Myomy postihují téměř 40 % žen fertilního věku. Nejsou život ohrožující, problémy však způsobit mohou, někdy i značné. „Myomy jsou nezhoubné nádory vzniklé z děložní svaloviny. Mohou se objevovat ojediněle, ale může se jich vytvořit i více najednou.
Proč dochází k jejich tvorbě, není zcela jasné, ví se však, že jejich růst je vázán na plodné období žen (v době před nástupem menstruace se nevyskytují) a souvisí s působením ženského pohlavního hormonu estrogenu. Nejčastějším obdobím vzniku myomů je období po třicátém roce věku,“ popisuje prof. MUDr. Pavel Calda z Gynekologickoporodnické kliniky 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Myomy v těhotenství
Myomy jsou chronické onemocnění, při jehož vzniku faktor času hraje důležitou roli. Rozhodně nevzniknou ze dne na den, tento proces je naopak pomalý a postupný. „Myomy rostou rychlostí zhruba 1 až 2 centimetry za rok, po 35. roce věku je jejich růst pomalejší.
Při běžném gynekologickém vyšetření je možné vyslovit podezření na myom v případě, že je větší než 3 centimetry. Vyšetřením pomocí moderních ultrazvukových přístrojů je možné zachytit myomy od velikosti 5 milimetrů, menší myomy diagnostikovat nelze.
Neexistuje ani způsob, jak počínající myom diagnostikovat z krve pacientky,“ popisuje gynekolog.
Sedm rad, jak snížit riziko rakoviny prsu
Obdobím, kdy může dojít k rychlejšímu růstu myomů, je těhotenství, zejména jeho první tři měsíce. „V současné době je v porovnání s dobou před dvaceti lety zaznamenán větší nárůst myomů u těhotných žen.
Tato skutečnost však není způsobena tím, že by současné mladé ženy byly více náchylné k jejich vzniku, ale souvisí s tím, že mnoho žen své mateřství posouvá do vyššího věku.
Svoji roli hraje i to, že současná zobrazovací diagnostika umožňuje lepší a časnější záchyt těchto novotvarů,“ vysvětluje profesor Calda. Podle některých studií druhý a třetí trimestr těhotenství z pohledu růstu myomů nejsou rizikové.
Mohou myomy samy zmizet?
„Vědecké studie ukazují, že poporodní remodelace dělohy může dokonce způsobit spontánní vymizení menších myomů.
Tato data uvádějí, že u jedné třetiny žen, jimž byl během těhotenství diagnostikovaný ultrazvukem jeden myom, poporodní ultrazvukové vyšetření tento myom nepotvrdilo a v 80 procentech případů došlo k jeho zmenšení,“ doplňuje odborník.
Ke zpomalení růstu myomů či k jejich zmenšení dochází v postmenopauze, kdy organismus vlivem vyhasnutí funkce vaječníků produkuje méně estrogenů.
Kdo je ohrožen myomy nejvíce?
Mezi rizikovou skupinu žen ohrožených tvorbou myomů patří ženy bezdětné, respektive ty, jež nikdy nebyly těhotné. „Z tohoto pohledu je protektivním (ochranným) faktorem vzniku myomů těhotenství do třicátého roku věku. Jako jeden z rizikových faktorů je uváděn i časný nástup menstruace, tedy její zahájení před desátým rokem věku,“ doplňuje profesor Calda.
Vyšší výskyt myomů je pozorován rovněž u žen kuřaček a 2–3x častěji se nachází v černošské populaci. Rizikovým faktorem jsou dále genetické dispozice, nadváha a obezita. „Vyšší výskyt myomů u žen s obezitou souvisí s vyšším podílem tuku, který hraje důležitou roli při tvorbě pohlavního hormonu estrogenu,“ doplňuje lékař.
Do souvislosti s výskytem myomů se také dává faktor stravy, zejména zvýšená konzumace hovězího masa a alkoholu. Vliv může mít i nedostatek vitaminu D.
V souvislosti se vznikem myomů je často diskutované užívání hormonální antikoncepce, jak se ale zdá, obavy žen v tomto směru jsou zbytečné.
„Dosud žádná práce či studie neprokázaly, že by užívání hormonální antikoncepce, a to i dlouhodobé, zvyšovalo riziko vzniku myomů nebo urychlovalo jejich růst,“ říká gynekolog.
Kdy je nutné myom léčit?
Myomy o sobě po dlouhou dobu vůbec nemusejí dát vědět, pak ale přijde chvíle, kdy se vše změní a objeví se řada zdravotních komplikací. „Myomy bezpříznakové, pokud nedosahují extrémních rozměrů, stačí pravidelně sledovat a hodnotit jejich růst. V případě myomů velkých nebo takových, které způsobují potíže, je ovšem nutné zahájit léčbu,“ upozorňuje Pavel Calda.
Mezi příznaky myomů patří zejména krvácení mimo cyklus ženy, bolestivá menstruace, bolest v podbřišku či během pohlavního styku, případně zvětšení břicha. Důvodem k zahájení léčby je i jejich rychlý růst.
„Základní rozdělení chirurgické léčby myomů je na zákroky, během nichž dojde k odstranění myomů při zachování dělohy, a výkony, při kterých je spolu s myomem odstraněná i celá děloha. Při chirurgické léčbě je možné uvažovat o operaci přes stěnu břišní, ať už z otevřeného přístupu nebo laparoskopicky.
Před plánovanou operací je možné zahájit farmakologickou léčbu tabletami s cílem zastavit růst myomu nebo jej alespoň o něco zmenšit, což může následný zákrok usnadnit.
O tom, která varianta chirurgického výkonu je pro ženu vhodná, rozhoduje lékař na základě velikosti a počtu myomů, jejich umístění v děloze a dle věku pacientky,“ popisuje odborník.
Pokud jde o myom uložený pod sliznicí děložní, který způsobuje silné krvácení při menstruaci, je možné zavést nitroděložní systém s levonorgestrelem.
„Brání-li myom ženě v otěhotnění, eventuálně jsou-li obavy, že by dělal problémy v těhotenství, lze ho odstranit chirurgicky. Malé podslizniční myomy lze odstranit přístupem pochvou přes hrdlo děložní, takzvanou hysteroskopií.
Myomy, jež prorůstají svalovinou, rostou a deformují dutinu děložní, se můžeme pokusit odstranit laparoskopicky,“ dodává lékař.
Výjimečná jádra z meruněk: Působí i proti rakovině
Výskyt myomů v těhotenství je nižší než 4 %. Menší výskyt, i vzhledem k věku, je u žen očekávajících první dítě. „Význam myomů v těhotenství není třeba přeceňovat, většinou nedělají žádné problémy.
Na druhé straně však za nepříznivých okolností mohou být příčinou ztráty těhotenství, krvácení i předčasného porodu. Výjimečně vyžaduje nepříznivé uložení myomu nutnost zvolit porod císařským řezem,“ dodává k tomu Pavel Calda.
Zvláštností není, když o těhotenství uvažuje žena, která již podstoupila odstranění myomu. V takovém případě se však doporučuje otěhotnění s alespoň ročním odstupem od výkonu.
Chcete vědět o myomech více? Čtěte v článku: Myomy nejsou zhoubné, ale komplikují sexuální život.
Cysty na vaječnících
Cysty vycházející z vaječníků jsou další z častých gynekologických problémů žen ve fertilním období. Nejjednodušeji si lze cystu představit jako vejce s blanitou stěnou. Rozměry cysty mohou být od několika milimetrů a do velikosti „dětské hlavy“.
„V gynekologické praxi rozlišujeme několik druhů cyst. Například folikulární cysty nejsou ničím jiným než neprasklým vaječným folikulem, který dál roste.
Cysty žlutého tělíska, jak již jejich název napovídá, vznikají ze žlutého tělíska, které se nachází v kůře vaječníků a za normálních okolností stojí za produkcí hormonů estrogenu a progesteronu.
Existují ovšem i další typy cyst, například endometroidní, jež se tvoří v místech abnormálního výskytu děložní sliznice, teoreticky kdekoli v malé pánvi, ale i mimo ni,“ vyjmenovává profesor Calda.
Anatomická stavba cyst je velmi rozmanitá, od neškodných jednokomorových hladkostěnných přes komplexní cysty (tzv. dermoidní) obsahující zárodečné tkáně až k cystám, které jsou součástí zhoubného onemocnění.
Malé cysty na vaječníku obvykle nezpůsobují žádné zdravotní potíže a žena o nich ani nemusí vědět, pokud je zrovna lékař neobjeví při preventivní kontrole ultrazvukovým vyšetřením. Mnohdy se stane, že cysta zcela samovolně zmizí.
Jiné to je v případě velkých či mnohočetných cyst. „Cysty mohou být příčinou bolestí v podbřišku, problémů s menstruací a rovněž důvodem potíží s otěhotněním.
Ve vážných případech, pokud dojde k prasknutí větší cysty, se mohou objevit křeče, nevolnost a krvácení,“ popisuje gynekolog.
Podle typu cysty lze zvolit i jejich léčbu. Nezhoubné cysty většinou zmizí samy, a to během několika menstruačních cyklů. Pokud přetrvávají a nedělají žádné obtíže, lze je sledovat i delší dobu.
Jestliže však rostou a dělají obtíže, lze uvažovat o chirurgickém řešení. Obvykle se volí laparoskopický přístup, výjimečně lze cystu odstranit i punkcí.
„Zvolená terapie závisí na typu cysty a na posouzení, zda se jedná o neškodnou cystu, která nedělá obtíže, nebo o cystu, u níž jsou obavy z její malignizace,“ uzavírá profesor Calda.
Jak vyléčit opary: Babské rady a další tipy
Autor: Barbora Neubergerová
Myom – nemoc těla i duše
Datum: 17.09.2020
Děložní myom je nezhoubný nádor, který vyrůstá z děložní svaloviny. Myomy můžou být uvnitř děložní dutiny, zvenku dělohy, nebo přímo ve stěně.
Někdy se myom nemusí projevovat několik let, jindy roste velmi rychle, vždy záleží na konkrétní situaci. Nejčastějšími příznaky růstu myomů jsou:
- časté, nutkavé močení
- záněty močového měchýře
- bolesti v podbřišku
- silné menstruační krvácení
- bolesti v křížové oblasti
Myom jako nemoc duše
V děloze vzniká nový život. Děloha je symbolem mateřství a všech specifik ženskosti, symbolem plození, symbolem bezpečí pro počaté dítě, symbolem zrození a tvořivosti. Všechny nemoci dělohy souvisí přímo se selháváním ženství, ženského ega.
Myom může symbolizovat na tělesné úrovni nenaplněnou touhu ženského ega po prvním dítěti, nebo ještě po dalších dětech. Tato touha může být podvědomá, často neprojevená na úrovni vědomí.
Myomy také často symbolizují touhu po dalším prodlužování ženskosti nebo po „hraní“ fyziologicky mladších, a tedy vzrušivějších ženských rolí, byť čas těchto rolí objektivně pominul, a vývoj ženskosti by se proto měl ubírat už zcela jiným směrem.
Některé ženy se však odmítají smířit s přirozeným vyhasínáním primárních fyziologických funkcí a snaží se na tomto místě zachránit vše, co se dá užíváním hormonální léčby, která by měla zastavit přirozený vývoj ženského těla a zakonzervovat mládí.
Přirozeným přijetím fází ženského vývoje a zrání může každá žena předejít růstu myomů a cyst.
Myomy poukazují na některý z podvědomých duševních stavů
- žena směřuje svoji energii do nepodstatných či nevyhovujících aktivit, jakými je třeba nevhodné zaměstnání, kde musí plnit více méně mužské funkce
- žena zapomíná sama na sebe. Nevěnuje se sobě samé, veškerou péči a starost věnuje dětem (často dospělým), rodině, druhý lidem nebo práci
- žena žije v nenaplněném vztahu bez lásky a něhy
- žena má podvědomou touhu po dítěti, často si to však neuvědomuje
- žena má dlouho potlačované emoce, které nemůže nebo neumí ventilovat. Tyto emoce se většinou týkají mateřství, partnerství a sexuálního života
Myom jako nemoc těla
Vliv zevních faktorů na vznik myomů
Strava je velmi silným zevním faktorem ovlivňujícím vznik myomů. Důležité v tomto ohledu je si uvědomit základní chyby ve stravování:
- nadměrná konzumace chladných potravin a nápojů (zmrzliny, ledové nápoje, studená jídla)
- nadměrná konzumace kuřecího masa z velkochovů. Hormony obsažené v potravě, i v malém množství mají velký vliv na funkci celého hormonálního systému
- nadměrná konzumace přidaného cukru v potravinách má často za následek celkové překyselení organismu a následný vznik cyst a myomů
- dlouhodobá konzumace chemikálií v potravě
- nadměrná konzumace mléka a mléčných výrobků
Další faktory ovlivňující vznik myomů
- Hormonální antikoncepce
- Antikoncepce, která zastavuje menstruační krvácení
- Časté užívání léků proti bolesti
- Dlouhodobé užívání hormonálních léků (štítná žláza, kortikoidy)
- Časté prochladnutí, celkově pocit chladu na oblast pánve, kříže a nohou
Konvenční léčba myomů
Pokud myom nepůsobí potíže, nemá tendenci k rychlému růstu, tak lékař myom pouze pravidelně sleduje. V případě, že myom nějaké potíže způsobuje (velmi silné krvácení, uzávěr děložního hrdla), je často doporučena hysterektomie (úplné odstranění dělohy) U bezdětných žen se lékaři snaží odstranit jen myomy samotné, je-li to možné.
Pokud myomy nezpůsobují potíže a nemají tendenci rychle růst, není důvod na akutní operaci. Myomy jsou nezhoubné!
Pro velkou část žen je ztráta dělohy na emocionální úrovni velmi bolestivá. Mnohé ženy se často po odstranění dělohy cítí, jako by ztratily kus sebe samotné, necítí se jako plnohodnotné ženy, a se ztrátou dělohy se dlouho vyrovnávají.
Po operativním vyjmutí dělohy často dochází k nástupu chronických bolestí páteře a dolních končetin, a také nepříjemným tlakům v oblasti podbřišku způsobeným pooperačními srůsty.
Hysterektomii je možné se v mnoha případech vyhnout. Většinu myomů lze léčit tak, že se myom nechá na místě a pravidelně se sleduje (každých šest měsíců), jestli se nezvětšuje. Jako doplňkovou léčbu může žena zvolit kombinaci správné diety, bylin, cvičení, práce na své psychice a změnách životního postoje.
Jak s myomy pracovat
- Eliminovat výše uvedené zevní vlivy
- Upravit stravování
- Zařadit do svého života cvičení, které harmonizuje proudění ženské energie ( hormonální jóga, břišní tance, tao ženy )
- Pracovat na emocionálním přijetí sebe jako ženy a ženské energie
Bylinná léčba
Byliná léčba je účinná, ale je nutné ji užívat opravdu dlouhodobě. U žen ve věku 40 let a více se většinou nepodařímyomy úplně vstřebat, ale zastaví se jejich růst, nebo se zmenší.
Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás. [email protected]
Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů
Myomy v děloze: Příznaky a léčba. Je nutné se bát?
„Moje gynekoložka mi při prohlídce ultrazvukem zjistila pěticentimetrový myom na děloze. Je mi teprve 29 let a toužíme s manželem po dítěti. Bojím se, že o dělohu přijdu …“
Vystrašená Ivana, která nám napsala do redakce, se právem vyděsila. I když je myom nezhoubný nádor, může v těle nadělat pěknou neplechu.
Naštěstí Ivana měla typ myomu, který se v době těhotenství nezvětšoval, a tak bez větších problémů otěhotněla a porodila zdravou dcerku. Jsou však ženy, které mají deset i více myomů.
Často jsou bezradné, protože mnozí lékaři jim hned navrhnou vyoperování dělohy, někteří dokonce už při jednom objeveném myomu. Jak se v takové situaci rozhodnout?
Z čeho vzniká myom?
Myom je nezhoubný nádor, který vyrůstá ze svaloviny dělohy. „Přesná příčina tohoto onemocnění, známého také jako leiomyom nebo fibromyom, není známá.
Myomy dělohy vznikají pravděpodobně na základě více faktorů: genetických dispozic, růstových a ženských pohlavních hormonů.
Objevují se v reprodukčním věku, mají tendenci růst během těhotenství a zmenšovat se po menopauze,“ vysvětluje gynekoložka Zuzana Václavová.
Myomy dělohy se vyskytují u více než 30 procent žen ve věku 40 až 60 let. Zvýšené riziko jejich vzniku mají obézní ženy, ženy s vysokým krevním tlakem, ty, které nerodily, a ty, u kterých se již vyskytly v rodině. Stále častěji ale trápí už i mladé, zatím bezdětné ženy.
Myomy a příznaky: Mohou, ale nemusejí být
V lepším případě o nich nevíme. Některým ženám nemusí způsobovat žádné zdravotní potíže a přijde se na ně až při náhodném gynekologickém vyšetření. Většinou nás ale trápí, a to pořádně. Záleží na jejich velikosti a na tom, kde přesně se v děloze nacházejí. Můžou narůst do obřích rozměrů a deformovat dělohu.
Typickým příznakem výskytu myomu je silné a prodloužené menstruační krvácení a pocit „plného“ podbřišku. Při opakovaném silném krvácení může vzniknout anemie (chudokrevnost), cítíme se unavené a máme sklon k infekcím. A co je nejhorší, myomy můžou způsobit neplodnost, potraty, komplikace v těhotenství a při porodu.
Jak se zbavit myomu a jde to bez operace?
„Při pravidelných kontrolách dokážou lékaři diagnostikovat myomy velmi brzy, už vyšetření pohmatem může zachytit začínající změny.
Při včasné diagnostice se dají velmi úspěšně řešit šetrnými operačními technikami, a lze tak zachovat ženě plodnost,“ říká gynekoložka. Operační odstranění myomů umožňuje tzv. myomektomie, méně rozsáhlé nálezy se odstraňují laparoskopicky.
Gynekologové se můžou pokusit zastavit růst myomů také pomocí léků. Existují čtyři skupiny medikamentů, všechny ale mají mnoho nežádoucích vedlejších účinků.
Myomy jsou, bohužel, nejčastější příčinou chirurgického odstranění dělohy (hysterektomie).
K této operaci přistoupí specialisté v případě, že myom roste velmi rychle nebo je příčinou vážných zdravotních komplikací. Hysterektomie je velkou gynekologickou operací, která u pacientek vyvolává obavy.
Z žen, které se rozhodly ji podstoupit, se podle statistik až 50 procent neumělo vyrovnat se ztrátou plodnosti a ženskosti.
Myom v děloze se dá i vyhladovět
Zatím pravděpodobně nejšetrnější metodou léčby myomů je jejich takzvaná embolizace. Provádějí ji většinou specializovaná pracoviště.
Léčba spočívá v tom, že odborně vyškolený radiolog zastaví zásobování myomu krví a místo chirurgického odstranění se nádor jednoduše nechá „vyhladovět“. Vše probíhá bez velkých řezů a jen v lokální anestezii.
Po embolizaci by se měl myom viditelně zmenšit už do tří měsíců.
Existuje několik přírodních možností odstranění bolestí a problémů, které nám přinášejí. Nezaručené, ale podle zkušeností mnoha žen celkem úspěšné způsoby jsou třeba pití čajů z třezalky, heřmánku a mateřídoušky, užívání oleje z pupalky dvouleté nebo zvýšené dávky vitaminu B a teplé bylinkové koupele.
Myomy nezabíjejí, ale mohou ženu pořádně potrápit
Na myomy trpí především ženy starší 40 let, ale mohou se objevit i u mladších. Nevelký uzlík dosahuje obvykle velikosti okolo jednoho až dvou centimetrů.
‚Je to podobné, jako když se vám v podkoží udělá tuková bulka, které jinak říkáme lipom, akorát že zde jde o sval. Není to rakovina, takže se není třeba znepokojovat,‘ řekl iDNES.cz gynekolog Pavel Turčan. Příčina vzniku myomu není dosud zcela jasná.
„Myomy vznikají chybným dělením buněk děložní svaloviny,“ poznamenal Turčanův kolega Roman Kříž, gynekolog z Benešova. Určitou roli nejspíš hraje genetika.
‚Když tedy matka a babička měly myom či více myomů na děloze, je určitá pravděpodobnost, že by je dcera či vnučka mohly následovat.
Víme také to, že myomy jsou značně závislé na hormonální aktivitě, proto se objevují v reprodukčním věku.
Také více vznikají a rychleji rostou v době hormonálních výkyvů, častěji se objevující po čtyřicátém roce věku, s blížícím se termínem poslední menstruace,‘ sdělil Turčan.
V době, kdy žena přestane menstruovat, myomy prakticky v růstu ustávají a dokonce dochází k jejich mírnému zmenšení. U žen, které užívají v přechodu hormonální léčbu, se myomy většinou nezmenšují, ale díky stabilizaci hormonálních hladin touto léčbou ani nezvětšují.
‚Rovněž není potvrzen negativní vliv hormonální antikoncepce, naopak se zdá, že je mírně protektivní,‘ poznamenal gynekolog Turčan. Myom může vyrůst na různých místech dělohy. Pokud roste těsně pod sliznicí děložní a vyklenuje se tak do dutiny děložní, označujeme ho jako podslizniční či odborně submukozní.
Myomy mohou být příčinou neplodnosti
Podle benešovského gynekologa Romana Kříže souvisí výskyt myomů také s tím, co se uvnitř dělohy děje. ‚Čím více žena podstoupila kyretáží, přerušení těhotenství a porodů, tím je výskyt myomů častější,“ uvádí doktor Kříž.
Vypočítejte si plodné dny, datum porodu nebo svůj body mass index
Myomy rostoucí uvnitř svaloviny děložní stěny nazýváme intramurální a myomy rostoucí spíše navenek, směrem do dutiny břišní, označujeme jako subserózní. Někdy může být myom dokonce od dělohy téměř oddělen – spojený pouze stopkou, kterou mu proudí cévní zásobení a výživa.
‚Stopkatý myom může růst opět směrem do dutiny břišní, ale i směrem do dutiny děložní. Pokud roste do děložní dutiny, děloha na to většinou reaguje.
Nejdříve nepravidelným špiněním či prodlouženým a někdy i silnějším krvácením, následně se často tento myom snaží vypudit podobně jako plod při porodu. Dostavují se tak bolestivé děložní stahy.
Tomuto stavu se pak říká ´rodící se myom´,‘ říká Pavel Turčan.
Objeví-li se myom příliš brzy, již v mladším věku, může být i příčinou neplodnosti – závisí na tom, kde je umístěný.
Navíc se mohou vyskytnout i komplikace u porodu či po něm, protože myomatózní děloha se může po porodu obtížněji zavinovat.
Ženy s myomy trpí častěji prodlouženým a silnějším krvácením, proto kvůli zvýšeným krevním ztrátám mohou být více unavené, vyčerpané, i imunitně oslabené.
Pokud myom roste směrem do dutiny břišní mezi střeva, kde je relativně dost místa, nemusí být poměrně dlouhou dobu rozpoznán a ani nečiní žádné potíže. Pokud roste směrem k děložním vazům a ke kosti křížové, může způsobovat i poměrně silné bolesti zad a v podbřišku. V případě, že roste směrem k močovému měchýři, bývá třeba příčinou častějšího nucení na močení.
Občas si myom objeví žena sama
Žena za určitých okolností může sama poznat, že se jí v těle vytvořil myom. Pokud roste povrchově, může si jej někdy sama nahmatat, většinou jako tuhý uzlík či hrbolek na děloze.
„Pouze ojediněle, třeba jednou za rok, se mi stane, že si žena sama nahmatá myom. Jde o velmi štíhlé pacientky a myom musí být tak rozsáhlý, že je při poloze vleže již přes břišní stěnu hmatem rozpoznatelný. Samozřejmě se v takovém případě žena vyděsí, že právě našla zhoubný nádor,“ říká doktor Kříž.
Jeho kolega Pavel Turčan se v praxi ojediněle setkal i s případy, kdy byl myom tak veliký, že si žena sama myslela, že je těhotná. Někdy na sebe myom upozorní silnějším krvácením při menstruaci nebo špiněním, ale záleží na tom, kde roste. Mnohé myomy se tak objeví pouze při gynekologické prohlídce.
Léčba závisí na druhu myomu
Existuje několik možností léčby. Při volbě metody se vychází z toho, jestli je žena mladší, nebo již v přechodu, zda chce být ještě těhotná či podle toho, kde myom vyrostl. Dříve se odstraňovaly pouze chirurgickou cestou, a to buď vyoperováním myomu nebo rovnou celé dělohy. Moderní medicína už má ale i jiné možnosti.
‚Můžeme použít například hormonální tablety či injekce, které nám pomohou myom výrazně zredukovat. Většinou je volíme u žen, které ještě nerodily či plánují těhotenství, nebo u velikých myomů v předoperačním období,‘ řekl iDNES.
cz gynekolog Pavel Turčan. Další možností je laparoskopie – zvláště u větších a komplikovaných myomů.
Ty, které rostou dovnitř do dutiny děložní, je možné odstranit hysteroskopicky, kdy se kamera a nástroje zavádí do dutiny děložní přes děložní hrdlo.
‚Asi nejčastější je dnes ale takzvaná laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie, kdy se děloha nejdříve laparoskopickou cestou uvolní a pak odstraní přes pochvu,‘ uvedl Turčan. Je po ní totiž poměrně rychlá rekonvalescence a i samotná operace touto metodou většinou zabere méně času. Pacientka tedy musí být v narkóze kratší dobu.
‚Za určitých okolností lze provést embolizaci tepen, které přivádí krev do myomu, a tím zajišťují jeho výživu a růst. Provádí se speciální metodou, kdy se zavede kanyla cestou vpichu přes cévy na stehně. Metodu musí provádět speciálně vyškolený tým a nelze ji provést u každého. Někdy je také možnost provést embolizaci tepen laparoskopickou cestou,‘ poznamenal gynekolog Pavel Turčan.
Lékaři někdy využívá i takzvanou vyčkávací léčbu. Pokud se myom neprojevuje žádnými příznaky, stačí ho při pravidelných kontrolách sledovat pomocí ultrazvuku.
„Například pokud ke mně přijde zdravá mladá žena mezi 18 až 35 lety, která plánuje těhotenství, a diagnostikuji u ní myom, rozhoduji se podle toho, jak je velký a kde je uložen. Můj názor je, že bych ho v tuto chvíli neléčil, ale čekal bych půl roku až rok, zda žena neotěhotní. Pokud by se tak nestalo, teprve pak bych nasazoval léčbu,“ vysvětluje gynekolog Roman Kříž.
Prevence neexistuje
Je možné se vzniku myomů nějak účinně bránit? Některé studie uvádějí mírný preventivní účinek hormonální antikoncepce, ale výsledky nejsou příliš jednoznačné.
‚Prevence jinak neexistuje,‘ konstatuje Pavel Turčan. Stejně jako jeho kolega Kříž doporučuje zvláště mladším ženám, aby co nejdříve otěhotněly, pokud se u nich objeví myom menších rozměrů.
‚V případě starších žen můžeme u myomů využít stabilizaci hormonální hladiny například hormonální léčbou v přechodu, či zavedením nitroděložního tělíska s hormonem levonorgestrelem.
V některých případech je možné ke stabilizaci hormonální nerovnováhy napomoci i přírodními prostředky, například přípravky typu Sarapis plus či Sarapis soja, které obsahují mateří kašičku a fytoestrogeny,‘ dodal Turčan.
Operace myomů jsou dnes na ústupu
Hlavní obsahSpousta žen v plodném věku své problémy spojené s myomy neřeší.Foto: Profimedia.cz
„Onemocnění může probíhat zcela bez příznaků. Podle lokalizace a umístění myomů se nejčastěji objevuje nepravidelné krvácení z dělohy, bolest nebo tlak v podbřišku. Ženy si pak nejčastěji stěžují na nadměrné nebo nepravidelné krvácení nebo premenstruační špinění. Dále to bývají potíže s močením ve smyslu retence moči nebo inkontinence, zácpa, tlak na konečník, bolest v podbřišku či bolest při pohlavním styku,” vysvětluje gynekoložka MUDr. Blanka Vavřinková, CSc. z První české lékařské společnosti.
Ženy s myomy mohou mít problémy i s otěhotněním, jelikož nádory deformují dutinu děložní a zároveň nepravidelně dorůstá endometrium. Pokud se ženě otěhotnět přesto podaří, hrozí jí komplikace při porodu i v období šestinedělí, jelikož vyšší množství hormonů progesteronu a estrogenu způsobuje zvětšení myomů.
Někdy se myomy mohou objevit i v období menopauzy, a to v souvislosti s užíváním hormonální léčby. V takových případech je nutné léčbu hormony přerušit. Po skončení menopauzy pak obvykle myomy samy zmizí.
Spousta žen v plodném věku, zvláště pokud již nechtějí mít děti, bohužel svoje problémy spojené s myomy neřeší. „Berou to jako normální věc danou věkem. A jelikož donedávna nebyl žádný léčebný postup, který by tento stav upravoval, ženy o svých potížích třeba ani nemluví s lékařem,“ upozorňuje pražský soukromý gynekolog MUDr. Lubomír Mikulášek z Centra pro léčbu myomatózy.
„Teprve při mých cílených dotazech ženy přiznají, že je silné krvácení, větší bolesti při menstruaci a třeba i postupně se přidávající tlaky v břiše obtěžují stále víc,“ dodává gynekolog.
Lékaři většinou myomy objeví náhodně při pravidelné prohlídce nebo na základě obtíží. Pokud je myom velký, pak ho většinou gynekolog nahmatá už při běžné kontrole, nicméně mnohem větší službu při odhalování myomů prokazuje vyšetření ultrazvukem.
Jen výjimečně je pak nutné k upřesnění nádoru provést endoskopické vyšetření dělohy (hysteroskopii). Velká většina těchto nezhoubných nádorů je dobře rozeznatelná již při ultrazvuku.
| Podle umístění myomu vzhledem ke stěně děložní rozeznáváme tyto typy: |
| Subserózní – klenoucí se pod zevní povrch dělohy směrem do dutiny břišní |
| Submukózní – uložený těsně pod povrchem sliznice a vyklenující se do dutiny děložní |
| Intramurální – prostupující celou šíří stěny děložní |
| Dále se může jednat o myom stopkatý neboli pendulující, který může být uložen v dutině děložní nebo na povrchu dělohy. |
Nyní se situace mění a odpověď na otázku pacientky, zda bude muset se svým myomem na operaci, zní stále častěji ´Nikoli´. Je to díky nové skupině léků se složitým názvem selektivní modulátory progesteronových receptorů. U nás je zatím pár let dostupný jediný hormonální lék z této skupiny s účinnou látkou ulipristal acetát a jeho využívání v léčbě už nese své ovoce.
„Troufám si tvrdit, že v blízké budoucnosti se u nás sníží počty operačních odstranění dělohy, takzvaných hysterektomií, o 70 až 80 procent,“ upozorňuje gynekolog Mikulášek.
Nejnovější lék dokáže působit tak, že se mnohé myomy radikálně zmenšují a někdy dokonce zcela mizí. I v případech, kdy se myom nedaří zcela vyléčit konzervativně, jeho velikost se alespoň natolik zmenší, že chirurg může použít laparoskopii namísto otevřené břišní operace.
Z toho se mohou radovat i ženy, které řeší myom jako příčinu své neplodnosti. Tento nezhoubný nádor totiž často brání buď v otěhotnění, nebo v donošení miminka.
„Operace dělohy u žen toužících ještě po těhotenství je vždy trochu rizikovější. Odstranění myomu rostoucího na stopce není takový problém, pokud ale prostupuje celou děložní stěnu, je zásah větší a následná rána v děloze se hojí samozřejmě jizvou. Ta je potom pro těhotenství určitým rizikem,“ vysvětluje gynekolog. Čím menší myom, tím menší jizva a naopak větší naděje na budoucí mateřství.
Zásadní je také fakt, že nová konzervativní terapie u všech uživatelek odstraňuje nepříjemné příznaky děložních myomů – silným menstruačním krvácením počínaje, přes špinění až po bolesti a tlaky v podbřišku konče. Kvalita života se tak téměř okamžitě po nasazení léku výrazně zlepší.
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.
Hlavní zprávy
Myomy můžeme léčit bylinkami, obklady, výživou a relaxací
Myomy neboli fibroidy jsou děložní nádorky, které nemají základ ve vazivu, ale ve vrstvě svalové tkáně nazývané myometrium, které vytváří stěnu dělohy a uvnitř je vystlána sliznicí. Fibroidy mohou vznikat na vnitřní, vnější straně dělohy či uvnitř stěny. Myom může mít velikost hrášku, ale i pomeranče.
Nejvíce potíží způsobují myomy uvnitř děložní stěny. Jestliže se myom zvětšuje, může narušovat děložní sliznici a způsobovat silné krvácení a někdy i krvácení mimo menstruaci. Dalšími příznaky mohou být silné bolesti a pocity tlaku v bederní krajině. Potíže s vyprazdňováním a močením (myomy mohou tlačit na střeva a močový měchýř), bolesti při milování. Naprostá většina myomů je nezhoubná.
Přírodní léčba myomů
Čím bychom měli začít? Podobně jako i v některých jiných případech důkladnou očistou organismu.
Najdeme si den, v kterém si můžeme dopřát klidový režim, kdy nemusíme vycházet ven ani přijímat návštěvy.
Při této očistě používáme Zaječí kyselku hořkou – Zaječici, protože má silně projímavé účinky, ale zároveň nezpůsobuje křeče ve střevech. Tuto rychlou detoxikaci doporučuji provádět 2× za měsíc.
Potřebujeme: 1 láhev Zaječí kyselky hořké (Zaječice, dá se koupit v lékárně, případně lze nahradit Šaraticí)
Postup: Ráno nalačno během 2 hodin vypijeme celou láhev Zaječí kyselky hořké a 0,5 litru vlažné vody a následně navštěvujeme toaletu, dokud se střeva úplně nevyčistí. Tato rychlá detoxikace netrvá déle než 2,5 hodiny. Odpoledne již můžeme konzumovat rýži, dušenou zeleninu či lehkou polévku a nesmíme zapomenout vypít 1,5 – 2 litry čisté neperlivé vody.
Bylinky pomáhají…
Léčivé rostliny pomáhají ženám s děložními myomy hned několika způsoby. Celkově harmonizují ženské orgány, detoxikují organismus, posilují činnost základních čističů, což jsou ledviny a játra.
Potřebujeme: 1 lžičku kontryhelu, 1 lžičku řebříčku, 1 lžičku kopřivy, 1 lžičku maliníku, 3 dl vroucí vody Postup: Léčivky přelijeme vroucí vodou a vše necháme 10 minut louhovat. Poté přecedíme a můžeme popíjet. Tato pitná kúra by měla trvat 6 týdnů.
Po 6 týdnech doporučuji pokračovat s touto čajovou směsí:
Ženská čajová směs
Potřebujeme: 1 lžičku kontryhele, 1 lžičku lékořice, 1 lžičku damiány, 1 lžičku třezalky, 3 dl vroucí vody Postup: Bylinky přelijeme vroucí vodou a vše necháme 10 minut louhovat. Poté přecedíme a můžeme popíjet. Tato pitná kúra by měla trvat 6 týdnů.
Léčivé koupele
Myomy mohou zpomalovat krevní oběh v děloze. Zvýšíme ho chladnou sedací koupelí:
Každé ráno si na 2 minuty (ne déle!) sedneme do studené vody. Poté se řádně osušíme a zabalíme do teplého županu. Tento postup provádíme po dobu 12 týdnů.
Sedací bylinková koupel
Potřebujeme: 2 lžíce řebříčku, 1 hrst kontryhele, 2 lžíce květů heřmánku, 1 lžíci drcené dubové kůry, 1 litr vroucí vody, dětskou vaničku (či větší nádobu), ručník Postup: Léčivky zalijeme vroucí vodou a vše necháme 30 minut louhovat. Po uplynutí této doby přecedíme a čaj přilijeme k teplé vodě do vaničky. Sedací koupel by měla trvat 10 minut. Provádíme si ji 4× týdně po dobu 3 měsíců.
Slaná sedací koupel
Potřebujeme: 2 hrsti mořské soli, dětskou vaničku naplněnou teplou vodou (ne horkou!) Postup: Sůl nasypeme do vaničky, vše doplníme teplou vodou a do vzniklé lázně na 10 minut sedneme. Tento postup opakujeme 1× týdně po dobu 3 měsíců.
Octová sedací koupel
Potřebujeme: 1 dl kvalitního jablečného octa, dětskou vaničku naplněnou teplou vodou Postup: Ocet nalijeme do vody ve vaničce a do vzniklé lázně si na 10 minut sedneme. Tento postup opakujeme 1× týdně po dobu 3 měsíců.
Obklady můžeme mezi sebou kombinovat.
Potřebujeme: 1 vaničku tučného tvarohu, potravinářskou fólii Postup: Tvaroh natřeme na oblast podbřišku, potom si ji ovážeme potravinářskou fólií a necháme hodinu působit. Obklad si provádíme 3× týdně.
Cibulový obklad na podbřišek
Potřebujeme: 3 velké nasekané cibule, potravinářskou fólii Postup: Cibuli natřeme na oblast podbřišku, poté si ji ovážeme potravinářskou fólií a necháme hodinu působit. Obklad si provádíme 3× týdně.
Důležitá je vhodná výživa
Rostlinné hormony, které najdeme v luštěninách, semenech, ovoci a zelenině pomáhají snižovat vysokou hladinu estrogenu, která povzbuzuje růst myomů.
Pravidelný přísun železa, zinku, hořčíku, vápníku, nenasycených mastných kyselin a vitaminů skupiny B, vitaminů A, C, E je pro ženský organismus nezbytný.
Největší přírodní zdroje železa, zinku a nenasycených mastných kyselin omega 3 a omega 9 jsou dýňová a lněná semena. Hořčík a vápník zase mandle a mák. Lisují se z nich vysoce kvalitní oleje, které by v našem jídelníčku rozhodně neměly chybět. Doporučené dávkování po jedné lžičce denně od každého oleje (dýňový, lněný, mandlový, makový).
Vitaminy C, A, E a řadu dalších cenných látek obsahuje rakytník řešetlákový. Můžeme ho užívat ve formě šťávy, sirupu či čaje (dají se koupit v bylinkářství či prodejnách se zdravou výživou, doporučuji kupovat čisté, bez přidaných konzervantů). Doporučené dávkování: 1× denně 1 lžíci šťávy či sirupu nebo 3× denně šálek rakytníkového čaje.
Pravidelný pohyb je pro ženy velmi prospěšný
Pro ženy je důležitý pravidelný pohyb. Půlhodinová procházka pomalou chůzí by měla být na denním programu. Další vhodnou pohybovou aktivitou je plavání, rychlá chůze, tanec a jóga.
Relaxace, klidný stav rozšířeného uvědomění, je další nepostradatelnou součástí léčby ženských obtíží. Relaxace nám nabízí možnost k uklidnění mysli v období zvýšeného emočního stresu, které se může dostavovat v průběhu onemocnění. Rovněž podporuje regenerační procesy uvnitř těla.
Nejčastější gynekologické onemocnění? Děložní myomatóza
nezhoubné nádorové onemocnění vznikající z 90% v některé z vrstev hladké děložní svaloviny (myometria). Ve zbývajících procentech je místem vzniku děložní hrdlo. Podle místa vzniku rozdělujeme tumory (myomy) na submukózní neboli podslizniční, intramurální, které vznikají uvnitř děložní stěny, a subserózní, které se nacházejí pod vnějším povrchem dělohy.
Vytvořit se může jeden myom (ojedinělý), pokud se jich vytvoří více, hovoříme o myomech mnohočetných čili myomatóze. Oba druhy těchto myomů mohou být drobné (velké jen několik milimetrů), ale také mohou dorůst do několika decimetrů a zasahovat až do dutiny břišní. Ve výjimečných případech mohou dosáhnout i oblasti bránice.
Jedná se o hormonálně závislé tumory, to znamená, že jsou ovlivněny působením ženských hormonů. Proto také mnohdy v období menopauzy dochází k samovolnému ústupu (zmenšení) myomů.
Příznaky děložní myomatózy
Mezi typické příznaky tohoto gynekologického onemocnění patří silné a déletrvající krvácení během menstruace, pocit plnosti v podbřišku, plynatost, zácpa a také tlak a bolest v pánvi. Žena může pociťovat bolest i během pohlavního styku či mít zvýšenou potřebu močení (zvětšená myomatózní děloha tlačí na močový měchýř).
Někdy ale žena s myomatózou nepozoruje příznaky žádné. Především na začátku, když jsou myomy drobné. Potíže mohou nastat později, když myom/-y doroste/dorostou do větší velikosti.
Diagnostika děložní myomatózy
Přítomnost myomů v děloze odhalí gynekolog při běžném standardním vyšetření. Jednoznačné určení a potvrzení diagnózy dá však až ultrazvukové vyšetření. Lékař tak zjistí umístění i velikost myomů. V případě nejasných informací provede doplňující hysteroskopii, při které se zavede speciální optický přístroj poševní cestou do dělohy.
Léčba děložní myomatózy
Myomy samy o sobě nebezpečné nejsou. Pokud ženě nezpůsobují žádné potíže a nijak ji neomezují, není potřeba tento stav řešit, stačí pravidelná kontrola u lékaře. Avšak při vzniku potíží už léčba nutná je.
Při výběru způsobu léčby lékař zohledňuje jednak obtíže, kterými pacientka trpí, dále její věk, ale také skutečnost, zda ještě plánuje těhotenství.
Na základě těchto poznatků doporučí jeden z následujících postupů terapie:
Expektační postup – spočívá v pravidelných ultrazvukových kontrolách pacientky, obvykle v 6měsíčním intervalu. Tento postup je preferován u pacientek, které mají myomy do 4 cm, které nedeformují dutinu děložní ani ústí vejcovodu, nerostou a nejsou na stopce.
Farmakologická léčba – je volena v případě, že má žena potíže spojené s myomy.
Esmya – hormonální preparát, který je lékem první volby u žen v plodném věku. Po krátké době od zahájení léčby dochází k úpravě silného krvácení a během kůry lze dosáhnout zmenšení objemu myomu. Kůra se podává 3 měsíce, ale lze ji po dvouměsíční pauze opět zopakovat.
Analoga GnRH (Decapeptyl Depot, Diphereline, Zoladex Depot, Synarel) – léky se podávají za účelem zmenšení velikosti myomů nebo jako příprava před operací. Nežádoucí účinky vyplývající z navození umělého přechodu mohou být pro ženu velmi nepříjemné (návaly, pocení).
Nitroděložní tělísko s levonorgestrelem (Mirena, levosert) – lze ho zavést, pokud myom nedeformuje dutinu děložní. Efekt na zmírnění děložního krvácení může trvat i 6 měsíců.
Ostatní symptomatické léčby – kombinovaná hormonální antikoncepce, perorální nebo injekční gestagen.
Chirurgická léčba – je volena u žen se symptomy, u rychle rostoucích myomů nebo u žen, kterým se nedaří otěhotnět.
Čtěte také:
Rozsah výkonu je volen individuálně podle nálezu, příznaků a přání pacientky.
- Ischemizace myomu – chirurgicky se uzavře cévní zásobení myomu
- Tzv. myomektomie – odstranění myomu vaginální cestou, laparoskopicky nebo otevřenou operací
- Radikální – odstranění dělohy celé (hysterektomie)
Hysterektomie je prováděna vaginální cestou, laparoskopicky nebo abdominálně (otevřením dutiny břišní). Volba přístupu záleží na celkové velikosti dělohy, předchozích břišních operacích a na stavu pochvy. Pokud je žena po přechodu, bývá výkon spojen s odstraněním vejcovodů a vaječníků. U starších žen s funkčními vaječníky je odstranění vejcovodů a vaječníků individuální.
Komplikace vzniklé v souvislosti s myomatózou
Následkem myomatózy mohou být opakované potraty, komplikace během těhotenství, porodu, ale i neplodnost. Proto je při gynekologických obtížích vždy nutné vyhledat lékaře, který včas odhalí možné onemocnění a aplikuje vhodnou léčbu.
Článek byl vytvořen ve spolupráci s gynekoložkou MUDr. Radkou Gregorovou, www.ld.cz