HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví

HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví 3.5. – Světový den alergie a astmatu    (3.5.2021) Astma bronchiale, neboli průduškové astma, je chronické zánětlivé onemocnění, které je spojené se zvýšenou dráždivostí průdušek. VÍCE
HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví Nenechávejte vše na poslední chvíli a přijďte včas!    (30.4.2021) OZP se primárně zaměřuje na onkoprevenci a svým klientům tak poskytuje jednoznačně nejširší nabídku preventivních vyšetření. VÍCE
HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví Přehled OSVČ můžete letos podat nejpozději do 2. srpna    (22.4.2021) Pro všechny osoby samostatně výdělečně činné je letos posledním dnem, kdy musí podat zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích za rok 2020, pondělí 2. srpna. VÍCE
HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví Změna adresy – Expozitura Žďár nad Sázavou    (19.4.2021) Na základě impulsů od našich pojištěnců jsme se rozhodli přestěhovat Expozituru Žďár nad Sázavou na nové, lépe dostupné místo. VÍCE
HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví OZP si volí stále více pojištěnců. Ke konci března jich podalo přihlášku dalších téměř 8 500!    (12.4.2021) Do Oborové zdravotní pojišťovny se k 31. březnu 2021 přihlásilo 8 406 nových klientů napříč celou republikou. VÍCE
HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví OZP rozšířila svou nabídku příspěvků na preventivní aktivity. Nově přispívá i na chytré hodinky Samsung    (6.4.2021) Od 1. dubna 2021 mohou klienti OZP v rámci Kuponu na preventivní aktivity čerpat i příspěvek 500 Kč na testy COVID-19, konkrétně PCR testy, antigenní testy nebo testy na protilátky. VÍCE
HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví Příspěvky pro zaměstnavatele a OSVČ na samotesty    (31.3.2021) Zdravotní pojišťovny, včetně OZP, připravily program na podporu provádění samoodběrových testů COVID-19, ze kterého mohou zaměstnavatelé a podnikatelé čerpat příspěvky na pořízení samoodběrových testů pro sebe a své zaměstnance. VÍCE
HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví Hodnocení klientů OZP přineslo lékařům přes 15 milionů korun    (29.3.2021) Více než 36 tisíc pojištěnců Oborové zdravotní pojišťovny se zapojilo do prvního ročníku projektu, který umožňuje spolurozhodovat o tom, jak vysoká může být výše odměny jejich lékaře. VÍCE
HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví Distributorem vakcíny Johnson & Johnson bude Avenier a.s.    (23.3.2021) Distributorem očkovací látky proti onemocnění COVID-19 od společnosti Johnson & Johnson bude společnost Avenier a.s. VÍCE
HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví Náklady zdravotních pojišťoven na Covid: 4,5 miliardy Kč měsíčně    (17.3.2021) Celkové náklady všech zdravotních pojišťoven spojené s epidemií Covid-19 přesáhly v listopadu loňského roku 4,5 miliardy korun. VÍCE
Nezapomeňte na exspiraci vašich kreditů    (16.3.2021) Dne 31.3. exspirují kredity, které jsme vám připsali v období srpna – prosince roku 2020. VÍCE
Asistenční služba OZP slouží nonstop již přes deset let    (11.3.2021) Za deset let svého provozu se Asistenční služba stala u klientů OZP nepostradatelným pomocníkem při konzultaci zdravotních potíží. VÍCE
OZP získala prestižní titul Czech Superbrands 2021    (4.3.2021) OZP získala prestižní mezinárodní ocenění kvality Czech Superbrands 2021 a zařadila se tak mezi TOP značky na českém trhu. VÍCE
OZP přináší klientům se sluchovým postižením další novinku v komunikaci    (3.3.2021) Světový den sluchu, který každoročně připadá na 3. března, upozorňuje na význam včasné identifikace a kompenzace ztráty sluchu. OZP přichází k tomuto dni s inovací u služby pro komunikaci osob se sluchovým postižením. VÍCE
Prostřednictvím Kuponů získáte od OZP i letos zajímavé finanční příspěvky na prevenci    (1.3.2021) Příspěvek na dentální hygienu až 2000 Kč, na očkování 1000 Kč, na preventivní aktivity 500 Kč, na lázeňské procedury 2000 Kč, 4000 korun pro onkologicky nemocné či 1000 korun pro děti s obezitou. VÍCE
Za doplatky na léky vrátila OZP klientům téměř 53 milionů Kč    (24.2.2021) Mezi 44 619 klientů rozdělila OZP v loňském roce 52 761 770 korun za přeplatky na léky. VÍCE
Distributorem vakcín Astrazeneca bude Alliance Healthcare    (22.2.2021) V zadávacím řízení na distributora očkovací vakcíny proti onemocnění COVID-19 od společnosti AstraZeneca byla zdravotními pojišťovnami vybrána společnost Alliance Healthcare s.r.o. VÍCE
S registrací na očkování OZP pomohla již stovkám klientů    (16.2.2021) „Za Vaši pomoc při zajištění očkování děkuji,“ takové jsou reakce od klientů starších 80 let, kterým OZP nabídla podporu při online registraci k očkování proti onemocnění COVID-19. VÍCE
Klientská centra OZP se vrací ke své běžné otevírací době    (15.2.2021) Od pondělí 15. února 2021 jsou pro vás všechny pobočky Oborové zdravotní pojišťovny opět otevřeny dle původní provozní doby. VÍCE
4. únor – Světový den boje proti rakovině    (4.2.2021) Rakovina plic, průdušek a průdušnice patří k nejčastějším typům rakoviny. V roce 2019 bylo toto onemocnění diagnostikováno u 1078 pojištěnců OZP, přičemž průměrná cena poskytnuté a vykázané péče, činila na jednoho pojištěnce zhruba 216 tis. korun. VÍCE
S registrací na očkování pomůžeme na všech pobočkách OZP    (25.1.2021) V OZP nabízíme pomoc všem klientům, pro které je situace v souvislosti s celostátním Centrálním rezervačním systémem na očkování proti onemocnění COVID-19 nepřehledná a registrace obtížná. VÍCE
Distributorem Moderny bude v Česku společnost Avenier    (20.1.2021) „Smluvním distributorem očkovacích vakcín proti onemocnění COVID-19 od společnosti Moderna bude v České republice, a to pro všechny zdravotní pojišťovny, společnost Avenier a.s.,“ potvrdila MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka OZP. VÍCE
Odměňte svého lékaře    (15.1.2021) OZP je jedinou zdravotní pojišťovnou, ve které vy, naši pojištěnci, můžete spolurozhodovat o tom, jak vysoká může být výše odměny vašeho lékaře. VÍCE
Platba zdravotního pojištění v roce 2021    (7.1.2021) Od 1. ledna 2021 se mění jak vyměřovací základy, tak výše pojistného pro všechny skupiny plátců Oborové zdravotní pojišťovny. VÍCE
Nové číslo časopisu BONUS    (22.12.2020) Právě vyšlo nové číslo klientského časopisu BONUS, kde na vás čeká mnoho zajímavých rozhovorů a užitečných informací. VÍCE
Změna provozní doby    (21.12.2020) Změna provozní doby o vánočních svátcích. VÍCE
BREXIT – informace pro pojištěnce a poskytovatele    (11.12.2020) K 31.12.2020 bude ukončeno přechodné období mezi Spojeným Královstvím (UK) a Evropskou unií (EU). VÍCE
Aplikace OZP KDAVKA.207 usnadní zpracování vyúčtování antigenních testů COVID-19    (1.12.2020) OZP vyvinula aplikaci „KDAVKA.207“, která umožní zjednodušenou tvorbu dávek dokladů v požadovaném datovém rozhraní těm poskytovatelům sociálních a zdravotních služeb. VÍCE
Druhá vlna Kuponů na prevenci končí 30. listopadu   (27.11.2020) Na čerpání příspěvků prostřednictvím oblíbených Kuponů na dentální hygienu, očkování a preventivní aktivity mají pojištěnci Oborové zdravotní pojišťovny ještě čtyři dny. VÍCE
Expozitura OZP Mělník se stěhuje na novou adresu !   (24.11.2020)

Nové léky na vzácné nemoci si lidé platí sami, o peníze od pojišťoven se musí soudit

HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví

Ondřej Dostál z kanceláře PwC Legal.

Lidem, kterým zdravotní pojišťovny nechtějí proplácet léky, pomáhá Ondřej Dostál už od chvíle, kdy dostudoval právnickou fakultu. Pravidelně také přednáší pro lékaře i lidi ze zdravotnického průmyslu.

Spolu se svými kolegy z kanceláře PwC Legal věnoval právní pomoci pacientům během posledního roku šest set hodin práce.

Advokáti proto získali jedno z letošních ocenění měsíčníku Právní rádce, Pro bono & CSR.

HN: Čeho se nejvíc týkají spory pa­cientů se zdravotními pojišťovnami?

Nejčastěji jde o spory o úhradu nákladných léků, máme však i případy, kdy pojištěnec bojuje o zdravotnickou pomůcku nebo o úhradu operace. Jde o lidi s nejrůznějšími diagnózami. Nejčastěji jsou to různé druhy rakoviny, bez moderní léčby smrtelné.

Dále máme ty, kteří bez přístupu k hrazené léčbě průběžně slepnou. Pomáhali jsme také zdravotně postiženému sportovci, který žádal o bionickou protézu.

Zvlášť citlivými případy jsou rodiče dětí se vzácnými nemocemi, na které se donedávna umíralo, teď je na jejich nemoc účinný lék, ale je tak drahý, že bez úhrady z veřejných zdrojů si ho ani bohatá rodina nemůže dovolit.

HN: Jsou případy, kdy pojišťovny nechtějí proplácet léky na ojedinělé nemoci, časté?

Bohužel, časté jsou. Nejde však jen o chybu pojišťoven, selhává hlavně stanovení úhrad na úrovni státní správy.

Podle českého i evropského práva se má o ceně a úhradě nového léku rozhodnout do 165 dnů, před Státním ústavem pro kontrolu léčiv ale leží věci staré i několik let. Lidé mezitím musí bojovat o výjimečnou úhradu nebo na léčbu třeba sbírat víčka.

Protože zákon pacienty z řízení o úhradě před ústavem výslovně vyloučil, nejde s tím nic dělat. Snad by to šlo řešit cestou ústavní stížnosti vedené v intencích práva na spravedlivý proces. Na tom pracujeme, ale bude to nadlouho.

Podobný problém je i v úhradách výkonů, operací a pomůcek, kde do hry vstupuje spousta omezení z vyhlášek ministerstva nebo číselníků zdravotních pojišťoven.

HN: Jak mají nemocní lidé žádat o zaplacení léku nebo pomůcky na vzácné onemocnění?

Klient žádá pojišťovnu o úhradu podle správního řádu.

Zajímavé:  Korová cysta - Vše o zdraví

I tuto základní věc jsme si museli „prožalovat“, některé pojišťovny se odmítaly s pojištěnci bavit s tím, že se na ně v úhradových věcech mohou obracet jedině prostřednictvím lékaře.

To je pochopitelně nesmysl, pojištěnce to zbavovalo procesních práv. Naštěstí už od roku 2015 existuje judikát Nejvyššího správního soudu, který pojištěnci účast jednoznačně přiznává.

HN: Na úhradu jakých zdravotních prostředků má pacient nárok?

Pacient nemá nárok na vše. Rozsah hrazené péče omezit lze, ale může to udělat jen parlament. Naše praxe prosazuje, že zákon platí, a pokud pacient podmínky nároku splňuje, hrazenou léčbu musí dostat. Přinejhorším cestou soudu.

Bez ohledu na to, zda je chudý či bohatý, mocný či bezvýznamný. Nebojujeme přitom proti úředníkům ani revizním lékařům pojišťoven. Ale proti zdravotnickým lobbistům z prostředí pojišťoven a lékových firem, kteří se na úhradě nějak dohodli.

HN: Jakým způsobem vybíráte lidi pro poradenství?

Bereme je bez rozdílu a bez diskriminace, pokud jde o úhradový spor a zdravotní pojištění. Z kapacitních důvodů bohužel zatím musíme odmítat případy ze so­ciální oblasti, spory o neschopenky a invalidní důchody, ačkoliv i zde vnímáme obrovské rezervy v přístupu občanů k právu. Nepřebíráme ani žaloby proti lékařům, neboť v této oblasti již působí dostatek advokátů.

HN: Najdou se i jiné případy, které nepřijímáte?

Nebereme případy léčby experimentální či alternativní. Ani případy, kdy existuje jiná, srovnatelně účinná léčba, kterou pojišťovna hradí. Nejsme lékaři, ale díky zkušenostem dokážeme vcelku odhadnout už z lékařské zprávy, zda má případ naději na úspěch. Díky tomu neplýtváme časem revizních lékařů ani pojišťoven.

HN: Jak dlouho mohou trvat spory s pojišťovnami o hrazení léků?

Správní řízení trvá zpravidla dva až tři měsíce. Správní soudy v první instanci zatím rozhodují zhruba mezi čtvrt a půl rokem, což je vzhledem k medicínské i právní komplexnosti sporů dobrý výkon. Pro některé pacienty je to ale i tak příliš pomalé.

Vedle předběžných opatření nabízí zdravotnické zákony a předpisy možnost přimět k léčbě přímo nemocnici, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

Tím se ovšem nemocnice vystaví právní nejistotě, zda bude léčba zpětně autorizována a pojišťovnou proplacena, což je vzhledem k ceně léků nemalý problém.

HN: Proplácejí se náklady za léky pacientům i zpětně?

Standardně ne, souhlasy dávají revizní lékaři. S proplácením vynaložených nákladů zákon přímo počítá jen u přeshraniční péče.

Máme už ale několik případů, kde pacient nechtěl čekat na vyřízení žádosti, které se vleklo, a první měsíce léčby si proto zaplatil z vlastního. Teprve pro další dávky mu pojišťovna úhradu přiznala.

Už se také stalo, že i předem vynaložené peníze pojišťovna pacientovi mimosoudně proplatila.

HN: Lidem pomáháte za cenu provozních nákladů, co si pod tím představit?

Jde o částku asi dvaceti tisíc korun, ze které pokryjeme nezbytnou administrativu a opatřování podkladů.

Moje obava, že tyto náklady budou pro klienty nepřekonatelnou překážkou, se nepotvrdila, navíc v soudních věcech můžeme velkou část pokrýt z přiznaných nákladů řízení. Přesto pracujeme na zefektivnění.

Nejen kvůli ceně, ale hlavně kvůli rozšíření kapacity, abychom už nemuseli nikoho odmítat.

Kancelář ZP

Výroční zpráva za rok 2020

Aktualizováno: 14. duben 2021

Dne 8.4. 2021 schválila Rada Kanceláře zdravotního pojištění Výroční zprávu za rok 2020. Obsahuje informace o výstupech a hospodaření v uplynulém roce. Instituce s rozpočtem 33 mil. CZK v loňském roce mimo jiné

  • provozovala společný informační systém zdravotního pojištění AP KZP (934 pracovníků a 632 578 zpracovaných případů). Zajistila spuštění elektronické komunikace s několika tisíci partnerských institucí. Elektronizovala tak přibližně 95 % veškeré české zdravotnické komunikace v rámci mezinárodního systému EESSI.
  • Číst dál: Výroční…

COVID-19 – zahraniční pojištěnci

Aktualizováno: 9.

duben 2021

Obecně platí, že zahraniční pojištěnec (pojištěnec EU, EHP, Švýcarska, Spojeného království a států, s nimiž má ČR uzavřenu bilaterální smlouvu zajišťující přístup ke zdravotní péči – Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Tunisko, Turecko), je v postavení českého pojištěnce a musí k němu být přistupováno nediskriminačním způsobem. Pokud české předpisy přiznávají českému pojištěnci nějaký nárok, má tento nárok i zahraniční pojištěnec, přičemž jeho rozsah může být limitován předpisem EU nebo mezinárodní smlouvou.

Číst dál: COVID-19…

Kladné saldo mezistátních úhrad za zdravotní péči

Aktualizováno: 9.

březen 2021

Od roku 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie, hradí české zdravotní pojišťovny svým pojištěncům náklady na zdravotní péči v celé EU a i dalších státech. Stejně tak zahraniční pojišťovny hradí péči svým pojištěncům v České republice. Díky EU mají její občané nárok na poskytnutí nezbytné péče s Evropským průkazem zdravotního pojištění kdekoliv v EU, mohou mít nárok na plnou péči ve státě bydliště, pokud jsou pojištěni mimo něj a také mohou cíleně vycestovat za zdravotní péčí do jiného členského státu. To vše na účet svojí zdravotní pojišťovny. Více informací zde.

Jedním z důsledků unijních pravidel mimo jiné je, že zhruba 130000 osob žijících v ČR je pojištěno v jiném členském státě. Zpravidla se jedná o Čechy pracující mimo ČR a jejich rodinné příslušníky. Těmto osobám platí náklady na veškerou jejich zdravotní péči v ČR jejich zahraniční pojišťovny namísto pojišťoven českých.

Jaké má přeshraniční poskytování péče finanční dopady pro zdravotní pojišťovny, může být v lecčems překvapivé.

Číst dál: Kladné…

Vycestování za léčbou do zahraničí

Aktualizováno: 25.

únor 2021

Český pojištěnec, který se rozhodne, že chce být léčen v zahraničí (třeba protože vyžaduje péči, která je v ČR špatně dostupná), má obecně na základě evropských předpisů dvě možnosti úhrady ze zdravotního pojištění. Základní rozdíl mezi variantami je v tom, jestli zdravotní pojišťovna uhradí jenom tolik, kolik by stejná péče stála v ČR, nebo tolik, kolik péče skutečně stojí v zahraničí.

Číst dál: …

Nové průkazy zdravotního pojištění v UK

Aktualizováno: 3. únor 2021

HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví

iList.cz » Týdenní přehled akcí: jak šířit dobro či exotický výlet na ŠANCE Islands

18. 4. 2021 | Barbora Dobrovolná | Studentský život HN: Zdravotní pojišťovny omezí novinky v léčbě – vše o zdraví

Začíná desátý týden semestru a aprílové počasí, u kterého si nejste jisti, jestli přeci jen ty běžky nejsou zazimované zbytečně, vám dává možnosti bez výčitek strávit celý den doma. Ve virtuálním prostředí tentokrát proběhne mimo jiné Týden pro neziskovky a pestrý univerzitní veletrh pracovních příležitostí, během kterého, kromě příležitosti nalézt práce snů, můžete vyhrát i zajímavé ceny.

Pondělí 19. dubna

V pondělí začíná Týden pro neziskový sektor, který přinese zajímavé debaty a odborné workshopy týkající se aspektů neziskového sektoru. Návštěvníci online akce se dozví mimo jiné více o dobrovolnictví a šíření dobra. Můžete se těšit na workshop ve spolupráci s Českou televizí, kurz o crowdfundingu či diskuzi o udržitelnosti.

Vyjednávání je neodmyslitelnou součástí života nejen diplomatů a byznysmenů.

Z tohoto důvodu si nenechte ujít workshop Teoreticky i prakticky o vyjednávání, který v 16:30 pořádá spolek Junior Diplomat Initiative.

Od bývalé hlavní vyjednavačky ČR o Brexitu získáte představu o tom, jak se při vyjednávání postupovalo a jak se dařilo koordinovat společnou pozici 27 státu. Nezapomeňte se registrovat zde.

Milovníci umění si nesmí nechat ujít online Brno Art Week festival, který uvede pestrý program výstavních a doprovodných programů dostupný na jejich webové stránce. V týdnu od 19. do 25. dubna můžete navštívit virtuální komentované prohlídky výstav, či ráno začít artovou rozcvičkou.

Úterý 20. dubna

Největší univerzitní veletrh pracovních příležitostí ŠANCE Islands se uskuteční od 20. do 22. dubna.

Během tří dnů na vás čeká více než sto vystavujících, kteří budou prezentovat své společnosti a vy máte šanci si najít práci snů a získat zajímavé informace od reprezentantů firem a organizací.

Na procházku ve virtuálním světě po tropických ostrovech pracovních příležitostí je třeba se zaregistrovat.

Zajímalo by vás, jak se aplikuje filozofie řízení vztahů se zákazníky na výzvy v konkurenčním prostředí? Rozhodně nepropásněte webinář CMR: Úhel pohledu ft. Microsoft

Abychom udržely kvalitní zdravotní péči, budeme potřebovat pomoc státu, říkají zdravotní pojišťovny

Dopady epidemie koronaviru na českou ekonomiku se podle zdravotních pojišťoven výrazně projeví nejen na výdajích, ale také na příjmech do zdravotnictví. Nesouhlasí proto s půlročním snížením záloh na zdravotní pojištění podnikatelům, které ve středu po sněmovně schválil také Senát. Podle pojišťoven by se na podobných úlevách pro živnostníky měl podílet stát.

Vadí jim, že by se měly během několika měsíců zbavit rezerv, které tvořily několik let.

Vláda očekává, že úleva pro živnostníky bude mít dopad na příjmy zdravotních pojišťoven až osm miliard korun.

Zajímavé:  Kašel dlouhodobý - Vše o zdraví

„Mnohem větší výpadek však očekáváme v celkovém výběru pojistného zejména za zaměstnavatele. Dosavadní odhady se pohybují někde okolo 40 miliard jen pro letošní rok,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. K podobným číslům došli i předkladatelé zákona.

Ministerstvo zdravotnictví v návrhu schválené novely uvádí, že propad příjmů související s probíhající pandemií může na konci roku 2020 způsobit deficit systému veřejného zdravotního pojištění. „Již v příštím roce vážně hrozí, že zmíněné rezervy budou zcela vyčerpány a bez potřebných opatření bude ohrožena dostupnost zdravotních služeb,“ uvádí resort zdravotnictví v návrhu.

Ministerstvo financí říká, že prosazovalo tvorbu rezerv pojišťoven právě proto, aby si vytvořily dostatečný polštář pro případ recese nebo mimořádné situace ve zdravotnictví. „Obojí nyní nastalo. Kvůli neplacení minimálních odvodů z důvodu vysokých rezerv nehrozí, že by zdravotní pojišťovny neměly prostředky na úhradu zdravotní péče,“ uvedl mluvčí resortu Tomáš Weiss.

Svaz zdravotních pojišťoven uvádí, že má na svých účtech k dispozici 39 miliard korun plus další čtyři miliardy jako zákonnou rezervu pro mimořádné případy. „Není v tom však započteno celkové vypořádání úhrad za rok 2019, které se uzavírá až koncem 1. pololetí letošního roku,“ uvedl Friedrich.

To by potom znamenalo, že při výpadku 40 miliard plus dalších osm na úlevách pro živnostníky by se do konce roku ocitly zdravotní pojišťovny bez většiny volných prostředků.

Podle pojišťoven proto musí přijít pomoc státu. „Pro rok 2021 buď musí přijít významné navýšení ze strany státu, nebo budeme muset jednat o snižování úhrad.

I kdyby se ekonomika zvedala, nebude to rychle a naráz,“ uvedl Friedrich.

Například největší poskytovatel úhrad Všeobecná zdravotní pojišťovna má nyní v zákonné rezervě 2,5 miliardy a na běžném účtu disponuje dalšími 23 miliardami. „V tuto chvíli VZP využije rezervu, která byla vytvořena v předchozích letech,“ potvrdil mluvčí pojišťovny Vlastimil Sršeň.

Necelá miliarda je na účtech Zaměstnanecké pojišťovny Škoda. „Tyto prostředky slouží pro průběžné financování zdravotních služeb, i proto bychom se přikláněli k označení těchto financí jako zůstatků, nikoliv přebytků,“ uvedl asistent ředitelky pojišťovny Petr Kvapil.

Také on se domnívá, že by se proto na zavedených opatřeních, jež přiškrtí toky peněz do veřejného zdravotnictví, měl podílet stát. „S financováním pouze z prostředků veřejného zdravotního pojištění nemůžeme souhlasit.

Stát by měl výsledný dopad tohoto opatření zdravotním pojišťovnám v příštím roce vrátit,“ uvedl Kvapil.

Výpadku financí se obává ministerstvo zdravotnictví. To na riziko poukazuje v důvodové zprávě novely zákona o odpuštění záloh živnostníkům. „Lze očekávat, že v důsledku nedostatečných finančních prostředků bude v příštím roce nezbytné snižovat úhrady poskytovatelům zdravotních služeb v řádu miliard korun,“ píše ve zprávě.

Podobně opozice říká, že následky nemohou nést jenom zdravotní pojišťovny. „Jsme v mimořádné situaci. Pojišťovny to sice jsou schopné částečně pokrýt ze svých rezerv, pak ale musí nastoupit stát,“ uvedl poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Podle něj si musí vláda sednout se zástupci pojišťoven a dohodnout se na tom, jak velkou část jsou schopny zvládnout ze svých rezerv.

Zdravotní pojišťovny neproplatí drahou léčbu každému. Stát určí, komu ano

Ministerstvo zdravotnictví poprvé přiznává, že českým pacientům nemůže zaplatit všechno. Ministr Leoš Heger brzy vydá pokyn, aby se začalo posuzovat, jestli je přínos léčebného postupu ještě úměrný jeho nákladům, či je léčba předražená a nepřináší potřebný efekt. Už kvůli tomu sestavil komisi, která začne podle Hospodářských novin pracovat v únoru.

„Nejprve to budeme zkoušet v pilotním provozu. Na několika konkrétních příkladech musíme doladit metodiku, od příštího roku by to už ale mělo mít oporu i v zákoně,“ uvedl v HN Hegerův poradce Pavel Vepřek.

Podobný postup by měl být zaveden i u léků, ale až od příštího roku.

„Žádný stát nemůže platit všechno, co medicína přináší. Musíme vybírat to, co je prokazatelně účinné, a také to, co přináší pacientům největší užitek při přiměřených nákladech,“ dodal Vepřek.

Cena života? 1 092 900 korun

Stropem pro cenu léčby bude suma 1 092 900 korun. Což je trojnásobek HDP na hlavu podle odhadů za rok 2011.

Je to výpočet, který se používá řadu let i jinde ve světě a v podstatě určuje cenu lidského života.

Světová zdravotnická organizace míní, že nová zdravotnická technologie se vyplatí pouze v případě, že rok kvalitního života, který přinese, nevyjde dráže než trojnásobek HDP na obyvatele.

Postup ministerstva zní logicky, v důsledku to však znamená, že některé léky, či drahé léčebné postupy zdravotní pojišťovny pacientům neproplatí, třebaže by jim pomohly více než ty stávající.

A jak by to mělo vypadat v praxi? Nové přístroje, robotické operace nebo třeba kloubní náhrady nejprve zhodnotí zdravotničtí experti. V druhé fázi se rozhodne, jestli na ně Česká republika má, nebo ne. Ve dvoustupňovém procesu mají mít hlasovací právo zástupci státu, zdravotních pojišťoven, lékařů i pacientů. Ministr Heger totiž počítá i s veřejným ochráncem práv.

Pacient se připojistí, nebo si drahou variantu doplatí

Pokud se rozhodne, že daný léčebný postup je na úhradu z veřejných peněz příliš drahý, neznamená to automaticky, že bude pacientovi nepřístupný. „Každému by se mělo umožnit, aby se na léčbu, která je dražší než tato hranice, mohl připojistit,“ řekl ředitel VZP Pavel Horák.

Druhou variantou by mohly být letos zavedené nadstandardy. Pojišťovny by uhradily levnější variantu a pacient by si doplatil rozdíl.

Některé drahé léčby se přitom navíc dotkne výjimka. „Třeba u biologických léků na roztroušenou sklerózu nikdo nediskutuje, jestli je platit nebo ne. Přínos tam je velký, takže celkové náklady se do stanoveného limitu určitě vejdou,“ dodal Horák.

Odborníci totiž nezhodnotí jen dopady na zdraví pacienta, ale také na sociální systém. A tomu drahé léky často pomáhají: lidé neskončí doma na sociálních dávkách, ale vracejí se zpět do plnohodnotného života a pracují.

V českém zdravotnictví se až dosud efektivnost léčby nijak nepočítala. „Balík peněz je pořád stejný, což znamená, že když na něco vydáme moc, jinde nám pak chybí. Smyslem je proto posuzovat všechny technologie stejným metrem,“ vysvětlit v HN farmakoekonom Tomáš Doležal, který s ministerstvem nový systém hodnocení připravuje.

Ministerstvo počítá s tím, že se nová metoda nebude všem zamlouvat. Ještě větší nevoli než u omezení některých novinek však očekává u vyřazování některých stávajících metod. „Chceme spočítat třeba robotické operace,“ uvedl náměstek ministra Petr Nosek.

Evropské dotace na silnice III. třídy končí. Fondy EU podpoří hlavně železniční dopravu a elektromobilitu

Fondy EU se podílejí nejen na budování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení  železniční, lodní nebo cyklistické dopravy. Podmínky financování dopravních projektů v ČR se však s nástupem nového dotačního období změní.

Česku se s podporou fondů EU podařilo opravit 4 585 kilometrů dálnic a silnic I., II. a III. třídy. Rekonstrukce a výstavby se dočkalo také 959 kilometrů železničních tratí. Opravují se a budují také nová nástupiště, podchody nebo odbavovací haly.

Fondy pomáhají také v zajištění bezpečnějšího, rychlejšího a hladšího přestupu mezi železniční či autobusovou nebo hromadnou dopravou. Postavilo se tak nebo zrekonstruovalo 208 přestupních terminálů.

Kromě toho bylo pořízeno 1 778 vozidel veřejné dopravy, ať už autobusů, tramvají či dalších vozů, které hromadně přepravují občany do práci, do školy či za zábavou.

Nevyhovující dieslové vozy se nahrazují nízkoemisními a nízkopodlažními vozidly.

Nezapomíná se ani na vodní cesty či cyklistické stezky.

Větší stavby jsou spolufinancovány z Operačního programu (OP) Doprava, ty menší a městské pak z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

OP Doprava v programovém období 2014-2020 disponoval alokací 5,4 miliardy eur. Evropské strukturální fondy se na něm podílely částkou 4,6 miliardy eur.

Na silnice a související infrastrukturu putovalo 2,16 miliardy eur, na železnice a další udržitelnou dopravu 2,34 miliardy.

V podcastu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) to uvedl Marek Pastucha, ředitel odboru fondů EU na Ministerstvu dopravy.

„V oblasti dopravy jsme skutečně na absolutně rekordních číslech. Ročně dáváme do dopravy zhruba 127 miliard korun. Ještě před pár lety to bylo 50 miliard korun ročně. A evropské zdroje v tom hrají významnou roli.

Tím, že je můžeme čerpat, tak tím posouváme naši dopravní výstavbu,“ uvedl Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy, během konference Prosperující Česko, kterou pořádalo vydavatelství Economia ve spolupráci s EURACTIV.cz.

České regiony podporu z evropských fondů vítají.

„Kraje celkově do výstavby nových úseků a oprav a rekonstrukcí již užívaných úseků svých silnic (silnice II. a III. tříd) ročně investují mezi 5,5 až 9 miliardami korun ročně (údaje za posledních 10 let).

Zajímavé:  Bolest V Krku V Těhotenství Léky?

Jsou to finanční prostředky, které zahrnují mimo jiné také jejich spoluúčast k finančním prostředkům, které krajům poskytuje EU,“ uvedla na dotaz redakce Hana Brožková z kanceláře hejtmana Jihočeského kraje.

Budoucnost dopravních projektů leží v ekologizaci a elektrizaci

České silnice a železnice si nepřijdou zkrátka ani v novém programovém období 2021-2027. Na oblast dopravy je v OP Doprava vyčleněno 125 miliard korun z celkových 500 miliard korun, což je o 9 miliard korun více než v předchozím programovém období. Bude se tak jednat opět o jeden z nejobjemnějších českých programů.

Ve starých kolejích ale program nepojede, zaměří se totiž výhradně na silniční a železniční dopravu a k tomu připojenou infrastrukturu. Jednou z podporovaných oblastí by mohla být také dobíjecí infrastruktura pro veřejnou hromadnou dopravu, například pro parciální trolejbusy nebo elektrobusy. Tato třetí oblast by měla být financována z OP Doprava i IROPu.

„Pokud bude mít obec projekt na parkoviště, tak součástí způsobilých výdajů bude i náklad na dobíjecí stanice pro automobily na parkovišti,“ upřesnil v dalším podcastu Evropské fondy 2021-2027 Zdeněk Semorád, náměstka pro řízení Sekce evropských a národních programů na MMR.

Nově naopak nebude možné z OP Doprava financovat lodní a případně leteckou dopravu. Podle slov Marka Pastuchy nebudou financována ani železniční kolejová vozidla.

Změny podle Semoráda pocítí také silniční doprava. Z fondů EU totiž budou moci kraje financovat pouze silnice druhých tříd, silnice třetích tříd již nikoliv. Na opravy a rekonstrukce silnic druhých tříd bude vyčleněno zhruba 13 miliard korun z IROPu.

„Není dobrá zpráva pro kraje, že bude méně finančních prostředků na krajské silnice a že budou moci být čerpány jen na silnice II. tříd. Určitě není ani dobrou zprávou pokles, resp.

zvýšení míry finanční spoluúčasti, kterou kraje budou muset ze svých rozpočtů navýšit tak, aby splnily podmínky pro nové čerpání finančních prostředků z EU pro roky 2021-2027,“ shrnula negativní reakci českých krajů na změny v rozdělování evropských dotací Brožková.

Kromě toho kvůli změnám dotačních podmínek podle ní nezbydou peníze ani na opravy a údržby mostů, které kraje každoročně financují ze svých rozpočtů.

„Bohužel tak lze jen konstatovat, že v kombinaci, kdy kraje budou muset ze svých rozpočtů vynaložit více financí na spoluúčast a z evropských peněz se bude moci opravit méně úseků krajských silnic to znamená, že zbyde méně finančních prostředků třeba právě na opravy a rekonstrukce silnic III. třídy a mostů, s čímž se kraje budou muset v následujících letech vypořádat,“ dodala Brožková v zastoupení Asociace krajů ČR.

Strukturální fondy či komunitární program CEF pro propojování Evropy nebudou jediným evropským zdrojem peněz určeným pro rozvoj dopravní infrastruktury. Na tzv. čistou dopravu by měly směřovat i částky z Modernizačního fondu, nového zdroje financovaného z výnosů emisních povolenek, a fondu obnovy.

Fond obnovy by podle Marka Pastuchy měl podpořit elektrizaci, modernizaci a digitalizaci železniční dopravy, zvyšování bezpečnosti a snižování dopadu na životní prostředí, příp. budování cyklostezek či modernizace mostů. Výstavbu cyklostezek z fondu obnovy, který vznikl v reakci na koronavirovou pandemii, vyžadují zvláště hejtmani českých krajů.

Sladit českou dopravu s Green Dealem by neměl být problém

Přesné vymezení oblastí, do nichž by mohly v příštích sedmi letech směřovat unijní finance, ale zatím není zcela známo. Jednání s Evropskou komisí, která má poslední slovo nad zacílením prostředků, totiž ještě není u konce.

„Pokud máme dát důraz na udržitelnost dopravy a soulad s požadavky Green Deal (strategie EU v oblasti ochrany klimatu – pozn. red.

), jak nám doporučuje Evropská komise, mělo by rozložení programů podpořit hlavně opatření, která k tomu přispívají.

Národní program reforem přitom odkazuje na plány udržitelné městské mobility, které budou hlavními strategickými dokumenty pro města a regiony,“ vysvětlila Jitka Vrtalová, mluvčí spolku Partnerství pro městskou mobilitu.

„Vedle infrastrukturních projektů městské hromadné dopravy v elektrické trakci a obnovu vozidlového parku se tu objevuje i doprava bezmotorová, tedy pěší a cyklistická nebo integrace městské dopravy v návaznosti na železniční dopravu,“ doplnila Vrtalová.

Evropské finanční prostředky by podle ní měly plynout i do tzv. šetrných systémů logistiky.

„V zahraničí jsou běžná městská mikrologistická centra, ze kterých se zboží rozváží prostřednictvím prostředků, jako jsou cargokola nebo malé elektrické dodávky. Města by měla mít možnost tyto aktivity podporovat i sama provozovat,“ domnívá se Vrtalová.

Důraz by měl podle ní být kladen především na dlouhodobou udržitelnost, a to jak u velkých infrastrukturních projektů, tak i u těch menších ve městech a krajích.

Podle Marka Pastuchy z ministerstva dopravy by soulad české dopravy se Zelenou dohodou EU neměl být problém.

Zlepšit by se mohla i rychlost výstavby dopravních cest, která je v zemi často kritizována i ze strany Evropské komise.

„Základem je efektivní činnost státních organizací, což je věc, která se v posledních letech zlepšila, ale stále je tam prostor pro zlepšení.

Pomoci by měl také zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, tzv. liniový zákon.

Věříme proto, že tam k nějakému pozitivnímu posunu dojde,“ dodal k rychlosti výstavby dopravních projektů Marek Pastucha v podcastu MMR o evropských dotacích v dopravním sektoru.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

Sucho na Tchaj-wanu znervózňuje důležitého producenta čipů

Tchaj-wan, klíčová lokalita polovodičového průmyslu, zápasí vedle potíží s obnovením výroby čipů s další komplikací. Ostrov čelí největšímu suchu za více než padesát let, což může produkci čipů ještě více ohrozit. Jeden z největších globálních výrobců čipů, tamní TSMC proto staví továrnu, která bude využívat odpadní vodu, její spuštění je však v plánu až koncem roku.

TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Co.) na sklonku minulého týdne potvrdila investici 2,89 miliardy dolarů do rozšíření výrobních kapacit čipů. V krátkodobém časovém horizontu se však čekají spíše další problémy s dodávkami. Odborníci se proto obávají, že problémy s nedostatkem čipů se potáhnou po většinu roku. 

Tchaj-wan, kde jsou normou deštníky k zapůjčení u výstupů z metra, se v posledním roce potýká s nedostatkem deště a nebývalým suchem.

Mnoho vodních rezervoárů není ani na dvacetiprocentní kapacitě, v některých je dokonce méně než deset procent vody.

Týká se to i nádrže v Sin-ču, která je jednou z primárních zásobáren na vodu náročného polovodičového průmyslu. V přehradě je nejméně vody v její historii, jen sedm procent.

Předpokládá se, že kritická situace potrvá přinejmenším do konce května. Vláda už nařídila odstávky a šetření se dotklo i tří technologických parků. „Vzhledem k tomu, že polovodičové továrny teď mají zvýšené množství zakázek, začaly z toho být nervózní,“ konstatovala podle webu Chanel News Asia Iris Pang z ING.

TSMC skupuje cisterny a tvrdí, že je na tato rizika připravená a má scénář i pro případ nejpřísnějších restrikcí. V jednom z měst, kde má továrnu, je v plánu téměř stovka nových vrtů. Společnost k tomu na Tchaj-nanu staví továrnu, kde bude možné znovu využívat přečištěnou vodu, která by měla pokrýt téměř polovinu každodenní spotřeby.

V současnosti vše nasvědčuje tomu, že vláda chápe důležitost polovodičového průmyslu pro tchajwanské hospodářství. Jenže to v zemi vytváří napětí, jelikož omezení nejvíce dopadla na farmáře, kteří se cítí být poškození. „Také myslíme na naši ekonomiku, ale neměli by nám úplně přestat dodávat vodu. Zaměřují se výhradně na polovodiče,“ postěžoval si BBC zemědělec, který u Sin-ču pěstuje rýži.

Odborníci podotýkají, že ostrov čelí úbytku srážek dlouhodobě a měl by přijmout rozsáhlá opatření.

„Tchaj-wan trpí výrazným úbytkem deštivých dní od šedesátých let minulého století,“ tvrdí expert na klimatické změny Hsu Huang-hsiung z vládou placeného think tanku Academia Sinica. V některých jeho částech poklesl počet dníaž o padesát.

Oteplování Indického oceánu podle klimatologů nad oblastí vytváří „zeď“ vysokého tlaku, která snižuje počet tajfunů a odklání je na sever.

Tchaj-wan přitom situaci zřejmě podcenil, jelikož vodu dlouho považoval za jistou. Nyní chybějí potrubí, která by transportovala vodu z částí, kde je jí dostatek, na vysychající severozápad. Existující vodovody jsou nekvalitní a velké množství tekutiny z nich unikne při přepravě.

Rezervoáry jsou zanesené půdou z erozí a nedokážou tak zadržet takové množství vody jako dřív. Její ceny přitom nadále zůstávají velmi nízké. Vláda se zřejmě bojí nepopulárního kroku, který by však přiměl obyvatele k šetrnějšímu zacházení se zdroji.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector