Černý kašel v těhotenství – vše o zdraví

Černý kašel v těhotenství - Vše o zdraví Zdroj: Profimedia.cz

Nová studie amerických pediatrů opět prokazuje, že očkování nemá vliv na výskyt autismu dětí, jak to tvrdí mnozí odpůrci vakcinace. Lékaři se snaží vyvrátit tento mýtus zejména poté, co před dvěma měsíci zemřelo v Kalifornii novorozeně na černý kašel, protože se jeho matka odmítla očkovat. Případy onemocnění černého kašle se množí také v České republice.

I když se dá smrtelně nebezpečné nemoci černého kašle předejít očkováním, mnoho těhotných matek se obává vakcíny. Tvrdí, že roste pravděpodobnost postižení dětí autismem.

Tento mýtus důrazně odmítají pediatři. Americký časopis Pediatrics zveřejnil studii, která prokazuje, že používání vakcíny proti černému kašli a dalším nemocem v těhotenství nezvyšuje riziko postižení dětí autismem.

Výsledky ukazují, že podíl dětí postižených jednou z forem autismu je u matek, které byly očkovány, 1,5 procenta. U matek, které očkovány nebyly, je tento podíl 1,8 procenta.

Studie zahrnovala údaje o 80 tisících dětí, které se narodily za poslední čtyři roky.

Lékaři věří, že výsledek studie přesvědčí odpůrce očkování, kteří jako jeden z argumentů odmítání vakcinace uvádějí riziko autismu u dětí. „Souvislost mezi očkováním a rozvojem autismu byla mnohokrát vědecky vyvrácena. Bohužel mylné představy stále vyvolávají obavy (z očkování),“ uvedl vedoucí studie Hung Fu Tseng z kalifornské univerzity v Los Angeles.

Odškodnění pro očkované
České ministerstvo zdravotnictví chce do konce roku předložit vládě zákon o odškodňování újmy způsobené povinným očkováním. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) hodlá podle svých slov vyhovět doporučení ombudsmanky Anny Šabatové a zmírnit kritiku odpůrců očkování. „Stát by měl přijmout i určitou odpovědnost, pokud vyžaduje povinné očkování, za případnou škodu nebo újmu na zdraví těch dětí, kde zkrátka očkování újmu způsobí, což se v některých případech děje,“ uvedl ministr. Zdroj: čtk

Výsledek studie přichází dva měsíce poté, co v Kalifornii zemřel novorozenec na černý kašel. Jednalo se o první případ úmrtí na tuto nemoc v Kalifornii od roku 2016. Při této příležitosti lékaři uvedli, že očkování matky během těhotenství by smrtelným následkům černého kašle zabránilo.

Americké úřady doporučují očkování matek ve třetím trimestru, první očkování dětí pak po druhém měsíci života. Účinnost očkování postupem let slábne.

Ve 40. letech 20. století černým kašlem onemocnělo ve Spojených státech každý rok 200 tisíc dětí a 9 tisíc jich zemřelo. V současnosti v Americe evidují 10 až 40 tisíc případů této bakteriální nemoci za rok, okolo 20 dětí zemře. Černý kašel je obzvlášť nebezpečný pro malé děti.

V České republice lékaři zaznamenávají návrat černého kašle, který byl považován za téměř vymýcený. Jedná se o stovky až tisíce případů. Záchvaty kašle mohou vést k nevolnosti, zvracení. Mohou trvat několik měsíců, dochází k vyčerpání organismu.

Československo patřilo mezi průkopníky celoplošného očkování. Od roku 1958 se očkuje proti černému kašli. Současné vakcíny jsou slabší, proto se doporučuje opakovat očkování i v dospělém věku. Klesající proočkovanost populace může výskyt nemoci zhoršit.

Dále čtěte:

Trumpova „vakcína“: hnutí proti očkování ohrožuje zdraví celé Ameriky

Každé sté nemocné dítě na černý kašel umírá. Očkování těhotných žen kojence ochrání

Černý kašel v těhotenství - Vše o zdravíJe velmi důležité, aby těhotné byly očkovány proti černému kašli. Vakcína je extrémně účinná a chrání děti po dobu, než mohou být samy očkovány. Nemoc je hloupé podceňovat, snadno dostane malé dítě do nemocnice, může jej i zabít. Foto: CDC

Dávivý kašel, zástava dechu, vyčerpání, ale také zvracení, to jsou běžné příznaky černého kašle, infekce způsobené bakterií Bordetella pertussis. Ta se vyskytuje nejen v rozvojových, ale stále častěji také ve vyspělých zemích světa, včetně České republiky. Nejvíce přitom černý kašel ohrožuje nejmladší děti. Zhruba polovina dětí mladších jednoho roku, musí být hospitalizována. U každého čtvrtého pak infekce napadne plíce a rozvine se pneumonie. Každý stý nemocný kojenec na černý kašel umírá. I proto se hledají co možná nejefektivnější strategie, jak ochránit právě nejmenší děti. Očkovat budoucí matky ještě během těhotenství se pak ukazuje jako správná cesta, jak těmto dětem zajistit ochranu před onemocněním a jeho komplikacemi, do doby, než samy mohou být očkovány. Potvrzuje i to nová studie publikovaná v žurnálu Pediatrics, za nímž stojí odborná společnost American Academy of Pediatrics.

Rozsáhlá studie zahrnula takřka 149 tisíc kojenců a novorozenců narozených v Kalifornii mezi lety 2010 až 2015.

Ukázalo se, že pokud jejich matky byly ještě během těhotenství očkovány vakcínou Tdap proti černému kašli, tetanu a záškrtu, pravděpodobnost, že děti onemocní pertusí během prvních dvou měsíců života byla o 91 % nižší.

A právě díky očkování matky v průběhu těhotenství je možné zajistit ochranu dítěte v kritickém období, kdy ještě samo nemůže být očkováno. První dávku očkování proti černému kašli pak kojenci v USA, stejně jako v Česku, dostávají od 9. týdne života.

„Je velmi důležité, aby těhotné byly očkovány proti černému kašli,“ popsala pro agenturu Reuters vakcinoložka Nicola Klein, vedoucího výzkumného týmu, která působí v Kaiser Permanente Vaccine Center v kalifornském Oaklandu. „Je to extrémně účinná vakcína, která chrání děti po dobu, než mohou být samy očkovány,“ dodala.

Proočkovanost těhotných proti černému kašli roste

Očkovací program pro těhotné byl v Kalifornii spuštěn v roce 2010 a to na jako reakce na zhoršenou epidemiologickou situaci, kdy počet případů onemocnění rostl. Od roku 2013 je pak očkování těhotných mezi 27. až 36.

týdnem gravidity vakcínou Tdap doporučováno plošně v USA na základě rozhodnutí Centers for Disease Control and Prevention, a to bez ohledu na to, zda byla žena proti černému kašli v průběhu svého života očkována či nikoliv.

Jak popisuje nová studie, mezi lety 2006 až 2008, tedy ještě před přijetím národního i federálního doporučení o očkování těhotných, mělo méně než 1 % novorozenců očkované matky. Na začátku studie v roce 2010 již 12 % novorozenců mělo očkované matky.

V roce 2015 již mělo 87 % dětí matky, které byl v těhotenství očkované. Vlastní očkování je pak vhodné opakovat při každém těhotenství, pokud mezi graviditami uběhl více než 1 rok.

Očkování v těhotenství od roku 2015 pak doporučuje i česká Národní imunizační komise: „Hlavním cílem očkování v těhotenství je chránit nejmenší děti prostřednictvím posílení transplacentálního přenosu specifických mateřských protilátek na plod a do mateřského mléka.

Dostatečná hladina mateřských protilátek je považována za nejdůležitější faktor ochrany před onemocněním u novorozenců a kojenců do doby, než u nich bude zahájeno očkování,“ popisuje doporučení odborníků s tím, že většina těhotných sice byla v dětství očkováno, avšak toto očkování už je dostatečně nechrání.

Zajímavé:  Enterobiopsie - vše o zdraví

„Očkování v posledním trimestru těhotenství proti pertusi dočasně zvýší ochranné mateřské protilátky, které přechází od matky přes placentu k jejímu nenarozenému dítěti. K přestupu mateřských protilátek dochází po 30.

týdnu těhotenství a při očkování v průběhu třetího trimestru těhotenství dochází k přenosu nejvyšších koncentrací mateřských protilátek. Přenesené mateřské protilátky pasivně chrání dítě v prvních 2 – 3 měsících života, než může být očkováno proti pertusi.

Při očkování v průběhu těhotenství je dosahováno vyšších hladin specifických protilátek v mateřském mléce, než při očkování žen po porodu,“ udává doporučení s tím, že očkování chrání i samotnou těhotnou. „Dosud nebylo prokázáno zvýšené riziko vedlejších reakcí po vakcinaci u těhotných žen ve třetím trimestru a ani u jejich dětí,“ stojí rovněž v doporučení.

Jak shrnuje autorský tým, nová americká studie nebyla navržena tak, aby potvrdila, že děti očkovaných matek jsou chráněny proti černému kašli. Vzhledem k tomu, že většina matek sledovaných dětí, byla očkována zhruba ve stejném období během těhotenství, tak také nemůže pomoci určit nejvhodnější termín vakcinace v průběhu gravidity.

Jak upozorňuje agentura Reuters, i přes tato omezení se jedná o první studii, která přinesla opravdu silné argumenty pro to, že tato forma očkování chrání jak těhotné, tak novorozence a kojence, aniž by přitom snížila účinnost pozdějšího očkování, které děti podstupují.

„Ve skutečnosti se ukazuje, že benefity z očkování matky vakcínou Tdap přetrvávají i po této imunizaci,“ uvedla pro agenturu Reuters, Yvonne Maldonado, pediatrička věnující se výzkumu infekčních chorob na Stanford University School of Medicine v Kalifornii, která nebyla součástí výzkumného týmu.

Nová studie současně ukázala, že pozitivní efekt očkování během těhotenství přetrvává u dítěte až do věku jednoho roku, kdy snižuje pravděpodobnost nákazy černým kašlem o 69 %. A to i po započtení efektu očkování, které dítě obdrží během prvního roku života.

První očkování proti černému kašli? Nejlépe už v děloze

Jak shrnuje magazín Forbes, už předchozí studie prokázaly, že toto očkování těhotných je účinné a bezpečné: „Těhotné ženy, které dostaly posilující dávku očkování proti dávivému kašli, mají důvod k radosti. Jejich novorozené děti mají mnohem menší pravděpodobnost onemocnět než ostatní kojenci.

Jedna z vůbec největších studií zaměřená na prenatální očkování proto černému kašli ukázala, že tato vakcína je účinná z více než 91 % v prevenci život ohrožujícího onemocnění.

“ Důvod k doporučení plošného očkování těhotných ze strany Centers for Disease Control and Prevention je právě nepříznivá změna epidemiologické situace, kdy se černý kašel vyskytuje stále častěji.

Podle vědkyně Julie Leask, která se na australské University of Sydney, věnuje oblasti veřejného zdraví, by se těhotné ženy měly samy aktivně ptát svého lékaře na možnost tohoto očkování, pokud jim není nabídnuto. „Tato data dále posilují důvody pro očkování v těhotenství jako ‚první dávky očkování u dětí,‘ popsala pro agenturu Reuters.

Uvedená studie současně ukázala, že očkování matky v průběhu těhotenství, poskytuje narozenému dítěti vyšší ochranu než dříve používaná a doporučovaná „kokonová strategie“, tedy očkování ostatních členů rodiny.

„Dříve jsme doporučovali kokonovou strategii, tedy očkování proti černému kašli u všech, kteří se budou s miminkem mazlit, ale ukázalo se, že současné šetrné vakcíny nejsou schopny zabránit nosičství infekce.

Proto je nyní jako neúčinnější ochrana kojence doporučováno očkování matky v těhotenství, což je odvážná záležitost vzhledem k tomu, že početí a těhotenství samo o sobě jsou imunitním fenoménem,“ popsal profesor imunologie Jan Krejsek, který působí na Ústavu klinické imunologie a alergologie, LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové, a to na workshopu Pravda o očkování, jež uspořádala nezisková organizace Loono. Podle něj je očkování v těhotenství umělým zásahem, kterým se vstupuje do jemného přediva imunologických reakcí probíhajících během těhotenství. Nicméně se podle něj ukazuje, že toto očkování je účinné a bezpečné.

Černý kašel může kojence zabít

Pertuse se opakovaně objevuje také ve vyspělých zemích světa, včetně České republiky. Podle údajů Státního zdravotního ústavu od roku 1993 roste nemocnost černým kašlem u dětí do jednoho roku. V Česku pak dochází k nárůstu a poklesu nemocnosti napříč věkovými skupinami ve zhruba dvouletých až pětiletých cyklech.

V roce 2015 se pak objevilo 585 případů onemocnění, v roce 2014 2 521 nemocných. „Pertuse je nejzávažnější svým průběhem a případnými komplikacemi pro nejmenší dosud neočkované nebo neúplně očkované kojence,“ konstatuje zpráva SZÚ.

Konkrétně se před dvěma lety objevilo onemocnění u 29 dětí ve věku do jednoho roku, z toho 21 dětí muselo být kvůli infekci hospitalizováno. Ve 20 případech se jednalo o hospitalizaci před čtvrtým měsícem věku.

„Ve skupině dětí do jednoho roku života bylo v roce 2015 hlášeno 29 onemocnění pertusí; z toho v době onemocnění nebylo očkováno proti pertusi celkem 25 dětí. Jednou dávkou vakcíny bylo očkováno 1 dítě, 1 dítě dvěma a dvě děti třemi dávkami. V roce 2015 nebylo v době onemocnění zahájeno očkování u 86 % dětí,“ shrnuje SZÚ.

Podle údajů Centers for Disease Control and Prevention je na místě si uvědomit možné komplikace černého kašle právě u nejmenších dětí. Zhruba polovina z těch, co onemocní, musí být hospitalizována. Asi u každého čtvrtého dojde k rozvoji zápalu plic.

U 61 % nemocných novorozenců a kojenců se objeví zpomalení nebo zástava dechu. Každé sté nemocné dítě pak na černý kašel umírá, a to i v zemích s vyspělým zdravotnictvím.

Právě nárůst počtu případů černého kašle v Česku byl jednou z hlavních příčin změny očkovacího kalendáře u dětí v roce 2010, kdy bylo zrušeno plošné očkování proti tuberkulóze. „Pertuse je nyní nejvážnějším problémem, se kterým se u novorozenců a kojenců potýkáme. I v případě, že byla matka v minulosti (pozn.

redakce: během svého života, nikoliv v těhotenství) očkována, předá dítěti protilátky jen pro první týdny života. Ve dvou měsících nemají protilátky od matky tři čtvrtiny kojenců, ve třech měsících jsou pak všichni kojenci bez proti látek od matky.

Pertuse přitom může u dětí vést k dechové nedostatečnosti a tyto děti mohou na černý kašel zemřít, a proto je potřebujeme očkovat ve dvou měsících věku,“ upozornila lékařka Zuzana Blechová, která působí na Klinice infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v Praze, na workshopu Pravda o očkování.

Možnost očkování proti černému kašli v těhotenství uvítala také další expertka, která se účastnila tohoto workshopu, Parvine Gricová, praktická lékařka pro děti a dorost. „Jako pediatrička velmi vítám možnost očkování pro černému kašli u těhotných.

Zajímavé:  Bolest v podpaží - vše o zdraví

Sama jsem zažila případ pertuse u malého miminka a díky tomu, že jsem měla zkušenosti z infekčního lékařství, byla jsem schopna toto onemocnění správně rozeznat. Kdo jednou měl možnost slyšet pertusi, nikdy na to nezapomene,“ popsala své zkušenosti. Zdrojem infekce u tohoto kojence byla jeho matka.

„Podle literatury poskytuje očkování imunitu proti onemocnění zhruba 8 až 10 let, prodělání infekce pak přináší imunitu po dobu 2 až 12 let, tedy ani prodělání černého kašle proto němu neposkytuje celoživotní ochranu,“ dodala lékařka.

Navíc bakterie způsobující pertusi, se dokáže „bránit“, a tak se přizpůsobuje a prochází vývojem. To znamená, že člověk, ať už byl očkován či černý kašel prodělal, nemusí být chráněn proti typu bakterie, která právě koluje v populaci.

Časově omezená imunita spolu s omezenou účinností vakcíny jsou vedle celosvětového nárůstu případů černého kašle podle magazínu Statnews.com příčinami nového vzestupu infekce. „I když je vakcína proti černému kašli tím nejefektivnějším nástrojem, který máme pro prevenci této choroby, žádná vakcína není 100 % účinná.

Pokud černý kašel koluje v komunitě, je zde šance, že se plně očkovaná osoba jakéhokoliv věku, nakazí touto velmi nakažlivou nemocí. Pokud jste očkováni, ale přesto onemocníte, infekce obvykle nebývá tak vážná,“ informuje na svém webu Centers for Disease Control and Prevention.

Ludmila Hamplová

Význam očkování v ochraně těhotné ženy, plodu a novorozence

Aktuality

N. Dudková1, R. Maďar1,2 ¹ Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, LF OU, Ostrava

² Centrum Očkování a cestovní medicíny Avenier, Ostrava

Souhrn

I přes významné pokroky v medicíně může být infekční onemocnění v těhotenství velmi závažným rizikem pro matku i dítě. Prevence očkováním je možná přímo v těhotenství, a to proti černému kašli především ve 3. trimestru gravidity, kdy matka přenese na dítě největší množství protilátek, a proti chřipce ve všech 3 trimestrech.

Při plánovaném těhotenství je vhodné absolvovat v rámci přípravy na graviditu očkování proti infekčním onemocněním ještě před početím, např. proti virové hepatitidě A anebo invazivním meningokokovým infekcím, případně si ověřit hladinu sérových protilátek proti planým neštovicím a spalničkám. Existuje možnost tzv. rodinné strategie.

Toto východisko zahrnuje očkování nejbližších kontaktů (příbuzných) těhotné ženy, resp. novorozence.

Klíčová slova

očkování – těhotenství – gravidita – vakcinace – prevence – rodinná strategie

Úvod

Těhotenství a vývoj plodu jsou velmi složité děje, během kterých dochází v těle matky k mnoha výrazným změnám. Jednou z nich je pokles výkonnosti imunity matky po celou dobu gravidity.

Tato skutečnost znamená, že těhotenství vytváří podmínky pro jednodušší vznik infekčního onemocnění nebo může vést k horšímu průběhu infekce.

V rámci ochrany očkováním přicházejí v úvahu tři možnosti imunizace: před plánovaným těhotenstvím, během těhotenství a očkování nejbližších kontaktů gravidní ženy.

Imunologický vztah matky a plodu

Tolerance vůči plodu v těhotenství je fyziologicky ustanovena komplexem doposud ne zcela známých mechanizmů na rozhraní matky a plodu. Buňky plodu mají na povrchu velký počet aloantigenů zděděných po otci, což znamená, že těhotenství představuje situaci podobnou alogenní orgánové transplantaci.

Ve velké většině případů však matčin imunitní systém plod velmi dobře toleruje, což umožňují následující mechanizmy:

  • relativní izolace plodu od imunitního systému matky tím, že nedochází k mísení krevních oběhů a jen velmi málo dochází k průniku matčiných leukocytů do plodu a naopak;
  • imunologická bariéra tvořená trofoblastem, která brání střetu T lymfocytů matky s aloantigeny zděděnými po otci;
  • dochází k utlumení Th1 (imunitních mechanizmů) imunitní reakce, která se vyskytuje při virových onemocněních, při napadení patogeny a při autoimunitních stavech. 

Z tohoto důvodu jsou těhotné ženy jednak náchylnější k infekcím a na druhé straně jsou utlumeny projevy autoimunitních onemocnění.

Tvorba protilátek proti aloantigenům otce bývá příčinou některých případů neplodnosti a poruchy tolerogenních mechanizmů způsobují některé situace spontánních potratů.

Pokud se patogenní agens dostanou do krevního oběhu těhotné ženy, pronikají do trofoblastu placenty a mohou vniknout až do plodu. Některá agens se do plodu dostávají v průběhu porodu z rodidel.

V závislosti na vyvolavateli a fázi těhotenství dochází k:

  • odumření plodu;
  • embryopatii;
  • fetopatii;
  • abortu nebo předčasnému porodu;
  • infekci;
  • inaparentní infekci.

Příprava na graviditu

Žena může být v průběhu gravidity vystavena řadě patogenů, které mohou vyvolat poškození plodu [1]. Protože gravidita vytváří podmínky pro jednodušší vznik nemocí a horší průběh infekce, je vhodné se před zodpovědným plánováním těhotenství poradit o možné prevenci očkováním s lékařem [2].

Plané neštovice – varicella Plané neštovice patří mezi vysoce infekční onemocnění, které je způsobeno virem Varicella-zoster. Velmi efektivní je jejich přenos především v místech, kde bývá větší kumulace osob. Varicella má u dospělého jedince obvykle horší průběh než u dětí.

Vakcína Varilrix slouží k aktivní imunizaci zdravých jedinců proti planým neštovicím už od věku 9 měsíců. Očkuje se 2 dávkami. Druhá se podává min. 6 týdnů po dávce 1., nikdy ne v době kratší než 4 týdny od 1. dávky [3].

Vakcína je kontraindikována u osob se závažnou humorální nebo celulární imunodeficiencí, jako jsou:

  • pacienti s primárními nebo získanými imunodeficitními stavy s celkovým počtem lymfocytů < 1 200/ mm³;
  • pacienti s jiným nálezem pro ztrátu buněčné imunity (např. pacienti s leukemií, lymfomy, krevní dyskrazií, HIV infekcí ve stavu klinické manifestace);
  • pacienti pod imunosupresivní terapií vč. těch, kteří dostávají vysoké dávky kortikosteroidů [3].

Těhotné ženy nesmí být očkovány vakcínou Varilrix, protože nejsou k dispozici odpovídající data, která se týkají jejího podání v období těhotenství, a studie reprodukční toxicity u zvířat nebyly provedeny. Žena by měla být naočkovaná 2. dávkou min. 1 měsíc před plánovaným otěhotněním [3].

Předtím se doporučuje kontrola hladiny protilátek, jejichž přítomnost je možná v protektivním množství i při absenci anamnézy prodělané nemoci.

Subakutně probíhající infekce v dětství někdy unikne pozornosti rodičů a záchytu, přesto však vede ke vzniku séroprotekce. U hraniční hladiny protektivních protilátek může stačit přeočkování jednou dávkou.

Očkování je možné i bez provedení sérologického vyšetření, podání vakcíny za situace cirkulujících protilátek nevede k vyšší reaktogenitě vakcinace.

Podobný postup, tedy sérologická kontrola protilátek a následně případné přeočkování, nebo přeočkování bez sérologického vyšetření se doporučuje i při ochraně před spalničkovou infekcí. Platí to zejména za stávající zhoršující se epidemiologické situace v Evropě vč. ČR.

Virová hepatitida A Virová hepatitida A se vyskytuje ve všech věkových skupinách obyvatelstva, a to sporadicky i epidemicky.

Onemocnění zpravidla začíná katarálními příznaky a projevy podobnými chřipce jako např. únava, zvýšená tělesná teplota, nechutenství, nauzea, zvracení, citlivost až bolestivostí epigastria.

V některých situacích se objeví bolestivost kloubů a lehká vyrážka [4].

Vzhledem ke vzniku febrilií (možný teratogen) a k hepatopatickému působení viru lze očkování proti této nemoci doporučit do spektra přípravy budoucí matky před obdobím gravidity. Jediná dávka vakcíny ochrání ženu a sekundárně i plod po celou dobu těhotenství. Druhá dávka aplikovaná následně poskytne dlouhodobou až doživotní imunitu [5].

Meningokokové infekce Invazivní meningokoková infekce je jedním z nejvíce nebezpečných infekčních stavů, které se u nás vyskytují. Je způsobena bakterií Neisseria meningitidis. Onemocnění bývá nezřídka značně dramatické, během pár hodin může skončit trvalými následky nebo dokonce úmrtím. Přenos probíhá nepozorovaně respirační cestou, kapénkovou infekcí [6].

V dětském kolektivu i v kolektivu mezi dospělými se běžně vyskytují asymptomatičtí nosiči na úrovni 10 % a více. U ženy – nastávající matky je možné očkování před plánovaným otěhotněním nebo i těsně po porodu, jelikož kojení není považováno za kontraindikaci této vakcinace, ať už vakcínou proti séroskupině B nebo kvadrivalentní konjugovanou vakcínou proti skupinám A, C, Y, W.

Zajímavé:  Bolesti žaludku - vše o zdraví

Očkování během těhotenství

V současné době se v období gravidity doporučuje očkování proti chřipce před rizikovou sezonou, resp. v jejím průběhu a proti pertussi. Zvýšená náchylnost vůči infekcím je způsobena utlumením imunitních mechanizmů během těhotenství, proto je významnou možností ochrany právě očkování [7].

Černý kašel – pertusse Stále více zemí zavádí nová doporučení pro očkování těhotných žen jako významnou strategii prevence výskytu černého kašle u novorozenců a kojenců. V USA se tak stalo již v říjnu 2012. V ČR bylo očkování těhotných žen mezi 28–36tt doporučeno Národní imunizační komisí 8. prosince 2015 [8].

Pertusse (černý kašel) je akutní bakteriální infekční onemocnění vyvolané patogenem Bordetella pertussis. Jedná se o vysoce infekční, interhumánně přenosnou nákazu.Se vzrůstající nemocností dospívající a dospělé populace se zvyšuje i riziko onemocnění novorozenců a kojenců.

Pertusse je nejrizikovější pro neočkované nebo neúplně očkované malé děti vzhledem k možnému rozvoji závažných komplikací i případnému úmrtí [8].

Jako nejefektivnější se doporučuje očkování během 3. trimestru v období mezi 28–36tt , kdy dochází k přenosu vysokých hladin protilátek na plod přes pupečníkovou krev (transplacentárně). K přenosu protilátek pak následně dochází také mateřským mlékem při kojení [9].

Hlavním cílem očkování gravidních žen je především ochrana dítěte právě díky posílení transplacentárního přenosu specifi ckých mateřských protilátek na plod a do mateřského mléka.

Většina fertilních žen sice byla v dětství proti pertussi očkována, nicméně očkování ani prodělané onemocnění neposkytují celoživotní ochranu. Přenesené mateřské protilátky chrání pasivně dítě cca v prvních 2–3 měsících života. To znamená ochranu po dobu, než může být proti pertussi samo očkováno.

Očkováním v těhotenství se dosahuje vyšších koncentrací specifických protilátek u dítěte než při očkování před porodem nebo po něm [10].

Dalším důležitým cílem této vakcinace je však i ochrana těhotné ženy a snížení rizika přenosu infekce na neočkovaného novorozence  nebo kojence vzdušnou cestou od ní jako nejbližšího kontaktu následně po porodu.

Chřipka Expertní skupina Světové zdravotnické organizace (SAGE – Strategic Advisory Group of Experts on Immunization) doporučuje očkování proti chřipce zejména nejrizikovějším skupinám, kam se zařazují i těhotné ženy. Důvodem je vysoké riziko těžkého průběhu u těhotných i jejich plodu nebo u již narozeného dítěte [11].

Chřipka je velmi časté a potenciálně velmi závažné onemocnění postihující jedince kteréhokoli věku. Některé rizikové faktory vč. těhotenství zvyšují pravděpodobnost těžšího průběhu chřipky, komplikací a případně i úmrtí.

Očkováním těhotných žen chráníme jednou vakcínou hned dvě osoby se zvýšeným rizikem – těhotnou ženu a její dítě až 6 měsíců po narození [12].

Dítě v prvních 6 měsících nemůže získat přímou ochranu vlastní vakcinací, protože pro tento věk nejsou chřipkové vakcíny schváleny.

Nejrozšířenější očkování těhotných žen je v USA. Oproti předchozímu doporučení očkovat ve 2. a 3. trimestru se doporučuje vakcinace v jakémkoli gestačním věku, tedy již od 1. trimestru [12].

Očkování gravidních žen proti chřipce doporučuje i řada prestižních odborných institucí jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO), Public Health Agency of Canada, australské ministerstvo zdravotnictví, britské ministerstvo zdravotnictví a další. I Ministerstvo zdravotnictví České republiky, respektive jeho Národní imunizační komise (NIKO) podporuje a doporučuje tento druh ochrany.

Kontraindikací může být přecitlivělost na léčivé látky, na jakoukoli pomocnou látku nebo jakoukoli složku, která může být přítomna ve stopových množstvích, jako vejce (ova albumin, kuřecí bílkoviny), formaldehyd, cetrimonium-bromid, polysorbát 80, neomycin, gentamycin, oktoxinol.

Tyto kontraindikace jsou však v praxi velmi vzácné. Očkování je třeba odložit u osob, které mají horečnaté onemocnění nebo akutní infekci [13].

 Vakcinace proti chřipce je možná i v rámci přípravy na těhotenství na začátku chřipkové sezóny, pokud by gravidita mohla nastat v období možné epidemie.

Očkování po porodu

V poporodním období je vhodné očkování neimunních těhotných žen proti invazivním meningokokovým infekcím, virové hepatitidě A, černému kašli a chřipce, pokud jej neabsolvovali před graviditou nebo v jejím průběhu.

Centra očkování a cestovní medicíny aplikují v období kojení neživé očkovací látky s výjimkou období šestinedělí, kvůli vyloučení časové korelace očkování s možnými poporodními komplikacemi.

Očkování nejbližších kontaktů těhotné ženy

Vzhledem k tomu, že zdrojem infekce pro děti do 1 roku života jsou nezřídka jejich nejbližší příbuzní, byla zavedená tzv. cocoon strategy neboli rodinná strategie, která zahrnuje očkování nejen matek, ale i dalších blízkých kontaktů [14].

Do cocoon strategie lze zahrnout očkování proti černému kašli, chřipce, invazivním meningokokovým infekcím, virové hepatitidě A, ale za jistých okolností i proti planým neštovicím a spalničkám. Tato strategie se začala doporučovat ve vyspělých zemích již v roce 2004.

Bylo zjištěno, že tato opatření by v populaci vedla ke snížení onemocnění v dospělé populaci o 9–17 % a ještě výraznější redukci pertusse u dětí do 4 let o téměř 70 % [15].

Literatura 1. Avenier Očkovací centrum. O očkování. [online]. Dostupné z: https:// www.ockovacicentrum.cz/ cz/ o-ockovani. 2. Maďar R. Ochrana zdraví na cestách. Martin: Osveta 2005. 3. Semiginovský B. Abeceda očkování: praktická informace pro rodiče, turisty a cestovatele. Praha: Forum pro zdraví 2004. 4. VAQTA Adult: Příbalová informace: informace pro uživatele. [online]. Dostupné z: https:// www.ockovacicentrum.cz/ userfi les/ fi le/ vaqta-adult-50-u-mlinjekcni-suspenze-v-predplnene-injekcni-strikacce-pil.pdf. 5. Chlíbek R, Smetana J, Šošovičková R. Očkovat proti pertusi v těhotenství nebo při kojení? In:Slideplayer. [online]. Dostupné z: htt p:/ / slideplayer.cz/ slide/ 11202847. 6. TYPHIM Vi: Příbalová informace: informace pro uživatele. [online]. Dostupné z: https:// www.ockovacicentrum.cz/ userfi les/ fi le/ typhim-vi-pil.pdf. 7. Hanáková T, Chvílová Weberová M, Volná P. Velká česká kniha o matce a dítěti. 2. aktualizované vyd. Praha: CPress 2015. 8. Částková J, Dáňová J. Očkování – minimum pro praxi. Praha: Triton 2007: 95. 9. DUKORAL. Souhrn údajů o přípravku. [online]. Dostupné z: http:// www.ema.europa.eu/ docs/ cs_CZ/ document_library/ EPAR_-_Product_Information/ human/ 000476/ WC500037570.pdf. 10. HAVRIX: Příbalová informace: informace pro uživatele. [online]. Dostupné z: https:// www.ockovacicentrum.cz/ userfi les/ fi le/ havrix-1440-pil.pdf. 11. INFLUVAC: Příbalová informace: informace pro uživatele. [online]. Dostupné z: https:// www.ockovacicentrum.cz/ userfi les/ fi le/ infl uvac-pil.pdf. 12. Doporučení pro očkování těhotných žen proti pertusi v České republice. Doplnění Národní strategie očkování proti pertusi. In: Česká vakcinologická společnost ČLS JEP 2015. [online]. Dostupné z: http:// www.vakcinace.eu/ data/ files/ niko_doporuceni_pertuse_tehotne_2015fi nal.pdf. 13. Hořejší V, Bartůňková J, Brdička T et al. Základy imunologie. 6. aktualizované vyd. Praha: Stanislav Juhaňák – Triton 2017. 14. Mikešová R. Problematika dia gnostiky černého kašle. Brno 2013. [online]. Dostupné z: https:// is.muni.cz/ th/ 63574/ prif_r. 15. Fabiánová K. Očkování těhotných – nejúčinnější strategie prevence vzestupu pertuse u dětí?

In: Česká vakcinologická společnost ČLS JEP 2014. [online]. Dostupné z: https:// www.vakcinace.eu/ data/ fi les/ hradecke_2014/ fabianova_2.pdf.

  • Bc. Nikola Dudková Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, LF OU v Ostravě Syllabova 19
  • 700 30 Ostrava

Zpět na seznam článků

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *