Anorexie – vše o zdraví

Nic se nemá přehánět, a to ani v něčem tak „zdravém“, jako je zdravý životní styl. Na všem totiž může vzniknout závislost a i když na první pohled člověk nedělá nic špatně, protože přeci „jen“ zdravě jí a pravidelně cvičí, tak se uvnitř něj může odehrávat závažné psychické onemocnění, které ve výsledku zdraví i život ničí.

  • Zájem o zdravý životní styl a touha po zdravém, štíhlém těle je dnes velmi módní a naopak se varuje před obezitou a nadváhou z nezdravého jídla a nedostatku cvičení.
  • Někoho tato doporučení mohou motivovat, ale u někoho to může propuknout v druhý extrém – chorobný strach z tloušťky a nezdravého jídla, patologickou závislost na cvičení a jídle.

Kromě oficiálních poruch příjmu potravy jako je mentální anorexie, mentální bulimie a patogenní přejídání se v poslední době stále častěji objevují i nové poruchy příjmu potravy, které nejsou tolik známé, na první pohled tolik zřejmé, ale život a zdraví ohrožují stejně.

Ortorexie

Anorexie - Vše o zdravíJedná se o patologickou posedlost zdravou výživou a závislost na co nejčistší stravě, tedy stravě chemicky, průmyslově a geneticky neupravené. Z počátku se tedy může člověk jen orientovat na zdravou stravu a preferovat bio potraviny, ale časem se z toho může vyvinout až závislost a tato porucha příjmu potravy. Z řečtiny „orthos“ znamená správný a „orexis“ chuť. Ortorexie se může projevovat i jako fanatické dodržování určitého výživového směru nebo diety jako je makrobiotika, raw strava, vitariánství, apod.

  • Nemocný žije v přesvědčení, že jen ten „jeho“ směr je ten správný a obsesivně dodržuje vše, co daný směr povoluje či zakazuje.
  • Často také své okolí nutí, aby tomu také uvěřili a řídili se podle mnohdy striktních pravidel daného výživového směru.

Pro nemocné ortorexií je typický strach z nezdravého, nečistého nebo zakázaného jídla, neustálé studování informací o jídle, jeho přípravou a složením, mají výčitky po „nezdravém jídle“ a celkovou úzkost ohledně jídla.

Čím více o jídle studují, tím se jejich úzkosti a strach kolem jídla můžou navyšovat, protože dnes najdeme téměř na všem něco špatného a ortorektik pak neustále omezuje více potravin, až skončí na úplném minimu, což už může zdraví vážně poškodit.

Rozdíl anorexie a ortorexie je v tom, že nemocnému anorexií jde především o kvantitu jídla s cílem být co nejhubenější a u ortorexie jde hlavně o kvalitu jídla s cílem být co nejzdravější.

Pokud však člověk nemocný ortorexií začne zužovat výběr potravin a v důsledku sníží i celkově příjem, může tak docházet také k hubnutí, podvyživenosti a ztrátě důležitých živin a mohou se tak objevit metabolické, hormonální a psychické potíže až kolaps organismu, stejně jako u anorexie.

Ortorexie se stejně jako anorexie léčí především psychoterapií a v případě vážnějších následků je nutná hospitalizace či psychiatrická léčba farmaky.

Bigorexie

Bigorexie se projevuje závislostí na posilování, poruchou vnímání vlastního těla a posedlostí vlastním vzhledem. Je nazývaná také jako anorexie naruby, protože nemocný si připadá příliš hubený, slabý, i když ve skutečnosti tomu tak není a snaží se být co nejsvalnatější.

Stejně jako u anorexie se bigorexie projevuje striktním dietním omezením, přehnaným cvičením, sociální izolací, kdy se ze cvičení stane středobod života a vše ostatní jde stranou.

Aby nemocný měl co nejsvalnatější postavu, tak mnohdy tráví hodiny denně posilováním a užívá anabolické steroidy.

Často neumí odpočívat a regenerovat a to zvyšuje riziko úrazů a z dloudhobého hlediska hrozí poškození pohybového aparátu a organismu dlouhodobým přetěžováním, nevyváženou stravou a nadužíváním doplňků stravy a steroidy.

  • Většinou to odnáší jeho psychika, trávení, játra a ledviny.
  • Bigorexie postihuje častěji muže a nejvíce ohroženi jsou v oblasti sportu, kde je kladen důraz na velikost těla a váhu.

Drunkorexie

Anorexie - Vše o zdravíTato porucha se projevuje hladověním a striktním dietním režimem během dne a večer nadužíváním alkoholu.

Jedná se vlastně o kombinaci poruchy příjmu potravy a závislosti na alkoholu, kdy nemocný, aby se mohl napít, musí hladovět, aby si udržel štíhlou postavu, protože alkohol je vysoce kalorický.

Nemocný zažívá podobně stavy jako u ostatních poruch příjmu potravy – úzkosti kolem jídla, výčitky svědomí, když poruší svůj „plán“, nespokojenost s vlastním vzhledem a postavou, deprese a pak je alkohol často to jediné, co ho z toho může na chvíli uvolnit a vytrhnout.

Tato porucha je častá u studentů. Kombinace hladovění a nadužívání alkoholu sebou přináší řadu zdravotních následků. Hlavní nebezpečí je v tom, že na prázdný žaludek se alkohol vstřebává výrazně rychleji a účinek alkoholu je tak silnější a tedy nebezpečnější.

Léčba závislostí na jídle a cvičení

Mám zkušenosti, že problémy s jídlem a cvičením, které jsou pro poruchy příjmu potravy typické, bývají mnohdy zástupné. Často jsou na pozadí těchto problémů pocity nespokojenosti, strachu ze selhání nebo také může jít o kompenzační reakci na nějakou stresující a zátěžovou životní událost.

Když se člověk trápí, tak kontrola jídla, hmotnosti, tvaru těla, příjmu potravy je často to jediné, co může ovlivnit a kde se může cítit úspěšný.

Proto je psychologická léčba těchto onemocnění zcela zásadní, aby se uzdravily i příčiny a kořeny nemoci, nejen její symptomy.

Bohužel mnoho nemocných raději vyhledává služby výživových specialistů či trenérů, kteří je mohou nevědomky ještě více utvrdit v jejich nezdravém a sebezničujícím chování, protože netuší, že se může jednat o psychickou nemoc.

  • Pokud tedy cítíte, že se vám zdravá výživa a cvičení už dávno vymkla nebo právě vymyká kontrole, je to vážný problém, který nepodceňujte a co nejdříve vyhledejte psychologickou pomoc psychologa nebo psychoterapeuta.
  • Čím dříve to začnete vy sami řešit, tím jsou vaše šance na vyléčení příznivější.

Strachy, úzkosti, neustále myšlenky na jídlo a cvičení, nesnesitelná samota a vnitřní trápení nemusí hrát ve vašem životě hlavní roli, když se rozhodnete vyléčit. 

Anorexie - Vše o zdraví

Источник: https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-zdravi/Zdravy-zivotni-styl-jako-posedlost---novodobe-poruchy-prijmu-potravy__s10012x19351.html

Mentální anorexie: co to je?

Mentální anorexie (lat. anorexia nervosa) je porucha příjmu potravy, kdy postižený výrazně omezuje množství konzumovaného jídla. Kromě toho pacient(ka) někdy nasazuje další „opatření“, kterými si udržuje podváhu, např. vyvolává zvracení.

Po nějaké době se onemocnění poměrně zřetelně projeví, a to extrémní vyhublostí postiženého. Mentální anorexie má řadu následků, z nichž některé mohou být závažné.

Omezení příjmu potravy

Výrazný úbytek váhy u mentální anorexie si postižený přivodí sám, nejčastěji omezením příjmu potravy (i nápojů) a hladověním.

Kromě toho postižení uplatňují další způsoby, kterými dosáhnou úbytku hmotnosti, jako je např.:

  • vyvolávání zvracení,
  • užívání projímadel (laxativ),
  • užívání anorektik (léků snižujících chuť k jídlu) a/nebo diuretik (léky podporující močení),
  • extrémní tělesná aktivita (nadměrné cvičení).

Podle převládající formy chování odborníci rozdělují mentální anorexii na tzv. restriktivní typ, u kterého se nevyskytuje užívání léků ani zvracení, a tzv. purgativní typ, který je charakterizován záchvaty přejídání a následného vyvolávání zvracení.

Úbytek hmotnosti a zkreslené vnímání vlastního těla

U dospělých s mentální anorexií je index tělesné hmotnosti (BMI) nižší než 17,5 kg/m2 a tělesná hmotnost je alespoň o 15 % nižší, než by se dalo očekávat pro dané pohlaví, věk a výšku.

U dětí a dospívajících se „ideální“ hmotnost hodnotí podle tzv. růstových (percentilových) grafů [1, 2]. Je-li hmotnost dítěte či dospívajícího pod 3.

percentilem, odpovídá to přibližně hodnotě BMI 17,5 kg/m2 u dospělého a může se tedy jednat o mentální anorexii.

Ačkoli postižení mentální anorexií jsou extrémně vyhublí, jejich vnímání vlastního těla je natolik zkreslené, že jsou přesvědčeni o opaku: mají pocit, že jsou příliš tlustí.

Téměř vždy se vyskytnou poruchy hormonální rovnováhy. Ty se mohou u dívek či žen projevovat vynecháváním menstruace (amenorea), u mužů ztrátou libida či potence.

Pacienti si velmi často vůbec neuvědomují, že se jedná o onemocnění, které může mít velmi vážné následky.

Ve většině případů je o tom musí přesvědčit až lékař, který diagnózu mentální anorexie stanoví při objasňování příčin váhového úbytku.

Prvních příznaků mentální anorexie si zpočátku nevšimnou ani nejbližší příbuzní. Onemocnění může začít například dietami, které vypadají na první pohled zcela neškodně (např. vyřazení cukru či sladkostí ze stravy).

Váhový úbytek může v některých případech postupovat velmi pomalu. Někteří pacienti jsou ohledně stravování extrémně vybíraví a striktní, např. se zcela vyhýbají cukrům, vláknině a tukům. Mezi příznaky mentální anorexie se mohou řadit i některé rituály spojené s jídlem, např.

extrémně pomalé kousání nebo krájení jídla na velmi malé kousky.

Spouštěčem mentální anorexie mohou být i různé situace či životní změny, jako je např. první láska, první delší pobyt v zahraničí nebo změny během puberty. Samy o sobě však nejsou pro vznik tohoto onemocnění rozhodující. Bližší informace o rizikových faktorech najdete v článku Poruchy příjmu potravy: co to je?

Zajímavé:  Autismus - vše o zdraví

Následky mentální anorexie

Mentální anorexie má celou řadu následků, z nichž některé mohou být velmi závažné. Hladovění se projevuje nejen na těle, ale i na duši. Zpočátku se postižení cítí ještě dobře.

S postupujícím úbytkem hmotnosti a neustálým hladem se však objevuje čím dál více následků a tělo přestává správně fungovat.

Kvůli svému onemocnění navíc postižení často přijdou o mnohé zkušenosti, které jsou pro jejich věk typické (například uvědomování si sebe sama v období puberty apod.).

Poruchy vývoje a hormonální rovnováhy

U dětí a dospívajících může vést mentální anorexie k „zastavení“ nebo opoždění vývoje, což se u dívek může projevit např. opožděním puberty a nástupu první menstruace. U starších dívek se narušení hormonální rovnováhy může projevit vynecháváním menstruace (amenorea).

Kvůli sníženému příjmu živin a narušení hormonální rovnováhy může být pozdním následkem mentální anorexie i osteoporóza. Za normálních okolností se totiž velká část kostní hmoty (ze které organismus bude čerpat i v budoucích letech) utváří právě před pubertou a během ní.

Kardiovaskulární systém a metabolismus

Výrazné hubnutí vede k poklesu tělesné teploty, krevního tlaku i tepové frekvence, a dokonce i ke zpomalení dechové frekvence. To vše se projevuje například chladnými končetinami postiženého.

Zpomalená srdeční frekvence může vést i k závratím a mdlobám. Kromě toho je narušena iontová rovnováha a zvyšuje se náchylnost k zánětům.

Na končetinách mohou být viditelné otoky, někdy se vyskytují i poruchy spánku.

Nedostatek živin, vliv na pleť a vlasy

Mentální anorexie se projeví rovněž na vzhledu pleti a vlasů: pleť bývá bledá a suchá, postiženým vypadávají vlasy apod. Kvůli častému zvracení může být poškozena i zubní sklovina. Jedním z mnoha příznaků tělesných změn u mentální anorexie jsou i otoky slinných žláz.

Důsledkem nedostatku živin a omezeného příjmu potravy bývají i zažívací potíže, např. zácpa či nadýmání.

Poškození orgánů

Neustálé hladovění poškozuje prakticky celé tělo, tedy i životně důležité orgány, jako je mozek, játra, ledviny a srdce. Těžká forma mentální anorexie proto mívá velmi závažné následky. Může se objevit poškození ledvin, ve velmi vážných případech i selhání ledvin.

Psychické příznaky a duševní zdraví

Mentální anorexie často vzniká v průběhu dospívání. Jejími průvodními příznaky mohou být poruchy soustředění, ztráta původních zájmů a celková změna chování – např. izolování se nejen od svých vrstevníků, ale i v rámci rodiny (tzv. sociální stažení).

V průběhu onemocnění se může vyskytovat apatie nebo naopak podrážděnost, postižení často mívají depresivní náladu. Zároveň s mentální anorexií se často vyskytují některá jiná duševní onemocnění, např.

deprese, úzkostné poruchy nebo obsedantně kompulzivní porucha, případně příznaky některých duševních poruch.

Onemocnění zpravidla trvá několik let. Léčba je možná, ale při zdlouhavém a vážném průběhu onemocnění je potřeba počítat s těžkým poškozením organismu, v nejhorších případech i se zvýšeným rizikem úmrtí, ať už v důsledku onemocnění samotného nebo sebevraždy.

Související odkazy

Источник: https://www.nzip.cz/clanek/702-mentalni-anorexie-zakladni-informace

Anorexie není zdaleka jen výsadou žen. S příjmem potravy má problém i mnoho mužů

Tlak na náš vzhled je velký. Časopis, televize a vůbec média nám ne vždy ukazují realitu. Touha po krásném a dokonalém těle přivádí do péče psychiatrů nejen mladé dívky, ale i muže ve středním věku. Zvyšuje se nejen počet onemocnění, ale i úmrtnost. Nemocní se na odborníky obrací, když už je pozdě…

Mezi první příznaky, že jedinec má problém, patří výrazné hubnutí, i když okolí nevidí žádné velké omezování v jídle. Ve skutečnosti totiž dochází buď k maskování nedojedeného jídla, anebo odnášení jídla mimo společné prostory.

Co je to mentální anorexie?

Jako mentální anorexii označujeme onemocnění psychosomatického charakteru, které můžeme zařadit mezi tzv. poruchy příjmu potravy. Jde především o dlouhodobé odmítání jídla. Nemocný se dostane pod minimální hmotnost v poměru k jeho výšce. 

K jejímu výpočtu se zde v praxi využívá tzv. Body Mass Index (BMI), který můžete snadno vypočítat i sami. Stačí jen váhu (v kilogramech) vydělit výškou (v metrech) umocněnou dvěma. O mentální anorexii mluvíme tehdy, pokud se jeho hodnota dostane pod 17,5.

I muži touží po dokonalosti

V České republice každoročně anorexií podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky onemocní kolem pěti set žen. U 5 % končí anorexie smrtí. V drtivé většině případů postihuje ženy (zhruba 95 % zaznamenaných případů), přičemž z nich vůbec nejohroženější skupinu ztělesňují dívky ve věku 12 až 18 let. Dnes už však žádnou výjimkou nejsou ani dětští pacienti.

Největší změnu v počtu mužů, kteří onemocněli anorexií, hlásí Británie. Běhm pouhých dvou let byl zaznamenán nárůst o 43 %. Experti odhadují, že celkem je nemocných mužů 400 tisíc.

‚Dobře vypadat‘ chtějí často i muži. A tak se snaží vyrovnat svým idolům. U mužů je problém, že odbornou pomoc vyhledávají ještě víc zřídka než ženy. Bojí se přiznat problém a to se jim může stát osudným.

Vyšší riziko u sportovců

Podle výzkumů hrozí sportovcům až šestnáckrát vyšší riziko rozvoje poruchy příjmu potravy než ostatním mužům. Často je na ně totiž vyvíjen mnohem větší tlak.

Je skoro jejich ‚povinností‘ si udržet vypracovaný vzhled a výkonnost. Všeobecně ale tato choroba může postihnout opravdu kohokoliv. A to bez ohledu na věk, pohlaví nebo sociální zázemí.

Velké riziko je ale u děvčat a chlapců ve věku 13-17 let. 

Bulimie, v čem je jiná? 

Bulimie je forma anorexie, jde o tzv. bulimickou variantu. Tady už nejde jen o odmítání potravy, ale jedná se o záchvaty přejídání se a zvracení. Ať tak či onak, úbytky na váze doprovází problémy s metabolismem.

A tak nejen, že člověk hubne, ale také se mu kazí zuby, má problémy s kostmi, nehty, dochází k vypadávání vlasů a stárnutí kůže. Ženy také často řeší poruchy menstruace a neplodnost. Anorexii doprovází i rozpad nervových tkání, to může vést například ke zhoršení zraku.

Včas podchytit problém je základ úspěchu

Anorektici začínají měnit i vztah ke svým přátelům a nejbližším. Začnou se jim doslova hnusit všichni, kteří normálně jí, začnou je považovat za slabochy, co se nedokážou ovládat, a postupně se jim začnou víc a víc vyhýbat.

Při sebemenším podezření neotálejte s vyhledáním odborné pomoci. Ať už jde o přátele či pozorujete-li přehnanou a nepřirozenou starostlivost o vlastní tělesnou váhu a především v kombinaci se zřejmými obtížemi psychického charakteru, je nejlépe rovnou navštívit obvodního lékaře. Ten vám poradí a doporučí další postup.  

KAM DÁL: První anorektička byla císařovna Sissi. Její drastické diety jsou dodnes legendární

Источник: https://www.ctidoma.cz/zdravi/anorexie-neni-zdaleka-jen-vysadou-zen-s-prijmem-potravy-ma-problem-i-mnoho-muzu-61060

Příčiny anorexie. Proč stále postihuje mladé dívky a ženy?

Anorexie není snaha zhubnout po Vánocích. Je to diagnóza na delší časové období a někdy i na celý život. Postihuje zejména dívky a mladé ženy, jejichž snaha o to být štíhlá a atraktivní se zvrhne v destruktivní kolotoč ničení vlastního těla, a vlastně i celé rodiny včetně těch, kterým na nich záleží.

Příčiny anorexie u dívek spočívají v nepřijetí

Jak snadno se může zvrhnout posedlost krásou na vlastní kůži zažil nejeden rodič, který byl svědkem toho, jak se jeho dítě ničí, a následně i lže a podvádí všechny členy rodiny.

Představa, že by měla sníst celou snídani, je u dívky trpící anorexií natolik děsivá, že ji raději tajně vyhodí cestou do školy do popelnice a s úsměvem rodičům zalže, že jí snídaně moc chutnala. A to jenom proto, aby dosáhla svého a nikdo ji nezavřel do výkrmny.

Anebo také proto, aby zbytečně netrápila rodiče. Vždy je přece lepší, když rodiče věří tomu, že mladá slečna dobře jí a všechno jí chutná.

Problémy s anorexií často začínají už během dospívání.

Mladá dívka chce být štíhlá a krásná, mnohdy to bývá spojeno s její touhou po kariéře modelky, studiem baletu nebo jiného druhu tance či sportu, kde se vyžaduje štíhlá, mrštná a dokonalá postava.

U některých slečen ale může být anorexie důsledkem nepřijetí sebe sama. Může jít také o nepříjetí jedním z rodičů, důsledek příliš kritických poznámek ze strany svých blízkých, nebo třeba výsměchu spolužáků a spolužaček.

Věty, které byste nikdy neměli říkat dospívajícím dívkám

“Nejez tolik, nebo budeš tlustá a nikomu se nebudeš líbit!”,“Tohle ti slušet nebude, musela bys trochu zhubnout.”, “Jsi trochu přibrala, ne?” Tyhle věty ženy slýchávají často.

Ne všechny se ale dokáží nad ně povznést a nic si z nich nedělat. Tato slova někdy mohou být vyloženě spouštěčem destruktivního programu těla u citlivých žen, které se rozhodnou s tím něco udělat.

Zajímavé:  Anální fisura - vše o zdraví

A to opravdu pořádně! Proto tyto věty svým dospívajícím dcerám nikdy neříkejte!

Touha být perfektní se může zvrhnout

Anorexie se často objevuje u dívek, které potřebují být perfektní. Mají v sobě zakódovanou jakousi touhu po dokonalosti. Tyto vlastnosti se dědí, ale mohou je v tomto i značně ovlivňovat rodiče svou výchovou a vedením, anebo vlastním příkladem.

Představme si dívku, která se chce vyrovnat své úspěšné matce, anebo sestře, se kterou je neustále srovnávána a shazována, že není tak krásná, štíhlá, chytrá a dokonalá jako ona. Často stačí velmi málo a křehká hranice rovnováhy může být porušena.

Dospívající slečna chce mít samé jedničky, být premiantkou třídy, oblíbená v kolektivu, umět nejlépe zpívat, vyhrávat olympiády, nejrychleji běhat a být nejštíhlejší a nejkrásnější.

Když se dívka bojí dospět a chce zůstat dítětem

Jednou z příčin je i dosažení pravého opaku ženství a krásy ženského těla.

Dospívající dívka, která třeba byla i sexuálně obtěžována, se odmítá smířit se svou ženskostí a touží vymýtit své ženství, zničit své zakulacující se tvary, zůstat navždy dítětem.

Jakmile zhubne, přestane dobře fungovat hormonální systém, zastaví se jí menstruace a zůstává křehkým a drobným dítětem. A čím více hladoví, tím více se ztrácí před očima…

Jaký je rozdíl mezi anorexií a bulimií?

Další z poruch příjmu potravy, kromě mentální anorexie, která samozřejmě postihuje nejen dívky, ale i zralé ženy, je bulimie. Ta se rozpoznává daleko hůře – ženy ji mohou tajit i po celý svůj život.

Zatímco anorexie začíná častěji už v dětství a dospívání, bulimie se může vyskytovat běžně i u starších žen. Obě poruchy úzce souvisí s psychikou a přecitlivělostí.

Jakmile žena začne nezřízeně hubnout a nenávidět se za svou postavu, dokáže k tomu důmyslně využít jakékoli prostředky.

A jaký je vlastně rozdíl mezi anorexií a bulimií? Anorektičky hladoví a tvrdě týrají své tělo projímadly a nadměrným pohybem, bulimičky střídavě hladoví a přejídají se, přičemž cokoli, co sní, po jídle vyzvrací. Tyto problémy může spustit i velký stres v průběhu života, společnou příčinou je nenávist člověka ke svému tělu a přehnaná touha po dokonalosti.

Poruchy příjmu potravy a závislosti

Poruchy příjmu potravy – mentální anorexie a bulimie podle odborníků úzce souvisí se závislostmi, se závislou osobností a s nadměrným užíváním alkoholu a drog.

Podle výzkumu většinové procento žen, které byly závislé na alkoholu nebo experimentovaly s drogami, souviselo také s rozvojem bulimie či mentální anorexie.

Poruchy příjmu potravy mají blízko nejen k závislostem obecně, ale také k poruchám osobnosti.

Závislost na alkoholu a drogách předchází poruchám příjmu potravy, anebo s nimi existuje současně, protože může pomáhat nahrazovat potřebu jídla a zvyšovat kontrolu nad přijímáním potravy. Příkladem může být droga metamfetamin. Informace uvádí profesorka Hana Papežová ve své knize Spektrum poruch příjmu potravy.

Závislost na vztazích. Proč nedokážeme být sami a někoho potřebujeme?

Léčba anorexie patří do rukou odborníků

K léčbě patří především důkladná psychoterapie a uvědomování si vlastních potřeb, pocitů i příčin všeho, co nás k tomuto destruktivnímu nastavení těla vedlo.

Vážné případy dívek vyžadují hospitalizaci a řízené krmení těla, což bývá pro zcela opačně nastavené tělo dívky psychicky obtížně únosné. Neléčené vážné stavy anorexie mohou vést k brzké smrti z důvodu selhání vnitřních orgánů a vyhladovění celého těla.

Co si budeme povídat, hladem v historii lidstva zemřeli už mnozí. Byly to kruté a zlé smrti, avšak ne všichni si tuto smrt dobrovolně zvolili sami.

Ortorexie jako novodobá diagnóza

V současné době se hodně hovoří o takzvané ortorexii, která patří rovněž mezi PPP, tedy poruchy příjmu potravy. Mnohdy i právě u ní bývají kořeny pozdější anorexie nebo bulimie.

Ortorexie je poměrně moderní škatulka či diagnóza, která souvisí s posedlostí zdravou stravou.

Dnešní doba jí velmi nahrává – spousta z nás navštěvuje prodejny se zdravou výživou, kupuje si bio potraviny, brojí proti nepřirozené chemii v jídle nebo třeba proti lepku, kravskému mléku a dalším neoblíbeným potravinám.

Protože se vyskytuje velká spousta potravinových alergií a nesnášenlivostí, lidé se snaží žít zdravě a odmítají uměle vytvořenou stravu s mnoha éčky a podobně, často sklouzávají k trendu jíst pouze zdravě, anebo podléhat různým striktním stravovacím systémům, například vitariánství a podobně. To je všechno v pořádku, pokud se to nepromění v destruktivní program.

Příkladem může být to, že se člověk „bičuje“ a trápí dva dny kvůli tomu, že snědl kousek čokolády ze supermarketu, dostal k obědu rýži z neekologicky pěstovaného zemědělství či omylem snědl potravinu s emulgátorem. Tělu se to natolik zoškliví, že začne reagovat zvracením a reflexivně odmítat cokoli jiného, než co mu mozek nařídí.

Rozdíl mezi anorexií a ortorexií není velký

Rozdíl mezi anorexií a ortorexií spočívá v tom, že u anorexie odmítáme kalorické potraviny proto, abychom nepřibrali, kdežto u ortorexie odmítáme nezdravé potraviny proto, abychom z nich neonemocněli. Výsledek je však stejný!

Nebezpečí spočívá hlavně v tom, že jsme přesvědčeni o tom, že všude na nás číhají jedy a v podstatě se nic nedá jíst. Upřímně řečeno, vysoké procento dotázaných by asi teď potvrdilo, že je to vážně pravda.

Ať už jde o jakoukoli poruchu příjmu potravy, jde především o to najít tu správnou hranici – jíst zdravě a zároveň nesklouznost k psychicky podmíněnému destruktivnímu nastavení, které nás ničí.

Источник: https://www.womanonly.cz/priciny-anorexie-proc-stale-postihuje-mlade-divky-a-zeny/

S Evou o anorexii: Nejedla jsem, abych si ublížila | Žena.cz

Eva Steppanová nedávno oslavila pětadvacáté narozeniny. Vystudovala Vysokou školu sociální a mediální komunikace. Závodně tančila 15 let, následně vyučovala tanec malé děti. Veřejně přiznává, že je anorektičkou…

O své nemoci mluví naprosto otevřeně. My jsme ji zastihli pár týdnů po té, co poprvé bere svou léčbu vážně a chce se uzdravit.

V rozhovoru se dozvíte, proč ze svého života vytěsnila jídlo, kdy si uvědomila, že hazarduje se životem a o co vše kvůli anorexii přišla.

Ráda by pomohla mladým dívkám a chlapcům, aby se nedostali do podobných problémů. Ona sama dokonce i ve svém věku skončila kvůli nemoci v invalidním důchodu…

Když se přenesete na úplný začátek vašich problémů. Vybavíte si jeden konkrétní moment, jak to začalo, nebo se anorexie plížila postupně?

Myslím, že se pomalu scházelo více skutečností, ale na jeden konkrétní okamžik si pamatuji. Jednoho dne jsem si zkrátka opravdu řekla: ‚No, tak já budu rapidně hubnout. Sice si budu ubližovat, ale zhubnu.‘ Pamatuji si, že se objevil boom zdravého životního stylu, zdravého stravování a sportu. A já se rozhodla si vytvarovat postavu.

Ale hlavním důvodem byly mé dlouhotrvající a neřešené deprese a úzkosti, které jsem se rozhodla ‚řešit‘ tímto, samozřejmě nerozumným, způsobem.

Myslím si tedy, že propuknutí anorexie byla jen otázka času během dlouhotrvajícího špatného psychického stavu, ale existuje zde i ten ‚zlomový‘ okamžik, kdy jsem nemoc nechala vstoupit do svého života.

Co bylo spouštěčem vašich psychických problémů? Proč jste o sobě měla pochyby?

Pochyby jsem o sobě měla celý život, opravdu odmalička. Ne ale ty, které zřejmě máte na mysli. Svou postavu jsem nikdy neřešila.

Dokonce jsem si většinu svého života myslela, že jsem hubená až moc a můžu jíst, co chci, kdy chci, a že upravit svou postavu nepotřebuji. Mé pochyby o mně samé se spíše zrcadlily v mé osobnosti a povaze.

Mezi lidmi jsem se cítila cizí, nevěřila jsem sama sobě, pořád jsem si připadala v něčem málo dobrá.

Jak dlouho máte potíže s poruchou příjmu potravy?

Začátek problému bych datovala asi tři roky nazpět. Oproti mnoha dalším to není až tak dlouhá doba.

Prozradíte nám váhu před začátkem zdravotních problémů, vaši nejnižší, současnou váhu a také tu, na kterou se chcete dostat?

Jak už jsem řekla, nikdy jsem nebyla silná. Vážila jsem 52 kilogramů, což bylo korespondující s mou výškou 164 cm. O těch nejnižších číslech se nechci veřejně vyjadřovat, myslím, že by to nebylo nikomu k užitku.

Z dob hospitalizace vím, že vědět přesná a nejnižší čísla může vést spíše k demotivaci při léčbě, protože na této úrovni probíhá něco jako ‚soutěž‘ mezi podobně nemocnými, kdo dokáže zhubnout více. Mým cílem je spíše motivovat a pomáhat. Nechci si protiřečit tím, že bych zveřejňovala svou nejnižší váhu.

Dejme tomu, že jsem v tu dobu vážila asi jako správně živené sedmileté dítě. Co se týče nějaké cílové váhy, jde o cifru, která je zdravá, úměrná k mému věku a výšce. Tedy mělo by to být opět něco kolem 52 kilogramů. Pokud ale můžu mluvit opravdu jen sama za sebe, žádné konkrétní a vysoké cíle si nestanovuji.

Zajímavé:  Daunův syndrom - vše o zdraví

Vím, že váha musí jít nahoru, ale za jak dlouho a jak vysoko, to opravdu nechám spíše volně plynout. Budu trpělivá a chci se naučit mít ráda své tělo s váhou, kterou bude samo potřebovat, i kdyby byla vyšší.

Foto: František Mocek

Nahlížela jste během té doby na sebe kriticky, nebo jste si připadala po celou dobu hezká?

Hezky jsem si připadala jen po zhubnutí sedmi kilogramů. Potom už jsem byla sama sobě odporná. Protože ale otázka vzhledu byla v mém případě až druhořadým problémem, neřešila jsem to.

Источник: https://zena.aktualne.cz/zdravi/s-evou-o-anorexii-nejedla-jsem-abych-si-ublizila/r~i:article:811149/

Ženy trpící anorexií jen tak nepoznáte: Rády tráví čas v kuchyni!

Sledujete také pořad Peče celá země? Příjemní lidé, skvělé recepty a kupodivu žádná rivalita mezi soupeři je příjemné osvěžení v programu, kterému jinak vládnou kriminálky a na konfliktech založené reality show. Ačkoliv ještě nic není rozhodnuto, nás zaujal životní příběh jedné ze soutěžících. Anička Klápšťová, které je teprve 22 let, v soutěži přiznala, že je v invalidním důchodu a trpí mentální anorexií.

Anička miluje pečení, které se učila už od své babičky, když ale onemocněla, přestala své výtvory ochutnávat. V soutěži se ovšem něco změnilo a Anička prohlásila, že jí účast v ní hodně pomáhá.

Poprvé po dlouhé době ochutnala těsto, a svěřila se dokonce se svým problémem. Určitě není na světě jediná, podobných případů je více, než by vás mohlo na první dobrou napadnout.

K problému se vyjádřila i odbornice na poruchy příjmu potravy Mgr. Marie Novotná z Centra Anabell.

  • Jak zjistím, že můj blízký si prochází mentální anorexií?
  • Na dotyčném si můžete všimnout změn v chování, jako jsou podrážděnost nebo úzkost, dále jsou patrné úbytek na váze, stranění se kolektivu, obliba střídání různých diet a nespokojenost s vlastním tělem a váhou.
  • Jak s ním o problému mluvit?

Nebojte se dotyčnému říct, že o něj máte strach a že mu chcete pomoct. Nabídněte mu, že s ním zajdete za odborníkem, a předem si najděte na tyto odborníky kontakty i informace o tom, jak to v poradně chodí. Nicméně na něj netlačte a k léčbě ho nenuťte.

Jak je možné, že člověk procházející mentální anorexií se stále rád pohybuje v kuchyni a zabývá se přípravou jídla?

To bývá jedním z typických znaků mentální anorexie – zájem o různé recepty, sbírání různých receptů, vaření a pečení nových jídel, dortů, koláčů a jiných zákusků, které tyto osoby ale samy nejedí.

Rodina může dlouhou dobu problém s mentální anorexií přehlížet, jelikož dotyčného stále vidí v kuchyni, jak vaří nebo peče. Osoby s mentální anorexií jim často říkají, že už jedly během vaření a že si s nimi jídlo nedají.

Rodina svým blízkým dlouhou dobu důvěřuje, než problém odhalí.

Může nemocnému pomoct, že jeho koníčkem je právě vaření?

Někteří odborníci radí, aby nemocní v kuchyni vůbec nepobývali a nevařili si. V Centru Anabell ale doporučujeme klientům návštěvu u nutričního terapeuta, který s klientem projde jejich jídelníček a sestaví ho tak, aby v něm bylo vše potřebné a aby klient začal do jídelníčku přidávat i „zakázané potraviny“. Tudíž klienta motivujeme k tomu, aby si jídlo začal připravovat, tedy sám si vařil.

V naší fotogalerii si prohlédněte slavné ženy, které si také prošly poruchami příjmu potravy:

Источник: https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/635781/zeny-trpici-anorexii-jen-tak-nepoznate-rady-travi-cas-v-kuchyni.html

Nejen anorexie a bulimie. Nově se objevuje posedlost zdravým jídlem a cvičením

V pořadu Zdravíčko o problematice hovořila Jana Holendová, primářka oddělení pro starší děti a adolescenty Dětské psychiatrické nemocnice v Opařanech.

Právě v pubertě nebo těsně před ní se problémy s příjmem potravy zejména u dívek poprvé projevují. „Tělo se začíná zakulacovat, usazuje se tuk na bocích, rostou prsa. Některá děvčata se s tím nehodlají smířit,“ líčí Jana Holendová.

Na počátku jejich snahy zhubnout může být opravdu i trocha tuku navíc. „Dívky si připadají oplácané a tělocvikář jim řekne: Ty tu kozu nepřeskočíš, máš těžkej zadek. A ony, protože jsou ctižádostivé, nechtějí být terčem posměchu. Začnou hubnout, ale včas neskončí,“ vysvětluje dětská psychiatrička.

  • Mentální anorexie a bulimie jsou dvě strany jedné mince: anorexie – nechutenství, v tomto případě odmítání jídla bulimie – záchvatovité přejídání následované výčitkami svědomí a záměrným zvracením
  • Nově se objevují: ortorexie – posedlost zdravým jídlem, často předchází anorexii bigorexie – posedlost zdravým životním stylem jako takovým, včetně sportu
  • Bigorexie se týká spíše chlapců, zatímco ostatní poruchy příjmu potravy jsou typické pro dívky a ženy.

Mentální anorexie je stará jako lidstvo samo, popsal ji už Galén ve 2. století našeho letopočtu. Proti tomu bulimie je záležitostí moderní doby a nadbytku.

 „I anorexie byla v minulosti záležitostí bohatých vrstev,“ připomněla doktorka Holendová císařovnu Sissi, která jedla minimálně, vážila se třikrát denně, sportovala a ani k jídlu si prý nesedla. 

Anorektičky neustále počítají kalorie a velmi dobře znají svůj BMI (body mass index – ukazatel tělesné hmotnosti). „Vědí, že jejich ideální váha by měla být například 55 kilogramů, ale ony se rozhodnou, že za žádnou cenu nepůjdou přes 45. Extrémní anorektičky nejedí celý den, žijí z jednoho jablka, necítí hlad ani chuť,“ popisuje Jana Holendová.

Často se podle ní jedná o velmi inteligentní dívky, jedničkářky s vysokou ctižádostí, které mají silnou vůli, a když si řeknou, že zhubnou, dokážou to dovést k „dokonalosti“.

Výsledek odporuje původní snaze o krásu, tělo chátrá

Jak taková dokonalost vypadá? „Paradoxně jde proti původní snaze o krásu. Tělo chátrá. Začnou padat vlasy, lámat se nehty, kůže je suchá, svrbí, šupinatí a olupuje se.

Někdy se dokonce na zádech a jiných místech objeví drobné ochlupení. Je to důsledek hormonálních změn.

S úbytkem tuku v těle pod určitou mez se ztrácí menstruace, ubývá ženských hormonů a převáží hormony z kůry nadledvinek, které mají přibližně stejný účinek jako mužské,“ objasňuje lékařka.

Vedle viditelných známek chřadnutí dochází i k nerovnováze minerálů v těle, k závažným poruchám metabolismu a ženy a dívky s PPP nezřídka končí na jednotkách intenzivní péče, kde je lékaři musí vyživovat kapačkami, aby nezemřely. Smrt na selhání životně důležitých funkcí nebo následkem sebevraždy není ojedinělá.

Pacienti jsou vyčerpaní, ale dokud to jde, cvičí, a to i tajně. „Nejsou si vědomi své hubenosti, nevnímají se reálně. Jsou už třeba vyhublí jako z koncentračního tábora, ale stejně vám budou ukazovat údajný špek na zadku,“ říká lékařka.  

Pro poruchy příjmu potravy je typické zaměření se na sebe, na svou osobu, na vzhled a na výkon. To si nemocní přenášejí i do budoucího života. Nejsou schopni navazovat zdravé vztahy, mají malou empatii, často je trápí deprese a apatie.

„Nezřídka v pokročilém stádiu nemoci kradou. Něco malého, třeba mýdlo v drogerii. Je to adrenalin, kterým si pomáhají z letargie.

Další paradox: sbírají recepty, vaří celé rodině, pečou buchty, ale sami neolíznou vařečku,“ vypráví Jana Holendová.

V příbězích mladých žen postižených mentální anorexií čteme věty typu: „Raději budu mrtvá než tlustá.“ Jak tedy vyléčit člověka, který se vlastně vyléčit nechce? „Léčba je těžká, je to běh na dlouhou trať. Je třeba přetnout bludný kruh, ve kterém pacientka či pacient žije,“ odpovídá Jana Holendová.

Potřeba je podle ní komplexní odborná pomoc, terapie, léky, nastavení režimu. Lepší je hospitalizace než ambulantní léčba, protože rodina obvykle všechno neuhlídá.

„Ty dívky jsou velmi vynalézavé, chodí zvracet jinam než na toaletu, plivají jídlo do kapes, před vážením vypijí litr a půl vody… Je tedy nutná profesionální a velmi ostražité ošetřovatelské péče,“ zdůrazňuje lékařka. Za uzdravení nepovažuje přibrání nějakého kila, ale návrat k normálnímu vztahu k jídlu.

„Nejdůležitější je přijmout se takoví, jací jsme. Každý jsme dostali do vínku nějakou tělesnou dispozici, kterou nejde změnit.

Už výchova dětí by tedy měla vést k tomu, aby si vážily samy sebe,aby se nenechaly strhnout tlakem společnosti na vzhled a výkon.

A není pochyb o tom, že tento tlak je dnes obrovský a že převažuje nad vším ostatním,“ uzavírá lékařka a s úsměvem dodává: „Ani ty krasavice na obálkách časopisů nejsou ve skutečnosti takové. Je to retuš!“

Источник: https://budejovice.rozhlas.cz/nejen-anorexie-a-bulimie-nove-se-objevuje-posedlost-zdravym-jidlem-a-cvicenim-7202012

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *