Enterobiopsie – vše o zdraví

Enterobiopsie - Vše o zdraví

Zdravotní problémy mnoha lidí zmizí hned poté, co přestanou jíst lepek. Čím to je a proč je ho okolo nás tolik?

Lepek

Je také známý pod pojmenováním gluten. Jde o směs dvou bílkovin: gliadinu a gluteninu, jež se nacházejí v semenech některých obilnin – např. pšenice, žita a ječmene.

Lepek je bohužel v nynější kuchyni západní civilizace zásadní součástí potravy (naši předkové jedli vdolky jen v neděli, ve všední dny spíš kroupy, hrách apod.).

Je obsažen nejen ve většině pečiva, ale používá se i jako emulgátor k želírování a nosič aromatických látek. Může se tedy vyskytovat i v uzeninách, kávovinách nebo třeba kečupu.

  • Některé nemoci spojené s přecitlivělostí na lepek
  • Deprese Schizofrenie Autismus Roztroušená skleróza Downův syndrom Lupénka Cukrovka Dráždivý tračník Šedý zákal Rosacea Rakovina Nemoci pohybového aparátu Některá systémová onem. vaziva Alzheimerova choroba Syndrom karpálního tunelu Parkinsonova choroba Epilepsie
  • Syndrom neklidných nohou ADHD

Co se děje v těle?

Má-li organismus potíž se správným trávením lepku, objeví se různé příznaky. Nejčastěji, ale rozhodně nikoli výhradně, jde o zažívací problémy. Lepek může být příčinou rozvoje mnoha civilizačních chorob. Jak je to možné?

Enzym ptyalin, který štěpí obilné škroby a nachází se ve slinách, je na produkty z levné (a tudíž rozšířené) vymílané mouky krátký. Nezvládne oddělit škrob od lepku a ten rozkládat na aminokyseliny.

Nerozožený lepek se dostává až do střeva, jeho řetězce v něm zalepují střevní klky a zmenšují tak trávicí plochu. To znamená dva problémy. Jednak zpomalení trávení, ale především zvyšování propustnosti střevní stěny.

Mezi střevní stěnou a nahromaděným lepkem se totiž vytváří kyselé prostředí, přemnožují se mikroorganismy a poškozují střevní sliznici. Stěna střeva pak do krve propouští látky, které tam nepatří a které by se do ní jinak nedostaly.

Především jde o nestrávené bílkoviny, lepek a mléčnou bílkovinu kasein. Ty mohou být startovním výstřelem pro rozvoj některé z tzv. civilizačních chorob.

Celiakie

Vyskytuje-li se lepek ve střevech ve větším množství, má negativní vliv na každého člověka. Jde o potenciální alergen.

Někteří lidé jsou na lepek alergičtí, další trpí dokonce nesnášenlivostí lepku neboli celiakií. Často se stává, že osoby trpící těmito potížemi jsou dlouhá léta léčeny na úplně jiné nemoci.

Léčba neexistuje, jediným řešením je bezlepková dieta. Celiakie je navíc geneticky podmíněná.

Lepek a autismus

Od 50. let minulého století vědci zkoumají podezření, že hlavní toxickou složkou lepku je gliadin. „Gliadin nedokážou ve svých střevech dostatečně rozštěpit např.

autisté nebo schizofrenici,“ přibližuje profesorka Anna Strunecká, mj. autorka knižních bestsellerů Doba jedová. „Z gliadinu tak vzniká gliadomorfin – látka podobná opiátům.

Krví se gliadomorfin dostává do mozku, kde se váže na receptory pro opiáty, čímž může vyvolávat změny v chování.“

Jak se otestovat?

Domácí test detekuje protilátky, které jsou při celiakii přítomné, z kapky krve z prstu. Za cenu okolo 330 Kč je ke koupi test Xeliac (na stránkách výrobce: www.testceliakie.cz), prodává se i Biocard Celiac Test za zhruba 450 Kč (www.prozdravi.cz, www.lekarna.cz).

Odběr krve v ordinaci Celiakii z krve stanovením protilátek ke tkáňové transglutamináze (tTGA), endomysiu (EmA) a gliadinu (AGA) samozřejmě přesněji diagnostikuje biochemická laboratoř. Tento krevní odběr provádí praktický lékař.

Popřípadě je možné obrátit se jako samoplátce přímo na laboratoř. Např. Synlab (www.synlab.com, 800 800 234) měří hodnoty gliadinu za 355 Kč, IgA za 158 Kč, EMA za 226 Kč apod. Samoplátce hradí navíc ještě 50 Kč za odebrání vzorku.

Biopsie V případě pozitivního výsledku se obvykle ještě přistupuje k enterobiopsii, při níž je nemocnému gastroenterologem odebrán malý vzorek tenkého střeva.

Lepek jako neurotoxin

Dětský gastroenterolog Rodney Ford byl ve své praxi překvapen ohromným počtem pacientů reagujících na gluten a zaskočen širokou škálou jejich příznaků. Ale jak může lepek způsobit takové zdravotní obtíže tolika lidem a v tolika různých projevech? Po deseti letech studia konkrétních případů došel k vysvětlení:

Jde o neurologický problém. Gluten je totiž neurotoxin. Narušuje nervové dráhy organismu a postupně poškozuje mozek a nervy těch, kdo jsou na něj citliví. Zdaleka nejen ti, kterým byla diagnostikována celiakie.

„Každý z orgánů v těle disponuje nějakou formou mozkové nebo nervové kontroly,“ vysvětluje doktor Ford. „Lepek může narušit citlivá nervová vlákna, která kontrolují funkci střev.

Jejich selhání následně vede ke všem těm zažívacím potížím, které už byly pečlivě popsány. Gluten ale navíc může přímo ovlivňovat funkci mozku, vedoucí k primárním neurologickým příznakům často doprovázejícím přecitlivělost na lepek.

Proto se po přechodu na bezlepkovou dietu zlepšuje stav lidí s roztroušenou sklerózou nebo Downovým syndromem.

Několik let po doktoru Fordovi potvrdila gluten jakožto potenciální neurotoxin i studie doktora Mariose Hadjivassilioi a jeho týmu. Soustředil se v ní na pacienty, kteří nevykazovali příznaky celiakie, ale nervového poškození. A nalezl souvislost mezi tzv. idiopatickou neuropatií (tj. poškození nervů z neznámé příčiny) a přítomností genů glutenové intolerance (HLA-DQ).

Náš tip 1. Biocard Celiac Test, 450 Kč, www.lekarna.cz

Enterobiopsie - Vše o zdravíEnterobiopsie - Vše o zdravíEnterobiopsie - Vše o zdraví alergie na lepekautismuscelikieglutenlepeknemoci

Enterobiopsie

Enterobiopsie je vyšetřovací metoda, při níž se odebírá malý vzorek střevní sliznice k histologickému rozboru. Vyšetření je nebolestivé a prakticky se při něm nevyskytují žádné komplikace. Provádí se ambulantně.

Enterobiopsie - Vše o zdraví Dítě, lékař, prohlídka, prevence, fonendoskop

Kdy se to používá

Vyšetření se používá při podezření na poruchu vstřebávání potravy, zejména na celiakii, chorobu z přecitlivělosti vůči lepku (součást většiny druhů obilovin). Výkon indikuje dětský nebo dospělý gastroenterolog. Vyšetření je většinou třeba zopakovat k definitivnímu potvrzení nálezu.

K čemu vyšetření slouží

Orientační vyšetření se provádí z krevních odběrů. Výsledky odběrů jsou však pouze pomocnou metodou, nejsou stoprocentně spolehlivé. Definitivní diagnóza střevního onemocnění je možná pouze z vyšetření vzorku střevní sliznice. Při potvrzení onemocnění je možná léčba. Ta u celiakie představuje dietní omezení, při jehož dodržování se choroba vůbec neprojevuje.

Co je k vyšetření potřeba

K vyšetření je zapotřebí speciální drobná kapsle na ohebném vodiči, která se zavede ústy do střeva a tam odebere vzorek. Vyšetření se provádí pod rentgenologickou kontrolou. Před vyšetřením se někdy podávají léky, jejichž úkolem je urychlit pohyby zažívacího traktu a tím usnadnit zavedení sondy. U malých dětí se vyšetření provádí po zklidnění léky nebo někdy i v celkové anestezii.

Jaký je princip

Bioptická kapsle je zkonstruována tak, že působením podtlaku nasaje svrchní vrstvu střeva do dvou otvorů na svém boku, a tuto vrstvičku pak odřízne a uzavře uvnitř. Tyto vzorky se pak pošlou do laboratoře k vyšetření pod mikroskopem. Sliznice postiženého střeva má charakteristický vzhled.

Jak se na to připravit

Před vyšetřením musíte být nalačno, váš lékař vás bude informovat, zda a kdy si máte vzít nějaký lék. Jiná příprava je u malých dětí, které před výkonem dostanou uklidňující prostředek. Pokud se bude výkon provádět v celkové anestezii, musí být dítě přijato v nemocnici.

Jak vyšetření probíhá

Při samotném vyšetření dostanete spolknout kapsli ve tvaru válečku o velikosti okolo jednoho centimetru. Ta je připevněna na tenkém ohebném vodiči. Po spolknutí lékař dále posunuje kapsli a podle potřeby vám řekne, jakou máte zaujmout polohu na lůžku.

Když je sonda zavedena dostatečně daleko, zkontroluje se její poloha rentgenem. Je-li pozice uspokojivá, provede se samotný odběr vytvořením podtlaku ve vodiči a v kapsli, čehož se docílí klasickou injekční stříkačkou napojenou na vodič. Odběr vzorku není bolestivý, nebudete nic cítit.

Po vytažení sondy se zkontroluje, zda kapsle skutečně obsahuje vzorek sliznice, a tím vyšetření končí.

Kdy bude výsledek

Výsledek je dostupný za několik dní, nejpozději obvykle do dvou týdnů.

Co vyšetření ukáže

Vyšetření potvrdí nebo vyvrátí potvrzení na poruchu vstřebávání potravy nebo jinou střevní poruchu. V případě nejednoznačného nálezu se odběr musí za čas zopakovat.

Kam povedou další kroky

Pokud je u vás potvrzena střevní choroba, budete nadále ve sledování gastroenterologické ambulance. Lékař vás seznámí s povahou choroby a možnostmi její léčby. V případě celiakie budete muset dodržovat celoživotní dietu. Pokud ji neporušíte, onemocnění zcela ustoupí.

Je náročné žít s celiatickými dětmi?

Rodina, kde jsou děti závislé na bezlepkové dietě už nejsou pouhou výjimkou, takových nemocných dětí přibývá a bohužel to není nemoc, která se dá vyléčit. Celiakie se může projevit i u starších lidí, jsou případy, kdy se nemoc ukázala až ve stáří.

Od druhého pololetí tohoto roku, mohou získat děti do 18 let jednorázový příspěvek 600,-Kč od Všeobecné zdravotní pojišťovny na bezlepkovou dietu s diagnózou celiakie.

Zajímavé:  Skryté volání o pomoc – vše o zdraví

Pro získání jednorázového příspěvku 600,- Kč musí pojištěnec doložit potvrzení ošetřujícího lékaře o své diagnóze včetně indikované péče a doklad o nákupu potravin bezlepkové diety či surovin pro její přípravu s datem zakoupení od 1. 7. 2008 ve výši minimálně 600,- Kč.

A k takovému potvrzení potřebujete důkladná vyšetření. Celiakii lze prvním postupem diagnostikovat z krve a v případě pozitivního výsledku se přistupuje k enterobiopsii, při níž je nemocnému odebrán malý vzorek tenkého střeva.Tato vyšetření provádí gastroenterolog.

Enterobiopsie - Vše o zdravíCeliakie je celoživotní onemocnění, při němž dochází k poruchám vstřebávání živin. Neléčená celiakie může vést až ke vzniku nádorů, a to nejen trávicího ústrojí. V České republice trpí touto nemocí podle odhadů 40 až 50 tisíc lidí. Příznaky jsou různé a liší se u dětí a dospělých. U malých dětí se onemocnění projevuje např. nadýmáním, průjmy, ochablým svalstvem apod. Ve školním věku pak opožděným růstem, větší lomivostí kostí, chudokrevností či špatným prospěchem.

Finanční problém není to jediné, co zmíněnou rodinu omezuje. Bydlí na vesnici a musí dojíždět nakupovat do blízkých Loun, ale ani ve městě není pro děti výběr, jak by si představovala a přála. „Prodejna zdravé výživy je tu teprve rok a půl. Tam se dá vybrat, i bezlepkový chléb a pečivo.

Ale také tomu odpovídají velké cenové přirážky“ shrnuje maminka a dodává: “V Kauflandu je k sehnání bio, tofu, ale ne sojový jogurt. Dezerty jsou, ale chybí základní bezlepková strava. Uvítala bych pečivo, které je uzavřeno v dusíkové atmosféře a trvanlivost je tím pádem daleko delší.

Uvažuji o domácí pekárně, musím na ni naspořit.“

A nebo se to dá také řešit objednávkou přes internet, kde jsou potraviny lacinější. Ale internet nemá každá domácnost. A určitě ne taková, kde rodiče musí počítat na stravu každou korunu.

Maminka pokračuje: “To není všechno, velká omezení si uvědomuji v samotném životě, když jede dítě na školu v přírodě, nebo i na běžný výlet. Když jedu na dovolenou, musím počítat a vést si veškeré jídlo, protože každé město nemá bezlepkové potraviny.

Letos dokonce v Českých Budějovicích jsem sehnala jenom mouku a sypký materiál, ale pečivo bohužel žádné. Ani bezlepkové těstoviny, které jsou samozřejmě 6x dražší, ale vy je nutně potřebujete. Volila jsem tedy větší markety, kde jsem si myslela , že bude větší výběr, jako třeba Tesco a jiné.

Zdravou výživu jsem nenašla, to bych musela asi strávit celý den hledáním. Žádné informace nikde nebyly, kde by zdravá výživa mohla být.“ . A jedním dechem dodává: “Je problém sehnat školu s jídelnou pro bezlepkáče, hlavně na malých městech, stejný je problém i s umístěním dcerky do školky.

A vysvětlit malé dcerce, že na návštěvě si nesmí nabídnout pečivo a nabízené cukrovinky, je nad lidské síly. Ale my děti vedeme k zodpovědnosti nad vlastním životem a jeho zdravím. Musí se naučit s tím žít.“

Celoživotní bezlepková dieta je pro léčbu celiakie nevyhnutelná. U dětí jde především o vypěstování stravovacích návyků, které pak budou lépe dodržovat i v dospělosti. Zdroj: SOSHana HoubičkováChytráŽena.cz

Tento článek také můžete

Přidat do oblíbených

bezlepkovadieta.cz

Dobrý den mám dotaz, moj syn má v červnu podstúpit biopsiu,má 8 rokov a lekár nám povedal, že biopsiu bude robiť synovi ambulantne a cez ústa v neakej čiastočnej narkóze, kedže na vyšetrení bol manžel zo synom, nemala som možnost sa bližšie informovat na to ako sa biopsia vlastne robí, ako to bude prebiehať a či je pre dieta bolestivá. Majú nám ju robiť v detskej fakult. nemocnici v brne, možte mi prosím vysvetlit ako to bude vypadať a ako dlho budeme čakať na výsledky? ďakujem katka

27.1.2005 : Otázka (1) : LEOS

Dobrý den,rád bych se dozvěděl o spolehlivosti vyšetření enterobiopsie.

Moji dva synové ve věku 6 a 10 let podstoupili enterobiopsii ani u jednoho se nepodařil vzít dostatečný vzorek k vyšetření,takže enterobiopsii musí podstoupit znovu.Dost zle to zvládali jsou z toho vyděšení.

Zajímalo by mě,jestli je obvyklé,že se musí sonda opakovat.Je možnost nějak jim pomoci aby ze zákroku nebyli vystresovaní,např.nějaké sedativa? Děkuji za odpovědi Leoš

Dobrý den,o metodě vyšetření celiakie – tzv. enterobiopsii jsme již mnohokrát psali. Doporučuji Vám zadat si na vyhledávač slovo: enterobiopsie a zobrazí se Vám všechny materiály k tomuto tématu. Mimo jiné i fotografie přístroje, kterým se biopsie provádí.

U dětí je to kapsle na drátku, který se ústy zavede do první části tenkého střeva. Není to příjemné vyšetření, ale prakticky neznamená žádná rizika.

Lékař, který vyšetření provádí Vám může první informace sdělit okamžitě po zákroku, doplňující informace z rozboru odebraného vzorku sliznice dodatečně.

Sama jsem toto vyšetření prodělala bez narkózy. Po vyšetření jsem cítila podráždění v krku. Pokud si dobře vzpomínám, léčila jsem se zmrzlinou, která částečně nepříjemné pocity odstranila.

S pozdravem ing. Iva Bušinová, Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu

27.1.2005 : Odpověď (1) : doc MUDr. Pavel Frühauf, CSc

Enterobioptické vyšetření  sondou se provádí v premedikaci,  tj. bez uspání, jeho trvání je od 10 min. do zhruba 30 min. (sondu je možno aktivně zavést před východ ze žaludku, dále už musí postoupit sama vlivem peristaltiky.

Občas, tak na 1 z20 vyšetření se nepodaří vzorek odebrat – buď pro stah svalu, který sondu nepusí do střeva nebo proto, že se nepodaří nasát vzorek sliznice. Vyšetření je možno opakovat, nebo je možno zvolit jinou alternativu, tj.

odběr v celkové anestezii s pomocí ohebného endoskopu – odběr je prakticky jistý, samotný výkon trvá 5 minut, ale z důvodu anestezie je pacient přijímán den před výkonem a po výkonu musí dospat na lůžku, čili na rozdíl od vyšetření sondou se nejedná o ambulantní vyšetření.

doc MUDr. Pavel Frühauf, CSc. – člen České pediatrické společnosti

Celiakie dospělých – klinické projevy a přidružená onemocnění

Skupina olomouckých lékařů z Kliniky chorob vnitřních a z Dětské kliniky Univerzity Palackého uveřejnila v časopise Praktický lékař 80, 2002, č. 11 výsledky dlouhodobého sledování souboru 67 dospělých celiaků.

Předkládáme Vám zkrácenou verzi, hlavní myšlenky a závěry této klinické studie: Celiakie (glutenová enteropatie) je definována jako trvalá nesnášenlivost obilného gliadinu – lepku vyvolávající poškození tenkého střeva u geneticky vnímavých jedinců.

Ve svých důsledcích vede k nejrůznějším projevům špatné výživy v klinickém i laboratorním obraze.

První popis celiakie pochází z roku 1888, ale souvislost s nesnášenlivostí lepku byla definována až v roce 1950.

Histologické vyšetřování tenkého střeva použitím enterobiopsie od roku 1956 vedlo k poznání, že atrofické a zánětlivé změny na sliznici tenkého střeva u disponovaných osob se mění v závislosti na příjmu glutenu.

Před rokem 1956 byla celiakie dospělých diagnostikována zřídka, o to pak byly překvapivější studie nejen rizikových skupin, tj.

u příbuzenstva členů rodiny celiaka, ale i souborů zdravých jedinců, kdy se prokázal výskyt tohoto onemocnění v poměru jednoho postiženého ku 200-250 zdravých jedinců. Rozvinutá forma celiakie jako ‚špička ledovce‘ představuje asi 20 % z celkového počtu onemocnění.Již jsou pojmenovány další formy celiakie, které se dosud klinicky neprojevily:

Silentní – němá forma, sice bez klinických příznaků, ale s pozitivní střevní biopsií a protilátkami proti alfa gliadinu a endomysiu;

Latentní – skrytá forma s necharakteristickou střevní biopsií, ale s pozitivními protilátkami proti endomysiu a tkáňové transglutamináze;

Potenciální forma s negativními protilátkami i střevní biopsií, ale se shodnou konfigurací jistých tkáňových antigenů u přímých příbuzných celiaků.

Pro diagnostiku celiakie platí kritéria Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu, upřesněná v roce 1990: vyšetření protilátek proti alfa gliadinu a endomysiu, histologické vyšetření enterobiopsie jejuna (lačníku).

Celiakie dospělých může být diagnostikována v kterémkoli věku, nejčastěji však ve čtvrté a páté dekádě jak u mužů, tak i u žen.

Často začíná subklinickou formou s málo výraznými příznaky, z nichž je nejvíce zastoupena slabost, úbytek na váze, průjem, zácpa, nadýmání, bolesti břicha, nevolnost, bolesti v kostech, otoky, aftosní záněty dásní, svalové křeče, paresthesie (mravenčení, dřevěnění), poruchy růstu.

Kromě těchto příznaků náležejících do malabsorpčního syndromu, mohou dalšími příznaky celiakie být: kloubní bolesti, svalová slabost, poruchy plodnosti, snížená sexuální aktivita, deprese a jiné poruchy ve sféře psychické.

Časté mohou být kožní projevy: suchost kůže, bledost, pigmentace, dermatitis herpetiformis Duhring a ekzémy. Autoři nezmiňují poruchy růstu vlasů a zubní skloviny, neurologické poruchy. Vůbec nejčastější jsou krevní odchylky: chudokrevnost, poruchy činnosti sleziny.

Podle nejnovějších poznatků se celiakie řadí k autoimunním chorobám a může se sdružovat s dalšími nemocemi této skupiny jako jsou diabetes 1. typu, nespecifické střevní záněty, revmatoidní kloubní záněty, choroby štítné žlázy, žlučových cest, jater, ledvin aj.

Při nedodržování dietního režimu vyplývají závažné komplikace celiakie z chronických zánětlivých změn tenkého střeva, poruch imunity; může se objevit cirhóza jater, kalcifikace v mozku, epilepsie, plicní fibróza a střevní lymfomy.

Ve vlastní práci autorů v průběhu let 1997-1999 bylo opakovaně vyšetřeno 92 pacientů z celkového počtu 158 evidovaných nemocných celiakií. Výsledky šetření byly zpracovány od 67 dospělých celiaků (43 žen a 24 mužů). Jejich věkový průměr byl 35 let, většina byla sledována více než 15 let.

Zajímavé:  Hemoroidy U Dětí Léčba?

U 44 z nich byla celiakie diagnostikována již v dětském věku, u 23 byla stanovena diagnóza celiakie až v dospělosti. Klinický obraz celiakie zásadním způsobem ovlivňuje především přísné dodržování bezlepkové diety. Ve výše uvedeném souboru dodržovalo přísnou dietu jen 20 pacientů (29 %).

Z tohoto počtu bylo ještě 6 pacientů pozitivních na protilátky proti endomysiu. Vysvětlení je v chybách nebo nedůslednosti v dietním režimu.

U sledovaného souboru byla nejčastějším projevem chudokrevnost, dále pak laboratorní známky jaterního poškození, 3 případy virové hepatitidy B, 2x cirhóza jater a žlučovodů, 4x záněty štítné žlázy, 3 pacienti trpěli též dermatitis herpetiformis. Více než v 50 % celého souboru se vyskytovaly revmatologické příznaky, záněty a bolesti kloubů.

Oproti očekávání se neobjevil žádný případ cukrovky. V souboru dospělých celiaků udávala pouze jedna třetina průjmy nebo jiné střevní potíže, ačkoliv 70 % jich nedodržovalo bezlepkovou dietu. Úbytek hmotnosti, paresthesie, bolesti v kostech a kloubech se vyskytovaly téměř u poloviny nemocných.

Zahraniční autoři uvádějí shodně zvýšené riziko jaterních chorob u neléčené celiakie. V olomouckém souboru došlo při přísném dodržování bezlepkové diety a podpůrné léčbě jaterních funkcí až k normalizaci jaterních testů. Cílem dlouhodobé studie bylo zabránit komplikacím celiakie a zachovat dobrou prognózu nemocných.

Prognosticky nejzávažnější je zvýšené riziko vzniku malignit, zvláště střevního lymfomu. Bylo prokázáno, že riziko malignity se zvyšuje u nemocných, kteří nedodržují účinnou bezlepkovou dietu.

Striktní celoživotní dodržování bezlepkové diety je tudíž základním požadavkem a zároveň nejlepším předpokladem dobré prognózy celiakie.

V závěru sdělení je pasáž o úskalích dodržování bezlepkové diety: ‚Je známo, že významné snížení denního příjmu glutenu (pod 2 g na den) vede poměrně rychle k ústupu symptomatologie, zlepšení objektivního nálezu i laboratorních ukazatelů.

Potíž je v tom, že i velmi malé, konstantní množství gliadinu ve stravě nemocných celiakií je schopno vyvolat slizniční změny a ve svém důsledku poškození slizničních struktur.

Řada komerčních potravinářských výrobků, které jsou označovány jako bezlepkové, může obsahovat určité množství gliadinu nebo jeho fragmentů. Této skutečnosti si klienti nemusí být vědomi i při dobré adherenci (pozn. red.: přilnutí) k dietě.

Z těchto důvodů je velkou pomocí Sdružení celiaků, které u nás vzniklo na způsob některých vyspělých evropských zemí. Organizace sdružuje nejen nemocné celiakií a jejich rodinné příslušníky, ale i řadu lékařů a dietologů, kteří mohou významně přispět k informovanosti a edukaci.‘

Zdroj: Lucie Možná – Bezlepková dieta od A do Z

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář

prokázání celiakie u dítěte

23 May

Dobrý den, dceři jsou 4 roky. Od malinkosti byla hodně nemocná a trpí vysokým nedostatkem železa v těle. Po vyšetření krve ji vyšly 6-8x vyšší hodnoty iGA a iGG. Dle lékaře trpí nesnášenlivost lepku tedy celiakií, ale ještě je vyžadována enterobiopsie.

Ovšem nechce se mi dceru posílat do narkózy k ověření faktu, který je zřejmý z krve i celkově z jejího zdraví. Navíc po nasazení bezlepkové diety se jí markantně změnila nálada, je mnohem více energičtější a dokonce má i zdravou růžovou barvičku ve tvářích. Dříve byla úplně bílá.

Zlepšení nastalo po cca 3 týdnech od nasazení 100% bezlepkové diety.

Můžete mi někdo poradit, zda je to opravdu nutné posílat malé dítě na enterobiopsii? Nejde mi o nějaké příspěvky, jde mi o to, že jednou ve škole bude muset mít bezlepkovou dietu a údajně k tomu potřebuji papír, který mi lékař nevystaví bez enterobiopsie. Děkuji Vám za radu předem.

24 May

Dobrý den,mohu se zeptat z jakého jste kraje?k Vaší otazce,bohužel v české republice to tak je ,že požadují enterobiopsii na prokázaní celiakie.V jiných zemích to jde jen při protilátkách ,potížích a genetice.

Bez biopsie Vám asi na to papír nedají,a ve škole ani ve škoce neuvaří nebo neumožní bezlepkově se stravovat.Vím z vlastní zkušenosti s dětmi.

Pokud nasadíte dietu špatně se pak diagnostikuje celiakie,do stanovení musí být na zátěži tedy na lepku.

24 May

U nás se u dětí uznává 10x vyšší hodnoty a pozitivní genetika. Jinak dělat biopsii na dietě je nesmysl.

Zobrazit skryté příspěvky

30 Aug

Zuzko a Blanko – jestli jsem to dobře pochopila, taky jste ještě nebyli na biopsii? Já jsem uvízla na zmrzlém bodě, protože po nasazení diety nechci podstoupit u dcery (4roky)zátěž lepkem na tak dlouhou dobu. Jak jste na tom vy? Věříte, že to tak dlouho vydržíte?

31 Aug

Ano, dělali krev, ta byla velmi vysoká a hned udělali v motole diagnózu. Sama jsem si pak pro dceru a mají jistotu nechala dělat genetiku a ta byla pozitivní.

31 Aug

Na biopsii jsem se dcerou nešla, u malých dětí se dělá v narkóze a to mi přijde nebezpečné. Na bezlepkovou stravu jsme si již zvykli. Vařím tak celé rodině a všichni jsou v pohodě. Do budoucna uvidíme, na konci roku půjdu s dcerou na kontrolní laboratorní odběry a uvidím, jaké budou výsledky. Ale biopsii nyní určitě podstupovat nebudeme.

08 Apr

S dítětem bych rozhodně na enterobiopsii nešla. Nač potřebujete papír k potvrzení? Stejně jí budete vařit, a pokud je veselá, čílá a roste, tak to tak nechte.

Já mám celiakii, a na gastroenterologii jsem také nešla a žádnou rakovinu také nemám – zjistili mi to před 3 roky.

Nechte dítě žít !!!!! Doktorovi přibudou body a co bude s Vaším dítětem je mu šumákl!!!!!Co si na něm pak vezmete?Zdravím Alena

PHARMA NEWS – odborný časopis

Celiakie, označovaná též jako celiakální sprue či glutenová enteropatie, je onemocněním, při němž na základě autoimunitní reakce dochází k poškození sliznice tenkého střeva. Podklad pro rozvoj nemoci pak představuje v první řadě genetická predispozice pacienta a současně přítomnost spouštěcího prvku autoimunitní reakce. Tím je v případě celiakie složka naší stravy, která je (bohužel) obsažena v celé řadě potravinářských výrobků – lepek.  Celiakii tedy můžeme definovat jako trvalou nesnášenlivost (intoleranci) lepku danou genetickou predispozicí. V samotném základě je však třeba vytknout, že toto onemocnění není synonymem pro alergii na lepek. Celiakie a alergie na lepek jsou dva odlišné zdravotní problémy. V následujícím textu se budeme věnovat výlučně celiakii.

VÝSKYT

Domněnka, že celiakie je spíše vzácným onemocněním, se ukázala s postupem času nesprávnou.

Svou roli zde sehrává zejména fakt, že projevy celiakie jsou u značného množství pacientů nevýrazné a řadu z nich vedou k odbornému vyšetření až příznaky vycházející z vážnějšího postižení tenkého střeva, případně s lehčí formou celiakie žijí celý život, aniž by se o své nemoci dověděli. Ačkoliv se tedy předpokládá, že prevalence onemocnění v ČR je přibližně 1:200 až 1:250, lékařsky potvrzena je asi jedna desetina z celkového předpokládaného počtu celiaků.

Celiakie může propuknout v jakémkoliv věku. Rozvoj onemocnění již v útlém dětství bývá typický zejména v souvislosti s ukončením kojení a přechodem na příkrmy (s obsahem lepku). U malých dětí jsou rovněž příznaky celiakie zpravidla výraznější a snáze pozorovatelné.

Proto je někdy celiakie mylně považována za nemoc vznikající výlučně v dětském věku, ačkoliv k jejímu propuknutí může dojít i v dospělosti, častěji pak zejména mezi dvacátým a třicátým rokem života a obdobně i mezi čtyřicátým a padesátým rokem věku.

Tedy jak patrno, věk opravdu v tomto případě nehraje markantní úlohu. 

Z HISTORIE CESTA K POZNÁNÍ CELIAKIE 

Je obdivuhodné, kolik onemocnění, zdravotních komplikací a jejich příznaků, bylo popsáno již v dobách starověku a to zejména (avšak nejen) ve starověkém Řecku a Egyptě. Ani celiakie nepředstavuje v tomto směru výjimku.

Velmi zajímavý je v tomto ohledu Galénův spis z druhého století našeho letopočtu, jehož název: Náchylnost k celiakii (orig.

„koiliakos“), zřetelně poukazuje na to, že zdravotní komplikace způsobené tímto onemocněním rozhodně netrápí pouze současnou populaci, ale evidentně tak činily i v dobách dávno minulých.

K odhalení vyvolávající příčiny však bylo ještě daleko a ostatně, ani v současnosti nelze rozhodně výzkum celiakie prohlásit za ukončený a možnosti léčby za zcela uspokojivé. Z pozdějších záznamů má význam zejména práce Samuela Gee z roku 1888, který projevy této nemoci pozoroval u dětských pacientů.

Ačkoliv neodhalil vyvolávající příčinu onemocnění, dokázal na základě svého zkoumání již tehdy zcela přesně určit, že základní opatření v jeho léčbě bude v budoucnu představovat dieta založená na vypuštění některých složek potravy z jídelníčku. Zároveň se zmiňuje o nepříznivých účincích zejména moučných jídel. Je tedy patrné, že jeho „předpovědi“ byly velice přesné.

ZLOMOVÝ ROK 1950

Teprve nástup druhé poloviny dvacátého století byl však pro poznání celiakie klíčovým.

Tři vědecké úspěchy v rychlém sledu sestavují obraz celiakie a její léčby tak, jak jej známe i v současnosti:  1) Nizozemský pediatr Willem-Karel Dicke poukazuje na velmi výrazné zlepšení projevů celiakie u dětí v závislosti na vynechání pšeničné, žitné a ovesné mouky z jídelníčku.

  2) Britský doktor J. W. Paulley odhaluje abnormalitu střevní výstelky u pacienta s celiakií.  3) Birminghamský lékařský tým vedený profesorkou Charlottou Andersonovou určuje a potvrzuje lepek coby původce projevů celiakie. 

  • 4) Bezlepková dieta se stává základním léčebným prostředkem u pacientů trpících celiakií.
  • PŘÍZNAKY A PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ 

Zopakujme, že celiakie je onemocněním autoimunitním, přičemž „spouštěčem“ autoimunitní reakce je lepek, přesněji jeho součást alfa-gliadin, případně další prolaminy. Tato reakce je charakterizována tvorbou protilátek, které poškozují, příp.

ničí buňky sliznice tenkého střeva (enterocyty). Pokud není celiakie včas odhalena, dochází tak postupně ke změnám na střevní sliznici – např. atrofii střevních klků, zvětšování střevních krypt, apod.

Dochází k narušení střevní bariéry a zvýšení střevní propustnosti – potažmo tak k rozvoji dalších možných komplikací.

Funkce tenkého střeva je narušena, je omezeno vstřebávání některých látek, např. tuků, bílkovin, některých vitamínů a minerálních látek, železa, aj. Typickým projevem je i laktózová intolerance.

ONEMOCNĚNÍ S ČASTO NEVÝRAZNÝMI PŘÍZNAKY 

Jak jsme již zmínili, rozvoj celiakie s typickými, dobře pozorovatelnými příznaky (tzv. klasická forma celiakie), je typická zejména při rozvoji onemocnění v dětském věku. U malého dítěte pozorujeme zejména celkové neprospívání, zpomalení růstu a zastavení váhového přírustku.

Typické bývají bolesti břicha a jeho vzedmutí. Objevují se průjmy, či „mastná“ stolice s vyšším obsahem tuků. Projevuje se bílkovinná podvýživa a v řadě případů rozvoj chudokrevnosti.

U dospělých se mohou projevovat podobné příznaky, ve větším množství případů jsou však projevy méně výrazné, nebo je celiakie bezpříznaková.

Na podkladě zhoršeného vstřebávání tuků a bílkovin, jakožto i ostatních látek (vápník, železo, vitamíny), může docházet k poruchám vývoje a stavby kostí, jejich řídnutí a hrozí vznik zlomenin. Z obdobných důvodů můžeme zjišťovat anémii. Nedostatek vitamínu A může vést ke zhoršení zraku, značný nedostatek vitamínů B komplexu k neuropatii atd.

FORMY CELIAKIE

Rozlišujeme zejména v závislosti na přítomnosti/nepřítomnosti příznaků a to v několika rovinách. Forma klasická – projevuje se výše uvedenými, dobře pozorovatelnými příznaky. Tato forma však bohužel představuje odhadem pouze pětinu z celkového počtu předpokládáných případů.

Forma atypická – nevýrazné příznaky přímo nesvědčící o postižení střevní oblasti. V popředí mohou stát příznaky některé z přidružených chorob. K asociovaným onemocněním celiakie, tedy k takovým, které se k ní ve zvýšené míře druží, patří zejména tyto autoimunitní choroby:  • Diabetes mellitus 1.

typu  • Selektivní deficit IgA  • Bergerova IgA nefropatie  • Primární biliární cirhóza  • Autoimunitní tyreoiditida  • Revmatoidní artritida aj. Z dalších chorob je výskyt celiakie častější například také u pacientů s Downovým syndromem.

  Forma silentní – bez klinických příznaků, ale s pozitivní střevní biopsií a protilátkami proti alfa-gliadinu a endomysiu. 

  1. Forma latentní – skrytá forma s necharakteristickou střevní biopsií, ale s pozitivními protilátkami proti endomysiu a tkáňové transglutamináze.
  2. DUHRINGOVA DERMATITIDA 

Či Duhringova herpetiformní dermatitida, bývá definována buď jako: kožní projev nesnášenlivosti lepku, jehož výskyt je oproti výskytu celiakie výrazně vzácnější. A nebo přímo jako vzácný druh celiakie, v jehož popředí stojí typické kožní projevy intolerance lepku.

Zmíněné projevy jsou přitom představovány zpravidla ložiskovým výsevem drobných, silně svědivých puchýřků. Nejčastěji v okolí velkých kloubů, dále na hýždích, ramenou, zápěstí a lícních kostech.

Současná přítomnost zažívacích obtíží vycházejících z postižení střeva při celiakii je však přítomná pouze u desetiny pacientů trpících Duhringovou dermatitidou. Je–li přítomno střevní postižení, pak oproti typické celiakii může jít pouze o ložiskové postižení.

Typickou dobou projevu tohoto onemocnění je dospívání či raná dospělost.

CELIAKIE – DIAGNÓZA A VYŠETŘOVACÍ METODY 

Určení diagnózy celiakie je v mnoha případech dlouhodobou záležitostí. Vzhledem k často nevýrazně se projevujícím příznakům a nutnosti vyloučit jako původce obtíží jiné probíhající onemocnění, může jít i o značný časový úsek.

Celiakie může řadu let probíhat skrytě a výrazněji se projevit až v závislosti na spouštěcím faktoru, například při stresové zátěži, po chirurgickém zákroku, v těhotenství, vlivem infekce apod. Určení diagnózy spočívá v rukou gastroenterologa. Základní informace při podezření na celiakii, resp. nesnášenlivost lepku, přináší případný výskyt nemoci v rodině pacienta.

V tomto ohledu je zvlášť významný tzv. screening. Ten spočívá v pravidelném sledování potenciálních celiaků, tj. těch, v jejichž příbuzenstvu se tato nemoc vyskytla. Obdobně je vhodné sledovat i pacienty, kteří trpí některou z výše jmenovaných přidružených chorob.

Pro potvrzení nebo vyvrácení celiakie jsou zásadní zejména dvě vyšetřovací metody – sérologické vyšetření krve a biopsie tenkého střeva. Vyšetřením krve se zjišťuje přítomnost specifických protilátek. Nejprůkaznější je vyšetření protilátek proti endomysiu a zejména pak proti transglutamináze.

Sérologické vyšetření krve ovšem k potvrzení celiakie nepostačuje a pouze na jeho základě tedy diagnózu stanovit nelze. Rozhodující vliv má následná enterobiopsie, tj. odběr vzorku z části tenkého střeva. Ten se, zejména u dětských pacientů, získává pomocí Coombsovy nebo Carreyovy kapsle, zavedené do první kličky lačníku (jejunum), kde dochází k odběru.

V některých případech není nutné získávat vzorek enteroskopiciky, ale postačí odběr za využití gastroskopu z oblasti dvanáctníku (duodenum) pod Vaterovou papilou (oblast dvanáctníku, kde ústí žlučovod a vývod slinivky břišní). Stanovení diagnózy celiakie bez provedení potvrzujícího vyšetření pomocí biopsie patří i v současnosti k častým chybám. V případě, že by přítomné obtíže byly způsobeny jiným onemocněním, může být nasazená léčba neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní.

KOMPLIKACE

Další komplikace jsou představovány například neplodností (u obou pohlaví), vzácný není ani výskyt žlučových, případně ledvinových kamenů. Zvláštní případ, který vyžaduje hospitalizaci pacienta, představuje tzv. celiakální krize. Ta představuje nejtěžší možnou formu celiakie a vyskytuje se zejména u dlouhodobě neléčených pacientů.

K jejím projevům se řadí silné průjmy, silná dehydratace a rozvrat minerálového hospodářství a rovnováhy mezi kyselými a zásaditými látkami v těle (acidobazická rovnováha). V takovém případě je nutný okamžitý zásah na jednotce intenzivní péče, kde je třeba provést kanylaci centrálního žilního řečiště v rámci parenterální výživy a zajistit rehydrataci, příp.

léčbu hypovolemického šoku (hypovolemie – snížení objemu obíhající krve). V těžkých případech se do léčby zapojují kortikosteroidy. Nejzávažnější z možných komplikací celiakie je zvýšené riziko vzniku nádorových onemocnění. Ta vznikají s největší pravděpodobností v závislosti na snížení funkci imunitního systému společně s dráždivým antigenním vlivem a zvýšenou střevní propustností.

Nejčastěji jde o karcinom jícnu či žaludku, nebo zhoubný lymfom střeva.

LÉČBA BEZLEPKOVÁ DIETA 

Poškozování tenkého střeva a z něj vycházející zdravotní obtíže, komplikace a rizika je přímo závislé na konzumaci lepku ve stravě. Dosud jediným řešením, které zastavuje další poškození a postup onemocnění u celiaků je tedy celoživotní dodržování bezlepkové diety. A to u všech forem celiakie.

Řada potravinářských výrobků (včetně dětských přesnídávek) již velmi často proklamuje přítomnost či absenci lepku přímo na obalu (symbol přeškrtnutého klasu). Jenže je až s podivem, kolik pochutin lepek obsahuje. Například uzeniny, hořčice, kečup, kypřící prášek, zmrzlina, aj. A tak třeba návštěva restaurace je pro pacienta trpícího celiakií leckdy problémem.

Mouku, potažmo lepek přece najdeme i v celé řadě polévek a omáček (jíška).

Problém budou mít rodiče dětí, které mají celiakii, neboť řada školek nemá možnost připravovat zvlášť bezlepkovou stravu. Zvláště u dětí navíc vyvstává další problém.

U dětských pacientů je přechod na bezlepkovou dietu často problémový a staví rodiče před nelehký úkol vysvětlit svému potomkovi co a proč nesmí jíst.

V takových případech je na dítě často vyvíjen tlak z okolního prostředí, například ze strany jeho zdravých vrstevníků, ale i z vlastní rodiny a příbuzenstva. Jednu z typických chyb představují např. přehnané projevy lítosti.

Takový přístup pak nutně vede k pocitům frustrace a k touze po zakázaném pokrmu, i když dítě tuší, že mu po něm s největší pravděpodobností bude zle. Naopak, při dostatečné informovanosti a vhodném přístupu rodinných příslušníků se i dětský pacient naučí s celiakií „dobře vycházet.“

Andrea Kleinová

Zdroje: doc. MUDr. Věra Adámková, CSc.: Civilizační choroby – žijeme spolu. Triton, Praha 2010 Pavel Kohout, Jaroslava Pavlíčková: Celiakie a bezlepková dieta, 3. vydání. Maxdorf, Praha 2006. Renata Červenková, odbor. spolupráce MUDr. Milan Lukáš, CSc.: Celiakie, 1. vydání, Galén, Praha 2006 Archiv časopisu Pharma News

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector