Artroskopie – vše o zdraví

Artroskopie je chirurgický zákrok, který ortopedičtí chirurgové používají k vizualizaci, diagnostice a léčbě problémů uvnitř kloubu. Slovo artroskopie pochází ze dvou řeckých slov, “arthro” (kloub) a “skopein” (pohled). Termín doslovně znamená “podívat se do kloubu”. Je to tedy operační výkon, kdy ze dvou základních bodových vstupů a eventuálně pomocných pod kontrolou kamery lékař provádí ošetření různých typů poškození kloubu.

Artroskopické operace jsou velmi šetrné, umožňují rychlou rehabilitaci a rekonvalescenci, vyžadují velmi krátkou hospitalizaci.

Artroskopická chirurgie

Při artroskopickém vyšetření ortopedický chirurg provede malý řez do kůže pacienta a poté do řezu vloží nástroj velikosti malé tužky, který obsahuje malou čočku a osvětlovací systém – to vše kvůli tomu, aby toto zařízení zvětšilo a osvětlilo struktury uvnitř kloubu. Světlo je přenášeno vláknovou optikou na konec artroskopu, který je vložen do kloubu.

Připojením artroskopu k miniaturní televizní kameře je chirurg schopen vidět vnitřek kloubu skrze tento velmi malý řez. Řez není velký.

Televizní kamera je tedy připojená k artroskopu a zobrazuje obraz kloubu na televizní obrazovce, což umožňuje chirurgovi dívat se například na celé koleno. Artroskopie umožní chirurgovi vidět chrupavku, vazy a celé koleno a jeho části. Chirurg může určit závažnost nebo typ zranění a poté i problém vyřešit, pokud je to nutné.

Přestože je možné artroskopii provést i u jiných kloubů, nejčastější je artroskopie kolena, resp. menisku.

Kdy a proč je artroskopie nutná?

Diagnostika poranění kloubů a nemocí kloubů začíná důkladnou anamnézou, fyzickým vyšetřením a obvykle rentgenem. Může být zapotřebí dalších testů, jako je zobrazování magnetickou rezonancí (MRI) nebo počítačová tomografie (CT). Prostřednictvím artroskopu se pak obvykle stanoví konečná diagnóza, která může být přesnější než diagnóza pomocí rentgenu.

Nemoc a zranění mohou poškodit kosti, chrupavku, vazy, svaly a šlachy. Některé z nejčastějších stavů zjištěných při artroskopických vyšetřeních kloubů jsou:

Zánět v oblasti kloubu

Například synovitida je zánět výstelky v koleni, rameni, loktu, zápěstí nebo kotníku.

Akutní nebo chronická poranění

• Rameno: slzy šlachy rotátorové manžety, impingement syndrom a opakující se dislokace
• Koleno: problémy s meniskem, chondromalacie (opotřebení nebo poranění chrupavky), problémy předního zkříženého vazu a podobně
• Zápěstí: syndrom karpálního tunelu a další problémy
• Uvolněné kosti a / nebo chrupavky: například koleno, rameno, loket, kotník nebo zápěstí

jaké jsou artroskopické možnosti ošetření ramena?

Některé problémy spojené s artritidou mohou být také léčeny. Několik postupů může kombinovat artroskopickou a standardní chirurgii.

• Operace rotátorové manžety
• Oprava nebo resekce poraněné chrupavky (meniskus) z kolene nebo ramene
• Rekonstrukce předního zkříženého vazu v koleně
• Odstranění zanícené kloubní výstelky (synovium) v koleni, rameni, lokti, zápěstí, kotníku
• Řešení karpálního tunelu
• Oprava přetržených vazů
• Odstranění chrupavky v koleni, rameni, lokti, kotníku, zápěstí.

Přestože vnitřek téměř všech kloubů lze vidět pomocí artroskopu, pomocí tohoto nástroje je nejčastěji vyšetřováno těchto šest kloubů – koleno, rameno, loket, kotník, kyčle a zápěstí. Vzhledem k tomu, že se dosahuje pokroků v technologii optických vláken a nové techniky vyvíjejí i ortopedičtí chirurgové, může se artroskopie v budoucnu použít i u dalších kloubů.

Jak se provádí artroskopie?

Artroskopická chirurgie, i když z hlediska zotavení a regenerace je mnohem lepší než “otevřená” chirurgie, stále vyžaduje použití anestetik a speciálního vybavení na operačním sále v nemocnici. V závislosti na kloubu nebo podezření na problém vám bude podáno obecné, páteřní nebo lokální anestetikum.

Pro vložení artroskopu bude proveden malý řez (o velikosti knoflíkové díry). Může být provedeno několik dalších řezů, aby lékař viděl další části kloubu nebo vložil i jiné nástroje, pokud to bude potřeba.

Pokud je to indikováno, provádí se korekční chirurgie pomocí speciálně navržených nástrojů, které jsou vloženy do kloubu pomocí incizních řezů.

Zpočátku byla artroskopie jednoduše jen diagnostickým nástrojem pro plánování standardní otevřené operace. S vývojem lepších přístrojových a chirurgických technik lze nyní pomocí artroskopie řešit mnoho stavů.

Například většinu problémů s menisky v koleni lze úspěšně řešit artroskopickou operací.

Po artroskopické operaci budou provedené malé řezy pokryty obvazem. Budete přemístěni z operačního sálu do zotavovací místnosti. Mnoho pacientů nepotřebuje žádné léky proti bolesti (nebo jen málo).

Před propuštěním vám budou dány pokyny o péči o řezy v místě artroskopie, o tom, jakých činností byste se měli vyvarovat a jaká cvičení byste měli dělat při zotavování. Během následné návštěvy lékař zkontroluje vaše řezy; odstraní stehy, pokud jsou přítomny; a prodiskutujte případně také rehabilitační program.

Potřebná doba zotavení závisí na složitosti vašeho problému. V průběhu artroskopie může chirurg občas zjistit, že zranění nebo onemocnění nelze adekvátně léčit samotnou artroskopií. Rozsáhlá “otevřená” operace může být provedena, když jste stále v anestézii, nebo později poté, co s vámi lékař prodiskutoval nálezy během artroskopie.

Úplně si nemyslete, že hned budete moci běhat jako křepelky na poli. Po zákroku dostanete podpažní berle a v případě sešití menisku navíc ortézu, abyste končetinu při chůzi co nejvíce odlehčili. Možná dostanete i léky proti bolesti, jak kdo.

Pravděpodobně se nevyhnete ani rehabilitaci pod vedením odborníka. K rozcvičení je vhodná jízda na kole, rotopedu nebo i plavání. Na plnou zátěž bude vaše tělo připraveno přibližně po dvou až třech měsících.

Opět záleží na zákroku, vaší kondici a podobně.

Jaké jsou možné komplikace?

Ačkoli to je méně časté (spíše výjimečné), mohou se vyskytnout nějaké komplikace během artroskopie, nebo i po ní. Infekce, flebitida (krevní sraženiny žíly), nadměrný otok nebo krvácení, poškození krevních cév nebo nervů jsou nejčastějšími komplikacemi – ale vyskytují se u méně než 1 procenta všech artroskopických výkonů. Je to tedy hodně výjimečné.

Jaké jsou výhody artroskopie?

Artroskopická chirurgie získala velkou pozornost veřejnosti, protože se používá k léčbě známých sportovců.

Je to mimořádně cenný nástroj pro všechny ortopedické pacienty a je obecně pro pacienta lepší, než klasická “otevřená” chirurgie.

Většina pacientů podstoupí artroskopickou operaci jako ambulantní zákrok a jsou doma za několik hodin po operaci. Je to jednodenní chirurgie.

Po artroskopii

Není neobvyklé, že se pacient během několika dnů vrátí do práce nebo do školy a obnoví každodenní činnosti.

Sportovci a další, kteří jsou v dobré fyzické kondici, se v některých případech mohou během několika týdnů vrátit k atletickým činnostem.

Nezapomeňte však, že lidé, kteří mají artroskopii, mohou mít mnoho různých diagnóz a existujících stavů, takže artroskopická chirurgie každého pacienta je pro tuto osobu jedinečná. Doba zotavení bude odrážet tuto individualitu.

A co vy? Podstoupili jste někdy artroskopii? Budeme rádi za vaše zkušenosti v komentářích.

VIDEO: Artroskopie kolena – videodokument – průvodce po ošetření menisků a kloubní chrupavky

VIDEO: Artroskopie kolene z pohledu pacoše

VIDEO: Běh po artroskopii kolene, kdy můžu začít běhat

Zdroje článku a relevantní studie o artroskopii

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Источник: https://www.rehabilitace.info/zdravotni/artroskopie-co-je-to-kdy-a-proc-se-provadi/

Artroskopie kolenního kloubu. Co vás čeká?

Bolesti, omezený pohyb, otoky a projevy nestability kloubu vzniklé úrazovým nebo neúrazovým mechanismem vás přivedly k lékaři, na jehož doporučení máte absolvovat artroskopické vyšetření. To má objasnit původ vašich obtíží, zjistit rozsah poškození kloubu a tím umožnit jeho léčení podle dostupných léčebných metod. Co vás při tomto vyšetření čeká?

Artroskopie je moderní vyšetřovací a léčebná metoda onemocnění kloubu. Díky ní lékař může kloub prohlédnout pomocí endoskopického nástroje, tzv. artroskopu, a pokud je třeba, přímo v něm provést chirurgický zákrok.

Artroskopie je miniinvazivní metoda, která se provádí z několika (zpravidla dvou) vpichů do kolenního kloubu.

Jedním vpichem se do kloubu zavádí kamera, dalšími se do kloubu zavedou pracovní nástroje, jimiž je možné vnitřní struktury kloubu osahat, případně ošetřit.

Artroskopii můžeme rozdělit na dvě skupiny, diagnostickou a terapeutickou. Diagnostická artroskopie slouží ke zjištění abnormálního nálezu. Terapeutická artroskopie umožňuje ošetření poraněných struktur. U kolene se jedná nejčastěji o menisky a chrupavku.

Doba operace je obvykle asi 30 minut, ale je-li poškození rozsáhlejší, může být výkon delší. Na konci operace, se vstřikuje do kolen lokální anestezie, což snižuje bolestivost po dobu asi 10 až 12 hodin po operaci.

To vysvětluje, proč pacienti mohou mít větší bolesti až následující den po operaci.

Výhody artroskopie

• miniinvazivní zákrok
• zpravidla 2 malé, 5-10mm dlouhé ranky na předkolení
• umožňuje přesné zhodnocení stavu nitrokloubních struktur jejich funkční (dynamické) vyšetření, což jiné zobrazovací metody neumožňují
• menší pooperační otok a bolestivost kloubu
• okamžitá mobilizace pacienta
• velmi rychlý návrat k pracovní a sportovní činnosti

Nevýhody artroskopie

Artroskopické operace nemají ve srovnání s klasickými, otevřenými operačními zákroky žádné výraznější nevýhody. Mezi ty patří to, že zákrok musí provádět operatér se zkušeností s artroskopickou operativou a je nutné speciální vybavení – optická soustava, artroskopické vodní pumpy, speciální chirugické nástroje a přístroje pro artroskopickou operativu.

Co se operačně v kolením kloubu ošetřuje

Menisky – jsou artroskopií nejčastěji ošetřovanými strukturami kolenního kloubu. Při artroskopii je možné buď meniskus zachovat a přišít utrženou část zpět nebo jej odstranit. Vhodný způsob ošetření závisí od typu poranění menisku, věku pacienta, stavu ostatních kloubních struktur.

Chrupavky – jsou další, často poškozenou strukturou kolenního kloubu. Chrupavka se může poškodit buď degenerativně (opotřebením = artróza kloubu) nebo při úrazu. 

Nitrokloubní (zkřížené) vazy – poškození předního zkříženého vazu je jedním z nejčastěji vznikajících úrazů u kontaktních sportů či jiných rizikových sportů, např. lyžování. Přetržený přední zkřížený vaz není možné sešít. Vaz se pouze odstraňuje, působíli překážku v kloubu, nebo je nahrazen – je provádena takzvaná „plastika“ předního zkříženého vazu.

Jaký je režim pacienta před výkonem

Před operačním výkonem není nutné podstupovat speciální režim, je však vhodné se vyhýbat výraznější fyzické aktivitě a činnostem, při kterých by mohlo dojít k podvrtnutí kolenního kloubu, a tak k jeho dalšímu poškození. Jinak se na pacienta vztahují všechna obecná doporučení před plánovanými operačními výkony.

Postup při operačním výkonu

Artroskopie lze provádět v místním, celkovém a epidurálním znecitlivění. Většina lékařů dává přednost celkové anestezii z těchto důvodů: Je dosaženo úplného uvolnění svalstva. Operace probíhá pod menším časovým tlakem. Lze zvolit libovolný počet vstupů do kloubu.

Ve většině případů bude použita tlaková manžeta, která svým tlakem zamezí po dobu operace průtoku krve operovanou končetinou, tím se sníží krevní ztráty a zpřehlední se operační pole.

Kloub je otevřen malým cca 0,5 cm velkým řezem a tudy je do kloubu zavedena kamera. Druhým řezem je zaveden malý instrument, který umožní přezkoušení všech struktur. Během operace je kloub pro větší přehlednost naplněn tekutinou.

Vzhledem k charakteru výkonu mohou být vytvořeny další otvory.

V některých případech mohou být použity materiály sloužící k sešití menisku. Podle typu operace se odvíjí její délka, poloha a množství kožních řezů. Váš lékař vás bude podrobně o zamýšlené metodě informovat. Po skončení operace jsou vstupní ranky zašity. 

Jaké jsou možné komplikace a rizika

Přes nejvyšší opatrnost se mohou vyskytnout některé komplikace:

• alergické reakce – podání anestetik nebo jiných léků mohou způsobit zarudnutí, otoky, svědění nebo nevolnost. 
• trombóza a zánět žil – trombóza se může objevit již v prvních dnech po operaci, ale nejčastěji  kolem 10.-28. dne. Projeví se například otokem lýtka, pocitem tlaku v lýtku i v klidu, při přetažení špičky nohy dojde k výrazné bolesti v zadní části lýtka apod. Jakmile budete mít tyto příznaky, ihned kontaktujte lékaře.
• otok operovaného kloubu – po operaci dojít k otoku kolena, jedná se o náplň kolena krví. Otok se projeví jako zatvrdnutí stehenního svalu v prostoru nad čéškou. V prvních dnech se doporučuje nevytahovat krev z kloubu (pouze v případě velkého tlaku nereagujícího na analgetika). Vytažení krve je vhodné nejdříve při první kontrole.
• poranění okolních struktur (např. svalů, šlach, cév a nervů) – může vést přes okamžité ošetření k dočasné nebo trvalé poruše překrvení a hybnosti končetiny. 
• infekce v kloubu – vede k otoku, bolestem, zarudnutí. Může přes intenzivní léčbu trvat dlouhou dobu a prodloužit tak celkovou léčbu.
• zchudnutí a zkrácení svalů, šlach a ztuhnutí kloubu – na základě klidového postavení končetiny v rámci hojicího procesu si vyžádá rehabilitační cvičení k obnově hybnosti
• omezení pohybu – po ortopedických operacích, které významněji zasahují do pohybového aparátu, může dojít k omezení pohybu operovaného kloubu z mnoha důvodů – po nutné fixaci ortézou či sádrou, vytvořením srůstů v operovaném kloubu či srůsty eventuálně kalcifikacemi v okolí operovaných kloubů, malou spoluprací pacienta či málo aktivním přístupem při rehabilitaci a samostatném cvičení i z mnoha dalších důvodů, které nejsou předvídatelné a mnohdy velmi špatně ovlivnitelné. 

Jaký je režim pacienta po provedení výkonu

Pro dosažení očekávaného výsledku operace je nutné respektovat všechna lékařská doporučení. V případě ambulantní operace je nutné si domluvit odvoz z nemocnice.

Při bolesti, poruchách hybnosti, čití a změně barvy kůže operované končetiny, otoku či bolesti lýtka, dechových obtížích vyhledejte ihned lékaře. Může se jednat o první příznaky poruchy překrvení končetiny.

Při artroskopických operacích na dolních končetinách dostanete na nezbytnou dobu francouzské nebo podpažní berle. O délce používání berlí a zátěži vás bude informovat váš ošetřující lékař nebo operatér.

Po dobu, kdy nebudete končetinu zatěžovat, je doporučena aplikace léků na ředění krve jako prevence trombózy. Při bolesti je doporučen Ibalgin 4OO až 4 x denně. Prevence otoku – ledování. Při zvýšené teplotě je vhodné použít lék s účinnou látkou paracetamol (např. Paralen). Při teplotách nad 39°C je vhodné kontaktovat lékaře. 

Jak dlouho je nutné fyzické šetření?

Po diagnostické a jednoduché operační artroskopii je nutné šetření operované končetiny po dobu 1 -2 týdnů chůzí o berlích se zátěží do 1/3 váhy a doba pracovní neschopnosti je cca 2-4 týdny. Podle typu provedeného výkonu může být doba léčby delší a doplněná imobilizací v ortéze. Stejně tak i délka rekonvalescence a rehabilitace se liší v závislosti na tíži zranění a zvolené léčbě. 

V prvních dnech se doporučuje klidový režim. Jakmile ustoupí otok kolena, můžete zkoušet rozcvičovat koleno. Zpočátku při ohybu ucítíte pocit tlaku, které je způsoben otokem v kloubu. Otok se může ledováním sám postupně vstřebat a ohyb se tak bude uvolňovat.

O zahájení vhodné rehabilitace rozhodne váš operatér. K rozcvičení je vhodná jízda na kole, rotopedu nebo plavání.

Při sešití menisku musíte být ještě opatrnější než při odstranění poraněné části. Ortézu musíte nosit čtyři až šest týdnů, abyste zabránili nechtěným pohybům při chůzi, ale třeba také ve spánku. Několik týdnů vůbec nesmíte došlapovat a musíte dbát na cíleně vedenou rehabilitaci. Na plnou zátěž se můžete těšit přibližně po dvou až třech měsících.

Zdroj: pardubice.nempk.cz, www.neosportclinic.cz

Komerční sdělení Lék Wobenzym – účinná pomoc po operacích.

Wobenzym je tradičním lékem z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Více informací: www.wobenzym.cz

Источник: https://www.ordinace.cz/clanek/artroskopie-kolenniho-kloubu/

Čarodějka jménem artroskopie

Kdyby se počítalo, jaká zranění trápí sportovce nejčastěji, prvenství by získal utržený meniskus, natržené kolenní vazy, ‚vyhozené‘ rameno či ‚podvrtnutý‘ kotník – poranění hlezna.

‚Při sportu ale poměrně často dochází také k závažným poraněním například páteře nebo dokonce k úrazům ohrožujícím život,‘ říká Libor Paša, primář Úrazové nemocnice v Brně, jemuž prošla rukama celá řada vrcholových sportovců.

Doktor Paša je také lékařem ženské basketbalové reprezentace či basketbalistek Gambrinusu Sika Brno. To, že minulý rok získaly basketbalistky historicky první evropské zlato, je do značné míry i jeho zásluha.

‚Jedna z opor týmu Iva Večeřová si během zápasu přetrhla přední zkřížený vaz, takže finále bylo opravdu infarktové,‘ popisuje lékař.

Ihned po návratu do republiky podstoupila reprezentantka artroskopické vyšetření kolenního kloubu, při kterém byla současně provedena plastika předního zkříženého vazu.

‚Díky intenzívní rehabilitaci, která následovala, je Iva již nyní v plném tréninkovém procesu,‘ dodává.

Dříve domůPodobné úrazy úspěšně napravuje metoda zvaná artroskopie. Když totiž lékaři využijí její přednosti a vyhnou se tak otevřené operaci, může pacient odkráčet brzy ‚po svých‘. U méně závažných zásahů třeba ještě ten samý den.

Pokrok v medicíně se tak nevyhýbá ani ortopedii a traumatologii (úrazové chirurgii). Dříve se artroskopie užívala jen k ošetření kolenního kloubu (menisků a odstranění volných tělísek), postupně se však touto metodou operují i další klouby jako je rameno, loket, zápěstí, hlezno i kyčel.

Při artroskopické operaci se užívají speciální technologie a materiály. Samotný zákrok se provádí dvěma až třemi drobnými vpichy. Do kloubu je zavedena optika, pomocí které lze přes videokameru sledovat celý kloub. Sonda je veliká asi pět milimetrů.

Lékaři tak dokážou operovat v kloubech s přesností na milimetry, což je pro funkci kloubu velmi důležité.

Funkce kloubu je zachovánaK samotné artroskopické operaci se používají speciální nástroje, kterými lze poškozenou tkáň precizně ošetřit.

Při úrazu, kdy dojde ke zpřetrhání vazů v koleni nebo vykloubení ramene, se používají speciální implantáty ve tvaru šroubků nebo speciálních kotviček, pomocí kterých je možné fixovat poraněnou tkáň k sobě, například odtržené kloubní pouzdro nebo vaz ke kosti.

Fixační implantáty jsou vyrobeny buď z titanu, nebo z materiálu, který se v průběhu několika let vstřebá, a je tak zcela odbourán. Operace trvají podle závažnosti od zhruba 30 minut do dvou hodin. Pohyblivost a ‚funkce‘ kloubů je pak zcela zachována.

‚Díky nejnovějším technologiím lze dnes rozšířit spektrum stavů, která se dají ošetřit artroskopicky.

Přínos artroskopie je pro mé svěřence obrovský,‘ říká Petr Nepraš z Kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Fakultní nemocnice v Plzni, který léčí mnohé sportovce.

Jeho pacientem jsou hokejisté Martin Straka, Jaroslav Modrý či Dušan Salfický, házenkář Alois Mráz nebo tenistka Barbora Strýcová.

Nejen pro profesionályJakou šanci má na artroskopickou metodu pacient, který není vrcholový sportovec? V akutních případech je kvalita ošetření stejná pro všechny pacienty bez rozdílu. Nejde-li o akutní případy, může být čekací doba na artroskopickou operaci delší, záleží na situaci.

Pacient nemusí připlácet, vše hradí zdravotní pojišťovna.Artroskopické operace mají, stejně jako všechny operační techniky, své limity. Záleží na konkrétním zranění, k jaké metodě se operující lékař přikloní. Například v případě rozsáhlých nitrokloubních zlomenin je samozřejmě klasická operace nejvhodnější.

Pokud je to alespoň trochu možné, volí lékař šetrnější a méně zatěžující artroskopii.[*]

Výhody artroskopické metody

Pro pacienta znamená artroskopie na rozdíl od klasické otevřené operace minimální zatížení organismu, které se projeví menšími bolestmi po operaci. Dalším příznivým faktem je, že pacient může být velmi brzy po operaci propuštěn domů. Do práce, případně ke sportu se vrací podstatně dříve, než po klasickém otevřeném zákroku. V současné době je v každém kraji, někdy i v okresech, specializované centrum, které je schopné artroskopické operace nabídnout. Více informací najdete na stránkách www.artroskopickaoperace.cz.Co vše se dá artroskopicky ošetřitDíky nejnovějším technologiím je možné používat artroskopickou techniku kromě ošetření kolenního kloubu (menisků a odstranění volných tělísek) i na kloub ramenní, loketní, hlezno, kyčel i zápěstí. Artroskopicky je dnes možné provést například náhradu zkřížených vazů kolena, ošetření menisků i chrupavky, stabilizaci ramenního kloubu nebo odstranit volná tělíska z kloubu kyčelního. Operační technologie s užitím radiofrekvenční sondy umožňují omezení krvácení v kloubu a zahlazení nerovností na kloubním povrchu – nerovnosti se působením impulsů ‚vypaří‘. (zdroj: ihned.cz)Vytisknout článek – Poslat článek e-mailem

Další články z rubriky

21.5.2016 / Rubrika: Bolesti

Priessnitzův obklad je studený zapařovací obklad, který se přikládá na povrch určité oblasti těla s cílem dosáhnout lokálního prokrvení, a tím ke zrychlení hojivých procesů v těle. Používá se třeba při zánětu mandlí, hrtanu, vysoké horečce, suchém dráždivém kašli, revmatických obtížích nebo k relaxaci kosterního svalstva.

Источник: https://abecedazdravi.cz/bolesti/carodejka-jmenem-artroskopie

Složitější zákrok, ale kratší doba. Co všechno doktoři umí? | Zdraví

Jednodenní hospitalizace si našla obrovské uplatnění u pacientů, kteří mají potíže s dolními končetinami. Operace se zkracují, přestože lékaři zvládají léčit stále složitější případy.

Poničený meniskus v koleni, případně problémy s kotníkem má obrovské množství lidí napříč celým věkovým spektrem. Nejčastější příčinou jsou úrazy při sportu. Ještě donedávna lékaři poničený meniskus prostě odstranili, dnes jej dokážou rekonstruovat. A pacient navíc odchází velmi brzy po operaci domů.

„Nyní existuje řada operačních technik, při nichž můžeme poškozený meniskus rekonstruovat a sešít. A je to pouze jeden z mnoha příkladů, kdy jsme schopni pomocí nových technik a nástrojů provádět složitější zákroky s kratší hospitalizací,“ potvrzuje ortoped a pediatr Rostislav Hromádka z pražské kliniky Canadian Medical.

Oprava uvnitř kloubu

Na dolní končetině lze v režimu jednodenní chirurgie provádět řadu diagnostických i rekonstrukčních operačních zákroků. V ortopedii jde zejména o artroskopické zákroky na kolenním kloubu a kotníku. „Artroskopie je endoskopická metoda, kdy z malých operačních vstupů zavádíme do kloubu nástroje, pomocí kterých rekonstruujeme jeho vnitřní struktury,“ vysvětluje ortoped Hromádka.

Díky vývoji v anesteziologii zvládají lékaři i složitější zákroky, například při nápravě vybočeného palce, při nichž musí využít klasicky větší řezy, aby se k postižené oblasti dostali a mohli ji napravit. „V posledních patnácti letech došlo k výraznému rozvoji chirurgie nohy a rovněž technik lokálního znecitlivění.

Pacienti mohou být operováni v takzvané kombinované anestezii, při níž se kromě celkové anestezie do oblasti nervů nohy aplikuje lokální anestetikum. Pacienti tak i po složitém operačním zákroku několik hodin nepociťují prudkou bolest. Umožňuje nám to provádět složitější zákroky, které jsou tak účinnější v léčbě,“ pochvaluje si pokrok lékař.

Právě strach z bolesti byl v minulosti hlavním důvodem, proč pacienti operaci vbočeného palce odkládali.

Ať už jde o artroskopickou operaci kolene, či jiné části dolní končetiny, pacienti si musejí uvědomit, že jde stále o operaci a nesmějí svůj pooperační stav podceňovat.

„Jednodenní chirurgie nabízí pacientům zkrácení hospitalizace na nezbytné minimum. Proto používáme operační techniky, které ji umožňují.

Ale základní přírodní pochody, jako jsou hojení ran, pohmoždění měkkých tkání nebo hojení zlomenin, nedokážeme chirurgickými postupy výrazně ovlivnit,“ upozorňuje ortoped Hromádka.

Ne vždy splněné naděje

S rozporuplnými pocity po operaci kolene se musel vyrovnávat Miroslav Bakovský z Litvínova. Při pádu na lyžích si poškodil meniskus a křížový vaz. Vzhledem k tomu, že po operaci byl propuštěn domů po pár hodinách a po týdnu již začal rehabilitovat, očekával brzký návrat do zaměstnání.

„V nemocnici to byl opravdu fofr. Do Neratovic mě odvezli rodiče s tím, že si zajedou do Prahy na nákupy, a až budu hotový, že mě vyzvednou. Nestihli téměř nic, po třech hodinách už jsem volal, že můžou přijet,“ vzpomíná mladý muž.

Při kontrolách se však ukázalo, že se koleno hojí pomaleji, než by si pacient i lékař přáli.

„Lékař mi opakovaně vytahoval z kloubu vodu a krev, píchal mi do kolene kortikoidy. Bohužel se to některým lidem hojí pomaleji a já patřím mezi ně. Nakonec jsem byl na nemocenské pět měsíců, naštěstí ale doma a ne v nemocnici,“ shrnuje svoji zkušenost Bakovský.

Co nejkratší pobyt v nemocničním zařízení přináší pacientům výhody nejen z hlediska psychické pohody. Při pobytu v nemocnici jsou pacienti ohroženi nemocničními nákazami, které jsou velmi odolné vůči antibiotikům.

I proto musí mít oddělení jednodenní chirurgie zvláštní režim, aby pokud možno nedošlo k šíření odolných nákaz.

Bývá proto samostatné, s vlastním operačním sálem, ideálně jen s malým počtem lůžek a nevelkým týmem lékařů a dalších zdravotníků, kteří se věnují práci jen na tomto oddělení.

Právě na nízké kapacitě lůžek, téměř domácímu prostředí a úzkému kontaktu pacienta s lékařem si zakládá většina soukromých zařízení, která se jednodenní chirurgii věnují. Navíc je tento systém finančně výhodný: zdravotní pojišťovny mají nižší náklady než při úhradě celého lůžkového oddělení a nemocnice má nižší provozní náklady, navíc plně hrazené pojišťovnami.

Источник: https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/slozitejsi-zakrok-ale-kratsi-doba-co-vsechno-doktori-umi.A181107_133452_ln-zdravi_ape

Co vás čeká při artroskopii?

O co vlastně jde? Jde o zákrok, při kterém chirurgové zmapují útroby vašeho kolene, aniž by museli otevírat tuto část těla a více do ní zasahovat.

Lékařům poskytne pohled na kompletní kloubní povrch, chrupavku, vazy a tak podobně. V poslední době se stala, i díky těmto přednostem, vlastně rutinní zákrokem.

Pokud čeká například i vás, ujišťujeme vás – nic zlého vás nečeká. Pojďte se podívat, co tento miniinvazivní zákrok obnáší.

Pane doktore co mi budete dělat?

Otázka, kterou určitě řekne nebo alespoň napadne každého, komu je oznámena nutnost artroskopie. V první řadě vás čeká řez asi centimetr dlouhý. Poté vám operatér zavede ke kloubu artroskop. Jde o tenkou trubičku, která je zakončena mini kamerou.

Poté se již chirurg řídí tím, co vidí na monitoru a co mu zprostředkovává právě ona kamerka. D8le je možné, že lékař provede ještě jeden řez. Ten nejčastěji slouží k vlastní operaci a jako vstup pro speciální nástroje. Řez se tedy provádí v blízkosti problémové partie. Vše musí jít dobře vidět.

Pro tyto účely se dutina ještě naplňuje tekutinou a zároveň pravidelně proplachuje.

Na vše je čas. Nejdůležitější je rehabilitace

Po takovém zákroku je však jasné, že ihned nebude bezproblémová chůze možná. Nejdůležitější je nic neuspěchat a věnovat se kvalitní rehabilitaci. Obyčejně se po zákroku vydají pacientovy podpažní berle.

Bez těch v prvních dnech ani ránu! Pokud jste podstoupili i nějakou specifickou operaci například menisku, dává se i ortéza. Při bolestech se také dávají postiženým tlumící prášky. Operatér poté rozhodne o podobě a načasování rehabilitace.

Vhodné kratochvíle, které jsou zároveň i skvělým procvičením oslabeného kolena jsou například aktivity, jako jízda na kole, na rotopedu nebo plavání. Samozřejmě však musíte být opatrní na operovanou část kolena a vše konzultovat s chirurgem.

Nejedná se však jen o kolena

Je pravdou, že se s artroskopií nejčastěji setkáte právě při problémech a operacích kolen. Může se však aplikovat i při potížích se zkříženými vazy. Například při náhradách předního a zadního zkříženého vazu.

Je nutné vytvořit nový vaz pomocí odebraných šlach z přední plochy kolene nebo ze stehna. Při tom artroskopie pomáhá. A nejen při to. Další neduh, který lze takto léčit je potíž s hleznem. Tedy v oblasti kotníku.

Zejména pak při postižení chrupavky.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

Источник: https://www.plnezdravi.cz/co-vas-ceka-pri-artroskopii/

Artroskopie

Artroskopie je moderní miniivazivní metoda vyšetření kloubní dutiny, která probíhá na operačním sále.

V podstatě jde o rychlý operační zákrok, který organismus zatěžuje co možná nejméně, cílem artroskopie je pak přesná diagnóza poranění kloubu či jeho choroby.

Kloub není nutné otevírat, vyšetření probíhá uvnitř kloubu a obraz je přenášen na obrazovku. Již během artroskopie pak lze ošetřit dané kloubní poranění či provést léčebný zákrok.

Největší předností endoskopického vyšetření kloubní dutiny je především minimální zátěž pro organismus a okamžitý ambulantní zákrok. Na rozdíl od dřívějších operací, při nichž bylo nutné kloub otevřít, se s artroskopií velmi zkracuje pooperační období, takže pacient může již poměrně brzy po operaci provádět veškeré běžné činnosti a následně i sportovat.

Jde o endoskopický přístroj, s jehož pomocí je tato vyšetřovací metoda prováděna.

Má tenkou kovovou trubičku (průměr je v řádu několika milimetrů), jež je zakončena kamerkou a zdrojem světla, které je však studené a nepálí.

Díky této kameře si mohou lékaři prohlédnout chrupavku, vazy, kloubní povrch a pouzdro či menisky na obrazovce. Artroskop totiž dokáže zprostředkovat přenos obrazu z vnitřního prostředí kloubu na obrazovku.

Pomoci mohou i další operační nástroje určené pro malé kloubní prostory, jež jsou zaváděny pomocnými malými miniřezy (tzv. incize).

Endoskopické vyšetření kloubní dutiny je vhodné především pro ty pacienty, u nichž mohly být poškozeny kloubní struktury. Ortoped dále doporučuje artroskopii při pozitivním klinickém nálezu na základě výsledků dalších laboratorních testů.

Je však důležité si uvědomit, že ne pro každou chorobu kloubu lze artroskopii doporučit.

Endoskopické vyšetření kloubní dutiny je vhodné v případě kolenního kloubu u poškození (přetržení) menisku, chrupavky, poranění zkřížených vazů či při uvolnění kostních i chrupavkových částí do kloubu.

V případě ramenného kloubu může artroskopie pomoci u poškození dvouhlavého svalu, neboť jeho šlacha prochází pouzdrem kloubu. Doporučit ji lze i při poškození kloubního pouzdra, a to hlavně jeho okrajových částí, pomoci může také při změnách na kloubu vlivem jeho stárnutí. Artroskopii lze využít i u zápěstí, lokte, kyčle, hlezna a dalších drobných kloubů.

Na tento zákrok se pacient vždy předem objedná. Lékaři by mu také měli detailně sdělit, jak celý proces probíhá, jaký bude rozsah výkonu, a doporučit následnou léčbu. Při stanovení termínu je rovněž nutné domluvit anestezii, tedy to, zda bude pacient uspán krátkodobě a celkově, nebo bude zvolena spinální anestezie, při níž je znecitlivěna jen konkrétní tělesná část.

Jako u každé operace je i v tomto případě nutné předoperační vyšetření, které provádí praktický lékař. Při něm je vyšetřena pacientova krev i moč a celkově zhodnocen jeho zdravotní stav, což je uvedeno v lékařské zprávě. Nechybí v ní ani informace o užívaných lécích, alergiích, prodělaných nemocech či úrazech, výsledky různých vyšetření a posouzení rizik při anestezii.

Lékařskou zprávu pak pacient při přijetí do nemocnice odevzdá. Do nemocnice pacient nastupuje buď v předvečer zákroku, nebo až v daný den ráno. Je nutné, aby byl na lačno a od půlnoci nekouřil ani nepil. V některých případech může lékař povolit pacientovi pravidelně užívané léky, ale je potřeba je zapít minimálním množstvím vody.

Do nemocnice si zabalíme doklady, přezůvky, hygienické potřeby a věci osobní potřeby.

Před artroskopií je nutné kloub důkladně umýt mýdlem a vodou. Například u kolenního kloubu je nutné místo také oholit, což mají na starosti zdravotní sestry. Před samotným zákrokem je pak nutné, aby si pacient sundal všechny šperky, vyndal kontaktní čočky i zubní náhradu. Ženy se také nezapomenou odlíčit a odstraní lak z nehtů.

Zákrok probíhá za sterilních podmínek na operačním sále chirurgického oddělení a většinou trvá od půlhodiny do hodiny, vždy záleží na obtížnosti zákroku. Samozřejmostí je buď celková, nebo spinální anestezie podle předchozího výběru pacienta.

Nejprve je dezinfikováno kloubní okolí. Následuje miniřez v kloubu a zavedení optiky artroskopu. Prostřednictvím dalších miniřezů jsou pak zavedeny speciální nástroje. Artroskopie umožňuje prohlédnutí všech kloubních struktur, stanovení diagnózy a případně i chirurgický zákrok.

Po celou dobu je dutina kloubu proplachována sterilním fyziologickým roztokem. Při tomto zákroku jsou používány ty technologie či materiály, které vyhovují každému pacientovi. Fixační implantáty bývají z titanu nebo materiálu, který se za několik let sám vstřebá.

Miniřezy není nutné na konci zákroku zašívat, pouze se zakryjí náplastí.

Ihned po zákroku následuje fáze odpočinku do té doby, než se vstřebají léky použité k anestezii. Po celou dobu je pacient pod lékařským dohledem a pozorován je samozřejmě také daný kloub i odvodný drén.

Jíst a pít je dovoleno pacientovi po 2 hodinách od zákroku, v případě velkých bolestí lze podat tišící léky. Neobjeví-li se žádné komplikace, bývá pacient zpravidla již ve večerních hodinách propuštěn domů, případně druhý den po zákroku.

V některých případech doporučí lékaři pacientovi ortézu, nošení berlí či rehabilitaci.

Kontrola následně probíhá většinou po jednom či dvou týdnech po operaci. V případě, že pacient pociťuje silné bolesti nebo se objeví jiné komplikace, je nutné se na doktora obrátit okamžitě! Zpravidla se pacient může navrátit k obvyklým činnostem a aktivitám již do několika málo dní po zákroku, vždy ale záleží na konkrétní nemoci i rozsahu výkonu.

Diagnózu poranění či choroby klouby mohou lékaři díky optickému přístroji stanovit okamžitě. Vhodný léčebný postup pak doktoři ihned, tedy během jednoho zákroku, aplikují.

K vyšetření kloubu lze využít i metodu magnetické rezonance. Ta však na rozdíl od artroskopie neumožňuje okamžitě provést léčebný postup, a proto nemůže artroskopii zcela nahradit.

Источник: https://www.anamneza.cz/vysetreni/Artroskopie-Endoskopicke-vysetreni-kloubni-dutiny-arthroscopy-532

Artroskopie kolene

Ahoj, chci se zeptat, zda máte někdo podobnou zkušenost. Při normální chůzi mne z ničeho nic začalo dloubat na vnější straně kolene. Jako by se tam něco ‚šprajclo‘. Od té doby mne to zlobí. Čas od času cítím na vnější straně kolene tlak a pocit, že se tam něco šprajcuje a dloube. Horší je to při chůzi ze schodů. Nevíte, co to je?

7. Červenec 2012 – 18:37

I já přispěji kapkou do mlýna. 🙂 V tuto chvíli jsem třetí týden po artroskopickém zákroku. První jsem prodělala před 11 lety. Po úraze jsem měla zlomenou chrupavku, pár let jsem s tím přežila, na operaci se mi nechtělo. Donutila mě bolest. Velká část chrupavky mi byla odstraněna.

Po první operaci jsem nohou sotva hýbala, vše moc bolelo a i vyndání drenu bylo velice bolestivé. Kvůli dalším a přetrvávajícím problémům jsem nyní podstoupila další zákrok, dočištění zbytků chrupavky, uvolnění čéšky, pročištění kolene… Na to, že se mi pan doktor téměř hodinu dloubal v kloubu nechápu reakci svého těla.

Koleno bylo oteklé minimálně, necítila jsem bolest, nohu jsem bez problémů zvedla, vytažení drenu bylo naprosto bezbolestné. Domů jsem jela na přední sedačce v autě, což při první operaci nebylo možné a pracně jsem se tehdy soukala na zadní sedačky…

V maximálním ohybu mi teď bránil jen ten mírný otok a kdybych neměla nakázáno 14 dní na nohu nešlapat, nepotřebovala bych berle od třetího dne. Chci tím z vlastní zkušenosti říct, že každá operace je jiná. Každopádně jsou mnohem horší a nepříjemnější zákroky. Horší než celý průběh operace je čekání na ni.

Před zákrokem dostanete náladovku, krásně se uvolníte a je vám v podstatě dobře. Oba zákroky jsem prodělala v takzvaném bloku, nechala jsem si pouze v třísle umrtvit jednu nohu. Takže kolenáři hlavu vzhůru a pozitivní myšlení. Výměna kloubu je ta horší varianta, která se vám může přihodit.

20. Červenec 2012 – 9:31

Varuji všechny před artroskopií či podobnými operativními praktikami naší medicíny. Vše to slouží jen k výkonům pro zdravotní pojišťovny, bezohledně doktoři vyrábějí z lidí mrzáky.

Konkrétně kolena a problémy s nimi jsou z 9O% záležitostí špatné funkce ledvin a z 10% jater.

Nenechte se zmanipulovat našimi orthopedy, až Vám vyoperují všechny klouby z těla a nahradí je umělými náhražkami bude už pozdě.

20. Červenec 2012 – 14:57

Varuji všechny před…I poúrazové stavy???

21. Červenec 2012 – 12:24

I poúrazové stavy???Co se týká urazů, pomineme-li ty totální(autonehody apod)tak běžné úrazy kolubů např při sportu či běžném životě jsou vždy způsobeny oslabením daného kloubu následkem špatné funkce orgánu jemu příslušejícím. Všimněte si např.

kdy nejvíce bolí klouby starší lidi? V létě. A proč zrovna v létě? Protože v létě jedí nejvíce z celého roku lilkovitou zeleninu(papriky, rajčata apod.)A lilkovité nepříznivě působí hlavně na ledviny.

Naprosto zdravým samozřejmě lilkovité neuškodí, ale oslabeným, starším lidem vždy přinesou více škody než užitku.

23. Červenec 2012 – 13:23

kde berete tu jistotu ve vašich radách, radku?

23. Červenec 2012 – 17:14

kde berete tu jistotu ve…Z praxe!

23. Červenec 2012 – 18:42

Co se týká urazů,…Mne teda nejvíc bolí kolena na jaře a na podzim. V létě je mi nejlíp.

25. Červenec 2012 – 18:45

Mne teda nejvíc bolí kolena…Pokud máte zánětlivé onemocnění kolenního kloubu(podle klasické medicíny-artritidu),tak by Vás to mělo nejvíce bolet ráno po probuzení.Jakmile kloub rozhýbáte měla by se bolest minimálně zmenšit, či vymizet.

Pro ‚artritidu‘ je typické období s chladnějšími rány- podzim, jaro. Pokud máte podle klasické mediciny ‚artrozu‘ bolest kloubu cítíte celý den stejně. Doporučuji v obou případech ledvinový čaj a návštěvu dobrého reflexního terapeuta.

25. Červenec 2012 – 19:33

Dnes jsem 4. den po artroskopií kolena a jsem naprosto ready. První jsem měl před 7 lety, kdy to vypadalo na menisk a nakonec to byla poškozená chrupavka. Tentokrát to byl už opravdu prasknutý menisk a k tomu těžké poškozen chrupavky a načnutý křížový vaz (šikovně se mi povedlo dřepnout).

Chrupavku mám pohužel dědičnou, takže již teď, stejně jako při první artro, jsem byl upozorněn na pokračující problémy a budoucnost mého kolene. Jak tady někdo psal, žádný otok, žádná bolest, prostě, kdybych neměl nakázáno 14 dní nezatěžovat, tak můžu jít tancovat balet. Artro naprosto v pohodě, celková narkóza, 24 hodin JIP, další den vytažení drénu.

To bylo opravdu nejhnusnější, 10 cm hadičky namotané v kolení štěrbině, prostě musí být při vytažení cítit. Naštěstí to byl jen okamžik tupé bolesti, doktor vycítil mé obavy a uprostřed otázky, kdy jsem se už už chystal odpovědět na banální otázku škubnul a bylo to venku. Ani jsem nestačil zařvat :-).No a další den propuštění do domácího léčení.

Za mě můžu říct – nemějte nejmenší strach, určitě se vám uleví. A taková bolest, jako život s bolavým kolenem to určitě není.

27. Červenec 2012 – 20:50

Dnes jsem 4. den po…Marku, že jste 4.den po operaci naprosto ready Vám přeji. Jen jen otázka, zda budete fit i za pár měsícú či let. Moc bych Vám to přál, bohužel moje dlouholetá zkušenost je jiná.

29. Červenec 2012 – 12:07

Marku, že jste 4.den po…Radek:jaká je vaše zkušenost?Předem díky za info.

4. Srpen 2012 – 9:22

Marku, že jste 4.den po…Radku, proč máte potřebu tady strašit lidi a šířit tu Vaše údajné zkušenosti. Pokud máte např. poškozený meniskus a od něho následně chrupavku, tak to nemá s ledvinama opravdu nic společného. Já mám tedy na svém těle zkušenosti zcela jiné a nejsem 4. den po operaci.

4. Srpen 2012 – 10:09

Ahoj je mi 14 a v září mám jít na artroskopii. V celku se bojím že to bude bolet. Mám prasklý meniskus a záňet.(špatně vyvinutá čéška,ale to je asi jedno) Nevíte někdo jestli po tom jsou nějaké trvalé následky nebo něco? Už to mám 3 měsíce. A asi mám strach spíš z toho že to bude bolet. Dělám atletiku. Tak nevíte jak to asi bude probíhat?

5. Srpen 2012 – 17:41

Z praxe!Jaká je, prosím, Vaše praxe?

12. Srpen 2012 – 17:36

Chtělabych se zeptat vas co mate po artroskopii,já mam měsic po ni,odstraněny meniskus,vyčištěni chrupavky-je tam ale těžka artroza 3 stupně,ale nějak mne to hodně boli,bez berli nemohu ještě chodit,nějak toho lituji že jsem na to šla,ale chtěla sem ještě vše zkusit než mne ho vyměni,ale jelikož je mne 45 let,tak ještě musi vydržet

13. Srpen 2012 – 8:06

Dobrý den, v říjnu mám jít na artroskopii kolene,které mě doscela dost už tři roky bolí,ale ortoped zatím nic nenašel ani na rentgenu nic nebylo,takže to má být vyšetření jestli se něco nenajde.Chtěla bych se zeptat jak to probíhá a jak dlouho budu muset být v nemocnici a jak probíhá rekonvalescence ???Děkuji za odpovědi !

23. Srpen 2012 – 17:23

Dobrý den, v říjnu mám jít na artroskopii kolene,které mě doscela dost už tři roky bolí,ale ortoped zatím nic nenašel ani na rentgenu nic nebylo,takže to má být vyšetření jestli se něco nenajde.Chtěla bych se zeptat jak to probíhá a jak dlouho budu muset být v nemocnici a jak probíhá rekonvalescence ???Děkuji za odpovědi !

23. Srpen 2012 – 17:36

Chtělabych se zeptat vas co…

ja byla taky na artroskopii nebot jsem chtěla oddalit umělý kloub,ale hned po zakroku mne napsal již do pořadniku-jsem 5 měsicu po ARTroskopii a satle nosim berle,je to o moc horši než to bylo a to mne vyčistli chrupavku a odstaranili menisskus ale je tam těžká artroza tak mam vydržet do vyměnu,budu si žadat o čid,nebot do prace jit nemohu a na vyměnu mužu čekat dva roky

24. Srpen 2012 – 13:15

Dobrý den, v říjnu mám…Probíhá to tak, že Vás uspí, zákrok trvá cca půl hodiny. Pobyt v nemocnici záleží na Vás, zda půjdete do klasické nemocnice, potom to bývá cca 4 dny včetně nástupu nebo zvolíte jednodenní chirurgii, kdy tam ráno přijdete a za 2 – 3 hodiny po zákroku se odeberete domů.

V nemocnici v tom méte drén, takže to odtéká odsud pryč, u té jednodenní se to musí vstřebat samo. Já si vybral tu jednodenní, v sobotu ráno mi tam udělali dokonce předoperační vyšetření, tím paádem jsem ušetřeil 2 návštěvy u obvoďáka a tedy potřebný čas a jak přišly výsledky krve, šel jsem pod nůž.

24. Srpen 2012 – 13:25

Dobrý večer chtěla jsem se zeptat jestli je v ‚pořádku‘ – jsem 2 týdny po artroskopii našli pouze vodu a koleno bylo v pořádku a včera oteklo ale nebolí? Děkuji za odpověď

24. Srpen 2012 – 20:28

Dobrý den. Chtěla jsem se zeptat jestli artroskopije bolí a jestli uspí nebo to dělají přivědomí. Doktor řekl že neuspí. tak nevím. Díky za odpověď. Ivana

27. Září 2012 – 14:41

Dobrý den. Chtěla jsem se…Nechej se uspat,nic aspon´neslyšíš.

27. Září 2012 – 14:47

Absolvoval jsem na přední pražské klinice artroskopii kolene a s odstupem času mohu říct, že to byl největší omyl mého života. Varuji všechny, nenechte sebou manipulovat a sloužit jako loutky doktorům, pro jejich účtované výkony zdravotním pojišťovnám.

1. Říjen 2012 – 15:55

Absolvoval jsem na přední…Já podstoupil artroskopii u MUDr Lipenského v Hradci Králové a jsem spokojený. Je to Centrum jednodenní chirurgie, čili jsem byl doma už dvě hodiny po operaci a jsem maximálně spokojený. Koleno jako nové

1. Říjen 2012 – 17:14

Máte někdo zkušenost s uvolněním čéšky. Je to artroskopický zákrok, kdy přetnou vnější vaz čéšky, aby nebyl takový tlak na kloub. Já mám po tomto zákroku koleno horší a horší.

1. Říjen 2012 – 18:00

já mam 3 měsice po artroskopii a taky nejsem spokojena. Koleno mne hodně pobolivalo,mam artrozu,abych se ještě vyhnula vyměně kloubu,tak mne provedli nějake vyčištěni a něco odebrali,ale u třetiho stupně artrozy pry se už s tim moc neda dělat a jen čekat až se rozhodnu pro TEP,ale pořad čekám,že se to vráti aspon do take doby jak před operaci

2. Říjen 2012 – 8:59

já mam 3 měsice po…Jezisi ja mam jit 5.10. na tento zakrok,tez artroza 3st pred 40 lety operovana zlomenina cesky pred rokem jsem na koleno upadla a stale boli.Mam operovana obe zapesti tez zlomeninyale tentokrat mam strach,co tady ctu.

2. Říjen 2012 – 9:27

ahoj,já 26.10. podstoupím artroskopii L kolene. když jsem byla na rezonanci tak mi doktoři našli prasklý přední zkrizeny vaz. tak jsme se šli k operaterovi domluvit na termín ale jelikož je mi teprve 14 tak nechtěl dělat plastiku,protože by mi musel provrtat růstové štěrbiny.

tak mě nechal jestě měsíc něco dělat protože on měl pocit že to ještě přetrzene nebylo úplně. bohužel se bolest na vnitřní straně pořád zhoršuje a koleno mě zlobí už od února. takže se rozhodl pro ASK a pokud tam najde prasklý menisk nebo pretrzeny přední zkrizeny vaz tak udělá plastiku nebo mi menisk prisije.

máte někdo zkušenosti s plastikou vazů,příštím menisku nebo jen s artroskopii?:) děkuji.

4. Říjen 2012 – 12:37

Ahoj Lucko,mám za sebou artroskopii krs upadený kousek menisku,nic to není a do týdne běháš jak dřív,ale menisk se nepřišívá,pouze se ten kousek,který dělá potíže vytáhne,dělá se to ambulantně na počkání v Prostějově na soukromé klinice,v nemocnici s tím poležíš i tři dny.Mám za sebou i operaci utrženého skříženého vazu,to už je horší zákrok,ale taky se to dá vydržet,ale určitě je lepší si nechat napřed udělat MG,která ukáže,jaký je v koleni problém,at do kolene zbytečně nevrtá dvakrát.

5. Říjen 2012 – 12:16

Источник: https://diskuse.doktorka.cz/artroskopie-kolene?page=4