Soudní lékařství (též soudní patologie nebo forenzní patologie) je lékařský obor podílející se na preventivní péči, především zjišťováním příčin náhlých a neočekávaných úmrtí, vypracováváním zdravotních posudků a některými dalšími činnostmi. Jde o obor na pomezí mezi medicínou a právem.
Ve kterých případech zjišťuje soudní lékař příčinu smrti?
Soudní pitva se provádí u násilné smrti, u úmrtí průmyslovou otravou nebo při pracovním úrazu. Stačí také že je podezření na tyto dvě situace. Soudní pitva se dělá také u zemřelých ve vazbě či ve výkonu trestu a když úmrtí může být v souvislosti s nesprávným postupem při výkonu zdravotnických služeb.
Jak dlouho trvá soudní pitva?
Samotná pitva trvá asi dvě hodiny. Dále se musí odebrané tkáně vyšetřit. A zpracování vzorků, to je další den, včetně laboratoří, zhodnocení a sepsání zprávy. Takže to celé zabere zhruba dva dny.
Jak zjistit příčinu smrti?
pondělí až pátek od 8 do 14.00 hodin na Ústav soudního lékařství. Zde bude osobně ověřena totožnost pozůstalého a příbuzenský poměr k zemřelému. Další z možností jak zjistit příčinu smrti je požádat praktického lékaře zemřelého, aby si vyžádal jeho pitevní protokol.
Kdo muze konstatovat smrt?
Prvořadým úkolem prohlížejícího lékaře je konstatování smrti, které je dáno vyplněním Listu o prohlídce zemřelého. Lékař je oprávněn myslet na smrt přirozenou, pokud získá validní informace o předchozím zdravotním stavu zemřelého a jeho zdravotních obtížích, které by mohly smrt vysvětlit.
Jak probiha soudní pitva?
Pitva je provedena zpravidla do dvou pracovních dnů od úmrtí. Druhý pracovní den po pitvě si tělo zemřelého odváží pohřební služba. Uložení těla v chladicím boxu na oddělení soudního lékařství je po dobu 48 hodin po pitvě zdarma, poté je účtováno úložné 400,- Kč za každý započatý den.
Jak zjistit výsledky pitvy?
Ústav soudního lékařství a toxikologie – soudní lékařství Telefonicky nelze podávat zprávy o výsledku pitvy a příčině úmrtí. Telefonicky lze pouze sdělit, zda byl zemřelý na ÚSLT pitván, jméno a kontakt pitvajícího lékaře. O provedení pitvy zdravotní rozhoduje prohlížející lékař zápisem do dokumentace zemřelého.
V jakých případech se provádí pitva?
Pitva se musí provádět v případě úmrtí osoby do 15 let věku, nelze-li odhadnout příčinu úmrtí. Také u žen zemřelých v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem či šestinedělím. Dále při úmrtí na infekční chorobu podléhající povinnému hlášení (HIV, mor, žlutá horečka, aj.).
Jak vypada úmrtní list?
Má svou standardizovanou podobu a obsahuje tyto údaje: jméno a příjmení zemřelého. datum narození zemřelého. místo a datum úmrtí
Jak pozadat o Pitevni zpravu?
Doporučujeme Vám obrátit se na lékaře, který pitvu nařídil, nebo na zařízení, kde byla pitva provedena, s žádostí i o další informace. Zařízení můžete navštívit buďto osobně nebo můžete zažádat o zaslání kopie zdravotnické dokumentace, kterou je zařízení povinno zajistit do 30 dnů od obdržení žádosti.
Kam poslat List o prohlídce zemřelého?
Nakládání s Listem o prohlídce zemřelého
- část A je určena pro ÚZIS ČR,
- část B1 je určena pro matriční úřad,
- část B2 je určena pro osobu zajišťující pohřbení,
- část B3 je určena pro pohřební službu.
Kdo narizuje soudni pitvu?
Soudní pitvu nařizuje orgán trestně činný (Státní zastupitelství, PČR). Provádějí ji 2 soudní lékaři – znalci. Výsledkem soudní pitvy je znalecký posudek.
Kdo oznamuje úmrtí?
Pokud lékaři není známa osoba blízká zemřelému, nebo ji nebylo možné o úmrtí vyrozumět, informuje Policii ČR. Policie ČR vyhledá osobu blízkou zemřelému a předá informace o jeho úmrtí. V případech, kdy lékař určil provedení pitvy, zajistí převoz těla zemřelého k pitvě.
Kdo odvazi mrtve?
Po nalezení mrtvého voláme zdravotnickou záchrannou službu linku 155 nebo jednotné evropské číslo tísňového volání 112. Lékař ze záchranné služby může nařídit pitvu a tělo v takovém případě odveze na patologii jiná pohřební služba, než jste si vybrali.