemoragické cévní mozkové příhody.

Aneuryzma periferních tepen

Výduť může vzniknout i na periferních tepnách, přičemž nejčastější jsou:

• Aneuryzma podkolenní tepny (aneuryzma a. poplitea): jedná se o nejčastější aneuryzma periferních tepen, které vzniká na podkolenní tepně.
• Aneuryzma lienální tepny (aneuryzma a. splenica): jedná se o aneuryzma na tepně zásobující krví slezinu.
• Aneuryzma mesenterických tepen: jedná se o aneuryzma na horní nebo dolní mesenterické tepně, které zásobují krví střeva.
• Aneuryzma stehenní tepny (aneuryzma a. femoralis): stehenní tepna začíná nad třísly, běží stehnem a v podkolenní jamce se mění na a. poplitea.
• Aneuryzma renálních tepen: jedná se o výduť na tepnách zásobujících krví ledviny.
• Aneuryzma pánevních tepen (aneuryzma a. iliacae): jedná se o výduť na tepnách pánve. Tyto tepny jsou párové.
• Aneuryzma krkavic neboli karotid (aneuryzma a. carotis): tato tepna se nachází na krku a zásobuje krví mozek. Většina lidí má dvě karotidy, jednu na každé straně krku.

Někdy se můžeme setkat s pojmem aneuryzma viscerálních tepen, což je souhrnné označení pro výdutě na tepnách zásobujících vnitřní orgány (tedy aneuryzma mesenterických, lienálních nebo renálních tepen).

Léčba

Ne všechny výdutě je potřeba aktivně léčit, nicméně při ruptuře aneuryzmatu je nutná bezodkladná operace.

Možnosti léčby aneuryzmatu aorty

Pokud pacient nemá žádné příznaky a aneuryzma není velké, lékaři ho většinou pouze sledují. Užívání léků a preventivní opatření mohou být součástí konzervativní (neoperační) léčby aneuryzmatu nebo se uplatňují po operační léčbě.

Ruptura aortálního aneuryzmatu se musí bezodkladně operovat. Bez okamžité operace mají pacienti minimální šanci na přežití.

Rozhodnutí o tom, zda aneuryzma aorty operovat či ne závisí na řadě různých faktorů, jako jsou například:

• věk, celkový zdravotní stav pacienta, další onemocnění, kterými trpí a přihlíží se i k rozhodnutí pacienta
• velikost aneuryzmatu a jeho také na rozhodnutí pacienta
• velikost aneuryzmatu, místo, kde se nachází (hrudník x břicho) a také rychlost s jakou se zvětšuje
• přítomnost chronických bolestí břicha nebo zvýšené riziko tvorby krevních sraženin.

Pravděpodobnost operace se zvyšuje s velikostí a rychlostí růstu aneuryzmatu.

V chirurgické léčbě aneuryzmatu se uplatňují dva způsoby:

• otevřená operace, při které se aneuryzma překlene syntetickou cévní náhradou nebo stengraftem (endovaskluární protéza – kombinace stentu a syntetické cévní náhrady). Při otevřené operaci aneuryzmatu břišní aorty se provede středem břicha velký řez, přes který se lékaři dostanou až k aortě, kterou zasvorkují, rozříznou a zastrčí do ní stentgraft.
• endovaskulární implantace stentgraftu, při které se cévní protéza nainstaluje zvenčí, ale zevnitř (endovaskulárně), přístupem přes femorální tepnu z třísla. Chirurg provede malý řez v třísle, kterým tenkou a dutou trubičku zvanou katetr, přes který se následně na místo aneuryzmatu zavede protéze, která výduť přemostí.

S operacemi aneuryzmat jsou spojena následující rizika:

• krvácení kolem protézy
• krvácení před/po výkonu
• ucpání stentu
• poškození nervových pletení, což může způsobit slabost, bolest nebo parestézie (nepříjemné pocity mravenčení, píchání či brnění) v nohou
• selhání ledvin
• porušení cévního zásobení dolních končetin, ledvin a dalších orgánů
• erektilní dysfunkce (poruchy ztopoření penisu)
• dislokace (přemístění) stentu do nesprávné polohy

Některé komplikace, jako je například krvácení kolem stentgraftu, vyžadují reoperaci (další operační výkon).

Možnosti léčby aneuryzmatu mozkových tepen

Aneuryzma tepen mozku se obvykle operují pouze v případě velmi vysokého rizika jejich ruptury, protože riziko poškození mozku při operaci a dalších komplikací je příliš vysoké.

Stejně jako u aneuryzmat břišní aorty, závisí i riziko ruptury výdutí na mozkových tepnách na velikosti a lokalizaci (umístění) aneuryzmatu.

U aneuryzmat mozkových tepen lékaři pacientům doporučí hlavně opatření na snížení rizikových faktorů, které zvyšují riziko ruptury. Jedná se hlavně o monitorování krevního tlaku a jeho udržování v přijatelném rozmezí.

Ruptura výdutě mozkových tepen způsobuje subarachnoidální krvácení (SAK), které se léčí neodkladnou operací. Jejím smyslem je krvácení zastavit a zabránit dalšímu případnému krvácení.

Jedná se o život ohrožující stav.

Příznaky

Většina aneuryzmat je klinicky němá (tedy se navenek neprojevují žádnými příznaky).

První příznaky se někdy objevují až v případě, kdy dojde k ruptuře aneuryzmatu.

Nicméně i klinicky němé aneuryzma může bránit volnému toku krve do cílových orgánů a tkání. Navíc se ve výduti mění charakter proudění krve, což zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin, které se mohou uvolnit a ucpat například tepny mozku a způsobit tak ischemickou cévní mozkovou příhodu či jiné komplikace.

Někdy se první příznaky aneuryzmatu břišní aorty projevují při rychlém růstu a zvětšování výdutě. Kromě pulzující masy v břiše se rostoucí aneuryzma abdominální aorty projevuje také bolestmi břicha a zad.

Stejně tak může rostoucí aneuryzma na hrudní aortě utlačovat okolní nervy a cévy, což vede například k problémům s polykáním, dušnosti, bolestem na hrudi, v zádech nebo v čelisti.

Pokud je aneuryzma způsobené vaskulitidou (zánětem cév) mohou se u pacienta objevit příznaky jako je horečka, únava nebo hubnutí.

Komplikace

Nejčastější komplikací aneuryzmatu jsou ruptura a tromboembolická nemoc.

Mezi další komplikace patří:

• Silná bolest na hrudi nebo v zádech: náhle vzniklá bolest na hrudi nebo v zádech může být známkou ruptury aneuryzmatu hrudní aorty.
• Angina pectoris: některé druhy aneuryzmat mohou způsobit specifický druh bolestí na hrudi, které se říká angina pectoris. Jedná se o námahovou dušnost způsobenou dočasnou ischémií (nedokrvením) myokardu a tento stav může vyústit až v infarkt myokardu.
• Náhle vzniklá silná bolest hlavy: pokud dojde k ruptuře aneuryzmatu na cévách mozku, může to vést k subarachnoidálnímu krvácení, jehož hlavním příznakem je krutá, velmi silná bolest hlavy.

Dalšími komplikacemi ruptury aneuryzmatu jsou bolesti, hypotenze (nízký krevní tlak), tachykardie (zrychlená srdeční frekvence), závrať, apod.

Příčiny

Aneuryzma může postihnout kteroukoli tepnu v těle. Nejčastější příčinou vzniku aneuryzmatu je dlouhodobě vysoký krevní tlak, který způsobuje namáhání cévní stěny. Ta se časem může zeslabit a roztáhnout za vzniku výdutě.

Někdy může být aneuryzma vrozené.

Disekce aorty

Jednou z příčin vzniku výdutě na aortě je disekce aorty. Stěna tepen se skládá ze tří vrstev.

Pokud dojde k narušení vnitřní vrstvy tepny, může se trhlinou dovnitř dostat krev mezi jednotlivé vrstvy tepny, což způsobuje vznik aneuryzmatu (jednotlivé vrstvy tepny se oddělí od sebe, tepna se nafoukne a vytvoří falešné lumen, kudy proudí krev), a protože jsou vnější vrstvy mnohem méně pevnější než vnitřní vrstva tepen, hrozí riziko prasknutí stěny tepny a masivního krvácení (6).

Pokud k disekci aorty dojde v blízkosti srdce, může se krev vylít do osrdečníku (perikardu) a utlačit srdce. Tento stav je život ohrožující a nazývá se tamponáda srdeční.

Rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko aneuryzmatu, mimo jiné, patří:

• kouření
• hypertenze neboli vysoký krevní tlak
• špatné stravovací návyky
• obezita
• nedostatek pohybu

Nejzávažnějším rizikovým faktorem je kouření, a to zejména u aneuryzmatu břišní aorty (7).

Kouření zvyšuje nejen riziko vzniku samotného aneuryzmatu, ale také zvyšuje riziko jeho ruptury.

Diagnostika

Aneuryzmata se často diagnostikují náhodně při vyšetření pro jiný chorobný stav (například na UZ břicha při bolestech, apod.).

• Nicméně pokud se aneuryzma již zjistí, doporučují světové zdravotnické organizace pravidelnou kontrolu a monitoring a v případě splnění některých kritérií také operační léčbu.
• Americká pracovní skupina pro preventivní medicínu (US Preventive Services Task Force – USPSTF) doporučuje ultrazvukové skríningové vyšetření břišní aorty u všech mužů ve věku 65 až 75 let, kteří v životě vykouřili 100 a více cigaret (7).
• Pro ženy tato organizace žádné skríningové vyšetření nedoporučuje, a to bez ohledu na to, zda kouří či ne, protože u žen je obecně nižší riziko aneuryzmatu břišní aorty.

Nejlépe se aneuryzma zobrazí na magnetické rezonanci. Při podezření na rupturu aneuryzmatu je ale nejlepší provádět CT vyšetření, a to zejména v případě rizika krvácení do mozku.

V diagnostice aneuryzmatu se někdy používají také angiografická vyšetření s kontrastní látkou, která dokážou přesně identifikovat místo, kde se aneuryzma nachází.

Prognóza

Někteří lidé s aneuryzmatem žijí celý život, aniž by se to projevilo nějakými příznaky.

Nicméně ruptura aneuryzmatu může být život ohrožující a způsobit následující stavy:

• hemoragickou cévní mozkovou příhodu
• hydrocefalus
• koma
• vazospasmus (křečovité reflexní stažení cév)
• dočasné nebo trvalé poškození mozku

1. Vazospasmus je nejčastější příčinou úmrtí a závažného poškození mozku při ruptuře aneuryzmatu.
2. Mezi faktory, které ovlivňují prognózu pacienta s rupturou aneuryzmatu, patří velikost a druh aneuryzmatu, místo kde se nachází, celkový zdravotní stav pacienta a také rychlost a dostupnost léčby.
3. Zhruba ve 40% případů dochází po ruptuře aneuryzmatu k úmrtí pacienta do 24 hodin.
4. U zhruba 25% lidí s rupturou aneuryzmatu hrozí úmrtí na komplikace do 6 měsíců, a to i při včasné a úspěšné operaci.

Prevence

Prevence aneuryzmatu není vždy možná, protože některé výdutě jsou vrozené.

Riziko vzniku aneuryzmatu lze snížit přijetím následujících opatření:

• Kouření je rizikovým faktorem jak pro vznik, tak rupturu aneuryzmatu. Zanechání kouření tak snižuje riziko vzniku závažného aneuryzmatu či jeho ruptury.
• Riziko vzniku či ruptury aneuryzmatu snížíte také udržováním krevního tlaku ve zdravém rozmezí. Nejlepší prevence hypertenze je zdravé stravování, pravidelné cvičení a užívání léků, dle doporučení lékaře.
• Obezita zatěžuje srdce a stěny cév, takže udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí, pomáhá snižovat riziko vzniku aneuryzmatu.
• Zdravá výživa pomáhá snížit hladinu cholesterolu v krvi a snižuje též rizik aterosklerózy (kornatění tepen). Fusiformní (vřetenovitá) aneuryzmata často vznikají následkem aterosklerózy.

Pokud lékaři diagnostikovali aneuryzma a pacient nemá žádné příznaky, doporučuje se pravidelné sledování a v případě zhoršení stavu se přistupuje k operačnímu řešení.

Источник: https://cs.medlicker.com/94-aneurysma-deleni-diagnostika-rizikove-faktory-a-lecba

Mozkové aneurysma

Aneurysma (výduť) je lokální vyboulení cévy, které vzniká v důsledku oslabení nebo poškození cévní stěny. Aneurysma se může objevit kdekoli v těle, ale cévy v mozku jsou postiženy obzvlášť často.

Pokud dojde k prasknutí aneurysmatu v cévách zásobujících mozek, dojde ke krvácení do mozku, což může mít podobné příznaky jako cévní mozková příhoda (mozková mrtvice) a vyžaduje okamžitou léčbu.

Mozkové aneurysma je jen málokdy odhaleno dříve, než dojde k jeho prasknutí, a i to obvykle jen náhodou.

Mozkové aneurysma je známé také jako intrakraniální aneurysma. Mozek je zásobován krví prostřednictvím čtyř velkých tepen, které se rozvětvují do menších cév. Většina mozkových aneurysmat se tvoří na tepnách spodiny mozkové v místech, kde se cévy větví.

Jaké jsou příčiny mozkového aneurysmatu?

Přesné příčiny oslabení cévní stěny a vzniku aneurysmatu nejsou známy. Byly však odhaleny následující rizikové faktory:

Těžká zranění hlavy, užívání kokainu, patologické zúžení (koarktace) aorty nebo určitá genetická onemocnění (např. autozomálně dominantní polycystické onemocnění ledvin, Marfanův syndrom, Ehlers–Danlosův syndrom) mohou ke vzniku aneurysmatu přispět také. Aneurysma může být i vrozené. Riziko vzniku mozkového aneurysmatu roste i s věkem (obzvláště po 40. roce života).

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Většina aneurysmat mozku je až do ruptury (prasknutí) bezpříznaková. Pokud již k prasknutí dojde, krev uniká do mozkového prostoru (subarachnoidální prostor); takovéto krvácení do mozku (subarachnoidální krvácení) představuje život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc! Příznaky obvykle nastupují náhle. Typické příznaky jsou:

• náhle nastupující, extrémně silná bolest hlavy,
• ztuhlost krku,
• nevolnost a zvracení.

Pozor! Ruptura mozkového aneurysmatu je život ohrožující akutní stav a je nutné okamžitě volat záchrannou službu (155 nebo 112)!

Vzácně může mozkové aneurysma vykazovat příznaky i bez ruptury, především pokud se jedná o velké aneurysma, které tlačí na nervy nebo na mozkovou tkáň. Mezi symptomy takovýchto aneurysmat patří:

• poruchy vidění,
• bolesti okolo oka nebo nad okem,
• poruchy řeči,
• častá bolest hlavy,
• poruchy rovnováhy, 
• problémy s krátkodobou pamětí.

Jak se stanoví diagnóza?

Mozkové aneurysma se diagnostikuje prostřednictvím zobrazovacích metod. Pokud existuje podezření na prasknutí aneurysmatu, obvykle se používají MRI nebo angiografie.

V takovém případě je možné provést přesnou diagnózu pomocí CT a případně (pokud CT nález je negativní, ale pacient vykazuje stále příznaky ruptury aneurysmatu) lumbální punkcí (z páteřního kanálu se odebere malé množství mozkomíšního moku a pokud je v něm přítomna krev, podezření na krvácení do mozku je potvrzeno).

Jak probíhá léčba mozkového aneurysmatu?

Léčba mozkového aneurysmatu závisí na velikosti a riziku ruptury. Při volbě terapie bere lékař v úvahu i pacientův věk a zdravotní stav.

• V případě malého aneurysmatu s nízkým rizikem ruptury obvykle doporučí lékař jen pravidelné kontroly. Může předepsat léky na snížení krevního tlaku a doporučit změny životního stylu, aby se snížilo riziko zhoršení aneurysmatu, například odvykání kouření, zdravé stravování s nízkým obsahem škodlivých tuků, pravidelný pohyb, snižování hmotnosti (nebo udržování normální hmotnosti) atd.
• U velkého aneurysmatu může být nutný plánovaný nemocniční zákrok na oddělení cévní chirurgie.
• Při akutní ruptuře, resp. krvácení do mozku, je nutná okamžitá urgentní operace.

Operační metody

• Coiling: při tomto endovaskulárním zákroku jsou do aneurysmatu skrze malý řez v třísle pomocí mikrokatetru vloženy spirálky, které jej vyplní a zabrání průtoku krve přes aneurysma.
• Clipping: u této metody se jedná o otevřenou operaci mozku, při níž chirurg umístí na cévu přivádějící krev do prasklého aneurysmatu svorku, což zabrání dalšímu krvácení skrze aneurysma. Riziko komplikací (např. infekce) i doba rekonvalescence jsou v případě tohoto postupu o něco vyšší než u mikroinvazivní metody, tedy coilingu.

Co mohu dělat sám?

• Vzniku aneurysmatu nelze vždy předcházet. Nekuřáctví a prevence vysokého krevního tlaku však riziko mozkového aneurysmatu snižují.
• Pokud bylo diagnostikováno malé aneurysma, doporučují se změny životního stylu. Mezi ně patří u kuřáků odvykání kouření a další opatření ke snížení krevního tlaku, např. vyvážená strava, pravidelné cvičení, snížená konzumace alkoholu nebo udržování normální tělesné hmotnosti.
• Pro úspěšnou terapii je potřeba brát podle pokynů lékaře předepsané léky.

Na koho se mohu obrátit?

Pro vyšetření potíží, které by mohly naznačovat přítomnost mozkového aneurysmatu, se můžete obrátit na svého praktického lékaře, který vás může dále poslat ke specialistům v oborech angiologie, interní medicíny nebo neurologie, případně neurochirurgie.

V případě podezření na akutní rupturu aneurysmatu je nutné okamžitě volat záchrannou službu!

Источник: https://www.nzip.cz/clanek/927-mozkove-aneurysma

Mozková výduť

Mozková výduť / Aneurysma mozkových cév Mozková výduť Klinický obraz Příčiny neborizikové faktory genetika, kouření, alkohol, vysoký tlak Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aneurysma mozkových cév neboli mozková výduť je onemocnění cév, kdy se v oslabeném místě céva vychlipuje a vytváří abnormální tvar. Výduť pak může prasknout, což vede ke krvácení a vážnému ohrožení života. Onemocnění se obtížně diagnostikuje a většina lidí o něm neví.[1]

Vznik onemocnění

Onemocnění je velkou měrou podmíněné geneticky, cca 20 procent pacientů má toto onemocnění v rodině. U žen se onemocnění projevuje dva až třikrát častěji než u mužů.

S přibývajícím věkem přibývá riziko výdutě. Výduť může způsobit kouření, pití alkoholu nebo vysoký tlak, stejně tak mohou tyto faktory vést ke zhoršení stavu výdutě nebo k prasknutí.

V Česku má výduť podle odhadů přibližně 1 až 4 procenta lidí.[1]

Diagnostika a prevence

Prevence vzniku neexistuje, riziko lze ale snížit omezením rizikových faktorů, jako je kouření či pití alkoholu. Prevence prasknutí pak může být realizována chirurgickou operací – s otevřením lebky nebo endovaskulárně.

Nicméně na spoustu výdutí se nepřijde, menší výdutě většinou nejdou diagnostikovat. K diagnostice slouží centrální tomograf a magnetická rezonance.

[1] V Česku existuje (září 2010) 10 specializovaných center, které se zabývají chirurgickou léčbou výdutí.[2]

Ohrožení života

Pravděpodobnost, že céva s výdutí praskne, je přibližně 1 procento za rok.[1] U výdutí pod 5 mm nehrozí příliš prasknutí.[2] Pokud céva praskne, do okolí mozku se začne rozlévat krev. Padesát procent lidí zemře, zbytek může mít problémy v podobě špatné chůze, vidění, výpadků paměti nebo nějakých psychických problémů. Ojediněle může člověk zemřít i na neprasklou výduť.[1]

Akutní léčba

Praskne-li céva, provází pacienta velmi silná bolest, pacient může ztratit vědomí, může dostat epileptické křeče, zvracet, může mít strnutí šíje, nesnášenlivost světla a hluku.

[1] Metodu léčby určuje tým tvořený neurochirurgy a radiology. Operovat by se mělo nejlépe do tří dnů od začátku krvácení.

Aneurysmata se obvykle operují zasvorkováním nebo zavedením speciální spirálky přímo do výdutě, která dá vytvořit sraženině a krev přestane vytékat.[2]

Odkazy

Reference

1. ↑ a b c d e f VESELÁ, Linda. Skrytý zabiják jménem mozková výduť. Má je každý pětadvacátý člověk. iDNES.cz [online]. 2019-02-26 [cit. 2019-02-26]. Dostupné online. 
2. ↑ a b c das; redakce; ČTK. Každý dvacátý člověk má skrytou a přitom nebezpečnou výduť mozkových cév. Novinky.cz [online]. 2010-09-30 [cit. 2019-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mozkové aneurysma ve Wikimedia Commons

Portály: Medicína Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mozková_výduť&oldid=17633476“

Источник: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mozková_výduť

Endovaskulární léčba mozkové výdutě – Nemocnice Na Homolce

Následující text Vám má podat informace k výkonu, který se nazývá endovaskulární léčba mozkové výdutě. Popisuje, jak se výkon provádí a jaká jsou jeho možná rizika. Nemá nahrazovat rozhovor s Vaším lékařem, ale slouží jako východisko pro tuto diskusi.

Pokud se tento výkon provede jako plánovaný, budete mít dost času probrat celou proceduru s lékařem, který výkon požaduje i s lékařem, který výkon bude provádět.

Pokud se bude výkon provádět z naléhavé potřeby, bude na to méně času, přesto byste měl obdržet dostatečné vysvětlení, než podepíšete informovaný souhlas.

Co je endovaskulární léčba mozkové výdutě?

Na základě předchozího klinického vyšetření a vyšetření pomocí zobrazovacích metod u Vás byla diagnostikována výduť (aneuryzma) na mozkové tepně. Jde obvykle o vakovitou výchlipku v zeslabené stěně mozkové cévy, nejčastěji uloženou v místě jejího větvení.

V průběhu času dochází ke zvětšování výdutě, rychleji  působením vysokého krevního tlaku, sklerotických a jiných změn. Výduť (aneuryzma) může být klinicky němá nebo se může projevovat opakovanými bolestmi hlavy či jinými obtížemi. Způsobují je opakovaná malá krvácení z výdutě (tzv.

„ronění“) nebo tlak výdutě na okolní mozkovou tkáň. Nejčastějším a nejzávažnějším klinickým projevem aneuryzmatu je však život ohrožující krvácení do mozkových obalů (subarachnoidální krvácení) a krvácení do mozkové tkáně.

Riziko opakovaného krvácení je vysoké, jeho následky jsou obvykle klinicky závažnější než první krvácení.

Jaký je cíl výkonu?

Cílem této léčby je vyřadit výduť na mozkové tepně z oběhu pomocí instrumentaria zaváděného cévním řečištěm. K uzávěru výdutě se používají nejčastěji platinové elektrolyticky nebo elektricky odpoutatelné spirálky (v příloze na obr.

 1 a 2 – ukázky spirálek různého tvaru, na obr. 3 schéma vyplňování výdutě, na obr. 4 uzavřená výduť, mikrokatétr vytažen, obr. 5. diagnostická angiografie výdutě  ve větvení střední mozkové tepny, na obr.

 6 po endovaskulárním uzávěru se již výduť neplní).

Kdo rozhodl o výkonu?

Lékařský tým ve složení neuroradiologa, neurochirurga a neurologa indikoval endovaskulární léčbu této mozkové výdutě, s cílem vyřadit výduť z krevního oběhu, tj. zamezit vstupu krve do vaku výdutě, a předejít (zabránit) tak život ohrožujícímu krvácení.

Lékaři, který Vás vyšetřili se rozhodli, že prospěch z výkonu převyšuje možná rizika. Konzultovali Vaše onemocnění s radiodiagnostickým oddělením a usoudili, že tato metoda je vhodná.

 Nicméně máte možnost vyjádřit svůj názor, který musíme brát na zřetel a pokud po rozhovoru s lékařem usoudíte, že výkon nechcete podstoupit, máte právo jej odmítnout.

Je to Vaše svobodné rozhodnutí, ke kterému můžete zodpovědně přistoupit až po zvážení všech informací o svém zdravotním stavu a o alternativních výkonech a léčebném postupu. Pokud přes náležité vysvětlení odmítnete navrhovaný výkon, vyžádá si od Vás lékař písemné prohlášení („negativní revers“), kde bude zapsáno vyjádření  lékaře s podpisem obou stran – Vaší i lékaře.

Kdo bude výkon provádět?

Specialista rentgenolog (případně invazivní radiolog), který má kvalifikaci obsluhovat rentgenový přístroj, je vyškolen v technice výkonu a interpretaci získaných obrázků, v souladu se současnými poznatky vědy, za použití jen takových přístrojů a materiálu, které smí být k tomto účelu použity. Při výkonu pomáhá lékaři sestra a rentgenový laborant, který je ovládá rentgenový přístroj.

Kde se bude výkon provádět?

Na radiodiagnostickém oddělení naší nemocnice, kde je speciální vyšetřovna vyhrazená pro invazivní výkony a výkony na cévách.

Jaká je příprava před výkonem?

Za Vaši přípravu před tímto vysoce specializovaným výkonem je odpovědný Váš ošetřující lékař.

 Zajistí kompletní biochemické vyšetření, vyšetření krevního obrazu, krevní skupiny, koagulačních faktorů, interní, neurologické a anesteziologické vyšetření.

Zobrazení mozkového cévního řečiště a aneuryzmatu – výběr zobrazovacích metod a další vyšetření jsou pro každého pacienta indikována individuálně.

Před výkonem má pacient zavedenu žilní kanylu a močový katétr.

Co se vlastně při výkonu odehrává?

Výkon je prováděn v celkové anestezii v poloze na zádech. Úvodní část  výkonu je obdobná jako při diagnostické angiografii. Po nápichu stehenní (výjimečně jiné) tepny a po zavedení vodícího katétru (cévky) do tepny, v jejímž povodí se nachází výduť, je do vaku výdutě zaveden hrot mikrokatétru.

Výkon je prováděn za skiaskopické (rentgenové) kontroly, průběh výkonu je zaznamenáván v digitální formě  a poté zhotoveny snímky. Správná polohy mikrokatétru ve výduti je ověřena nástřikem kontrastní látky. Poté jsou mikrokatétrem do výdutě zaváděny  platinové elektrolyticky odpoutatelné spirálky.

Jde o jemné spirálky, přesně vybraných rozměrů, které jsou připojeny k vodícímu drátu. Typ použité spirálky závisí na velikosti a tvaru výdutě. Odpoutání spirálky od vodícího drátu provádíme řízeně až  po ověření správného umístění spirálky do výdutě. Vodící drát spirálky připojíme ke zdroji slabého stejnosměrného proudu.

Jeho průchodem dochází k uvolnění spirálky od vodícího drátu, vodící drát je z mikrokatétru vytažen. Dokud spirálku plánovaně  neodpoutáme, můžeme ji vytáhnout a znovu usadit nebo vyměnit za jinou, vhodnějších rozměrů. Takto vyplňujeme výduť až do jejího vyřazení z oběhu (tj.

do výdutě již neproniká kontrastní látka) nebo kdy již nelze bezpečně další spirálku zavést. Jednodušší je vyplňování výdutí se štíhlým krčkem (tj.vak výdutě má větší průměr než vstup do výdutě), který brání zpětnému vyklouznutí spirálky do přívodné tepny.

U aneuryzmat se širokým krčkem (nad 4 mm)  je vyšší riziko vyklenování nebo vyklouznutí spirál do přívodné tepny.  V některých případech je možné krček výdutě překrýt při zavádění spirál kovovým stentem (výztuhou) nebo dočasně zavedeným balónkem.

Po skončení výkonu je ponechán zavaděč v tepně, je vytažen přibližně po 6 hodinách, poté je místo vpichu stlačeno k zástavě krvácení a přiložen kompresívní obvaz k prevenci krvácení. Po výkonu je pacient uložen na lůžko intenzivní péče ke  sledování a doléčení. Délka následné léčby  závisí na stavu pacienta před výkonem (krvácející nebo nekrvácející aneuryzma) a průběhu výkonu.

Je riziko nějakých komplikací?

Při výkonu se mohou vyskytnout komplikace, související s angiografickým vyšetřením a dále komplikace, související s léčbou výdutě. Komplikace mohou být nezávažné, mohou však vést k závažnému poškození zdraví až ke smrti pacienta.

Komplikace v souvislosti s diagnostickou angiografií se vyskytují maximálně u 1% pacientů, komplikace související s léčbou výdutě, se vyskytují se od 3 do 20 % výkonů, podle závažnosti klinického stavu pacienta v době výkonu a podle typu aneuryzmatu a stavu mozkového cévního řečiště.

Endovaskulární léčba může přinést nečekané komplikace, jejichž řešení si může vyžádat další invazívní léčebné postupy nebo akutní operaci. Tato léčba nesnese odkladu, je proto na vyšetřujícím lékaři, aby rozhodl, jaké opatření zvolí.

Komplikace ve vztahu k  angiografii : · hematom v místě vpichu, zkrat mezi stehenní tepnou a žilou, trombóza stehenní tepny nebo žíly, embolizace trombu do periferie končetiny· alergické reakce na kontrastní látku· poškození funkce ledvin· možnost embolizace do mozkových či jiných tepen (bez klinických následků nebo s neurologickým postižením různé závažnosti) Komplikace ve vztahu k uzávěru výdutě :· zavádění mikrokatétru a vodiče může způsobit poškození tepny nebo stěny výdutě, s možným krvácením nebo zúžením až uzávěrem tepny· může dojít k předčasnému uvolnění  nebo vyklouznutí zaváděné spirálky do řečiště mimo výduť, s možným uzávěrem části mozkového řečiště

může dojít k uvolnění krevní sraženiny z výdutě, stěny cévy nebo z vrcholu vodícího katétru nebo mikrokatétru, opět s možným uzávěrem části mozkového řečiště.

Existují nějaké alternativní metody?

Alternativou endovaskulární léčby je otevřený neurochirurgický přístup a uzávěr aneuryzmatu kovovou cévní svorkou. Indikace k typu výkonu je výsledkem týmového mezioborového rozhodnutí.

Vychází zejména z klinického stavu pacienta a ze zhodnocení typu a uložení výdutě.

Je-li to technicky možné (je-li v individuálním případě za přijatelného rizika  proveditelná endovaskulární i neurochirurgická léčba),  pacient má možnost volby z obou metod.

Co je informovaný souhlas?

Protože se výše popsaná léčebná metoda považuje za větší výkon, potřebujeme k jeho provedení Váš výslovný souhlas. Před jeho udělením musíte být zcela a pro Vás srozumitelným způsobem informován o povaze výkonu a eventuálních rizicích. Proto se ptejte tak dlouho, dokud nebudete vše potřebné vědět.

Lékař Vám vysvětlí postup při vyšetření, podá informace o lécích, které dostanete a seznámí Vás s jejich vedlejšími účinky a vysvětlí Vám možné komplikace vyšetření. Informovaný souhlas bude součástí Vaší zdravotnické dokumentace. Jedině v situacích, které si vynucují okamžité jednání, např.

při ohrožení života, bezvědomí nebo v jiných případech neschopnosti rozhodovat, musíme sami rozhodnout o vyšetření a léčbě a budeme Vás informovat dodatečně. Jiné osoby za Vás rozhodovat nemohou. Zákon připouští výjimky jenom u osob, které nejsou schopny v odůvodněných případech schopny takové rozhodnutí učinit zodpovědně samy.

U dětí do 18 let rozhodují jejich rodiče nebo zákonní zástupci.

Источник: https://www.homolka.cz/nase-oddeleni/11635-diagnosticky-program/11635-radiodiagnosticke-oddeleni-rdg/11780-nase-sluzby/11781-intervence-na-cevach/11791-endovaskularni-lecba-mozkove-vydute/

Časovaná bomba v hlavě. Na prasklou cévní výduť v mozku náhle umírá asi 250 Čechů ročně

„Aneurysma je skutečně časovaná bomba, která se u poloviny lidí, kteří ji mají, dopředu vůbec neprojevuje,“ potvrzuje zástupce primáře neurochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice Jiří Fiedler.

„Výduť si můžeme představit jako balónek, puchýř na mozkové cévě, který se časem zvětšuje, a když céva přestane zvládat tlak tepenné krve, praskne. Dojde k výronu krve do okolí. Je-li prasklina malá a okolí zalepené, může se to zastavit a člověk přežívá. Je-li ale prasklina velká a krvácení do mozku masivní, část lidí umírá,“ doplňuje.

Nejhorší bolest v životě

Studie uvádějí, že na prasklou cévní výduť v mozku zemře zhruba 250 Čechů ročně. Řadu pacientů ale lékaři zachrání.

Průběh je velmi rychlý. „Dostaví se náhlá, prudká, dosud nepoznaná bolest hlavy – to až v 97 procentech případů. Pacienti mluví o nejhorší bolesti v životě. Mohou z ní zvracet a obvykle během velice krátké doby upadnou do bezvědomí,“ popisuje zástupkyně primáře neurologického oddělení Nemocnice České Budějovice Miroslava Nevšímalová.

Pak je důležité, aby jim někdo včas zavolal pomoc. „Jihočeská záchranná služba je pravidelně školena v problematice všech mozkových příhod, včetně prasklého aneurysmatu. Zajistí první pomoc. Ještě než přijede do nemocnice, už na ni čeká tým komplexního cerebrovaskulárního centra,“ vysvětluje lékařka.

V týmu je mimo jiné neurolog, neurochirurg a intervenční radiolog.  „Vyšetřením na CT zjistíme krvácení, zároveň jsou vyšetřeny přívodné cévy.

Je-li aneurysma viditelné, okamžitě rozhodujeme, zda zasáhne neurochirurg, nebo intervenční radiolog.

Snahou je krvácení zastavit a problematickou výduť okamžitě vyřešit,“ říká Miroslava Nevšímalová, která v českobudějovické nemocnici cerebrovaskulární centrum vede.

Důležité je o sebe dbát. Nekouřit, neholdovat alkoholu, kokainu – také ten je jedním z rizikových faktorů prasknutí mozkové výdutě. Jiří Fiedler, neurochirurg

Operatéři mají dvě možnosti. „Můžeme vyztužit výduť zevnitř, to dělá intervenční radiolog, který nápichem přes tříslo vpraví skrze tepny až do přesného místa v mozku platinové spirálky.

V druhém případě zasahujeme my neurochirurgové, odklopíme lebeční kost, dostaneme se přímo k výduti, naložíme na ni svorku a výduť zpevníme zvenčí.

Ví se, že jednou prasklá výduť by praskla znovu, proto je operace nutná,“ doplňuje Jiří Fiedler.

I po přestálé mozkové příhodě tohoto typu je tu ale množství komplikací. „Krev, která se dostala do štěrbin mezi laloky, dráždí mozkové cévy, ty se mohou začít během několika dnů stahovat, vznikají takzvané vazospasmy, což je velký problém.

Pacienta ohrožuje na životě i možný plicní otok, může dojít k fatálnímu zeslábnutí srdce, je tu riziko trombóz, zápalu plic.

Příběh tedy pokračuje na JIP, kde anesteziolog řeší obrovské množství dalších problémů, které mohou přicházet a přicházejí,“ vysvětluje neurolog.

Má tedy přeživší šanci na další kvalitní život? „Určitě má. Byla-li výduť spravena dokonale, klipem, má vyhráno. U vnitřní vycpávky, která může v dlouhém horizontu pracovat, musí být dál sledován a radiolog může přidávat další výztuhy,“ odpovídá Jiří Fiedler.

Důležité přitom je o sebe dbát. „Nekouřit, neholdovat alkoholu, kokainu – také ten je jedním z rizikových faktorů prasknutí mozkové výdutě. Mít pod kontrolou svůj tlak a cholesterol, zdravě žít.

To jsou zásady prevence, které doporučujeme každému. Ne všechny výdutě totiž praskají. Aneurysma s námi může být celý život a přijde se na ně až při pitvě. Je neporušené.

Příčinou smrti bylo něco zcela jiného,“ říká lékař.

„Rostoucí aneurysma se může projevit i bolestmi hlavy a dvojitým viděním. To jsou signály, které by nás měly vést k lékaři. Výduť lze zjistit magnetickou rezonancí nebo CT mozku. A operace pak může být i preventivní,“ uzavírá Miroslava Nevšímalová.  

Источник: https://budejovice.rozhlas.cz/casovana-bomba-v-hlave-na-prasklou-cevni-vydut-v-mozku-nahle-umira-asi-250-cechu-7782921