Extáze – vše o zdraví

Tento článek v žádném případě nemá v úmyslu nabádat k užívání MDMA neboli extáze či jiných psychoaktivních látek. Na druhou stranu nelze zamlčet, že pozitiva spojená s užíváním psychedelik ve vhodně nastaveném kontextu výrazně převyšují rizika i potenciální negativní dopady, které jsou z velké části spojeny s nepřiměřeným legálním rámcem. 

Paradox #1: V důsledku protiřečících si postojů systému, vědy a osobních zkušeností máme strach mluvit o drogách otevřeně. 

MDMA (3,4-methylenedioxymethamphetamin) se obecně řadí do třídy psychoaktivních látek nazývaných empatogeny nebo entaktogeny, které se svými účinky liší i podobají látkám zařazeným jako psychedelika, amfetaminy či stimulanty. Empatogeny bývají označovány jako halucinogeny (psychedelika) nebo stimulanty, protože jejich účinky vykazují psychedelické i stimulační vlastnosti.

Podíváme-li se na MDMA z neurologického hlediska, aktivuje produkci dopaminu a serotoninu, které mají na svědomí, že se cítíme dobře, prožíváme štěstí, lásku, pochopení, sounáležitost. Je tedy logické, že se tyto pocity po intoxikaci projeví.

Stejně tak si můžeme domyslet, že přepálíme-li tyto receptory (tím, že navýšíme jejich výkon), pocítíme to. Obvykle se uvádí příznaky jako lehká deprese, poruchy spánku, nervozita, agresivita či poškození kognitivních funkcí den nebo dva dny po užití.

Zajímavé však je, že tyto následky uvádějí výhradně psychonauti a rekreační uživatelé, zatímco terapeuti tvrdí, že je to důsledkem nedomyšlených okolností užití, dávkou a kombinací s alkoholem, tabákem nebo dalšími psychoaktivními látkami.

Podle nich uživatelé mimo terapeutické prostředí často podceňují vliv dalšího dne na zkušenost. Pacienti obvykle setrvávají další den v klidu, pospolu a bez žádných povinností, což rekreační uživatelé jen málokdy dodržují.

Efekt MDMA je podmíněn z velké části několika základními faktory, doporučeními k užívání, jejichž dodržení napomáhá hladkému průběhu zkušenosti.

Jsou jimi mindset neboli set (nastavení mysli, znalosti o látce a jejím působení), určení záměru (co bychom chtěli touto zkušeností získat) a nakonec setting (to znamená prostředí, které by mělo být bezpečné, přičemž zásadní roli hrají i lidé v okolí, zajištění volna následující den, tepla, přístupu k vodě a podobně). 

Paradox #2: Změníte-li jeden z faktorů, může se zásadně změnit i zkušenost. 

Dalším důležitým faktorem je dávkování. Samozřejmě, doporučuje se neužívat, ale v případě, že by se člověk rozhodl přeci jen látku vyzkoušet, je třeba brát v úvahu rychlost metabolismu a fyzickou kondici uživatele.

Pod dávku 100 miligramů (0,1 g) se aktivují spíše serotoninové receptory (uživatel se cítí spokojeně, šťastně, energicky), vyšší dávka pak ovlivňuje dopaminové receptory (receptory odměny, které mají na svědomí pocity potěšení, lásky, radosti).

 Doporučená dávka na jedno užití se liší dle váhy člověka (viz tabulka), avšak pohybuje se maximálně do 120 miligramů (0,12 g). V případě vyšší dávky se ve větší míře dostaví pocity „rozteklosti“, prožitek je mnohem intenzivnější a může eskalovat až k nepříjemným stavům.

Spekuluje se nad tím, že při dávce nad 0,25 gramu najednou může (ale nemusí) docházet k poškozování mozkových buněk. Dávka 0,5 gramu již v minulosti byla minimálně v jednom případě smrtelná. Významnou roli v takových případech hraje právě metabolismus, kontext, čistota látky a další faktory.

Při užívání MDMA se doporučuje pít dostatek vody (s mírou), nemixovat s alkoholem ani dalšími psychotropními látkami a dbát na základní faktory (set, setting a záměr).  

Všeho s mírou

Dnešní společnost postrádá respekt k látkám měnícím vědomí. Chceme všechno rychle a chceme toho hodně.

Mnozí na to doplatili kognitivním defektem – neschopností se soustředit i po odeznění efektu látky.

Nedbáme rad ani doporučení, které se zdají až moc ochranitelské, protože když nám něco prošlo předtím, proč by nemohlo znovu. Jenže fatální následky mohou přijít jen jednou, a může to také být naposledy.

Změněné stavy vědomí jsou obecně velmi delikátní záležitostí. Člověk jako by v těchto stavech byl jaksi křehčím. Neuvážené užití čehokoli pak může mít neblahé následky. Navíc příjemné pocity spojené s intoxikací MDMA často vedou k opakovanému užívání.

Každý máme hranice jinde, ale je třeba se o svoje receptory štěstí a pohody dobře starat. V případě, že se člověk opakovaně vrací (např. každý víkend) k užívání pořádných dávek extáze, může si receptory „přetáhnout“, a to pak není žádná sranda.

Příliš mnoho lásky může vést k jejímu vyplýtvání… 

Paradox #3: Stokrát může být všechno v pohodě, a pak jednou může být všechno jinak

Když bylo v roce 1912 MDMA poprvé syntetizováno a o dva roky později patentováno, nikdo netušil, jakou „kariéru“ má před sebou. Rozhodně nebylo v plánu zkoumat jeho účinky blíže na lidech. Teprve v padesátých letech se „emku“ (jak se mu v užívající subkultuře přezdívá) mrkli na kloub odborníci ze CIA.

Jejich výsledky se dostaly na veřejnost až v polovině sedmdesátých let.

Mezitím se látky, někdy přezdívané „krystalická láska“, ujala psychedelická terapeutická komunita, která úspěšně provozovala psychedelickou terapii například i v oblasti řešení partnerských konfliktů, a to až do klasifikace MDMA jako drogy bez žádného léčebného využití v červenci roku 1985. 

Nemožnost zakoupení čisté substance má dopady na veřejné zdraví.

Paradox #4: I přes své prokazatelné terapeutické využití bylo MDMA bez skrupulí zařazeno do třídy látek bez léčebného využití

Terapeuti nebyli jediní, kdo našli zalíbení v substanci, která zprostředkovává velmi citově nabité zkušenosti, pocity jednoty, kolektivního pouta, emocionální otevřenosti, soucitu až lásky. (Mnozí se dušují, že by se extáze díky své podstatě měla nazývat spíše „empatie“.

) A tak netrvalo dlouho a na konci šedesátých let začalo MDMA pomalu zaplavovat americké ulice. První detekce policií byla nahlášena v roce 1970 v Chicagu.

Podle všeho látku tehdy syntetizovali undergroundoví chemici ve snaze nalézt legální (neklasifikovanou) substanci blízkou složením i účinky MDA, které bylo (v USA) klasifikováno v rámci zákonu o kontrolovaných substancích. 

Paradox #5: MDMA se na černém trhu rozšířilo kvůli pocitům empatie a lásky, které vyvolává. 

MDMA ve Státech klasifikovali a zakázali až v roce 1985. Od první detekce tak uplynulo dobrých patnáct let, kdy tam bylo stále legální. Asi nikoho nepřekvapí, že již počátkem osmdesátých let bylo rozšířeno napříč celou Amerikou a získalo si nehynoucí oblibu i u běžné populace.

Paradox #6: MDMA je trvale v oblibě, restrikce se ukázaly být nefunkční, avšak změna nenastává

Mezi terapeuty, kteří zahlédli potenciál MDMA jako možného léku pro léčbu pacientů s duševními problémy (ještě před jeho zařazením mezi nezákonné drogy), byl i Rick Doblin.

Neváhal a na zákaz podle něj velmi efektivního terapeutického nástroje zareagoval založením Multidisciplinární asociace psychedelických studií (MAPS). Je tomu již více než třicet let.

Málokdo ví, že „Regulace léčebného užití psychedelik a marihuany“ je název Rickovy disertační práce, a tak bychom mohli na největší organizaci zabývající se psychedelickým výzkumem pohlížet jako na obhájenou doktorandskou práci jednoho zapáleného studenta, jenž si nedá pokoje, dokud nedojde i k její praktické implementaci. V nedávném rozhovoru s Rickem Doblinem (viz Legalizace č. 44) jsme se zaměřili hlavně na konopí, avšak Rick několikrát zmínil, jakou výzvou je pro ně současný vývoj výzkumu MDMA.

MAPS na svých stránkách uvádí, že v současnosti je jejich nejvyšší prioritou podpora klinických studií MDMA jako nástroje pro asistovanou psychoterapii v léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD).

Dále se zabývají i potenciálem MDMA-asistované psychoterapie v léčbě psychologických a emocionálních poškození, která bývají následkem sexuálního obtěžování, znásilnění, války, násilného činu nebo dalších traumatizujících událostí.

Podporují i studie, které se zabývají MDMA-asistovanou terapií zaměřenou na autistické dospělé jedince se sociální fobií a MDMA-asistovanou terapií pro lidi ohrožené smrtelným onemocněním.

doporučujeme Flashback

Žabanistický rituál

Paradox #7: Nejde jen o jedno konkrétní duševní onemocnění, ale celou škálu duševních problémů, které může MDMA pomoci vyřešit

Orientace hlavního směru výzkumu na vojáky trpící PTSD je vskutku mistrovským počinem. Podle všeho byl jedním z důvodů zákazu psychedelik (tehdy nejprve LSD) i fakt, že mladí američtí rekruti raději než do Vietnamu odlétali brázdit dimenze svého vědomí právě pod vlivem psychedelik, jako je LSD nebo o něco později i MDMA.

Ti, kteří do Vietnamu tehdy opravdu odlétli (stejně jako hlavní hrdina Formanova oscarového muzikálu Vlasy), se zpátky vrátili často traumatizováni. V roce 2014 vydala americká vláda prohlášení, že denně spáchá sebevraždu dvacet veteránů. Podle posledních statistik jsou čísla konstantní. V současnosti totiž neexistuje osvědčená metoda, která by PTSD efektivně léčila.

Medikace je neefektivní, a dokonce se prokázalo, že placebo bývá mnohdy efektivnější než nasazené léky. Na konvenční terapii zase reaguje (pozitivně či negativně) méně než 40 procent pacientů. Po třech sezeních s MDMA (s asistovanou psychoterapií) 83 procent účastníků studie, kterou pod záštitou MAPS vedli manželé Mithoeferovi, po třech měsících nesplňovali kritéria pro PTSD.

Po jednom roce se procento uzdravení snížilo na 61 procent. 

Paradox #8: Traumatizovaní vojáci, kvůli kterým byly zčásti psychotropní látky zakázány, hrají významnou roli v zavedení MDMA do léčby PTSD

V roce 2009 se předseda anglické vládní rady zabývající se zneužíváním drog profesor David Nutt nechal slyšet, že užití extáze není o nic nebezpečnější než jízda na koni.

Profesor tak chtěl poukázat na to, že fatální dopady užívání jsou statisticky tak minimální, že jsou srovnatelné s jinými neobvyklými aktivitami, kterým se někteří členové naší společnosti oddávají. Dostal padáka.

 V odborném článku „Brát MDMA jako lék“ uvádějí doktor Ben Sessa a profesor David Nutt, že MDMA zlepšuje kvalitu sociálních interakcí, zvyšuje empatii a soucit.

Poukazují i na to, že účastníci uplynulého výzkumu užívali k popsání svých prožitků slova jako „přátelství, podpora a intimita“ (na rozdíl třeba od metamfetaminu, tedy pervitinu, u něhož bylo prokázáno mimo jiné i snížení schopnosti soucítit). Díky příjemným prožitkům, které MDMA navozuje, se pacientům daří uvolnit a otevřít v rámci asistované terapie tak, jak se jim za roky psychoterapie mnohdy nedařilo. Z jedné pacientovy zkušenosti pak společně s terapeutem můžou zpětně čerpat během následujících sezení.

Paradox #9: Jediná zkušenost zavdává dostatek „materiálu“ pro mnoho dalších sezení

Doktor Ben Sessa patří k předním výzkumníkům MDMA. V současnosti zkoumá poněkud kontroverzní využití této látky, a to v léčbě závislosti na alkoholu. Ben Sessa na toto téma říká: „Víme, že MDMA pomáhá hlavně lidem, kteří prošli traumatem, a že jim pomáhá budovat empatii.

Mnozí z mých pacientů alkoholiků v minulosti utrpěli nějakým druhem traumatu, a to dodnes hraje roli v jejich závislosti.“ Nutno konstatovat, že i u závislých na jiných drogách se často setkáváme s traumatizujícími událostmi, které závislost krmí.

Pokud se léčba u závislých na alkoholu prokáže, mohli bychom očekávat pozitivní výsledky i v léčbě závislostí na drogách za pomocí „drogy“ MDMA?  

Paradox #10: Látka se závislostním potenciálem může léčit závislost na drogách

MDMA v ČR 

Na prvním ročníku konference Beyond Psychedelics 2016 konané v Praze se poprvé otevřela diskuze o možnostech zařazení České republiky mezi země, ve kterých bude probíhat třetí fáze klinického hodnocení účinku MDMA v léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD).

V současné chvíli jednání stále pokračují a zdá se, že klinické podávání MDMA, samozřejmě doprovázené psychoterapií, bude opravdu umožněno. Během pražské Mezinárodní transpersonální konference prohlásil Rick Doblin, že v Česku vidí budoucí centrum psychedelické terapie.

Tento „frontman“ psychedelického výzkumu u nás opět vystoupí (stejně jako Ben Sessa) jako jeden z hlavních přednášejících na konferenci Beyond Psychedelics 2018, která proběhne 21.–24. června opět v Praze.

Předcházet jí bude evropské setkání terapeutů věnované práci s MDMA a můžeme tedy předpokládat, že se téma na konferenci opravdu rozvine do hloubky. Legalizace bude u toho. 

Vyhledávání a filtrování dotazů

staršízobrazeno: 1-25 z 7059zobrazit stránku: 123456789101112131415161718192021222324252627282930313233343536373839404142434445464748495051525354555657585960616263646566676869707172737475767778798081828384858687888990919293949596979899100101102103104105106107108109110111112113114115116117118119120121122123124125126127128129130131132133134135136137138139140141142143144145146147148149150151152153154155156157158159160161162163164165166167168169170171172173174175176177178179180181182183184185186187188189190191192193194195196197198199200201202203204205206207208209210211212213214215216217218219220221222223224225226227228229230231232233234235236237238239240241242243244245246247248249250251252253254255256257258259260261262263264265266267268269270271272273274275276277278279280281282283

22.9.2020

Kokain, doba detekce, řízení

Dobrý den, Ze soboty na neděli jsem užil cca 0,5-0,6g kokainu (poslední dávka v neděli ráno – cca v 3:30) a v pondělí v 20:30 večer jsem byl zastaven policií a z potu jsem byl pozitivní na kokain.

Podstoupil jsem tedy odběry krve a moči a nyní čekám na výsledky.

Je možné, že budou z výsledky kokainu vyšší než je povolené množství? V pondělí před tím, než jsem byl zastavan hlídkou, jsem i dost sportoval, tak jestli to může mít také (pozitivní/negativní) vliv. Děkuji Vám. Kliknutím zobrazíte odpověď ↓

Dobrý den,

děkujeme za dotaz. Těžko spolehlivěji odhadovat jak daný test dopadne, existuje totiž vícero faktorů, které vše mohou finálně ovlivnit (viz např. rychlost Vašeho metabolismu, dávkování, frekvence předešlého užívání…). Standardní doba detekce kokainu v krvi je však přibližně 24 hodin od posledního užití, proto by měla existovat solidní šance, že byste o ŘP přijít nemusel.

Závěrem bych chtěl dodat, že je směrodatný pouze a jen toxikologický test z krve (a výsledná hodnota dané látky v krevním vzorku, viz tento text). V případě jakýchkoliv komplikací je také možné přímo oslovit tuto bezplatnou a anonymní právní poradnu, která může poradit, jak dále postupovat.

Zdraví poradna EXTC

skrýt odpověď ↑ 19.9.2020

Marihuana, testy, řízení

Dobrý den, Jsem občasný uživatel marihuany (1-2x týdně max, vždy navečer) Měl bych dotazy na okolnosti v případě silniční kontroly.

1)Pokud bych například užil marihuanu večer v sobotu (2-3 šluky ze skla) je možné že bych v pondělí ráno při silniční kontrole měl pozitivní test na drogy? 2)Pokud ano jak dlouho zabere krevní odběr (pokud jsem zastaven v centru města, kde nebude daleko nemocnice) 3) Jak moc by se změnila situace kdybych užil marihuanu v pátek i sobotu, zbylé okolnosti stejné 4) Lze doporučit zcela bezpečné rozmezí od užití kdy už nenalížu? Chci se předem informovat, jsem fotograf a neumím si představit že bych z obdobného důvodu nedojel například na svatbu, kde mám fotit. Mnohokrát děkuji za odpověď a příjemný zbytek dne. Marek Kliknutím zobrazíte odpověď ↓

Dobrý den, Marku,

děkuji za Váš dotaz. Je dobře, že se snažíte informovat a předejít tak nepříjemostem a případnému postihu.

Co se týče situace č. 1., zde je již vysoká pravděpodobnost negativního testu. Pokud by však slinný test vyšel pozitivně (což může být i falešná pozitivita, viz článek ZDE nebo ZDE), předpokládám že při toxikologickém rozboru by již vše bylo v pořádku a jednalo by se maximálně o pasivní metabolity THC, které nejsou důvodem k jakémukoliv postihu řidiče.

Dále se ptáte, jak dlouho zabere krevní odběr – zde záleží na vytíženosti konkérntí laboratoře, zda je zde někdo ve ‚frontě‘ před Vámi, na denní době, kdy má k odběru dojít a podobně.

Obvykle by ale celá procedura neměla zabrat déle než cca 1-2 hodiny. Pokud byste marihuanu užil i v pátek i v sobotu může být riziko pozitivního slinného testu o něco vyšší.

Na krevních testech by však při nezkonzumování enormního množství měly být aktivní metabolity stále pod hranicí pro postih.

Zajímá Vás také jaké je zcela bezpečné rozmezí řízení od užití marihuany, kdy bude slinný test negativní. Toto záleží na celé řadě faktorů. Zásadní je užité množství, síla (obsah THC) marihuany, pravidelnost užívání, rychlost metabolismu, tělesná konstituce, regenerace a odpočinek atd.

THC se začíná odbourávat ihned po užití právě na základě dříve zmíněných faktorů. U rekreačních uživatelů by se mělo odbourat v řádech hodin, cca v rozmezí 24-48 hodin. Zajímavé poznatky přinesla například TATO STUDIE, kde u 4 osob bylo THC pod detekovatelnou hranicí již po 4,5 hodinách, u většiny ostatních bylo THC nedetekovatelné právě po době 24-48 hodin.

V této studii se však jednalo o hladinu THC v krevním séru, což tedy neřeší situaci slinných testů používaných policií ČR. Pokud člověk předpokládá neaktivní metabolity, je vždy lepší jet po pozitivním orientačním testu tzv. na krev.

Pokud byste si chtěl vyzkoušet, jak reaguje Váš organismus, můžete si slinný test který používá policie ČR koupit a vyzkoušet si jej doma. Mohlo by Vám to dát trochu přesnější představu, jak reaguje právě Váš organismus.

Zdraví poradna EXTC

skrýt odpověď ↑ 14.9.2020

Přítel, THC, podpora

Dobrý den, mám dotaz a zároveň si jdu pro radu.Mam přítele je mu 27 let kouří marihuanu již skoro deset let.Da se říct že ve velkém množství nyní se rozhodl že přestane z důvodu už neunosnych nálad vůči rodině, stále výbušná nálada atd. Již 4 den nekouří ale bohužel jsem netušila že to bude tak těžké.

Dostavilo se u něj pocení, klepání rukou, zimnice, málo ji včera se už i po zvracel a hlavně depresivní nálada. Stále nám s dcerou opakuje jak nám bude lépe bez něj atd. Jsem už z toho psychicky na dně před ním samozřejmě ne.

Chci se zeptat co dělat popřípadě kam se obrátit abych aspoň nějak mu pomohla v této situaci samozřejmě ho podporuji atd ale velice mě to už stahuje dolů po psychické stránce děkuji za odpověď Verča Kliknutím zobrazíte odpověď ↓

Dobrý den,

děkujeme za dotaz. Oceňuji, že jste příteli takovouto oporou a snažíte se informovat, co by mohlo pomoci.

Chtěl bych Vám úvodem jen napsat, že obdobné abstinenční příznaky, které uvádíte nejsou u dlouhodobých kuřáků marihuany ojedinělé a časem naštěstí pozvolna odeznívají (řádově může jít o několik dnů až týdnů, jedná se o velmi individuálně laděný faktor).

To nicméně nic nemění na faktu, že bývají zejména v začátcích náročné jak pro člověka, který se snaží s látkou přestat, tak pro jeho nejbližší.

Osobně pak vnímám jako důležité nezapomenout v tom všem, co prožíváte na co možná nejvíce podpory zvenčí, jelikož jsem přesvědčený, že je stejně tak důležité postarat se nejen o blízkého, ale také o sebe.

Nedaleko Vašeho města sídlí např.

tato adiktologická organizace (její služby jsou bezplatné), kterou můžete oslovit a domluvit si schůzku s odborníkem (ať již jen pro Vás či pro Vás a Vašeho přítele) a varianty dalšího efektivního postupu.

Držíme palce! Poradna EXTC

skrýt odpověď ↑ 4.9.2020

Metamfetamin, testy

Dobrý den, je možné že po 14 dnech , kdy jsem nekouřila, neužívala ani amfetamin ani thc ani nic jiného jsem si dala asi 3 tahy…šluky ze skleněné dýmky metamfetaminu a po asi 5 hodinách, kdy jsem šla na krev, mě našli v krvi 61ng/ml metamfetaminu a 4ng/ml amfetaminu? Věřila jsem , že množství v krvi bude minimální a pod limit. Kliknutím zobrazíte odpověď ↓

Dobrý den,

teoreticky to možné je, záleží na citlivosti organismu, rychlosti Vašeho metabolismu a dalších faktorech. Můžete případně zkusit ještě přímo zkontaktovat např. tuto toxikologickou laboratoř, kde byste mohla dostat detailnější informace.

Zdraví Vás poradna EXTC

skrýt odpověď ↑ 2.9.2020

Manželův otec má problém s alkoholem

Extáze

Extáze je nelegální droga typická víkendovým užíváním a užívá se v prostředí tanečních klubů, akcí. Patří do skupiny metamfetaminů.

V případě extáze se jedná o tzv. designerskou drogu (tj. o uměle vytvořenou drogu, která svými účinky napodobuje již existující, ale o zakázanou drogu s cílem obejít zákony).

Název drogy:	extáze (lidově: extoška, E, pilule, sněhová koule, eden, XTC atd.).
Vzhled, forma:	barevné tabletky s vyraženými logy firem, smajlíky, srdíčky atd., možná je podoba krystalek, s typickou vůní a narůžovělou až nahnědlou barvou.
Způsob užití:	perorálně (ústy) zejména v tanečních klubech a na parties, krystalky se mohou šňupat nosem.
Účinná látka:	MDMA (3,4-methylendioxy-N-metamfetamin), v tabletách jsou časté příměsi dalších stimulačních látek.

Účinky

Extáze se svými účinky pohybuje na hranici mezi stimulačními a halucinogenními drogami. Po požití droga nastupuje cca po 30 minutách. Jelikož je v tabletách obsaženo rozdílné množství účinné látky (80–160 mg) uživatelé často berou více tabletek najednou.

Při vyšších dávkách extáze se zvyšuje její stimulační účinek v závislosti na setu (psychickém stavu uživatele) i lenost a pocity pohody, Jedná se o tzv. empatogen, který zvyšuje zájem o druhé lidi, otevřenost, porozumění, komunikace, pocit sounáležitosti a lásky.

Nicméně nejedná se o afrodiziakum, jelikož dochází ke snížení schopnosti erekce u mužů.

Extázi se říká také empatogen, protože zvyšuje zájem o jiné lidi, pocit sounáležitosti a porozumění. Tlumí uvolňování hormonů, chemických látek v mozku, které potlačují strach, a naopak podporuje v mozku tvorbu tzv. hormonů štěstí (dopaminu a serotoninu).

Také ale zpomaluje myšlení, člověk nepociťuje žízeň – hrozí přehřátí, které skončí kolapsem a smrtí, člověk nepociťuje vyčerpání, může se dostavit nevolnost a zvracení, svalové křeče, deprese, úzkost a únava.

Tablety mohou obsahovat různé jedovaté příměsi, uživatel však nemá šanci to nijak poznat.

Rizika

Při vysokých dávkách extáze se mohou objevit nežádoucí účinky v podobě přehřátí organismu, které se zejména objevují při zvýšené tělesné aktivitě (celonoční tancování atd.), vyšší teplotě okolí, nedostatku tekutin či opakovaném užívání extáze během noci, ale i bez dalších faktorů. Tento stav při neposkytnutí pomoci může končit smrtí.

Při předávkování je typická suchost v ústech, svalové křeče žvýkacích svalů (skřípění zubů, pevně sevřená čelist) i svalů obecně, dehydratace, zvýšený krevní tlak, teplota, pot, dochází k přehřátí organismu, hrozí celkové vyčerpání.

Po odeznění účinku drogy se dostavují typické změny nálad, deprese, úzkost, stavy podobné kocovině, poruchy paměti, uživatel se z celkového stavu vyčerpání může dostávat i několik dní. Pokud tablety extáze obsahují příměsi dalších stimulačních látek, mohou být následky užívání drogy podstatně rozsáhlejší. Extáze se nesmí se kombinovat s alkoholem a dalšími psychoaktivními látkami.

Rizikem je také psychická závislost, kterou v tomto kontextu můžeme chápat jako neschopnost užívat si taneční či jiné akce tak, jako dříve – tedy bez užití drogy.

Příznaky

Intoxikace je obtížně pozorovatelná, u vyšších dávek pozorujeme rozšířené zornice, skřípání zubů, zrychlenou mluvu tzv. žvatlání, pocení uživatele.

První pomoc

Pozorujete-li výše uvedené příznaky, měli byste:

• vynést postiženého jedince do chladnějšího a klidného, tichého prostředí,
• dodat uživateli tekutiny a minerály,
• vždy zavolat záchrannou službu.

Léčba

Na extázi nebyla popsána fyzická závislost, u některých uživatelů se ale rozvíjí tolerance a pro dosažení stejného efektu zvyšují dávky a frekvenci užívání MDMA.

Specifikem je spojení užívání s určitým prostředím (taneční party). Somatická složka odvykacího stavu mívá podobu vystupňované únavy s rozladami, psychická složka se projevuje bažením po droze a podrážděností.

Ke zvládnutí odvykacího stavu není třeba lékařské intervence.

Pokud po MDMA ucítí uživatel bolest v prsou či v zádech, může to být signál, že došlo k dehydrataci (nedostatek tekutin) a je na místě si odpočinout a pořádně se napít.

Jedná se o drogu se spíše mírným efektem, ve srovnání s ostatními látkami skupiny halucinogenů. Látka je potenciálně neurotoxická a za určitých okolností je riziko poškození organismu kvůli ovlivnění vegetativního nervového systému. To s sebou nese změny tepelné regulace a absence pocitu žízně.

Může dojít k přehřátí organismu, zvláště při užití na párty. Při tanci člověk produkuje značné množství tepla a může dojít k přehřátí organismu – úpalu. Pak se mohou poškodit vnitřní orgány a postižený může i zemřít. Dalším z nežádoucích efektů je neurotoxicita (poškození nervových buněk).

Při dlouhodobém užívání je riziko vzniku závislosti a toxické psychózy.

Související odkazy

1. Jiří Presl: Drogy: poznej svého nepřítele. Praha, 2012. (PDF soubor ke stažení, 1.8 MB)
2. Extáze (odkaz vede na web drogy.cz)
3. MDMA / Extáze (odkaz vede na web drogovaporadna.cz)
4. Extáze (odkaz vede na web prevcentrum.cz)
5. Kamil Kalina a kol.: Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80-86734-05-6. (odkaz vede na web drogy-info.cz)
6. Manuál a podklady pro moderátory interaktivní hry „Jak se (ne)stát závislákem“ (odkaz vede na web zkola.cz)
7. Karel Nešpor, Marie Millerová: Jak přestat brát drogy – svépomocná příručka. Páté rozšířené vydání vydalo sdružení FIT IN, nám. Svatopluka Čecha 11, 100 00 Praha 10 pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, 2006. (odkaz vede na PDF soubor na webu drnespor.eu, 1.2 MB)
8. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost: Evropská zpráva o drogách 2019: Trendy a vývoj. Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2019. ISBN 978-92-9497-409-9 (odkaz vede na PDF soubor na webu emcdda.europa.eu, 7.8 MB)

::: DROGY.CZ :::

Extáze byla původně vyvinuta německým farmaceutickým koncernem Merck v roce 1912. Ve své původní podobě byla známa jako MDMA a použita americkou armádou v roce 1953 při psychologických bojových testech. V 60. letech se opět objevila jako lék používaný při psychoterapii k „odstranění zábran“. Teprve v 70. letech se MDMA objevil jako droga užívaná na večírcích.

Na začátku 80. let byl MDMA propagován jako „nejžhavější kandidát při neustálém hledání štěstí skrze chemii“ a byla to oblíbená droga na mnoha víkendových párty. Ještě v roce 1984 byl MDMA legálně prodáván pod jménem „extáze“, ale v roce 1985 byl z bezpečnostních důvodů zakázán.

Koncem 80. let se extáze stala oblíbeným „marketingovým“ termínem pro prodejce drog, kteří prodávali drogy typu extáze, které však ve skutečnosti ani MDMA nemusely obsahovat.

Zatímco MDMA jako takový může vyvolat nežádoucí účinky, to co dnes nazýváme extází, může obsahovat široký koktejl látek od LSD, přes kokain, heroin, amfetaminy a metamfetaminy až k jedu na krysy, kofeinu, a odčervovací přípravky pro psy. A i přes roztomilé logo, kterým dealeři tabletu označují, je právě tohle ten důvod navíc, proč je extáze nebezpečná.

Uživatel nikdy ve skutečnosti neví, co si to vlastně bere. A nebezpečí se zvyšuje, pokud si uživatel zvýší dávku, aby dosáhl stejného opojení jako předtím a neví, že nyní může užít zcela jinou kombinaci drog.

Extáze se nejčastěji vyskytuje ve formě tablet, ale může se užívat také injekčně nebo jinými způsoby. Tekutá extáze je ve skutečnosti GHB, což je látka, kterou můžete najít také v čistících prostředcích na odtok či podlahu a v odmašťovačích.

• Extoška, Éčko, Bobule, Vožeh, Boule, E, Kulatý, Tableta, Pilule, Kolčo, Kolečko, Koule, Pilulka lásky, Eden, Eva, Adam, Smajlík, Sněhová koule, XE, XTC
• Životní zkušenost s halucinogenní extází mělo v roce 2015 v ČR 3 % studentů ve věku 15 – 16 let (ESPAD 2015).
• V roce 2011 mělo tuto zkušenost 3,3 %, v roce 2007 4,6 %, z čehož vyplývá trend mírného poklesu zneužívání této drogy.
• Průzkum v USA ukázal, že 92 procent těch, kdo začali s užíváním extáze, užívá později i další drogy včetně marihuany, amfetaminů, kokainu a heroinu.

„Naštěstí jsem živá, ale musím se potýkat se dny, měsíci a léty posttraumatických následků. Musím čelit újmě, kterou extáze způsobila celému mému životu. Zažila jsem vše, co vás může napadnout. Deprese, úzkost, stres, (opakované) noční můry a těžké bolesti hlavy byly jen několika nepříjemnostmi, s nimiž jsem bojovala poté, co jsem užila extázi. Téměř jsem zemřela. Stačila jediná noc, pár pilulí (extáze) a alkohol. Tato droga je velmi osudová a já jsem vděčná za to, že jsem živá. Nedokážu popsat, jak těžké je potýkat se pořád s děsivými sny. Probouzím se celá zpocená a děkuji Bohu za to, že to byl jen další zlý sen. Modlím se, aby jednou ty děsivé sny zmizely. Žádná droga za to nestojí.“ Megan Skutečně chcete na párty?

Neurotoxicita MDMA

Je navrženo začlenění celého obsahu tohoto článku do článku Extáze (droga). Odsud tam pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi. Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.

Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy. Konkrétní problémy: úvod, encyklopedický styl, wikiodkazy

MDMA (3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin, extáze) je syntetická droga patřící mezi amfetaminy.

Byla patentována v roce 1912 firmou Merck jako lék na hubnutí. V 50. letech byla zneužívaná CIA jako tzv. sérum pravdy. O její opětovnou syntézu a terapeutické užívání se v 70. letech zasloužil Alexander Shulgin. Dříve byla MDMA užívána k psychologicko-psychiatrickým studiím a terapiím.

Po zjištění její neurotoxicity byla látka zakázána.

Chemické složení

MDMA patří mezi amfetaminy.

Účinkem spadá, jako látka kombinující účinky typické pro stimulanty s některými účinky typickými pro psychedelika (serotonergní halucinogeny) do třídy entaktogenů (jinak též empatogenů = látka, díky které se lépe vcítíme do druhé osoby, prohlubuje pocit lásky, důvěry a umožňuje vše cítit intenzivněji).

Chemicky patří mezi substituované fenyletylaminy. Jedná se o bílou krystalickou látku silně hořké chuti, snadno rozpustnou ve vodě a jiných polárních rozpouštědlech.

Nejčastěji se vyskytuje ve formě tablet, kde je množství MDMA různé a často se nejedná o jedinou psychoaktivní složku drogy (tablety běžně obsahují kofein, metamfetamin, amfetamin, nebo jiné entaktogeny než MDMA), nebo ve formě bílých, nebo lehce růžově či žlutě zbarvených krystalů připomínajících hrubozrnnou kuchyňskou sůl. Nejčastěji obsahují tablety extáze mezi 80-150 mg MDMA, kromě již zmíněných příměsí. Tablety extáze však mohou obsahovat i mnohem škodlivější látky, které v kombinaci s MDMA mohou vyvolat různé zdravotní komplikace. Patří sem například efedrin v kombinaci s inhibitory MAO. Látky substituované na benzenovém kruhu mají stimulační efekt, látky v polohách 2,4,5 a 3,4,5 mají psychedelický efekt (2C-B, meskalin).

Účinky

Po užití se látka vstřebává sliznicí a dostává se do krve, kde kterou je rozváděna do celého organismu. Účinky nastupují cca po 20 minutách až 1 hodině. Biologický eliminační poločas je průměrně 6 hodin.

Po průchodu játry vzniká metabolit MDA (3,4-methylendioxyamfetamin) a obě látky jsou vylučovány ledvinami. V moči detekujeme látku asi 1 týden, při častém užívání až 14 dní. V krvi detekujeme látku 1-3 dny.

MDMA ovlivňuje uvolňování neurotransmiterů v mozku, účinkuje především jako tzv. agens působící uvolnění serotoninu (SRA – serotonin releasing agent). Serotonin se vyplaví ze serotonergních presynaptických vezikul. Poté je transportován pomocí 5HT-transportéru do extracelulárního prostoru.

Díky MDMA dochází ke zvýšení množství 5-HT transportérů v presynapsi a tím dochází k rychlejšímu a masivnějšímu vylití serotoninu do extracelulárního prostoru. Také významně ovlivňuje vyplavování dopaminu a noradrenalinu, které jsou zodpovědné za psychostimulační účinky. Zvyšuje se jejich syntéza a usnadňuje uvolňování. Celkově tak MDMA působí jako sympatomimetikum.

Dále ovlivňuje některé hladiny hormonů, jako jsou prolaktin, kortizol, ACTH, DHEA.

Jelikož MDMA způsobí masivní vyplavení 5-HT, jeho koncentrace v neuronech po několika hodinách výrazně klesá, ale během 24 hodin se vrací do normálu. Díky bifazickému charakteru účinku MDMA však dochází k opětovnému snížení hladin 5-HT. Tento stav přetrvává měsíce i roky.

Mezi prvotní příznaky užití MDMA patří neklid, zmatenost, někdy až paranoia. Tyto pocity však rychle ustoupí a nastává fáze klidu a pohody, zlepšuje se nálada, dostavuje se příval energie, štěstí, míru a lásky. Zvyšuje se komunikativnost a potřeba dotýkat se druhého. Při užití o samotě dochází ke zvýšení intelektuálního výkonu.

Při užití ve skupině se zvyšuje pocit sounáležitosti. Nefunguje jako afrodiziakum, přesto však zvyšuje touhu a pozdržuje prožitek orgasmu. Halucinace se dostavují málokdy, dostavuje se jen mírně zostřené vnímání a psychická i fyzická stimulace.

Druhý den po užití MDMA se dostavuje kocovina: únava, bolesti svalů, kloubů, zhoršení nálady.

Neurotoxicita

Mezi mladými lidmi je MDMA oblíbenou rekreační drogou a je považována za bezpečnou. Spousta studií ale potvrdilo selektivní poškození serotonergních axonů na 5-HT zakončeních u laboratorních zvířat.

Spuštění oxidativních procesů

Oxidativní stres je jedním z předpokládaných mechanismů neurotoxicity MDMA. Spouštěčem je pravděpodobně metabolit MDMA zvaný DHMA (3,4-dihydrometamfetamin). Z toho v játrech vznikají chinonové struktury, které vyvolávají lipidickou peroxidaci a tím způsobují ztráty serotoninu v axonech. Další metabolit zvaný MDA (3,4-methylenedioxyamfetamin) také dává vzniku dalším toxickým látkám.

Vyčerpání energetických zásob

MDMA brání zpětnému ukládání serotoninu do presynaptické membrány permanentní aktivací transportních systémů, což vede k nadměrným ztrátám energie (spotřebovávání ATP). Tím se vyřadí ochranné mechanismy, které regulují přestup iontů a které zabraňují oxidativnímu stresu.

Úloha dopaminu

MDMA má vliv na nadměrné vyplavování dopaminu. Jelikož je koncentrace dopaminu abnormální, předpokládá se, že dochází k jeho pohlcování serotonergními zakončeními, což může působit neurotoxicky (dopamin je v serotonergních zakončeních metabolizován MAO-B, vzniká peroxid vodíku a to opět vede k peroxidaci).

Komplikace

Hypertermie

Na hypertermii se podílí nejen vliv samotné MDMA (důvodem je pravděpodobně nadměrné vyplavení dopaminu), ale také fyzická aktivita samotných uživatelů a teplota prostředí (party). Hypertermie může vést k dalším komplikacím, jako je rhabdomyolysa či akutní renální selhání.

Hyponatrémie

Hlavním důvodem vzniku hyponatrémie u uživatelů MDMA je nadměrný příjem tekutin a ztráty sodíku pocením. To vede k poruše iontové rovnováhy a komplikacím jako je edém mozku a plic, což je provázeno křečemi, zvracením a bolestmi hlavy, a může vést k poškození mozku až smrti.

Ovlivnění kognitivních funkcí

Na základě studií se dá předpokládat, že dlouhodobé užívání vede ke zhoršení kognitivních funkcí i při užívání rekreačních dávek. Serotonin má významnou funkci v kognitivních procesech, jako jsou vnímání, cítění, paměť či pozornost. Zhoršení kognitivních funkcí vlivem MDMA se spojují se sníženou serotogenní aktivitou, která následuje po nadměrném vyplavení serotoninu.

Ovlivnění kardiovaskulárního systému

Jelikož MDMA působí jako sympatomimetikum, vede k rozvoji tachykardie, vasokonstrikce, zvýšení krevního tlaku či arytmiím. Studie na lidských dobrovolnících ukázala, že došlo ke zvýšení srdečního výdeje, krevního tlaku a srdeční frekvenci. Tyto hodnoty byly změřeny před a po podání dávky MDMA.

Hodinu po podání byl pozorován nárůst srdeční frekvence o 28 úderů za minutu, nárůst systolického krevního tlaku o 25 mmHg a nárůst srdečního výdeje o 2 l za minutu. Měření probíhalo v klidových podmínkách, v běžných podmínkách užívání MDMA (party, přeplněné prostory, fyzická aktivita) bude efekt závažnější.

Studie také popisují náchylnost uživatelů MDMA v cévním mozkovým příhodám z důvodu masivního vyplavení 5-HT, stimulaci 5-HT2 receptorů a následné vazokonstrikci.

Psychopatologie

U uživatelů MDMA byl pozorován například psychotický syndrom, halucinace, palinopsie, panická ataka, deprese a depersonalizace. Není ale jednoznačné, jestli jsou tyto psychopatologie způsobeny pouze MDMA. Uživatelé MDMA často užívají i další návykové látky, které se na rozvoji psychických poruch můžou také podílet. Také může jít o jedince s predispozicí k těmto poruchám.

Hepatotoxicita

Ikterus, hepatomegalie, nekróza, hepatitida a fibróza jsou některé z jaterních onemocnění, které mohou vzniknout vlivem metabolizace MDMA v játrech. Mechanismus poškození ale stále není úplně objasněn.

Předpokládá se, že se na vzniku jaterních poškození podílí některý z metabolitů MDMA či jiná látka, která drogu kontaminuje při výrobě.MDMA je metabolizována pomocí cytochromu P450 2D6.

Jedincům se sníženou aktivitou tohoto enzymu hrozí vyšší riziko toxicity a rozvoj jaterních onemocnění.

Odkazy

Reference

• SIMANTOV, R., TAUBER, M. The abused drug MDMA (Ecstasy) induces programmed death of human serotonergic cells. FASEB Journal. 1997-02-11, roč. 11, čís. 2, s. 141-146. PMID: 9039956. Dostupné online [cit. 2017-02-10].
• ALVES, Ema, SUMMAVIELLE, Teresa, ALVES, Cecília, Juliana, GOMES-DA-SILVA, Joana, BARATA, José, Custódio, FERNANDES, Eduarda, DE LOURDES BASTOS, Maria, TAVARES, Maria, Amélia, CARVALHO, Félix. Monoamine Oxidase-B Mediates Ecstasy-Induced Neurotoxic Effects to Adolescent Rat Brain Mitochondria. Journal of Neuroscience. 2007-11-19, roč. 27, čís. 38., s. 203-210. Dostupné online [cit. 2017-02-10].
• MECHAN, A., O., ESTEBAN, B., O'SHEA, E., ELLIOT, J., M., COLADO, M., I., GREEN, A., R. The pharmacology of the acute hyperthermic response that follows administration of 3,4-methylenedioxymethamphetamine (MDMA, 'ecstasy') to rats. British journal of pharmacology. 2002-01, roč. 135, čís. 1, s. 170-180. PMID: 11786492 Dostupné online [cit. 2017-02-10].
• BROWN, P., L., KIYATKIN, E., A. Brain hyperthermia induced by MDMA (ecstasy): modulation by environmental conditions. The European journal of neuroscience. 2004-07, roč. 20, čís. 1, s. 51-58. PMID: 15245478. Dostupné online [cit. 2017-02-10].
• PERRINE, S. A., MICHAELS, M., S., GHODDOUSSI, F., HYDE, E., M., TANCER, M., E., GALLOWAY, M., P. Cardiac effects of MDMA on the metabolic profile determined with 1H-magnetic resonance spectroscopy in the rat. NMR in biomedicine. 2009-05, roč. 22, čís. 4, s. 419-425. PMID: 18985626 Dostupné online [cit. 2017-02-10].
• Cardiovascular Effects of 3,4-Methylenedioxymethamphetamine (MDMA, “Ecstasy”). Ann Intern Med. 2000;133:S64. doi: 10.7326/0003-4819-133-12-200012190-00007 Dostupné online [cit. 2017-02-10]
• RENEMAN L, HABRAKEN JBA, MAJOIE CBL, . (2000b) MDMA (‘Ecstasy’) and its association with cerebrovascular accidents: Preliminary findings. Am J Neuroradiol 21: 1001–1007. Dostupné online [cit. 2017-02-10]
• GREEN, Richard, A., MECHAN, Annis, O., ELLIOT, Martin, J., O’SHEA, Esther, COLADO, Isabel, M. The Pharmacology and Clinical Pharmacology of 3,4-Methylenedioxymethamphetamine (MDMA, “Ecstasy”). Pharmacological Reviews. 2013-09, roč. 55, čís. 3, s. 463-508. Dostupné online [cit. 2017-02-10]
• MALBERG, Jessica, E., SEIDEN, Lewis, S. Small Changes in Ambient Temperature Cause Large Changes in 3,4-Methylenedioxymethamphetamine (MDMA)-Induced Serotonin Neurotoxicity and Core Body Temperature in the Rats. Journal of Neuroscience. 1998-07-01, roč. 18, čís. 13, s. 5086-5094. Dostupné online [cit. 2017-02-10]
• PARROT, AC. MDMA and temperature: a review of the thermal effects of 'Ecstasy' in humans. Drug and alcohol dependance. 2012-02-01, roč. 121, čís. 1-2, s. 1-9. PMID: 21924843 Dostupné online [cit. 2017-02-10]
• MCGUIRE, PK, COPE, H., FAHY, TA. Diversity of psychopathology associated with use of 3,4-methylenedioxymethamphetamine ('Ecstasy'). The British Journal of Psychiatry. 1994-09, roč. 165, čís. 3, s. 391-395. Dostupné online [cit. 2017-02-10]
• CARVALHO, Marcia, PONTES, Helena, REMIAO, Fernando, BASTOS, L., Maria, CARVALHO, Felix. Mechanisms Underlying the Hepatotoxic Effects of Ecstasy. Current Pharmaceutical Biotechnology. 2010-08, roč. 11, čís. 5, s. 476-495. Dostupné online [cit. 2017-02-10]
• RAMAMOORTHY, Yamini, YU, Ai-ming, SUH, Nina, HAINING, L. Robert, TYNDALE, F., Rachel, SELLERS, M., Edward. Reduced (±)-3,4-methylenedioxymethamphetamine (“Ecstasy”) metabolism with cytochrome P450 2D6 inhibitors and pharmacogenetic variants in vitro. Biochemical Pharmacology. 2002-06-15, roč. 64, čís. 12, s. 2111–2119. Dostupné online [cit. 2017-02-10]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Neurotoxicita_MDMA&oldid=18065088“