STRACH ZE ZVRACENÍ (neboli EMETOFOBIE) je relativně vzácnější druh tzv. specifické fobie. „Je to nadměrný, neopodstatněný strach z toho, že budu já nebo nějaká jiná osoba v mém okolí zvracet, nebo i to, že mně nebo někomu jinému bude nevolno – tzv. na zvracení,“ říká Lucie Bělohlávková, psychoterapeutka pro děti a dospělé, která se s touto fobií v praxi setkala.
Čeho všeho se člověk s fobií ze zvracení bojí?
Psychoterapeutka Lucie Bělohlávková
Někteří lidé mají strach z vlastního zvracení a nevolnosti, jiní se bojí toho být v blízkosti jiné osoby, které je nevolno nebo která zvrací – tedy vidět či slyšet někoho zvracet. Často se však u lidí trpící emetofobií kombinuje obojí.
Většina lidí se buď bojí jen svého zvracení, nebo se bojí svého i cizího zvracení. U cizího zvracení se lidé bojí především toho, že vyvolá jejich vlastní zvracení, a to už jen tím, že slyší zvuky, které jsou s tím spojené nebo i skrze bakterii, která může zvracení vyvolat.
Méně často se stává, že by se lidé báli jen cizího zvracení a ne svého vlastního zvracení.
Jak může dojít ke vzniku fobie ze zvracení?
Jednoznačné příčiny vzniku fobií nejsou plně známy. Existuje řada teorií, jak fobie vznikají a co je udržuje. Jedna z těchto teorií uvádí, že člověk je v podstatě biologicky „naprogramován“ k tomu, aby se obával určitých objektů, zvířat a situací, které by mohly být nebezpečné lidskému druhu.
Ačkoli přesná příčina fobií není známa, jsou všeobecně považovány za naučené strachy, které jsme získaly přímým nebo zástupným podmíněním (např. pozorovali jsme daný strach u někoho jiného nebo jsme získali informace o tom, že daný objekt je nebezpečný, a měli bychom se ho proto bát). V odborných studiích se také uvádí, že určité typy fobií se mohou dokonce v rodinách dědit.
A to nejenom ve formě konkrétní fobie, ale třeba jen jako celková dispozice k úzkostem.
- samota nebo přítomnost další osoby
- část dne
- vydýchaný vzduch
- teplota v místnosti
- místo – doma, mezi lidmi, v nemocnici, v restauraci
- přítomnost koupelny a toalety, blízkost k oknu
Zdroj: Ján Praško a kol.: Specifické fobie
Co všechno člověk dělá a jakým způsobem přemýšlí, aby se vyhnul tomuto fobickému podnětu?
Člověk trpící emetofobií se zpravidla snaží vyhnout situacím, ve kterých by se mohl setkat buď přímo s vlastním nebo cizím zvracením, nebo nějakým podnětem, který by ho mohl vyvolat. Patří sem např.
to, že takový člověk se vyhýbá různým společenským událostem, ale i třeba parkům, podchodům a dalším veřejným místům, kde si někdy lidé „odskočí“, když je jim po bujarých nocích nevolno. Dále se může vyhýbat i restauracím, protože se obává, že dostane něco, po čem se jemu samotnému udělá nevolno. Odmítá alkohol nebo určité druhy potravin.
Vyhýbá se filmům a seriálům s tématikou nemoci. Setkala jsem se s tím, že klientka odmítala jezdit hromadnými prostředky na dlouhé vzdálenosti – autobusy, letadly i vlaky.
Každému z nás se někdy udělá špatně a zvracení se zkrátka nevyhne. Jak to potom prožívá takový člověk s fobií?
Tady je nejprve důležité říct, že lidé trpící emetofobií zpravidla sami již dlouho nezvraceli, a dokonce ani nikoho zvracet neviděli (to i především díky tomu, že se úspěšně vyhýbají situacím, ve kterých by se mohli se zvracením potkat).
Pokud by se člověk trpící emetofobií přímo setkal se zvracením, týkají se jeho myšlenky nejčastěji ohrožení z vlastního zvracení, které považují za něco hnusného a odpudivého a také za něco, co nemohou mít pod kontrolou, tzn. ovládnout vůlí.
Typické automatické předpovědi a zabezpečovací chování u fobie ze zvracení
| Fobický podnět | Příklad predikce (tj. předpověď, předpoklad) | Příklady zabezpečovacího chování |
| Zvracení | Nedokážu snést zápach/zvuk/chuť zvracení! Nebudu schopen dýchat! Když bude někdo jiný zvracet, onemocním! | Omezování množství jídla, vyhýbání se místům mezi lidmi, monitorování, zda někdo nevypadá nemocně. |
Zdroj: Ján Praško a kol.: Specifické fobie
Jaké je zastoupení této fobie v populaci? A s kolika pacienty s touto fobií jste se už setkala?
Neexistuje příliš mnoho studií, které by se přímo zaměřovaly na výskyt emetofobie. Ty, které se této specifické fobii věnují, udávají, že se v populaci vyskytuje zhruba u jedné až dvou desetin procenta lidí, přičemž častěji emetofobií trpí ženy. Ale i tyto samotné údaje je třeba brát s určitou rezervou.
Lidé se často za svůj strach ze zvracení velmi stydí, nemluví o tom, a proto ani nevyhledávají odbornou pomoc. Sama jsem se v praxi setkala s touto fobií pouze dvakrát.
Na druhou stranu, i když řadíme emetofobii mezi fobie méně známé, některými svými projevy, ale především mírou postižení běžného fungování, patří mezi poruchy, které významně zasahují do našeho běžného života.
Ještě je také nutné uvést, že studie uvádí i fakt, že samotného zvracení se v určitém věku bojí cca desetina populace, tzn. že tito lidé mají strach z toho, že budou zvracet oni nebo někdo v jejich blízkosti, ale intenzita tohoto strachu nedosahuje emetofobie a především je nijak nelimituje v tom, co v životě dělají (např. že se kvůli těmto obavám nevyhýbají určitým situacím).
Můžete popsat nějaký případ z praxe?
Paní Lenka (33 let) byla vždy dle svých slov „tak trochu úzkostná“ a od svých sedmnácti let trpí navíc emetofobií. Je vdaná, má jedno malé dítě (3 roky). V manželství je spokojená. V současné době se chystá vrátit po rodičovské dovolené do práce. Pracuje jako účetní.
V sedmnácti letech odjela se třídou na školní výlet, kde jeden večer s ostatními popíjela alkohol. Její spolužačka, se kterou bydlela na pokoji, to s alkoholem přehnala a bylo jí velmi zle. V noci pozvracela postel, toaletu u pokoje a i některé věci, které patřily paní Lence.
Lenka cítila velký stud, průběžně po spolužačce uklízela a do toho se jí samotné ze zvuku zvracení, které vydávala, a z pachu zvratků, několikrát zvedl žaludek. Nepozvracela se (a to ani doposud do svých třiatřiceti let).
Sama tuto zkušenost má pouze z dětství, kdy ji postihla střevní viróza.
Paní Lenka od té doby trpí výrazným strachem, že se jí samotné udělá v nějaké situaci nevolno a že bude zvracet ona nebo třeba někdo jiný. Obává se celé řady situací – návštěvy svého lékaře, pediatra, noční můrou pro ni byla návštěva ORL, když měl její syn zánět středního ucha. Vyhýbá se místům, kde je hodně lidí.
Obává se, že je zde možná nákaza nějakou střevní virózou. V době, kdy „řádí“ tyto viry, je ještě mnohem víc úzkostná a uvědomuje si, že už své obavy přenáší i své nejbližší – tedy manžela a syna. Snaží se i je „chránit“ před situacemi a místy, kde by bylo možné se nakazit.
To, že začala v rámci svého strachu omezovat i své blízké, bylo pro ni signálem, že musí s emetofobií něco dělat.
Na začátku terapie jsme s paní Lenkou nejprve zmapovaly, jak její strach ze zvracení funguje. Tzn. jaké má myšlenky („Nesmím tam jít. Musím utéct. Budu zvracet. Nedokážu to ovládnout. Je to nechutné.
“), emoce (pocit zhnusení, vztek na sebe, strach), tělesné pocity (bušení srdce, potíže s dýcháním, nevolnost, knedlík v krku) a jak se v dané situaci chová (odmítá chodit na určitá místa – restaurace, kino, divadlo, hypermarkety, vymlouvá se, proč tam nemůže – a to sobě i druhým).
Tomuto mapování se v kognitivně-behaviorální terapii (KBT) říká „magický kruh“ – je to vlastně takový začarovaný kruh, který nám ukáže, jak náš strach funguje a jak se v něm neustále točíme dokola a nemůžeme z něj ven.
Což jsou vlastně i pocity, které popisují klienti, kteří přicházejí do terapie – „potřebuji už s tím něco udělat, je to stále dokolečka, nemůžu to ovládnout, nemůžu z toho ven.“
Jak jste postupovaly dál?
Samotná léčba emetofobie pomocí KBT terapie spočívá především v zaměření se na faktory, které strach ze zvracení udržují. To znamená přerušit magický kruh. K jeho přerušení můžeme využít řadu technik – v KBT se nejčastěji využívá expoziční léčby. Expozice se zaměřují na vyhýbavé a zabezpečovací chování.
U paní Lenky je toto chování v podobě odmítání jít na určitá místa a v poslední fázi, kdy se právě rozhodla i pro terapii – zamezování chodit na určitá místa i svým blízkým. Dále se klienti učí různým relaxačním technikám, které se zaměřují na tělesné příznaky v magickém kruhu a pomáhají zmírnit úzkost v situaci, jež se klient obává (např.
právě v expozicích). Důležitou součástí je i tzv. kognitivní restrukturalizace – tzn. práce s myšlenkami, které klienta v obávané situaci provází. Všechny techniky se navzájem doplňují a podporují a díky nim se klient stává odolnějším vůči svému strachu.
Jenom bych upozornila, že celý proces je zde popsán velmi zjednodušeně a že lze využít další techniky, které mohou klientovi pomoci.
Pro paní Lenku bylo stěžejní prací právě expoziční terapie v kombinaci s využitím relaxačních technik. Postupně se odhodlávala na místa, která již díky emetofobii dlouho nemohla navštívit. Některé situace zvládala ihned, jiné bylo třeba odstupňovat nejen náročností, ale i třeba časově. Např.
do hypermarketu šla nejprve paní Lenka jen na pět minut, kdy nic nekoupila. Postupně však tento interval byla schopna prodloužit tak, aby si nakoupila, co právě potřebuje.
Z relaxačních technik se paní Lence osvědčila technika aplikované relaxace, kdy se naučila postupně relaxaci, jejíž princip spočívá v odvedení přebytečného napětí z těla.
V rámci terapie se paní Lenka naučila přistupovat ke svému strachu. Postupně byla schopna zvládat situace, kterých se díky emetofobii dosud obávala. Zajímavostí je, že v průběhu terapie ji i jejího manžela a syna postihla střevní viróza provázená zvracením.
Byl to pro ni silný okamžik, ale zároveň zřejmě velmi dobře načasovaný (smích). Slovy terapeuta – velmi silná expozice. Paní Lenka si tak sama potvrdila, že je situaci schopna zvládnout a to nejenom u sebe, ale zvrací-li i někdo jiný.
Dokonce v případě syna a manžela jí ani zvracení nepřipadalo nechutné a ani neměla dávivou reakci, což ji velmi posílilo.
Jako psychoterapeutka působí v Psychoterapeutickém centru Řipská. Od roku 2015 toto centrum i vede. Pracuje s dětmi i s dospělými klienty.
Specializuje se především na problémy spojenými s úzkostnými stavy (fobie, panická porucha, sociální úzkost, obsedantně-kompulzivní porucha), dále také na poruchy příjmu potravy, práci s traumaty a Aspergerův syndrom.
Po studiu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy absolvovala výcvik v kognitivně-behaviorální terapii na Odyssea – Mezinárodním institutu KBT. Při své práci využívá tohoto přístupu.
www.psycholog-praha.cz, www.kbt-belohlavkova.cz
Emetophobia – Emetophobia
Emetophobia je fobie, která způsobuje ohromnou, intenzivní úzkost týkající se zvracení . Tato specifická fobie může také obsahovat podkategorie, co způsobuje úzkost, včetně strachu ze zvracení na veřejnosti, strach z vidí zvratky, strach ze sledování působení zvracení nebo strachu, že zvedal žaludek .
Je běžné, že emetofobici mají podváhu nebo dokonce anorektiku kvůli přísným dietám a omezením, která si sami dělají.
Myšlenka na někoho, kdo by mohl zvracet, může způsobit, že se fobik začne extrémně chovat, aby unikl vnímané (a někdy velmi reálné) hrozbě konkrétní situace, ve které se fobik vynasnaží vyhnout se dokonce potenciálním situacím, které by dokonce mohly být vnímán jako „ohrožující“.
Emetophobia je klinicky považována za „nepolapitelnou nesnázi“, protože se jí týká jen omezeného výzkumu. Ve srovnání s jinými iracionálními obavami se strachu ze zvracení věnuje malá pozornost.
V případě zvracení může někdo s touto zvláštní fobií uprchnout ze scény . Někteří se mohou bát, že někdo zvrací, zatímco jiní se mohou bát zvracet. Některé mohou mít obojí.
Někteří mohou mít úzkost, díky níž se cítí, jako by zvraceli, když ve skutečnosti nemusí.
Lidé s emetofobií obvykle trpí úzkostí; často mohou křičet, plakat nebo pokud je to vážné, případně omdlí, když je někdo nebo něco nemocné.
Etymologie a definice
Kořenové slovo pro emetofobie je „ zvracení “, z řeckého slova emein , což znamená „akt nebo například zvracení“, s „-phobia“, což znamená „přehnaný obvykle nevysvětlitelné strach z určitého objektu, třída objektů, nebo situace . “
Lidé s emetofobií často uvádějí jako začátek emetofobie traumatizující událost související se zvracením, jako je například dlouhá záchvaty žaludeční chřipky , náhodné zvracení na veřejnosti nebo nutnost zvracet někoho jiného. Mohou se také bát slyšet, že někdo cítí zvracení nebo že někdo zvracel, obvykle ve spojení s obavami, že někoho zvracejí nebo vidí zvracení.
Příčiny
Ve vědecké komunitě panuje silná shoda, že neexistuje žádná konkrétní příčina emetofobie. Někteří emetofobici hlásí traumatické zážitky se zvracením, vždy v dětství. Někteří naznačují, že trpící jsou oběťmi dětského zneužívání – sexuálního nebo fyzického.
I když je to občas pravda, zdá se, že to není převládající než v běžné populaci (Christie, 2004). Někteří odborníci se domnívají, že emetofobie může souviset s obavami z nedostatečné kontroly.
Mnoho lidí se snaží ovládat sebe a své okolí všemi možnými způsoby, ale zvracení je obtížné nebo nemožné ovládat.
Existuje mnoho faktorů, které mohou způsobit oprávněný případ emetofobie. Dr. Angela L. Davidson a kol .
provedli experiment, ve kterém bylo prostřednictvím různých průzkumů vyvozeno, že lidé trpící emetofobií mají větší pravděpodobnost vnitřního místa kontroly týkajícího se jejich každodenního života i záležitostí souvisejících se zdravím.
Místem kontroly je vnímání jednotlivce, odkud kontrola pochází. Mít interní místo kontroly znamená, že jednotlivec vnímá, že má svoji vlastní kontrolu nad situací, zatímco vnější místo kontroly znamená, že jednotlivec vnímá, že některé věci jsou mimo jeho kontrolu.
Vysvětluje, jak je tato fobie vytvářena v místě kontroly tím, že uvádí: „Doposud se zdá rozumné stanovit, že jednotlivci s fobií na zvracení považují události za své pod kontrolou, a proto může být obtížné vzdát se této kontroly během aktu zvracení, což vyvolává fobii. “
V internetovém průzkumu, který provedli Dr. Joshua D. Lipsitz a kol. vzhledem k emetofobním lidem respondenti uvedli mnoho různých důvodů, proč se stali emetofobními. Mezi některé z uvedených příčin patřilo několik závažných záchvatů zvracení v dětství a to, že byli svědky mnoha závažných zvracení u jiných z důvodu nemoci , těhotenství nebo alkoholismu .
Ošetření
Posouzení
K diagnostice emetofobie se používají dva hodnotící nástroje: inventář specifické fobie zvracení a dotazník Emetophobia. Jedná se o dotazníky s vlastním hlášením, které se zaměřují na jinou škálu příznaků.
Existuje několik studií týkajících se emetofobie. Oběti fobie obvykle před zvracením pociťují strach, ale poté se cítí méně. Strach se však vrátí, pokud se oběť bojí, bude znovu zvracet.
Léky
V internetovém průzkumu emetofobie byly také zaznamenány informace o lécích.
Lidé byli dotázáni, zda by zvážili užívání léků na úzkost, aby potenciálně pomohli jejich strachu, a mnozí ve studii odpověděli, že by se nebáli, že by je drogy znechutily.
Jiní však uvedli, že některé psychotropní léky (jako jsou benzodiazepiny a antidepresiva ) pomohly s jejich fobií a někteří uvedli, že gastrointestinální léky jsou také prospěšné.
Expoziční ošetření
Pozitivní účinky na léčbu emetofobie prokázaly také metody expozice , při nichž byla videokazetám vystavena zvracení, hypnóza , nevolnost a příznaky zvracení, systémová behaviorální terapie, psychodynamika a psychoterapie . V některých případech však může způsobit re-traumatizaci a v důsledku toho může být fobie intenzivnější.
Účinky na život
Emetofobici mohou také trpět dalšími komplikujícími poruchami a fobiemi, jako je sociální úzkost , strach z létání a agorafobie . Tito tři jsou velmi běžní, protože lidé, kteří se bojí zvracení, jsou často vyděšení, že tak učiní nebo se s ním setkají na veřejném místě.
Proto mohou omezit své sociální aktivity, aby se vyhnuli situacím s alkoholem nebo stolováním v restauracích . Emetophobics může také omezit vystavení dětem ze strachu z bakterií . Ženy, které trpí touto poruchou, zpozdily těhotenství nebo se mu úplně vyhnuly ze strachu z ranní nemoci .
Lidé, kteří mají strach ze zvracení, se mohou cestování vyhnout kvůli obavám z pohybové nemoci nebo kvůli ostatním, kteří ji zažívají kolem sebe. Ze stejného důvodu se mohou obávat i horských drah .
Zjištění Dr. Lipsitze a spol . Také ukázala, že osoby postižené emetofobií mají často potíže s pohodlným vedením normálního života.
Mnozí zjišťují, že mají problémy být sami s malými dětmi, a mohou se také vyhnout společenským shromážděním, kde je alkohol. Zachování zaměstnání je pro emetofobiky obtížné.
Profese a osobní cíle mohou být pozastaveny kvůli vysoké úzkosti spojené s fobií a cestování je pro některé téměř nemožné.
V průzkumu Lipsitz et al . Ženy postižené emetofobií uvedly, že buď oddálily těhotenství, nebo se těhotenství úplně vyhnuly kvůli ranní nevolnosti spojené s prvním trimestrem , a pokud otěhotněly, těhotenství to ztížilo.
Další zábrany v každodenním životě lze pozorovat v přípravě jídla. Mnoho emetofobních lidí má také specifické „rituály“ pro jídlo, které jedí, a jak si je připravují.
Často kontrolují čerstvost jídla spolu s jeho několikanásobným mytím, aby se předešlo možným chorobám, které by mohly nastat při nesprávném zacházení s potravinami.
Je-li to možné, se také vyhýbáme stravování a na dotaz průzkumu Lipsitze a spol . Se mnozí domnívali, že mají podváhu kvůli přísným dietám, které si dávají.
Emetophobia a anorexie
Existují případy, kdy je anorexie výsledkem strachu ze zvracení místo typických psychologických problémů, které ji vyvolávají. V klinické případové studii Franka M. Datillia je zmíněna situace, kdy anorexie vyplývá z emetofobie. Datillio říká: „…
v jedné konkrétní kazuistice došlo k atypické anorexii u několika dospívajících žen v důsledku strachu ze zvracení, které následovalo po virové nemoci, na rozdíl od specifické touhy zhubnout nebo kvůli úzkostné reakci.
“ V takových případech může mít mnoho emetofobů také vyhýbavou / omezující poruchu příjmu potravy (ARFID), pro kterou je charakteristický obecný nezájem o jídlo, smyslové problémy s jídlem (chuť, struktura, vzhled, vůně) nebo strach z nepříznivých následků z jídla (zvracení nebo udušení).
Často je tato fobie komorbidní s několika dalšími, takže je nutné s každou fobií zacházet individuálně, aby se pacient plně uzdravil. Například je běžné, že emetofobici také trpí strachem z jídla, známým jako cibofobie , kdy se postižený obává, že jídlo, které jí, nese patogeny, které mohou způsobit zvracení.
Lidé si tak vytvoří specifické chování, které v jejich myslích zajistí, že jídlo bude bezpečné k jídlu, například rituální druh mytí nebo úmyslné převařování masa, aby se zabránilo příjmu škodlivých patogenů. Časem se tyto obavy stanou tak zakořeněnými, že člověk, který je má, může začít trpět mentální anorexií.
Pozoruhodné osoby s emetofobií
Viz také
Poznámky a odkazy
Emetofobie – strach ze zvracení
Dobrý den, našla jsem svůj problém na internetu a zjistila jsem, že mám emetofobii.. Poprvně to přiznávám, protože to poprvně umím pojmenovat a až teď jsem zjistila, že nejsem jediná, kdo má chorobnou panickou hrůzu ze zvracení. Nemůžu spát, protože se bojim, že někdo bude z mé rodiny bude v noci zvracet.
Nerada chodim nakupovat, protože tam někdo bude blejt a už se mi to stalo 2x, že ve sparu zvacela holčička a před penny taky. Na diskotéky taky nemůžu, na mejdany taky ne, protože hlídám okolní lidi, jestli náhodou nebudou zvracet a sama nepiju jednak, abych nezvracela a hlavně, abych měla pod kontrolou to kololí.
Nejim nic, z čeho bych mohla zvracet (zmrzlina, majonéza, i s vajíčkama mívám problém). Ale nejhorší je to, že to nesmí jíst ani manžel a ani moje děti. A chodit do společností a mezi děti jim taky omezuju.
S manželem po střevní chřipce nejsem schopná spát v jedné místosti a od zvracejících vlastních dětí utíkám a když není východisko, tak jsem s nima a brečim a nejradši bych skončila se životem, protože všude všichni zvrací nebo budou vracet.
Čtyřletou dceru jsem před týdnem odhlásila ze školky, protože tam nějaký dítě zvracelo, tak dcera už do konce školního roku do školky nepůjde. A devítiletý syn dnes nejel na výlet, protože co kdyby si koupil něco, z čeho by mu bylo špatně nebo co kdyby mě neposlechl a sundal si čepici a dostal úpal.
Je na tenhle problém nějaký lék, aniž by mi někdo řekl, že zvracení je normální, že tím člověk vylučuje bakterie a zbavuje se tak škodlivých látek atd… Já si na to nezvyknu a neni to způsob, jak mně z toho vyléčit. A nechci se léčit způsobem ‚je to normální, dívejte se na to a zvykněte si‘ atd… Prosím, potřebuju pomoct.
Kazí mi to život, neustále pozoruju lidi, mám zvracející sny, sleduju kam šlápnu… Pronásleduje mně to v jednom kuse a kazim tím život i lidem, kteří se mnou žijí. Nemůžu do cizího prostředí, kde jsou cizí bakterie, bojim se, že se mně nebo mojim blízkým přemnoží bakterie E-coli ve střevech. Přečetla jsem snad všechno a stejně si nevím rady.
Odpovídá lékař:
Dobrý den,musí Vám být opravdu hrozně,rozhodně se ale za sebe nestyďte.Mnoho jiných lidí žije ve vlastním pekle podobném tomu Vašemu/i když jako předmět třeba figuruje něco jiného/.
S fobickými stavy krásně dokáže zacházet psychiatr a psychoterapeut prof.MUDr.Ján Praško.Pracuje nyní na mimopražské klinice/tuším v Hradci Králové/.
Zkuste na něj vyhledat kontakt,pokud nebude sám moci,jistě Vám doporučí zkušeného kolegu.Neztrácejte naději
Embolie plic
Dobrý den, před 12lety jsem prodělala embolizaci plic dvakrat za sebou jednou…
Embolie plicní
dobrý den,jsem po plicní embolii (2010),a letos v červnu se chystám na přechod…
Embolie tromboza
dobrý den pane doktore mám dotaz moje sestra je 2 týdny po laparoskopii žlučníku…
Embolie, trombosa
Dobrý den vyšli mi tyto hodnoty MPV] B 10.6 fl (7.8 – 11.5) je vše v pořádku…
Embolizace
Chci se zeptat, kdyby došlo k embolizaci srdce do mozku v malém či velkém měřítku,…
Embryotransfer
obrý večer. Je mi 37, právě podstupuji první pokus ivf, jsem 3 den po ET. A…
Emfiyzém plicní
Dobrý den paní doktorko, v á.2014 z RTG srdce a plic v zadopořední proj mám…
Emfyzem
Dobry den, zajimalo by me,jak dlouho se da s emfyzemem zit.Vin,ze ma asi 4 stadia,ale…
EMG
Dobrý den, chtěla bych vysvětlení nálezu z EMG, které zní takto: axonální lese…
EMG
Dobrý den,dá se onemocnění myasthenia gravis poznat vyšetřním EMG, děkuji h.
Emg
Dobrý den,je možné touto cestou vysvětlit nález z vyšetření EMG levé nohy?Souhrn…
EMG
Dobrý den, mám dotaz ohledně syndromu kubitálního kanálu. Dostala jsem minulý…
Emg
Dobrý den,prosín o vysvětlení nálezu z emg:M.abductor digiti minimi sin. Klidově…
Emg
Slyšel jsem, že existuje bezbolestné EMG, které nepoužívá jehly, ale pouze elektrody….
Tiky v koleni
Dobrý den, je mi 20 let a zhruba poslední měsíc mě pronásledují tiky jednoho…
Bolesti zad a břicha
Dobrý den ,chtěla bych se zeptat na manžela ,od prosince mu začly bolesti zad…
Vynechání srdce
Dobrý den,pane doktore.Asi před dvěma lety jsem měl silnou tachykardii a užívám…
Samovolný orgazmus
Dobrý den, před chvíli jsem si přečetla příspěvek v diskusním fóru Doktorka.cz,…
Bolest v krku
Dobrý den Už pár dni mě boli na leve straně v krku pri polykání je to bolest…
Kuřácká bronchitida
Dobrý den, chtěl jsem upřesnit odpověď, jestli se kuřácká- chronická bronchitída…
Dušnost a reflux
Dobrý den, Je mi 32 let, výška 171cm, váha 79kg – exkuřák, dříve +/- 6 cigaret…
Emetofobie Lecba
- Lupáčova 864/18, Praha • Mapa MODESTO, moderní stomatologie
- Hviezdoslavova 1600/6, Praha 4, Praha • Mapa Poliklinika Litochleby Fyzioterapeutická konzultace • 1 000 Kč
- Na Poříčním právu 376/1, Praha • Mapa HOLISTIC DENTAL AND PHYSIO CENTRE s.r.o.
- Online konzultace k dispozici Olivova 5, Praha • Mapa Lucian Kantor Konzultace online • Cena nebyla přidána
- Hálkova 1, Praha • Mapa NE kazům
- Thámova 7, Praha • Mapa Psychologická poradna Bez-tíže Partnerská psychoterapie • od 800 kč
- Branická 479/21, Praha • Mapa Gynekologická ambulance MUDr. Samer Asad
- Jungmannova 736/ 14, Praha • Mapa Psychoterapeutická poradna Dikobrazz Krizová intervence • od 1 000 kč
- Online konzultace k dispozici Zelenečská 504/47, Psychoterapeutické poradenství Individuální psychoterapie • 800 Kč Konzultace online • 800 Kč
- Online konzultace k dispozici Praha 10 / Prague 10, Nedvězská 2223/29 (areál Medicentrum – Skalka, 2. patro), Praha • Mapa Nejlepší fyzioterapeutické postupy pro Vaše zdraví Konzultace online • 490 Kč
- Dukelských hrdinů 967/10, Praha • Mapa Šťastné Zoubky Opakovaná návštěva bez Airflow • 900 Kč
- alej Svobody 56, Plzeň • Mapa KINEOS fyziocentrum s.r.o.
- Vratislavova 11 (2. patro hned vedle výtahu), Praha • Mapa Ordinace dentální hygieny
- Vodárenská 3827, Mělník • Mapa MUDr. Šárka Bínová- Medic Point – Mělník, centrum léčby a prevence – Na první vyšetření je potřeba konzultaci zarezervovat v délce 2×30 minut, na kontrolní pouze 1×30 minut, pokud jinak neurčí lékař.
- Online konzultace k dispozici Starobrněnská 3, Brno • Mapa Mgr. Kateřina Zhorná Konzultace online • 800 Kč
- Hálkova 1, Praha • Mapa NE kazům
- Slovanská 27/244, Plzeň • Mapa VIP individuální program (zpoplatněno 2500 Kč za vyšetření) – RESEARCH SITE s.r.o. UroCentrum Plzeň
- Soběslavská 44/2062, Praha 3 • Mapa Jana Pye – Ordinace dentální hygieny
- Pražská 15, Plzeň • Mapa Psychoterapeutické centrum Psycholog-Plzeň