Chronická obstrukční nemoc (CHOPN) – vše o zdraví

CHOPN je zkratka onemocnění označovaného jako „chronická obstrukční plicní nemoc“. Odborníci ještě přesněji hovoří o „chronické obstrukční bronchitidě s rozedmou plic, nebo bez ní“. CHOPN je tedy chronické onemocnění, které spočívá v zúžení dýchacích cest (obstrukce) prostřednictvím trvalého zánětu.

Pokud jsou v důsledku mnoha zánětlivých procesů zničeny také plicní sklípky, dochází k abnormálnímu rozšíření plic (rozedma plic). V takovém případě je i nadále možné normálně vdechovat, ale zúžené dýchací cesty nedovolí, aby vzduch tělo úplně opustil. V důsledku toho při každém nádechu zůstává v plicích příliš velké množství zbytkového vzduchu. 

Nejdůležitější úlohou plic je přijímání kyslíku a odvádění oxidu uhličitého. Tato výměna probíhá v plicních sklípcích. U CHOPN je funkce plic v důsledku výše uvedených změn tak omezená, že dochází k typickým příznakům, jako je častější kašel a dýchací potíže.

V dýchacích cestách plic (průdušnice, průdušky) se vedle toho nachází jemné řasinky: odvádějí škodlivé látky, které do sebe tělo při nádechu dostane, zase ven. Při onemocnění CHOPN jsou tyto řasinky zničené a přirozené čisticí procesy v plicích již nemohou probíhat.

Dochází k častějšímu kašli.

Chronická obstrukční nemoc (CHOPN) – vše o zdraví Příznaky CHOPN

CHOPN nepropukne najednou, ale rozvíjí se postupně v průběhu let. Prvním příznakem je většinou kašel doprovázený vykašláváním. Objevuje se především ráno a v průběhu času je stále nepříjemnější.

CHOPN o sobě dá důrazně vědět tehdy, jakmile se objeví další příznaky, jako jsou dýchací potíže – nejprve při tělesné námaze a později i v klidovém stavu.

Čím je nemoc pokročilejší, tím výraznější bývá snížení výkonnosti v důsledku stále závažnějších dýchacích obtíží. Tento stav je však možné pomocí účinné léčby zlepšit.

Pro onemocnění CHOPN je typické:

  • vlhký kašel (zejména ráno),
  • dušnost (zejména při zátěži),
  • zvuky při vydechování,
  • pocit tísně na hrudi.

Léčba CHOPN

S ošetřujícím lékařem byste měli vytvořit individuální léčebnou koncepci a akční plán na míru vašim potřebám a promluvit si o cílech, kterých můžete dosáhnout.

I vy můžete mít pozitivní vliv na průběh onemocnění a zvýšit kvalitu svého života: vyhýbejte se cigaretovému kouři, nezapomínejte na pravidelné očkování proti chřipce, naslouchejte svému tělu a včas si všímejte příznaků a pravidelně se hýbejte.

Bez adekvátní léčby se totiž vaše nemoc bude nadále zhoršovat. Zkuste si vybudovat návyky spojené s každodenní inhalací léčivého přípravku. Zamyslete se nad tím, co děláte každý den – kde byste do svého programu mohli zahrnout pravidelnou inhalaci? Chtěli bychom vás v tom podpořit a motivovat vás, protože nám na zdraví vašich plic záleží.

Neodmyslitelnou součástí léčby CHOPN je inhalace léčiv a správná inhalační technika.

 Při inhalaci se vdechují léčiva rozptýlené v kapalině nebo plynu přímo do plic pomocí inhalátoru a zajišťují léčbu nejen vysoce účinnou, ale také s minimem nežádoucích účinků a lékových interakcí.

 Při správné inhalaci nejen dostanete do plic potřebnou dávku léčiva, také bude mít více času se v plících usadit a tím i lépe účinkovat.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je onemocnění dolních dýchacích cest. Dochází při ní k zužování a ucpávání průdušek a tím zvýšenému odporu v dýchacích cestách. To je pak překážkou pro proudění vzduchu při výdechu.

Hlavním rizikovým faktorem je kouření, dále pak práce v hůře dýchatelném prostředí nebo prostředí se škodlivými plyny. Rizikem pro její vznik je také častý zápal plic, astma. Dvakrát častěji se objevuje u mužů. 

Jde vlastně o kombinaci bronchitidy a rozedmy plic.

Příznaky CHOPN

Nemoc se projevuje ztíženým dýcháním, dušností, zejména vlhkým kašlem a vykašláváním hlenů. Kvůli hromadícímu se sekretu v plicích, který je dobrým „podhoubím“ pro bakterie, jsou pacienti náchylní k častým zápalům plic. Jedná se o chronickou nemoc, není nakažlivá.

Léčba CHOPN

Lékař předepíše bronchodilatancia, která zvětšují průsvit průdušek. Dále léky, které rozpouští hleny a usnadňují vykašlávání – mukolytika (ACC, Bromhexin, Mucosolvan, Ambrobene atd.).

Infekce plic se léčí nárazově antibiotiky. Rozedma plic není léčitelná a je nevratná.

V pozdějších fázích nemoci musí být pacient občas připojen na kyslíkový přístroj, v těžkých případech je i hospitalizován na jednotce intenzivní péče a intubován.

Léky

Lékař předepíše bronchodilatancia, mukolytika a antibiotika.

Bylinky

Zmírnit příznaky pomáhá Fenykl obecný, Jablečník obecný nebo Podběl lékařský.

Homeopatika

Po konzultaci s lékařem lze užívat Antimonium tartaricum, Kalium Iodatum, Natrum sulfuricum.

Domácí léčba a babské rady

Pacientovi pomáhá ve vykašlávání vzpřímená poloha, proto je dobré spaní s více polštáři. Pomáhá také lázeňská klimatická léčba, pobyt u moře nebo v jeskyni. Dobrá je hra na dechový nástroj.

Na rozedmu plic se doporučují obklady z přesličky na noc. Jedna až dvě hrsti přesličky se zahřejí nad párou do změknutí. Zabalí se do ručníku a přiloží na játra, kde uvolní tlak a uleví dušnosti.

Vyšetření 

Lékař si pacienta poslechne stetoskopem a nařídí rentgen plic. Dále pak spirometrii (pacient je vyšetřen přístrojem s trubicí, na kterou se nasadí náustek, který si pacient dá do úst. Má ucpaný nos, ústy dýchá do přístroje), kde zjistí závažnost onemocnění a dále kontroluje úspěchy léčby.

Možné komplikace

Komplikací CHOPN je pneumotorax (nahromadění vzduchu v pohrudničním prostoru) a plicní embolie (uzavření plicní tepny krevní sraženinou), obojí může být rychle smrtelné. V těžkých formách může vést i k srdečnímu selhání pravé poloviny srdce. CHOPN způsobí trvalé poškození plic.

Zdravotní cviky

Velmi pomáhá takzvaná dechová rehabilitace, nemocný se musí naučit správně používat dýchací svaly – bránici a břišní stěnu.

Prevence

Prevencí proti této nemoci je jednoznačně nekouření a pobyt ve zdravém prostředí.

Kdy jít k lékaři

Při dušnosti a zhoršujícím se kašli navzdory léčbě.

Diagnóza: Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a program časného záchytu v rizikové populaci

Toto onemocnění se vyskytuje v populaci velmi často, je to
dáno zejména velkým počtem kuřáků a také stárnutím populace.

V České republice je podle posledního šetření Státního
zdravotního ústavu z roku 2017 každý čtvrtý obyvatel kuřák (25,2 % populace).
Ačkoli se CHOPN nerozvine u každého kuřáka, považuje se kouření za hlavní
příčinu onemocnění až u 70 % pacientů.

Mezi další rizika pro vznik této choroby
patří např. vdechování chemikálií, prachu a opakované záněty dýchacích cest.

V populaci se odhaduje, že trpí touto chorobou 8 –10 %
obyvatel, ale léčených je pouze 2,5 % populace. To znamená, že odhadem 600 000
osob o své nemoci neví. CHOPN je udávána jako 4. nejčastější příčina úmrtí a
dále vede k častým hospitalizacím a pracovní neschopnosti, omezuje denní aktivity
a tím pádem výrazně zhoršuje kvalitu života.

Pokud jste odpověděli ANO alespoň na první 3 body a zejména
pokud jste odpověděli ANO i na 4. bod, je vhodné se obrátit na Vašeho
praktického lékaře k dovyšetření a případnému následnému vyšetření plicním
lékařem.

Jak se CHOPN léčí?

Včasné stanovení diagnózy a včasná léčba jsou klíčové k
zamezení zhoršování plicních funkcí, zmírnění příznaků a zabránění komplikacím
a tím pádem k prodloužení života.

V léčbě je důležité přestat s kouřením, prevence infekcí
(očkování proti chřipce a zápalu plic způsobeného pneumokoky), udržování
tělesné kondice a pravidelné užívání léků inhalačních i tabletových na
rozšíření průdušek a potlačení zánětu v dýchacích cestách.

Projekt časného záchytu CHOPN v rizikové populaci

Vzhledem k častému výskytu této nemoci a lepším léčebným
výsledkům, čím dříve je choroba diagnostikovány, byl navržen projekt
organizovaný Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, podporovaný
Ministerstvem zdravotnictví ČR, zaměřený právě na časný záchyt této choroby.

Do projektu je zapojeno 30 ambulancí plicních lékařů a 120
ambulancí praktických lékařů.  Pacienti,
kteří spadají do rizikové populace, tj.

Zajímavé:  Prostata operace - Vše o zdraví

ve věku 40–69 let a současní či bývalí
kuřáci, budou v zapojených ambulancích praktických lékařů osloveni, seznámeni s
probíhajícím projektem a dotázáni na doplňující informace:

Rizikové stran možného rozvoje CHOPN je 10 balíčkoroků a
více

Dušnost při námaze – dušnost při klidné chůzi po rovině či
při klidné chůzi do 1. či 2. patra (pokud není jasná jiná příčina – toto
zhodnotí Váš praktický lékař).Pacienti, kteří splní obě kriteria, by měli být vyšetřeni
plicním lékařem. Vyšetření zahrnuje zhodnocení příznaků a vyšetření funkce plic
před a po vdechnutí léku k rozšíření průdušek.

Pokud by tato vyšetření potvrdila, že se jedná o CHOPN,
plicní lékař si ponechá pacienta v péči a zajistí veškerá dovyšetření,
vysvětlení, poučení a nastavení léčby.

Užitečné odkazy:

Projekt Časného záchytu CHOPN Národního screeningového
centransc.uzis.cz/zdraveplice

Národní linka pro odvykání kouření, tel: 800 350 000  www.bezcigaret.cz

Český občanský spolek proti plicním nemocemwww.copn.cz

text: MUDr. Anna Frühaufová, MUDr. Viet Dung Ngofoto: iStock

CHOPN

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN, COPD) je závažné onemocnění, jehož hlavním rysem je bronchiální obstrukce (omezený průtok vzduchu v průduškách), která není plně reverzibilní. Vzniká na podkladě abnormální zánětlivé reakce na škodlivé látky a plyny ve vdechovaném vzduchu.

Postihuje dolní cesty dýchací, periferní průdušky (obstrukční bronchiolitida), plicní parenchym (emfyzém) a plicní cévy (rozvoj plicní hypertenze). Zde se rozvíjí povětšinou neutrofilní typ zánětu se všemi jeho negativními projevy (opakované poškození, reparace, fibroprodukce).

Vývoj tohoto onemocnění probíhá desítky let, je plíživý a zdánlivě nenápadný.

Etiologie a epidemiologie onemocnění[upravit | editovat zdroj]

CHOPN je nejčastěji důsledkem kouření tabáku. Největší rizikový faktor představuje kouření cigaret, ale i doutníků a dýmky.

Expozice pasivnímu kouření může zvýšit riziko vzniku CHOPN až o 48 % oproti běžné populaci. Dále se podílejí faktory z vnějšího prostředí –znečištění ovzduší, prach a chemické výpary v pracovním prostředí.

Možné jsou i genetické predispoziční faktory pro vznik CHOPN – deficit α1-antitrypsinu.

V ČR je postiženo asi 8 % populace, především muži, ale výskyt u žen stoupá (kuřáctví), úmrtnost v důsledku tohoto onemocnění je asi 2000 pacientů ročně. Příčinou umrtí jsou kardiovaskulární nemoci nebo bronchogenní karcinom (u stádia I a II), respirační selhání (stádium III a IV).

Příznaky onemocnění[upravit | editovat zdroj]

Plicní:

  • kašel – obvykle celý den, zřídka jen v noci;
  • expektorace (vykašlávání hlenu) – chronická tvorba sputa;
  • dušnost, která má sklon k progresi;
  • snížení tolerance fyzické námahy (navazuje na dušnost).

Systémové – vyplývají z alterace celkového zdravotního stavu pacienta (stádium III, IV):

  • kachexie;
  • svalová atrofie.

Exacerbace CHOPN[upravit | editovat zdroj]

Exacerbace je příhoda v průběhu nemoci, kdy dojde k výraznému zhoršení příznaků CHOPN nad jejich běžnou úroveň.

Objevují se zároveň příznaky nové – využití pomocných dýchacích svalů, paradoxní dýchací pohyby, zhoršení nebo vznik centrální cyanózy, periferních otoků, pravostranného srdečního selhání až snížení stupně vědomí.

Vznik exacerbace je pádný důvod k vyhledání lékaře, protože je velmi pravděpodobná nutnost změny terapie.

Dekompenzace stavu pacienta při těžké exacerbaci jej ohrožuje na životě, většinou vyžaduje zavedení ventilační podpory. Pro její stanovení stačí jeden příznak z níže uvedených:

  • změna vědomí (spavost, zmatenost nebo agitovanost až agresivita);
  • zvýšení dechové frekvence > 25 dechů za minutu;
  • zvýšení tepové frekvence > 110 za minutu;
  • pokles FEV1 pod 1 l.

Klasifikace onemocnění[upravit | editovat zdroj]

Klasifikace CHOPN se odvíjí od hodnot plicních funkcí zjištěných spirometrickým vyšetřením. Před spirometrií se podají bronchodilatační látky. Zajímají nás post-bronchodilatační hodnoty (u nemocných klesá schopnost bronchodilatace):

  • FEV1 – usilovně vydechnutý objem za 1 s;
  • poměr FEV1/FVC, kde FVC je usilovná vitální kapacita – tzv. Tiffeneaův index.

Podle výsledků vyšetření rozdělujeme CHOPN do čtyř stádií na lehkou, středně těžkou, těžkou a velmi těžkou.

Stádia CHOPN[1]

Stádium CHOPN
Výsledky spirometrie
Klinický obraz pacienta
I – lehké FEV1/FVC

Víte, co je to chronická obstrukční plicní nemoc a jak se léčí?

Chronická obstrukční plicní nemoc se česky označuje zkratkou CHOPN. CHOPN je velmi závažné plicní onemocnění, které postihuje zdravé proudění vzduchu v průduškách.

Odborníci toto omezení nazývají bronchiální obstrukce.

Nedostatečné proudění vzduchu způsobuje zánět, který je způsoben dráždivou reakcí na vdechované látky (kouření, škodlivé plyny či látky).

Zánět ovlivňuje dolní cesty dýchací, periferní průdušky a plicní cévy (plicní hypertenze).

Vývoj onemocnění

Vývoj chronické obstrukční plicní nemoci nelze ze začátku ani rozeznat. Často jí ani nevěnujeme potřebnou pozornost. To je velká chyba. CHOPN se totiž umístila v celosvětovém žebříčku mortality (úmrtnosti) na 3. místo. V České republice zemře ročně  na chronický zánět plic okolo 3500 pacientů, to je 35x více než na astma.

Příčina

Nejfrekventovanější příčina onemocnění je kouření (až 80 % případů). Dále se na tom podílí genetika a nečisté prostředí, kterému je člověk vystaven (prašné prostory, znečištěný vzduch a chemické výpary např. v zaměstnání).

Kdo nese největší riziko

Největší riziko nesou kuřáci tabákových výrobků. Ani pasivní kuřáci nejsou v bezpečí, pravděpodobnost tohoto onemocnění se zvyšuje o 48 %. Je více nemocných mužů, než žen.

Příznaky

Příznaky se projevují celodenním kašlem, vykašláváním hlenu (expektorace), dušností, která se postupem rapidně zvyšuje a nepřizpůsobením fyzické aktivitě (vyvolá dušnost). Symptomy se zhoršují a postupně doplňují.

Stádia

Pacient s CHOPN projde několika stádii. Vzhledem k tomu, že je CHOPN vedena jako nevyléčitelná nemoc, je nutné ji odhalit včas a zahájit léčbu. Léčba je na velmi vysoké úrovni, léky dobře zabírají.

Výběr stupně onemocnění CHOPN závisí na výsledcích spirometrického vyšetření. Existují 4 stupně onemocnění.

  1. Lehké – Pacient mnohdy pociťuje ztížené dýchání a také se může objevit chronický kašel a chronické vykašlávání hlenu.
  2. Středně těžké – Nemusí být chronické projevy, ale většinou dochází k vývoji příznaků. Velmi časté je neudýchání fyzické námahy z důvodu dušnosti.
  3. Těžké – Dušnost se zhoršuje. Hodně omezuje pacienta i při běžných aktivitách.
  4. Velmi těžké – Pacient je ohrožen na životě.

Léčba CHOPN

Léčba je zaměřena na zmírnění příznaků, také se musí zabránit dalšímu zhoršení. Cíl je zlepšit kvalitu života, snížit úmrtnost a zvýšit fyzickou výkonnost.

Léčba se pojí s ukončením kouření. Léčivo se aplikuje pomocí inhalátorů. Je vhodné provádět dechovou rehabilitaci – dechová gymnastika, respirační fyzioterapie. Důležité je také preventivní očkování proti chřipce či pneumokokové infekci. Opravdu důležitá je dlouhodobá domácí oxygenoterapieu všech 4 stádií onemocnění. 

Pacienti jí provádí několik hodin denně. Při této léčbě se využívá koncentrovaný kyslík, který je dodáván kyslíkovým koncentrátorem (oxygenátorem) pacientovi pomocí kyslíkové masky, nebo brýlí.

Jak na domácí léčbu?

Dlouhodobá terapie pomocí oxygenerátoru je pro pacienty jedním z nejdůležitějších způsobů léčby. Kyslíkový oxygenátor je skvělou volbou pro pacienty, kteří chtějí bez problémů dýchat.

Začněte s kyslíkovou terapií už dnes. Naše půjčovna nabízí přenosné a statické oxygenerátory. Ceny máme nastavené již od 70 Kč/den

Za osobní vyzvednutí v Praze 4 si neúčtujeme žádné poplatky. Po zapůjčení na 14 a více dní je doprava po Praze zdarma. Do jiných koutů ČR Vám oxygenerátor pošleme za 250 Kč.

Nabídnou můžeme i veškeré příslušenství. Celý ceník najdete na našich stránkách.

Půjčte si svůj kyslíkový oxygenátor na čísle +420 776 243 440 nebo e-mailu [email protected].

Chronická obstrukční plicní nemoc trápí lidi nejvíce v Praze a okolí a na Ústecku – VZP ČR

Více než 1,3 miliardy korun zaplatí ročně VZP za léčbu svých klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Průměrné náklady na jednoho klienta se za poslední tři roky zvýšily z 8 354 na 9 134 korun.

Zajímavé:  Léky V Těhotenství A Laktaci?

Chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) by přitom lidé mohli sami do velké míry předcházet – jednou z hlavních příčin je totiž kouření. Dalším negativním vlivem je i znečištěné životní prostředí.

Nejvíce klientů s uvedenou chorobou má VZP ve středních Čechách, Praze a v Ústeckém kraji.

Největší zdravotní pojišťovna v Česku, která má více než 6 milionů klientů, zveřejňuje uvedená data před zítřejším Světovým dnem chronické obstrukční plicní nemoci. Cílem je upozornit na rozšíření této choroby a zároveň na mimořádný význam, který může hrát prevence.

Celkem loni VZP zaplatila za péči o své klienty s CHOPN o 77 milionů korun více než v letech 2010 a 2011.

Počty nemocných sice nepatrně poklesly, nicméně jde spíše jen o statistický výkyv – zdaleka ne všichni nemocní (zejména ti, u nichž je nemoc doposud teprve v počátečním stádiu) jsou totiž evidováni a léčeni.

Podle odhadů odborníků je v České republice CHOPN postiženo kolem 8 % populace. Je předpoklad, že v roce 2020 se dostane celosvětově na 3. místo v příčinách úmrtí.

 Klienti VZP s CHOPN a náklady na péči o ně

Rok Náklady celkem (Kč) Počet pacientů
2012 1 354 732 499 148 312
2011 1 277 505 789 151 106
2010 1 277 657 013 152 934

Z řady příčin, které mají vliv na vznik CHOPN, mají největší význam kouření, znečištění vnějšího a pracovního ovzduší a infekce dýchacích cest. Jednotlivé škodlivé vlivy se mohou při současném působení navzájem posilovat. Z tohoto pohledu je tedy ideální prevencí nezačínat kouřit. Významně může přispět i omezení infekcí dýchacích cest, kde může významnou roli sehrát očkování proti chřipce.

Z regionálního hlediska jsou CHOPN postiženi nejvíce klienti v Praze a okolním středočeském regionu, a dále pak v Ústeckém kraji (viz následující tabulka).

Počet klientů VZP s CHOPN v jednotlivých krajích

Počet pacientů
2010 2011 2012
Hlavní město Praha 17 357 17 222 17 177
Středočeský kraj 17 086 17 512 18 481
Jihočeský kraj 8 727 8 325 7 954
Plzeňský kraj 10 813 10 533 10 106
Karlovarský kraj 4 759 4 784 4 638
Ústecký kraj 17 920 17 911 17 167
Liberecký kraj 6 341 6 445 6 271
Královéhradecký kraj 6 059 5 935 5 858
Pardubický kraj 8 600 8 321 7 970
Kraj Vysočina 10 690 10 659 10 576
Jihomoravský kraj 15 985 15 594 15 285
Olomoucký kraj 7 741 7 707 7 727
Moravskoslezský kraj 12 618 12 230 11 608
Zlínský kraj 8 238 7 928 7 494
 Celkem 152 934 151 106 148 312

CHOPN začíná nejčastěji po 40. roce věku, příznaky se rozvíjejí postupně.

Typický je dlouhodobý kašel s vylučováním hlenu, postupně se přidává dušnost, která se nejprve projevuje jen při námaze, ale později i v klidu.

Při vzplanutích nemoci je často nutné podávat antibiotika, těžké případy končí v nemocnici, nejlépe na jednotce intenzivní respirační péče, nebo v případě bezprostředního ohrožení života na ARO.

Onemocnění je doživotní a léčba nákladná, nemocní většinou umírají na komplikace, jako jsou těžké záněty plic nebo srdeční selhání. I proto je důležité neustále připomínat význam prevence, důraz na zdravý životní styl, čisté prostředí a boj proti kuřáctví.

Mgr. Oldřich Tichývedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Chronickou plicní nemocí netrpí jen kuřáci. Postihuje i ty, kteří s nimi žijí

„Přibližně v roce 2004 jsem začal mít vážnější problémy s dýcháním, které se neustále zhoršovaly. Lékaři se zpočátku domnívali, že je to věkem, poté že jde o srdeční problém a až v roce 2006 se zjistilo, že jde o onemocnění plic. Byla mi stanovena diagnóza CHOPN III. stupně a rozedma plic,“ říká Jiří.

Přečíst článek ›

Začal docházet do plicní poradny, kde se mu dostalo léků a pravidelných kontrol. „V roce 2009 jsem ale prodělal chřipku, kvůli ní se moje nemoc výrazně zhoršila a byl mi přiznán plný invalidní důchod.

 Asi po dvou letech jsem na vlastní žádost změnil lékaře a přešel do plicní poradny FN v Hradci Králové. Tam mi umožnili chodit na rehabilitační cvičení, kde jsem se naučil, jak procvičovat dýchací svaly a jak postupovat v případě větší fyzické zátěže.

 Jednotlivé cviky a rady jsem si zapisoval a dodnes se podle nich řídím a pravidelně cvičím,“ dodává Jiří.

PočtyVe světě trpí přibližně 600 milionů lidí CHOPN.U lidí ve věku nad 40 let se nemoc vyskytuje až v 10 % případů.CHOPN je udávána jako 4. nejčastější příčina úmrtí.

Hospitalizace na CHOPN je v posledních letech trojnásobná v porovnání s hospitalizací pro astma.

Po přiznání invalidního důchodu potřeboval mít nějakou aktivitu, a tak oprášil svoji již skoro zapomenutou zábavu, fotografování.

„Díky internetu jsem začal získávat první úspěchy, poté jsem dostal i několik ocenění na celostátních soutěžích a nakonec mi nabídli členství v Unii výtvarných umělců, kde jsem dodnes, a dokonce jsem se v letošním roce stal kandidátem do její rady.

Touhle činností jsem získal nečekané množství kvalitních přátel a pravidelně svoje fotografie prezentuji na autorských výstavách,“ těší ho.

Přečíst článek ›

„Navíc jsem se v posledních letech začal učit hrát na ukulele a na zobcovou flétnu, což mi taktéž přináší veliké potěšení a hodně příležitostí k přemýšlení. Navíc flétna mi přispívá ke zlepšení dechu. V rodině i mezi přáteli mám velikou podporu a nezištnou pomoc. Mám mnoho plánů do budoucna, jsem plný optimismu, vůbec si nepřipouštím svoji nemoc ani svůj věk,“ říká Jiří.

V posledních týdnech, kdy v Česku rozšířila pandemie koronaviru, nevychází raději vůbec ven. „Jídlo si necháme dovážet do bytu, případně je obstarává dcera. Cítím, že mně chybí pohyb, a tak denně cvičím, abych si alespoň trochu udržel fyzickou kondici úměrnou mému věku sedmdesáti let.“

Názor odborníka

Doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. (přednosta Plicní kliniky, Fakultní nemocnice Hradec Králové)

Chronická obstrukční plicní nemoc je dlouhodobé a v čase se pomalu zhoršující onemocnění postihující plíce a dolní dýchací cesty, způsobené zejména kouřením cigaret a dlouhodobým vdechováním znečištěného ovzduší.

CHOPN postihuje více než půl milionu Čechů. Hlavním projevem je postupně se zhoršující pocit dušnosti při námaze, kašel a únava.

Obtíže u pacientů s CHOPN se někdy skokově zhoršují při klasických podzimních a jarních respiračních infekcích nebo v době smogových situací.

Přečíst článek ›

Covid-19 má tak do jisté míry podobné příznaky jako CHOPN. U pacientů s CHOPN proto někdy nemusíme poznat, že u nich došlo k akutní koronavirové infekci.

Pacienty s CHOPN obvykle léčíme inhalačními léky, které mají za cíl zvětšit průchodnost dolních dýchacích cest. Pacienty s CHOPN bychom měli očkovat proti chřipce a zápalu plic.

Někteří pacienti dostávají tabletové léky snižující plicní zánět nebo bojující proti bakteriální infekci dýchacích cest, která občas CHOPN provází.

Kromě léků jsou i jiné metody léčby – operační nebo bronchoskopické, případně léčba pomocí domácích přístrojů dodávajících kyslík nebo pozitivní přetlak do dýchacích cest. Někdy připadá v úvahu transplantace plic.

Informace o nemociCHOPN je chronické zánětlivé onemocnění vedoucí k trvalému zúžení průdušek a zániku plicní tkáně (rozedma plic).Zánět vzniká v reakci na vdechování škodlivin – zejména tabákového kouře.Právě kouření v 70 % případů způsobuje chronickou obstrukční plicní nemoc.

Mezi další rizika pro vznik nemoci patří vdechování chemikálií, prachu a opakované záněty dýchacích cest.Mezi hlavní příznaky patří dlouhodobý kašel a zadýchávání, které se zhoršuje tělesnou zátěží nebo při nachlazení.

U plicního lékaře proběhne spirometrie, rentgen hrudníku a následně, zda máte CHOPN a jaké je její stadium.

Zajímavé:  Těhotenské Příznaky Týden Před Menstruací?

Nemoc se dělí na čtyři stadia, kdy první lehké stadium se vyznačuje vleklým kašlem a vykašláváním, u druhého středně těžkého už je člověk dušný, při třetím těžkém stadiu je plicní funkce snížena nejméně o polovinu a poslední, velmi těžké stadium znamená, že plíce fungují už pouze na 30 % a dušnost bývá i v klidu.

Tipy pro zdraví

Pacienti s chronickými plicními nemocemi by se v současné době neměli zcela zavírat doma, ale naopak chodit na krátké procházky do přírody, případně denně alespoň 10 minut cvičit. Chůze CHOPN nemocným prokazatelně zlepšuje jejich životní vyhlídky. Nikdo z pacientů by se neměl dlouhodobě zdržovat v zakouřeném, prašném či jinak znečištěném ovzduší.

Přečíst článek ›

Také je důležité pravidelně větrat.

„Průběh nemoci ovlivňuje i to, jakému množství viru byl člověk vystaven – důkladným větráním, zejména v místnostech, kde se stýkáme s ostatními lidmi (členové domácnosti či pracoviště), je minimalizujeme,“ vysvětluje profesorka Martina Vašáková, předsedkyně českých plicních lékařů. Samozřejmostí by podle ní mělo být nekouření, konzumace zeleniny a ovoce a doplnění vitaminu C a D3.

„Bude-li již příští rok dostupná vakcína proti SARS-CoV-2, budeme ji doporučovat všem nemocným s CHOPN (jako prevenci vzniku život ohrožujícího zápalu plic),“ doplňuje docent Vladimír Koblížek.

Chronická obstrukční plicní nemoc – choroba stále aktuální

Interní Med. 2009; 11(7): 319-323

doc. MUDr. Jaromír Musil CSc Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je léčitelné onemocnění, kterému lze předcházet. CHOPN má významné mimoplicní účinky,
které mohou přispívat k celkové závažnosti onemocnění u jednotlivých nemocných. Její plicní složka je charakterizována omezeným
průtokem vzduchu v průduškách (dále bude používán vžitý název bronchiální obstrukce), který není úplně reverzibilní.

Bronchiální
obstrukce obvykle progreduje a je spojena s abnormální zánětlivou odpovědí plic na škodlivé částice a plyny. Bronchiální obstrukce
typická pro CHOPN vzniká společným postižením drobných dýchacích cest (obstrukční bronchiolitidou) a destrukcí plicního parenchymu
(emfyzémem). Hlavním rizikovým faktorem pro vznik CHOPN je kouření cigaret.

Nejdůležitějším pro léčbu je zanechání kouření. V léčbě se

používají krátkodobě i dlouhodobě působí bronchodilatancia. Ke zmenšení počtu exacerbací se podávají i inhalační kortikosteroidy.

Klíčová slova: chronická obstrukční plicní nemoc, diagnostika, léčba

COPD is a treatable disease that can be prevented. COPD has significant extrapulmonary effects that can contribute to the overall severity
of the disease in individual patients.

Its pulmonary component is characterized by a limited air flow in the bronchi (hereafter referred
to as bronchial obstruction) which is not fully reversible.

Bronchial obstruction usually progresses and is associated with an abnormal
inflammatory response of the lungs to harmful particles and gases.

Bronchial obstruction typical for COPD results from a common involvement
of the small airways (obstructive bronchiolitis) and the destruction of lung parenchyma (emphysema). Cigarette smoking is the
major risk factor for developing COPD. Cessation of smoking is essential for treatment. Treatment consists of both short- and long-acting

bronchodilators. Inhaled corticosteroids may be given to reduce the exacerbation rate.

Keywords: chronic obstructive pulmonary disease, diagnosis, treatment

Zveřejněno: 1. září 2009

  1. Světová iniciativa o chronické obstrukční plicní nemoci. Světová strategie diagnostiky, léčby a prevence chronické obstrukční plicní nemoci 2006. Překlad Vltavín, Praha 2007; 161 s.
  2. Snider GL, Kleinerman J, Thurlbeck WM, et al. The definition of emphysema: report of a National Heart and Blood Institute, Division of Lung Diseases, workshop. Am. Rev. Resp. Dis 1985; 132: 182-185.
  3. Vondra V. a kolektiv autorů. Péče o nemocné s chronickou obstrukční plicní nemocí v České republice. Jalna, 1996, 160 s.
  4. Rahman I. Oxidative stress in pathogenesis of chronic obstructive pulmonary disease: cellular and molecular mechanisms. Cell Biochem Biophys 2005; 43: 167-188. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  5. MacNee W. Oxidative stress and lung inflammation in airways disease. Eur J Pharmacol 2001; 429: 195-207. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  6. Ito K, Ito M, Elliott WM, et al. Decreased histone deacetylase activity in chronic obstructive pulmonary disease. N Engl J Med 2005; 352: 1967-1976. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  7. Mullen JB., Wright JL, Wiggs BR, et al. Reassessment of inflammation of airways in chronic bronchitis. BMJ (Clin Res Ed) 1985; 291: 1235-1239. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  8. Dayman H. Mechanics of airflow in health and emphysema. J Clin Invest 1951; 30: 1175-1190. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  9. Yin P, Juan CQ, Cheng KK, et al. Passive smoking exposure and risk of COPD among adults in China: the Guangzou Biobank Kohort Study. Lancet 2007; 370: 751-757. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  10. Chlumský J, Fišerová J, Satinská J, a kol. Doporučený postup pro interpretaci základních vyšetření plicních funkcí www.pneumologie.cz.
  11. Anthonisen NR, Connet JE, Kiley JP, et al. Effects of smoking intervention and the use of inhaled anticholinergic bronchodilatator on the rate of decline of FEV1: The Lung Health Study. JAMA 1994; 272: 1497-1505. Přejít k původnímu zdroji…
  12. Sinclair HK, Bond CM, Stead LF. Community pharmacy personnel interventions for smoking cessation. Cochrane Databaze Syst Rev 2004; 1: CD000214. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  13. Tashkin DP, Celli B, Senn S, et al. A 4-Year Trial of Tiotropium in Chronic Obstructive Pulmonary Disease. NEJM 2008; 359: 1543-1554. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  14. Koblížek V. Studie UPLIFT- vliv dlouhodobého podávání tiotropia na plicní funkce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Remedia 2009; 19: 59-62.
  15. Pieper MP, Chaudhary NI, Park JE. Acetylcholine-induced proliferation of fibroblasts and myofibroblasts in vitro is inhibited by tiotropium bromide. Life Science 2007; 80: 3200-3205. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  16. Rodrigo GJ, Nannini LJ, Rodriguez-Roisin R. Safety of long-acting beta agonists in stable COPD: A systematic review. Chest 2008; 133: 1079-1089. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  17. Cyr MC, Beauchesne MF, Lemiere C, et al. Effects of theophylline on the rate of moderate to severe exacerbations among patients with chronic obstructive pulmonary disease. British Journal of Clinical Pharmacology 2008; 65: 40-50. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  18. Keatings MV, Jakaton A, Worsdell YM. Effects of inhaled and oral glucocorticoids on inflammatory indices in asthma and COPD. Am J Respir Crit Care Med 1997; 155: 542-548. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  19. Nocturnal Oxygen Therapy Trial Group. Continuous or nocturnal oxygen therapy in hypoxemic chronic obstructive lung disease: a clinical trial. Ann Intern Med 1980; 93: 391-398. Přejít k původnímu zdroji… Přejít na PubMed…
  20. Česká pneumologická a phtizeologická společnost. Terapie kyslíkem v domácím prostředí – DDOT (dlouhodobá domácí oxygenoterapie) www.pneumologie.cz.
  21. Hosenpud, JD, Bennett LE, Keck BM, et al. The registry of the International Society for Heart and Lung Transplantation: fifteenth official report – 1998. J Heart Lung Transplant 1998; 17: 656-668.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector